31
VYHLÁŠKA
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
ze dne 1. února 1995,
kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Vyhláška stanoví předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí, předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, postup při standardizaci geografického názvosloví, předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním, náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl, náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění a žádosti o zánik úředního oprávnění a formu ověřování výsledků zeměměřických činností.
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) geodetickým bodem (dále jen „bod“) trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen „značky“),
b) geodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen „údaje“) o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo báze dat bodového pole,
c) bází dat bodového pole údaje o bodech dokumentované orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky1) (dále jen „orgány zeměměřictví a katastru“).
ODDÍL PRVNÍ
PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY BODOVÝCH POLÍ A NÁLEŽITOSTI PODÁNÍ TÝKAJÍCÍCH SE BODOVÝCH POLÍ
Předmět a obsah správy bodových polí
§ 2
Předmět správy bodových polí
(1) Předmětem správy bodových polí jsou body polohového, výškového a tíhového bodového pole,2) která se dále dělí na základní a podrobné.
(2) Rozdělení bodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 5), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.
§ 3
Obsah správy základních bodových polí
Obsahem správy základních bodových polí3) je
a) řízení o umístění měřické značky bodu4) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,5)
b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně, zejména v území, kde v důsledku jejich zničení či poškození by nebylo možné výsledky zeměměřických činností dokumentovat v geodetických referenčních systémech,6)
c) řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,7)
d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů,
e) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů,
f) vedení dokumentací a centrálních databází o bodech,
g) poskytování údajů o bodech.
§ 4
Obsah správy podrobných bodových polí
(1) Správu podrobného polohového bodového pole, které je obsahem katastru nemovitostí,8) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.9)
(2) Obsahem správy podrobného výškového bodového pole je
a) zajištění výkonu zeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systému,6)
b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o zničení, poškození a neoprávněném přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů,10)
c) vedení dokumentace a poskytování údajů o těchto bodech.
(3) Obsahem správy podrobného tíhového bodového pole3) je
a) zajištění výkonu zeměměřických činností při účelových tíhových měřeních,
b) vedení dokumentace a poskytování údajů o bodech určených při zeměměřických činnostech podle písmena a).
(4) Správci značek a územní rozsah jimi vykonávané správy podrobných bodových polí podle odstavců 2 a 3 se uveřejňují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
§ 5
Umisťování značky na nemovitosti
(1) Značka musí být umístěna
a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;11) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,12)
b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,13)
c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm,
(2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby.
(3) Druhy značek základního a podrobného bodového pole obsahuje příloha (body 2 až 5). Druhy značek podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.9)
§ 6
Poskytování údajů o bodech
(1) Údaje o bodech poskytuje správce značky nebo katastrální úřad, jedná-li se o body základního polohového a výškového bodového pole, které se nacházejí v jeho územním obvodu
a) nahlédnutím do dokumentovaných operátů nebo do báze dat bodového pole za přítomnosti zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru a v prostorech a v době k tomu určených; při tomto nahlížení umožní orgán zeměměřictví a katastru si pořídit opis (kopii) údajů o bodech způsobem, který nepoškodí poskytnutý podklad, nebo
b) v písemné, číselné nebo v grafické formě nebo na nosičích dat; údaje o jednotlivých bodech se poskytují zpravidla na počkání a hromadné výstupy o bodech zpravidla do jednoho týdne.
(2) Za hromadné výstupy se považují soubory údajů o bodech v souhrnu nad 50 bodů.
(3) Údaje o bodech poskytnuté podle odstavce 1 písm. b) opatřuje orgán zeměměřictví a katastru
a) upozorněním, že neoprávněné šíření poskytnutých údajů je porušením pořádku na úseku zeměměřictví,15)
b) datem vyhotovení, položkou knihy o poskytnutých údajích, otiskem úředního razítka a podpisem odpovědného zaměstnance orgánu zeměměřictví a katastru.
(4) V případě poskytnutí údajů o bodech na nosičích dat se údaje podle odstavce 3 písm. a) a b) uvedou v písemném sdělení orgánu zeměměřictví a katastru, které se doručuje žadateli do vlastních rukou, nebo v dokladu o osobním převzetí poskytnutých údajů, který žadatel potvrzuje svým podpisem.
(5) Poskytování údajů o bodech lze omezit jen z důvodů stanovených zákonem.16)
(6) Správce značky neodpovídá za číselné hodnoty poskytnutých údajů o bodech, jejichž poloha a výška se v terénu změnily v důsledku poškození nebo přemístění značky, např. sesuvy půdy.
(7) Údaje o jednotlivých bodech a hromadné výstupy o bodech se poskytují za úplatu, s výjimkou nahlížení podle odstavce 1 písm. a) a případů stanovených zvláštním předpisem.17)
(8) Není-li možné poskytnutý údaj o bodu užít pro výkon zeměměřických činností z důvodu zničení nebo poškození měřické značky tohoto bodu a tato skutečnost byla oznámena (§ 7) orgánu zeměměřictví a katastru, který údaj o bodu poskytl, sníží se úplata stanovená podle odstavce 7 zpravidla při následném poskytování údajů o bodech. Snížení úplaty odpovídá částce, která byla dříve uhrazena za poskytnutý údaj o bodu, který nelze užít.
§ 7
Náležitosti podání týkajících se bodových polí
(1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky18) obsahuje zejména
a) název okresu, katastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna,
b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky,
c) jméno, příjmení a trvalý pobyt nebo název a sídlo oznamovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.
(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,1) v jehož územní působnosti se bod nachází.
(3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu19) základního bodového pole nebo zhušťovacího bodu20) se podává správci značky a obsahuje zejména
a) údaje podle odstavce 1 písm. a) a c),
b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky,
c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna,
d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby.
(4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil.
(5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, upravuje zvláštní předpis.21)
ODDÍL DRUHÝ
PŘEDMĚT A OBSAH SPRÁVY ZÁKLADNÍCH A TEMATICKÝCH STÁTNÍCH MAPOVÝCH DĚL A POSTUP PŘI STANDARDIZACI GEOGRAFICKÉHO NÁZVOSLOVÍ
§ 8
Předmět správy státních mapových děl
(1) Předmětem správy jsou
a) základní státní mapová díla,22)
b) základní báze geografických dat České republiky,23)
c) tematická státní mapová díla vydávaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen „Úřad“) nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy.
(2) Správu základních státních mapových děl, která plní funkci souboru geodetických informací katastru nemovitostí,24) upravuje zvláštní předpis.25)
(3) Úřadem stanovení správci26) státních mapových děl se uveřejňují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
§ 9
Obsah správy státních mapových děl
(1) Obsahem správy je
a) tvorba, obnova, příprava pro vydávání a šíření a vedení dokumentačních fondů státních mapových děl uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) a c),
b) digitalizace a následné počítačové zpracování obsahu základního státního mapového díla v měřítku 1:10 000 a aktualizace základní báze geografických dat České republiky.
§ 10
Užití státních mapových děl
(1) Státní mapová díla poskytují jejich správci k užití27)
a) v grafické formě jako kopie tiskových podkladů nebo prodejní výtisky, popřípadě prodejní kopie (dále „mapové podklady“),
b) v rastrové nebo vektorové formě, jedná-li se o státní mapové dílo podle § 8 odst. 1 písm. b).
(2) Svolení k užití státního mapového díla uděluje jeho správce písemnou smlouvou uzavřenou s osobou, která státní mapové dílo užije v souladu se zvláštním zákonem.27)
(3) Každá rozmnoženina kartografického díla, vytvořeného s užitím státního mapového díla, musí obsahovat upozornění na autorská práva ke státnímu mapovému dílu podle zvláštního zákona27) ve formě ochranné doložky
a) „Mapový podklad (C)“ s uvedením vydavatele státního mapového díla a roku prvního vydání, pokud se užije státní mapové dílo uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) a c), nebo
b) „Základní báze geografických dat (C) Český úřad zeměměřický a katastrální, 19..“, pokud se užije státní mapové dílo uvedené v § 8 odst. 1 písm. b).
(4) Doložka podle odstavce 3 se neuvádí na kartografických dílech vytvořených tvůrčím zpracováním nového kartografického díla s užitím státního mapového díla.
§ 11
Postup při standardizaci geografického názvosloví
(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví28) jsou
a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky v podrobnosti základního státního mapového díla v měřítku 1:10 000,
b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky, včetně jmen mimozemských objektů, podle požadavků vydavatelů kartografických děl,
c) historické podoby současných jmen geografických objektů.
(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje zejména
a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,
b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu,
c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy,29) popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu,
d) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo název a sídlo navrhovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.
(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizace standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba a lokalizace jména geografického objektu pro tvorbu kartografických děl.
(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad
a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,
b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví,
c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními podle písmena b) k maximální a urychlené redukci exonym.
(6) Standardizovaná jména geografických objektů30) jsou uvedena ve státních mapových dílech. Vybrané soubory standardizovaných geografických jmen jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích Úřadu, kterými jsou
a) neperiodické publikace s názvem „Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR“,
b) periodické publikace s názvem „Názvoslovné informace“.
(7) Standardizaci jmen nesídelních objektů z území České republiky, obsažených pouze ve státních mapových dílech podle § 8 odst. 2, upravuje zvláštní předpis.31)
ODDÍL TŘETÍ
PŘEDMĚT A OBSAH VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ OVĚŘOVANÝCH FYZICKOU OSOBOU S ÚŘEDNÍM OPRÁVNĚNÍM A NÁLEŽITOSTI GEODETICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY
§ 12
Výsledky zeměměřických činností využívané pro správu a vedení státních mapových děl
(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona se vztahuje
a) na zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,32) jejichž výsledkem je dokumentace,33) která je přílohou geometrického plánu, dokumentace o vytyčení vlastnické hranice pozemku nebo výsledků pozemkových úprav,
b) na geometrické a polohové určení změn hranic katastrálního území a obce, reálného rozdělení jedné nebo více nemovitostí, nové stavby34) nebo rozsahu věcného břemene k části pozemku, jejichž výsledkem je geometrický plán,35)
c) na geometrické a polohové určení vlastnických hranic pozemků při komplexních pozemkových úpravách,
d) na vyznačení polohy lomových bodů hranice pozemku v terénu podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nemovitostí, jehož výsledkem je dokumentace o vytyčené vlastnické hranici pozemku.36)
(2) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona se vztahuje
a) na zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole, jejichž výsledkem je dokumentace využívaná pro tvorbu a vedení kartografických děl,37)
b) na geometrické a polohové určení hranic katastrálních území a obcí, pozemků a obvodů staveb pro vyhotovení nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí,38)
§ 13
Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě
(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona se vztahuje na zeměměřické činnosti při
a) přípravě staveb,
b) projektování staveb,
c) provádění staveb,
d) dokumentaci a provozu staveb.
(2) Při přípravě staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti
a) zhotovení geodetických podkladů,
b) posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů.
(3) Při projektování staveb40) podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti
a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů uvedených v odstavci 2,
b) zhotovení projektu vytyčovací sítě,
c) zhotovení podkladu pro územní řízení,41)
d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech,
e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,
f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení,
g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření.
(4) Při provádění staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti
a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,41)
b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby,
c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením,
d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností,
e) vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou drobných staveb v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici,
f) geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů,
g) měření skutečného provedení stavby.
(5) Při dokumentaci42) a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti
a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, která obsahuje
1. číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,
2. polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1:200, 1:500 nebo 1:1000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,
3. měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů,
4. technickou zprávu,
b) geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy,
c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů.
(6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím.
(7) Přesnost geodetických měření pro účely výstavby je upravena předpisy uvedenými v příloze (bod 5).
(8) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě závaznou zkratkou použitého geodetického referenčního systému.
§ 14
Náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl
(1) Orgán zeměměřictví a katastru při zjištění, že dokončená stavba, která je předmětem polohopisného nebo výškopisného obsahu základního státního mapového díla, není v něm zobrazena nebo že došlo ke změně geometrického a polohového určení stavby, písemně vyzve vlastníka stavby,43) aby mu předložil k nahlédnutí nebo zapůjčil
a) dokumentaci podle § 13 odst. 5 písm. a), jedná-li se o stavbu podle zvláštního zákona,44)
b) ve stanoveném územním celku45) seznam souřadnic podrobných bodů a měřické náčrty o zaměření dalších prvků polohopisu.
(2) Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro
a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitosti,
b) kolaudační řízení,46)
c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl,
d) tvorbu informačních systémů orgánů územní samosprávy,
musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního zákona.8)
(3) Nepředložení dokumentace podle odstavce 1 je porušením pořádku na úseku zeměměřictví.47)
ODDÍL ČTVRTÝ
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ A ŽÁDOSTI O ZÁNIK ÚŘEDNÍHO OPRÁVNĚNÍ A FORMA OVĚŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNOSTÍ
Náležitosti žádosti o udělení úředního oprávnění
§ 15
(1) Písemná žádost o udělení úředního oprávnění (dále jen „žádost“)48) obsahuje
a) jméno a příjmení fyzické osoby požadující udělení úředního oprávnění (dále jen „žadatel“), jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu a číslo občanského průkazu České republiky a údaj, kým byl vydán, má-li žadatel trvalý pobyt na území České republiky, nebo číslo cestovního pasu České republiky a údaj, kým byl vydán, má-li žadatel místo trvalého pobytu mimo území České republiky,
b) rozsah požadového úředního oprávnění,49)
c) datum a vlastnoruční podpis žadatele.
(2) K žádosti se připojuje
a) výpis z rejstříku trestů ne starší šesti měsíců,
b) ověřený50) opis (kopie) dokladu o ukončeném vysokoškolském vzdělání zeměměřického směru s titulem inženýr,51)
c) potvrzení o odborné praxi žadatele vystavené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod jehož vedením žadatel ve stanovené době51) získal odborné znalosti a zkušenosti pro samostatný výkon příslušných zeměměřických činností a pro ověřování jejich výsledků; při splnění odborné praxe nemůže úředně oprávněný zeměměřický inženýr žadateli odmítnout vydání tohoto potvrzení.
(3) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 2 písm. c) obsahuje
a) jméno a příjmení úředně oprávněného zeměměřického inženýra,
b) jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele,
c) údaje o období, v kterém byla vykonána stanovená délka odborné praxe,
d) vyjádření úředně oprávněného zeměměřického inženýra, zda žadatel má odborné znalosti a zkušenosti pro ověřování výsledků zeměměřických činností, pro které žádá udělení úředního oprávnění,
e) přehled výsledků zeměměřických činností vykonaných žadatelem ve stanovené době pro odbornou praxi podle odstavce 2 písm. c), které ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr vydávající žadateli potvrzení,
f) datum, vlastnoruční podpis úředně oprávněného zeměměřického inženýra a otisk jeho razítka.52)
(4) V přehledu výsledků zeměměřických činností podle odstavce 3 písm. e) se uvede u jednotlivých výsledků zeměměřických činností jejich název a pořadové číslo podle evidence výsledků53) a číslo položky zápisu úředně oprávněného zeměměřického inženýra v seznamu vedeném Úřadem.54) Před účinností zákona se evidencí výsledků53) rozumí evidence vedená zhotovitelem výsledků zeměměřických činností, které byly ověřeny podle dřívějších předpisů.55)
(5) V případě, že v průběhu stanovené délky odborné praxe došlo ke změně osoby úředně oprávněného zeměměřického inženýra, musí být doklad o odborné praxi podle odstavce 3 vystaven předchozím a současným úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem.
(6) Potvrzení o odborné praxi podle odstavce 3 může být nahrazeno čestným prohlášením56) žadatele v případě, že úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi, který ověřoval jeho výsledky, úřední oprávnění zaniklo nebo mu bylo odejmuto.57)
§ 16
(1) Dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání zeměměřického směru podle § 15 odst. 2 písm. b) se rozumí diplom, popřípadě jiný doklad o vysokoškolském studiu s přiznáním akademického titulu nebo stavovského označení „inženýr“ oboru „geodezie a kartografie“, „inženýrská geodezie“, „geodezie“, „kartografie“, „zeměměřictví“, „zeměměřického inženýrství“, „vojenskoinženýrské geodezie“ nebo „vojenskoinženýrské geodezie a kartografie“. Diplomy, popřípadě jiné doklady o vysokoškolském studiu vystavené zahraniční vysokou školou v těchto oborech platí pouze tehdy, jsou-li výslovně uznány (nostrifikovány).58)
(2) Za odbornou praxi podle § 15 odst. 2 písm. c) se považuje výkon zeměměřických činností
b) při vedení katastru nemovitostí8) a jeho kontrole,59) pokud je požadováno udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona, a při vedení a obnově souboru geodetických informací novým mapováním8) a jeho kontrole,59) pokud je požadováno udělení úředního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona, doložený potvrzením orgánu zeměměřictví a katastru.
§ 17
Náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění
(1) Písemnou žádost o zánik úředního oprávnění60) podává fyzická osoba Úřadu.
(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje jméno, příjmení a trvalý pobyt úředně oprávněného zeměměřického inženýra, číslo položky jeho zápisu v seznamu vedeném Úřadem,54) předmět žádosti a ověřený vlastnoruční podpis.50)
§ 18
Ověřování výsledků zeměměřických činností
(1) Ověření odborné správnosti výsledků zeměměřických činností52) (dále jen „ověření výsledku“) se vždy vyznačuje v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být vždy pevně spojeny.
(2) Ověření výsledku se vyznačí na všech jeho prvopisech, které jsou předávány objednateli a k využití orgánu státní správy.
(3) Vlastnoruční podpis, datum ověření výsledku a číslo evidence ověřovaných výsledků53) se připojuje pod otiskem razítka úředně oprávněného zeměměřického inženýra.
(4) Ověření geometrického plánu upravuje zvláštní předpis.61)
ODDÍL PÁTÝ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
Základní báze geografických dat České republiky
Základní báze geografických dat České republiky ve vektorové formě je postupně vytvářena podle § 9 odst. 1 písm. b). Možné poskytování údajů ze základní báze geografických dat České republiky ve vektorové formě k užití27) bude uveřejněno ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Do té doby je poskytována digitální rastrová mapa získaná rastrovou digitalizací tiskových podkladů uvedeného základního státního mapového díla.
§ 20
Udělení úředního oprávnění na základě oprávnění vydaných podle dřívějších předpisů
Písemná žádost o udělení úředního oprávnění62) má náležitosti uvedené v § 15 odst. 1. K žádosti se připojí kopie dosavadního oprávnění a doklad uvedený v § 15 odst. 2 písm. a) a b).
§ 21
Zrušují se
1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.),
2. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.),
3. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.),
4. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).
§ 22
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Šíma CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb.
1. Bodová pole a jejich rozdělení
1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole.
1.2 Polohové bodové pole obsahuje
a) základní polohové bodové pole, které tvoří
aa) body referenční sítě nultého řádu,
ab) body Astronomicko-geodetické sítě (závazná zkratka "AGS"),
ac) body České státní trigonometrické sítě (závazná zkratka "ČSTS"),
ad) body geodynamické sítě,
b) podrobné polohové bodové pole, které tvoří
ba) zhušťovací body,
bb) ostatní body podrobného polohového bodového pole.
1.3 Výškové bodové pole obsahuje
a) základní výškové bodové pole, které tvoří
aa) základní nivelační body,
ab) body České státní nivelační sítě I. až III. řádu (závazná zkratka "ČSNS"),
b) podrobné výškové bodové pole, které tvoří
ba) nivelační sítě IV. řádu,
bb) plošné nivelační sítě,
bc) stabilizované body technických nivelací.
1.4 Tíhové bodové pole obsahuje
a) základní tíhové bodové pole, které tvoří
aa) absolutní tíhové body,
ab) body České gravimetrické sítě nultého a I. a II. řádu,
ac) body hlavní gravimetrické základny,
b) podrobné tíhové bodové pole, které tvoří
ba) body gravimetrického mapování,
bb) body účelových sítí.
1.5 Jednotlivé body jsou označeny číslem, popřípadě i názvem, a příslušností k evidenční jednotce.
1.6 Body jsou trvale stabilizovány stanovenými značkami.
1.7 U bodů jsou podle potřeby zřízena ochranná zařízení (skruže, tyče, výstražné tabulky).
1.8 Chráněná území bodů podle § 9 odst. 2 zákona jsou označena výstražnými tabulemi s nápisem "CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ GEODETICKÉHO BODU".
2. Technické požadavky na body základního polohového bodového pole
2.1 Poloha bodu základního polohového bodového pole (dále jen "trigonometrický bod") je volena tak, aby
a) nebyl ohrožen,
b) jeho signalizace byla jednoduchá,
c) byl využitelný pro připojení bodů podrobného polohového bodového pole.
2.2 Trigonometrický bod je stabilizován značkami jedním z následujících způsobů
a) povrchovou a dvěma podzemními značkami (obr. 1). Povrchovou značkou je kamenný hranol (obvykle žulový) s opracovanou hlavou a vytesaným křížkem ve směru úhlopříček na vrchní ploše hlavy hranolu. Vrchní podzemní značkou je kamenná deska a spodní podzemní značkou je skleněná nebo kamenná deska, které mají křížky jako povrchová značka. Středy křížků všech značek, ke kterým se vztahují souřadnice, musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 3 mm,
b) povrchovou značkou podle písmena a) a podzemní značkou, kterou je kamenná deska s křížkem jako u povrchové značky, zabetonovanou ve skále,
c) povrchovou značkou podle písmena a) nebo čepovou nivelační značkou s křížkem, popřípadě otvorem, které jsou zabetonovány ve skále (skalní stabilizace). V obou případech je značka trigonometrického bodu zajištěna čtyřmi zabetonovanými nivelačními značkami (obr.2 nebo 3) s křížkem nebo dvěma zajišťovacími body,
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
d) kovovým čepem s křížkem osazeným do ploché střechy stavby (střešní stabilizace, obr. 4), přičemž tato značka je zajištěna dvěma zajišťovacími body umístěnými mimo stavbu,
Obr. 4
e) dvěma konzolovými značkami zapuštěnými do svislé plochy staveb (boční stabilizace, obr.5). Souřadnice bodu jsou vztaženy k vrcholu pomyslného rovnoramenného trojúhelníku (délka ramen je 1,390 m), jehož základnu vymezují konzolové značky. Nadmořská výška je vztažena vždy k horní ploše levé konzoly při pohledu od vrcholu trojúhelníku. Trigonometrický bod je zajištěn dvěma zajišťovacími body.
Obr. 5
Orientační rozměry značek v obrazcích jsou uvedeny v milimetrech. Skutečný rozměr určuje její správce.
2.3 Trigonometrický bod s trvalou signalizací (makovice věže kostela apod.) je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body. Mezi těmito body i trigonometrickým bodem musí být vzájemná viditelnost.
2.4 První zajišťovací bod se stabilizuje jako trigonometrický bod třemi značkami podle odstavce 2.2 písm. a). Druhý zajišťovací bod se stabilizuje povrchovou a vrchní podzemní značkou podle odstavce 2.2 písm. a), přičemž povrchová značka má rozměr 160×160×750 mm. V zastavěných územích se zajišťovací body stabilizují zpravidla konzolovými značkami podle odstavce 2.2 písm. e). Případný další zajišťovací bod trigonometrického bodu je stabilizován jako druhý zajišťovací bod. Vzdálenost zajišťovacího bodu od trigonometrického bodu je menší než 500 m.
2.5 Z trigonometrického bodu musí být z výšky měřického přístroje zajištěna orientace (viditelný směr) na jiný trigonometrický bod nebo zhušťovací bod nebo trvalý a jednoznačně identifikovatelný bod (orientační směr) nebo zřízený orientační bod.
2.6 Orientační bod se zřizuje ve vzdálenosti 80 až 300 m od trigonometrického bodu. Stabilizuje se jako druhý zajišťovací bod nebo nivelační značkou uvedenou v odst. 2. 2 písm. c).
2.7 Ochranná a signalizační zařízení trigonometrického, zajišťovacího a orientačního bodu jsou zřízena podle potřeby a tvoří je jedno nebo více z těchto zařízení
a) červenobílá nebo černobílá ochranná tyč (orientační rozměry viz obr.6) nebo tyče zpravidla umístěné 0,75 m od centra bodu,
b) výstražná tabulka s nápisem "STÁTNÍ TRIANGULACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ",
c) betonová skruž nebo sloupek,
d) ochranný (vyhledávací) kopec,
e) tříboká pyramida.
Na trigonometrickém bodu může být zřízeno signalizační zařízení (zvýšené měřické postavení, signál nebo měřická věž).
Obr. 6
2.8 Přesnost souřadnic a nadmořských výšek trigonometrických bodů
Základní střední souřadnicová chyba (relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body) je stanovena hodnotou 0,015 m. Mezní odchylka nesmí překročit 2,5 násobek této hodnoty. Střední chyba v trigonometrickém určení nadmořské výšky je stanovena hodnotou 0,1 m.
2.9 Údaje o trigonometrických bodech
Údaje obsahují
a) číslo a název trigonometrického bodu,
b) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1:5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000, označení triangulačního listu, číslo parcely nebo číslo popisné stavby na níž je bod umístěn,
c) souřadnice trigonometrického bodu, jeho nadmořskou výšku s uvedením místa ke kterému se vztahuje a údaje o orientaci,
d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
e) údaje o stabilizaci a signalizaci trigonometrického bodu,
f) údaje o vlastníku pozemku nebo stavby, na kterém je trigonometrický bod umístěn,
g) údaje o zřízení trigonometrického bodu.
Je-li k trigonometrickému bodu zřízen zajišťovací nebo orientační bod, jsou jejich údaje uvedeny v údajích daného trigonometrického bodu.
2.10 Trigonometrické body jsou očíslovány v evidenčních jednotkách, kterými jsou triangulační listy s rozměrem zobrazeného území 10×10 km, vzniklé rozdělením základních triangulačních listů 50×50 km (obr.7). Poloha trigonometrických bodů je zobrazena v dokumentačních mapách.
Číslování základních triangulačních listů
Rozdělení základního triangulačního listu na triangulační listy
Obr. 7
3. Technické požadavky na body výškového bodového pole
3.1 Bod výškového bodového pole (dále jen "nivelační bod") je stabilizován jedním z následujících způsobů
a) skalní značkou, kterou je vyhlazená vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrchlíkem uprostřed,
b) hřebovou značkou (obr.2), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal, balvanů, vybraných staveb nebo do horní plochy nivelačního kamene,
c) hřebovou značkou (obr.3), která je osazena shora do vodorovné plochy nebo ze strany do svislé plochy skal a vybraných staveb,
f) čepovou značkou [obr.10a)] s označením "Státní nivelace" pro nivelační body základního výškového bodového pole nebo bez označení pro nivelační body podrobného výškového pole, která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany do líce nivelačního kamene [obr. 10b)] nebo do svislých ploch skal.
a)
b)
Obr. 10
3.2 K ochraně nivelačních bodů před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodě 2.7 písm. a) a c) nebo ochranné šachtice. Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".
3.3 Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadech v nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.
3.4 Přesnost výšek nivelačních bodů je určena podle střední chyby mL nivelačního převýšení mezi nivelačními body, která nepřekračuje hodnotu
mL=m-.Lvmm,kdem- je základní střední kilometrová chyba nivelačního převýšení a L vzdálenost nivelačních bodů v kilometrech.
Mezní velikost základní střední kilometrové chyby nivelačního převýšení m- je stanovena hodnotou (v mm)
a) 0,40+0,71 /nR pro I.řád,
b) 0,45+0,80 /nR pro II.řád,
c) 0,60+1,06 /nR pro III.řád,
d) 1,00+1,77/nR pro IV.řád a plošné nivelační sítě,
kde nR je počet nivelačních oddílů v posuzovaném převýšení.
3.5 Údaje obsahují
a) u bodů ČSNS
aa) označení nivelačního pořadu,
ab) číslo nivelačního bodu, délku oddílu a vzdálenost od počátku pořadu v kilometrech na tři desetinná místa,
ac) číslo předcházejícího nivelačního bodu v pořadu, uzlového nebo připojovacího bodu,
ad) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci, katastrálním území), označení listu Státní mapy 1: 5 000 - odvozené, označení Základní mapy ČR 1:50 000,
ae) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
af) druh značky, stupeň stability, druh stabilizace, druh nivelačního bodu, rok určení nadmořské výšky, stav a stáří objektu s nivelační značkou,
ag) údaje o zřízení nivelačního bodu,
b) u nivelačních bodů podrobného výškového bodového pole vybrané údaje podle písmena a).
3.6 Nadmořské výšky jsou uvedeny v údajích v metrech na 3 desetinná místa pro pořady I.-IV.řádu a plošné nivelační sítě a na 2 desetinná místa u ostatních nivelačních bodů.
3.7 Nivelační body se označují v evidenčních jednotkách, kterými jsou nivelační pořad nebo plošná nivelační síť. Nivelační sítě, pořady a body jsou zobrazeny v dokumentačních mapách a v přehledech.
3.8 Totožnost a neměnnost připojovacích nivelačních bodů se ověřuje kontrolním měřením. Odchylka mezi daným a nově naměřeným převýšením nesmí překročit hodnotu, kterou udávají výrazy uvedené v tabulce
| nivelační síť řádu | I. | II. | III. | IV. |
|---|---|---|---|---|
| pro oddíl v mm | 2,0+1,50.R | 2,0+2,25.R | 2,0+3,00.R | 2,0+5,00.R |
kde R je délka oddílu v kilometrech.
3.9 Přesnost stabilizovaných bodů technických nivelací je určena odchylkou v uzávěru obousměrné nivelace, která nepřekračuje hodnotu 20 mm.r, kde r je délka měřeného pořadu v kilometrech.
4. Technické požadavky na body tíhového bodového pole
4.1 Body základního tíhového bodového pole jsou umístěny na klidných místech vzdálených od komunikací, průmyslových vibrací, vodních toků a nádrží a zdrojů elektromagnetického pole. Absolutní tíhové body se zřizují zpravidla v suterénech veřejných budov s betonovou podlahou a s 1 až 2 excentry volenými mimo budovy. Absolutní tíhové body jsou stabilizovány bronzovým hřebem. Ostatní body základního tíhového bodového pole jsou stabilizovány betonovým pilířem zakončeným betonovou nebo žulovou deskou v úrovni terénu (obr. 11). Uprostřed desky je osazena hřebová nivelační značka. Body hlavní gravimetrické základny a tíhové body pro sledování neslapových změn tíhového pole Země jsou stabilizovány podle obr. 12. Body podrobného tíhového bodového pole jsou zpravidla voleny na trvale označených bodech polohového a výškového bodového pole.
4.2 K ochraně bodů základního tíhového bodového pole před zničením nebo poškozením se používají zařízení uvedená v bodu 2.7 písm. a). Ochranná tyč je červenobílá a výstražná tabulka má nápis "TÍHOVÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ".
4.3 Hustota bodů základního tíhového bodového pole je nejméně 4 body na 1000 km2.
Obr. 11
Obr. 12
4.4 Střední chyba tíhového zrychlení bodů základního tíhového bodového pole vzhledem k absolutním tíhovým bodům nepřekračuje hodnotu 0,2 µm.s-2.
4.5 Údaje obsahují
a) u bodů základního tíhového bodového pole
aa) číslo a název tíhového bodu,
ab) lokalizační údaje o územních jednotkách (okresu, obci), označení listu státního mapového díla,
ac) zeměpisné souřadnice, nadmořskou výšku a hodnotu tíhového zrychlení,
ad) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami, místopisný popis a údaj o výškovém připojení,
ae) druh značky a stabilizace,
af) údaje o zřízení tíhového bodu.
b) u bodů podrobného tíhového bodového pole údaje uvedené v písmenu a) doplněné o hodnotu topografické korekce a hodnotu úplné Bouguerovy anomálie.
Tíhové zrychlení je uvedeno v jednotkách µm.s-2 na dvě desetinná místa.
4.6 Poloha bodů tíhového bodového pole je zobrazena v dokumentačních mapách.
5. Výkon zeměměřických činností ve výstavbě upravený normami
| Poř. čís. | Číslo ČSN/rok | Číslo ISO/rok | Název normy |
|---|---|---|---|
| 1 | 01 3410/90 | Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy.*) | |
| 2 | 01 3411/89 | Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky.*) | |
| 3 | 01 3419/87 | Výkresy ve stavebnictví. Vytyčovací výkresy staveb. | |
| 4 | 73 0212 | 8322-1/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 1: Teorie |
| 5 | 73 0212 | 8322-2/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 2: Měřická pásma |
| 6 | 73 0212 | 8322-3/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 3: Optické nivelační přístroje |
| 7 | 73 0212 | 8322-4/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 4: Teodolity |
| 8 | 73 0212 | 8322-5/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 5: Optické provažovací přístroje |
| 9 | 73 0212 | 8322-6/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 6: Laserové přístroje |
| 10 | 73 0212 | 8322-7/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 7: Přístroje používané při vytyčování |
| 11 | 73 0212 | 8322-8/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Určování přesnosti měřických přístrojů. Část 8: Elektronické dálkoměry do 150 m |
| 12 | 73 0212-4/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty | |
| 13 | 73 0212-5/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 5: Kontrola přesnosti stavebních dílců | |
| 14 | 73 0212-6/94 | Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 6: Statistická analýza a přejímka | |
| 15 | 73 0401/89 | Názvosloví v geodézii a kartografii. | |
| 16 | 73 0405/85 | Měření posunů stavebních objektů. | |
| 17 | 73 0415/79 | Geodetické body.*) | |
| 18 | 73 0416/84 | Měřické značky stabilizovaných bodů v geodézii.*) | |
| 19 | 73 0420/86 | Přesnost vytyčování stavebních objektů. Základní ustanovení. | |
| 20 | 73 0421/86 | Přesnost vytyčování stavebních objektů s prostorovou skladbou. | |
| 21 | 73 0422/86 | Přesnost vytyčování liniových a plošných stavebních objektů. | |
| 22 | 73 2611/78 | Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí. | |
| 23 | 73 3050/86 | Zemné práce. Všeobecné ustanovenia. | |
| 24 | 73 5130/86 | Jeřábové dráhy. |
*) V rozsahu, který není předmětem úpravy v této příloze a v příloze k vyhlášce ČÚZK č. 126/1993 Sb.
6. Rozměr a vzor razítka k ověřování výsledků zeměměřických činností
6.1 Razítko úředně oprávněného zeměměřického inženýra má v průměru 36 mm. Řádkové razítko o ověření náležitostí a přesnosti výsledků zeměměřických činností má rozměr 55 mm x 12 mm a otisk razítka se použije v případě, není-li jeho text součástí tiskopisu Úřadu.
6.2 Vzor razítka
1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů.
2) § 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
7) § 7 písm. b) bod 1 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
9) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
14) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
16) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. (Seznam skutečností tvořících předmět hospodářského tajemství v oboru působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 4. listopadu 1993 č. j. 4928/1993–11).
17) Např. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem.
24) § 4 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 344/1992 Sb.
27) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) § 3 písm. d) zákona ČNR č. 344/1992 Sb.
35) § 19 zákona ČNR č. 344/1992 Sb.
38) § 15 zákona ČNR č. 344/1992 Sb.
39) § 2 odst. 1 písm. c) bod 2 aa) zákona ČNR č. 344/1992 Sb.
§ 5 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.
§ 5 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb.
40) § 22 odst. 1 písm. c) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
41) § 32 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 9 odst. 5 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
§ 7 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.
§ 9 odst. 5 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
§ 7 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.
42) § 103 a 104 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 39 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 39 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46) § 76 až 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
50) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.
Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
55) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací.
Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
58) § 25 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).
59) § 4 písm. a) zákona ČNR č. 359/1992 Sb.