Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 1. 1965. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Vyhláška o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků

183/1960 Sb.
Znění k 1. 1. 1961historické

2 znění

    183
    VYHLÁŠKA
    presidenta Československé akademie věd a ministra školství a kultury
    ze dne 9. prosince 1960
    o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků
    Potřeby dalšího rozvoje vědy a výzkumu vyžadují, aby v letech 1961 - 1965 byly stavy kvalifikovaných vědeckých pracovníků v celostátním průměru více než zdvojnásobeny. Aby bylo možno zabezpečit splnění tohoto úkolu, je třeba zdokonalit dosavadní organizaci výchovy vědeckých pracovníků v aspirantuře i mimo aspiranturu a co nejúčelněji využít všech dosažitelných možností pro výchovu. Za tím účelem stanoví president Československé akademie věd a ministr školství a kultury podle § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákona č. 53/1957 Sb. a podle § 22 odst. 2 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb., v dohodě s ministrem financí, Ústřední radou odborů, předsedou Státního úřadu sociálního zabezpečení, Státní komisí pro vědecké hodnosti a vedoucími ostatních zúčastněných ústředních úřadů a orgánů a předsednictvem Československé akademie zemědělských věd toto:
    Účel a formy výchovy nových vědeckých pracovníků
    § 1
    Účelem výchovy nových vědeckých pracovníků, organizované podle této vyhlášky, je připravit pro vědeckovýzkumná pracoviště a vysoké školy dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků s hodností kandidáta věd, přesvědčených stoupenců marxisticko-leninského světového názoru, aktivně se podílejících na úsilí našeho pracujícího lidu o všestranný rozvoj naší společnosti a o její postupný přechod ke komunismu.
    § 2
    Předpoklady pro výchovu nových vědeckých pracovníků se vytvářejí již na školách, kde jsou vyhledáváni žáci a studenti nadaní pro teoretickou činnost a kde je též podněcován jejich zájem o vědeckou práci. Vědeckovýzkumná pracoviště spolupracující s vysokými školami v péči o talentované studenty vyšších ročníků, zapojují je do vědeckovýzkumných prací a umisťují na svých pracovištích absolventy vysokých škol doporučené fakultami pro výzkum.
    § 3
    (1) Výchova nových vědeckých pracovníků se organizuje v těchto základních formách:
    a) vědecká aspirantura řádná, externí nebo jednoroční,
    b) vědecká příprava vybraných pracovníků vědeckovýzkumných pracovišť na školících pracovištích a vybraných aspirantů na vysokých školách přímo při práci na plánovaných výzkumných úkolech.
    (2) Výchova v obou uvedených formách se zakončuje vypracováním disertační práce.*)
    (3) Výchova se organizuje v oborech, v nichž lze získat vědeckou hodnost.**)
    § 4
    (1) Externí aspiranti, vybraní pracovníci vědeckovýzkumných pracovišť a vybraní asistenti vysokých škol [§ 3 odst. 1 písm. b)] mohou být přijati k půlročnímu až dvouletému studijnímu pobytu na vědeckovýzkumných pracovištích za účelem speciálního výcviku ve vědecké práci nebo ve výrobě a provozu za účelem praxe (§ 19).
    (2) K půlročnímu až dvouletému studijnímu pobytu na vědeckovýzkumných pracovištích mohou být přijati též pracovníci připravující se k nabytí vědecké kvalifikace mimo uvedené formy výchovy.
    Školící pracoviště a školitelé
    § 5
    (1) Výchova nových vědeckých pracovníků se uskutečňuje na školících pracovištích akademií věd, vysokých škol a resortů pod vedením školitelů. Školící pracoviště a školitele v akademiích věd a v resortech určuje Československá akademie věd na návrh zúčastněných ústředních úřadů a orgánů. Školící pracoviště a školitele na vysokých školách určuje ministerstvo školství a kultury.
    (2) Vedení výchovy nových vědeckých pracovníků je součástí pracovních povinností školitele na školícím pracovišti.***) Jednomu školiteli nemá být zpravidla přiděleno ke školení více než pět pracovníků.
    Výběr a přijímání uchazečů
    § 6
    (1) Pracoviště, pro jejichž potřebu mají být noví vědečtí pracovníci vychováváni (dále jen „mateřská pracoviště“), vyhledávají si vhodné pracovníky a pokud je nemohou vyškolit sama, zabezpečují jim školení na školících pracovištích.
    (2) Pro výchovu nových vědeckých pracovníků se vybírají pracovníci výzkumných ústavů, vysokoškolští asistenti a pracovníci z praxe s vysokoškolským vzděláním, popřípadě též absolventi vysokých škol přímo po ukončení studia. Mohou být přijati uchazeči, kteří vyhovují požadavkům kladeným na zaměstnance vědeckovýzkumných pracovišť a vysokých škol a kteří prokázali předpoklady pro vědeckou činnost. V klinických oborech lékařských se požaduje též osvědčení o specializaci I. stupně.
    (3) Pracovníci bez vysokoškolského vzdělání mohou být přijati jen výjimečně, mohou-li se prokázat alespoň osmiletou úspěšnou praxí ve zvoleném oboru a vědeckou činností.
    § 7
    (1) Školící pracoviště přijímají uchazeče k výchově nových vědeckých pracovníků na základě konkursu nebo na návrh mateřských pracovišť.
    (2) Pracovníci ucházející se o přijetí konají na školícím pracovišti přijímací zkoušku.
    § 8
    (1) Ke studijnímu pobytu ve vědeckovýzkumných pracovištích mohou být pracovníci přijati na návrh mateřského pracoviště nebo na základě konkursu.
    (2) Školící pracoviště ověří kvalifikaci pracovníků ucházejících se o studijní pobyt přijímacím pohovorem.
    (3) Ke studijnímu pobytu ve výrobě a provozu mohou být pracovníci přijati pouze na návrh mateřského pracoviště.
    Řízení a plánování výchovy
    § 9
    (1) Výchovu nových vědeckých pracovníků organizují ústřední úřady a orgány, které spravují vědeckovýzkumná pracoviště a vysoké školy. K tomu účelu sledují stavy vědeckých pracovníků ve svých resortech, sestavují plány výchovy nových vědeckých pracovníků a zabezpečují plnění těchto plánů.
    (2) Činnost ústředních úřadů a orgánů při zabezpečování výchovy nových vědeckých pracovníků koordinuje Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury.
    (3) Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury kontroluje průběh a výsledky výchovy a činí opatření k zabezpečení pomoci resortům při výchově.
    § 10
    (1) Plán výchovy nových vědeckých pracovníků je součástí státního pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství.
    (2) Roční plány výchovy nových vědeckých pracovníků v oboru působnosti akademií věd a resortů schvaluje presidium Československé akademie věd, a pokud jde o vysoké školy ministr školství a kultury.
    (3) Metodické pokyny pro sestavování plánů výchovy nových vědeckých pracovníků vydává Československá akademie věd v dohodě se Státní plánovací komisí a ministerstvem školství a kultury.
    Právní postavení pracovníků přijatých k výchově
    § 11
    (1) Řádný vědecký aspirant není po dobu trvání vědecké aspirantury v pracovním poměru; jeho práva a povinnosti vůči školícímu pracovišti se však posuzují přiměřeně podle zásad platných pro zaměstnance, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
    (2) Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení řádných vědeckých aspirantů se řídí platnými předpisy.*)
    (3) Řádný vědecký aspirant má v každém kalendářním roce nárok na pracovní volno v délce odpovídající dovolené na zotavenou stanovené podle § 2 odst. 1-4 zákona č. 81/1959 Sb., o placené dovolené na zotavenou, na kterou by měl jinak nárok jako zaměstnanec školícího pracoviště.
    § 12
    Externí aspiranti studují při zaměstnání. K výkonu experimentálních, popřípadě jiných studijních prací, kandidátských zkoušek a k obhajobě kandidátské disertační práce podle jejich studijního plánu přísluší jim placené pracovní volno. Délku volna v rozsahu nepřesahujícím 30 pracovních dnů ve školním roce dohodne vedoucí školícího pracoviště se zaměstnavatelem externího aspiranta. Zákonný nárok externího aspiranta na dovolenou na zotavenou tím není dotčen.
    § 13
    Při jednoroční aspirantuře poskytne zaměstnavatel jednoročnímu aspirantu placené pracovní volno na dobu potřebnou k úspěšnému splnění studijních úkolů.
    § 14
    Vědecká příprava vybraných pracovníků vědeckovýzkumných pracovišť a asistentů vysokých škol přímo při práci na plánovaných výzkumných úkolech se uskutečňuje jako součást jejich pracovních povinností.
    § 15
    Uchazečům o přijetí k výchově nových vědeckých pracovníků, kteří byli pozváni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejvýše tří dnů.
    § 16
    Činnost pracovníka přijatého ke studijnímu pobytu se posuzuje jako výkon práce u zaměstnavatele. Pracovní poměr se nepřerušuje; zaměstnavatel pouze uvolní pracovníka na příslušnou dobu od plnění úkolů na pracovišti.
    § 17
    Pokud vědeckovýzkumná pracoviště uzavírají s absolventy vysokých škol doporučenými fakultami pro výzkum pracovní poměr, činí tak na předem sjednanou dobu, a to zpravidla na dobu dvou let.
    Stipendia
    § 18
    (1) Ústřední úřady a orgány poskytují řádným vědeckým aspirantům, kteří se školí pro jejich potřebu, stipendium. Výši stipendia stanoví vláda;**) podmínkou poskytování stipendia je závazek aspiranta, že po uplynutí určené doby aspirantury bude pracovat tři roky na pracovišti, na kterém bude umístěn.
    (2) Při nepřítomnosti v práci pro nemoc, úraz a u aspirantek také pro těhotenství nebo mateřství nepřísluší řádnému vědeckému aspirantu stipendium od prvního dne nepřítomnosti v práci.
    (3) Po dobu pracovního volna (§ 11 odst. 3) řádnému vědeckému aspirantu stipendium náleží.
    § 19
    (1) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu na dobu půl roku až dvou let, přísluší místo platu stipendium ve výši průměrného hrubého měsíčního platu, který pracovník dostával v předchozích třech měsících, nejvýše však 2500,- Kčs měsíčně.
    (2) Stipendium podle odstavce 1 vyplácí pracovníku vyslanému ke studijnímu pobytu jeho mateřské pracoviště z prostředků přidělených mu nadřízeným ústředním úřadem nebo orgánem.
    (3) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu na základě konkursu, poskytuje stipendium školící pracoviště prostřednictvím jejich zaměstnavatele.
    Finanční zabezpečení
    § 20
    (1) Prostředky na stipendia pro řádné vědecké aspiranty, jakož i pro zabezpečení pracovníků přijatých ke studijnímu pobytu plánují ústřední úřady a orgány ve svých rozpočtech*) se souhlasem ministerstva financí a po vyjádření Československé akademie věd; prostředky na stipendia pro řádné vědecké aspiranty školené pro potřebu ministerstva školství a kultury zabezpečuje ve svém rozpočtu ministerstvo školství a kultury.
    (2) Ostatní osobní výdaje (cestovní výdaje, případné odměny externím školitelům apod.) hradí za pracovníky vyslané k výchově nebo ke studijnímu pobytu jejich mateřská pracoviště; za pracovníky přijaté na základě konkursu hradí tyto výdaje školící pracoviště.**)
    § 21
    Způsob úhrady věcných nákladů, které se mohou vyskytnout v souvislosti s experimentální prací při výchově nových vědeckých pracovníků, dohodne v jednotlivých případech školící pracoviště s pracovištěm mateřským.
    Závěrečná ustanovení
    § 22
    Podrobnosti o výchově nových vědeckých pracovníků upravuje studijní řád, který vydává Československá akademie věd společně s ministerstvem školství a kultury.
    § 23
    Působnost, která podle této vyhlášky přísluší presidentu Československé akademie věd a ministru školství a kultury, vykonává na úseku vojenských vysokých škol a příslušných vojenských vědecko-výzkumných pracovišť ministr národní obrany v dohodě s presidentem Československé akademie věd a ministrem školství a kultury.
    § 24
    Zrušuje se vyhláška ministra školství a kultury a presidenta Československé akademie věd č. 73/1958 Ú. l., kterou se vydává organizační a studijní řád pro vědecké aspiranty; vědecká aspirantura započatá před 1. lednem 1961 bude dokončena podle dosavadních předpisů.
    § 25
    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1961.
    Náměstek
    presidenta Československé akademie věd:
    Šorm v. r.
    Ministr školství a kultury:
    Kahuda v. r.
    **) Seznam míst a vědních oborů pro obhajoby disertačních prací a udělování vědeckých hodností (instrukce SKVH č. 1, Věstník MŠK, ročník XV, seš. č. 35-36 z 31. 12. 1959).
    ***) Je-li školitelem stanoven externí spolupracovník školícího pracoviště, platí pro honorování jeho činnosti zásady uvedené v čl. 4 výnosu MŠK z 13. 1. 1956 čj. 88200/1955-PAM, o úpravě diferenčních platů, pedagogických odměn a odměn externích učitelů na vysokých školách. Školství-sborník právních předpisů, svazek IV str. 718.
    *) Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů.
    **) Stipendium řádných vědeckých aspirantů činí a) u aspirantů s předchozí praxí v oboru kratší než dva roky 1100,- Kčs pro svobodné a bezdětné a 1200,- Kčs pro ty, kteří mají děti, b) u aspirantů s předchozí praxí delší dvou let 1400,- Kčs pro svobodné a bezdětné a 1600,- Kčs pro ty, kteří mají děti. Předchozí praxí v oboru se rozumí praxe konaná po ukončení vysokoškolského studia. Výjimky povoluje na vysokých školách MŠK, v ústavech předsednictvo příslušné akademie věd nebo příslušný ústřední úřad. Od daně ze mzdy je ze stipendií osvobozena částka 500,- Kčs (odst. 2 písm. a) vyhlášky MF č. 369/1952 Ú. l.).
    *) Seskupení položek IV. Osobní výdaje mimo mzdový fond, položka 6. Ostatní výdaje fyzickým osobám v odvětví skupina 2. Kulturní a sociální opatření, oddíl 1. Osvěta, § 10. školení pracovníků.
    **) Pojistné nemocenského pojištění odvádí vždy zaměstnavatel bez újmy případného nároku na náhradu od školícího pracoviště.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací