Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 4. 1964. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Zákon o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby

152/1950 Sb.
Znění k 1. 1. 1953historické

2 znění

    152.
    Zákon
    ze dne 25. října 1950
    o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby.
    Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

    Oddíl 1.

    Plavební bezpečnost a plavební orgány.
    § 1.
    Aby vnitrozemní plavba přispívala k úspěšné výstavbě a k rozvoji národního hospodářství, je třeba zajistit její řádný a bezpečný provoz. Plnění tohoto úkolu přísluší především ministerstvu dopravy a národním výborům.
    § 2.
    (1) Provozovatelé plavby jsou povinni dbát toho, aby nikoho neohrožovali nebo nepoškozovali a aby nerušili řádný a bezpečný provoz vnitrozemní plavby.
    (2) Provoz a zajištění bezpečnosti plavby (dále jen „plavební bezpečnost“) upravuje ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými ministry nařízeními, v nichž může vedle plavebního pořádku a povinností provozovatelů plavby upraviti zejména též povinnosti držitelů břehů a majitelů vodních děl, jakož i otázky provozu a používání přístavů a překladišť.
    (3) Nařízení vydaná podle odstavce 2 mohou bližší úpravu svěřit obecným právním předpisům ministerstva dopravy nebo národních výborů.
    § 3.
    (1) Péče o plavební bezpečnost přísluší národním výborům a ministerstvu dopravy.
    (2) Přímý dozor na dodržování předpisů o plavební bezpečnosti vykonávají orgány pověřené národními výbory (dále jen „plavební orgány“).
    (3) Je-li nebezpečí v prodlení, mohou plavební orgány učinit předběžná opatření nutná k zajištění plavební bezpečnosti, k nimž je jinak oprávněn národní výbor.
    § 4.
    Ministr dopravy v dohodě s příslušnými ministry vydá pro plavební orgány předpisy
    a) o jejich služební pravomoci,
    b) o služebních znacích a vlajkách,
    c) o úpravě stejnokroje a výstroje a o způsobu vyzbrojení.
    § 5.
    Plavební orgán může při výkonu služby požadovat od každého, aby poslechl jeho pokynů, výzvy nebo příkazů. Ministerstvo dopravy stanoví způsob, jakým se tyto pokyny, výzvy nebo příkazy dávají.
    § 6.
    Zbraně smí plavební orgán při výkonu služby použíti, šetře opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen
    a) v případě nutné obrany, aby odvrátil násilný útok, jenž na něj byl učiněn, nebo který mu bezprostředně hrozí, nebo jímž se ohrožuje život jiné osoby,
    b) nelze-li jinak překonati odpor směřující ke zmaření jeho služebního výkonu,
    c) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku.
    § 7.
    Plavební orgán má právo při výkonu služby žádat o vhodnou součinnost každý orgán veřejné správy; tyto orgány jsou povinny poskytnout podle možnosti potřebnou pomoc.
    § 8.
    Plavební orgány budou vzaty do přísahy; předpisy o přísaze vydá ministr dopravy.

    Oddíl 2.

    Plavební znaky a světla.
    § 9.
    (1) K zajištění bezpečnosti plavby slouží též plavební znaky a světla.
    (2) Vlastníci (uživatelé) pozemků a objektů, na kterých mají býti umístěny plavební znaky a světla, předepsané zvláštními předpisy, jsou povinni trpěti za přiměřenou náhradu zřízení, umístění, udržování a obsluhu těchto znaků a světel na svém majetku.
    (3) Na pozemcích a objektech, které jsou ve vlastnictví státu a slouží veřejným účelům, lze zřizovati plavební znaky a světla pouze v dohodě s příslušným orgánem veřejné správy.
    (4) Osoby, které provádějí na vodách, jichž se používá k plavbě, úpravy plavební dráhy nebo jakékoliv stavby či zařízení, jsou povinny vlastním nákladem označiti staveniště a pracoviště znaky a světly podle rozhodnutí příslušného národního výboru; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, je národní výbor oprávněn označiti staveniště a pracoviště na jejich náklad.

    Oddíl 3.

    Povinnosti provozovatelů plavby.
    § 10.
    Provozovatelé plavby odpovídají za škodu způsobenou při provozu plavby osobami, kterých používají při provozování plavby tak, jako by ji způsobili sami.
    § 11.
    (1) V případech havarie plavidel jest provozovatel plavby povinen bez průtahu a včas na svůj náklad zařídit vše, čeho je třeba, aby plavba nebyla touto událostí ztěžována, rušena nebo ohrožena, a říditi se při tom pokyny národního výboru (plavebních orgánů). Je-li plavidlo poškozeno tak, že jeho odvlečení po vodě není možné, je provozovatel plavby povinen odstraniti je na bezpečné místo na břehu.
    (2) Neučiní-li provozovatel plavby potřebná opatření sám ve lhůtě stanovené národním výborem, je národní výbor oprávněn zaříditi sám na účet a nebezpečí povinného, co uzná za nutné.
    (3) Národní výbor může bez prodlení učiniti na účet a nebezpečí povinného potřebná opatření i bez jeho předchozího vyrozumění, je-li bezprostředně ohrožena bezpečnost vodních staveb, vodních zařízení nebo plavidel, nebo je-li tu jiný naléhavý veřejný zájem.
    § 12.
    (1) Provozovatelé plavby jsou povinni bezplatně přepravovati plavební orgány při výkonu jejich služby, jakož i zavěšovati a vléci jejich služební plavidla.
    (2) Provozovatelé plavby jsou povinni za náhradu provozních nákladů a skutečné škody dáti k použití národnímu výboru svá plavidla i s osazenstvem při povodních nebo při jiné živelní pohromě k záchraně lidských životů a majetku nebo vůbec za výjimečných poměrů.

    Oddíl 4.

    Zvláštní ustanovení o vojenské správě.
    § 13.
    (1) Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě s ministerstvem národní obrany pro plavidla a zařízení vojenské správy výjimky z ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
    (2) O cvičení nebo opatřeních, jimiž by mohl býti dočasně rušen nebo ohrožen provoz plavby, dohodne se vojenská správa s příslušným národním výborem, který učiní další potřebná opatření.
    (3) Ustanovení § 11 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na vojenskou správu.
    (4) Vojenská správa odpovídá za škodu způsobenou osobami, kterých používá při provozování plavby.

    Oddíl 5.

    Závěrečná ustanovení.
    § 15.
    Působnost ministerstva národní bezpečnosti, jakož i působnost orgánů národní bezpečnosti zůstává nedotčena.
    § 16.
    (1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušuje vládní nařízení č. 198/1940 Sb., o vydávání plavebněpolicejních řádů a jiných předpisů pro vnitrozemní plavbu.
    (2) Pokud nebudou vydány prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů.
    § 17.
    Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
    Gottwald v. r.
    Dr. John v. r.
    Zápotocký v. r.
    Plojhar v. r.
    za ministra Petra

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací