Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 1. 2002. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele

245/1995 Sb.
Znění k 15. 4. 1998historické

3 znění

    245
    VYHLÁŠKA
    Ministerstva průmyslu a obchodu
    ze dne 2. října 1995,
    kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele
    Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky stanoví podle § 45 odst. 6 se zřetelem na § 32 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (dále jen „zákon“):
    § 1
    Předmět úpravy
    Tato vyhláška upravuje:
    a)pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,
    b)pravidla pro rozdělení nákladů, které se rozúčtovávají na objekty a mezi konečné spotřebitele (dále jen „spotřebitel“), za teplo k vytápění a jinému využití a dodávku teplé užitkové vody.
    § 2
    Pravidla pro vytápění
    (1)Otopné období, není-li mezi odběratelem a dodavatelem dohodnuto jinak, začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.
    (2)Dodávka tepla se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušné lokalitě poklesne pod + 13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad + 13 °C pro následující den.
    (3)Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.
    (4)Vytápění se omezí nebo přeruší v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad + 13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den.
    (5)V průběhu otopného období byty v době od 6.00 do 22.00 hod., nebytové a společné prostory podle potřeby jsou vytápěny tak, aby byla zabezpečena vnitřní teplota stanovená projektem, která pro obytné místnosti je 20 °C. Od 22.00 hod. do 6.00 hod. se vytápění omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky na tepelnou stabilitu místnosti.
    (6)Pro účely této vyhlášky je požadavek odstavce 5 splněn, jestliže v místnosti s otopným tělesem teplota vzduchu naměřená teploměrem uprostřed půdorysu ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy, bez vlivu oslunění, je proti číselné hodnotě teploty stanovené projektem
    - vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou,
    - vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami,
    - vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.
    (7)Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla k vytápění pro zajištění vnitřní teploty podle odstavce 5 jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.
    (8)Minimální účinnosti výroby tepla jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.
    (9)Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se provádějí v mimotopném období.
    § 3
    Pravidla pro dodávku teplé užitkové vody
    (1)Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 °C až 60 °C, s výjimkou odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce.
    (2)Zúčtovací jednotkou je část objektu, objekt nebo soubor objektů, ve kterých se odběrným tepelným zařízením rozvádí teplo k vytápění a teplá užitková voda spotřebitelům z rozvodného zařízení dodavatele.
    (3)Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 do 22.00 hod.
    (4)Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla potřebného k přípravě odebrané teplé užitkové vody spotřebiteli jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.
    § 4
    Regulace vytápění
    (1)Regulace parametrů teplonosného média v závislosti na klimatických podmínkách, která umožňuje zabezpečení vnitřní teploty podle § 2 odst. 5, je zajištěna, pokud je to technicky možné, ve výrobním a rozvodném zařízení.
    (2)Regulace vytápění v zúčtovací jednotce je prováděna:
    a)regulací parametrů teplonosné látky v závislosti na klimatických podmínkách, pokud není zajišťována dodavatelem,
    b)individuálním automatickým regulačním zařízením jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění,
    c)regulací diferenčního tlaku v odběrném tepelném zařízení zúčtovací jednotky, pokud to zařízení pro vnitřní rozvod tepla vybavené individuální regulací podle písmene b) vyžaduje,
    d)samostatnou automatickou regulací vytápění části zúčtovací jednotky.
    (3)Regulace vytápění podle odstavce 2 se provádí za účelem zajištění teploty místností podle § 2 odst. 5 při nepřekročení přípustných hodnot měrných ukazatelů spotřeby tepla podle § 2 odst. 7.
    § 5
    Rozúčtování dodávky tepla k vytápění a dodávky teplé užitkové vody na zúčtovací jednotky
    Dodávka tepla je účtována dodavatelem podle vlastního měřicího zařízení zvlášť pro každé odběrné místo v závislosti na způsobu připojení zúčtovací jednotky:
    a)společně pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody,
    b)samostatně pro vytápění,
    c)samostatně pro přípravu teplé užitkové vody.
    § 6
    Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a jinému využití v zúčtovací jednotce
    (1)Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,1) které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období,2) které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem anebo 1. září.
    (2)Náklady na teplo k vytápění v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž na základní složku připadně 30 % až 50 %, na spotřební složku 50 % až 70 % nákladů.
    (3)Jsou-li v zúčtovací jednotce nebytové prostory, spotřební složka se rozdělí na byty a na nebytové prostory podle jejich zjištěného podílu na celkové spotřebě tepla v zúčtovací jednotce.
    (4)Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.
    (5)Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen „podlahová plocha“) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce.
    (6)Je-li odebíráno teplo k jinému využití, základní složka se rozdělí na příslušné spotřebiče a na vytápění podle příkonu, spotřební složka podle jejich podílu na celkové spotřebě tepla v objektu.
    (7)V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány indikátory nebo měřiče tepla, se náklady na vytápění rozdělí podle podlahové plochy vynásobené koeficientem podle údajů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.
    (8)Odečty měřičů tepla a indikátorů se provádějí nejméně jednou ročně.
    (9)Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1m2 plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací.
    § 7
    Rozúčtování nákladů na dodávku teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
    (1)Náklady na přípravu a dodávku teplé užitkové vody zahrnují účtované platby, které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období v místě připojení odběrného tepelného zařízení, a to v cenách podle platných cenových předpisů.1)
    (2)Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 10 % až 30 %, spotřební složka 70 % až 90 % nákladů.
    (3)Náklady na dodávku teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 5 % a spotřební 95 % nákladů.
    (4)Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele podle podlahové plochy.
    (5)Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele podle údajů vodoměrů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných prostorech.
    (6)V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období; v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody.
    (7)Odečty vodoměrů se provádějí nejméně jednou ročně.
    (8)Spotřební složka neměřených odběrů připadající na 1 m2 podlahové plochy je až o 300 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky s měřenou spotřebou.
    § 8
    Rozúčtování nákladů na teplou užitkovou vodu dodávanou pro více zúčtovacích jednotek
    (1)Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební 70 % nákladů.
    (2)Náklady na dodávku teplé užitkové vody se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 5 % a spotřební 95 % nákladů.
    (3)Základní složka se rozdělí na zúčtovací jednotky podle podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek.
    (4)Spotřební složka se rozdělí podle součtů údajů vodoměrů v zúčtovacích jednotkách; pokud je instalováno měření na vstupu do zúčtovací jednotky, použije se údaj tohoto měření.
    (5)Jsou-li známy údaje vodoměrů podle odstavce 4 pouze za některé zúčtovací jednotky, spotřební složka nákladů, která připadne na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek bez známých údajů z měření, se vypočte podle přílohy č. 4 této vyhlášky. Potom se spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle odstavce 4 a spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek, kde nejsou známy údaje z měření, se rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle podlahové plochy.
    § 9
    Zvláštní způsob rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a dodávku teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
    (1)Není-li možno v zúčtovací jednotce s vlastní předávací stanicí nebo s vlastním zdrojem tepla určit náklady na vytápění a na přípravu teplé užitkové vody odděleně podle měření, lze stanovit náklady na teplo pro ohřev užitkové vody, popř. množství paliva k tomu potřebné a rozdělit celkové náklady podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Nelze-li z důvodu poruchy vodoměrů stanovit objem teplé užitkové vody V (m3), rozdělí se celkové náklady na teplo podle srovnatelného předchozího období nebo v poměru 70 % na vytápění a 30 % na přípravu teplé užitkové vody.
    (2)Pokud není možno zjistit spotřebu tepla pro nebytové prostory pro poruchu měřiče tepla, určí se stejným podílem ze spotřeby zúčtovací jednotky jako ve srovnatelném období, není-li to možné, technickým výpočtem.
    (3)Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody.
    § 10
    (1)Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
    (2)Vyúčtování obsahuje:
    a)spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody v GJ, spotřebu studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v m3, která připadá na zúčtovací jednotku,
    b)jednotkové ceny tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v Kč/GJ a studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v Kč/m3, které připadají na zúčtovací jednotku,
    c)celkové náklady zúčtovací jednotky v Kč odděleně na vytápění, na teplo v teplé užitkové vodě a na studenou vodu v teplé užitkové vodě, které jsou rozúčtovány mezi spotřebitele, a rozdělení těchto nákladů na základní a spotřební složku,
    d)podlahovou plochu (§ 6 odst. 5) zúčtovací jednotky a podlahovou plochu spotřebitelova bytu či nebytového prostoru v m2, součet přepočtených náměrů spotřeby v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu či nebytovém prostoru v náměrných a přepočtených jednotkách, je-li v zúčtovací jednotce instalováno u spotřebitelů příslušné měření, případně průměrný počet osob bydlících v zúčtovacím období v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu,
    e)podíl nákladů základní složky, spotřební složky a celkový náklad v Kč, který připadá k úhradě spotřebiteli (uživateli bytu či nebytového prostoru) zvlášť za službu vytápění, dodávky tepla v teplé užitkové vodě a studené vody v teplé užitkové vodě včetně způsobu výpočtu.
    (3)Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překročení je i při provedené regulaci podle § 4 této vyhlášky způsobeno
    a)časově delším otopným obdobím nebo vyšší vnitřní teplotou, než stanoví ustanovení § 2 vyhlášky, nebo
    b)do 31. prosince 2000 před účinností vyhlášky provedeným koncepčním a projektovým řešením systému zásobování teplem a teplé užitkové vody nebo
    c)nedodržením dohody mezi pronajímatelem a nájemníky o racionálním hospodaření spotřebitelů s teplem a teplou užitkovou vodou nebo
    d)v případě teplé užitkové vody jejím neomezeným zajišťováním v noci.
    § 12
    Účinnost
    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.
    Ministr:
    Ing. Dlouhý CSc. v. r.
    Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
    Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů
    a)místnosti, které se liší způsobem jejich užívání a v nichž je umístěno otopné těleso
    koeficient
    v bytě1,0
    ve skladě s občasným pobytem osob1,0
    v mateřské školce1,2
    ve zdravotním středisku1,2
    v kanceláři1,2
    ve výstavním sále1,2
    v prodejně1,3
    ve skladě s trvalým pobytem osob1,2
    v učebně1,2
    v dílně1,2
    v provozovně s prodejem1,2
    v restauraci, kavárně1,3
    v temperované garáži0,5
    b)místnosti, v nichž není umístěno otopné těleso, začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí
    jednou stěnou0,1
    dvěma stěnami0,2
    třemi stěnami0,35
    čtyřmi stěnami0,5
    pěti a více stěnami0,75 – 1,0
    Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha.
    Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla, zvýší se tyto koeficienty podle velikosti potrubí až o 0,25 bodu podle vzorce
    k = 5 × St/A, kde St je povrch trubky (v m2), A je plocha místnosti (v m2), k je koeficient navýšení. Součet tohoto koeficientu a koeficientu podle odstavce b) nemůže být vyšší než 1,0.
    Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. Koeficienty k výpočtu podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení nákladů na teplou užitkovou vodu jsou stanovovány podle charakteru odběru ve smyslu příslušných hygienických a provozních předpisů.
    Příloha č. 2 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
    a)Rozdělení tepla na ohřev užitkové vody a na vytápění v objektu s vlastní předávací stanicí
    Teplo k ohřevu užitkové vody se stanoví z tepla naměřeného pro tento účel v měřeném období (např. mimotopném) podle vzorce:
    Qt=QtmVm.V[GJ]
    Teplo pro vytápění:
    Qv = Qc - Qt [GJ],
    kde:
    Qv [GJ] - teplo pro vytápění
    Qt [GJ] - teplo k ohřevu užitkové vody
    V [m3] - objem užitkové vody měřený na vstupu do ohřívače (studená voda) nebo jako součet objemů naměřených na vodoměrech u všech spotřebitelů a ve společných prostorech
    Qtm [GJ] - teplo k ohřevu užitkové vody v měřeném období
    Vm [m3] - objem užitkové vody naměřený ve stejném období
    Qc [GJ] - celkové množství tepla podle měření
    Náklady se rozdělí v poměru: Qv : Qt
    Je-li věrohodně k dispozici jen hodnota měřeného objemu vody, lze stanovit přibližně:
    Qt = 0,3.V [GJ]
    b)Rozdělení spotřeby paliva na ohřev užitkové vody a na vytápění v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla
    Spotřeba paliva pro ohřev užitkové vody se stanoví ze spotřeby paliva pro tento účel v měřeném (mimotopném) období:
    Mpt=MptmVm.V[kg;m3]
    Spotřeba paliva jen pro vytápění:
    Mpv = Mpc - Mpt [kg; m3],
    kde:
    Mpv [kg;m3] - spotřeba paliva pro vytápění
    Mpt [kg;m3] - spotřeba paliva pro ohřev užitkové vody
    Mptm [kg;m3] - spotřeba paliva v měřeném (mimotopném) období
    Mpc [kg;m3] - celková spotřeba paliva
    Náklady se rozdělí v poměru: Mpv: Mpt
    Je-li věrohodně k dispozici jen hodnota měřeného objemu vody, lze stanovit přibližně pro:
    hnědé tříděné uhlíMpt = 26.V[kg]
    koksMpt = 15.V[kg]
    LTOMpt = 9.V[kg]
    zemní plynM pt = 11.V[m3]
    svítiplynMpt = 25.V[m3]
    Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
    Měrné ukazatele spotřeby tepla
    Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla
    a)na vytápění 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky:
    – při vytápění z domovní kotelny na tuhá paliva1 GJ/m2 × rok
    nebo 0,294 MJ/m2 × D0 × rok
    – při vytápění z ostatních zdrojů tepla0,8 GJ/m2 × rok
    nebo 0,235 MJ/m2 × D0 × rok
    b)k dodávce teplé užitkové vody spotřebitelům na 1 m3 odebrané vody v zúčtovací jednotce:
    – při přípravě v zúčtovací jednotce0,3 GJ/m3
    – při přípravě společně pro více zúčtovacích jednotek0,4 GJ/m3
    c)souhrnné – na vytápění a teplou užitkovou vodu:
    – při zajišťování tepla z domovní kotelny na tuhá palivado 1,25 GJ/m2 × rok
    – při zajišťování tepla z jiných zdrojůdo 1,05 GJ/m2 × rok
    Nejsou-li dodrženy ukazatele podle písmen a) a b), postačí dodržení ukazatelů podle písmene c), pokud je v zúčtovací jednotce poskytována služba vytápění i dodávky teplé užitkové vody.
    D0 je počet denostupňů v topném období, který je určen vztahem
    n (tv - tzp),
    kde
    n je počet dnů v topném období,
    tv je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěném objektu v °C,
    tzp je průměrná venkovní teplota v topném období v °C.
    Příloha č. 4 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
    Výpočet spotřebních složek nákladů na dodávku teplé užitkové vody z její společné přípravy pro zúčtovací jednotky
    Spotřební složky nákladů, které připadají na zúčtovací jednotky, kde se měří spotřeba teplé užitkové vody a kde se neměří spotřeba teplé užitkové vody, se vypočte podle vzorců:
    Sm = Sc.K/(K+1)
    Sn = Sc - Sm
    K = Mm/Mn
    Mn = Mc - Mm,
    kde
    Mcje množství dodané TUV změřené ve společné přípravně TUV obchodním měřidlem,
    Mm je množství odebrané TUV zjištěné měřením spotřeby v zúčtovacích jednotkách za stejný časový úsek jako Mc,
    Mnje množství odebrané TUV, které připadá na zúčtovací jednotky, kde se neměří nebo údaj o spotřebě není znám,
    Sc, Sm, Sn jsou spotřební složky nákladů odpovídající množství Mc, Mm, Mn.
    Příloha č. 5 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
    Minimální účinnosti výroby tepla
    Kat. zdrojeVýkon kotle na zdrojiÚčinnost při použití paliva (%)
    koksč. uhlíbriketyhn. uhlí tř.hn. uhlí netř.top. olej LTOtop. olej TTOplyn ZPel. akum.el. přím. top.
    Ado 0,5 MW696867666280–859698
    B0,51-3 MW–7069686383–869799
    C3,1-6 MW–75–726584–87––
    D6,1-20 MW–77––70858290––
    E20,1-50 MW–80––77878592––
    Fnad 50 MW–82––82898693––
    Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2 % nižší.
    Tabulky se použije v případě, že vlastník zdroje tepla a vlastník zúčtovací jednotky je tatáž právnická či fyzická osoba a není-li instalováno měření množství tepla dodávaného z tohoto zdroje tepla.
    2) Například od 1. 6. do 31. 5. následujícího roku.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací