kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934.

40.

Vládní vyhláška

ze dne 27. února 1934,

kterou se uvádí v prozatímní platnost obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934.

Se souhlasem presidenta republiky uvádí se podle čl. VII zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 7. března 1934 obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934.

Malypetr v. r.

Obchodní a plavební úmluva

mezi republikou Československou a republikou Polskou.

President republiky Československé s jedné strany a president republiky Polské se strany druhé, v souhlasném přání podporovati a rozvíjeti obchodní styky mezi oběma státy, rozhodli se uzavříti obchodní a plavební úmluvu a jmenovali k tomu svými plnomocníky:

President republiky Československé:

Pana Dra Edvarda Beneše,

ministra zahraničních věcí,

President republiky Polské:

Pana Dra Wacława Grzybowského,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra

Pana Mieczysława Sokołowskeho,

ředitele departementu ministerstva průmyslu a obchodu,

kteří, předloživše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Článek I.

Příslušníci každé z vysokých smluvních stran budou požívati, pokud jde o nastupování a provozování obchodu a živností na území druhé vysoké smluvní strany všech výsad, svobod a výhod přiznaných příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek II.

S příslušníky jedné z vysokých smluvních stran, kteří se ubírají na veletrhy a trhy na území druhé vysoké smluvní strany, aby tam obchodovali, bude se vzájemně zacházeti jako s vlastními příslušníky, mohou-li předložiti legitimaci podle vzoru přiloženého k této úmluvě, vydanou úřady státu, jehož jsou příslušníky.

Článek III.

S příslušníky každé vysoké smluvní strany bude se na území druhé vysoké smluvní strany zacházeti, pokud jde o jejich právní postavení, jejich majetek movitý i nemovitý, jejich práva a zájmová účastenství, stejně příznivě jako s příslušníky kteréhokoli třetího státu. Budou míti volnost spravovati své záležitosti na území druhé vysoké smluvní strany buď osobně, nebo prostředníkem jimi zvoleným, aniž by byli v tomto ohledu podrobeni jiným omezením než těm, která jsou stanovena zákony a nařízeními, platnými na příslušném území.

Budou míti právo vystupovati osobně, nebo plnomocníkem před soudy a správními úřady druhé vysoké smluvní strany, a nebudou podléhati jiným omezením než těm, která jsou stanovena zákony a nařízeními, platnými na příslušném území, a bude se s nimi v každém ohledu stejně zacházeti jako s příslušníky kteréhokoli jiného státu.

Článek IV.

Příslušníci jedné z vysokých smluvních stran nebudou přidrženi na území druhé strany k žádné povinné službě, ať ve vojsku pozemním nebo námořním, či v národní gardě nebo milici.

Budou osvobozeni od jakýchkoli dávek, ukládaných náhradou za osobní službu vojenskou, ode všech vojenských plnění a rekvisicí osobních, avšak budou podrobeni, pokud jde o jejich movitý nebo nemovitý majetek v zemi, vojenským rekvisicím a břemenům vojenského ubytování za těchže podmínek jako vlastní příslušníci.

Článek V.

Příslušníci žádné vysoké smluvní strany nebudou platiti na území druhé strany za svou osobu a svůj majetek, ani za výkon jakéhokoli obchodu, živnosti, řemesla nebo zaměstnání jakýchkoli daní, dávek a břemen jiných nebo vyšších, než jaké se vybírají od vlastních příslušníků.

Tato ustanovení nejsou na překážku, aby se vybíraly dávky z pobytu nebo dávky, související se splněním policejních formalit. Příslušníci obou vysokých smluvních stran budou v tomto ohledu požívati nakládání přiznaného příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek VI.

Společnosti akciové a jiné společnosti obchodní, průmyslové, finanční, pojišťovací a dopravní, které mají své sídlo na území jedné z vysokých smluvních stran a podle zákonů tohoto státu jsou tam po právu ustaveny, budou právně uznány na území druhé strany. Budou míti volný přístup k soudům a budou moci vystupovati před soudy jako žalobci nebo žalovaní.

Připuštění uvedených společností k provozování jejich obchodu nebo živnosti na území druhé vysoké smluvní strany bude se říditi zákony a nařízeními, které platí nebo budou platiti na tomto území.

Činnost společností ustavených podle zákonodárství jedné z vysokých smluvních stran, pokud se vykonává na území druhé smluvní strany, bude podrobena zákonům a nařízením této strany. V každém ohledu výše jmenované společnosti budou požívati, jsouce připuštěny, těchže práv, která jsou nebo budou přiznána v tomto oboru společnostem stejného druhu státu požívajícího nejvyšších výhod, což se však nedotýká rozhodnutí činěných na základě koncesního systému nebo podle volného uvážení ve věcech správních.

Jmenované společnosti nebudou platiti na území druhé strany z provozování svého obchodu nebo živnosti žádných daní, dávek nebo poplatků jiných nebo vyšších, než které se vybírají od vlastních společností.

Pokud jde o právní postavení těchto společností, jejich majetek movitý i nemovitý, jejich práva a zájmová účastenství na území druhé strany, platí přiměřeně ustanovení článku III.

Článek VII.

Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci, kteří prokáží předložením legitimace podle připojeného vzoru, vydané příslušnými úřady svého státu, že jsou tam oprávněni provozovati svůj obchod nebo svoji živnost a že tam platí poplatky a daně zákonem předepsané, budou míti právo osobně nebo svými cestujícími uzavírati koupě na území druhé vysoké smluvní strany u obchodníků nebo průmyslníků a živnostníků nebo ve veřejných prodejnách. Budou rovněž moci přijímati zakázky, i podle vzorků, od obchodníků neb jiných osob, které pro svůj obchod nebo svou živnost používají zboží, odpovídajícího těmto vzorkům. Nebudou povinni platiti z tohoto důvodu žádných zvláštních poplatků.

Hořejší ustanovení nevztahují se na osoby provozující kočovná zaměstnání, na podomní obchod, jakož i na vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani živnosti ani obchodu, při čemž si každá z vysokých smluvních stran vyhrazuje v tomto oboru úplnou volnost svého zákonodárství.

Obchodníci, továrníci a obchodní cestující v jejich službě, opatření legitimací, budou míti právo míti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží.

Vysoké smluvní strany si vzájemně sdělí, které úřady jsou pověřeny vydávati legitimace, jakož i kterými předpisy shora uvedené osoby se mají říditi při provozování svého obchodu.

Legitimace budou osvobozeny od visa konsulárního nebo jiného.

Při dovozu a zpětném vývozu vzorků a modelů bude používáno ustanovení mezinárodní konvence o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

V tomto, jakož i v každém jiném ohledu, spadajícím pod tento článek, přiznávají si vysoké smluvní strany vzájemně nakládání podle doložky nejvyšších výhod.

Článek VIII.

Vnitřní dávky, vybírané na účet kohokoli, jež jsou nebo budou uvaleny na těžbu, výrobu, oběh nebo spotřebu některého druhu zboží na území jedné z vysokých smluvních stran, nepostihnou ze žádného titulu výrobků druhé strany více nebo tíživěji, než domácí výrobky téhož druhu nebo, není-li jich, výrobky státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek IX.

Zemské plodiny i průmyslové výrobky, pocházející a přicházející z celního území jedné z vysokých smluvních stran, nebudou podléhati při dovozu do celního území druhé strany jinému nebo méně příznivému nakládání v ohledu celním, než stejné výrobky, pocházející a přicházející ze státu požívajícího nejvyšších výhod, zejména nebudou podléhati jiným a vyšším clům nebo dávkám, včetně všech vedlejších poplatků a přirážek, než jaké se vybírají nebo budou vybírati ze stejných výrobků kteréhokoli třetího státu.

Nakládání podle doložky nejvyšších výhod, stanovené v prvém odstavci, bude rovněž platiti při vývozu zemských plodin a průmyslových výrobků jedné z vysokých smluvních stran z jejího celního území do celního území druhé strany.

Shora uvedená ustanovení se vztahují rovněž na provádění celních předpisů, celní projednávání zboží, postup při zkoumání a rozboru dovážených výrobků, podmínky placení cla a poplatků, jakož i na zařaďování zboží a výklad celního sazebníku.

Výrobky získané na celním území jedné z vysokých smluvních stran zpracováním cizozemských hmot, a to i v záznamním styku, budou považovány rovněž za průmyslové výrobky této strany pod podmínkou, že tyto výrobky doznaly zpracováním značné změny. Hranice změny, jež má za následek uznání výrobku, vyrobeného z cizozemských hmot, za výrobek smluvní strany, řídí se autonomními předpisy všeobecně platnými na celním území dovozního státu, při čemž se zajišťuje nakládání podle doložky nejvyšších výhod.

Článek X.

Zemské plodiny i průmyslové výrobky, pocházející a přicházející z polského celního území, jež jsou uvedeny v připojené listině A, nebudou při dovozu do celního území československého podléhati vyšším celním sazbám než oněm, jež jsou stanoveny v této listině.

Zemské plodiny i průmyslové výrobky, pocházející a přicházející z československého celního území, jež jsou uvedeny v připojené listině B, nebudou při dovozu do polského celního území podléhati vyšším celním sazbám než oněm, jež jsou stanoveny v této listině.

Ustanovení hořejších odstavců není nikterak na újmu příznivějšímu nakládání, jež by mohlo plynouti z ustanovení článku IX.

Článek XI.

Nakládání podle doložky nejvyšších výhod, upravené v článku IX., se nevztahuje na:

1. výhody, jež jsou nebo budou přiznány jednou z vysokých smluvních stran k usnadnění pohraničního styku se sousedními státy v pásmu nepřesahujícím 15 km s té i oné strany hranice,

2. zvláštní výhody, vyplývající z celní unie,

3. prozatímní celní režim mezi polským a německým Horním Slezskem, zavedený polsko-německou úmluvou o Horním Slezsku, podepsanou v Ženevě dne 15. května 1922,

4. výhody neb výsady, které Polsko poskytlo nebo poskytne státům baltickým, a to Lotyšsku, Estonsku, Litvě a Finsku, pokud jich rovněž neposkytne jakémukoli jinému státu.

Článek XII.

Nakládání podle doložky nejvyšších výhod se nevztahuje na zvláštní ustanovení smluv uzavřených mezi jednou z vysokých smluvních stran a třetím státem k dosažení rovnováhy při zdanění v tuzemsku a v cizině, k vymezení daňové výsosti obou států a zejména k zamezení dvojího zdanění.

Článek XIII.

Po dobu, než nastane úplná volnost obchodu mezi oběma vysokými smluvními stranami, nebude se používati na obchod druhé strany omezení nebo zákazů při dovozu a vývozu, které platí nebo budou platiti na celním území jedné z vysokých smluvních stran, leč že by se tato omezení a zákazy vztahovaly též na všechny jiné státy.

Článek XIV.

Závazky stanovené v článku předchozím nevztahují se na níže uvedené zákazy neb omezení, avšak s podmínkou, že jich nebude používáno jako prostředku k libovolné diskriminaci vůči cizím státům, kde jsou dány stejné předpoklady, ani jako prostředku k zastřenému omezení vzájemné výměny zboží:

1. zákazy nebo omezení, týkající se veřejné bezpečnosti,

2. zákazy neb omezení, vydané z důvodu mravnosti nebo lidskosti,

3. zákazy neb omezení obchodu se zbraněmi, střelivem a válečným materiálem nebo, za mimořádných okolností, s veškerými válečnými potřebami,

4. zákazy neb omezení, vydané v zájmu veřejného zdravotnictví nebo zajištění ochrany zvířat nebo rostlin před chorobami, hmyzem a škodlivými příživníky, pokud by tyto otázky nebyly upraveny zvláštními úmluvami,

5. zákazy neb omezení vývozu na ochranu národního majetku uměleckého, historického neb archeologického,

6. zákazy neb omezení, týkající se zlata, stříbra, mincí, papírových peněz a cenných papírů,

7. zákazy neb omezení, jimiž se má rozšířiti na cizozemské výrobky režim, který platí nebo bude platiti ve vlastní zemi pro výrobu, obchod, dopravu a spotřebu domácích výrobků téhož druhu,

8. zákazy neb omezení platné pro výrobky, jež jsou nebo budou, pokud jde o výrobu neb obchod, předmětem státního monopolu nebo monopolů provozovaných pod státním dozorem.

Článek XV.

Rozumí se, že předchozí články XIII. a XIV. nedotýkají se nikterak práv obou vysokých smluvních stran učiniti potřebná opatření na ochranu životních zájmů státu za okolností mimořádných a neobvyklých.

Článek XVI.

S podmínkou zpětného vývozu či zpětného dovozu a s výhradou, že budou učiněna nezbytná kontrolní opatření, zachovány platné předpisy a že bude vybrána jistota sloužící k zajištění dávek, jež by podle okolností měly býti zaplaceny, bude poskytnuto osvobození ode všech dávek dovozních a vývozních v rámci platných zákonů pro:

1. předměty určené ke správce,

2. nářadí, přístroje a strojní pomůcky, které podnikatel nebo firma jedné z vysokých smluvních stran vyváží na území druhé strany, aby tam dala provésti pracovním personálem montáže, vyzkoušení nebo opravy, ať jsou tyto předměty zasílány dopravním podnikem či dováženy samotným pracovním personálem,

3. předměty zasílané z jednoho státu do druhého k vyzkoušení,

4. zboží (mimo věci spotřebitelné), zasílané na veletrhy, výstavy a soutěže,

5. stěhovací vozy, jež přestupují hranice proto, aby dopravovaly předměty z území jedné z vysokých smluvních stran do území druhé strany, i když se vracejí s novým nákladem, bez ohledu na to, kde byl do nich naložen, avšak s podmínkou, že jich nebylo v mezidobí použito k dopravě výhradně vnitrozemské, při čemž jest shoda v tom, že tyto dopravní prostředky se rozumějí s příslušenstvím, nezbytným k obvyklému používání za dopravy, a že lhůta ke zpětnému vývozu se stanoví šesti měsíci,

6. vzorky a modely, podle mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923; lhůta ke zpětnému vývozu se stanoví šesti měsíci, při čemž je shoda v tom, že bude na žádost dovozcovu prodloužena až do dvanácti měsíců.

Článek XVII.

Jestliže zboží, vyvážené ze země jedné, se vrací do země druhé na žádost původního vývozce proto, že ho ten, jemuž bylo určeno, nepřijal, neb z jiných důvodů, upustí se při zpětném vývozu od vybrání vývozního cla a všech vedlejších dávek a vrátí se dovozní clo i všechny vedlejší dávky již zaplacené, nebo se upustí od vymáhání těchto povinovaných cel a dávek pod podmínkou, že zboží zůstalo až do zpětného vývozu pod dozorem celního úřadu a že zpětný vývoz se uskuteční ve lhůtě tří měsíců od dovozu touže dopravní listinou, aniž zboží doznalo jakékoli změny.

V jiných případech zpětného vývozu zboží, tímto článkem neupravených, bude každá z obou smluvních stran postupovati vůči zásilkám druhé smluvní strany v rámci platných předpisů s největší blahovůlí.

Článek XVIII.

Aby vzájemnému obchodu byly zajištěny výhody zacházení podle této úmluvy, a aby bylo současně vyloučeno jakékoli možné zneužití, bude moci každá vysoká smluvní strana požadovati, aby plodiny zemské nebo výrobky druhé strany byly při dovozu doprovázeny osvědčením původu podle přiložených vzorů.

Osvědčení původu budou vydávána celními úřady, obchodní komorou, k níž přísluší odesilatel, nebo každým jiným státním orgánem, hospodářským sdružením nebo jiným ústavem, jejž uzná země určení.

Vláda země určení bude míti právo požadovati ověření osvědčení původu svým diplomatickým nebo konsulárním zástupcem, s výjimkou případů, kdy osvědčení bude vydáno státními orgány.

Článek XIX.

Obě vysoké smluvní strany se shodují v tom, že ve vzájemných stycích budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Článek XX.

Každá vysoká smluvní strana zabezpečí na svém území podnikatelům druhé vysoké smluvní strany, v rámci platných zákonů a nařízení, účinnou ochranu proti nekalé soutěži a bude s těmito podnikateli nakládati v tomto směru jako s vlastními.

Každá vysoká smluvní strana se zejména zavazuje, že učiní veškerá nutná opatření, aby potlačila na svém území nesprávné používání okrskového označování původu, zvláště pokud jde o chmel, výrobky z vinné révy, pivo, minerální vody a výrobky z minerálních vod, pokud druhá smluvní strana tato označení řádně chrání a je první straně oznámila.

Výše uvedené oznámení musí zvláště určiti ustanovení příslušných zákonů a předpisů tohoto státu, stanovící oprávnění označení původu.

Za nesprávně používaná se pokládají okrsková označení původu jednoho z obou států, je-li jich použito pro výrobky, jimž zákonná ustanovení tohoto státu tuto výhodu upírají.

Pod názvem československý chmel, zvláště pod pojmenováním „Český chmel“ („Žatecký chmel“, „Roudnický chmel“, „Úštěcký chmel“, „Dubský chmel“), „Moravský chmel“ („Tršický chmel“) smí se uváděti v Polsku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonných předpisů o označování původu chmele, platných v republice Československé. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou podle zmíněných československých předpisů.

Ustanovení tohoto článku nevztahují se na zboží průvozní.

Článek XXI.

Ve všech otázkách, týkajících se železniční přepravy, budou se vysoké smluvní strany říditi ve vzájemných stycích ustanoveními Mezinárodní úmluvy o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích (M. Ú. C.), a Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích (M. Ú. Z.), podepsaných v Bernu dne 23. října 1924.

Ve všech otázkách, týkajících se mezinárodního průvozu, budou se vysoké smluvní strany říditi ve vzájemných stycích ustanoveními barcelonské úmluvy a statutu o svobodě transitu ze dne 20. dubna 1921.

Ve snaze uskutečniti v míře možnosti úmysly článku 23, odst. e) úmluvy o Společnosti národů, týkající se zachování svobody přepravy a průvozu, zavazují se vzájemně obě vysoké smluvní strany, mimo to, že se zřetelem na svou zeměpisnou polohu zajistí, pokud jde o přepravy určené do jejich zemí, svobodu přepravy a průvozu, stanovenou barcelonským statutem, tím způsobem, že vysoké smluvní strany nebudou se dovolávati článku 7. uvedeného statutu v případě politického napětí, a že řečená svoboda přepravy a průvozu potrvá i v případě války, za předpokladu však, že tato opatření nebudou směti se příčiti jejich právům a povinnostem jako členů Společnosti národů.

Čekoslovensko bere na vědomí odstavec 4. článku XXII. mírové smlouvy, podepsané v Rize dne 18. března 1921.

Článek XXII.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou prováděti vzájemně tarifní politiku prodchnutou duchem co největší blahovůle.

Článek XXIII.

Se zbožím, podaným ku přepravě na celním území jedné z vysokých smluvních stran a přepravovaným do celního území druhé smluvní strany nebo tímto územím do území třetího státu, nebude, budou-li splněny stejné podmínky, se zacházeti na železnicích druhé smluvní strany, pokud jde o jeho vypravení, přepravu, výpočet přepravného podle vnitřních (místních anebo svazových) tarifů a veřejné dávky, související s přepravou, nepříznivěji než se zbožím stejného druhu, podaným na celním území druhé smluvní strany a přepravovaným v témže směru a na téže trati.

Obě vysoké smluvní strany shodují se však v tom, že pro přepravu zboží stejného druhu z celního území jedné smluvní strany do celního území druhé smluvní strany nebo tímto územím do třetího státu jsou účinny tyto podmínky pro použití železničních tarifů, slev nebo jinakých výhod:

a) podmínka, že v určité lhůtě bude přepraveno určité nejmenší množství zboží,

b) podmínka, že zboží bude zároveň podáno ku přepravě v množství, dostačujícím pro celý vlak nebo jeho část,

c) podmínka vnitřní spotřeby,

d) podmínka předchozí nebo následující přepravy po vodě nebo vzduchem.

Každou jinou podmínku, vylučující použití vnitřního sníženého tarifu, jest považovati, pokud jde o shora uvedené přepravy, za neplatnou.

Článek XXIV.

Na železnicích nebude se v přepravě cestujících, zavazadel a spěšnin, pokud jde o vypravení, přepravu, použití sazeb a poplatků a veřejné dávky s touto přepravou související, činiti žádného rozdílu mezi příslušníky vysokých smluvních stran. Příslušné úřady obou vysokých smluvních stran budou povinny zajistiti zřízení vhodných přípojů osobních vlaků a oběh přímých vozů. Budou též usilovati o to, aby provádění celních a pasových formalit bylo zjednodušeno a urychleno a budou pečovati o zajištění rychlé a pravidelné přepravy zboží.

Článek XXV.

Ustanovení článků XXIII. a XXIV. nevztahují se na slevy, přiznané z důvodů dobročinnosti, ani na slevy poskytnuté v případě veřejné pohromy, ani na slevy přiznané veřejným zaměstnancům, zaměstnancům dopravních podniků aneb obchodním cestujícím, ani na slevy dané pro přepravu vzorkových kufrů, ani na přepravu pro správy železniční nebo veřejnou správu civilní nebo pro správu vojenskou.

Článek XXVI.

Vysoké smluvní strany souhlasí se sjednáním dohod, o nichž jest řeč v § 2 článku 4. Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích (M. Ú. Z.), aby byly stanoveny příznivější podmínky pro přepravu jistých předmětů, vyloučených z přepravy nebo podmínečně ku přepravě připuštěných.

Článek XXVII.

Obě smluvní strany se zavazují, že připustí lodi a lodní náklady druhé smluvní strany v námořní plavbě za týchž podmínek, za tytéž poplatky a ve všech ostatních právních vztazích jako lodi a lodní náklady vlastní. Státní příslušnost lodí obou vysokých smluvních stran budiž posuzována podle zákonodárství domova.

Obě vysoké smluvní strany budou vzájemně uznávati výměrné listy námořních lodí, vydané příslušnými úřady každé vysoké smluvní strany.

Pokud jde o plavbu na mezinárodních řekách, jsou pro vzájemnou plavbu obou vysokých smluvních stran směrodatny příslušné mezinárodní plavební úmluvy, které obě vysoké smluvní strany přijaly.

Článek XXVIII.

K této úmluvě připojená veterinární úmluva s příslušným závěrečným protokolem tvoří nedílnou součást této úmluvy a zůstanou stejně dlouho jako ona v účinnosti, při čemž se rozumí, že mohou býti případně pozměněny i za trvání obchodní a plavební úmluvy, avšak pouze po společné dohodě.

Článek XXIX.

Vysoké smluvní strany se zavazují, že co nejdříve sjednají zvláštní úmluvu, upravující vzájemnou podporu při celním projednávání, při zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů, jakož i vzájemnou právní pomoc v celních trestních věcech.

Článek XXX.

Vláda polská, jíž ve smyslu článku 104 smlouvy Versailleské a článků 2 a 6 Pařížské úmluvy mezi Polskem a Svobodným městem Gdanskem ze dne 9. listopadu 1920 náleží péče o vedení zahraničních věcí Svobodného města Gdanska, vyhrazuje si právo prohlásiti, že Svobodné město jest smluvní stranou v této úmluvě a že přejímá závazky a nabývá práv z ní plynoucích.

Tato výhrada nevztahuje se na ta ustanovení této úmluvy, která republika Polská sjednává, pokud jde o Svobodné město Gdansko, v souhlasu se svými právy, vyplývajícími z příslušných smluv.

Článek XXXI.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny ve Varšavě, jakmile to bude možné.

Nabude účinnosti patnáctého dne po výměně ratifikací.

Avšak obě vlády mohou se dohodnouti o jejím dřívějším uvedení v účinnost, jestliže jejich příslušná zákonodárství je k tomu opravňují.

Pozbude účinnosti tři měsíce po dni výpovědi, dané jednou z vysokých smluvních stran. Uvedená lhůta může býti zkrácena za souhlasu vlád obou vysokých smluvních stran.

Úmluva byla vyhotovena ve dvou originálech, každý v jazyku československém i polském; oba texty jsou autentické.

Tomu na svědomí shora jmenovaní plnomocníci tuto úmluvu podepsali a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Praze dne 10. února 1934.

L. S. Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

Příloha A k článku X.

Listina A.

Smluvní cla při dovozu do celního území československého.

Číslo celního sazebníku československého	Pojmenování zboží		Celní sazba Kč
			za 100 kg
ex 20	Cukr jiného druhu, na př. glykosa, cukr škrobový, hroznový, ovocný, mléčný a podobné cukry; pálený cukr (cukrový a pivní kulér [karamel]): cukr jiného druhu, na př. glykosa, cukr škrobový, hroznový, ovocný, mléčný a podobné cukry		260˙ —
21	Melasa		30˙ —
ex 31	Boby, hrách, čočka:
	ex a) hrách, čočka: hrách		34˙—
	b) boby		9˙ —
32	Vikev, vlčí bob (lupina):
	a) vikev		22˙—
	b) vlčí bob (lupina)		2˙ —
ex 40	Brambory, řepa cukrová, řepa krmná (burák): ex a) brambory: ex 2. od 1. srpna do 31. ledna: Poznámka. Bramborová sáď (brambory k sázení), od 16. září do 15. listopadu, na osvědčení ministerstva zemědělství		15˙ —
ex 44	Všechny druhy zeleniny (mimo lanýže) a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené (sušené, stlačené, krájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené):
	ex a) sušená zelenina, též solená:
	bramborové vločky		140˙ —
ex 45	Řepka a podobná semena olejnatá:
	a) řepka: 1. do 28. února 1934		beze cla
	2. od 1. března 1934		35˙ — do 31. prosince 1934
46	Mák (též zralé makovice)		150˙ —
ex 47	Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá, jinde nezařaděná: a) semeno lněné a konopné (semenec)		27˙ —
48	Semeno hořčičné (též mleté, v sudech)		30˙ —
ex 49	Semeno jetelové: a) vičenec		35˙ —
	ex b) jiné: červený jetel		168˙ —
	bílý jetel		180˙ —
50	Semena travní		250˙ — z hrubé váhy
ex 52	Semena výslovně nejmenovaná: semena řepy krmné		110˙ —
ex 68	Ovce a kozy (též berani, skopci a kozli): ovce (též berani a skopci)		za kus 22˙ —
ex 70	Vepřový dobytek:		za 100 kg živé váhy
	a) vážící do 120 kg	{	Celní sazba s případnou celní přirážkou, obé v nejnižší výměře přípustné podle vl. nař. č 96/1933 Sb. z. a n.
	ex b) těžší než 120 kg:
	těžší než 120 kg až 130 kg
ex 73	Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou):
	ex a) živá:		za 100 kg
	husy		33˙60
	b) mrtvá, též vykuchaná, oškubaná neb bez končetin		125˙ —
ex 75	Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vše čerstvé:
	ex b) ostatní:
	raci sladkovodní		50˙—
ex 79	Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý:
ex 79	a) vejce drůbeží		200˙—
84	Chlupy, vlasy a žíně veškeré, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny		beze cla
ex 85	Peří výslovně nejmenované (též peří drané, pápěrky a brky); péra ozdobná, neupravená:
ex 85	peří výslovně nejmenované (též peří drané, pápěrky a brky)		beze cla
ex 86	Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy:
ex 86	měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené		18˙—
88	Máslo přírodní, čerstvé nebo solené, též přepouštěné		500˙—
ex 96	Parafin:
	ex a) nečistý, také parafinové šupiny: parafin nečistý		80˙—
	ex b) jiný:
	parafin čištěný		100˙—
100	Kolomaz:
	a) s přísadou minerálních olejů nebo minerálních tuků		112˙—
	b) jiná		50˙—
118	Masité droby		850˙—
ex 134	Dříví stavební a užitkové; korek:
	ex a) dříví stavební a užitkové, evropské, tvrdé nebo měkké, kulaté, přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, mimo dyhy, bez dalšího opracování, též železniční pražce:
	ex 1. kulatina loupaná a neloupaná:
	ex β) z jehličnatých dřevin:
	důlní dříví		4˙—
	ex δ) ostatní:
	habrová, osyková, topolová a vrbová		beze cla
	ex 2. dříví přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, mimo dyhy, bez dalšího opracování, též železniční pražce: β) sudovina dubová		beze cla
	δ) dříví z jehličnatých dřevin		8˙ —
	ex ε) dříví dubové, jasanové, jilmové, akátové:
	dříví dubové		6˙ —
	ex Poznámky k pol. 134a) 1—2.
	ex 1. Dříví brusné a pilařské odřezky, dovážené továrnami k výrobě celulosy, vzdálenými nejvýše 50 km od celní hranice, do množství 650.000 q ročně, na zvláštní povolení, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:
	dříví brusné a pilařské odřezky, dovážené továrnami k výrobě celulosy, vzdálenými nejvýše 50 km od celní hranice, do množství 325.000 q ročně, na zvláštní povolení, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením		beze cla
ex 135	Dřevěné uhlí, rašelina a rašelinové uhlí, lignit a kamenné uhlí, koks a všechno pevné palivo uměle z těchto hmot vyrobené:
	ex a) dřevěné uhlí a rašelina (též brikety z nich):
	dřevěné uhlí		15˙ —
ex 150	Zeminy a látky nerostné, výslovně nejmenované, přírodní, pálené, mleté nebo plavené:
	ex b) ostatní:
	dolomit (též pálený)		beze cla
172	Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový		beze cla
ex 173	Terpentýn, olej terpentýnový, olej smolný (pryskyřičný); surový olej jantarový, z rohu a kaučukový, pak oleje řady benzolové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep:
	ex b) ostatní:
	terpentýn, olej terpentýnový		beze cla
ex Poznámka za saz. tř. XXI.	Minerální oleje, dovážené rafineriemi minerálních olejů k dalšímu průmyslovému zpracování destilací nebo rafinací na zvláštní povolení, za podmínek stanovených nařízením:
	c) benzin surový saz. čís. 177		20˙— z vlastní váhy
	d) destilát petrolejový saz. čís. 177		15˙— z vlastní váhy
	e) destilát mazacích olejů saz. čís. 178		20˙— z vlastní váhy
	f) parafinový olej saz. čís. 177 a 178 a zbytky destilace minerálních olejů saz. čís. 179		1˙— z vlastní váhy
ex 183	Bavlněná příze jednoduchá, surová:
	a) do čís. 12 po anglicku		126˙—
	b) přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku		171˙—
	c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku		297˙—
	d) přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku		456˙—
ex Poznámky.	1. Bavlněná příze útková, jednoduchá, surová, způsobě potáčů na krátkých nebo prostupujících cívkách, které nejsou přes 13 cm dlouhé a přes 22 mm tlusté, dovážená na dovolovací list pro tkalcovny látek polohedvábných, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:
	z c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku		207˙—
	z d) přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku		336˙—
	ex 2. Jednoduchá surová příze bavlněná, dovážená na dovolovací list, k výrobě tylu, záclon, výšivek a krajek, pod dozorem a za podmínek stanovených nařízením:
	z c) přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku		207˙—
	z d) přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku		336˙—
ex 202	Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jich odpadky:
ex 202	len		beze cla
282	Zboží košíkářské (též z vrbového proutí upletené):
	a) obyčejné (hrubé koše k balení, nůše, košatiny, koše na prádlo, vrše a podobné věci) z neoloupaných neb
	oloupaných prutů atd., nemořené, nebarvené, nepokostované, nelakované, též spojené se dřevem, železem nebo obecnými kovy		120˙—
	b) jemné, t. j. všecko ostatní zboží, pokud nepatří do položky c), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami		1.200˙—
	c) velmi jemné, t. j. zboží spojené s velmi jemnými hmotami .		3.120˙—
ex 287	Papír balicí, váží-li čtvereční metr aspoň 30 gramů:
ex 287	ex a) nebarvený: jednostranně hlazený		90˙— z hrubé váhy
ex 296	Papír výslovně nejmenovaný:
	ex a) hladký:
	1. novinový papír tiskařský v kotoučích		84˙—
ex 300	Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, výslovně nejmenované:
	ex a) z papíroviny, lepenky, papíru, mimo z papíru čísla 290 b), 294 a 296 c):
	ex 3. ostatní:
	papír cigaretový, upravený k přímému použití (v knížkách a pod.); dutinky cigaretové; cívky a dutinky k navíjení příze		350˙—
	ex b) z papíru nebo s papírem čísla 290 b), 294 a 296 c), potom všechno zboží s obrázky nebo s malbami:
	ex 2. ostatní:
	papír cigaretový, upravený k přímému použití (v knížkách a pod.); dutinky cigaretové		720˙—
	Poznámka k saz. čís. 298, 299 a 300.
	Oznámení, plakáty a brožury, doporučující návštěvu polských turistických míst, lázní nebo propagující cizinecký ruch v Polsku vůbec, projednávají se bez ohledu na rozsah anonční části beze cla podle saz. čís. 647.
ex 344	Technické potřeby:
	ex d) technické potřeby výslovně nejmenované, z vydělané nebo surové kůže, jako kapsy k transportérům, babky stavové, ozubená kola, manšety, kotouče a kruhy těsnicí a pod.:
	řemínky k rozdělovači rouna		1.310˙—
ex 350	Vlysy, obruby, příčky a výplně, hoblované, jakož i parkety (desky klížené, nebo jinak spojené); vše ani dyhované ani vykládané:
	ex a) surové:
	vlysy, obruby, příčky a výplně, hoblované		50˙—
ex 351	Dyhy, jakož i desky ze skližených dyh:
	ex a) nevykládané:
	1. surové		105˙—
ex 361	Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva:
	ex d) z pravého nebo napodobeného jantaru, gagatu, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo s jinými velmi jemnými hmotami:
	z pravého jantaru, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo s jinými velmi jemnými hmotami		2.500˙—
ex 370	Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované:
	ex a) přírodní barvy, nikoli však bílé:
	balony o obsahu 25 až 65 litrů		65˙— z hrubé váhy
399	Cement		16˙20
ex 467	Mykací povlaky všeho druhu; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons):
ex 467	mykací povlaky všeho druhu		1.200˙—
ex 488	Obecné kovy, surové, staré přelámané nebo v odpadcích:
	a) olovo, též slitiny olova s antimonem, arsenem, cínem nebo zinkem		14˙40
	ex c) zinek, též slitiny zinku s olovem nebo cínem:
	surový zinek		24˙—
	Poznámka. Zinkové odpadky na zvláštní povolení za podmínek stanovených nařízením		beze cla
ex 491	Plechy a desky (válcované, vykované), dále neopracované:
ex 491	c) zinkové		130˙—
ex 492	Plechy a desky, hloubené nebo dirkované:
ex 492	c) zinkové		180˙—
ex 597	Kysličníky a zásady, výslovně jmenované:
	ex g) zinková běloba (kysličník zinečnatý bílý); zinková šeď (nečistý kysličník zinečnatý, šedý):
	zinková běloba (kysličník zinečnatý bílý)		144˙—
ex 598	Kyseliny výslovně jmenované:
	ex c) kyselina sírová (monohydrát kyseliny sírové):
	1. komorová (anglická, nedýmavá)		18˙20 do 31. prosince 1934
ex 600	Sloučeniny vápníku, strontia, barya a hořčíku, výslovně jmenované:
ex 600	m) dusíkaté vápno (kalciumcyanamid)		30˙— do 31. prosince 1934
617	Fosfáty kyselinami rozložené (superfosfáty)		14˙— do 31. prosince 1934
ex 621	Plyny zkapalněné, výslovně nejmenované:
	kysličník siřičitý (kyselina siřičitá)		39˙—
ex 653	Otruby (též mandlové); rýžové odpadky; sladový květ; plevy; tuhé zbytky po výrobě mastných olejů, též mleté; výpalky, pomeje; vyloužené řepné řízky:
	ex b) ostatní:
	otruby pšeničné a žitné; vyloužené řepné řízky		beze cla
ex 654	Mláto a matoliny:
	ex b) jiné:
	pevné zbytky bramborové po výrobě škrobu (sušené bramborové zdrtky)		beze cla

Příloha B k článku X.

Listina B.

Smluvní cla při dovozu do celního území polského.

Sazební číslo polského celního sazebníku	Označení zboží	Celní sazba za 100 kg Zł
35	Slad, kromě uvedeného v saz. čís. 76, 77	10˙— Pro roční množství 80˙18% dovozu sladu z Československa do Polska v r. 1931 podle polské statistiky, t. j. pro 12.500 q
35	Do tohoto sazebního čísla patří slad připražený zlaté barvy, t. zv. barevný, dovážený pivovary k výrobě piva na základě osvědčení Svazu polských pivovarů ve Varšavě.
51/1	Chmel	200˙— Pro roční množství = 74˙63% dovozu chmele z Československa do Polska v r. 1931 podle polské statistiky, t. j. pro 500 q
57	Vinné hrozny, čerstvé — v balení:
	1. více než 5 kg od 1. IX. do 30. XI.	45˙—
	2. 5 kg a méně od 1. IX. do 30. XI	78˙—
77/ex 2	Pražený a nemletý slad, dovážený pivovary k výrobě piva na základě osvědčení Svazu polských pivovarů ve Varšavě	15˙— Pro roční množství 2˙56% dovozu sladu z Československa do Polska v r. 1931 podle polské statistiky, t. j. pro 400 q
128/2	a) Brynza	30˙—
128/2	b) tvarůžky (olomoucké)	15˙—
137 ex 2/b)	Do tohoto sazebního čísla a položky patří umělá střeva vyrobená z želatiny, viskosy a pod. náhražek a budou proclívána celní sazbou	300˙—
ex 159/2	Živec mletý	2˙30
162	Kameny stavební, kromě zvlášť jmenovaných:
	1. zhruba osekané, ve formě bloků a desek, neotesané, neopilované	0˙50
	2. bloky, desky, — opilované nebo otesané v celku neb jen částečně, kromě zvlášť jmenovaných, o síle:
	a) nad 15 cm	1˙—
	b) 15 cm a méně	3˙—
	3. stupně na schody všech rozměrů	2˙—
	4. desky na chodníky a okraje k chodníkům všech rozměrů	1˙50
	5. kostky a poloviční kostky dlažební	1˙—
ex 165/3	Mletý křemen	2˙30
171/ex 2	Tuha mletá, též zcelená v hrudkách	5˙—
ex 175	Minerální bahno píšťanské nebo trenčansko-teplické:
	1. nad 50 kg	7˙
	2. 50 kg a méně v původním balení s váhou bezprostředního obalu	15˙—
177/ex 1/a II.	Železné rudy s obsahem železa 50% a méně přes celní úřad Zebrzydowice	beze cla pro roční kontingent = 100.000 q
185	Odbarvovací rostlinné uhlí	12˙— do 31. prosince 1934
224	Tuky na vydělávání koží	15˙—
229/2	Macesy	60˙—
ex 236/1	Přírodní malinová a višňová šťáva bez cukru, též v sudech, spolu s váhou bezprostředního obalu	52˙—
269	Minerální vody:
	ex 1. tyto vody léčivé:
	Karlovy Vary ze zřídel: Vřídlo, Mlýnský pramen, Zámecký pramen, Tržní pramen, Sadový pramen, Skalní pramen; Mariánské Lázně ze zřídel: Mariánsko-lázeňské minerální prameny, zřídla s Glauberovou solí, Křížovka a Ferdinandův pramen, Alkalicko-salinická kyselka Lesní pramen, zemitá kyselka Rudolfka, železitá kyselka Ambrožka; Šaratice; Luhačovice; Poděbrady; Bílina	6˙—
	2. vody jiné	52˙—
ex 272/1	Pivo plzeňské v sudech, v soudkách z dřeva, železa, ocele	18˙—
337/ex 2	Kyselina citronová	220˙—
346	Sirouhlík	1˙30 do 31. prosince 1934
ex 356	Tresti ovocné	280˙—
ex 382	Přírodní léčebné minerální soli ze zřídel v Karlových Varech, Mariánských Lázních a v Darkově v původním balení:
	1. nedosované	80˙—
	2. dosované	600˙—
ex 383	Hotové kompresy z bavlněných tkanin, též šité, naplněné bahnem píšťanským nebo trenčansko-teplickým—v původním balení	90˙—
388/2	Gázy, obvazy, sterilisované	600˙—
388/2	Do tohoto čísla sazebního i položky patří též menstruační pásky (tampony), rovněž nesterilisované, s. celní sazbou	550˙—
389/2	Gázy, obvazy, — napuštěné léčebnými prostředky	800˙—
418	Upravené barvy tiskařské, litografické a k jiným účelům grafickým i k rozmnožování:
	1. čerň, balená:
	a) více než 75 kg	80˙—
	b) 75 kg a méně	160˙—
	2. jiné barvy:
	a) neobsahující organického barviva	200˙—
	b) obsahující organická barviva	300˙—
423 ex 3	Laky z derivátů celulosy	340˙—
ex 426	Třísloviny syntetické tekuté i těstovité	25˙—
459	Prostředky k čištění, k mazání, leštění a broušení, — vše s příměsí tuku, vosku, mýdla a pod., — pasty na obuv:
	1. v jakémkoli balení, vyjma tuby:
	a) více než 2 kg:
	I. černé pasty na obuv	70˙—
	II. ostatní	125˙—
	b) 2 kg a méně s váhou bezprostředního obalu:
	I. černé pasty na obuv	90˙—
	II. ostatní	150˙—
462	Smola pivovarská	20˙—
ex 465	Glazura na kávu v balení:
	1. více než 2 kg	30˙—
	2. 2 kg a méně s váhou bezprostředního obalu	30˙—
469/2	Klih z kostí, kozí a j. odpadků zvířecích	40˙—
488	Umělé hmoty plastické vyrobené na podkladě kaseinovém, želatinovém, škrobovém, fenolovém, močovinovém, formalinovém a pod., jako galalit, bakelit, trollit a pod.:
	1. bakelit:
	b) v blocích, plátech, listech, prutech, rourách:
	I. neopracovaných	100˙— do 31. prosince 1934
	II. broušených, leštěných, klížených, s vytisknutým vzorem	120˙— do 31. prosince 1934
	2. jiné umělé hmoty plastické:
	b) v blocích, plátech, listech, prutech, rourách:
	I. neopracovaných	100˙— do 31. prosince 1934
	II. broušených, leštěných, lepených, s vytisknutým vzorem	120˙— do 31. prosince 1934
497	Kůže tvrdé, vydělané na podešve, řemeny, stelky: 3. celé, půlky, nebo části, kromě zvlášť jmenovaných, — činěné:
	a) tříslem rostlinným	210˙—
	b) minerální solí	235˙—
	4. hřbety, krupony, — činěné:
	a) látkami rostlinnými	250˙—
	b) minerální solí	275˙—
499	Juchty:
	1. přírodní barvy, černěné, rovněž hráškované:
	a) v celku, v půlkách:
	I. černěné nehráškované	140˙—
	II. přírodní barvy, také hráškované, černěné hráškované	170˙—
	b) výkrojky, kusy:
	I. černěné nehráškované	170˙—
	II. přírodní barvy, také hráškované, černěné hráškované	200˙—
	2. barevné, též veškeré s vytlačeným vzorkem:
	a) v celku, v půlkách	280˙—
	b) výkrojky, kusy	350˙—
502	Kůže hlazenicová:
	1. celé, půlky	270˙—
	2. výkrojky, kusy	300˙—
503	Kůže činěné látkami rostlinnými, kromě zvlášť jmenovaných, přírodní barvy nebo černěné, též s vytlačeným vzorkem:
	1. celé, půlky, ve váze celé kůže:
	a) více než 2 kg	600˙—
	b) 2 kg a méně	1.300˙—
	2. výkrojky, kusy	1.500˙—
504	Kůže činěné rostlinnými látkami, kromě zvlášť jmenovaných, barevné, též s vytlačeným vzorem:
	1. celé, půlky, ve váze celé kůže:
	a) více než 2 kg	900˙—
	b) 2 kg a méně	1.600˙—
	2. výkrojky, kusy	1.800˙—
505	Kůže činěné minerální solí, kromě zvlášť jmenovaných, přírodní barvy, černěné:
	1. celé, půlky, ve váze celé kůže:
	a) více než 1˙2 kg	850˙—
	b) 1˙2 kg a méně	1.250˙—
	2. výkrojky, kusy	1.450˙—
506	Kůže činěné minerální solí, kromě zvlášť jmenovaných, barevné:
	1. celé, půlky, ve váze celé kůže:
	a) více než 1˙2 kg	1.000˙—
	b) 1˙2 kg a méně	1.400˙—
	2. výkrojky, kusy	1.600˙—
553	Obuv juchtová, z kraviny, barvy přírodní neb černěná, váží-li pár:
	2. výše 800 g do 1200 g	900˙—
	3. 800 g a méně	1.100˙—
554	Obuv z kůže chromové, váží-li pár:
	1. více než 900 g	1.000˙—
	2. výše 600 g do 900 g	1.400˙—
	3. 600 g a méně	1.500˙—
555	Obuv z kůže kamzičí, ševrové, ševretu nebo imitace kůže kamzičí, váží-li pár:
	1. více než 600 g	1.200˙—
	2. výše 450 g do 600 g	1.500˙—
	3. 450 g a méně	1.600˙—
556	Obuv kožená zvlášť nejmenovaná:
	1. laková černá, váží-li pár:
	a) výše 750 g	1.400˙—
	b) 750 g a méně	1.500˙—
	2. A jiná, než uvedená pod saz. čís. 554 a 555 — s raženým vzorkem, váží-li pár:
	a) více než 900 g	1.400˙—
	b) výše 600 g do 900 g	1.500˙—
	c) 600 g a méně	1.600˙—
	B obuv z kůže chromové s raženým vzorkem, váží-li pár:
	a) více než 900 g	1.000˙—
	b) výše 600 g do 900 g	1.400˙—
	c) 600 g a méně	1.500˙—
	C obuv z kůže kamzičí, ševrové, ševretu nebo imitace kůže kamzičí, všechna s raženým vzorkem, váží-li pár:
	a), b) výše 600 g	1.200˙—
	c) I výše 450 g do 600 g	1.500˙—
	II 450 g a méně	1.600˙—
557	Obuv z tkanin vlněných, bavlněných, lněných, konopných, plstí, — vesměs s koženou podešví, rovněž s dodatkem kůže na svršku:
	1. z látek vlněných	700˙—
	2. jiné	700˙—
ex 559	Obuv z tkanin hedvábných neb tkanin, jež mají dodatek hedvábí, atlasová	2.500˙—
Pozn. 1.	Obuv z různých hmot podléhá clu podle sazebního čísla příslušného pro obuv z materiálu, který převládá na svršku obuvi (bez ohledu na podrážky a podpatky).
Pozn. 3.	Obuv náležející do sazebního čísla 553, hráškovaná, vyclívá se podle příslušných položek bez přirážky.
Pozn. 4.	Obuv kožená, rovněž z jiných hmot, kromě gumy, s gumovou, plstěnou a pod. podrážkou vyclívá se podle příslušného sazebního čísla bez přirážky.
593	Příze vlněná mykaná, až včetně čís. 33 metricky:
	1. jednoduchá:
	a) nebarvená	190˙—
	b) bílená, barvená	235˙—
	2. skaná:
	a) nebarvená	210˙—
	b) bílená, barvená	250˙—
	3. ozdobná:
	a) nebarvená	260˙—
	b) bílená, barvená	300˙—
598	Tkaniny vlněné z příze nečesané, váží-li 1 m²:
	1. veškeré, kromě potištěných po tkaní:
	a) přes 500 g	935˙—
	b) přes 250 do 500 g	1.060˙—
	c) 250 g a méně	1.600˙—
	2. potištěné po tkaní:
	a) přes 500 g	1.120˙—
	b) přes 250 do 500 g	1.270˙—
	c) 250 g a méně	1.920˙—
599	Tkaniny vlněné z česané příze, váží-li 1 m²
	1. veškeré, kromě potištěných po tkaní:
	a) přes 500 g	2.200˙—
	b) přes 250 do 500 g	2.400˙—
	c) 250 g a méně	2.600˙—
	2. potištěné po tkaní:
	a) přes 500 g	2.640˙—
	b) přes 250 do 500 g	2.880˙—
	c) 250 g a méně	3.120˙—
603	Šátky, šály, — vlněné, — žinilkové, tkané	700˙—
ex 605	Koberce, běhouny, — vlněné nebo polovlněné:
	2. tkané se spodem kobercovým, též veškeré žinilkové
	a) nestřižené	600˙—
	b) střižené a veškeré žinilkové	1.500˙—
	ex 3. střižené, kromě zvlášť jmenovaných	2.000˙—
608/1	Hydroskopická vata v balení:
	a) více než 1 kg	260˙—
	b) výše 250 g do 1 kg	280˙—
	c) 250 g a méně	300˙—
611	Příze bavlněná surová:
	1. jednoduchá:
	a) čís. 9 a nižší po anglicku	90˙—
	b) přes čís. 9 až 19 po anglicku	105˙—
	c) přes čís. 19 až 29 po anglicku	115˙—
	d) přes čís. 29 až 38 po anglicku	125˙—
	e) přes čís. 38 až 53 po anglicku	140˙—
	2. skané:
	a) čís. 9 a nižší po anglicku	120˙—
	b) přes čís. 9 až 19 po anglicku	145˙—
	c) přes čís. 19 až 29 po anglicku	160˙—
	d) přes čís. 29 až 38 po anglicku	180˙—
	e) přes čís. 38 až 53 po anglicku	225˙—
Pozn. 2	Příze bavlněná bílená, mercerisovaná, barvená, potištěná podléhá clu podle příslušných bodů pro přízi surovou s přirážkou, při čemž použití přirážky vyšší vylučuje použití přirážky nižší:
	1. za bílení	20˙—
	2. za mercerisování, hlazení	50˙—
	3. za barvení, potištění	60˙—
612	Niti bavlněné bílené, mercerisované, hlazené, barvené, — k šití, háčkování, vyšívání a pod., v zevnější úpravě pro drobný prodej, váží-li niti včetně cívky, papírové rourky a pod. 70 g a méně s bezprostředním balením:
	1. na dřevěných cívkách	360˙—
	2. jiné	525˙—
613	Tkaniny bavlněné surové:
	1. váží-li 1 m² více než 160 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm2:
	a) do 40 nití	200˙—
	ex 2. váží-li 1 m² přes 100 do 160 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm², s plátnovou vazbou:
	d) přes 70 nití	270˙—
614	Tkaniny bavlněné bílené:
	ex 1. váží-li 1 m² přes 160 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm², s plátnovou vazbou:
	a) do 40 nití	230˙—
	b) přes 40 do 55 nití	275˙—
	c) přes 55 do 70 nití	315˙—
	d) přes 70 nití	360˙—
	ex 2. váží-li 1 m² přes 100 do 160 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm², s plátnovou vazbou:
	a) do 40 nití	290˙—
	b) přes 40 do 55 nití	290˙—
	c) přes 55 do 70 nití	320˙—
	d) přes 70 nití	370˙—
	3. váží-li 1 m² přes 60 do 100 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	a) do 55 nití	500˙—
	b) přes 55 do 70 nití	520˙—
	c) přes 70 do 85 nití	600˙—
	d) přes 85 nití	500˙—
615	Tkaniny bavlněné barvené, mercerisované:
	2. váží-li 1 m² přes 100 do 160 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	c) přes 55 do 70 nití	560˙—
	d) přes 70 nití	560˙—
	3. váží-li 1 m² přes 60 do 100 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	b) přes 55 do 70 nití	800˙—
	c) přes 70 do 85 nití	800˙—
	d) přes 85 nití	850˙—
616	Tkaniny bavlněné vzorkovaně-tkané, pestře-tkané, potištěné, též mercerisované:
	1. váží-li 1 m² přes 160 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	a) do 40 nití	290˙—
	b) přes 40 do 55 nití	350˙—
	c) přes 55 do 70 nití	405˙—
	d) přes 70 nití	520˙—
	2. váží-li 1 m² přes 100 do 160 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	c) přes 55 do 70 nití	560˙—
	d) přes 70 nití: I. potištěné	600˙—
	II. ostatní	650˙—
	3. váží-li 1 m² přes 60 do 100 g a o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	b) přes 55 do 70 nití	800˙—
	c) přes 70 do 85 nití	850˙—
	d) přes 85 nití	900˙—
619	Velvety, aksamity, plyše, — bavlněné, váží-li 1 m²:
	1. hladké:
	a) 300 g a méně	1.360˙—
	b) přes 300 g	680˙—
	2. tlačené, vzorkované, potištěné:
	a) 300 g a méně	1.630˙—
	b) přes 300 g	815˙—
620	Stuhy, vložky, porty, — bavlněné tkané, kromě zvlášť jmenovaných:
	1. hladké:
	a) surové, bílené	1.000˙—
	b) mercerisované, hlazené, barvené	1.200˙—
	2. vzorkované: mercerisované, hlazené, barvené, pestře tkané, potištěné	2.000˙—
	3. proužky slepované z bavlněné příze, též s tiskem	400˙—
622	Šátky, šály, — bavlněné, — žinilkové tkané	600˙—
630	Příze lněná, konopná, ramiová, manilová, sisalová a z jiných rostlinných vláken zvlášť nejmenovaných, také s příměsí juty, do čís. 35 exclusive, v přadenech o váze 1 přadena přes 100 g, jakož i příze čís. 35 a vyšší čísla v přadenech o váze přadena přes 50 g:
	1. jednoduchá surová:
	a) čís. 8 a méně po anglicku	200˙—
	b) přes čís. 8 do čís. 20 po anglicku.	150˙—
	c) přes čís. 20 do čís. 35 po anglicku	180˙—
	d) přes čís. 35 po anglicku	210˙—
	ex Poznámka 1. Příze jednoduchá surová čís. 8 a méně po anglicku k účelům tkalcovským — na povolení ministerstva financí:
	I. konopná	75˙—
	II. lněná	100˙—
	2. jednoduchá bílená, barvená:
	a) čís. 8 a méně po anglicku	230˙—
	b) přes čís. 8 až do čís. 20 po anglicku	180˙—
	c) přes čís. 20 až do čís. 35 po anglicku	210˙—
	d) přes čís. 35 po anglicku	240˙—
	3. skaná surová:
	a) čís. 8 a méně po anglicku	230˙—
	b) přes čís. 8 do čís. 20 po anglicku	180˙—
	c) přes čís. 20 do čís. 35 po anglicku	210˙—
	d) přes čís. 35 po anglicku	240˙—
	4. skaná bílená, barvená:
	a) čís. 8 a méně po anglicku	260˙—
	b) přes čís. 8 do čís. 20 po anglicku	210˙—
	c) přes čís. 20 do čís. 35 po anglicku	240˙—
	d) přes čís. 35 po anglicku	270˙—
631	Příze uvedená v sazebním čís. 630 do čís. 35 (exclusive) v přadenech o váze přadena 100 g a méně, příze čís. 35 a výše v přadenech ve váze 50 g a méně, jakož i veškerá příze v klubkách, na cívkách, dutinkách a pod. včetně váhy klubka, cívky, dutinky a pod	350˙—
633	Tkaniny lněné, konopné, ramiové a z jiných vláken rostlinných, kromě zvlášť jmenovaných, o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	2. bílené, barvené, potištěné:
	a) 40 nití a méně	730˙—
	b) I. přes 40 do 60 nití	900˙—
	II. přes 60 nití	1.000˙—
634	Tkaniny lněné, konopné, ramiové, jutové a z jiných vláken rostlinných, kromě zvlášť jmenovaných, pestře-tkané, též s uzavřeným vzorem — o hustotě osnovy a útku v 1 cm²:
	1. 40 nití a méně	750˙—
	2. přes 40 do 60 nití	1.000˙—
	3. přes 60 nití	1.250˙—
ex 636	Běhouny, koberce, — veškeré z vláken rostlinných zvlášť nejmenovaných, kromě koberců lněných, podléhajících clu podle sazebního čísla 633 a 634:
	2. z jiných vláknin rostlinných, kromě zvlášť jmenovaných:
	b) se spodkem kobercovým:
	I. nestřižené	360˙—
	II. střižené, rovněž žinilkové	420˙—
645/1	Plsť, zboží plstěné, — ze srsti:
	a) bez příměsí jiných vláken	70˙—
	b) s příměsí vlny neb rostlinných vláknin	260˙—
669	Napuštěné tkaniny:
669	2. lněné, konopné; plachty	400˙—
674	Kruhy, desky, kotouče, — z vláken, příze, tkanin, plsti, — šité nebo lisované:
	2. z vlny, žíní nebo srsti:
	a) vlněné	300˙—
	b) z žíní, ze srsti	150˙—
ex 687/1	Plstěné rukavičky s palcem nezdobené za 1 tucet	4˙—
707 ex 10	Límce, manšety, — z vláknin rostlinných	1.300˙—
	Všeobecné poznámky k VIII. dílu celního sazebníku.
	1. Tkaniny zhotovené z lněné neb konopné příze, jakož i z bavlněné příze, obsahují-li lněné neb konopné příze nejvýše 50%, vyclívají se jako tkaniny bavlněné.
	21 I. Tkaniny, výrobky z tkanin — bavlněné, lněné, konopné — obroubené tkaninou také jiné barvy, avšak téže jakosti tarifní pokud se týče počtu nití a zhotovení tkaniny, též opatřené strojním prolamováním, — budou pokládány za lemované ve smyslu třetího odstavce poznámky 21 všeobecných poznámek.
	II. Lemování výrobků jedno-, dvou- nebo třířadovým prolamováním, jestliže jedna řada vykazuje i jiné prolamování než žebříčkové (sloupkové) v šíři nejvýše 2 cm, pokládá se rovněž za lemování.
721/1	Regenerat gumový	10˙—
726	Gumové nitě	250˙—
737	Gumové rukavice:
	1. průsvitné a z proužkované gumy	1.150˙—
	2. jiné	1.150˙—
ex 739	Ochranné prostředky gumové	1.150˙—
782	Desky, pásky, kostky, — z kůry korkových stromů, o tloušťce přes 1 mm bez spojení s jinými látkami:
782	1. z kůry rozmělněné a slepené	60˙—
787	Výrobky korkové:
	1. kolénka, tvárnice, roury	60˙—
	2. desky ve spojení s jinými látkami	80˙—
	3. kotouče, kola, kruhy, válce	120˙—
	4. předložky do koupelen, dlaždice, podložky ke strojům	150˙—
	5. jiné, kromě zvlášť jmenovaných	200˙—
ex 790	Veškeré výrobky košikářské, výrobky pletené, kromě zvlášť jmenovaných, výrobky z luffy, — rovněž bílené, barvené, malované, lakované:
	1. z vrbového proutí neloupaného	25˙—
	2. z vrbového proutí loupaného, kůry	60˙—
	ex 3. krabice, bedny, košíky z loubků	32˙—
	4. výrobky z luffy	325˙—
	Do tohoto sazebního čísla i položky patří též vložky do bot z luffy, rovněž podšité a obšité tkaninami, stuhou, obroubené.
794	Celulosa:
	1. nebílená s obsahem vody: a) přes 50%	3˙—
	b) 50% a méně	6˙—
	2. bílená s obsahem vody:
	a) přes 50%	4˙—
	ex b) 50% a méně, pro papírny k výrobě papíru na povolení ministerstva financí	8˙—
796	Vata z celulosy k obvazům, k balení:
	1. nebarvená v balení:
	a) přes 2 kg	30˙—
	b) 2 kg a méně	40˙—
799	Lepenka s lisovaným vracejícím se vzorem:
	1. nebarvená	45˙—
	2. barvená	50˙—
	3. lakovaná	60˙—
803	Papír a lepenka vlnitá balicí; papír a lepenka balicí, zesílená nitěmi neb řídkou tkaninou:
	1. vlnité, též polepené po jedné straně balicím papírem	70˙—
	2. jiné	110˙—
804	Lepenka lisovaná (lisovací listy), též hlazená:
	1. nebarvená	80˙—
	2. barvená	90˙—
809	Papír novinový s obsahem dřevoviny přes 60% a ve váze 1 m² od 45 do 55 g, nehlazený, nebarvený, neklížený, anebo slabě klížený;
809	1. v kotoučích o průměru 700 mm a výše, o šířce 240 mm a výše	20˙—
810	Papír balicí nebarvený z vařené slámy, vařeného dřeva, dřevné drti, hadrů — nehlazený nebo hlazený jednostranně	22˙—
811	Balicí papír nebarvený z celulosy, též s příměsí dřevoviny, slámy a podobných látek:
	1. z nebílené celulosy:
	a) hlazený na jedné straně	21˙—
	b) nehlazený	35˙—
	2. z bílené celulosy:
	a) hlazený na jedné straně	33˙—
	b) nehlazený	50 ˙—
ex 814	Papír pergamenový váží-li 1 m² přes 28 g:
	1. nebarvený	80˙—
	2. barvený	100˙—
ex 814	Papír „Havana“ podle uložených vzorů, dovážený přes celní úřady v Krakově, Lvově, Varšavě, Zebrzydowicach	60˙—
815	Papír všeho druhu, kromě zvlášť jmenovaného, váží-li 1 m² přes 28 g:
	1. s obsahem dřevoviny více jak 30%:
	a) nebarvený	28˙—
	b) barvený ve hmotě	38˙—
	2. bez obsahu dřevoviny neb s obsahem této v množství 30% a méně:
	a) nebarvený	55˙—
	b) barvený ve hmotě	65˙—
816	Pijavý a filtrační papír, váží-li 1 m² přes 28 g:
	1. s obsahem dřevoviny přes 30%:
	a) nebarvený	40˙—
	b) barvený	50˙—
	2. bez dřevoviny anebo s obsahem této v množství 30% a méně:
	a) nebarvený	75˙—
	b) barvený	85˙—
Pozn. po saz. čís. 821	Rýhovaný papír podléhá clu podle příslušných sazebních čísel s přirážkou za:
	3. a) žebrování vodním tiskem	8˙—
	b) žebrování plstí	3˙—
827	Rourky, cívky, člunky — k navíjení příze:
	1. z papíru, rovněž klíženého	84˙—
	2. z papíru lisovaného, lepenky, kartonu, různě impregnované, lakované	100˙—
ex 838	České knižní kalendáře s literárním obsahem na povolení ministra financí	beze cla
848	Kameny k broušení, leštění, ostření:
	1. přírodní domácí, umělé pískovcové, též slepované; brousky, kotouče a pod	5˙—
	2. umělé, kromě zvlášť jmenovaných, desky, kroužky, brousky, pilníky a pod.:
	a) smirkové, též z umělého smirku	120˙—
	b) jiné	150˙—
851	Mlýnské kameny:
	1. z jednoho kusu přírodního kamene bez obručí	5˙—
	2. složené z jednotlivých kusů kamene, křemence, křemenu v železných obručích, též s vrstvou pískovcovou, cementovou a pod	15˙—
	3. z umělé jednotné hmoty pískovcové, křemencové, křemenové, smirkové a pod., též v obručích, rovněž s vrstvou pískovcovou, cementovou a pod	20˙—
859	Obyčejné výrobky kamenické z kamenů všeho druhu, kromě drahokamů a polodrahokamů, bez řezeb a ozdob, též se zaoblenými konci:
	1. nebroušené, nehlazené	20˙—
	2. broušené, hlazené — v celku neb částečně	30˙—
869	Malta ohnivzdorná, cement ohnivzdorný	3˙—
870	Cihly, desky, tvárnice, — ohnivzdorné:
	1. šamotové:
	a) cihly, desky, — přímoúhlé	6˙—
	b) cihly, desky, — klínové	6˙—
	c) tvárnice	6˙—
	2. křemenné:
	a) cihly, desky, — přímoúhlé	5˙—
	b) cihly, desky, — klínové	5˙—
	c) tvárnice	5˙—
	3. magnesitové, dolomitové a j., kromě zvlášť jmenovaných	0˙60
871	Plynové retorty	12˙—
874	Kachle na kamna, kachlové části kamen, kachlová kamna, — vesměs též polévané:
	1. bílé, jednobarevné:
	a) obyčejné bez obrub	22˙—
	b) s obrubou v jedné barvě	22˙—
	c) s opracovanými obrubami	22˙—
	2. vícebarevné	35˙—
	3. s malbami, se zlacenými neb jinými ozdobami než vypouklými nebo prohloubenými	60˙—
876	Desky, cihly, tvárnice, — hliněné nepolévané, silné méně než 30 mm, — z hmoty tavené, též s nehlazeným povrchem:
	1. jednobarevné silné:
	a) více než 15 mm	12˙—
	b) 15 mm a méně	20˙—
	2. vícebarevné	30˙—
877	Veškeré hliněné polévané desky, dlaždičky, též oboustranné, cihly oboustranné, — z hmoty všech barev, — vesměs tavené neb vodu vsakující, hladké, též s ozdobami vypouklými:
	1. jednobarevné:
	a) bílé, krémové	20˙—
	b) jiné, kromě zvlášť jmenovaných	20˙—
	2. vícebarevné	40˙—
	3. s malbami, zlacené neb s jinými ozdobami než vypouklými	50˙—
878	Nádobí, výrobky hrnčířské, — hliněné, neohnivzdorné, kromě zvlášť jmenovaných, též polévané:
	1. bez vzorku a ozdob:
	a) nepolévané	7˙50
	b) polévané	12˙—
	2. s malbami, řezbami, též vícebarevné	40˙—
879	Nádoby, výrobky hrnčířské, — ohnivzdorné, kameninové, kromě zvlášť jmenovaných:
	1. nepolévané	20˙—
	2. polévané	30˙—
880	Roury, tvárnice rourové, — hliněné, kameninové, kromě zvlášť jmenovaných; roury tvárnice všech tvarů, kanálové žlaby, pobočné vložky, lapače písku	12˙—
881	Kameninové výrobky, kromě zvlášť jmenovaných:
	1. a) žlaby, koryta, rovněž půlené	12˙—
	b) komínové nástavce, ventilační tahy, mísy klosetové, rovněž hliněné	20˙—
	2. nádrže, láhve, chladiče, spojovací roury k aparátům, kohoutky a podobná technická zařízení, též vzdorující kyselinám	20˙—
884	Výrobky z. hliněných hmot, kromě zvlášť jmenovaných, jako: kariatidy, medailony, poprsí, sochy, figury, svícny, poličky, vázy, bonboniery a pod. výrobky, též polévané, zlacené, malované, lakované, váží-li kus:
	1. přes 50 kg	50˙—
	2. přes 5 do 50 kg	60˙—
	3. přes 1 do 5 kg	100˙—
	4.1 kg a méně	250˙—
885	Sanitní zboží: mísy, též klosetové, umyvadla, vany, pissoiry, sedací vany	33˙—
886	Nádobí fajansové, kromě zvlášť jmenovaného:
	1. bílé a jednobarevné bez ozdob, též s opracovanými vzory	30˙—
	2. s jednobarevnými vzory, obrubami, proužky	45˙—
	3. s malbami, zlacené, s vícebarevnými vzory, též veškeré s ochranným okrajem z obyčejných kovů, rovněž pozlacených, postříbřených, neb z jiných obyčejných hmot	75˙—
887	Výrobky porculánové, dovážené za podmínek stanovených v závěrečném protokolu:
	2. výrobky bílé, kromě zvlášť jmenovaných; hřebíky s porculánovými hlavičkami	100˙—
	3. výrobky bílé s obrubou, výrobky s jednobarevným povrchem, rovněž s obrubou, — veškeré, kromě zvlášť jmenovaných:
	a) se zlacenými obrubami	130˙—
	b) jiné	120˙—
	4. výrobky, kromě zvlášť jmenovaných, s malbami, malovanými vzory, proužky, arabeskami, květy a pod. ozdobami:
	a) bez zlacení	200˙—
	b) s obyčejným zlacením	220˙—
	c) leptané zlacené nebo barvené kobaltem	240˙—
	6. nádobí lékárnické s nápisy, rovněž orámované, avšak bez ozdob, též s uzávěrkami z obyčejných hmot nestříbřenými, nezlacenými	150˙—
	7. výrobky k účelům laboratorním, váží-li kus:
	a) přes 100 g	150˙—
	b) 100 g a méně	200˙—
897/3	Email v kusech neb prášku, kromě zvlášť jmenovaného	30˙—
898	Cihly, též duté, desky, dlaždice, tašky, — skleněné	30˙—
899	Láhve, demijony, nádoby a pod., sloužící k trvalému přechovávání tekutin a jiných výrobků, rovněž i s odlitými nebo vytisknutými písmenami, nápisy, znaky, ale bez jiných ozdob, — neřezané, nebroušené, kromě zvlášť jmenovaných:
	1. ze skla přírodní lahvové barvy, kromě zvlášť uvedené, bez přibroušených hrdel, zátek, bez vyrovnaných den a okrajů	11˙—
	2. ze skla polobílého, bílého, mléčného, hnědého, barveného (v hmotě zbarveného), — bez přibroušených hrdel, zátek, vyrovnaných den a okrajů:
	a) I. ze skla polobílého	22˙—
	II. ze skla bílého	35˙—
	b) z jiného skla:
	I. láhve z hnědého skla	20˙—
	II. ostatní	50˙—
	3. ze skla všech barev s přibroušenými hrdly, zátkami, s vyrovnanými okraji, dny; konservové nádoby; sifony, rovněž s kovovými a jinými částmi; skleněné
	výrobky, uvedené v tomto sazebním čísle, s použitím korku nebo jiných obyčejných hmot, jakož i opletené slamou, rákosem, drátem a pod.:
	a) sifony	60˙—
	b) ostatní	80˙—
900	Výrobky, kromě zvlášť jmenovaných, z bílého, polobílého skla — nebroušené, neřezané, rovněž s přibroušenými hrdly, zátkami, víky, jakož i vyrovnanými dny, okraji a s odlitými neb vytisknutými vzorky, znaky, nápisy, avšak bez jiných ozdob:
	1. lisované nebo lité	55˙—
	2. duté:
	a) hladké o síle stěn přes 4 mm	220˙—
	b) jiné:
	I. kalíšky, poháry, pohárky, sklenice, gobelety, pokály, mísy, misky, talíře, slánky, popelníčky, cylindry k lampám	100˙—
	II. ostatní výrobky	150˙—
	4. veškeré nádoby pro laboratoře, rovněž s rozdělením; ampulky a pod. výrobky z rourek, kromě zvlášť jmenovaných:
	a) baňky, válce, kromě odměrných; odlivky, nálevky, trychtýře, zkumavky	300˙—
	b) jiné	300˙—
901	Nádoby na voňavky a kosmetické výrobky ze skla bílého, mléčného a barevného:
	1. bez přibroušených hrdel, zátek, vík a bez vyrovnaných den, okrajů	100˙—
	2. s obroušenými hrdly, zátkami, víky, s vyrovnanými okraji, dny	130˙—
903	Výrobky z bílého skla, broušené, hlazené, řezané, avšak bez jiných ozdob:
	1. ve tvaru řezanky, šmelcu, korálů	500˙—
	2. jiné	800˙—
904	Výrobky ze skla v mase barvené, ve dvou vrstvách, ze skla mléčného, matovaného, kromě zvlášť jmenovaného, vroubkovaného, s povrchem jakoby popukaným (craquelé), ledovým:
	2. b) všechny výrobky, kromě z rourek, nebroušené, neřezané, rovněž s přibroušenými hrdly, zátkami, víky, s přihlazenými dny, okraji, jakož i s lisovanými nebo odlitými nápisy, znaky, vzory, avšak bez jiných ozdob	400˙—
	3. výrobky broušené, leštěné, řezané, avšak bez jiných ozdob	500˙—
905	Do tohoto sazeb. čísla patří rozprašovače montované se skleněnými nádobami sazebních čísel 901 a 902, kromě náležejících do sazeb. čís. 906.
906	Ozdobné výrobky ze skla všeho druhu, kromě zvlášť jmenovaných, jako: s vyleptanými, matovanými nebo malovanými vzory, s malbami, s emailem, se zlacením, stříbřením, s ozdobami z obyčejných nebo drahých hmot:
	1. sklenice na pivo a na vodu s uchem — s vyleptanými, matovanými nebo guillochovanými proužky, nápisy, kresbami, znaky, avšak bez jiných ozdob, jakož i s výjimkou jmenovaných pod saz. čís. 903 a 904/3	180˙—
	2. kalíšky, poháry, pohárky, sklenice, skleničky, sklenice na pivo bez ucha, láhve na konservy, mísy, misky, talíře, slánky, popelníčky, — s leptanými, matovanými neb guillochovanými proužky, kresbami, nápisy a znaky, avšak bez jiných ozdob, jakož i s výjimkou jmenovaných pod saz. čís. 903 a 904/3	360˙—
	3. ostatní	1.500˙—
ex 907	Čočky pro kapesní elektrické svítilny nebroušené, rovněž s přibroušeným okrajem	70˙—
913	Sklo tabulové nebroušené, neleštěné, v síle 5 mm a méně:
	1. hladké, bílé, polobílé, přírodní barvy, bez vzorů a ozdob o povrchu:
	a) 0˙25 m² a méně	25˙—
	b) přes 0˙25 m² do 0˙5 m²	30˙—
	c) přes 0˙5 m²	35˙—
	2. hladké, barvené, mléčné, — bez vzorů a ozdob	40˙—
	3. všech barev vypouklé, vlnité, vroubkované, vzorkované, žilkované, matové	60˙—
	4. s ozdobami, malované; sklo skládané s olověnými nebo měděnými obrubami a pod.	150˙—
914	Sklo tabulové přes 5 mm silné, nebroušené, neleštěné, nematové — o povrchu:
	1. 1.000 cm² a méně	24˙—
	2. přes 1.000 do 4.000 cm²	40˙—
	3. přes 4.000 do 10.000 cm²	68˙—
	4. přes 10.000 do 20.000 cm²	88˙—
	5. přes 20.000 do 40.000 cm²	120˙—
	6. přes 40.000 do 70.000 cm²	148.—
	7. přes 70.000 cm²	172˙—
915	Tabule zrcadlové, broušené, leštěné, rovněž matované o povrchu:
	1.1.000 cm² a méně	30˙—
	2. přes 1.000 do 4.000 cm²	50˙—
	3. přes 4.000 do 10.000 cm²	85˙—
	4. přes 10.000 do 20.000 cm²	110˙—
	5. přes 20.000 do 40.000 cm²	150˙—
	6. přes 40.000 do 70.000 cm²	185˙—
	7. přes 70.000 cm²	215˙—
922	Sklo tabulové se zalitou drátěnou síťkou neb se zalitým drátem — jakékoli síly:
	1. přírodní barvy, bílé	40˙—
	2. broušené, rovněž barvené v hmotě	50˙—
923	Tabulové sklo tmelené, rovněž s vložkou celuloidovou nebo z jiných podobných hmot	210˙—
ex 930/ex 1 poznámka 3a)	Páskové železo, potažené obecnými kovy, kromě pozinkovaných, poolovněných a pocínovaných — o síle:
	d) méně než 1 do 0˙5 mm	24˙—
	e) méně než 0˙5 do 0˙3 mm	28˙—
	f) méně než 0˙3 mm	32˙—
931	Ušlechtilá ocel s obsahem uhlíku a legovaná, o pevnosti přes 55 kg na 1 mm²:
	2. v tyčích libovolného tvaru, průřezu a délky:
	a) uhlíková a manganová ocel o složení, jak uvedeno v položce 1. lit. a	25˙— Pro roční kontingent = 700 q
	b) legovaná ocel o složení, jak uvedeno v položce 1. lit. b	40˙— Pro roční kontingent = 800 q
933	Výrobky kované, ražené, lisované, kromě zvlášť jmenovaných, ze železa, obyčejné oceli, rovněž s opilovanými kraji, stranami, avšak bez jiného opracování, váží-li kus:
	1. přes 1.000 kg	22˙—
	2. přes 100 do 1.000 kg	30˙—
Poznámka b)	Tyto výrobky z oceli uhlíkové a legované o pevnosti nad 70 kg na 1 mm², podléhají clu podle příslušných bodů tohoto sazebního čísla s přirážkou	75˙—
934	Výrobky z kujného železa neopracované, váží-li kus:
934	1. přes 25 kg	20˙—
935	Odlitky ocelové surové, váží-li kus:
	1. přes 500 kg	26˙—
	2. přes 100 do 500 kg	30˙—
943/ex 3e)	Výrobky z litiny, kromě zvlášť jmenovaných, smaltované, váží-li kus 1 kg a méně	100˙—
945	Mlýnské válce a jiné strojní, kromě zvlášť jmenovaných, litinové, rovněž kalené:
	1. neopracované, váží-li kus:
	a) přes 600 kg	28˙—
	b) přes 250 do 600 kg	30˙—
	c) 250 kg a méně	35˙—
	2. opracované, váží-li kus:
	a) přes 600 kg	60˙—
	b) přes 250 do 600 kg	70˙—
	c) 250 kg a méně	80˙—
947	Drát železný, ocelový — v kotoučích — při největším průřezu:
	1. přes 3 do 6 mm	22˙—
	2. přes 1 do 3 mm	32˙50
	3. přes 0˙5 do 1 mm	48˙—
	4. přes 0˙3 do 0˙5 mm	75˙—
	5.0˙3 mm a méně	105˙—
Poznámka 4.	Drát povlečený netrvalou vrstvou mědi, jež vzniká při tažení drátu roztokem soli mědi, nepovažuje se za povlečený mědí.
951/2	Podkováky všeho druhu	50˙—
954	Mykadla, mykací povlaky:
	1. na tkaninách, zpracovaných s elastickou gumou bez plsti	340˙—
	2. jiné	360˙—
955/4b)	Trouby vlnité železné, ocelové — válcované, tažené, svařované, rovněž se závitem, s připevněnými příruby, spojkami, — o nejmenším vnitřním průměru 800 mm a méně:
	I. o přímé ose:
	aa) o nejmenším vnitřním průměru přes 600 mm do 800 mm včetně	40˙—
	bb) o nejmenším vnitřním průměru 600 mm a méně	70˙—
	II. ohýbané, vlnité a polovlnité	110˙—
960	Výrobky ze železného a ocelového plechu o síle 4 mm a méně, kromě zvlášť jmenovaných:
	1. nepokryté o váze 1 kusu:
	a) přes 10 kg	50˙—
	b) přes 1 do 10 kg	70˙—
	c) přes 50 g do 1 kg	90˙—
	d) 50 g a méně	100˙—
961/ex 3	Niple na kola, železné, ocelové — se závitem nebo bez něho — surové, odrhnuté —o průměru otvoru:
	c) přes 4 do 7 mm	170˙—
	d) přes 2˙5 do 4 mm	200˙—
	e) 2˙5 mm a méně	300˙—
Ex Poznámka.	Niple na kola, celé neb částečně opracované, modře zbarvené, potažené obyčejnými kovy, podléhají clu s přirážkou 30%.
964	Výrobky železné a ocelové, leštěné, broušené nebo jinak opracované, rovněž s příměsí obyčejných hmot, kromě zvláště jmenovaných:
	1. osoustruhované, vrtané, frézované, hoblované, broušené, leštěné — váží-li kus:
	a) přes 100 kg	100˙—
	b) přes 5 do 100 kg	150˙—
	c) 5 kg a méně	190˙—
	2. jinak opracované než v položce 1	70˙—
997/2	Folie bílé, žluté, vyjma hliníkových:
	a) v kotoučích, nepotažené	150˙—
	b) v kotoučích, potažené barvou, lakem	210˙—
	c) nařezané, jakož i všeho druhu opatřené nápisy, vzorky	320˙—
1000/5	Vidle, rovněž mořené, lakované, s násadou nebo bez ní	45˙—
1005/3	Závitníky, řezací čelisti, výstružníky, kruže (frézy), číselníky, písmena a jiné zvlášť nejmenované kalené nástroje, — váží-li kus:
	a) přes 500 g	850˙—
	b) přes 150 do 500 g	1.000˙—
	c) 150 g a méně	3.000˙—
1006	Nástroje a nářadí k vrtání, nárazové vrtáky a rotační vrtáky pro vrtání do země: vrtáky, rozšiřovací vrtáky, přítěžné tyče, nože k nůžkám, spojovací tyče, lžice, koncové závity pro nástroje a vedení, svorky, záchranné šrouby, korunky, kruhy na potahování šroubů, trubkové šrouby, řezadla a rozparováky (rozřezávače) trubek a pod., mimo zvláště nejmenovaných, — bez ohledu na stupeň opracování, — váží-li kus:
	1. přes 500 kg	60˙—
	2. přes 300 do 500 kg	100˙—
	3. přes 100 do 300 kg	150˙—
	4. 100 kg a méně	190 —
ex 1016	Špice ke kolům, z drátu o průměru neb síle 6 mm a méně, rovněž niklované:
	1. železné, ocelové:
	a) bez jiných hmot	200˙—
1018/4b)	Nože kapesní, zavírací, kromě zahradnických, — rovněž se střenkami z obyčejných hmot:
	I. o jedné nebo 2 čepelích neb nástrojích	800˙—
	II. skládající se ze 3 čepelí nebo nástrojů a více	900˙—
Ex Poznámka 2.	Výrobky nožířské, uvedené v položce 4 b), se střenkami perleťovými neb s ozdobami perleťovými podléhají clu s přirážkou 50%.
1019 ex 4a)	Kovové stolní příbory, uvedené v položkách 1. a 2., postříbřené, též částečně	1.700˙—
1036	Armatury pro páru, tekutiny, plyny, vzduch atd.:
	2. železné, ocelové, rovněž s obsahem 10% a méně kovů a slitin, jmenovaných v sazeb. čís. 977—981, váží-li kus:
	a) přes 100 kg	130˙—
	b) přes 10 do 100 kg	180˙—
	Do sazeb. čís. 1036 a položky 2. patří též armatury t. zv. neochromové.
1040	Komorové skřínky pro vodotrubné kotle:
	1. neopracované	80˙—
	2. opracované, též s troubami	110˙—
1041 ex 2	Vlnité roury, kompensátory vlnité — z rour o nejmenším vnitřním průměru přes 800 mm:
1041 ex 2	a) neopracované	40˙—
ex 1042	Vypouklá kotlová dna:
	1. neopracované	50˙—
	2. opracované	80˙—
1046	Motory pístové, kromě zvlášť jmenovaných:
	2. spalovací stabilní a pojízdné, váží-li kus:
	a) I. přes 70.000 kg	50˙—
	II. přes 10.000 do 70.000 kg	55˙—
	b) přes 3.000 do 10.000 kg	65˙—
1049/3	Parní turbiny, také poháněné stlačenými plyny, váží-li kus:
	a) přes 15.000 kg	30˙—
	b) přes 3.000 do 15.000 kg	45˙—
1050	Stroje a přístroje na zdvihání, spouštění, k posunování a k přenášení nákladů, kromě zvlášť jmenovaných, úplně zmontované, neb jejich mechanismy a pod., — vše bez motorů a součástí elektrických:
	2. pro mechanický pohon, váží-li kus:
	A. pro cukrovary, lihovary, sladovny a pivovary podle ustanovení podmínek v závěrečném protokolu:
	a) přes 3.000 kg	40˙—
	b) přes 1.000 do 3.000 kg	50˙—
	c) přes 300 do 1.000 kg	60˙—
	d) 300 kg a méně	100˙—
	B. ostatní:
	a) přes 3.000 kg	100˙—
	b) přes 1.000 do 3.000 kg	130˙—
	c) přes 300 do 1.000 kg	160˙—
	d) 300 kg a méně	200˙—
1051	Čerpadla, kompresory, kromě zvlášť jmenovaných:
	1. ruční, váží-li kus:
	a) přes 750 kg	60˙—
	b) přes 300 do 750 kg	65˙—
	c) přes 75 kg do 300 kg	120˙—
	d) 75 kg a méně	150˙—
	2. na tlak — parní, transmisní — váží-li kus:
	a) přes 5.000 kg	50˙—
	b) přes 3.000 do 5.000 kg	55˙—
	c) přes 1.500 do 3.000 kg	70˙—
	d) přes 750 do 1.500 kg	95˙—
	e) přes 300 do 750 kg	130˙—
	f) přes 120 do 300 kg	160˙—
	g) 120 kg a méně	230˙—
	3. odstředivé, váží-li kus:
	a) přes 4.000 kg	80˙—
	b) přes 2.000 do 4.000 kg	100˙—
	c) přes 750 do 2.000 kg	140˙—
	d) přes 300 do 750 kg	165˙—
	e) přes 75 do 300 kg	180˙—
	f) 75 kg a méně	280˙—
1053	Ventilátory, dmychadla, ssací stroje na plyny (vyssavače) exhaustory odstředivé, šroubové, kromě zvlášť jmenovaných, váží-li kus:
	1. přes 2.000 kg	90˙—
	2. přes 750 do 2.000 kg	130˙—
1054	Hydraulické lisy, váží-li kus:
	1. výše než 5.000 kg	75˙—
	2. přes 1.000 do 5.000 kg	80˙—
	3.1.000 kg a méně	90˙—
1056/1	Obráběcí stroje na kovy, sloužící k ubírání hmoty, jako: soustruhy, vrtačky, frézovací, hoblovací stroje, razicí, brousicí stroje, pily a pod., váží-li kus:
	d) přes 750 do 2.000 kg	195˙—
	e) přes 300 do 750 kg	230˙—
	2. obráběcí stroje na kovy ku: kování, lisování, válcování, ohýbání, protahování, řezání, vykrajování atd.; — váží-li kus:
	a) přes 50.000 kg	65˙—
	b) přes 10.000 do 50.000 kg	75˙—
1057	Pneumatické nástroje jako: kladiva, vrtačky, řezačky, pěchovačky a pod., — váží-li kus 25 kg a méně:
	1. přes 15 do 25 kg	300˙—
	2. přes 7 do 15 kg	350˙—
	3. 7 kg a méně	600˙—
1066/1	Šicí stroje k domácí potřebě, krejčovské:
	a) hlavy šicích strojů	200˙—
	b) celé stroje a hotové podstavce	150˙—
1067	Stroje mlýnské:
	1. válcové stolice	100˙—
	2. a) stroje k čištění a prosívání krup	100˙—
	b) aspirátory, vylušťovače, vylušťovače automatické; loupací složení na proso a jáhly	130˙—
	3. prosévače, plochá síta vaková, podsívačky, válce a jiné mlýnské stroje zvlášť nejmenované	160˙—
1070	Stroje k lámání a drcení tvrdých hmot, kromě zvlášť jmenovaných, jako: kulové mlýny, mačkadla, drtiče, rozdrobňovače, dezintegratory a pod. stroje, — váží-li kus:
	1. přes 10.000 kg	70˙—
	2. přes 2.500 do 10.000 kg	80˙—
	3. 2.500 kg a méně	100˙—
1078	Přístroje destilační, rektifikační:
	1. z železné litiny, železné, ocelové, rovněž s 10% a méně kovů a slitin, uvedených v sazebních číslech 977—981, váží-li kus:
	a) přes 150 kg	120˙—
	2. z kovů a slitin uvedených v sazebních číslech 977— 981, jakož i uvedené v bodě 1. s více jak 10% těchto kovů a slitin, — váží-li kus:
	a) přes 150 kg	200˙—
1080	Průmyslové pece pevné i pohyblivé, plynové generátory, splynovače, kromě zvlášť jmenovaných, — váží-li kus:
1080	1. přes 500 kg	70˙—
ex 1081	Strojky pro domácí potřebu, kromě zvlášť jmenovaných, rovněž s 10% a méně kovů a slitin, uvedených v sazebních číslech 977—981:
	A. lisy na ovoce, strojky na zmrzlinu, mlýnky na koření, struhadla, šrotovníky a pod., — váží-li kus:
	3. přes 5 do 25 kg	120˙—
	4. přes 1˙5 do 5 kg	120˙—
	B. makovníky, váží-li kus:
	3. přes 5 do 25 kg	120˙—
	4. přes 1˙5 do 5 kg	120˙—
	5.1˙5 kg a méně	140˙—
	C. masořezky, váží-li kus:
	3. přes 5 do 25 kg	120˙—
	4. přes 1˙5 do 5 kg	110˙—
	5.1˙5 kg a méně	140˙—
1082	Stroje kromě zvlášť jmenovaných, rovněž s 10% a méně kovů a slitin, uvedených v sazebních číslech 977—981, váží-li kus:
	1. přes 5.000 kg:
	a) stroje pro průmysl keramický	45˙—
	b) ostatní	70˙—
	2. přes 2.000 do 5.000 kg:
	a) stroje pro průmysl keramický	75˙—
	b) ostatní	90˙—
	3. přes 500 do 2.000 kg:
	a) stroje pro průmysl keramický	95˙—
	b) ostatní	110˙—
ex 1082/4	Stroje šramací, váží-li kus přes 25 do 500 kg	130˙—
1083	Přístroje kromě zvlášť jmenovaných, rovněž pro domácí potřebu:
	1. litinové, železné, ocelové, rovněž obsahující 10% a méně kovů a slitin, uvedených v sazebních číslech 977—981, váží-li kus:
	a) přes 500 kg:
	I. pro pivovary podle specifikace a za podmínek stanovených v závěrečném protokolu	45˙—
	II. jiné	70˙—
	b) přes 100 do 500 kg:
	I. pro pivovary podle specifikace a za podmínek stanovených v závěrečném protokolu	75˙—
	II. jiné	90˙—
	2. z kovů a slitin, uvedených v sazebních číslech 977— 981, jakož i jmenované v bodě 1. s více jak 10% těchto kovů a slitin, váží-li kus:
	a) přes 500 kg:
	I. pro pivovary podle specifikace a za podmínek stanovených v závěrečném protokolu	70˙—
	II. jiné	140˙—
	b) přes 100 do 500 kg:
	I. pro pivovary podle specifikace a za podmínek stanovených v závěrečném protokolu	100˙—
	II. jiné	180˙—
1084/8	Ozubená kola, šneková, řetězová:
	b) litinová, železná, ocelová — se zuby opracovanými, váží-li kus:
	I. aa) přes 30 kg	60˙—
	bb) přes 15 do 30 kg	80˙—
	II. přes 5 do 15 kg	100˙—
	III. přes 2 do 5 kg	150˙—
	IV. 2 kg a méně	350˙—
9	ozubená soukolí s ozubenými koly, šnekovými, zamontovaná v ochranných skříních, kromě zvlášť jmenovaných, váží-li kus:
	a) přes 300 kg	75˙—
	b) přes 50 do 300 kg	120˙—
	c) 50 kg a méně	200˙—
1085	Části strojů a přístrojů:
	10. jiné, kromě zvlášť jmenovaných, váží-li kus:
	a) z litiny, železa, oceli, rovněž s 10% a méně kovů a slitin uvedených v sazebních číslech 977—981:
	I. přes 100 kg	140˙—
	II. přes 25 do 100 kg	230˙—
	III. 25 kg a méně	300˙—
1090/1	Mlátičky na obilí, váží-li kus:
	a) přes 3.000 kg	50˙—
	b) přes 1.000 do 3.000 kg	50˙—
	c) 1.000 kg a méně	50˙—
1094/2	Odstředivky na mléko:
	a) s ručním pohonem, váží-li kus:
	I. přes 30 kg	30˙—
	II. 30 kg a méně	70˙—
1094/3	chladiče na mléko, smetanu, váží-li kus: a) přes 50 kg	50˙—
ex 1099	Elektrické stroje rotační: elektrické generátory, elektrické motory, rotační transformátory, — váží-li kus:
	1. přes 10.000 kg	140˙—
	2. přes 6.000 do 10.000 kg	150˙—
	3. přes 3.000 do 6.000 kg	160˙—
	4. přes 500 do 3.000 kg	300˙—
1101	Transformátory, elektromagnety, cívky, rovněž bez jádra, kromě zvlášť jmenovaných, spojky, zdvihadla elektromagnetická a pod. zařízení, jejich části, — váží-li kus:
	1. přes 50.000 kg	145˙—
	2. přes 10.000 do 50.000 kg	160˙—
	3. přes 3.000 do 10.000 kg	180˙—
	4. přes 500 do 3.000 kg	320˙—
	5. přes 250 do 500 kg	400˙—
ex 1101/6	Transformátory k Roentgenovým přístrojům, jsou-li současně zasílány, váží-li kus přes 100 do 250 kg	500˙—
ex 1101/7	Transformátory k Roentgenovým přístrojům, jsou-li současně zasílány, váží-li kus přes 50 do 100 kg	600˙—
ex 1101/8	Transformátory k Roentgenovým přístrojům, jsou-li současně zasílány, váží-li kus přes 20 do 50 kg	700˙—
ex 1120/ 1, 2, 3, 4	Lékařské přístroje elektrické nevyráběné v tuzemsku na povolení ministra financí se slevou 80%.
1122	Isolátory, váží-li kus:
	1. nespojené s háky, svorkami a kovovými částmi:
	b) jiné, jak skleněné:
	I. aa) přes 2˙5 kg	60˙—
	bb) přes 2 do 2˙5 kg	80˙—
	II. přes 100 g do 2 kg	150˙—
	III. 100 g a méně	260˙—
1123	Keramické výrobky pro účely elektrotechnické bez spojení jinými hmotami, váží-li kus:
	1. a) přes 2˙5 kg	60˙—
	b) přes 2 do 2˙5 kg	80˙—
	2. přes 100 g do 2 kg	150˙—
	3. 100 g a méně	260˙—
ex 1131	Krabice, zásuvky, zástrčky, odbočnice, pojistkové zátky, zátky, tavné a trubkové vložky pojistkové, svíčky pro motory, bleskojistky, rovněž vakuové vložky, malé objímky, objímky, odbočnice pro stoupací vedení, bloky, svorky lustrové, závěry, isolační niple, dotykové šrouby s isolací, isolační lišty, isolační deštičky a podobné elektrotechnické výrobky z isolačních hmot s kovovými částmi, kromě zvláště jmenovaných, — váží-li kus:
	2. přes 250 do 500 g:
	a) porculánové	450˙—
	b) bakelitové	650˙—
	3. přes 100 do 250 g:
	a) porculánové	700˙—
	b) bakelitové	850˙—
	4. přes 25 do 100 g:
	a) porculánové	800˙—
	b) bakelitové	1.100˙—
	5. 25 g a méně:
	a) porculánové	900˙—
	b) bakelitové	1.300˙—
1135 ex 5/c)	Součástky automatických brzd, vyjma spojkové hadice:
1135 ex 5/c)	III. přesné přístroje brzdové, jako speciální strojvůdcovská záklopka, trojcestný kohout, rychločinný rozváděč	400˙—
1175/1	Pianina za kus	550˙—
2	Pianina za kus	1.000˙—
1177/1	Tahací harmoniky jedno- a víceřadové	150˙—
1179	Hudební nástroje dechové:
	1. trubky signálové a myslivecké	150˙—
	2. trubky alarmové s kovovými hlasy	150˙—
	3. kovové nástroje dechové, kromě zvlášť jmenovaných	150˙—
	4. dechové nástroje dřevěné	150˙—
1180	Hudební nástroje bicí:
	1. bubny, kotly	150˙—
	2. jiné	150˙—
1181	Hudební nástroje strunové:
	1. harfy	450˙—
	2. čela, basy	150˙—
	3. mandoliny, kytáry a jiné strunové nástroje	150˙—
	4. housle a violy	150˙—
1188/2	Roznětky, kromě hornických	800˙—
5	nábojnice, rovněž s roznětkami a prachem	1.250˙—
1189	Kloboukové šišáky a pod., — k výrobě klobouků, nemajících znaků zahrnutí, — neapreturované, nežehlené:
1189	2. z plsti, z vlněné plsti, ze srsti a tkanin, kromě zvlášť jmenovaných, za kus	2˙—
1191/2	Barety:
1191/2	a) vlněné, polovlněné za kus	0˙60
1192	Klobouky:
	2. z plsti, z vlněné plsti, ze srsti, jakož i z tkanin zvláště neuvedených:
	a) nehotové za kus	2˙—
	b) hotové za kus	3˙—
1210	Výrobky z celuloidu, bakelitu, galalitu a jim pod. umělých plastických hmot, kromě zvlášť jmenovaných, rovněž nedohotovené:
	1. hřebeny, vlásenky, sponky, -— na vlasy:
	a) bez spojení s cennými hmotami, rovněž pozlacené, postříbřené	500˙— do 31. prosince 1934
	2. cigarové a cigaretové špičky, tabatěrky, dýmky: a) bez spojení s cennými hmotami, rovněž pozlacené a postříbřené	500˙— do 31. prosince 1934
	3. brože, náramky, přívěsky a pod. bižuterie:
	a) bez spojení s cennými hmotami, rovněž pozlacené, postříbřené	500˙— do 31. prosince 1934
	4. jiné, kromě zvlášť jmenovaných:
	a) bez spojení s cennými hmotami, rovněž pozlacené, postříbřené	500˙— do 31. prosince 1934
1213	Knoflíky ze dřeva, ze stlačené papírové masy — bez spojení s jinými hmotami	260˙—
1214	Knoflíky porculánové, fajansové, skleněné — bez spojení s jinými hmotami, také pokryté barvou, lakem	230˙—
1215	Knoflíky koštěné, kromě z kostí cenných:
	1. přírodní	230˙—
	2. barvené	250˙—
1216	Knoflíky z obyčejných kovů:
	1. kalhotové, skládající se z jednoho nebo dvou plíšků	250˙—
	2. stiskací	400˙—
	3. jiné	400˙—
1217/1	Kamenáčové knoflíky, z dumu	1.600˙—
1218	Knoflíky pokryté látkou, nitěné knoflíky:
	1. z obyčejných tkanin:
	a) nitěné	550˙—
	b) pokryté látkou	700˙—
	2. z hedvábí, z nepravého stříbra nebo zlata	1.200˙—
1226	Stiskací knoflíky z obyčejných kovů na rukavice, oděvy a pod.:
	1. bez použití jiných hmot:
	a) ze železa, oceli, rovněž lakované, barvené, pokryté obyčejnými kovy	250˙ —
	b) jiné, rovněž lakované, barvené, pokryté obyčejnými kovy	400˙—
	2. spojené s obyčejnými hmotami, pozlacené, postříbřené, emailované	1.600˙—
ex 1229	Kartáče z rostlinných hmot, vystrojené dřevem, bez ozdob:
ex 1229	1. nebarvené, nelakované, neleštěné	80˙—
1230	Kartáče z chlupů, štětin — vystrojené dřevem, obyčejným kovem — bez ozdob, — kromě zvlášť jmenovaných:
	1. nebarvené, nelakované, neleštěné	120˙—
	2. barvené, lakované, leštěné, potažené obyčejnými kovy	160˙—
1231	Kartáče z chlupů a štětin, z rostlinných látek — vystrojené jinými obyčejnými hmotami než dřevem a obyčejnými kovy — bez ozdob z cenných látek	1.300˙—
1232	Kartáčky na zuby vystrojené:
1232	2. s jinými obyčejnými hmotami než kost obyčejná	1.200˙—
1234	Kartáče pro technické účely z chlupů a štětin vystrojené tkaninami, dřevem, obyčejnými kovy a jinými obyčejnými látkami	100˙—
1249/3	Násadky k plnicím pérům stylografové, také nedohotovené a jejich části:
	a) z obyčejných hmot, rovněž ve spojení s obyčejnými kovy:
	I. bez pera nebo s perem z obyčejných kovů, jejich části	3.000˙—
1251	Tužky:
	1. černé a tuhové o síle přes 5 mm zasazené v dřevě, rovněž s hlavičkami z obyčejných látek	800˙—
	2. barevné a inkoustové o síle přes 5 mm zasazené v dřevě, rovněž s hlavičkami z obyčejných látek	1.400˙—
	6. náhradní tuhy:
	a) černé, grafitové	800˙—
	b) barevné, inkoustové	1.400˙—
	7. automatické, s držátky z obyčejných látek:
	a) z galalitu, bakelitu a pod. obyčejných látek, z obyčejných kovů	1.800˙—
	b) z obyčejných kovů, postříbřené, pozlacené	2.000˙—
1254	Skleněný šmelc a korále ze skla, ze dřeva a jiných obyčejných řezbářských hmot, obyčejných kovů, kamenáčových ořechů a jiných obyčejných hmot — nenavlékané nebo navlékané na nitě, rovněž hedvábné, z nepravého stříbra nebo zlata, pokud jsou stejného tvaru, velikosti, barvy	60˙—
1255	Nepravé perly skleněné, jakož i z jiných obyčejných hmot, též navlečené na nitích, rovněž hedvábných, z nepravého stříbra nebo zlata, pokud jsou stejného tvaru, velikosti, barvy	60˙—
1256	Výrobky ze skleněného šmelce, z korálů a nepravých perel, rovněž se zavíracími sponami, též postříbřenými, pozlacenými	250˙—
ex 1258	Bižuterie nepravá jablonecká, jako brože, řetízky a pod., za podmínek stanovených v závěrečném protokolu:
	1. z obyčejných hmot, kromě zvláště jmenovaných, z obyčejných kovů	500˙—
	ex 2. z broušených napodobenin drahých kamenů a polodrahokamů, nezasazených neb zasazených v kovu, rovněž postříbřeném, pozlaceném	500˙—
ex 1266/2	Zlato lístkové s bezprostředním balením a proloženými papírky	4.000˙—
1270	Výrobky z obyčejné kosti, rohu, velrybí kosti, gagatu, mořské pěny, lávy, obyčejných lastur, kamenáčového ořechu, mosaiky, kromě zvlášť jmenovaných, rovněž nedohotovené:
	1. hřebeny, vlásenky, sponky, — na vlasy:
	a) bez spojení s drahými hmotami, rovněž pozlacené, postříbřené	500˙—
	2. špičky, cigárové a cigaretové, tabatěrky, dýmky:
	a) bez spojení s drahými hmotami, rovněž pozlacené, postříbřené	500˙—
	3. brože, náramky, přívěsky a podobná bižuterie:
	a) bez spojení s drahými hmotami, rovněž pozlacené, postříbřené	500˙—
	4. jiné, kromě zvlášť jmenovaných:
	a) bez spojení s drahými hmotami, rovněž postříbřené, pozlacené	500˙—

Příloha C k článkům II. a VII.

Příloha D k článku XVIII.

Příloha E k článku XVIII.

Příloha F k článku XXVIII.

Veterinární úmluva.

Článek 1.

Dovoz zvířat (jednokopytníků, přežvýkavců, vepřového bravu, drůbeže), zvířecích surovin a produktů a vůbec všech předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu zvířecích nákaz, jakož i dovoz masa čerstvého nebo konservovaného a masných výrobků určených k požívání z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé může býti omezen na určité vyjmenované vstupní stanice a podroben zvěrolékařské prohlídce státem, na jehož území dovoz se má díti.

Článek 2.

1. Při dopravě zvířat z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé dlužno předložiti osvědčení původu (dobytčí pas) vydané příslušným místním úřadem. Toto osvědčení budiž takové, aby mohlo býti přesně zjištěno místo původu zvířat (obec původu, okres, širší administrativní území-země, województwo). Dále osvědčení původu má obsahovati počet, druh, přesný popis zvířat, jakož i jméno a adresu majitele.

2. Osvědčení mají býti opatřena stvrzením státního zvěrolékaře, že zvířata jsou zdravá a nepodezřelá a že v obci původu, jakož i v oněch, kterými event. zvířata musí projíti, aby se dostala na místo naložení, nebylo v době odeslání nákaz, které dlužno oznámiti a jež jsou přenosné na příslušný druh zvířat, s výjimkou tuberkulosy u jiných zvířat, než o která jde. V osvědčení budiž ještě uvedeno jméno nakládací stanice, datum naložení, číslo prohlídkového protokolu a místo určení.

3. Jde-li o vývoz zvířat, u nichž se může vyskytnouti:

a) mor skotu a plicní nákaza skotu,

b) nákaza hřebčí, mor vepřů, nákaza vepřů a neštovice ovčí,

c) slintavka a kulhavka, cholera drůbeže a mor slepic,

má býti v osvědčení kromě toho potvrzeno, že shora uvedené nemoci nevyskytly se ani v obci původu ani v obcích sousedních, a to u nemocí uvedených pod písm. a) v posledních 6 měsících; pod písm. b) v posledních 40 dnech; pod písm. c) nejméně v posledních 30 dnech.

4. Osvědčení státního veterináře kromě toho musí potvrzovati u skotu, který není určen na porážku, a to:

u jalovic, krav a býků, že byli bezprostředně před odesláním při podkožním očkování tuberkulínem uznány za prosté tuberkulosy a že pocházejí přímo z podniku chovatelského prostého nakažlivého zmetání, nebo že zkouška krevní, provedená v některé státní laboratoři, neukázala přítomnost této nemoci.

5. U krav, které nejsou určeny k porážce, v osvědčení budiž kromě toho potvrzeno, že byly chovány a ošetřovány v podniku prostém nakažlivého zánětu vemene, vyvolaného streptokokky, nebo že zkouška mléka, provedená v některé státní laboratoři, neukázala přítomnost této nemoci.

6. U koní, kteří nejsou určeni k porážce, budiž v osvědčení potvrzeno, že pocházejí z obcí, kde nebyla zjištěna infekční anaemie koní ani v době odeslání, ani během posledních 6 měsíců.

7. Pro jednokopytníky a skot budou se vydávati jednotlivá osvědčení. Pro ovce, kozy, brav vepřový a drůbež jsou přípustná hromadná osvědčení původu (dobytčí pasy); tyto listiny mohou se týkati pouze zvířat téhož druhu, pocházejících z téhož podniku, naložených do téhož vagonu a odeslaných témuž příjemci.

8. Potvrzení státního zvěrolékaře na osvědčení původu má platnost 10 dnů. Uplyne-li tato doba za dopravy, platnost osvědčení bude moci býti prodloužena na stejnou dobu po prohlídce státním zvěrolékařem. Výsledek prohlídky a důvod prodloužení platnosti zaznamená se na osvědčení.

9. Při dopravě zvířat železnicí budiž provedena bezprostředně před naložením prohlídka státním zvěrolékařem a nález prohlídky zapsán do osvědčení.

10. Vznik vztekliny u psů a koček nebude překážeti vydání osvědčení o původu a zdravotním stavu pro jiné druhy zvířat; rovněž vznik prašiviny ovcí a koz nebude překážeti vydání zmíněných osvědčení pro jednokopytníky a naopak.

11. Ojedinělé případy sněti slezinné, sněti šelestivé, puchýřiny a červenky vepřového bravu nepřekáží, aby bylo vydáno osvědčení pro jatečná zvířata, jestliže tyto nemoci nevyskytují se v hospodářstvích, ze kterých zvířata mají býti dovezena.

Článek 3.

Zabitá zvířata, maso čerstvé nebo konservované mražením, lůj, sádlo a všechny masné výrobky určené k požívání musí býti, aby mohly býti připuštěny k dovozu, provázeny osvědčením o původu a zdravotním stavu, vydaným státním nebo k tomu státem zmocněným zvěrolékařem a potvrzujícím, že zvířata, z nichž pocházejí, byla za živa i po porážce podle příslušných předpisů zvěrolékařsky prohlédnuta a že byla shledána zdravá a nepodezřelá a že jejich maso jest bezpodmínečně způsobilým k požívání.

U masných výrobků osvědčení kromě toho musí potvrzovati, že neobsahují žádných látek, jichž používání jest zakázáno předpisy země určení.

Osvědčení budou vystavována podle vzoru připojeného k této úmluvě (příloha A.).

Maso čerstvé nebo mražením konservované opatří státní zvěrolékař razítkem, kterým se zaručuje, že maso bylo shledáno bezpodmínečně způsobilým k požívání a že, pokud jde o vepřové maso, bylo toto přezkoušeno na trichiny s negativním výsledkem. Razítko jest připojiti též na příslušné osvědčení.

Článek 4.

Zvířecí suroviny a živočišné produkty, které byly připuštěny k dovozu, musí býti provázeny osvědčením o původu a zdravotním stavu (příloha A.), vydaným státním zvěrolékařem, jež potvrzuje, že pocházejí ze zvířat domácího původu prostých nakažlivých nemocí. V osvědčení bude též prohlášeno, že suroviny a produkty zvířecího původu, které jsou v něm uvedeny, mohou býti vyvezeny bez nebezpečí přenosu nakažlivých nemocí.

Výše uvedené osvědčení nepotřebují tyto zvířecí suroviny a výrobky: suché kůže všeho druhu; suchá, solená nebo vyvápněná klihovka; vlna vyvápněná nebo po továrensku praná, odpadky vlny, vlna jirchářská, vše v uzavřených pytlích nebo balících; štětiny, zvířecí chlupy (žíně, hřívy atd.), peří, vše úplně suché, vyvařené nebo vyvápněné; rohy, kopyta, paznehty, kosti a zuby vyvařené, odtučněné nebo suché a zbavené měkkých částí; kostní a rybí moučka sterilisovaná vodní parou pod vysokým tlakem; suchá střeva, suché žaludky a měchýře, řádně zabalené v uzavřených bednách nebo sudech, nebo dobře uložené v jiných obalech.

Článek 5.

Zásilky, jež neodpovídají požadavkům shora uvedeným, a zvířata, která státní zvěrolékař při prohlídce na hranici uzná za nemocná, nakažená nebo podezřelá z nakažlivé nemoci, kterou dlužno hlásiti, mohou býti vráceny. Pohraniční zvěrolékař poznamená na osvědčení důvod vrácení a podepíše své prohlášení. Vyrozumí o tom neprodleně a nejkratší cestou pohraničního zvěrolékaře vývozního státu.

Vrácení podezřelých zvířat bude omezeno na zvířata, která byla ve styku se zvířetem nemocným nebo podezřelým.

Nebyla-li zásilka vrácena a zjistí-li se u dovážených zvířat některá nakažlivá nemoc, až když zvířata prošla pohraniční stanicí dovozní země, podléhají zásilky příslušným ustanovením zdravotně-policejním.

V každém případě sepíše státní zvěrolékař protokol o tom, co bylo zjištěno a uvede učiněná veterinární opatření, která odůvodní, a zašle jej ústřednímu veterinárnímu úřadu své země, který vyrozumí o tom ústřední veterinární úřad země původu. Ke zprávě připojí se osvědčení, jež provázelo zvířata.

O případech, o nichž mluví tento článek, vyrozumí se přímo a bez prodlení delegát druhé smluvní strany, pokud je jmenován podle článku 8.

Článek 6.

Zjistí-li se na území jedné vysoké smluvní strany mor skotu, má druhá strana právo zakázati nebo omeziti na tak dlouho, pokud trvá nebezpečí nákazy, dovoz a průvoz přežvýkavců, vepřů, surovin a výrobků pocházejících z těchto zvířat a vůbec všech předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu.

Článek 7.

Byla-li přenesena dopravou dobytka z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé některá z nakažlivých nemocí zvířat, nebo nabude-li některá z těchto nemocí nebezpečného rázu na území jedné ze smluvních stran, má druhá strana právo omeziti nebo zakázati po dobu trvání nebezpečí nákazy dovoz a průvoz vnímavých zvířat, která pocházejí z území zamořených nebo ohrožených, jakož i dovoz a průvoz masa, zvířecích surovin a předmětů, kterými lze přenésti nakažlivinu.

Tyto zákazy a omezení mohou se vztahovati jen na území zamořená nákazou, odkud zvířata pocházejí, a na území sousední; pokud jde o maso a živočišné výrobky, omezení a zákazy mohou se týkati pouze masa a výrobků pocházejicích ze zvířat, jež mohou onemocněti některou z těchto chorob.

Za území se považuje politický okres — powiat.

Doba trvání nebezpečí nákazy u nemocí vyznačených v článku 2. lit. a), b), c), mimo mor skotu, plicní nákazu skotu a hřebčí nákazu bude omezena na dobu stanovenou v témže článku. Tato doba počíná dnem, kdy nákaza byla vývozním státem prohlášena úředně za zaniklou.

Dovoz nemůže býti zakázán v případech sněti slezinné, sněti šelestivé, nákazy zvěře a skotu u velkých přežvykavců a divokých zvířat, vztekliny, prašiviny a puchýřiny jednokopytníků a skotu, červenky vepřového bravu, jakož i v případech tuberkulosy.

V případě vyskytnutí se nakažlivé nemoci zvířat na hranicích nebo v okolí, podléhá doprava mezi sousedními pohraničními okresy obou států určitým omezením a zákazům podle ustanovení příslušných veterinárních zákonů vysokých smluvních stran, aby se tak čelilo nákaze a tato se potlačila.

Zákazy a omezení uvedené v tomto článku netýkají se zásilek provážených uzavřenými kraji železnicí ve vagonech uzavřených a zaplombovaných, avšak jakékoli nakládání, vykládání, nebo zbytečné zdržování v krajích zamořených jest zakázáno.

Článek 8.

Obě vysoké smluvní strany přiznávají si právo po dohodě vyslati na území druhého státu nebo tam trvale přiděliti zvěrolékařské zástupce, aby se informovali o zařízeních, opatřeních a podmínkách, týkajících se provádění této úmluvy.

Obě vysoké smluvní strany vyzvou své příslušné úřady, aby poskytly pomoc a daly všechny žádané informace zvěrolékařským delegátům druhé strany, jakmile o to požádají a jako takoví se legitimují.

Článek 9.

Každá vysoká smluvní strana se zavazuje uveřejniti v době co nejkratší zprávu o zdravotně-veterinárním stavu k 1. a 15. každého měsíce. Tato zpráva bude ihned po uveřejnění zaslána přímo zvěrolékařské ústřední službě druhé strany.

Zvěrolékařské úřady sousedních pohraničních okresů (powiat — politický okres) sdělí si vzájemně a přímo případy nakažlivých nemocí, jakmile se objeví, a to:

telegraficky — každý případ moru skotu a plicní nákazy skotu, dále případy slintavky a kulhavky, jež by snad opravňovaly k omezení pohraničního styku zvířat;

písemně — jiné případy slintavky a kulhavky, dále případy sněti slezinné, hřebčí nákazy, vozhřivky, vztekliny, moru vepřů, nákazy vepřů, cholery drůbeže a moru slepic, jakmile byly zjištěny.

Kromě toho zvěrolékařské úřady sousedních pohraničních okresů sdělí si vzájemně prvého každého měsíce stav nákaz hlášením povinných v pohraničním okresu, dále obce zamořené, počet zamořených dvorů a počet nemocných zvířat. Nebyla-li zjištěna v příslušném měsíci nákaza, není třeba sdělení.

Jakmile se zjistí na území jedné vysoké smluvní strany mor skotu, plicní nákaza skotu, hřebčí nákaza, nebo slintavka a kulhavka, poslední ve zhoubné formě s vysokou úmrtností, bude ihned a přímo zpraven ústřední zvěrolékařský úřad druhé strany telegraficky o vzniku a rozsahu nákazy.

Článek 10.

Železniční vozy, lodi, části lodí, kterými byly dopravovány jednokopytníci, přežvýkavci, vepřový brav a drůbež, jakož i nářadí, patřící k těmto dopravním prostředkům, budou čištěny a desinfikovány bezprostředně po použití a to podle předpisů platných v příslušných zemích. Rampy, můstky a použité nářadí budou rovněž čištěny po každé zásilce a podle potřeby desinfikovány. Není námitek, aby bylo používáno při desinfekci roztoku sodného louhu (žíravé sody).

Zmíněná desinfekce, provedená podle ustanovení 1. odst. na území jedné vysoké smluvní strany, bude uznána druhou za dostatečnou.

Článek 11.

Pokud není jinak stanoveno, ustanovení této úmluvy týkají se dopravy dobytka mezi pohraničními pásmy ve smyslu úmluvy o usnadnění pohraničního styku, sjednané mezi oběma vysokými smluvními stranami.

1. Přechod zvířat na pastvu z území jedné vysoké smluvní strany na území druhé strany bude prováděn za těchto podmínek:

Vlastníci stád předloží při přechodu hranice celnímu úřadu ku přezkoušení a ku potvrzení ve dvou exemplářích seznam zvířat, která chtějí hnáti na pastvu. Seznam bude vydávati místní obecní úřad s udáním jména vlastníka (průvodce), druhu, pohlaví, počtu, jakož i podstatných vnějších známek zvířat.

Úřady místa původu, jakož i obcí, kterými snad zvířata budou hnána, potvrdí, že na jejich území nevyskytla se žádná na dotyčná zvířata přenosná nákaza, kterou dlužno hlásiti.

V seznamech zvířat, jež mají zůstati na pastvině více než 7 dní, budiž však potvrzeno státním zvěrolékařem, že zvířata v seznamu uvedená byla prohlédnuta bezprostředně před vyhnáním na pastvu a shledána zdravými a že ani v obci, z níž mají býti zvířata hnána na pastvu, a budou-li hnána územím jiné obce, ani v této se nevyskytuje nákaza, kterou dlužno hlásiti a jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde. Při návratu z pastvy budiž potvrzeno příslušným státním zvěrolékařem druhé smluvní strany kromě zdravotního stavu těchto zvířat, že v obci, kde zvířata byla na pastvě, jakož i v obcích, jejímž územím budou snad zvířata hnána, nevyskytuje se nákaza, kterou sluší ohlásiti a jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde.

2. Doprava zvířat pracovních, k tahu, nebo jezdeckých, zvířat určených ke kastraci, k vážení nebo zvěrolékařskému ošetření, jakož i jednotlivých zvířat (nejvýše 5 kusů), která jsou hnána každodenně na pastvu, a konečně zvířat, která jsou hnána k napájení a plavení, jest dovolena oběma směry za podmínky, že platné celní předpisy budou zachovány a zvířata budou opatřena osvědčením (dobytčím pasem) starosty obce, kde se nalézá stáj. Jde-li o více zvířat, může býti vydáno hromadné osvědčení (dobytčí pas). V osvědčení (dobytčím pase) bude uvedeno místo určení, důvod překročení hranice, jakož i označení, kde zvířata mají pracovati. Kromě toho místní úřad potvrdí, že není v obci původu a budou-li zvířata hnána územím některé jiné obce, ani v této žádné nemoci, jež jest přenosná na druh zvířat, o něž jde, a kterou dlužno hlásiti.

V nutných případech (požár, povodeň nebo jakákoli pohroma, pomoc duchovní, lékařská nebo zvěrolékařská) dobytčí pasy nebudou žádány.

3. Ojedinělé případy sněti slezinné, sněti šelestivé, nákazy zvěře a skotu, vztekliny, červenky vepřového bravu, tuberkulosy, prašiviny a puchýřiny v obci původu nejsou na závadu vydání dotyčných potvrzení pro zvířata uvedená v bodech 1 a 2, jestliže tato zvířata nepocházejí z nakažených hospodářství. Takové onemocnění budiž však v osvědčeních poznamenáno.

4. Osvědčení, kterým se potvrzuje, že obce jsou prosty nákaz, platí, pokud jde o zvířata určená k práci a na pastvu, jakož i u zvířat, která jsou napájena a plavena — jde-li o častější přecházení hranic — po dobu 30 dnů a pokud jde o zvířata k tahu a zvířata určená ke kastraci, zvěrolékařskému ošetření a k vážení po dobu 10 dnů s podmínkou, že během této doby nevyskytne se nákaza, která by vyžadovala zrušení těchto osvědčení. Po uplynutí lhůt shora uvedených, mohou býti osvědčení prodloužena.

5. Vznikne-li však v době pastvy nebo práce nemoc, která jest nakažlivou pro druh zvířat, o něž jde, buď u části stád na pastvě, nebo u pracovních zvířat, nebo na území obce, kde jsou zvířata, anebo na cestě, kterou se mají vrátiti, bude návrat zvířat na území druhého státu zakázán, pokud z vyšší moci (nedostatek krmiva, špatné počasí atd.) nebude nutno učiniti výjimku. V tomto případě vrátí se zvířata jen, bude-li se dbáti zajišťovacích opatření, na nichž se dohodnou příslušné úřady dotyčných okresů, aby se zamezil přenos nákaz.

6. Zvířata uvedená v bodech 1 a 2 nebudou podrobena při přechodu hranice pohraniční zvěrolékařské prohlídce. Aby bylo možno zjistiti jejich totožnost, zvířata musí se vrátiti touž pohraniční stanicí, kde překročila hranici.

7. Zvláštní předpisy, kterých snad bude potřeba pro zabezpečení provozního hospodářství v pohraničních pásmech, budou v takových případech stanoveny společnou dohodou ministerstev zemědělství obou států, po slyšení příslušných ministerstev financí.

Článek 12.

Omezení a zákazy, které snad by mohly ještě býti v účinnosti v okamžiku vstupu v platnost této úmluvy a které by nebyly s těmito ustanoveními v souhlase, budou zrušena.

Článek 13.

Vznikne-li při provádění této úmluvy mezi smluvními stranami neshoda výkladu a požádá-li o to jedna ze smluvních stran, bude zvolena smíšená komise, jejíž mínění bude vzato v úvahu při rozhodnutí.

Každá z vysokých smluvních stran jmenuje dva členy, aby utvořili komisi, která bude míti právo přibrati si pátého člena, nebude-li lze dosíci dohody.

Na první schůzi, na níž má býti jmenován pátý člen, bude tento vybrán mezi příslušníky vysoké smluvní strany, určené losem. Na příští schůzi bude pátý člen vybrán mezi příslušníky druhé strany.

Vzor

Závěrečný protokol

k veterinární úmluvě.

1. Ustanovení veterinární úmluvy týká se jen zboží původu jedné z vysokých smluvních stran.

2. a) Dovoz zvířat, produktů a předmětů vyjmenovaných v článku 1. veterinární úmluvy do území jedné z vysokých smluvních stran a pocházejících z území strany druhé děje se bez předběžného povolení s výjimkou zvířat chovných a užitkových.

b) Zvířata chovná a užitková připustí se k dovozu jen na zvláštní povolení státu dovozního. Jestliže povolení dovozu jinak nestanoví, bude použito při dovozu zvířat chovných a užitkových ustanovení článku 2. veterinární úmluvy. Kromě toho prodlužuje se lhůta, po kterou nesmí býti vydáno žádné osvědčení při slintavce a kulhavce, na 40 dní a to jak pro místo původu, tak i pro sousední obce.

c) Dovoz zvířat určených pro vědecké účely, zoologické zahrady, obory, cirkusy, zvěřince a jiné podobné podniky řídí se ustanovením bodu 17. závěrečného protokolu.

d) Dovoz králíků, zajíců, divokých masožravců, raků, holubů, pernaté zvěře, divokých ptáků, ptáků chovaných pro zábavu v klecích a ryb určených ke konsumu jest dovolen bez jakéhokoliv předběžného veterinárního povolení a osvědčení o původu a zdravotním stavu s výhradou, že budou splněny předmětné předpisy, které by mohly býti vydány a jež by byly oznámeny druhé vysoké smluvní straně.

e) Předběžné veterinární povolení může býti žádáno při dovozu papoušků, včel, medu, vosku a upotřebeného včelařského nářadí. Pro vzorky medu do hrubé váhy 350 gr, vzorky včelího vosku do hrubé váhy 500 gr, jakož i zásilky medu do 5 kg, sloužící k soukromé potřebě příjemcově, není však třeba předběžného veterinárního povolení ani osvědčení o původu a zdravotním stavu.

f) Psi a kočky mohou býti dováženi bez předběžného povolení jen za podmínky, že budou provázeni osvědčením o původu a zdravotním stavu příslušného státního zvěrolékaře, který potvrdí, že zvíře jest zdravé, že bylo v obci původu od svého narození nebo nejméně 3 měsíce a že nebyl zjištěn žádný případ vztekliny v téže době ani v obci původu, ani v obcích sousedních.

3. Osvědčení o původu a zdravotním stavu (dobytčí pas) může býti vydáno pouze pro zvířata, která byla na území jedné z vysokých smluvních stran od svého narození nebo nejméně 6 měsíců, pokud jde o přežvýkavce a vepřový brav, a nejméně jeden měsíc, pokud jde o jednokopytníky.

Osvědčení o původu a zdravotním stavu u drůbeže mohou býti vystavována též zmocněným zvěrolékařem; takové osvědčení musí nezbytně obsahovati: počet, druh, pohlaví zvířat a podobná označení.

4. Prohlídky nebo kontroly veterinární předepsané veterinární úmluvou mohou prováděti jen státní zvěrolékaři. Rovněž protokoly a osvědčení mohou býti sepsány pouze státním zvěrolékařem. Totéž platí o osvědčeních o původu a zdravotním stavu.

5. Pohraniční vstupní stanice s pohraniční veterinární službou budou stanoveny dohodou před uvedením v platnost veterinární úmluvy a nebudou moci býti měněny leč společnou dohodou.

Určené vstupní stanice budou opatřeny potřebným zařízením, aby veterinární služba mohla býti bez průtahu prováděna. Veterinární služba bude tam tak organisována, aby vyhovovala všem obchodním potřebám obou států.

Dovoz a průvoz zvířat a masa čerstvého a zmrzlého připouští se jen drahou, vyjímaje obchod v pohraničním styku.

V předpokladu, že v úvahu mohly by přijíti jiné dopravní prostředky, dohodnou se obě vysoké smluvní strany o podmínkách přepravy těmito prostředky.

6. Všechna zvířata, zvířecí suroviny a produkty, jakož i maso a masné výrobky podléhají po jich připuštění veterinárním předpisům země dovozní, které jsou tam v platnosti.

7. Doprava má se díti bez přerušení.

Během dopravy jest zakázáno zvířata odstraniti nebo jiná přikládati, jest též zakázáno zvířata překládati vyjma případy vyšší moci. V takovém případě přeložení musí býti provedeno v přítomnosti státního zvěrolékaře, který se o tom zmíní v osvědčení provázejícím zásilku.

Uhyne-li jedno nebo více zvířat během dopravy, příslušný státní zvěrolékař učiní nutná opatření a poznamená nález v osvědčení.

8. Živá jatečná zvířata, včetně drůbeže, dovezená z území jedné vysoké smluvní strany, uznaná zdravými a odpovídající podmínkám stanoveným touto úmluvou, mohou na území druhé smluvní strany býti poslána jen na veřejná tržiště a jatky, které jsou přímo spojeny kolejnicemi se železnicí a vyhrazeny jatečnému dobytku. Jatečná drůbež může býti dovážena též do výkrmen a jatek na to zařízených. Tato zvířata, jakož i drůbež, podléhají předpisům platným pro tato tržiště a jatky. Dovážená zvířata, která pocházejí z trhů na jatečný dobytek, nesmějí býti dopravována do trhů, nýbrž přímo do jatek.

Seznamy těchto jatek a tržišť budou vyměněny mezi příslušnými úřady vysokých smluvních stran.

9. Zvířata, která nejsou určena na porážku (skot, ovce, kozy a vepřový brav), musí býti dovážena přímo do hospodářství, kam jsou určena, a kde budou dále chována. Taková zvířata nesmí býti postavena do stájí obchodníků dobytkem.

Dovážená zvířata, jiná než jatečná, mohou býti podrobena na útraty zájemcovy na hranici nebo v místě určení zdravotním opatřením neb diagnostickým zkouškám, stanoveným předpisy státu určení.

Tato ustanovení se netýkají zvířat provážených.

10. Veterinární opatření a formality, předepsané snad jednou z vysokých smluvních stran pro dovoz dobytka, budou omezeny na nejmenší nutnou míru.

11. Dovoz poražených zvířat, masa čerstvého nebo konservovaného mrazením z určitých vývozních jatek, připouští se jen do jatek a trhů, které byly stanoveny podle bodu 8. tohoto protokolu.

Všechny závody, které vyvážejí maso nebo masné výrobky na území druhé strany, musí odpovídati s hlediska veterinárního a zdravotního všem nezbytným požadavkům.

Čerstvé maso může býti dováženo jen z veřejných jatek, kde jest zajištěna stálá veterinární služba, nebo z exportních jatek, kde veterinární služba jest pod stálým dohledem státního zvěrolékaře.

12. Pro pohraniční dopravu drůbeže až do 5 kusů nežádá se osvědčení o původu a zdravotním stavu.

Doprava drůbeže až do 25 kusů jest povolena v pohraničním styku, předloží-li se osvědčení původu vydané příslušným obecním úřadem. Ostatní ustanovení článku 2. nevztahují se na tyto zásilky. Tyto úlevy budou platiti, pokud správní úřady z důvodů veterinárních nevydají jiných předpisů.

13. Mimo ustanovení odst. 2. článku 4. veterinární úmluvy nepotřebuje zboží níže uvedené při dopravě osvědčení původu:

zabitá drůbež;

mrtvé ryby;

masné výrobky ve váze do 10 kg a určené k soukromé potřebě příjemce;

maso a masné výrobky do 3 kg, určené v pohraničním styku k potřebě obyvatelstva na obou stranách hranice;

připravované maso a masné výrobky, dovážené v potřebném množství cestujícími pro jejich vlastní potřebu během cesty;

zvířecí tuky nehodící se k výživě, které jsou určeny výhradně k průmyslovým účelům a uznané za takové příslušným celním úřadem, jakož i denaturované škvarky;

poštovní zásilky zvířecích surovin a živočišných výrobků;

mléko, mléčné výrobky a vedlejší výrobky mléka a vejce;

peří všeho druhu a vůbec všechno zboží, jako: seno, sláma, plevy atd.;

hnůj v pohraničním styku.

14. Úlevy, povolené pro dopravu masa v pohraničním pásmu, týkají se masa pocházejícího ze zvířat poražených na jatkách se stálou zvěrolékařskou službou.

15. Pro zásilky zvířat, masa čerstvého nebo konservovaného, masných výrobků, zvířecích produktů a surovin, jakož i všech předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu zvířecích nákaz, které pocházejí z území jedné vysoké smluvní strany a jsou prováženy územím druhé strany, nebude požadováno povolení země průvozní.

Avšak zásilky zvířat, masa čerstvého a chlazeného budou připuštěny, zaváže-li se sousední země určení nebo nejbližší země průvozní, že v žádném případě nevrátí zvířata a maso provážené. Generální prohlášení příslušné země v takovém případě jest postačující.

Volný jest průvoz masných výrobků, surovin a produktů, jimiž lze přenésti nakažlivinu zvířecích nákaz, které pocházejí z území jedné z vysokých smluvních stran a jsou prováženy územím druhé strany.

Průvoz zvířat chovných a užitkových se připouští, jsou-li splněny podmínky stanovené ve veterinární úmluvě pro jatečná zvířata.

V tomto bodě zmíněný průvoz bude připuštěn s výhradou omezení a zákazů, uvedených v článku 6. a 7. veterinární úmluvy.

16. Omezení nebo zákazy následkem vyskytnutí nebo přenosu nákazy mají býti vydány jen tehdy, vyžaduje-li toho nezbytně veterinární ochrana chovů, aby byl odvrácen přenos nákazy a v důsledku toho nebezpečí jejího rozšíření.

17. Dovoz jednokopytníků, přežvýkavců, vepřového bravu a drůbeže, určených pro vědecké účely nebo zoologické zahrady, obory, cirkusy a pro zvěřince, nebo pro podobné podniky, řídí se těmito předpisy:

a) K dovozu přežvýkavců a vepřů jest třeba v každém případě zvláštního povolení země určení; dovoz jiných zvířat děje se bez povolení.

b) Při dovozu zvířat pro cirkusy nebo zvěřince (jednokopytníci, přežvýkavci, vepřový brav a drůbež), která dopravují se po železnici odděleně od ostatních zvířat určených pro volný obchod a která budou v místě určení (místo pohostinského vystoupení) umístěna ve vlastních stájích, postačí, předloží-li dovozce jejich hromadný soupis, ve kterém jest uvedeno přesné popsání zvířat s udáním jejich zvláštních znamení. Takový soupis musí býti dále opatřen potvrzením státního nebo státním úřadem k tomu zvláště zmocněného zvěrolékaře, že zvířata byla před naložením prohlédnuta, zdravými shledána a že s hlediska veterinárního mohou býti dopravována bez nebezpečí přenosu nákazy.

c) V pohraniční stanici budou zvířata (jednokopytníci, přežvýkavci, vepřový brav) zvěrolékařsky prohlédnuta; pokud taková prohlídka nedala by se provésti podle příslušných předpisů, budiž opakována bezprostředně po dojití zvířat v místě určení.

d) Doprava zvířat od hranice do místa určení, jakož i opatření, jichž má býti dbáno za dopravy, řídí se příslušnými ustanoveními platnými v zemi dovozní.

18. Koně dostihoví, koně určení k soutěžím a sportovním zkouškám, mohou býti dováženi, jsou-li provázeni, místo osvědčením uvedeným ve veterinární úmluvě, osvědčením vydaným předsedy jezdeckých společností, které k tomu budou zmocněny vzájemnou dohodou. Toto osvědčení musí býti opatřeno razítkem a visem klubu anebo spolku a obsahovati jméno a příjmení majitele, přesný popis zvířete, jeho původ a místo určení, jakož i prohlášení státního zvěrolékaře, o dobrém zdravotním stavu zvířete s potvrzením, že podnik, odkud zvíře pochází, je nejméně v posledních 40 dnech prost nákaz. Dovoz koní opatřených takovýmto osvědčením děje se bez předběžného veterinárního povolení.

19. Průvoz živých zvířat, masa, jakož i zvířecích surovin a produktů z třetího státu územím jedné z vysokých smluvních stran do území druhé strany připustí se za těchto podmínek:

Že vysoká smluvní strana průvozní neomezila s hlediska veterinárního dopravu z území státu původu;

že při zvěrolékařské prohlídce na hranici vysoké smluvní strany průvozní nebylo zjištěno v zásilce podezření nakažlivé nemoci;

že jest zajištěno bezpodmínečné přijetí zásilky na území vysoké smluvní strany.

Doprava kusových zásilek může se díti také v neplombovaných vagonech, je-li zboží v obalech dobře uzavřených. Při průvozu třeba opatřiti obaly vhodnými uzávěry (plombami atd.), aby byla vyloučena možnost zásilku otevříti.

Zjistí-li se některá nakažlivá nemoc povinná hlášením ve vstupní stanici průvozní země a jde-li o transport pocházející z třetí země, sdělí se toto zjištění a učiněná opatření co možná nejrychleji ústřední veterinární správě dovozní země.

Jedna z vysokých smluvních stran nemůže odmítnouti přijetí zvířat, masa a zvířecích surovin a produktů, jichž průvoz byl dovolen druhou smluvní stranou, jsou-li splněny všechny výše stanovené podmínky.

20. Přežvýkavci a vepři smí býti zásadně dopravováni jen ve vozech tak zařízených, aby bylo zabráněno vypadávání nebo odtékání látek pevných nebo tekutých (výkaly zvířat, nečistota a látky všeho druhu, jež mohou býti nosiči nákazy). Avšak doprava může býti také povolena ve vozech, které neodpovídají plně požadavkům výše uvedeným, když po přezkoušení poměrů vývozní země, může se souditi, že není nijakého nebezpečí. V tom případě všechny otvory ve vagonech musí býti zakryty prkny do příslušné výšky a to tak, že ani při otvírání dveří nemohou potraviny, stelivo, výkaly atd. vypadávati a vytékati z vozu. Za stelivo nesmí býti použito ani země, ani slámy; připouští se však dřevěné piliny nebo čistá rašelina a nejsou-li tyto látky po ruce, použije se dostatečně silné vrstvy jemného písku.

Rovněž při dopravě drůbeže bude dbáno toho, aby podlaha vagonů, sloužících k takové dopravě, nebyla poškozena a aby bylo také zabráněno vypadávání a vytékání výkalů, odpadků potravin, steliva atd.

21. Jest shoda, že ustanovení veterinární úmluvy mohou býti případně rozšířena novou dohodou mezi vysokými smluvními stranami i na jiné nemoce známé nebo neznámé, jichž přenesení by mohlo býti jednou obáváno.

22. Nutná sdělení o provádění veterinární úmluvy mohou býti vyměněna přímo mezi příslušnými ústředními veterinárními úřady obou vysokých smluvních stran.

Závěrečný protokol.

Přistupujíce k podpisu obchodní a plavební úmluvy, uzavřené dnešního dne, podepsaní plnomocníci učinili tyto výhrady a tato prohlášení, jež budou tvořiti nedílnou část této úmluvy.

K článku I.

Rozumí se, že ustanovení článku I. nedotýká se v ničem zákonů a předpisů žádné vysoké smluvní strany o vstupu na území a o cizinecké policii, jakož i práva vypovídání. Vysoké smluvní strany se však shodují v tom, že se těchto zákonů a předpisů nebude používati takovým způsobem, že by celé kategorie osob byly vylučovány z výhod úmluvy.

K článku II.

Obě vysoké smluvní strany se shodují v tom, že ustanovení článku II. se nedotýkají předpisů o pasech.

K článku III., odst. 2.

Ustanovením tohoto odstavce jest rozuměti tak, že neupravují skládání žalobní jistoty a práva chudých; tyto věci jsou upraveny ve zvláštní úmluvě.

K článku IV.

Rozumí se, že příslušníkům každé z vysokých smluvních stran nebude se nikterak brániti ve výkonu jejich vojenské povinnosti ve vlastním státě, a že slovem „rekvisice“ rozumějí se všechna hmotná plnění ve prospěch vojenké správy, pokud nenahrazují plnění uložená náhradou za osobní službu.

K článkům I. až VI.

Rozumí se, že ustanovení článků I. až VI., pokud zaručují nakládání podle zásady nejvyšších výhod, nedotýkají se nikterak zvláštních zákonů, nařízení a předpisů v oboru obchodu, živností, policie, veřejné bezpečnosti a výkonu určitých řemesel a živností, které jsou nebo budou platiti na území vysokých smluvních stran a vztahují se všeobecně na všechny cizince.

K článku X.

Celní sazby československého celního sazebníku, stanovené v příloze A, se rozumějí v československých korunách. Poměr československé koruny ke zlatu jest stanoven opatřením Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929 (Sbírka zákonů a nařízení čís. 166 z roku 1929).

Celní sazby polského celního sazebníku, stanovené v příloze B, se rozumějí ve zlotých ve zlatě, podle poměru, stanoveného nařízením presidenta Polské republiky ze dne 13. října 1927 o stabilisaci zlotého (Dziennik Ustaw Nr 88, poz. 790 z 1927 r.).

K článku XVI. bodu 1.

Rozumí se, že přídatky v cizině přibylé, podléhají dovoznímu clu.

K článku XVIII.

Kdyby jedna z vysokých smluvních stran poskytla později třetímu státu osvobození nebo jakékoli úlevy ve věci osvědčení původu, užívání těchto výhod bylo by ihned pod podmínkou vzájemnosti rozšířeno na dovoz z druhé strany.

K článku XIX.

Rozumí se, že ustanovení článku XIX., jakož i ustanovení článků VII. odstavec 6. a XVI. bod 6., nedotýkají se nijak výhrad, učiněných vládou republiky Polské při podpisu uvedené úmluvy o zjednodušení celních formalit.

K článku XX.

Vláda polská, ve snaze zajistiti ochranu označení „Plzeňské pivo“ („Piwo Pilzeńskie“) podle svého vnitřního zákonodárství, prohlašuje, že pokládá označení „Plzeňské pivo“ („Piwo Pilzeńskie“) za označení okrskové, příslušející pivovarům plzeňským, a zavazuje se zajistiti tomuto označení stejnou ochranu, kterou podle svého zákonodárství může poskytnouti výrobkům s okrskovým pojmenováním vůbec.

Poskytnutí této ochrany je podmíněno tím, že československá vláda oznámí polské vládě seznam plzeňských pivovarů, jimž ochrana tato podle československého zákonodárství přísluší.

Stejným způsobem poskytne polská vláda ochranu také názvům československého chmele, československých minerálních vod i vín, jež jí budou československou vládou oznámeny.

Chemický preparát, který není vyroben z přírodní minerální vody podle druhého odstavce článku XX. chráněné, nesmí býti označován chráněným názvem této vody, leč by k tomuto názvu bylo připojeno nápadně a zřetelně slovo „umělý“ („umělá“) a bylo vyznačeno místo výrobní na vinetě, jež se podstatně liší formou, tiskem i barvou od vinět užívaných pro příslušné přírodní minerální vody.

K článku XXVII.

Obě smluvní strany budou vzájemně podporovati styk dopravní a transitní, zejména pokud jde o přístavy na Dunaji v Bratislavě a Komárně, i o námořní přístavy v Gdyni a v Gdansku.

Otázky vnitrozemské plavby budou upraveny zvláštní úmluvou.

K článku XXVIII.

Pokud se týká textu veterinární úmluvy spolu se závěrečným protokolem, stanoví se, že vzhledem k tomu, že tato úmluva byla sepsána v jazyku francouzském, bude rozhodujícím pro výklad text francouzský, uložený v archivech ministerstev zahraničních věcí obou smluvních stran.

K úmluvě o usnadnění pohraničního styku.

Úmluva mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, podepsaná v Praze dne 30. května 1925, doplňuje se tímto ustanovením:

Veškeré dříví (vyjma vrbové proutí) ex saz. čís. 133 československého celního sazebníku, vytěžené v lesích státního statku v Istebné, ležících nejdále 15 km od hranice, dopravované přes Československý celní úřad v Bukovci povozy (nikoli též motorovými vozidly) nebo ručními vozíky, pro spotřebu v československém pohraničním pásmu, bude až do nejvyššího množství 10.000 q ročně vyclíváno za přiměřených kontrolních podmínek celní sazbou 3˙— Kč za 100 kg hrubé váhy, pod podmínkou, že každá zásilka bude provázena osvědčením, vydaným obecním úřadem v Istebné o tom, že dovážené dříví bylo vskutku vytěženo v lesích státního statku v Istebné, ležících nejdále 15 km od hranice.

Pokud jde o používání celního sazebníku československého.

K s. č. 31.

Jako boby saz. pol. 31 b) vyclívají se nejen boby (vicia faba), nýbrž i jedlé fazole (phaseolus multiflorus, phaseolus vulgaris).

K s. č. 40.

Bramborová sáď bude vyclena smluvní sazbou 15 Kč za 100 kg jen tehdy, předloží-li dovozce s celní prohláškou osvědčení československého ministerstva zemědělství tohoto znění:

„Osvědčení.

Ministerstvo zemědělství osvědčuje, že zásilka bramborů .........(počet a druh obalů), ve váze ..... kg, dovážená .............. (jméno a bydliště dovozcovo), jest určena k sázení.“

Výše uvedená osvědčení budou vydávána československým ministerstvem zemědělství co možno urychleně.

Pokud jde o podmínky fytosanitární, budou až do uzavření zvláštní úmluvy fytosanitární platiti pro dovoz bramborů předpisy autonomní.

Mimo to, pokud jde o sáď bramborovou, každá zásilka dovážené sádě bramborové (bramborů k sázení) bude provázena:

A. osvědčením příslušného oficielního zemědělského ústavu (stanice), v němž bude potvrzeno, že jde:

1. o bramborovou sáď uznanou za takovou podle příslušných předpisů země původu o uznávání sádě s udáním jména, odrůdy a šlechtitele,

2. o sadbu originální nebo první přesadbu,

3. o odrůdy rané, nejvýše polopozdní,

4. o sadbu tříděnou (také co do velikosti) podle pěstitelských zvyklostí,

5. o odrůdu se žlutou dužinou,

6. o hlízy mechanicky čisté a nepoškozené,

7. o hlízy prosté jiných chorob než rakovina bramborů (hniloba, kroužkovitost, strupovitost, svinutka atd.);

B. prohlášením úředníka oficielního fytopatologického ústavu (stanice), v němž bude potvrzeno, že sáď bramborová (brambory k sázení) k vývozu určená náleží odrůdě (s označením jména jejího a šlechtitele), která byla ústavem (stanicí) fytopatologickým zkoušena na rakovinu bramborů a zjištěna jako úplně vzdorná (imunní) proti rakovině bramborů (Synchytrium endobioticum).

Současně se stanoví, že s bramborovou sádí polského původu nebude při dovozu do Československa nakládáno nepříznivěji, než s bramborovou sádí kteréhokoli třetího státu.

K s. č. 45.

Do saz. pol. 45 a) patří semena řepky (olejky) i semena řepice.

K s. č. 49.

Při dovozu semene červeného jetele a bílého jetele projedná celní úřad tato semena podle sazby autonomní a vrátí straně rozdíl cla mezi sazbou autonomní a smluvní, bude-li nálezem příslušné kontrolní stanice semenářské zjištěno, že dovezené semeno je skutečně semeno červeného, pokud se týče bílého jetele. Toto řízení bude prováděno se vším urychlením.

K s. č. 52.

Při dovozu semene řepy krmné projedná celní úřad toto semeno podle sazby autonomní a vrátí straně rozdíl cla mezi sazbou autonomní a smluvní, bude-li nálezem příslušné kontrolní stanice semenářské zjištěno, že dovezené semeno je skutečně semeno řepy krmné. Toto řízení bude prováděno se vším urychlením.

K s. č. 118.

Každá sleva cla, kterou by Československá republika poskytla třetímu státu pro salámy s. č. 118, bude platiti pro krakovský salám a všechny ostatní druhy masitých drobů s. č. 118 polského původu.

Ustanovení předešlého odstavce se nevztahuje na slevy cla, poskytnuté italským salámovým specialitám. Nicméně však polské výrobky, jež svojí povahou jsou totožny s těmito salámovými specialitami, budou požívati příslušného smluvního cla po dobu jeho platnosti.

K saz. pol. 134 a) 1/β.

Důlní dříví jest kulatina borová, smrková neb jedlová, zbavená zcela neb z části kůry, po případě i lýka, o průměru na slabším konci nejvýše 20 cm a o délce nejvýše 7½ m.

K saz. pol. 134 a) 2 ε).

Dubová prkénka jiných rozměrů, než jaké jsou vysvětlivkami k československému celnímu sazebníku předepsány pro vlysy, patří do saz. pol. 134 a) 2 ε), pokud nejsou opracována jiným způsobem, než jest dovoleno zněním saz. pol. 134 a) 2.

K poznámce 1. k pol. 134 a) 1—2.

Dovoz brusného dříví a pilařských odřezků polského původu do množství 325.000 q ročně s celní výhodou podle poznámky 1. k pol. 134 a) 1—2 bude povolován na žádost příslušných továren o dovoz těchto druhů dříví z Polska za podmínek platných pro dovozní styk s celní výhodou, při čemž se rozumí, že tyto podmínky nebudou méně příznivé, než při dovozu z kteréhokoli třetího státu.

Nebude-li ostatní část autonomního kontingentu vyčerpána, jest československá vláda ochotna vzíti blahovolně v úvahu žádosti za zvýhodněný dovoz dalšího množství zmíněného zboží polského původu.

Za brusné dříví ve smyslu shora uvedené poznámky se pokládá kulatina (též štěpiny), zbavená kůry, případně též lýka, o průměru na tenčím konci nejvýše 24 cm a o délce nejvýše 2 m.

K poznámce za saz. tř. XXI.

Poplatek za povolení dovozu minerálních olejů, uvedených v poznámce za saz. tř. XXI československého celního sazebníku (surtaxa), jenž do 14. července 1933 byl vybírán se clem, však vyhláškou ministra obchodu ze dne 11. července 1933, č. 125.381/33 byl zrušen, nebude napříště obnoven.

K s. č. 291.

Viskosový papír povahy vzorku předloženého polskou delegací při jednání, zvaný „tomofan“, nebude podroben vyššímu clu, než jiný papír viskosový stejné povahy, bez ohledu na jeho obchodní název (na př. „celophan“).

K s. č. 488.

Zinkový prach patří podle vysvětlivek k celnímu sazebníku československému do saz. položky 488 c).

K s. č. 621.

Kysličník siřičitý (kyselina siřičitá) vyclí se smluvním clem 39˙— Kč jen tehdy, bude-li zásilka doprovázena osvědčením, vydaným úřadem příslušného vojevodstva, potvrzujícím obsah nádob, v nichž se zboží doveze.

K s. č. 653.

Se lněnými pokrutinami polského původu nebude v Československé republice nakládáno v oboru celním méně příznivě, než s pokrutinami jiného druhu pocházejícími z kteréhokoli třetího státu.

Pokud jde o používání celního sazebníku polského.

Zboží podléhající clu s přirážkami nebo slevami ať procentními nebo pevnými, které se podle ustanovení polského celního sazebníku mají počítati ze sazeb platných pro zboží, pro něž jsou v této smlouvě sjednána smluvní cla, bude požívati rovněž výhod těchto smluvních cel v ten způsob, že za základ pro počítání výše cla budou brána příslušná cla konvenční.

K saz. čís. 53.

Poskytne-li republika Polská nižší celní sazbu, než která jest stanovena v této smlouvě, kterémukoli třetímu státu na jakékoliv odrůdy jablek za stejných podmínek dovážených, bude se vztahovati stejné clo na jablka původu československého.

K saz. čís. 57.

Poskytne-li republika Polská celní sazbu nižší, než která jest stanovena v této smlouvě, kterémukoli třetímu státu pro jakoukoli odrůdu stolních hroznů, dovážených za stejných podmínek, bude stejné clo poskytnuto v témže období pro stolní hrozny původu československého.

K saz. čís. 128.

Každé snížení cla, poskytnuté Polskem kterémukoli třetímu státu pro jakýkoli druh nebo specialitu sýra tvrdého nebo měkkého, bude se vztahovati na československé podobné sýry.

Ukáže-li se to nutným, oznámí československá vláda podle potřeby označení a popis sýrů a po př. zašle také vzorky sýrů za účelem jich tarifikace.

K saz. čís. 137/2 b.

Každé snížení cla na přírodní sušená střeva bude se vztahovati rovněž na umělá střeva.

K saz. čís. 162/5.

Dlažební kostky patří do tohoto čísla a položky též, jsou-li tvaru krychlového.

K saz. čís. 272/1.

Při celním projednávání piva, patřícího do saz. čís. 272, pol. 1, bude použito příslušných předpisů o vyclívání ve vagonu bez vyložení do skladiště.

K saz. čís. 382/1, 2.

S přirozenými minerálními léčivými solemi ze zřídel v Karlových Varech, Mariánských Lázních a Darkově v původním balení, nedosovanými a dosovanými, nebude nakládáno v oboru celním méně příznivě, než s podobnými solemi, pocházejícími z kteréhokoli třetího státu.

K saz. čís. 553 až 559.

Sazby těchto sazebních čísel rozumějí se za 100 kg zboží váhy netto podle nařízení presidenta republiky Polské ze dne 23. srpna 1930/Dz. U. R. P. č. 85/1932, č. 732.

K saz. čís. 716.

Do tohoto sazebního čísla patří ručníky, utěrky.

K poznámce 6. všeobecných poznámek k VIII. dílu celního sazebníku.

Vazba plátěná, atlasová a satinová pokládá se za vazbu hladkou.

K saz. čís. 814.

Pergamenový papír (nepravý pergamen) má téměř stejnou průsvitnost jako rostlinný pergamen (pravý pergamen) a svým vzhledem se od něho liší nepatrně, jest však celkem tenčí.

Od rostlinného pergamenu (pravého pergamenu) se liší tím, že na přetrženém místě jsou znatelná vlákna, zvláště tehdy, byl-li papír napřed ponořen do vody.

Nepravý pergamen se po delším vaření mění v kaši.

Pravý pergamen se rozeznává od nepravého pergamenu ještě tím, že po dvacetiminutovém vaření ve zředěné 3% žíravé sodě a při intensivním míchání může býti vyňat v celku, to jest v takovém kousku, v jakém byl před vařením.

K saz. čís. 815.

Vyskytnou-li se při celním projednávání jednotlivých dodávek papíru, patřícího do tohoto saz. čís., pochybnosti, zda obsah dřevoviny skutečně převyšuje předepsanou hranici 30%, budou nicméně celní úřady vyclívati sazbou pol. 1. saz. čís. 815, pokud bude možno připustiti, že průměrný obsah dřevoviny jest aspoň 29%. Kdyby se úchylka při výpočtu obsahu dřevoviny v zásilkách jedné a téže firmy často opakovala, budou celní úřady oprávněny neříditi se tímto ustanovením.

K saz. čís. 887/p. 2, 3, 4, 6, 7.

Smluvní sazby pro porculánové výrobky, které patří do výše uvedených položek, budou platiti za těchto podmínek:

1. V celním úřadě předložen bude účet, na němž Československá národní komise potvrdila, že účet odpovídá ustanovením úmluvy mezi československým a polským průmyslem porculánovým;

2. celní odbavení díti se bude v těchto celních úřadech: Gdaňsk, Gdyně, Lvov, Poznaň, Varšava, Zebrzydowice.

K saz. čís. 931.

Údaje procentního obsahu jednotlivých přísad ocele v osvědčení musejí obsahovati název jednotlivých přísad, obsažených v dovážené oceli, jakož i přesný obsah celkového množství přísad.

Přesný obsah množství jednotlivých přísad nemusí býti udáván, pokud může vzniknouti obava, že by výrobní tajemství bylo prozrazeno.

K saz. čís. 1050/p. 2.

Pro stroje a přístroje, které patří do tohoto sazebního čísla a položky, budou platiti smluvní cla za těchto podmínek:

1. V celním úřadě předloží prohlášku jak výrobce, tak dovozce, kterou potvrzují, že jde o výše uvedené stroje neb přístroje, určené pro cukrovary, lihovary, sladovny a pivovary;

2. celní odbavení bude vyhrazeno těmto celním úřadům: Bílsko, Těšín, Gdaňsk, Gdyně, Krakov, Lvov, Poznaň, Varšava, Vilno, Zebrzydowice.

K saz. čís. 1066.

Ke každému šicímu stroji může býti připojeno 10 jehel k šití.

K saz. čís. 1083/p. 1a, b, p. 2a, b.

Pro přístroje v příloze specifikované a patřící do tohoto sazebního čísla a položek, platí smluvní cla za těchto podmínek:

1. V celním úřadě předloží prohlášku jak výrobce, tak dovozce, kterou potvrzují, že jde o výše uvedené přístroje, určené pro pivovary;

2. celní odbavení bude vyhrazeno těmto celním úřadům: Bílsko, Těšín, Gdaňsk, Gdyně, Krakov, Lvov, Poznaň, Varšava, Vilno, Zebrzydowice.

Specifikace přístrojů pro pivovary:

Přístroje na zkoušení sudů,

přístroje na vysmolování sudů,

vystírací kádě na zcukerňování rmutu,

scezovací kádě na filtrování,

cízy na chmel,

pánve na vaření rmutu,

pánve na vaření mladinky,

monžíky na chmel nebo mláto,

chladicí kádě,

přístroje na plnění sudů,

přístroje na plnění lahví,

přístroje na mytí lahví,

přístroje pasteurisační,

filtrační lisy pro rmuty,

sprchové chladiče,

kondensátory protiproudové a sprchové,

refrigerátory,

filtry na vzduch,

filtry na prach,

pivní filtry.

K třídě 67, 68 a k saz. čís. 1099, 1101.

Stroje a přístroje rozebrané se vyclívají podle příslušných položek pro stroje a přístroje nerozebrané, též když různé jich části jsou zasílány současně nebo postupně v různých zásilkách.

Veškeré dílčí zásilky musí býti prohlášeny u téhož celního úřadu ve lhůtě, která nesmí překročovati 4 měsíce ode dne první prohlášky.

Současně s prohláškou první dílčí zásilky dovozce předloží celnímu úřadu příslušnou žádost s plánem anebo s konstruktivním výkresem dováženého stroje nebo přístroje a se soupisem, obsahujícím hlavní součástky, jejich povahu a u každé zvláště přibližnou váhu. Tento soupis musí též obsahovati celkovou přibližnou váhu vedlejších součástí.

K saz. čís. 1136 a 1138.

Přizná-li republika Polská kterémukoli třetímu státu celní slevu na jakýkoli druh automobilů a podvozků, bude tato sleva okamžitě platiti pro všechny automobily a podvozky československých značek, vyclívané podle týchž položek, bodů a písmen polského celního sazebníku.

K saz. čís. 1258.

Nepravá bižuterie, uvedená ve smluvním textu, bude vyclívána smluvní sazbou s podmínkou, že ke každé zásilce bude přiloženo osvědčení o původu, vydané Obchodní a živnostenskou komorou v Praze, Liberci neb Hradci Králové, jímž se potvrzuje, že uvedené výrobky, podléhající clu podle saz. čís. 1258, patří do jablonecké bižuterie, vyráběné v obvodu výše uvedených obchodních komor.

K celnímu sazebníku vývoznímu.

Bude-li polskou vládou jako v minulých letech stanoven vývozní kontingent se sníženým clem pro olšové dříví, budou žádosti vývozců o vývoz této suroviny do Československa vyřizovány příznivě nejméně do výše 40% všeobecného kontingentu.

Vývozní clo nebude vyšší než clo, které bude vybíráno z olšového dříví při vývozu do kteréhokoliv třetího státu.

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.