kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) — znění k 01.04.2004 – 04.04.2004

428

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 16. listopadu 2001,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

VYMEZENÍ POJMŮ

§ 1

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,

b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,

c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,

d) stavbou pro úpravu vody (úpravna vody) soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody nebo pouze se zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,

e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo srážkových vod,

f) přiváděcí stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,

g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,

h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována.

ČÁST DRUHÁ

ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 2

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací lze zpracovat a schválit i pro část území kraje.

(2) Část území kraje se určuje ve vztahu ke stávajícím systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod.

§ 3

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje v tomto rozsahu:

a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo části obcí¹) na území kraje nebo části kraje, pro kterou je plán rozvoje vodovodů a kanalizací zpracován, (dále jen „řešený územní celek“),

b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části v řešeném územním celku,

c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a rekonstrukce systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e) a vliv na nákladovou cenu za dodávku pitné vody nebo odvádění odpadních vod,

g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

§ 4

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracovává v digitální formě ve vazbě na geografický informační systém.

(2) Ke každému plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje databáze plánu rozvoje jako informační výstup pro rozhodování a zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu.

ČÁST TŘETÍ

EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 5 odst. 6 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 5

Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 3 zákona.

ODDÍL DRUHÝ

MAJETKOVÁ EVIDENCE

§ 6

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v digitální formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence uvedené v přílohách č. 1 až 4.

(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce,¹)

b) stavby pro úpravu vody,

c) přiváděcí stoku a stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,¹)

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území je umístěna nejdelší část vodovodu nebo kanalizačních stok.

ODDÍL TŘETÍ

PROVOZNÍ EVIDENCE

§ 7

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v digitální formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z provozní evidence uvedené v přílohách č. 5 až 8.

(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a) rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce,¹)

b) stavby pro úpravu vody,

c) stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,¹)

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, na jehož území je umístěna nejdelší část vodovodu nebo kanalizačních stok.

(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek ve vlastnictví více osob, musí být vybrané údaje z provozní evidence předány vodoprávnímu úřadu za celý funkční celek. Vybrané údaje z provozní evidence předá vlastník největší části funkčního celku a musí v nich být uvedeno identifikační číslo vlastníka, je-li jím právnická osoba, nebo datum narození fyzické osoby podle příloh č. 5 až 8, a to o všech vlastnících.

(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu dodávanou vodovody se vedou:

a) u povrchových vodních zdrojů podle hydrologického pořadí a říčního kilometru odběru a podle identifikačních čísel odběru,²)

b) u podzemních vodních zdrojů podle hydrogeologického rajonu³) a podle identifikačních čísel odběru.²)

(6) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:

a) maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,

b) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,⁴)

c) kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.

§ 8

Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody

(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části:

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.

(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.⁵)

(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.

(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle ustanovení § 5 vyhlášky č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.

(6) Stanovení ukazatele mikroskopického obrazu vody se provádí podle normových hodnot.⁶)

§ 9

Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů

(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.

(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.⁷)

(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá.

(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 10

Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace

(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.⁸)

(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:

a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

b) technický popis stavby a jejího vybavení,

c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,

d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),

e) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.

(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo rekonstruovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje podle skutečností zjištěných při provozování vodovodu nebo kanalizace.

§ 11

Provozní deník

(1) V provozním deníku se zaznamenávají denní provozní záznamy z jednotlivých součástí vodovodu nebo kanalizace (např. z čerpací stanice nebo vodojemu).

(2) Denní provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení.

ČÁST ČTVRTÁ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE

(K § 6 odst. 10 zákona)

§ 12

(1) Žádost o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se podává na tiskopise uvedeném v příloze č. 11.

(2) K žádosti se přikládá:

a) úředně ověřená kopie živnostenského oprávnění k provozování živnosti v oboru „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ podle zvláštního zákona,⁹)

b) kopie smlouvy, popřípadě kopie smlouvy o smlouvě budoucí, kterou uzavřela osoba podávající žádost s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na provozování jeho vodovodu nebo kanalizace,

c) identifikační čísla uvedená ve vybraných údajích z majetkové evidence podle § 6 pro vodovody nebo kanalizace, kterých se povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace týká.

(3) Shodu majetku uvedeného ve smlouvě podle odstavce 2 písm. b) s identifikačními čísly podle odstavce 2 písm. c) potvrzuje vlastník vodovodu nebo kanalizace.

ČÁST PÁTÁ

NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DODÁVCE VODY A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD

(K § 8 odst. 12 zákona)

§ 13

(1) Smlouva o dodávce vody musí obsahovat:

a) adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na vodovod,

b) limit dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky,

c) způsob zjišťování množství odebírané vody, jakost dodávané vody,

d) způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,

e) způsob fakturace a plateb,

f) dobu plnění.

(2) Smlouva o odvádění odpadních vod musí obsahovat:

a) adresu stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci,

b) limit odváděné odpadní vody,

c) množství srážkové vody s jejím výpočtem,

d) způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod,

e) míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod,

f) způsob stanovení ceny, včetně způsobu jejího vyhlášení,

g) způsob fakturace a plateb,

h) dobu plnění.

ČÁST ŠESTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

(K § 10 odst. 3 zákona)

§ 14

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a

b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

ČÁST SEDMÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ

(K § 11 odst. 2 zákona)

§ 15

(1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.

(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.¹⁰)

(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.

(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.

(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.

(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.

(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3 ‰, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 ‰.

(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.

(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.

(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot.¹¹)

(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot.¹²)

(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.¹³)

ČÁST OSMÁ

ODDÍL PRVNÍ

POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ POŽADAVKŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

(K § 12 odst. 1 zákona)

§ 16

Pro účely této části se rozumí

a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),

b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,

c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,

d) sběrným systémem systém kanalizačních stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,

e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,

f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,

g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,

h) dalším stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,

i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,

j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod,

k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

§ 17

(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁴) a požadavky vodoprávního úřadu,

b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,

c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,

d) z normových hodnot.¹⁵)

(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,¹⁶) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7) Součástí návrhu je

a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),

b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

§ 18

(1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.¹⁵)

(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.

(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Q_h u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Q_d - Q_B u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž.

(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).

(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q₂₄ je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.

(6) Denní přítok Q_v je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.

(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.

(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.

(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.¹⁷)

(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.

(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.¹⁵)

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ

§ 19

(1) Odvádění odpadních vod¹⁸) se navrhuje podle zjištěného množství odpadních vod a podle soustavy stokové sítě; jednotná stoková síť slouží ke společnému odvádění odpadních a srážkových vod, oddílná stoková síť je tvořena stokovou sítí k samostatnému odvádění odpadních vod a sítí k samostatnému odvádění srážkových vod.

(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.¹⁹)

(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.

(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.

(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.

(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.²⁰)

(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory a separátory spolehlivě rozdělit průtok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.

(8) Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ± 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ ± 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.

(9) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.

§ 20

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.²¹)

ČÁST DEVÁTÁ

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBÍRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU

(K § 13 odst. 5 zákona)

§ 21

(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 5 a 6.

(4) Krajskému úřadu předává provozovatel výsledky rozborů v digitální formě stanovené Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) prostřednictvím správce příslušného povodí²²) jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu přílohy č. 9 tabulek 1 a 3.

§ 22

(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky povrchové vody odebírají v místě před její dopravou do úpravny.

(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13; směrné a mezné hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.²³)

(5) Pro nové zařazení surové povrchové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků činí 24 - 36.

§ 23

(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

ČÁST DESÁTÁ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD

(K § 14 odst. 5 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

§ 24

Kanalizační řád obsahuje:

a) popis území, a to:

1. charakteristiku obce, její zvláštnosti v návaznosti na posuzované kanalizační stoky, převládající charakter průmyslu, odtokové poměry v obci (konfigurace území), stručný popis vodního recipientu, srážkové poměry, rozsah čištění odpadních vod v septicích a shromažďování v žumpách,

2. cíle příslušného kanalizačního řádu pro danou lokalitu;

b) technický popis stokové sítě, a to:

1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,

2. údaje o situování kmenových stok,

3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,

4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),

5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),

6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),

7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,

8. údaje o odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek,

9. další významné údaje související s cílem kanalizačního řádu;

c) mapovou přílohu s vyznačením:

1. hlavních producentů odpadních vod,

2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,

3. míst pro měření a odběr vzorků,

4. odlehčovacích komor a výustních objektů,

5. čistíren odpadních vod kanalizace,

6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;

d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní a srážkové vody, a to:

1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,

2. současný stav čistírny odpadních vod (bilance, koncentrace na přítoku a odtoku),

3. počet připojených obyvatel a počet připojených ekvivalentních obyvatel,

4. způsob řešení oddělení dešťových vod;

e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:

1. kvalitativní hodnocení,

2. průtokové poměry;

f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;²⁴)

g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);

h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u odběratelů;

i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;

j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a kontrolu míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;

k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

§ 25

Vlastník kanalizace je povinen změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD

§ 26

(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.²⁵)

ČÁST JEDENÁCTÁ

URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ

(K § 16 odst. 5 zákona)

§ 27

(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

ČÁST DVANÁCTÁ

OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY

(K § 17 odst. 8 zákona)

§ 28

(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.

(2) Není-li vodoměr funkční, určí se množství odebírané vody podle výše předchozího odběru ve srovnatelném období. Došlo-li ke změnám podmínek u odběratele, stanoví se množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(3) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle odstavce 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(4) Jestliže se při přezkoušení vodoměru zjistí v jakémkoli rozsahu měření vyšší odchylka, než připouští normová hodnota²⁶) a po přistoupení České republiky k Evropské unii zvláštní právní předpis,²⁷) je považován tento vodoměr za nefunkční a postupuje se podle odstavce 2.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ

(K § 19 odst. 9 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

§ 29

(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.

(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

ODDÍL DRUHÝ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD BEZ MĚŘENÍ

§ 30

(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ODDÍL TŘETÍ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ

§ 31

(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ

(K § 20 odst. 3 zákona)

§ 32

(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů

a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty²⁸) zařazením do zvolené kategorie, nebo

b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo

c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,

a je uveden v příloze č. 17.

(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)

a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,

b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším q_p, než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,

c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)

a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,

b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).

(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.

§ 33

(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.

(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

§ 34

Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.

§ 35

(1) Pro nejmenší vodoměry q_p = 1,5 m³.h^-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = ³/₄'' a nejnižší množství odebrané vody 30 m³ za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m³ vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.

(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

ČÁST PATNÁCTÁ

TECHNICKÝ AUDIT

(K § 38 odst. 6 zákona)

§ 36

(1) Technický audit vodovodu a kanalizace obsahuje tyto části:

a) úvod (zadání auditu);

b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);

c) specifikace majetku podle majetkové evidence;

d) provozní údaje:

1. popis výroby a její vyhodnocení,

2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,

3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,

4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),

5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;

e) analýzu současného stavu

1. srovnávací,

2. úvahovou;

f) závěry v oblastech

1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,

2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),

3. ekonomie a ceny,

4. smluvní vztahy;

g) návrh opatření pro

1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

2. obce,

3. provozovatele,

4. vodoprávní úřad,

5. ministerstvo.

(2) Žadatelé o zařazení do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:

a) jméno, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu,

b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,

c) doklady o vykonané praxi,

d) výpis z evidence Rejstříku trestů²⁹) ne starší 3 měsíců před datem podání žádosti,

e) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,

f) popis dosavadní odborné činnosti.

(3) Žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů se podávají ve lhůtě do 1. března 2002.

(4) O žádostech podle odstavců 2 a 3 rozhodne ministerstvo na základě výběru komise jím jmenované a složené ze dvou odborných pracovníků ministerstva, 1 zástupce obcí, 1 zástupce profesního sdružení provozovatelů a 1 zástupce vlastníků vodovodů nebo kanalizací.

(5) Do seznamu technických auditorů se zapíše nejvýše 15 auditorů.

(6) Žadatelé, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, nebyli však vybráni do seznamu technických auditorů, budou zařazeni do seznamu čekatelů.

(7) Doplňování seznamu čekatelů se provede ve lhůtách, které vyhlašuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(8) Komise podle odstavce 4 je jmenována vždy pouze pro dvě po sobě jdoucí jednání.

(9) Komisi svolává a řídí předseda jmenovaný z odborných pracovníků ministerstva. Z každého jednání se pořizuje zápis.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

§ 37

Zrušují se:

1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ÚPRAVNY VODY A V PRŮBĚHU JEJÍ DOPRAVY SPOTŘEBITELI

VODA UPRAVOVANÁ:

a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou,

b) voda v průběhu úpravy (provozní rozbory),

c) výstup vyrobené vody z úpravny vody,

d) vodojemy.

VODA BEZ ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ):

a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením (tj. dezinfekcí různými způsoby),

b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené,

c) vodojemy.

V případech neměnné jakosti vody nebo krátkého přiváděcího řadu do spotřebiště je možné sledovat jakost vody pouze v jednom odběrném profilu podle bodů b) a c).

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ

Tabulka č. 1

ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Reakce vody	pH
2.	Barva(po filtraci)		mg/l Pt
3.	Nerozpuštěné látky suš.	NL	mg/l
4.	Teplota	T	°C
5.	Konduktivita	κ	mS/m
6.	Pach		stupeň
7.	Dusičnany	NO₃ˉ	mg/l
8.	Fluoridy	F^-	mg/l
9.	Adsorbovatelné organické vázané halogeny¹)	AOX	mg/l
10.	Železo celkové	Fe	mg/l
11.	Mangan	Mn	mg/l
12.	Měď	Cu	mg/l
13.	Zinek	Zn	mg/l
14.	Bór	B	mg/l
15.	Berylium¹)	Be	mg/l
16.	Kobalt¹)	Co	mg/l
17.	Nikl	Ni	mg/l
18.	Vanad¹)	V	mg/l
19.	Arsen	As	mg/l
20.	Kadmium	Cd	mg/l
21.	Chrom (veškerý)	Cr	mg/l
22.	Olovo	Pb	mg/l
23.	Selen¹)	Se	mg/l
24.	Rtuť	Hg	mg/l
25.	Baryum¹)	Ba	mg/l
26.	Kyanidy	CNˉ	mg/l
27.	Sírany	SO₄^2-	mg/l
28.	Chloridy	Cl^-	mg/l
29.	Tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l
30.	Fosforečnany	PO₄^3-	mg/l
31.	Fenoly jednosytné	FN-1	mg/l
32.	Nepolární extrahovatelné látky	NEL	mg/l
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l
34.	Pesticidní látky celkem	PLC	μg/l
35.	Chemická spotřeba kyslíku	CHSK_Mn	mg/l
36.	Nasycení kyslíkem	% O₂	%
37.	Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace	BSK₅	mg/l
38.	Celkový dusík	N_celk.	mg/l
39.	Amonné ionty	NH₄⁺	mg/l
40.	Extrahovatelné látky	EL	mg/l
41.	Celkový organický uhlík¹)	TOC	mg/l
42.	Huminové látky¹)	HL	mg/l
43.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100ml
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	TKB	KTJ/100ml
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	FS	KTJ/100ml
46.	Salmonely¹)	SAL	KTJ/1000ml nebo KTJ /5000 ml
47.	Mikroskopický obraz: Živé organismy	ŽO	jedinci /ml
48.	Chem. Spotřeba kyslíku Dichromanem	CHSK_Cr	mg/l
49.	Fosfor celkový	P	mg/l

Poznámky k tabulce č. 1:

¹) Stanoví se pouze v souvislosti s možným výskytem ve zdroji a při prvním zařazení surové vody do kategorie (§ 22 vyhlášky).

Pořadové číslo ukazatele:

Ukazatel 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) berylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren,

Ukazatel 34 je vyjádřen jako součet pesticidů, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji.

Tabulka č. 2

ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP Z ÚPRAVNY VODY NEBO VÝSTUP ZDRAVOTNĚ ZABEZPEČENÉ VODY)

Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Escherichia coli	EC	KTJ/100ml
2.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100ml
3.	Enterokoky	EK	KTJ/100ml
4.	Psychrofilní bakterie	PB	KTJ/1 ml
4.	(Kultivovatelné mikroorganismy při 22 °C)	PB	KTJ/1 ml
5.	Mezofilní bakterie	MB	KTJ/1 ml
5.	(Kultivovatelné mikroorganismy při 37 °C)	MB	KTJ/1 ml
6.	Mikroskopický obraz: živé organismy	ŽO	Jedinci/1 ml
7.	Mikroskopický obraz: mrtvé organismy	MO	Jedinci/1 ml
8.	Abioseston	ABS	%
9.	Antimon	Sb	mg/l
10.	Arsen	As	mg/l
11.	Berylium	Be	mg/l
12.	Bór	B	mg/l
13.	Bromičnany	BrO₃ˉ	mg/l
14.	Kadmium	Cd	mg/l
15.	Chrom	Cr	mg/l
16.	Měď	Cu	mg/l
17.	Kyanidy	CNˉ	mg/l
18.	Fluoridy	Fˉ	mg/l
19.	Olovo	Pb	mg/l
20.	Mangan	Mn	mg/l
21.	Rtuť	Hg	mg/l
22.	Nikl	Ni	mg/l
23.	Dusičnany	NO₃ˉ	mg/l
24.	Dusitany	NO₂ˉ	mg/l
25.	Selen	Se	mg/l
26.	Tetrachlormetan	CCl₄	μg/l
27.	Dichlormetan	CH₂Cl₂	μg/l
28.	1,2-dichloretan	C₂H₄CI₂	μg/l
29.	1,2 dichloreten	C₂H₂CI₂	μg/l
30.	Trichloreten (TCE)	C₂HCl₃	μg/l
31.	Tetrachloreten (PCE)	C₂Cl₄	μg/l
32.	Benzen	C₆H₆	μg/l
33.	Toluen	C₇H₈	μg/l
34.	Xyleny	C₈H₁₀	μg/l
35.	Etylbenzen	C₈H₁₀	μg/l
36.	Benzo(a)pyren (BAP)	C₂₀H₁₂	μg/l
37.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l
38.	Chlorbenzen	C₆H₅Cl	μg/l
39.	Pesticidní látky celkem	PLC	μg/l
40.	Chlor volný	Cl₂	mg/l
41.	Chloritany	ClO₂ˉ	mg/l
42.	Ozon	O₃	mg/l
43.	Trihalometany	THM	mg/l
44.	Hliník	AI	mg/l
45.	Amonné ionty	NH₄⁺	mg/l
46.	Chloridy	CIˉ	mg/l
47.	Konduktivita	κ	mS/m
48.	Reakce vody	PH
49.	Sírany	SO₄^2-	mg/l
50.	Rozpuštěné látky	RL	mg/l
51.	Barva		mg/l Pt
52.	Pach		Stupeň
53.	Zákal	Z	ZF_n nebo ZF_t
54.	Železo	Fe	mg/l
55.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	CHSK_MN	mg/l
56.	Látky extrah. nepolární	NEL	mg/l
57.	Vápník	Ca	mg/l
58.	Hořčík	Mg	mg/l
59.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
60.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK_4,5	mmol/l
61.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK _8,3	mmol/l
62.	Huminové látky	HL	mg/l

Poznámky k tabulce č. 2:

Pořadové číslo ukazatele:

11. Stanoví se pouze při výskytu v přirozených vodách.

13. Stanoví se pouze při ozonizaci vody.

6., 7.,26..27.,28.,29.,33.,34.,35.,38., Stanoví se u vod upravených z povrchových zdrojů a vod z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou.

29. Rozumí se suma cis a trans formy.

37. Suma specifických sloučenin: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd) pyren.

39. Součet koncentrací pesticidů, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě podle používaných pesticidů v daném území. Stanoví se pouze v případech odůvodněného podezření kontaminace vody pesticidními látkami.

40. Stanoví se v případě dezinfekce vody prostředky obsahujícími chlor.

41., 42., Stanoví se pouze v případě dezinfekce vody oxidem chloričitým nebo ozónem.

43. Součet zjištěných koncentrací chloroformu, bromoformu, dibromchlormetanu a bromdichlormetanu.

Tabulka č. 3

MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY

Rozsah pro řízení jakosti a k účelům monitoringu

		Monitorovací rozbor
Pořadové číslo ukazatele	Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 2)	Ukazatel	Jednotka
1.	1.	Escherichia coli	KTJ/100 ml
2.	2.	Koliformní bakterie	KTJ/100 ml
3.	3.	Enterokoky	KTJ/100 ml
4.	4.	Psychrofilní bakterie (kultivovatelné mikroorganismy při 22 °C)	KTJ/1 ml
5.	5.	Mezofilní bakterie (kultivovatelné mikroorganismy při 37 °C)	KTJ/1 ml
6.	6.	Mikroskopický obraz (živé org.)¹)	Jedinci/1 ml
7.	7.	Mikroskopický obraz (mrtvé org.)¹)	Jedinci /1 ml
8.	8.	Abioseston¹)	%
9.	20.	Mangan	mg/l
10.	23.	Dusičnany	mg/l
11.	24.	Dusitany	mg/l
12.	40.	Chlór volný²)	mg/l
13.	44.	Hliník	mg/l
14.	45.	Amonné ionty	mg/l
15.	46.	Chloridy	mg/l
16'	47.	Konduktivita	mS/m
17.	48.	Reakce vody
18.	49.	Sírany	mg/l
19.	51.	Barva	mg/l Pt
20.	52.	Pach	Stupeň
21.	53.	Zákal	ZF_n nebo ZF_t
22.	54.	Železo	mg/l
23.	55.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
24.	56.	Látky extrahovatelné nepolární¹)	mg/l
25.	57.	Vápník	mg/l
26.	58.	Hořčík	mg/l
27.	59.	Vápník a hořčík	mmol/l
28.	60.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmo/l
29.	61.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	mmol/l
30.	62.	Huminové látky¹)	mg/l
31.	-	Absorbance A₁^{254 3)}
32.	-	Nerozpuštěné látky¹)	mg/l
33.	-	Fosforečnany¹)	mg/l
34.	-	BSK₅¹)	mg/l
35.	-	Kyslík rozpuštěný¹)	mg/l

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3:

¹) Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody.

²) Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo.

³⁾ Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A²⁵⁴ = 0,08.

Tabulka č. 4

PROVOZNÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY

Rozsah k technologickému řízení provozu

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele závisí na způsobu a složitosti technologie úpravy vody.

Povrchová voda
Teplota	°C
Reakce vody
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l
Hliník¹⁾	mg/l
Železo¹⁾	mg/l
Mangan	mg/l
Vybrané mikrobiol. a biologické ukazatele
Dezinfekční činidlo	mg/l

Podzemní voda
Teplota	°C
Reakce vody
Železo	mg/l
Mangan	mg/l
Formy oxidu uhličitého	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
Vybrané mikrobiol. a biologické ukazatele
Dezinfekční činidlo	mg/l

Poznámky k tabulce č. 4:

¹) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

Rozšíření rozsahu rozborů:

1. Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4).

2. V období zvýšeného biologického oživení surové povrchové vody musí být provozním rozborem zajištěno pravidelné sledování mikroskopického obrazu.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ

A) SUROVÁ VODA POUŽÍVANÁ K ÚPRAVĚ NA VODU PITNOU

1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem. V případě, že odběr surové vody a její úprava bezprostředně na sebe navazují, je odběr pro zařazení do kategorií a pro monitorovací a provozní rozbor ve stejném místě.

2. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi. V tomto případě se uvedené minimální rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody.

Tabulka č. 5

PRO VODU UPRAVOVANOU

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Četnost /rok
Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	provozní rozbor (tab. č. 4)	monitorovací rozbor (tab. č. 3)	úplný rozbor (tab. č. 1)
do 100	do 500	x	1	x
101 – 1000	501 – 5000	6	2	1
1001 – 4000	5001 – 20 000	26	4	1
4001 – 10 000	20001 – 50 000	26	8	2
10 001 – 20 000	50001 – 100 000	104	12	2
20 001– 30 000	100001 – 150 000	365	12	4
nad 30 000	nad 150 000	x	24	4
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu úpravy vody.

Tabulka č. 6

PRO VODU BEZ ÚPRAVY (POUZE ZDRAVOTNĚ ZABEZPEČENOU)

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Četnost /rok
Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	monitorovací rozbor (tab. č. 3)
do 100	do 500	1
101 – 1000	501 – 5000	2
1001 – 4000	5001 – 20 000	4
4001 – 10 000	20001 – 50 000	8
10 001 – 20 000	50001 – 100 000	12
20 001 – 30 000	100001 – 150 000	12
nad 30 000	nad 150 000	x
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu úpravy vody.

Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou.

B) VYROBENÁ VODA

B1) VODA Z ÚPRAVNY VODY

1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu.

2. V případě přerušovaného provozu úpravny vody lze provést odběr z nejbližší akumulační nádrže vyrobené vody.

3. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu.

Tabulka č. 7

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Četnost / rok
Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	provozní rozbor (tab. č.4)	Monitorovací rozbor (tab. č. 3)	úplný rozbor vyrobené vody (tab. č.2)
do 100	do 500	x	2	1 za 2 roky
101 – 1000	501 – 5000	12	4	1
1001 – 4000	5001 – 20 000	52	8	1
4001 – 10 000	20001 – 50 000	52	16	2
10 001 – 20 000	50001 – 100 000	104	52	2
20 001 – 30 000	100001 - 150 000	365	52	4
nad 30 000	nad 150 000	x	x	x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu a náročnosti úpravy vody. Četnost nesmí být nižší než údaj s menším počtem obyvatel.

Tabulka č. 8

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY Z ÚPRAVNY VODY

Počet zásobovaných	Četnost kontroly obsahu desinfekčního činidla/den
Počet zásobovaných	vodní zdroj
obyvatel	podzemní	povrchový
do 500	dvakrát týdně	1
501 – 5 000	dvakrát týdně	2
5001 – 20 000	2	3
nad 20000	3	x
x Četnost stanoví provozovatel podle jakosti a proměnlivosti složení povrchového vodního zdroje. Je vhodné automatické měření a registrace zbytkového obsahu dezinfekčních prostředků.

B2) VODA BEZ ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ)

1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu.

2. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo potrubí lze nahradit toto místo odběrem z nejbližší akumulační nádrže.

3. Četnost provozních rozborů podle tabulky č. 4 určí provozovatel podle potřeby s ohledem na proměnlivou jakost zdroje.

Tabulka č. 9

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Četnost/rok
Objem vody vyrobené m³/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Monitorovací rozbor (tab. č. 3)	úplný rozbor (tab. č. 2)
do 100	do 500	2	1 za 2 roky
101 – 1000	501 – 5000	4	1
1001 – 4000	5001 – 20 000	8	1
4001 – 10 000	20001 – 50 000	16	2
10 001 – 20 000	50001 – 100 000	52	2
20 001 – 30 000	100001 – 150 000	52	4
nad 30 000	nad 150 000	x	x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu a náročnosti úpravy vody. Četnost nesmí být nižší než údaj s menším počtem obyvatel.

Kontrola obsahu dezinfekčního činidla:

Určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.

C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Pro hlavní ukazatele jakosti a sledování obsahu dezinfekčního činidla je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

2. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody a složení technologické linky úpravny vody.

3. Technologické zkoušky (např. určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

D) VODOJEMY

1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů.

2. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení.

ČÁST 4

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 až 3 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny údaje o místu odběru vzorků, datu, časovém rozpětí odběru vzorku, jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Laboratoř, která provádí rozbory surové a vyrobené pitné vody prokazuje pravidelně kvalitu své práce (výsledky rozborů) nezávislou kontrolou (např. „Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnání zkoušek“ pro sledované ukazatele).

3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:

- překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu¹) (mezná hodnota, nejvyšší mezná hodnota, mezná hodnota referenčního rizika),

- počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení limitu u minimálně jednoho ukazatele v analyzovaném vzorku),

- množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům,

- počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli.

4. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti).

5. Protokoly podle bodu 1, se uchovávají trvale.

¹) Typy limitů podle přílohy č. 1 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),

c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK₅	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou	CHSK₅	mg/l
Nerozpuštěné látky sušené	NL	mg/l
Reakce vody	pH

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

Ukazatel	Symbol	Jednotka
Amoniakální dusík	N − NH₄⁺	mg/l
Celkový anorganický dusík	N_anorq.	mg/l
Celkový dusík	N_celk.	mg/l
Celkový fosfor	P_celk.	mg/l

C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

Rozšíření rozsahu rozborů:

Podle místních podmínek může určit provozovatel sledování dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na čistící efekt čistírny odpadních vod nebo na znečištění vodního recipientu.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD

A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY

Tabulka č. 1

MINIMÁLNÍ ČETNOST A ROZSAH KONTROLY:

MÍSTA ODBĚRŮ:

PŘÍTOK ODPADNÍ VODY DO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

ODPADNÍ VODA NEČIŠTĚNÁ (VYPOUŠTĚNÁ) Z KAŽDÉ VOLNÉ VÝUSTĚ

Velikost čistírny odpadních vod počet připojených ekvivalentních obyvatel	Rozsah a četnost kontrol / rok (podle typu odběru vzorku)
	vzorek a		vzorek b		vzorek c
	základní rozbor	dusík, fosfor	základní rozbor	dusík, fosfor	základní rozbor	dusík, fosfor
do 200	1
201 – 500	2	1
501 – 2 000	4	2
2 001 – 5 000			4¹⁾	4¹⁾
5 001 – 10 000			6¹⁾	6¹⁾
10 001 – 50 000			12	12
> nad 50 000					24	24

¹) Četnost platí po prvním roce provozu, a to v případě, že se dosáhne povolených limitních hodnot.

Typ odběru vzorku:

vzorek a: dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

vzorek b: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

vzorek c: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

B) PROVOZNÍ ROZBORY

Tabulka č. 2

MINIMÁLNÍ ČETNOST PROVOZNÍCH ROZBORŮ

MÍSTA ODBĚRŮ:

PŘÍTOK NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD A ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

Velikost čistírny odpadních vod počet připojených ekvivalentních obyvatel	Rozsah a četnost kontrol / rok
	vzorek a
	základní rozbor	dusík, fosfor
do 200	x	x
201 – 500	x	x
501 – 2 000	x	x
2 001 – 5 000	6	x
5 001 – 25 000	12	12
25 001 – 100 000	26	26
nad 100 000	x	x
x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu. Četnost u čistírny nad 100 000 ekvivalentních obyvatel nesmí být nižší než uvedená četnost pro nižší počet připojených ekvivalentních obyvatel.

PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů a další technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni, dále v kalovém a plynovém hospodářství čistírny určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

2. Provozní rozbory mezi jednotlivými stupni se provádí podle potřeby s tím, že odběrná místa jsou:

a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,

c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod,

d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.

3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. vzorek a) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

DENNÍ KOLÍSÁNÍ PŘÍTOKU ODPADNÍCH VOD

Za účelem zjištění průběhu míry znečištění odpadních vod v průběhu dne se doporučuje provádět celodenní bodové odběry vzorků (případně směsné vzorky po dobu 15 minut) zvláště na přítoku do čistírny odpadních vod a to v minimálním intervalu jedné hodiny se současně prováděným rozborem a měřením průtoku za bezdeštného počasí.

ČÁST 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro další využití se zjišťují:

a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom, nikl),

b) pH, sušina, organické látky, živiny (dusík, fosfor, draslík, vápník),

c) organické kontaminanty (polychlorované bifenyly, adsorbovatelné organické látky),

d) mikrobiologické ukazatele podle potřeby.

2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro jiné než v bodě 1) uvedené účely se zjišťují:

a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),

b) pH, sušina, organické látky,

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

Počet připojených ekvivalentních obyvatel	Počet rozborů za rok
Počet připojených ekvivalentních obyvatel	pro bod 1. a) a b)	pro bod 2.
do 500	podle potřeby Provozů
501 – 5 000	1	1
5001 – 25 000	2	2
25 001 – 100 000	6	4
nad 100 000	12	6

Organické kontaminanty a mikrobiologické ukazatele se zjišťují minimálně jedenkrát za rok u čistíren odpadních vod s připojeným počtem ekvivalentních obyvatel více než 5000.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Laboratoř, která provádí rozbory odpadní vody prokazuje pravidelně kvalitu své práce (výsledky rozborů) nezávislou kontrolou (např. „Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnání zkoušek“ pro sledované ukazatele)

3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:

- dodržení limitních koncentrací určených vodoprávním úřadem,

- účinnosti čištění jednotlivých technologických stupňů,

- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo vypouštění nečištěných odpadních vod (volná výusť),

- bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,

- bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod,

4. Protokoly podle bodu 1. se uchovávají trvale.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

Položka	Druh potřeby vody	m³
Položka	Druh potřeby vody	m³
	I. Bytový fond
	byty
	na jednoho obyvatele bytu
1.	v domech pouze s výtoky	16
2.	v domech pouze s výtoky a společnými WC	25
3.	je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového kouta)	31
4.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva	41
5.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem	46
6.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s centrální přípravou teplé vody	56
7.	rekreační chaty na jednoho obyvatele rekreační chaty spotřeba se vypočte jako u položky 1 až 6 s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku užívána
	II. Veřejné budovy
	(kancelářské budovy, školy, mateřské školy, družiny mládeže, internáty, učňovské domovy, studentské koleje) kancelářské budovy na jednoho zaměstnance
8.	v budově pouze s výtoky a WC	12
9.	v budově s umyvadly, WC a s centrální přípravou teplé vody nebo průtokovými ohřívači, popř. bojlery	16
	školy na jednu osobu (žáka, učitele, zaměstnance) při průměru 200 pracovních dní
10.	v budově pouze s výtoky	3
11.	v budově pouze s výtoky a WC	6
	mateřské školy s denním provozem na jednu osobu (učitele, zaměstnance, dítě)
12.	v objektu pouze s výtoky a WC	4
13.	v objektu s WC, kuchyní a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	16
14.	družiny mládeže (pouze s výtoky a WC) na jednu osobu včetně zaměstnanců	4
14.	internáty, učňovské domovy, studentské koleje na jednu osobu včetně zaměstnanců
15.	v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	30
16.	v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování a kuchyní	40
16.	ve veřejných budovách, kde jsou byty, připočte se roční směrné číslo podle vybavení bytu
	III. Hotely, penziony a ubytovny
	hotely a penziony s restaurací na jedno lůžko
17.	v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu (sprchu) s teplu vodou	200
18.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch) WC na chodbě	60
18.	v případě, že hotel nebo penzion má bazén, saunu a fitness centrum, připočte se na jednotlivá zařízení množství podle objemu bazénu a zdravotním dozorem určeného podílu obměňované vody, u saun a fitness centra podle jejich kapacity
19.	hotely a penziony bez restaurace na jedno lůžko
19.	v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu	160
20.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě	40
21.	ubytovny na jedno lůžko
21.	v budovách, kde většina pokojů má WC a koupelnu	60
22.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelny (sprch) WC na chodbě	20
23.	v budovách pouze s výtoky	14
	IV. Zdravotnická a sociální zařízení
24.	zdravotnická střediska, ambulatoria, lékařské ordinace (umyvadla, WC)
	na jednoho zaměstnance	18
	na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru	2
25.	jesle s denním provozem (WC, kuchyň a umývárna s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování) na jednoho zaměstnance na jedno lůžko	18 12
	lékárny (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
26.	s destilačním přístrojem	30
27.	bez destilačního přístroje	20
28.	hygienicko-epidemiologické stanice (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
28.	na jednu vyšetřovanou osobu v denním průměru	4
29.	zubní střediska s celoročním provozem (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	38
	na jednu ošetřovanou osobu v denním průměru	2
	očistné lázně s celoročním provozem
30.	vanová lázeň na 1 koupel	0,24
31.	sprchová lázeň na jedno sprchování	0,12
	V. Kulturní a osvětové podniky
32.	kina a divadla s celoročním provozem (WC, umyvadla) na jedno sedadlo při jednom představení denně	0,6
33.	klubovny, spolkové nebo kulturní místnosti (WC a umyvadla k dispozici)	10
34.	přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (WC a umyvadla k dispozici)
	na jednoho stálého zaměstnance	20
	na jednoho návštěvníka v denním průměru	2
	VI. Provozovny, prodejny a výrobky
	pohostinství - restaurace (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance v jedné směně
35.	kde je jen výčep	30
36.	kde je výčep a podávání studených jídel	50
37.	kde je výčep, podávání studených a teplých jídel	80
38.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. (připočítává se k položkám 35 - 37) za jednu směnu ročně	450
39.	jídelny závodního stravování, kde se jídlo dováží (WC, umyvadla)
39.	na jednoho strávníku v denním průměru	6
40.	závodní kuchyně a jídelny (WC, umyvadla)
	na jednoho strávníka v denním průměru	12
	provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě na jednoho zaměstnance v jedné směně
41.	pouze s výtoky	6
42.	v výtoky a WC	12
43.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru)	20
44.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou	30
45.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem (kominíci, horké a prašné provozy apod.)	40
46.	samostatné prádelny (zakázkové)
	na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)	6
	na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek 41 - 45
	holičství a kadeřnictví (WC, umyvadla) na jednoho zaměstnance
47.	v pánské provozovně bez přípravy teplé vody (bez průtokového ohřívače, bojleru apod.)	16
48.	v pánské provozovně s přípravou teplé vody	40
49.	v pánské a dámské provozovně s přípravou teplé vody	48
50.	v dámské provozovně s přípravou teplé vody	60
51.	fotografické provozovny do 5 výrobních zaměstnanců (WC, umyvadla, příprava teplé vody, laboratoř)
	na jednoho výrobního zaměstnance	200
	na jednoho nevýrobního zaměstnance	16
	v provozovnách s více než 5 výrobními zaměstnanci se provádí individuálně technický výpočet spotřeby vody
52.	potravinářské prodejny (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	20
	kde je chladicí zařízení s kompresorem chlazeným vodou bez recirkulace vody, vypočte se spotřeba vody individuálně
53.	prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	20
	na 100 kg prodaných živých ryb	34
54.	prodej ryb v jiné prodejně nebo jen v sádce na volném prostranství
54.	na 100 kg živých ryb	6
55.	ostatní prodejny a sběrny služeb (WC, umyvadla)
55.	na jednoho zaměstnance	16
56.	potravinářské výrobky místního významu, jako řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod. (WC, umyvadla)
	na jednoho zaměstnance	36
	spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny
	VII. Hospodářská zvířata a drůbež
	hospodářská zvířata na jeden kus
57.	dojnice včetně ošetřování mléka	22
57.	z toho spotřeba vody pro mléčnici	4
58.	býk	18
59.	tele, ovce, koza, vepř	4
60.	prasnice	8
61.	kůň	16
62.	pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy) drůbež na 100 kusů	1
63.	slepice, perličky, krůty	16
64.	husy, kachny	48
	VIII. Různé
65.	zahrady okrasné nebo osázené zeleninou
65.	na 100 m2	16
66.	zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané
66.	na 100 m2	4
67.	osobní auto užívané pro domácnost (stříkání a umývání)	2
68.	osobní auto užívané pro podnikání (stříkání a umývání)	10
69.	autobus nebo nákladní auto (stříkání a umývání) do tří tun nosnosti	60
70.	nad tři tuny nosnosti	80

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY A JEJICH MEZNÉ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

Poř. číslo	Ukazatel	Jednotka	A1		A2		A3
Poř. číslo	Ukazatel	Jednotka	S	M	S	M	S	M
1.	Reakce vody		6,5 – 9,5	6,5 – 9,5	5,5 – 9,5		5,5 – 9,5
2.	Barva (po filtraci)	mg/l Pt	10	20	50	100
3.	Nerozpuštěné látky suš.	mg/l	5
4.	Teplota	°C	15	20	22	25	22	125
5.	Konduktivita	mS/m	100	100	100		100
6.	Pach	stupeň	2		5		5
7	Dusičnany	mg/l	25	50		50		50
8.	Fluoridy	mg/l	0,7-1	1,5		1,5		1,5
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l		0,005		0,005		0,01
10.	Železo celkové¹)	mg/l	0,1	0,2	1	2	1	2
11.	Mangan¹)	mg/l	0,05	0,05	0,1	1	0,5	1,5
12.	Měď	mg/l	0,02	0,05		0,05		0,1
13.	Zinek	mg/l	0,5	3	1	5	1	5
14.	Bor	mg/l	0,5	1	1	1	1	1
15.	Berylium	mg/l		0,001		0,001		0,002
16.	Kobalt	mg/l					0,05
17.	Nikl	mg/l		0,02		0,03		0,03
18.	Vanad	mg/l					0,02
19.	Arsen	mg/l	0,01	0,01		0,01		0,02
20.	Kadmium	mg/l	0,001	0,005	0,001	0,005	0,001	0,005
21.	Chrom (veškerý)	mg/l		0,05		0,05		0,05
22.	Olovo	mg/l	0,01	0,025		0,025		0,05
23.	Selen	mg/l		0,01		0,01		0,01
24.	Rtuť	mg/l	0,0005	0,001	0,0005	0,001	0,0005	0,001
25.	Baryum	mg/l		0,1		1		1
26.	Kyanidy	mg/l	0,02	0,05	0,04	0,05	0,04	0,05
27.	Sírany	mg/l	150	250	150	250	150	250
28.	Chloridy	mg/l		100		100		100
29.	Tenzidy aniontové	mg/l		0,2		0,2		0,5
30.	Fosforečnany (PO₄^3-)¹)	mg/l	0,3		0,5		0,5
31.	Fenoly jednosytné	mg/l		0,001	0,001	0,003	0,01	0,1
32.	Nepolární extrahovatelné látky (NEL)	mg/l		0,05		0,05	0,1	0,5
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	µg/l		0,1		0,1		0,2
34.	Pesticidní látky celkem	µg/l		0,5		0,5		0,5
35.	Chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn)¹)	mg/l	2	3	5	10	10	15
36.	Nasycení kyslíkem¹)	% O₂	> 70		> 50		> 30
37.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK₅) při 20° C s vyloučením nitrifikace¹)	mg/l		3	4	5	5	7
38.	Celkový dusík	mg/l	1		2		3
39.	Amonné ionty	mg/l	0,05	0,5	0,5	1	1	3
40.	Extrahovatelné látky	mg/l	0,1		0,2		0,5
41.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	5		8		8
42.	Huminové látky	mg/l	2	2,5	3,5	5	6,0	8,0
43.	Koliformní bakterie	KTJ/100 ml	50		5 000		50 000
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100 ml	20		2 000		20 000
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100 ml	20		1 000		10 000
46.	Salmonely	v 5 000 ml vody	nepří-tomny		nepří-tomny
47.	Mikroskopický obraz (živé organismy)	Jedinci/ml		50	3 000 500²)		10 000 1000²)

Uvedené mezné hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti. Směrné hodnoty ukazatelů jsou hodnoty, ke kterým má směřovat asanační a ochranná činnost v povodí, zejména v ochranném pásmu vodního zdroje.

Vysvětlivky:

S směrné, nepovinné hodnoty

M mezné, povinné hodnoty

A1, A2, A3 kategorie surové vody § 22 odst. 3 vyhlášky

¹) možná odchylka pro způsob vyhodnocení a zařazení surové vody do kategorie

²⁾ u obtížně odstranitelných organismů u jednostupňové či vícestupňové úpravy

Ukazatel pořadového čísla 9 se nestanoví v případech, že jsou stanoveny specifické chlorované organické látky.

Limit pro ukazatel poř. čísla 31 neplatí v případě, že nevznikají organoleptické závady pitné vody.

Ukazatel pořadového čísla 33 je vyjádřen jako součet koncentrací benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen indeno(1,2,3-cd) pyren, benzo(a)pyren.

Ukazatel pořadového čísla 34 je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí detekce) všech stanovených pesticidů. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1 b

Pro podzemní vodu platí mezné hodnoty ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí tyto limity, a to pouze pro kategorii A3.

Ukazatel	Jednotka	A3
Ukazatel	Jednotka	S	M
Železo	mg/l		20
Mangan	mg/l	1,0	5,0
Sulfan	mg/l		0,05

Pro rozpuštěný kyslík se limit neurčuje.

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Pro kategorii	Typy úprav
A1	Jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce, popř. prostá písková filtrace, chemické odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním.
A2¹)	Běžná fyzikální úprava, chemická úprava a desinfekce, koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, flokulace, usazování, filtrace, desinfekce (konečné chlorování), jednostupňové či dvoustupňové odželezňování a odmanganování,
A3	Intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a desinfekce, například chlorování do bodu zlomu, koagulace, flokulace, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), desinfekce (ozón, konečné chlorování). Kombinace fyzikálně chemické a mikrobiologické a biologické úpravy.

Vysvětlivky:

¹) Pro evidenci a hodnocení účinnosti úpravy vody se rozděluje tato kategorie na dvě podkategorie:

a) jednostupňová úprava,

b) klasická dvoustupňová úprava.

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

1. Surová povrchová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody a to:

- u 95 % vzorků pro ukazatele M (mezná hodnota),

- u 90 % vzorků ve všech ostatních případech,

- a jestliže v případě 5 nebo 10 % nevyhovujících vzorků:

a) se jakost vody neodchyluje od hodnot ukazatelů uvedených v tabulce 1a o více než 50 %, s výjimkou teploty, pH, rozpuštěného kyslíku a mikrobiologických ukazatelů,

b) nemůže dojít k ohrožení veřejného zdraví,

c) vzorky vody odebrané následně ve statisticky vhodném intervalu se nebudou odchylovat od příslušných hodnot ukazatelů.

2. Od požadavků uvedených v odstavci 1. je možné se odchýlit:

a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof (týká se i výpočtů podle odstavce 1.,

b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1 a přílohy č. 14 pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené,

c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a přílohy č. 14 s označením ¹) odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů,

d) pokud u maximálně dvou ukazatelů zjištěná hodnota odpovídá či přesahuje mezné hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba zjištěnou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky (dle typu úprav) prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

3. Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1. a odstavce 2.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTl PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

1. Pro potřebu technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nejde v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti vybraných ukazatelů podle vztahu:

lu =lu1 a100 + lu2 b100 + lu3 c100 + lu4 d100 ,

kde a,b,c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a d je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.

2. Index upravitelnosti (l_u) je číslo v rozmezí 1 až 3 odpovídající kategorii A1 až A3 (např. I _u1 = 1). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je l_u4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější úpravu.

3. Indexu upravitelnosti odpovídá index náročnosti technologie úpravy vody l_t, který má hodnoty 0 (bez úpravy) až 3,75 (např. dvoustupňová úprava s filtrací přes zrněné aktivní uhlí a s oxidací).

4. Pro dané standardní metody úpravy vody odpovídají orientačně následující průměrné indexy upravitelnosti l_u podle náročnosti technologie úpravy vody:

Kategorie surové vody	Index náročnosti technologie úpravy
A1	0 - 2
A2a	2 – 2,5
A2b	2,5 - 3
A3	> 3

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY

Tabulka č. 1

MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

Poř. číslo	B		C	D	E
Poř. číslo	Ukazatel¹⁾	Jednotka	Mez stanovitelnosti	Přesnost +/-	Správnost +/-
1.	Reakce vody		-	0,1	0,2
2.	Barva (po filtraci)	mg/l Pt	5	10%	20%
3.	Nerozpuštěné látky suš.	mg/l	-	5%	10%
4.	Teplota	°C		0,5	1
5.	Konduktivita	mS/m		5%	10%
6.	Pach	stupeň	-	-	-
7.	Dusičnany	mg/l	2	10%	20%
8.	Fluoridy	mg/l	0,05	10%	20%
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	0,002	20%	20%
10.	Železo celkové	mg/l	0,02	10%	20%
11.	Mangan	mg/l	0,01²⁾0,02³⁾	10%	20%
12.	Měď¹⁰⁾	mg/l	0,005 0,024)	10%	20%
13.	Zinek¹⁰⁾	mg/l	0,01²⁾	10%	20%
14.	Bor¹⁰⁾	mg/l	0,1	10%	20%
15.	Berylium	mg/l	0,0005	10%	30%
16.	Kobalt	mg/l	0,01	10%	20%
17.	Nikl	mg/l	0,005	10%	20%
18.	Vanad	mg/l	0,005	10%	20%
19.	Arsen¹⁰⁾	mg/l	0,002²⁾ 0,01⁵⁾	20%	20%
20.	Kadmium¹⁰⁾	mg/l	0,0002 0,001⁵⁾	30%	30%
21.	Chrom (veškerý)¹⁰⁾	mg/l	0,01	20%	30%
22.	Olovo¹⁰⁾	mg/l	001	20%	30%
23.	Selen¹⁰⁾	mg/l	0,005
24.	Rtuť¹⁰⁾	mg/l	0,0001 0,0002⁵⁾	30%	30%
26.	Baryum¹⁰⁾	mg/l	0,02	15%	30%
26.	Kyanidy	mg/l	0,01	20%	30%
27.	Sírany	mg/l	10	10%	10%
28.	Chloridy	mg/l	10	10%	10%
29.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,05	20%	20%
30.	Fosforečnany (PO₄^3-)	mg/l	0,02	10%	20%
31.	Fenoly jednosytné	mg/l	0,0005	0,0005	0,0005
32.	Nepolární extrahovatelné látky (NEL)	mg/l	0,01	20%	30%
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)^{8) 10)}	µg/l	0,04	50%	50%
34	Pesticidní látky celkem⁹⁾	µg/l	0,1	50%	50%
35.	Chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn)	mg/l	0,3	20%	20%
36.	Nasycení kyslíkem	%	5	10%	10%
37.	Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace	mg/l	1	1,5	2
38.	Celkový dusík	mg/l	0,3	0,5	0,5
39.	Amonné ionty	mg/l	0,01²⁾ 0,1³⁾	0,03²⁾ 10%³⁾	0,03²⁾ 20%⁹⁾
40.	Extrahovatelné látky	mg/l	-	10%	30%
41.	Celkový organický uhlík TOC	mg/l	1	20%	20%
42.	Huminové látky	mg/l	0,5	10%	10%
43.	Koliformní bakterie	KTJ/100ml	5²⁾ 500⁷⁾	-	-
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml	2²⁾ 200⁷⁾	-	-
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100ml	2²⁾ 200⁷⁾	-	-
46.	Salmonely	v 5000ml vody v 1000 ml vody	0¹¹⁾ 0¹¹⁾	-	-

Vysvětlivky:

Indexy uvedené ve sloupcích B, C, D, E:

¹⁾ Vzorky povrchové vody odebrané v místě odběru pro pitnou vodu se analyzují a měří po odstranění hrubých nečistot

²⁾ Pro vody kategorie A1, hodnoty S.

³⁾ Pro vody kategorie A2 a A3.

⁴⁾ Pro vody kategorie A3.

⁵⁾ Pro vody kategorie A1, A2 A3, hodnoty M.

⁶⁾ Pro vody kategorie A2 (hodnoty M) a A3.

⁷⁾ Pro vody kategorie A2 a A3, hodnoty S.

⁸⁾ Vyjádřené jako součet: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren,

⁹⁾ Stanovují se zvláště ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji. Kromě chlorovaných (zvláště hexachlorbenzen a hexachlorcyklohexany event. DDT) je nutné se zaměřit na pesticidy dusíkaté, zejména atrazin a simazin, případně na parathion, dieldrin, hexachlorcyklohexan

¹⁰⁾ Jestliže vzorky obsahují velké množství suspendovaných látek, že vyžadují zvláštní předúpravy, hodnoty správnosti udané ve sloupci (E) mohou být vyjímečně překročeny a bude se na ně pohlížet jako na cílové hodnoty. Vzorky musí být tak upraveny, aby zabezpečily, že analýza pokryje co největší množství látek, jež mají být stanoveny.

¹¹⁾ Absence v 5 000 ml (pro kategorii A1, S) a absence v 1000 ml (pro kategorii A2, S).

Pro účely této přílohy

- mez stanovitelnosti znamená minimální hodnotu ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností,

- správnost znamená rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu,

- přesnost znamená rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

Tabulka č. 2

REFERENČNÍ METODY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ POVRCHOVÉ SUROVÉ VODY

P. č.	Ukazatel	Jednotka	Pracovní postup podle:	Poznámka
1.	pH	pH	ČSN ISO 10523
2.	Barva (po filtraci)	mg/l Pt	ČSN EN ISO 7887
3.	Nerozpuštěné látky	mg/l	ČSN EN 872
4.	Teplota	°C	ČSN 75 7342
5.	Konduktivita	mS/m	ČSN EN 27888
6.	Pach	stupeň	ČSN EN 1622
7.	Dusičnany	mg/l	ČSN ISO 7890-1,2,3
8.	Fluoridy	mg/l	ČSN ISO 10359-1,2
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	ČSN EN 1485
10.	Rozpuštěné železo	mg/l	ČS EN ISO 11885, ČSN ISO 6332
11.	Mangan	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 6333
12.	Měď	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7426
13.	Zinek	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7497
14.	Bór	mg/l	CSN EN ISO 11885
15.	Berylium	mg/l	ČSN EN ISO 11885
16.	Kobalt	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7422
17.	Nikl	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288, TNV 75 7461
18.	Vanad	mg/l	ČSN EN ISO 11885
19.	Arsen	mg/l	ČSN EN ISO 11969, ČSN EN 26595, ČSN EN ISO 11885
20.	Kadmium	mg/l	ČSN EN ISO 5691 ČSN ISO 8288, ČSN EN ISO 11885
21.	Veškerý chrom	mg/l	ČSN EN ISO 11885, ČSN EN 1233
22.	Olovo	mg/l	TNV 75 7467 ČSN EN ISO 11885, ČSN ISO 8288,
23.	Selen	mg/l	ČSN ISO 9965 ČSN EN ISO 11885,
24.	Rtuť	mg/l	TNV 75 7440, ČSN EN 1483, ČSN ISO 5666-2,3, ČSN EN 12338
25.	Baryum	mg/l	ČSN EN ISO 11885, TNV 75 7408
26.	Kyanidy	mg/l	ČSN ISO 6703-1,2
27.	Sírany	mg/l	ČSN ISO 9280, ČSN ISO 10304-1
28.	Chloridy	mg/l	ČSN ISO 9297, ČSN ISO 10304-1
29.	Tenzidy aniontové	mg/l	ČSN EN 903
30.	Fosforečnany	mg/l	ČSN EN 1189
31.	Fenoly jednosytné	mg/l	ČSN ISO 6439	pro > 0,01 mg/l
32.	Nepolární extrahovatelné látky (NEL)	mg/l	ČSN 75 7505 (infračervená spektrofotometrie)
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	Mg/l	ČSN 75 7554
34.	Pesticidní látky celkem	ng/i	ČSN EN ISO 6468
35.	Chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn)	mg/l	ČSN EN ISO 8467
36.	Nasycení kyslíkem	%	ČSN EN 25813, ČSN EN 25814
37.	Biochemická spotřeba kyslíku BSK₅ (při 20°C s vyloučením nitrifikace)	mg/l	ČSN EN 1899-1,2
38.	Dusík (Kjeldahlova metoda)	mg/l	ČSN EN 25 663
39.	Amonné ionty	mg/l	ČSN ISO 7150-1,2 EN ISO 11732
40.	Extrahovatelné látky	mg/l	ČSN 75 7506
41.	Celkový organický uhlík TOC	mg/l	ČSN EN 1484
42.	Huminové látky	mg/l	není norma
43.	Koliformní bakterie	KTJ/100ml	ČSN 83 0531 – část 3
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml	TNV 75 7835
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100ml	ČSN EN ISO 7899-2
46.	Salmonely	v 1000 ml vody	TNV 75 7855
47.	Mikroskopický obraz	Jedinci /ml	ČSN 75 7711
49.	Celkový fosfor	mg/l	ČSN EN 1189 (+ mineralizace)

Vysvětlivky:

Pořadové číslo ukazatele:

Ukazatel č. 33. je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) berylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren,

Ukazatel č. 34. je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí detekce) všech stanovených pesticidů. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby, popřípadě srážkové vody), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v tabulce této přílohy uvedeny orientační koncentrační limity pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace a čištěné společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod.

3. Podle konkrétního stavu jakosti průmyslových odpadních vod v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.

4. Dále uvedené koncentrační limity mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.

5. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

ORIENTAČNÍ UKAZATELE PRO STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE (KONCENTRAČNÍ LIMITY)

Ukazatel	Symbol	Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku¹)mg/l
Reakce vody	pH	6,0 – 9,0
Teplota	T	40° C
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK₅	800
Chemická spotřeba kyslíku	CHSK_Cr	1600
Nerozpuštěné látky	NL	500
Dusík amoniakální	N− NH₄⁺	45
Dusík celkový	N_celk.	60
Fosfor celkový	P_celk.	10
Rozpuštěné anorganické soli	RAS	2500
Kyanidy celkové	CN^ˉ_celk.	0,2
Kyanidy toxické	CN_tox.	0,1
Nepolární extrahovatelné látky	NEL	10
Extrahovatelné látky	EL	80
Tenzidy anionaktivní	PAL-A	10
Rtuť	Hg	0,05
Měď	Cu	1,0
Nikl	Ni	0,1
Chrom celkový	Cr_celk.	0,3
Chrom šestimocný	Cr⁶⁺	0,1
Olovo	Pb	0,1
Arsen	As	0,2
Zinek	Zn	2
Kadmium	Cd	0,1
Salmonella sp.²		negativní nález

¹⁾ Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.
V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.

²⁾ Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

Druh plochy	plocha m²	odtokový součinitel	redukovaná plocha m² (plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový úhrn: ........mm/rok tj. ..........m/rok
Roční množství odváděných srážkových vod Q v m³ = součet redukovaných ploch v m² krát dlouhodobý srážkový úhrn v m/rok.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

a) zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy (plocha A):

v případě možnosti odtoku do kanalizace

odtokový součinitel: 0,9,

b) lehce propustné zpevněné plochy (plocha B):

v případě možnosti odtoku do kanalizace

odtokový součinitel: 0,4,

c) plochy kryté vegetací (plocha C):

v případě možnosti odtoku do kanalizace

odtokový součinitel: 0,05.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:

1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U₁ až U_n).

2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem (S₁) podle § 35 této vyhlášky.

3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

Si=k+a×Uib.

4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < S₁.

Poznámka:

Konstanta k má rozměr Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům.

5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, v rozsahu 0,5 ≤ b ≤ 2.
Poznámka:

Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům. Čím více bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ velkým odběratelům.

6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:

7. Pevné složky (S_{i + 1}) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

Si+1=k+a×Ui+1b

B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)

SS=QS×JSS-DSS

S_s ... pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok

Q_s...celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m³/rok

JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m³

DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m³.

C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru

Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že:

∑i=1nSs + ∑i=1nSi ×pi ≤m × N +Z

p_i.....počet odběrů v jednotlivých kategoriích

m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (% /100)

N.....oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou (bez nákladů na odpadní vody z jiných zdrojů) v Kč/m³Z......přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované (bez zisku z odpadních vod z jiných zdrojů) v Kč/m³.

Poznámka: Pokud výnos z pevné složky bude vyšší než uvádí cenový věstník Ministerstva financí, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

Do odhadu celkového fakturovaného množství odvedených a čištěných odpadních vod se zahrnují i odpadní vody z jiných zdrojů.

¹) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.

²) § 22 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

³) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

⁴) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb.

⁵) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
– Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
– Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží,
– Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů,
– Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků,
– Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod,
– Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

⁶) ČSN 75 77 11 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení mikroskopického obrazu.
ČSN 75 77 12 Biologický rozbor – Stanovení biosestonu.
ČSN 75 77 13 Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu.

⁷) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
– Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
– Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod,
– Část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod,
– Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

⁸) § 59 zákona č. 254/2001 Sb.

⁹) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) ČSN 755401 Navrhování vodovodních potrubí.
TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí.

¹¹) ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.

¹²) ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodovodních a kanalizačních nádrží.

¹³) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

¹⁴) Zákon č. 254/2001 Sb.

¹⁵) ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel.

¹⁶) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.

¹⁷) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.

¹⁸) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.

¹⁹) ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 1 - 6.
ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.

²⁰) ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.
ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.

²¹) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba.
TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.
TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.

²²) § 54 zákona č. 254/2001 Sb.

²³) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.

²⁴) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

²⁵) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

²⁶) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.

²⁷) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.

²⁸) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).

²⁹) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.