168
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 25. března 2002,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Toto nařízení stanoví požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
§ 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a)místním provozním bezpečnostním předpisem předpis upravující pracovní a technologické postupy při provozování dopravy,
b)normovou hodnotou konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.
§ 3
Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy,1) návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích.
§ 4
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování
a)silniční dopravy, jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
b)vnitrozemské plavby, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
c)letecké dopravy, jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
d)dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové, jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
v z. JUDr. Rychetský v. r.
1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb.
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování silniční dopravy
1.Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování silniční dopravy, obsluze, opravách, kontrole a údržbě dopravních prostředků a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby
a)byly určeny prostory pro bezpečné nakládání a vykládání přepravovaného nákladu a určen zaměstnanec, který řídí a koordinuje tuto činnost,
b)byly vydány organizační pokyny pro vykládku a nakládku zvláště těžkých nebo rozměrných nákladů a pro připojování a odpojování dopravních prostředků byl zajištěn dostatečný počet zaměstnanců pro tyto činnosti, a před zahájením prací určen způsob jejich dorozumívání,
c)bylo pracoviště mimo pozemní komunikace v případě potřeby vyznačeno výstražnými tabulkami, dopravními značkami, případně nahrnutím zeminy tam, kde hrozí nebezpečí zřícení nebo zasypání dopravního prostředku, a za snížené viditelnosti byla nebezpečná místa v terénu opatřena světly, odrazkami nebo odrazovými deskami,
d)v případě, že to vyžadují okolnosti, byl zaměstnanec při pohybu na pracovišti mimo pozemní komunikace seznámen s místními provozními podmínkami.
2.Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec
a)neodstavoval dopravní prostředek na nevhodném místě z hlediska bezpečnosti práce, zejména v ochranném pásmu inženýrských sítí,1) a nevjížděl na místa, kde povrch terénu není dostatečně pevný, široký a sjízdný,
b)používal při výstupu na ložnou plochu dopravního prostředku, při sestupu z ní a při plachtování žebřík nebo jiné vhodné zařízení,
c)zabezpečil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace,
d)prováděl kontrolu spojení a kontrolu zajištění závěsného zařízení dopravního prostředku při připojování dopravního prostředku a po odpojení prováděl kontrolu odpojení a zajišťoval rozpojené dopravní prostředky proti samovolnému pohybu,
e)používal při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit, výstražné vesty s vysokou viditelností vyhovující požadavkům normových hodnot.
3.U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis,2) je zaměstnavatel povinen zajistit, aby
a)nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou3) v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení,
b)během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby,
c)vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb.
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování vnitrozemské plavby
1.Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování vnitrozemské plavby zejména s ohledem na práci na plavidlech, při pohybu plavidel v obvodu přístavu a plavebních komorách.
2.Při vytahování, spouštění, vyvazování a spojování plavidel, při používání lodního výtahu, při práci s lany a kotvou, při sochorování, nakládce, překládce a vykládce nákladu, při práci ve strojovnách plavidel, údržbě, opravách a čištění plavidel je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanec
a)používal při práci s lany lana nepoškozená,
b)neponechával nepoužívaná lana volná,
c)nezachycoval uvolněná lana rukou,
d)nezdržoval se před lany v nebezpečném prostoru a nevstupoval do lanových smyček,
e)ohýbal lana pouze přes kladku nebo pachole,
f)přecházel z plavidla na plavidlo jen v místech, kde boky plavidel vzájemně přiléhají a obě paluby jsou bez překážek,
g)přestupoval z plavidla na plavidlo, z nichž jedno je v pohybu, pouze tehdy, když rychlost pohybujícího se plavidla je stejná nebo nižší než rychlost chůze zaměstnance a přestup je možný pouhým překročením boků plavidel, a aby při přestupu nepřenášel žádná břemena,
h)nepřelézal spojená plavidla po kormidlech a lanech,
i)při vyvazování plavidla ke břehu nebo v plavebních komorách neopouštěl plavidlo současně s vyvazovacím nebo vrhacím lanem,
j)při nakládce a vykládce se nezdržoval v nebezpečném prostoru strojů a technických zařízení pro nakládku a vykládku,
k)měl pro přechod z plavidel na břeh zajištěny vhodné lávky dostatečných rozměrů, které musí být upevněny, opatřeny zábradlím a jejich okraje označeny bezpečnostní značkou.
3.Zaměstnavatel je povinen označit bezpečnostními značkami nebezpečná místa na plavidlech, přístupové a únikové cesty; vnitřní strany poklopů v plavidlech musí být označeny tak, aby označení bylo viditelné i při jejich otevření.
4.Při opravách a údržbě plavidel je zaměstnavatel povinen zajistit, aby nedošlo k náhlému uvolnění demontovaných částí zařízení. Demontované části musí být před úplným uvolněním zajištěny proti nepředvídanému pohybu a odkládány tak, aby nebránily bezpečnému pohybu zaměstnanců a byly zajištěny proti pádu nebo sesunutí.
5.Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci vhodné osobní ochranné pracovní prostředky s ohledem na zvláštnosti provozu při vnitrozemské plavbě. Záchrannou vestou musí být zaměstnanec vybaven v případech
a)kdy plavidlo není vybaveno zábradlím a hrozí nebezpečí pádu zaměstnance,
b)záchranných prací nebo při havárii plavidla,
c)použití záchranného člunu pro pracovní nebo záchranné účely,
d)při opuštění plavidla pomocí otočného ramene,
e)opuštění plavidla při vyvazování v plavební komoře,
f)vyprošťování kotvy,
g)kdy to podle podmínek a charakteru práce určí zaměstnavatel nebo vůdce plavidla.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb.
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování letecké dopravy.
1.Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování letecké dopravy s ohledem na řízení, obsluhu, zajišťování leteckých prací a leteckých služeb a při stanovení pravidel pohybu všech dopravních prostředků, ostatních mechanismů a osob v areálu letiště.
2.Nakládání, překládání a vykládání přepravovaného nákladu a práce při obsluze, údržbě a opravách letadel, jejich plnění pohonnými hmotami, provádění motorových zkoušek, vlečení, mytí, pojíždění a rozmrazování letadel, vyhřívání jejich kabin a práci za nepříznivé povětrnostní situace organizuje zaměstnavatel tak, aby zaměstnanec
a)k vlečení letadel používal pouze zařízení určená pro příslušné typy letadel,
b)nevstupoval nebo nevjížděl do nebezpečného prostoru u vrtule a před vstupy proudových motorů,
c)nepohyboval se nebo nepojížděl za letadly, která mají spuštěné motory,
d)vstupoval, pohyboval se a vykonával pracovní činnost na ploše letiště se zvýšenou pozorností s ohledem na provoz a aby při cestě na pracoviště a odchodu z pracoviště používal pouze stanovené přístupové a únikové cesty,
e)vykonávající práci na provozních plochách letiště a v nebezpečných prostorách používal výstražné vesty, postroje nebo oděvy s vysokou viditelností nebo z fluorescenčních materiálů, popřípadě prostředky na ochranu sluchu nebo hlavy splňující požadavky normových hodnot.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb.
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové
1.Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dráhy, drážní dopravy1) a dráhy průmyslové s ohledem na obsluhu, doprovod, údržbu a opravy drážních vozidel, zvláštní technologie používané při provozování dráhy, práci v kolejišti, na trati, v obvodu dráhy, včetně určování a označování přístupových a manipulačních cest a stezek a zabezpečení bezpečného pohybu po přístupových cestách i při nepříznivé povětrnostní situaci, stavební činnosti, údržbě, překládce a vykládce nákladu, při připojování a odpojování drážních vozidel, posunu, zajišťování drážních vozidel proti náhodnému pohybu a při specifických činnostech.
2.Zaměstnavatel je povinen na pracovišti označit bezpečnostními značkami stožáry, sloupy, konstrukce, pevné objekty, zařízení a jiné překážky zasahující do volného schůdného a manipulačního prostoru. Pro ochranu zaměstnanců na pracovišti je zaměstnavatel povinen v případě potřeby zajistit užívání výstražných systémů, například zastavovacích terčů.
3.Zaměstnavatel je povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování dráhy, drážní dopravy a dráhy průmyslové tak, aby zaměstnanec
a)vstupoval, pohyboval se a pracoval v kolejišti jen za účelem výkonu práce, a to se zvýšenou pozorností na provoz, a aby při cestě na pracoviště a při odchodu z pracoviště používal pouze určené přístupové a únikové cesty,
b)nestoupal a nesedal na hlavu kolejnic, srdcovku, přídržnici, jazyk nebo opornici výměny, na narážecí a táhlové ústrojí a na další zařízení drážních vozidel, s výjimkou stupaček a míst k tomu určených,
c)nepodlézal drážní vozidla a nevstupoval mezi ně, pokud jsou v pohybu,
d)nepřecházel koleje před a za stojícími drážními vozidly ve vzdálenosti menší než 5 metrů a nepřecházel koleje bezprostředně před a za jedoucími drážními vozidly,
e)neprocházel mezerami mezi drážními vozidly, je-li vzdálenost mezi nimi menší než 10 metrů, pokud se nepřesvědčil, že tato vozidla nebudou uvedena do pohybu,
f)nevystupoval, nesestupoval a nestál na brzdové plošině, schůdcích a bočních stupátkách drážních vozidel, pokud se nemůže přidržovat madla,
g)nevystupoval na střechy drážních vozidel a jejich náklady na kolejištích s trolejovým vedením, pokud toto vedení není vypnuto a řádně zajištěno,
h)při posunu drážních vozidel na ně naskakoval a seskakoval z nich jen tehdy, odpovídá-li rychlost drážního vozidla rychlosti jeho chůze,
i)nenaskakoval a neseskakoval z drážních vozidel za nepříznivé povětrnostní situace, zejména za mlhy, deště, sněhu a náledí,
j)ručně nesvěšoval a nerozvěšoval drážní vozidla, která jsou v pohybu,
k)nerozvěšoval drážní vozidla tyčí v případě, že jejich rychlost neodpovídá rychlosti chůze,
l)nerozvěšoval drážní vozidla při spojeném brzdovém, vzduchovém a jiném potrubí, při spojených kabelech elektrického topení a ovládání vozidel a při spuštěných přechodových můstcích,
m)nevstupoval při svěšování a rozvěšování drážních vozidel mezi ně, pokud nejsou v klidu,
n)nestál při jízdě na stupátkách drážních vozidel na straně ramp a pevných staveb zasahujících do zúženého průjezdného průřezu,
o)netlačil nebo netáhnul drážní vozidla za nárazníky nebo šroubovky při současné chůzi v koleji,
p)nevstupoval do prostoru mezi nákladní rampu a drážní vozidla, nezdržoval se v tomto prostoru a v místech, kde je úzký průjezdný průřez nebo není zachován volný schůdný prostor,
r)při posunu, při práci na kolejišti, při čištění, údržbě a opravách drážních vozidel, při práci ve výškách a na pracovišti, kde je nebezpečí pádu předmětů nebo pracovních úrazů způsobených elektrickým proudem, a při stavební činnosti používal výstražné vesty, postroje nebo oděvy vyrobené z fluorescenčního materiálu, vhodné prostředky na ochranu hlavy a obuv s protiskluznou podešví vyhovující požadavkům normových hodnot a svítilny s bílým světlem, pokud vstupuje do tunelu.
1) Například zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 62/2002 Sb., zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb., zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 77/2002 Sb.
1) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).