184.
Vyhláška ministra zahraničních věcí
ze dne 22. června 1922
ohledně přístupu republiky Československé k mezinárodní úmluvě ze dne 4. května 1910 o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací.
Na základě článku 20. smlouvy mezi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a Československem, podepsané dne 10. září 1919 v Saint-Germain-en-Laye, schválené Národním shromážděním dne 7. listopadu 1919 a ratifikované presidentem republiky dne 10. listopadu 1919, přistoupila republika Československá, když schválen byl příslušný návrh na přístup usnesením ministerské rady ze dne 14. března 1921, notou ministra zahraničních věcí ze dne 16. května 1921, zaslanou vládě republiky francouzské, k mezinárodní úmluvě ze dne 4. května 1910 o tom, kterak potírati rozšiřování necudných publikací, uzavřené mezi Německem, Spojenými Státy severoamerickými, Rakousko-Uherskem, Belgií, Brasilií, Dánskem, Španělskem, Francií, Velkou Britanií a Irskem, Italií, Nizozemskem, Portugalskem, Ruskem, Švédskem a Švýcarskem.
Úmluva byla vyhlášena v rakouském říšském zákoníku z roku 1912 pod č. 116 a ve Sbírce zákonů uherských jako zákonný článek L z roku 1912.
Přístupní nota československá byla uložena v archivu vlády francouzské dne 8. června 1921.
Podle ustanovení článku 4. úmluvy nabyla tudíž ustanovení její pro celé území republiky Československé mezinárodní působnosti dnem 8. prosince 1921.
Vyhlašuje se s tím, že touto úmluvou jsou vázány tyto státy: Německo, Belgie, Španělsko, Spojené Státy, Francie, Velká Britanie, Italie, Švýcarsko, Dánsko, Portugalsko, Rusko, Rakousko, Maďarsko, Nizozemsko, Lucembursko, Norsko, Polsko a Československo.
Dr. Beneš v. r.