134.
Vyhláška ministrů spravedlnosti, financí a zahraničních věcí
ze dne 27. července 1931,
jíž se uveřejňuje podle § 3, odst. 2., zákona ze dne 21. března 1930, č. 51 Sb. z. a n., kterým se provádí úmluva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským ze dne 26. května 1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských, jednací řád rozhodčích komisí, které byly zřízeny podle článku 13, odst. 5., zmíněné úmluvy.
Jednací řád rozhodčích komisí,
které byly zřízeny podle článku 13, odst. 5., úmluvy ze dne 26. května 1928 mezi Československou republikou a královstvím Maďarským o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rakouských a uherských (nadále „úmluva“).
§ 1.
Rozhodčí komise, zřízené podle článku 13, odst. 5., úmluvy u obou zúčtovacích míst, jsou povolány, aby rozhodovaly o rozkladech, které byly podány proti platebním rozkazům vydaným zúčtovacími místy.
§ 2.
Rozhodnutí přísluší rozhodčí komisi zřízené při zúčtovacím místě dlužníkově.
§ 3.
Rozklad jest podati u zúčtovacího místa dlužníkova do 30 dnů ode dne, kdy v odpor vzatý platební rozkaz byl stěžovateli doručen.
Věřitel může podati rozklad též u svého zúčtovacího místa.
Lhůty počínají běžeti ode dne, který následuje bezprostředně po dni doručení (na zpáteční lístek).
Do lhůt nezapočítávají se dni poštovní dopravy, je-li prokázáno, že rozklad byl u poštovního úřadu podán ve stanovené lhůtě. Připadne-li konec lhůty na neděli nebo na svátek v jednom z obou smluvních států zákonem uznaný, jest považovati za poslední den lhůty příští den všední.
§ 4.
Rozklad, který podle článku 19 úmluvy jest kolku prostý, musí obsahovati:
a) označení stran nebo případně jejich zmocněnců (jméno a příjmení, bydliště),
b) stručné vylíčení skutkové podstaty,
c) případné návrhy průvodní,
d) určitou žádost (petit),
e) podpis stěžovatelův nebo jeho zákonného zástupce nebo jeho zmocněnce.
Rozklad jest podati ve 4 opisech, z nichž jeden jest určen pro spisy rozhodčí komise a ostatní tři pro strany (věřitel, dlužník) a zúčtovací místa, pokud strany a zúčtovací místa nevystupují jako stěžovatelé.
Je-li odpůrcem několik osob, jest pro každou osobu podati další opis.
§ 5.
Strana, která podala rozklad, má jako jistotu za náklady řízení složiti 1% sporné částky, nejméně však 5 pengö nebo 30 Kč a nejvýše 100 pengö nebo 600 Kč.
Jistotu předepíše zúčtovací místo, u kterého rozklad byl podán.
Pro složení jistoty jest určiti propadnou lhůtu 30 dní. Nebude-li jistota v této lhůtě složena, bude rozklad považován za nepodaný.
Strany bydlící v Československu skládají jistotu u filiálky Zemské banky v Bratislavě, strany bydlící v Maďarsku u Ústředí peněžních ústavů (Penzintézeti Központ) v Budapešti.
Vyhoví-li se rozkladu, vrátí se jistota straně, která ji složila.
§ 6.
Trpí-li rozklad formálními nedostatky, které překážejí řádnému projednání, vrátí jej zúčtovací místo dlužníkovo podateli, aby tyto závady odstranil a rozklad opět předložil v krátké propadné lhůtě. Má-li podatel bydliště v území druhého státu, stane se tak prostřednictvím příslušného zúčtovacího místa.
Nevyhoví-li se ve stanovené lhůtě opravnému příkazu, bude se považovati rozklad za nepodaný.
§ 7.
Druhá strana a zúčtovací místa mají právo do 30 dnů po doručení rozkladu podati písemná vyjádření.
§ 8.
Jednání rozhodčích komisí nejsou veřejná a strany nejsou oprávněny se jich súčastniti, avšak rozhodčí komise má právo vyzvati strany, aby se osobně nebo svými zástupci před ni dostavily, a vyslechnouti je.
§ 9.
Rozklad, který byl podán opožděně (§ 3), nebo který pokládá se za nepodaný (§ 5, odst. 3., a § 6, odst. 2.), jest rozhodčí komisi bez dalšího řízení usnesením odmítnouti.
§ 10.
V rozhodnutích rozhodčí komise jest také usnésti se o nákladech řízení a o tom, která strana je má hraditi.
Zároveň se rozhodne o vrácení jistoty nebo jejím upotřebení k úhradě nákladů řízení (§ 5).
Totéž platí také pro rozhodnutí, ve kterých rozhodčí komise béře na vědomí odvolání rozkladu.
§ 11.
Zúčtovací místo dlužníkovo vypraví a dodá rozhodnutí rozhodčí komise stěžovateli, odpůrci a druhému místu zúčtovacímu.
§ 12.
Proti rozhodnutí rozhodčí komise není žádný právní prostředek přípustný. Rozhodnutí jsou v obou smluvních státech proveditelna (článek 13, odst. 5. a 8., úmluvy).
§ 13.
Tento jednací řád vydá se v jazyku českém a maďarském, při čemž oba texty jsou stejně autentické.
Jednací řád nabude platnosti v den, kdy bude zároveň vyhlášen v Praze a v Budapešti.
Dr. Meissner v. r.
Dr. Trapl v. r.
Dr. Beneš v. r.