Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 18. 3. 1992. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Vyhláška o náhradách příslušejících soudcům z lidu

13/1970 Sb.
Znění k 1. 3. 1970historické

2 znění

    13
    VYHLÁŠKA
    ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky
    ze dne 17. února 1970
    o náhradách příslušejících soudcům z lidu
    Ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvy financí, práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky a Slovenskou radou odborových svazů podle § 64 odst. 2 až 4 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění zákona č. 156/1969 Sb.:
    § 1
    (1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru,*) hradí výdělek, který jim ušel vykonáváním soudcovské funkce, stát.
    (2) Jsou-li soudci z lidu zaměstnáni v poměru obdobném pracovnímu poměru**) podle zákoníku práce nebo podle jiného zvláštního předpisu, patří jim náhrada ve výši průměrného výdělku.***)
    (3) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, přísluší – pokud jsou výdělečně činní – náhrada ušlého výdělku ve výši stanovené podle průměrného ročního příjmu uplynulého kalendářního roku; jinak místo náhrady ušlého výdělku přísluší náhrada výdajů, které jim vznikly vzhledem k výkonu soudcovské funkce.
    § 2
    (1) Výši ušlého výdělku je nutno prokázat dokladem organizace, ve které soudci z lidu pracují, popřípadě ve které jsou sdruženi nebo která je pro ně platebním místem; není-li takové organizace, je nutno prokázat výši ušlého výdělku potvrzením místního národního výboru v obci, ve které má soudce z lidu bydliště.
    (2) Není-li možno u soudců z lidu uvedených v § 1 odst. 3 z předloženého dokladu s ohledem na povahu jejich zaměstnání spolehlivě zjistit výši ušlého výdělku, může být náhrada přiznána s přihlédnutím k celkovým poměrům soudce z lidu, nejvýše však částkou 6 Kčs za hodinu a nejvýše částkou 48 Kčs za jeden pracovní den.
    § 3
    Hotové výdaje, které vznikly soudci z lidu vykonáváním soudcovské funkce, tj. cestovní výdaje, stravné, nocležné, popřípadě i další výdaje, nahrazují se jim podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Hotové výdaje nahrazuje stát. Při posouzení nároku na náhradu těchto výdajů a při určování výše náhrady použije se obdobně předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.†)
    § 4
    Soudcům z lidu přísluší mimo náhradu ušlého výdělku a náhradu hotových výdajů paušální náhrada za každý den jejich jednání ve výši 15 Kčs, kterou poskytuje stát.
    § 5
    Vykonáváním soudcovských funkcí se rozumí kromě jednání též účast soudců z lidu na školeních, aktivech a jiných akcích, které mají vztah k funkci soudců z lidu a náležejí k jejich úkolům.
    § 6
    Náhrada ušlého výdělku a paušální náhrada za jednání je funkčním požitkem podrobeným dani ze mzdy.
    § 7
    Nárok na náhradu ušlého výdělku, kterou poskytuje stát (§ 1), na náhradu hotových výdajů (§ 3) a na paušální náhradu (§ 4) musí být uplatněn do 15 dnů od výkonu soudcovské funkce u orgánu správy soudu, pro který je soudce z lidu zvolen.
    § 9
    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1970.
    Ministr:
    Dr. Vašečka v. r.
    *) Soudcům z lidu, kteří jsou v pracovním poměru, poskytuje náhradu ušlé mzdy (§ 124 zákona č. 65/1965 Sb.) podnik, v kterém jsou zaměstnáni (viz § 64 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb.)
    **) Členové JZD, členové výrobních družstev, advokáti apod.
    †) Vyhláška býv. Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací