Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 1. 2003. Níže je jeho znění účinné od 1. 7. 1995 do 2. 4. 2000; poslední znění před zrušením je zvlášť. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Zákon o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování

389/1991 Sb.
Znění k 1. 7. 1995historické

7 znění

    Přejít na poslední znění před zrušením
    389
    ZÁKON
    České národní rady
    ze dne 10. září 1991
    o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování
    Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

    ČÁST PRVNÍ

    ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ
    § 1
    Státní správu ochrany ovzduší vykonávají
    a)ministerstvo životního prostředí České republiky,
    b)Česká inspekce životního prostředí,1)
    c)okresní úřady,
    d)orgány obce.
    § 2
    Ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“)
    a)provádí vrchní státní dozor na úseku ochrany ovzduší,
    b)zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zejména k prognózám rozvoje jednotlivých oborů a odvětví,
    c)vyhlašuje prostřednictvím pověřené právnické nebo fyzické osoby vznik a ukončení smogové situace2) a pro vybrané zdroje znečišťování i regulační opatření, meteorologickou předpověď vzniku smogové situace,
    d)zabezpečuje v rámci své působnosti výzkum, sleduje technický rozvoj v rámci ochrany ovzduší a podporuje rozšiřování technologií omezujících znečišťování ovzduší,
    e)plní další úkoly jako ústřední orgán státní správy ochrany ovzduší,
    f)kontroluje dodržování imisních a depozičních limitů;3) kontrolními úkony může pověřit organizace ve své působnosti,
    g)zpřístupňuje informace veřejnosti v rozsahu podle § 13 zákona o ovzduší,
    h)vydává souhlasy obsahující podmínky ochrany ovzduší podle § 11 odst. 1 písm. b) až d) a písm. h) zákona o ovzduší, s výjimkou případů přepravy materiálů a výrobků,
    i)při výkonu své činnosti spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví České republiky a s dalšími ústředními orgány státní správy.
    § 3
    (1)Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) dozírá na dodržování ustanovení právních předpisů a rozhodnutí týkajících se ochrany ovzduší jako složky životního prostředí právnickými a fyzickými osobami. Přitom kontroluje zejména
    a)dodržování emisních limitů u velkých a středních zdrojů znečišťování, a to včetně kontroly tmavosti kouře,4)
    b)dodržování povinností provozovateli velkých a středních zdrojů znečišťování,5)
    c)vedení provozní evidence u zdrojů znečišťování a její údaje,6)
    d)dodržování varovných a regulačních opatření vyhlášených pro vybrané zdroje znečišťování za smogové situace.7)
    (2)Inspekce dále
    a)vydává souhlasy obsahující podmínky ochrany ovzduší podle § 11 odst. 1 písm. a), e) až g), písm. h), pokud jde o přepravu materiálů a výrobků a podle písmena i) zákona o ovzduší,
    b)rozhoduje o výši poplatků za znečišťování ovzduší u velkých zdrojů znečišťování podle části druhé tohoto zákona,
    c)schvaluje návrhy a změny opatření pro případy havárií pro velké zdroje znečišťování,9)
    d)schvaluje užívání nových technologií, výrobků a zařízení sloužících k ochraně ovzduší včetně technických podmínek provozu a návrhů provozních předpisů výrobce,
    e)ukládá provozovatelům velkých a středních zdrojů znečišťování, kteří neplní povinnosti při ochraně ovzduší, opatření ke zjednání nápravy, včetně zastavení nebo omezení provozu zdroje znečišťování,10)
    f)ukládá provozovatelům velkých a středních zdrojů znečišťování, výrobcům a dovozcům mobilních zdrojů pokuty za porušení stanovených povinností,11) pokud je neukládá orgán obce podle § 5 odst. 2 písm. f) tohoto zákona; pokutu uloží na základě vlastního zjištění nebo na základě oznámení okresního úřadu podle § 4 odst. 1 písm. d) tohoto zákona,
    h)stanoví rozhodnutím emisní limity pro stávající velké a střední zdroje znečišťování a dobu, během které musí být dosažena hodnota emisního limitu stanoveného pro nové zdroje znečišťování,12)
    i)uděluje oprávnění právnickým a fyzickým osobám k provádění autorizovaného měření emisí a imisí a kontroluje správnost jejich výsledků.
    (3)Inspekce při výkonu své činnosti
    a)spolupracuje s místně příslušnými orgány státní správy a samosprávy a s Českým hydrometeorologickým ústavem,
    b)je oprávněna vyžadovat informace od dalších orgánů státní správy ochrany ovzduší, orgánů hygienické služby a Českého hydrometeorologického ústavu a informace jim též poskytovat,
    c)zpřístupňuje informace veřejnosti v rozsahu podle § 13 zákona o ovzduší.
    § 4
    (1)Okresní úřad
    a)je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení13) z hlediska ochrany ovzduší, pokud není stavebním úřadem,
    b)zpracovává koncepce ochrany ovzduší s přihlédnutím ke složení fondu paliv ve své územní působnosti,
    c)navrhuje ministerstvu, po dohodě s dotčenými orgány obcí v oblastech mimořádně zatížených znečišťováním ovzduší, rozsah území, v němž bude provozován smogový varovný a regulační systém,
    d)vyhlašuje v dohodě s dotčenými orgány obcí za smogové situace varovná a regulační opatření k omezení emisí ze zdrojů znečišťování, kromě vybraných zdrojů znečišťování, a kontroluje jejich dodržování; zjistí-li porušení povinností, informuje o tom orgány obce, a pokud jde o velké zdroje znečišťování, též inspekci,
    e)vykonává dozor nad obecními úřady, jak zabezpečují ochranu ovzduší ve své působnosti,
    f)zpřístupňuje informace veřejnosti v rozsahu podle § 13 zákona o ovzduší,
    g)rozhoduje o poplatcích za střední zdroje znečišťování podle části druhé tohoto zákona.
    (2)Okresní úřad kontroluje
    a)dodržování varovných a regulačních opatření vyhlášených pro zdroje znečišťování za smogové situace, uvedených v regulačních řádech pro provoz zdrojů znečišťování, nejde-li o vybrané zdroje znečišťování, a za nedodržení těchto opatření ukládá jejich provozovatelům pokuty,12a)
    b)dodržování povinností výrobců, dovozců a prodejců paliv, stanovených zvláštním předpisem upravujícím požadavky na kvalitu paliv, způsob jejich dodávky a prodej12b) a za porušení stanovených povinností ukládá pokuty.12c)
    (3)V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního úřadu podle tohoto zákona Magistrátní úřad hlavního města Prahy.
    § 5
    (1)Obec je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení13) z hlediska ochrany ovzduší, pokud není pověřena funkcí stavebního úřadu.
    (2)Orgány obce
    a)mohou stanovit obecně závaznou vyhláškou:
    1.městské zóny s omezením provozu zdrojů znečišťování,
    2.zvláštní požadavky na druh paliva pro malé zdroje znečišťování,
    b)kontrolují dodržování povinností provozovateli malých zdrojů znečišťování a za nedodržení povinnosti jim ukládají pokuty,14)
    c)kontrolují dodržování přípustné tmavosti kouře u provozovatelů velkých, středních a malých zdrojů znečišťování a za nedodržení povinností jim ukládají pokuty,15)
    d)ukládají provozovatelům malých zdrojů znečišťování, kteří neplní povinnosti při ochraně ovzduší, opatření ke zjednání nápravy, včetně zastavení nebo omezení provozu zdroje znečišťování,10)
    e)zpřístupňuje informace veřejnosti v rozsahu podle § 13 zákona o ovzduší,
    f)rozhodují o poplatcích za malé zdroje znečišťování18) podle části druhé tohoto zákona.

    ČÁST DRUHÁ

    POPLATKY
    § 6
    (1)Poplatky za znečišťování ovzduší platí právnické a fyzické osoby provozující velké, střední a malé zdroje znečišťování (dále jen „provozovatelé“).
    (2)O výši poplatku provozovatelů velkých zdrojů znečišťování rozhoduje inspekce.
    (3)O výši poplatku provozovatelů středních zdrojů znečišťování rozhoduje okresní úřad.
    (4)O výši poplatku provozovatelů malých zdrojů znečišťování rozhodují a poplatek vybírají orgány obce. Tyto poplatky jsou příjmem rozpočtu obce a musí být účelově vázány k ochraně životního prostředí obce.
    § 7
    (1)Roční výše poplatku pro jeden velký nebo střední zdroj znečišťování se stanoví pro všechny druhy produkovaných zpoplatněných škodlivin způsobem uvedeným v příloze.
    (2)Roční výše poplatku pro jeden malý zdroj znečišťování se stanoví pevnou částkou do výše 40 000 Kč úměrně k velikosti zdroje znečišťování a škodlivosti produkovaného znečištění, a to způsobem uvedeným v příloze; povinnost platit poplatky se nevztahuje na fyzické osoby provozující malé zdroje znečišťování o tepelném výkonu do 50 kW.
    (3)Z částky vypočtené podle odstavce 1 se provozovateli vyměří poplatek v upravené výši
    30 % v roce 1992 a 1993,
    60 %v roce 1994 a 1995,
    80 %v roce 1996,
    100 %od roku 1997 včetně.
    § 8
    (1)Provozovatel je povinen samostatně vypočítat poplatek pro každý zpoplatněný zdroj znečišťování a oznámit tento výpočet do 15. února kalendářního roku příslušnému orgánu ochrany ovzduší včetně údajů nutných pro stanovení výše poplatku podle skutečností uplynulého roku.
    (2)Příslušný orgán ochrany ovzduší prověří údaje uvedené v oznámení a zjistí-li skutečnosti rozhodné pro stanovení poplatku, vydá rozhodnutí. Rozhodnutí obsahuje výši poplatku, včetně podmínek případného odkladu platby části poplatku ve smyslu odstavce 5.
    (3)Provozovatel je povinen zaplatit poplatek podle vlastního výpočtu zálohově ve splátkách vždy do 25 dnů po uplynutí termínu splátky. Zaplacené zálohy splátek se zúčtují se splátkami odpovídajícími rozhodnutí o uložení poplatku do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
    (4)Poplatky za zdroj znečišťování se platí
    a)od výše 1 mil. Kč ročně v měsíčních splátkách,
    b)do výše 1 mil. Kč ročně ve čtvrtletních splátkách,
    c)do výše 10 tis. Kč ročně v pololetních splátkách,
    d)do výše 2 tis. Kč jednorázově.
    (5)Pokud provozovatel prokazatelně zahájil u zdroje znečišťování práce na snížení emisí zpoplatněných škodlivin, odkládá se mu placení poplatku ve výši 40 % po dobu realizace opatření. Dokončí-li provozovatel tyto práce v souladu se stanovenými podmínkami ve smyslu odstavce 2, rozhodne orgán ochrany ovzduší o prominutí povinnosti poplatek doplatit. Při nedodržení podmínek odkladu rozhodne orgán ochrany ovzduší o povinnosti poplatek doplatit a stanoví k tomu příslušnou lhůtu.
    (6)Za nesplnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 uloží provozovateli příslušný orgán ochrany ovzduší (§ 6 odst. 2 až 4) pokutu až do výše 10 000 Kč. Pokud není tato povinnost splněna ani v dodatečně stanovené lhůtě, lze pokutu uložit opětovně.
    (7)Skutečnosti zakládající vznik nebo odůvodňující změny výše poplatků, které vznikly v běžném kalendářním roce, jsou provozovatelé povinni oznamovat příslušnému orgánu ochrany ovzduší (§ 6 odst. 4) do 15 dnů od jejich zjištění jako podklad pro vydání nového nebo změnu původního rozhodnutí podle odstavce 2.

    ČÁST TŘETÍ

    INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI O ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
    § 9
    (1)Ministerstvo zabezpečuje prostřednictvím pověřené organizace informování veřejnosti o kvalitě ovzduší zejména v pravidelných relacích federálních a republikových sdělovacích prostředků.
    (2)Při zhoršení stavu ovzduší nebo při možnosti vzniku smogové situace v případech, které stanoví zvláštní předpisy,19) informují obdobným způsobem veřejnost o vyhlašování a odvolávání varovných a regulačních opatření orgány ovzduší příslušné k jejich vyhlašování podle § 2, 3 a 4 tohoto zákona.
    (3)Obce a okresní úřady informují vhodným a v místě obvyklým způsobem o vyhlášení a odvolání smogových varovných a regulačních opatření v ostatních případech.

    ČÁST ČTVRTÁ

    USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
    § 10
    O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje ministerstvo.
    § 11
    (1)Inspektoři a pověření pracovníci ostatních orgánů státní správy ochrany ovzduší jsou oprávněni při výkonu své činnosti
    a)v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.20) Za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,
    b)požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
    (2)Inspektoři a pověření pracovníci ostatních orgánů státní správy ochrany ovzduší jsou povinni
    a)zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti, zejména dbát, aby se tato tajemství nedostala do nepovolaných rukou,
    b)před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
    § 12
    Ministerstvo upravuje vyhláškou
    a)seznam kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování, znečišťujících látek, limity znečišťování, přípustnou tmavost kouře a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů znečišťování,
    b)vymezení oblastí vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší a zvláštní opatření k omezení znečišťování ovzduší,
    c)způsob zjišťování množství emisí a technické prostředky pro měření emisí,
    d)požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních zdrojů znečišťování a rozsah dalších údajů, které jsou provozovatelé zdrojů znečišťování povinni poskytovat orgánu ochrany ovzduší,
    e)požadavky na kvalitu, způsob dodávky a prodej paliv,
    f)zásady vytváření provozu smogových regulačních systémů včetně stanovení zvláštních imisních limitů a výběru zdrojů znečišťování podle § 2 písm. c) tohoto zákona,
    g)kvalifikační požadavky na pracovníky obsluhující velké a střední zdroje znečišťování a kvalifikační požadavky pro pracovníky provádějící kontrolu velkých, středních a malých zdrojů znečišťování,
    h)ověřování odborné způsobilosti pro podávání odborných posudků.
    § 14
    Správní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí orgán ochrany ovzduší, který toto řízení zahájil jako příslušný podle předchozích předpisů.
    § 14a
    Pokuty uložené okresními úřady a orgány obcí za porušení povinností a za znečišťování ovzduší jsou vždy příjmem orgánu, který o pokutě rozhodl, a musí být účelově vázány k ochraně ovzduší na území svěřeném do jeho působnosti. Okresní úřady a orgány obcí jimi uložené pokuty za znečišťování ovzduší vybírají a vymáhají.
    § 15
    Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
    Burešová v. r.
    Pithart v. r.
    Příloha k zákonu ČNR č. 389/1991 Sb.
    Stanovení roční výše poplatku za vnášení znečišťujících látek do ovzduší pro velké a střední zdroje znečišťování
    A.
    Znečišťující látky vnášené do ovzduší, které podléhají zpoplatnění
    Hlavní zpoplatněné znečišťující látky:
    Tuhé emise
    Oxid siřičitý
    Oxidy dusíku
    Oxid uhelnatý
    Uhlovodíky - vyjma zvlášť vyjmenovaných mezi ostatními zpoplatněnými znečišťujícími látkami ve třídách I.-III.
    a)I. třída:
    azbest
    berylium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be
    kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd
    rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg
    thalium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl
    benzen
    benzo(a)pyren
    bifenyl a jeho chlorderiváty
    2-naftylamin
    vinylchlorid
    b)II. třída
    arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jakoAs
    antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jakoSb
    cín a jeho sloučeniny vyjádřené jakoSn
    chrom a jeho sloučeniny vyjádřené jakoCr
    kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jakoCo
    mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jakoMn
    měď a její sloučeniny vyjádřené jakoCu
    nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jakoNi
    olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jakoPb
    selen a jeho sloučeniny vyjádřené jakoSe
    tellur a jeho sloučeniny vyjádřené jakoTe
    vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jakoV
    zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jakoZn
    brom a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jakoBr
    fluor a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jakoF
    chlor
    fosgen
    fosfan
    sulfan
    sirouhlík
    alifatické aldehydy
    anilin
    benzylchlorid
    1,2 - dibromethan
    1,2 - dichlorethan
    1,1 - a 1,2 dichlorethylen
    ethylenoxid
    epichlorhydrin
    fenol
    fenylhydrazín
    kyselina akrylová a její estery
    kyselina - methylakrylová a její estery
    merkaptany
    methanová kyselina (mravenčí)
    nitrosloučeniny
    nitrosodimethylamin
    pyridin
    trichlormethan
    tetrachlorethan
    tetrachlorethylen
    thioetery
    toluidiny
    c)III. třída
    amoniak
    anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jakoCl
    aceton
    akrylonitril
    alkeny (olefiny)
    alkylalkoholy
    alifatické a aromatické ethery
    benzaldehyd
    1,3-butadien
    2-butanon
    dichlormethan
    1,4-dichlorbenzen
    1,1-dichlorethan
    dichlormethan
    estery kyseliny benzoové
    ethylbenzen
    ethylglykol a jeho deriváty
    fluorchlorované uhlovodíky (freony)
    furfural
    hydrazin
    4-hydoxy-4-ethyl-2-pentanon
    chlorbenzen
    chlorbuta-1,3-dien (chloropren)
    chlorethan
    kyselina ethanová (octová) a její estery
    N-methylpyrrolidon
    naftalen a jeho methylderiváty
    oxiran (ethylenoxid)
    2-propylbenzen
    propylenoxid
    styren
    toluen
    trichlorethvlen
    xylen
    B.

    Oddíl I

    Sazby poplatků pro velké a střední zdroje znečišťování
    Sazby poplatků pro znečišťující látky produkované velkými a středními zdroji znečišťování se stanoví takto:
    1.Hlavní zpoplatněné znečišťující látky:
    Znečišťující látkaSazba
    (Kč/t)
    Tuhé emise3 000
    Oxid siřičitý1 000
    Oxidy dusíku800
    Oxid uhelnatý600
    Uhlovodíky2 000
    2.Ostatní zpoplatněné znečišťující látky:
    Znečišťující látkaSazba
    (Kč/t)
    Třída I.20 000
    Třída II.10 000
    Třída III.1 000
    3.U hořících nebo zapařených částí uhelných dolů a lomů nebo skládek a výsypek je sazba poplatku 200 Kčs za 1 m2 hořící plochy nebo zapařeného objemu.

    Oddíl II

    II Sazby poplatků za malé zdroje znečišťování v Kč/rok
    Palivorozmezí sazeb Kč
    0 – 50 kWnad 50 – 100 kWnad 100 – 200 kW
    koks, dřevo, zemní plyn,
    svítiplyn, petrolej,
    topný olej s obsahem síry do 0,30 %
    000
    topné oleje
    od 0,30 % do 1 % S
    400 - 800800 - 12501250 - 1700
    lehký topný olej700 - 14001400 - 21002100 - 2800
    ostatní topné oleje1000 - 20002000 - 30003000 - 4000
    černé uhlí500 - 10001000 - 15001500 - 2000
    hnědé uhlí tříděné,
    paliva z hnědého uhlí
    1050 - 21002100 - 31003100 - 4200
    hnědé uhlí energetické2000 - 40004000 - 60006000 - 8000
    kaly, proplástky10 00010 000 - 20 00020 000 - 40 000
    C.
    Způsob výpočtu poplatků
    1.Základní poplatek za jednotlivou zpoplatněnou znečišťující látku produkovanou velkým nebo středním zdrojem znečišťováni se stanoví součinem zjištěného množství vypuštěné znečišťující látky podle skutečností uplynulého roku a výše sazby podle části B této přílohy.
    2.K základnímu poplatku se připočte přirážka ve výši 50 % v případě, kdy zdroj znečištění nedodržuje emisní limit (§ 5 zákona o ovzduší).
    3.Součet poplatků za jednotlivé zpoplatněné znečišťující látky tvoří poplatek za velký nebo střední zdroj znečišťování. Takto stanovená výše poplatků se upraví podle § 7 odst. 3 tohoto zákona.
    4.Poplatek u hořících nebo zapařených částí uhelných dolů a lomů nebo skládek a výsypek se vypočte součinem sazby a výměry plochy v m2, které se stanoví z váženého průměru výsledků měření prováděných během roku. Platí se pouze základní poplatek podle bodu 1.
    5.Výše poplatku pro jednotlivou zpoplatněnou znečišťující látku se zaokrouhluje na celé 100 Kčs.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací