Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 10. 1995. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Vyhláška, kterou se provádí devizový zákon

303/1992 Sb.
Znění k 1. 9. 1994historické

3 znění

    303
    VYHLÁŠKA
    federálního ministerstva financí a Státní banky československé
    ze dne 1. června 1992,
    kterou se provádí devizový zákon
    Federální ministerstvo financí a Státní banka československá v dohodě s ministerstvem financí České republiky a s ministerstvem financí Slovenské republiky stanoví podle § 49 devizového zákona č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (dále jen „zákon“):
    Ohlašovací povinnost
    § 1
    (1) Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději ve lhůtě stanovené Českou národní bankou pro předkládání devizových výkazů.1a)
    (2) Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději do 60 dnů od nabytí nemovitosti v zahraničí. Přehled o příjmech a výdajích spojených s touto nemovitostí je devizový tuzemec - právnická osoba povinna ohlásit nejpozději do dvou měsíců po skončení kalendářního roku.
    (3) Ohlašovací povinnosti podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nepodléhají peněžní pohledávky a peněžní závazky nepřesahující 500 000 Kč v době vzniku peněžní pohledávky nebo peněžního závazku.
    Úleva z nabídkové povinnosti
    § 2
    Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které devizový tuzemec - právnická osoba získá
    a) darem nebo děděním,
    b) jako úrok z devizového účtu vedeného devizovou bankou.
    § 2a
    Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona a povinnost podle § 11 odst. 5 zákona se nevztahuje na devizové prostředky
    a) po dobu jejich úschovy u soudu nebo notáře,1b)
    b) po dobu složení peněžité záruky v trestním řízení,1c)
    c) zajištěné po dobu trestního řízení.1d)
    § 3
    Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 a 2 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které mají být vyplaceny devizovému tuzemci - fyzické osobě devizovým cizozemcem prostřednictvím devizového tuzemce - právnické osoby nebo fyzické osoby - podnikatele.
    § 5
    Úleva z povinnosti k převodu
    (1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění její pohledávky vůči devizovému cizozemci, jejíž převod do tuzemska není podle zahraničního právního předpisu možný.
    (2) Devizový tuzemec může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění jeho pohledávky vůči devizovému cizozemci
    a) k úhradě zahraničních daní a poplatků z této pohladávky,
    b) k úhradě prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním své nemovitosti v zahraničí, jakož i k úhradě běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud tato částka je výnosem z této nemovitosti,
    c) k úhradě odměny a výloh zahraničního právního zastoupení v souvislosti s uplatněním a vymáháním této pohledávky,
    d) k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničnímu subjektu za úschovu a správu cenných papírů k tíži z jejich výnosů.
    § 6
    Devizový tuzemec - fyzická osoba, která je členem numismatické společnosti nebo obdobné společnosti registrované podle zvláštního předpisu1) nemá povinnost uložit na devizový účet u devizové banky (§ 17 odst. 1 zákona)
    a) platné mince cizích států v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
    b) platné bankovky a státovky cizích států v nejnižší vydané nominální hodnotě v množství nejvýše 2 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
    i když přesahují protihodnotu české měny uvedené v § 17 zákona.
    § 7
    Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění devizovým tuzemcem - fyzickou osobou ve prospěch devizových cizozemců
    (1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v cizí měně nebo do zahraničí, nad rámec případů uvedených v § 23 odst. 1 zákona, jde-li o:
    a) příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci,
    b) nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,
    c) výdaje za naléhavé lékařské ošetření v zahraničí a nezbytnou dopravu pacienta do tuzemska,
    d) výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, popřípadě jejich tělesných pozůstatků do tuzemska,
    e) poplatky a výlohy v zahraničí související s uplatněním a vymáháním práv a nároků,
    f) částky na úhradu kaucí a pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány,
    g) poštovné a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,
    h) poplatky za přihlášení objevů, vynálezů a průmyslových vzorů v zahraničí,
    i) účastnické poplatky a poplatky za přihlášky k účasti na mezinárodních kongresech, sympoziích, výstavách, přehlídkách, soutěžích a jiných obdobných akcích v zahraničí,
    j) náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,
    k) podpory devizovým cizozemcům do výše 5 000 Kč ročně,
    l) výdaje spojené s údržbou hrobů v zahraničí.
    (2) Výši platů uvedených v odstavci 1 musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat doklady.
    (3) Výši kauce uvedené v písmenu f) musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat potvrzením českého zastupitelského úřadu nebo Ministerstva zahraničních věcí; nezbytnost a naléhavost podpory uvedené v písmenu k) je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna prokázat originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy; tyto doklady může devizový tuzemec - fyzická osoba nahradit svým čestným prohlášením.
    § 8
    Vývoz devizových hodnot
    (1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet zahraniční cenné papíry, které nabyl v souladu se zákonem.
    (2) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet devizové prostředky nepřevyšující protihodnotu 2000 Kč odesílané v poštovní zásilce.
    (3) Devizová banka může bez devizového povolení vyvážet valuty v souvislosti s výkonem své bankovní činnosti.
    (4) Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet cestovní šeky, eurošeky a šeky vystavené devizovou bankou.
    Vývoz a dovoz české měny a jiných hodnot znějících na českou měnu
    § 9
    (1) V cestovním styku každý může bez devizového povolení vyvézt do zahraničí a dovézt do tuzemska nejvýše 5000 Kč v hotovosti.
    (2) Limit stanovený v odstavci 1 u osob cestujících společně lze sčítat.
    (3) Devizový tuzemec poskytující během přepravy v zahraničí devizovým tuzemcům občerstvení a jiné služby spojené s přepravou za českou měnu je oprávněn dovážet peněžní prostředky v české měně, které tímto prodejem v zahraničí získal.
    (4) Českou měnu je možné vyvážet do zahraničí a dovážet do tuzemska ve všech nominálních hodnotách.
    (5) Cenné papíry znějící na českou měnu lze vyvážet a dovážet bez devizového povolení.
    § 10
    Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí kromě částek uvedených v § 9 této vyhlášky
    a) nejvýše pět ročníkových sad platných českých mincí,
    b) české platné pamětní mince v počtu do dvou kusů od každé hodnoty.
    § 11
    Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze nebo Moravské zemské muzeum v Brně nebo Česká numizmatická společnost.
    § 12
    Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí
    (1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena pravomocným soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 2000 Kč na osobu a měsíc. Přepočet částky 2000 Kč se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.
    (2) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové banky na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.
    § 13
    Devizové povolení se rovněž nevyžaduje k placení prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud k jejich placení není možno použít výnosy z této nemovitosti.
    Majetková účast v zahraničí
    § 13a
    (1) Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů podle zvláštního předpisu4) nebo k jejich následnému nabytí od devizového tuzemce.
    (2) Devizové povolení podle § 34 odst. 3 zákona se nevyžaduje k převodu zahraničních cenných papírů nabytých na základě odstavce 1 na devizového cizozemce.
    § 13b
    Devizové povolení podle § 34 odst. 1 a 3 zákona se nevyžaduje k nabývání zahraničních cenných papírů za účelem jejich dalšího prodeje třetím osobám
    a) devizovou bankou, která v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka5) je oprávněna obchodovat se zahraničními cennými papíry,
    b) obchodníkem s cennými papíry,6) který není devizovou bankou, v rozsahu stanoveném v povolení České národní banky k obchodování se zahraničními cennými papíry,
    pokud povolení k obchodování se zahraničními cennými papíry je jim vydáno v dohodě s Ministerstvem financí.
    § 13c
    Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů, které devizový tuzemec získá děděním.
    § 13d
    (1) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení majetkové účasti v zahraničí podle § 34 odst. 1 zákona uvede:
    a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo,
    b) název (jméno), sídlo (adresu), předmět podnikání a formu majetkové účasti v zahraničí,7)
    c) výši základního jmění právnické osoby, na níž má devizový tuzemec majetkovou účast,
    d) výši podílu devizového tuzemce na činnosti devizového cizozemce v zahraničí, zdroj jeho financování (vlastní zdroje nebo úvěry), měnu a způsob jeho úhrady,
    e) výpočet návratnosti devizových prostředků vynaložených devizovým tuzemcem na majetkovou účast v zahraničí,
    f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt), předmět podnikání devizového cizozemce, který se podílí na společné činnosti, ve které má majetkovou účast devizový tuzemec, a výši podílu devizového cizozemce.
    (2) Obdobně postupuje devizový tuzemec při žádosti o změnu výše majetkové účasti v zahraničí.
    (3) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení převodu majetkové účasti v zahraničí na devizového cizozemce podle § 34 odst. 3 zákona uvede:
    a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo,
    b) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti) devizového cizozemce, na němž se devizový tuzemec majetkově účastní,
    c) výši stávající, převáděné a výsledné majetkové účasti,
    d) cenu, za kterou se majetková účast převádí, a způsob úhrady,
    e) důvod převodu,
    f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) devizového cizozemce, na kterého se majetková účast převádí.
    § 14
    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
    Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:
    Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.
    Guvernér Státní banky československé:
    Ing. Tošovský v. r.
    1a) Opatření České národní banky č. 10, kterým se stanoví předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, a opatření České národní banky č. 11, kterým se stanoví předkládání výkazů jinými osobami než bankami České národní bance, vyhlášená v částce 76/1993 Sb. a publikovaná ve Věstníku České národní banky č. 23/1993.
    1b) § 352 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 240/1993 Sb.).
    § 85 zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.
    1c) § 73a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 69/1994 Sb.).
    4) Zejména zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
    5) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací