Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění01.01.2012 – 31.03.2014
428/2001 Sb.

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Historické znění
428
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 16. listopadu 2001,
kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ

VYMEZENÍ POJMŮ
§ 1
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,
b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,
c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,
d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,
e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“),
f) přiváděcí stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,
g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,
h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,
i) odpovědným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),
j) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody.

ČÁST DRUHÁ

ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ
(K § 4 odst. 8 zákona)
§ 2
(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací lze zpracovat a schválit i pro část území kraje.
(2) Část území kraje se určuje ve vztahu ke stávajícím systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod.
§ 3
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje v tomto rozsahu:
a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo části obcí1) na území kraje nebo části kraje, pro kterou je plán rozvoje vodovodů a kanalizací zpracován, (dále jen „řešený územní celek“),
b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části v řešeném územním celku,
c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,
d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a rekonstrukce systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,
e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,
f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),
g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.
§ 4
(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracovává v digitální formě ve vazbě na geografický informační systém.
(2) Ke každému plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje databáze plánu rozvoje jako informační výstup pro rozhodování a zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu.

ČÁST TŘETÍ

EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ
(K § 5 odst. 6 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 5
Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 3 zákona.

ODDÍL DRUHÝ

MAJETKOVÁ EVIDENCE
§ 6
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v předepsané elektronické formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence uvedené v přílohách č. 1 až 4.
(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,
b) stavby pro úpravu vody,
c) přiváděcí stoku a stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahuje do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) Potvrzení správnosti předávaných vybraných údajů z majetkové evidence se provádí elektronicky opatřené zaručeným elektronickým podpisem1a) statutárního orgánu vlastníka vodovodu nebo kanalizace, předáním nosiče dat s vybranými údaji z majetkové evidence potvrzeným statutárním orgánem vlastníka vodovodu nebo kanalizace včetně prohlášení o správnosti předávaných údajů nebo předáním vytištěných jednotlivých formulářů vybraných údajů z majetkové evidence s podpisem člena statutárního orgánu vlastníka vodovodu nebo kanalizace.
(5) Soubor vybraných údajů majetkové evidence na území kraje předává krajským úřadům Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) do konce července za předcházející kalendářní rok.

ODDÍL TŘETÍ

PROVOZNÍ EVIDENCE
§ 7
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v předepsané elektronické formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z provozní evidence uvedené v přílohách č. 5 až 8.
(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,
b) stavby pro úpravu vody,
c) stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence vodoprávnímu úřadu za tento funkční celek nebo jeho části. Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku s nejvyšší cenou podle bodu 5 v přílohách č. 1 až 4.
(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou dodávanou vodovody se vedou podle jejich názvu, názvu a číselného kódu katastrálního území a identifikačního čísla odběru2), bylo-li přiděleno.
(6) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:
a) maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,
b) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,4)
c) kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.
(7) Potvrzení správnosti předávaných vybraných údajů z provozní evidence se provádí elektronicky opatřené zaručeným elektronickým podpisem1a) odpovědného zástupce provozovatele vodovodu nebo kanalizace, předáním nosiče dat s vybranými údaji z provozní evidence potvrzeným odpovědným zástupcem provozovatele vodovodu nebo kanalizace včetně prohlášení o správnosti předávaných údajů nebo předáním vytištěných jednotlivých formulářů vybraných údajů z provozní evidence s podpisem odpovědného zástupce provozovatele vodovodu nebo kanalizace.
(8) Soubor vybraných údajů provozní evidence na území kraje předává krajským úřadům ministerstvo do konce června za předcházející kalendářní rok.
§ 8
Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody
(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.
(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.5)
(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.
(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu5a).
§ 9
Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů
(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.
(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.7)
(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.7a)
(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).
§ 10
Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace
(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.8)
(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:
a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,
b) technický popis stavby a jejího vybavení,
c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,
d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),
e) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.
(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo rekonstruovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.
(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje podle skutečností zjištěných při provozování vodovodu nebo kanalizace.
§ 11
Provozní deník
(1) Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace. Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu a odběry vzorků vody a odpadů. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.
(2) Jeli to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.
(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení.

ČÁST ČTVRTÁ

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE
(K § 6 odst. 11 zákona)
§ 12
(1) Žádost o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se podává na tiskopise uvedeném v příloze č. 11.
(2) K žádosti se přikládá:
a) úředně ověřená kopie živnostenského oprávnění k provozování živnosti v oboru „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ podle zvláštního zákona,9)
b) kopie smlouvy, popřípadě kopie smlouvy o smlouvě budoucí, kterou uzavřela osoba podávající žádost s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na provozování jeho vodovodu nebo kanalizace,
c) identifikační čísla uvedená ve vybraných údajích z majetkové evidence podle § 6 pro vodovody nebo kanalizace, kterých se povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace týká,
d) úředně ověřená kopie dokladu o vzdělání osoby podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona a doklady umožňující posouzení příbuznosti oboru podle § 12a,
e) písemný souhlas fyzické osoby s jejím uvedením v žádosti jako odpovědného zástupce provozovatele, včetně ověřeného podpisu této osoby, nejedná-li se o fyzickou osobu podávající žádost.
§ 12a
Příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace
(K § 6 odst. 11 zákona)
(1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 4 z těchto činností:
a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,
b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,
c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,
d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny vodného a stočného,
e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,
f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,
g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,
h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny vodného a stočného,
i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.
(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 4 z činností podle odstavce 1.

ČÁST PÁTÁ

NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DODÁVCE VODY A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD A OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ A PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ
(K § 8 odst. 11 a 15 zákona)
§ 13
(1) Smlouva o dodávce vody obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti:
a) určení místa stavby nebo pozemku připojených přípojkou na vodovod,
b) limit množství dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky,
c) způsob zjišťování množství odebírané vody, včetně požadavků na odběratele z toho vyplývajících (např. požadavky na umístění vodoměru, osobní účast při odečtu),
d) jakost dodávané vody,
e) způsob stanovení ceny a způsob jejího vyhlášení,
f) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb,
g) v případě, že vlastník vodovodu je odlišný od provozovatele, rozsah jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona,
h) dobu plnění.
(2) Smlouva o odvádění vypouštěných odpadních vod obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti:
a) určení místa stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci,
b) přípustné míry množství a znečištění vypouštěné odpadní vody,
c) výpočet množství srážkové vody,
d) způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod,
e) možnost uplatnění snížení množství odváděných odpadních vod, včetně dodavatelem uplatňovaného způsobu výpočtu snížení (§ 19 odst. 7 zákona),
f) míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod,
g) způsob stanovení ceny a způsob jejího zveřejnění,
h) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb,
i) v případě, že vlastník kanalizace je odlišný od provozovatele, specifikaci jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona,
j) dobu plnění.
§ 13a
Obsah plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací a pravidla pro jeho zpracování
(1) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se zpracovává v rozsahu údajů a podle pravidel stanovených v příloze č. 18.
(2) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se aktualizuje nejpozději po 5 letech od jeho zpracování. Každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.

ČÁST ŠESTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
(K § 10 odst. 3 zákona)
§ 14
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.
(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.
(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených
a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a
b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

ČÁST SEDMÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ
(K § 11 odst. 2 zákona)
§ 15
(1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.
(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.10)
(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.
(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.
(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3 ‰, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 ‰.
(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.
(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.
(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot.11)
(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot.12)
(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.13)
(13) Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle přílohy č. 13. Při navrhování a výstavbě stavby pro úpravu vody se postupuje podle technických norem upravujících oblast vodárenství.

ČÁST OSMÁ

ODDÍL PRVNÍ

POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ POŽADAVKŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD
(K § 12 odst. 1 zákona)
§ 16
Pro účely této části se rozumí
a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),
b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,
c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,
d) sběrným systémem systém kanalizačních stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,
e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,
f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,
g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,
h) dalším stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,
i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,
j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,
k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.
§ 17
(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.
(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.
(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména
a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy14) a požadavky vodoprávního úřadu,
b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,
c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,
d) z normových hodnot.15)
(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,16) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.
(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.
(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.
(7) Součástí návrhu je
a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),
b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).
§ 18
(1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.15)
(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.
(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Qd - QB u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž.
(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).
(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.
(6) Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.
(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.
(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.
(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.17)
(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.
(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.15)

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ
§ 19
(1) Odvádění odpadních vod18) se navrhuje podle výpočtu množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace.
(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.19)
(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.
(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.
(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.
(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.20)
(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory a separátory spolehlivě rozdělit průtok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.
(8) Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ± 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ ± 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.
(9) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.
(10) V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. Tento výpočet je podkladem pro vlastníka kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení.
(11) Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je nejvýše 50 m, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.
§ 20
Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.21)

ČÁST DEVÁTÁ

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBÍRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU
(K § 13 odst. 5 zákona)
§ 21
(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.
(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.
(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 5 a 6.
(4) Krajskému úřadu předává provozovatel výsledky rozborů v předepsané elektronické formě stanovené ministerstvem jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu přílohy č. 9 tabulek 1 a 3.
§ 22
(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.
(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.
(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.
(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13; směrné a mezné hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.23)
(5) Pro zařazení surové povrchové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků činí 24 - 36.
(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.
(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným zdravotním zabezpečením vody.
§ 23
(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.
(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

ČÁST DESÁTÁ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD
(K § 14 odst. 5 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
§ 24
Kanalizační řád obsahuje:
a) popis území, a to:
1. charakteristiku obce, její zvláštnosti v návaznosti na posuzované kanalizační stoky, převládající charakter průmyslu, odtokové poměry v obci (konfigurace území), stručný popis vodního recipientu, srážkové poměry, rozsah čištění odpadních vod v septicích a shromažďování v žumpách,
2. cíle příslušného kanalizačního řádu pro danou lokalitu;
b) technický popis stokové sítě, a to:
1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,
2. údaje o situování kmenových stok,
3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,
4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),
5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),
6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),
7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,
8. údaje o odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek,
9. další významné údaje související s cílem kanalizačního řádu;
c) mapovou přílohu s vyznačením:
1. hlavních producentů odpadních vod,
2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,
3. míst pro měření a odběr vzorků,
4. odlehčovacích komor a výustních objektů,
5. čistíren odpadních vod kanalizace,
6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;
d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní a srážkové vody, a to:
1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,
2. současný stav čistírny odpadních vod (bilance, koncentrace na přítoku a odtoku),
3. počet připojených obyvatel a počet připojených ekvivalentních obyvatel,
4. způsob řešení oddělení dešťových vod;
e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:
1. kvalitativní hodnocení,
2. průtokové poměry;
f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;24)
g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);
h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u odběratelů;
i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;
j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a kontrolu míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;
k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.
§ 25
Vlastník kanalizace je povinen změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD
§ 26
(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.
(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.25)

ČÁST JEDENÁCTÁ

URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ
(K § 16 odst. 5 zákona)
§ 27
(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

ČÁST DVANÁCTÁ

OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY
(K § 17 odst. 9 zákona)
§ 28
(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.
(2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
(3) Jestliže se při přezkoušení vodoměru zjistí v jakémkoli rozsahu měření vyšší odchylka, než připouští normová hodnota26) a po přistoupení České republiky k Evropské unii zvláštní právní předpis,27) je považován tento vodoměr za nefunkční a postupuje se podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ
(K § 19 odst. 10 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

§ 29
(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.
(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

ODDÍL DRUHÝ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD BEZ MĚŘENÍ
§ 30
(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.
(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ODDÍL TŘETÍ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ
§ 31
(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.
(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ A POSTUP A ROZSAH VYÚČTOVÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ PRO VODNÉ A STOČNÉ
(K § 20 odst. 3 a § 36 odst. 7 zákona)
§ 32
(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů
a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty28) zařazením do zvolené kategorie, nebo
b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo
c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,
a je uveden v příloze č. 17.
(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)
a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším qp, než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,
c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.
(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)
a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).
(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.
§ 33
(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.
(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.
§ 34
Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.
§ 35
(1) Pro nejmenší vodoměry qp = 1,5 m3.h-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3/4'' a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.
(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

ČÁST PATNÁCTÁ

TECHNICKÝ AUDIT
(K § 38 odst. 6 zákona)
§ 36
(1) Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:
a) úvod (zadání auditu);
b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);
c) specifikace majetku podle majetkové evidence;
d) provozní údaje:
1. popis výroby a její vyhodnocení,
2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,
3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,
4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),
5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;
e) analýzu současného stavu
1. srovnávací,
2. úvahovou;
f) závěry v oblastech
1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,
2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),
3. ekonomie a ceny,
4. smluvní vztahy;
g) návrh opatření pro
1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,
2. obce,
3. provozovatele,
4. vodoprávní úřad,
5. ministerstvo.
(2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,
b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,
c) doklady o vykonané praxi,
d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,
e) popis dosavadní odborné činnosti.
(3) Žádosti o zápis do seznamu technických auditorů se podávají ministerstvu. Součástí žádosti je i souhlas se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji, které jsou jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů.
(4) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.
(5) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 38
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH
VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA VODY):
a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou,
b) voda v průběhu úpravy technologickou linkou (provozní rozbory),
c) výstup vyrobené vody z úpravny vody,
d) vodojemy.
VODA BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ):
a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením (tj. dezinfekcí různými způsoby),
b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené,
c) vodojemy.
V případech neměnné jakosti vody a krátkého přiváděcího řadu do spotřebiště je možné sledovat jakost vody pouze v odběrném profilu podle bodů b) a c).

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Tabulka č. 1
ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY
Pořadové číslo ukazateleUkazatelSymbolJednotka
1.Reakce vodypH
2.Barva(po filtraci)mg/l Pt
3.Nerozpuštěné látky suš.NLmg/l
4.TeplotaT°C
5.KonduktivitaκmS/m
6.Pachstupeň
7.DusičnanyNO3ˉmg/l
8.FluoridyF-mg/l
9.Adsorbovatelné organické vázané halogeny1)AOXmg/l
10.Železo celkovéFemg/l
11.ManganMnmg/l
12.MěďCumg/l
13.ZinekZnmg/l
14.BórBmg/l
15.Berylium1)Bemg/l
16.Kobalt1)Comg/l
17.NiklNimg/l
18.Vanad1)Vmg/l
19.ArsenAsmg/l
20.KadmiumCdmg/l
21.Chrom (veškerý)Crmg/l
22.OlovoPbmg/l
23.Selen1)Semg/l
24.RtuťHgmg/l
25.Baryum1)Bamg/l
26.KyanidyCNˉmg/l
27.SíranySO42-mg/l
28.ChloridyCl-mg/l
29.Tenzidy aniontovéPAL-Amg/l
30.FosforečnanyPO43-mg/l
31.Fenoly jednosytnéFN-1mg/l
32.Uhlovodíky C10-C40C10-C40mg/l
33.Polycyklické aromatické uhlovodíkyPAUμg/l
34.Pesticidní látky celkemPLCμg/l
35.Chemická spotřeba kyslíkuCHSKMnmg/l
36.Nasycení kyslíkem% O2%
37.Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikaceBSK5mg/l
38.Celkový dusíkNcelk.mg/l
39.Amonné iontyNH4+mg/l
40.Extrahovatelné látkyELmg/l
41.Celkový organický uhlík1)TOCmg/l
42.Huminové látky1)HLmg/l
43.Koliformní bakterieKBKTJ/100ml
44.Termotolerantní koliformní bakterieTKBKTJ/100ml
45.Fekální streptokoky (Enterokoky)FSKTJ/100ml
46.Salmonely1)SALKTJ/1000ml
nebo KTJ /5000 ml
47.Mikroskopický obraz: Živé organismyŽOjedinci /ml
48.Chem. Spotřeba kyslíku DichromanemCHSKCrmg/l
49.Fosfor celkovýPmg/l
50.Pesticid jednotlivý1)PJµg/l
51.Hliník1)Almg/l
Poznámky k tabulce č. 1:
1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující limit uvedený v příloze č. 13 k této vyhlášce v tabulce č. 1 pro kategorii A1.
Pořadové číslo ukazatele:
Ukazatel 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)berylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren.
Ukazatel 34 je vyjádřen jako součet pesticidů, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území.
Ukazatel 50: sledují se všechny pesticidy s pravděpodobným výskytem. Aldrin, dieldrin, heptachlor a hektachlorepoxid mají limit stanovený podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.
Tabulka č. 2
ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP ZE STAVBY PRO ÚPRAVU VODY NEBO ZDROJE BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY)
A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
Pořadové
číslo
ukazatele		UkazatelSymbolJednotka
1.Clostridium perfringensKTJ/100 ml
2.EnterokokyEKKTJ/100 ml
3.Escherichia coliECKTJ/100 ml
4.Koliformní bakterieKBKTJ/100 ml
5.Mikroskopický obraz: abiosestonABS%
6.Mikroskopický obraz: počet organismůPOJedinci/ml
7.Mikroskopický obraz: živé organismyŽOJedinci/ml
8.Počty kolonií při 22°CPBKTJ/ml
9.Počty kolonií při 36°CMBKTJ/ml
10.
B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele
11.1,2-dichlorethanμg/l
12.Akrylamidμg/l
13.Amonné iontyNH4+mg/l
14.AntimonSbμg/l
15.ArsenAsμg/l
16.Barvamg/l Pt
17.Benzenμg/l
18.Benzo[a]pyrenBaPμg/l
19.BeryliumBeμg/l
20.BorBmg/l
21.BromičnanyBrO3-μg/l
22.Celkový organický uhlíkTOCmg/l
23.DusičnanyNO3-mg/l
24.DusitanyNO2-mg/l
25.
26.FluoridyF-mg/l
27.HliníkAlmg/l
28.HořčíkMgmg/l
29.Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)CHSKmnmg/l
30.Chlor volnýCl2mg/l
31.Chlorethen (vinylchlorid)μg/l
32.ChloridyCl-mg/l
33.ChloritanyClO2-μg/l
34.ChromCrμg/l
35.
36.KadmiumCdμg/l
37.KonduktivitaKmS/m
38.Kyanidy celkovéCN-mg/l
39.ManganMnmg/l
40.MěďCuμg/l
41.Microcystin-LRMC-LRμg/l
42.NiklNiμg/l
43.OlovoPbμg/l
44.OzonO3μg/l
45.Pachstupeň
46.Pesticidní látkyPLμg/l
47.Pesticidní látky celkemPLCμg/l
48.pHpH
49.Polycyklické aromatické uhlovodíkyPAUμg/l
50.RtuťHgμg/l
51.SelenSeμg/l
52.SíranySO42-mg/l
53.SodíkNamg/l
54.StříbroAgμg/l
55.TetrachlorethenPCEμg/l
56.TrihalomethanyTHMμg/l
57.TrichlorethenTCEμg/l
58.Trichlormethan (chloroform)μg/l
59.VápníkCamg/l
60.Vápník a hořčíkCa + Mgmmol/l
61.ZákalZZF(t,n)
62.ŽelezoFemg/l
C. Další ukazatele
64.kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5KNK4,5mmol/l
65.Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3ZNK8,3mmol/l
66.Huminové látkyHLmg/l
Poznámky k tabulce č. 2:
Pořadové číslo ukazatele:
1, 6, 7, 11, 17, 18, 31, 41, 55, 56, 57, 58Stanoví se u vod upravovaných z povrchových zdrojů a vod podzemních, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou
12Stanoví se výpočtem. Stanovení se provádí pouze v případě, pokud se dávkuje polymer akrylamidu v procesu úpravy vody.
19Stanoví se pouze při výskytu v přirozených vodách. Stanovuje se tehdy, když nálezy Be přesahují 25% limitní hodnoty.
22Není nutno stanovovat, pokud je stanoven ukazatel 29. Jedná se o alternativní stanovení k tomuto ukazateli. Nemusí se stanovovat u zdrojů dávajících méně než 10 000 m3 vody denně.
30Stanoví se v případě dezinfekce vody prostředky obsahujícími chlor.
31Stanoví se pouze výpočtem pro zbytkovou koncentraci monomeru v případě možnosti jeho výskytu.
33, 44Stanoví se pouze v případě dezinfekce oxidem chloričitým nebo ozónem.
41Stanoví se u pitné vody upravené z povrchové vody. Od stanovení lze upustit tam, kde je uveden v provozním řádu vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna včasná a účinná opatření, která zabrání ohrožení veřejného zdraví a orgán ochrany veřejného zdraví schválil omezení nebo zcela odstoupení od stanovení tohoto ukazatele. Postupuje se dle rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
46, 47Pesticidy a dále součet koncentrací pesticidů, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Stanoví se pouze v případech odůvodněného podezření kontaminace zdroje surové vody pesticidní látkami.
49Suma specifických sloučenin:
benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten,
benzo(ghi)perylen, indeno (1,2,3-cd) pyren.
53Stanoví se v případě, že výstup z úpravny vody slouží jako jedno odběrné místo rozvodné vodovodní sítě.
54Stanoví se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.
56Součet zjištěných koncentrací chloroformu, bromoformu, dibromchlormetanu a bromdichlormetanu.
66Stanoví se pouze v případě výskytu v surové vodě.
Tabulka č. 3
MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY
Rozsah pro řízení jakosti a k účelům monitoringu
Pořadové
číslo
ukazatele
monitor. rozboru		Pořadové
číslo
z úplného
rozboru
(tab. č. 2)		UkazatelJednotka
1.3.Escherichia coliKTJ/100 ml
2.4.Koliformní bakterieKTJ/100 ml
3.2.EnterokokyKTJ/100 ml
4.8.Počty kolonií při 22°CKTJ/ml
5.9.Počty kolonií při 36°CKTJ/ml
6.7.Mikroskopický obraz (živé organizmy)1)Jedinci/ml
7.6.Mikroskopický obraz (počet organizmů)1)Jedinci/ml
8.5.Abioseston1)%
9.39.Manganmg/l
10.23.Dusičnanymg/l
11.24.Dusitanymg/l
12.30.Chlór volný2)mg/l
13.27.Hliníkmg/l
14.13.Amonné iontymg/l
15.32.Chloridymg/l
16.37.KonduktivitamS/m
17.48.pH
18.52.Síranymg/l
19.16.Barvamg/l Pt
20.45.PachStupeň
21.61.ZákalZFn nebo ZFt
22.63.Železomg/l
23.29.Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)mg/l
24.60.Vápníkmg/l
25.28.Hořčíkmg/l
26.61.Vápník a hořčíkmmol/l
27.64.Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5mmol/l
28.65.Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3mmol/l
29.66.Huminové látky1)mg/l
30.-Absorbance A1254 3)
31.-Nerozpuštěné látky1)mg/l
32.-Fosforečnany1)mg/l
33.-BSK5 1)mg/l
34.-Nasycení kyslíkem1)%
Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3:
1) Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody.
2) Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo- stanoví se pouze u vody vyrobené.
3) Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1254 = 0,08.
Tabulka č. 4
PROVOZNÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY
Rozsah k technologickému řízení provozu
V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele závisí na způsobu a složitosti technologie úpravy vody.
Povrchová voda
Teplota°C
Reakce vody
Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l
Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5mmol/l
Hliník1)mg/l
Železo1)mg/l
Manganmg/l
Vybrané mikrobiol. a biologické ukazatele
Dezinfekční činidlomg/l
Podzemní voda
Teplota°C
Reakce vody
Železomg/l
Manganmg/l
Formy oxidu uhličitéhomg/l
Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l
Vybrané mikrobiol. a biologické ukazatele
Dezinfekční činidlomg/l
Poznámky k tabulce č. 4:
1. Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.
Rozšíření rozsahu rozborů surové vody a zařazení dalších ukazatelů do monitorovacího a provozního rozboru:
1. Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4).
Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky.
2. Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ
A) SUROVÁ VODA POUŽÍVANÁ K ÚPRAVĚ NA VODU PITNOU
1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.
2. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi. V tomto případě se uvedené minimální rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody.
Tabulka č. 5
PRO VODU UPRAVOVANOU
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY
Objem vody
vyrobené
m3/den 		Počet
zásobovaných
obyvatel
(při 200 l/obyv/den) 		Četnost /rok
provozní
rozbor
(tab. č. 4) 		monitorovací
rozbor
(tab. č. 3) 		úplný rozbor
(tab. č. 1)
do 100 do 500 x 1 x
101 – 1000 501 – 5000 6 2 1
1001 – 4000 5001 – 20 000 26 4 1
4001 – 10 000 20001 – 50 000 26 8 2
10 001 – 20 000 50001 – 100 000 104 12 2
20 001– 30 000 100001 – 150 000 365 12 4
nad 30 000 nad 150 000 x 24 4
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu úpravy vody.
Tabulka č. 6
PRO VODU BEZ ÚPRAVY (POUZE ZDRAVOTNĚ ZABEZPEČENOU)
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY
Objem vody
vyrobené
m3/den 		Počet zásobovaných
obyvatel
(při 200 l/obyv/den) 		Četnost /rok
monitorovací
rozbor
(tab. č. 3)
do 100 do 500 1
101 – 1000 501 – 5000 2
1001 – 4000 5001 – 20 000 4
4001 – 10 000 20001 – 50 000 8
10 001 – 20 000 50001 – 100 000 12
20 001 – 30 000 100001 – 150 000 12
nad 30 000 nad 150 000 x
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu úpravy vody.
1. Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a pro vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou.
B) VYROBENÁ VODA
B1) VODA Z ÚPRAVNY VODY
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu.
2. V případě přerušovaného provozu úpravny vody lze provést odběr z nejbližší akumulační nádrže vyrobené vody.
3. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu.
Tabulka č. 7
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY
Objem vody
vyrobené
m3/den 		Počet
zásobovaných
obyvatel
(při 200 l/obyv/den) 		Četnost / rok
provozní
rozbor
(tab. č.4) 		Monitorovací
rozbor
(tab. č. 3) 		úplný rozbor
vyrobené vody
(tab. č.2)
do 100 do 500 x2 1 za 2 roky
101 – 1000 501 – 5000 12 4 1
1001 – 4000 5001 – 20 000 52 8 1
4001 – 10 000 20001 – 50 000 52 16 2
10 001 – 20 000 50001 – 100 000 104 52 2
20 001 – 30 000 100001 - 150 000 365 52 4
nad 30 000 nad 150 000 x x x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu a náročnosti úpravy vody.
Četnost nesmí být nižší než údaj s menším počtem obyvatel.
Tabulka č. 8
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY Z ÚPRAVNY VODY
Počet zásobovanýchČetnost kontroly obsahu desinfekčního činidla/den
vodní zdroj
obyvatelpodzemnípovrchový
do 500dvakrát týdně1
501 – 5 000dvakrát týdně2
5001 – 20 00023
nad 200003x
x Četnost stanoví provozovatel podle jakosti a proměnlivosti složení povrchového vodního zdroje.
Je vhodné automatické měření a registrace zbytkového obsahu dezinfekčních prostředků.
B2) VODA BEZ ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ)
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu.
2. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo potrubí lze nahradit toto místo odběrem z nejbližší akumulační nádrže.
3. Četnost provozních rozborů podle tabulky č. 4 určí provozovatel podle potřeby s ohledem na proměnlivou jakost zdroje.
4. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.
Tabulka č. 9
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY
Objem vody
vyrobené
m3/den		Počet zásobovaných
obyvatel
(při 200 l/obyv/den)		Četnost/rok
Monitorovací
rozbor
(tab. č. 3)		úplný rozbor
(tab. č. 2)
do 100do 50021 za 2 roky
101 – 1000501 – 500041
1001 – 40005001 – 20 00081
4001 – 10 00020001 – 50 000162
10 001 – 20 00050001 – 100 000522
20 001 – 30 000100001 – 150 000524
nad 30 000nad 150 000xx
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu a náročnosti úpravy vody.
Četnost nesmí být nižší než údaj s menším počtem obyvatel.
Kontrola obsahu dezinfekčního činidla:
Určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.
C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Pro hlavní ukazatele jakosti a sledování obsahu dezinfekčního činidla je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody a složení technologické linky úpravny vody.
3. Technologické zkoušky (např. určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.
D) VODOJEMY
1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů.
2. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení.

ČÁST 4

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 až 3 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny údaje o místu odběru vzorků, datu, časovém rozpětí odběru vzorku, jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí rozbory surové a vyrobené pitné vody prokazuje pravidelně kvalitu své práce (výsledky rozborů) nezávislou kontrolou (např. „Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnání zkoušek“ pro sledované ukazatele).
3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:
– překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu30) (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody),
- počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení limitu u minimálně jednoho ukazatele v analyzovaném vzorku),
- množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům,
- počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli.
4. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti).
5. Protokoly podle bodu 1, se uchovávají trvale.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod.
PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:
Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
A) ZÁKLADNÍ ROZBOR
UkazatelSymbolJednotka
Biochemická spotřeba kyslíkuBSK5mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodouCHSK5mg/l
Nerozpuštěné látky sušenéNLmg/l
Reakce vody pH
B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)
UkazatelSymbolJednotka
Amoniakální dusíkN − NH4+mg/l
Celkový anorganický dusíkNanorq.mg/l
Celkový dusíkNcelk.mg/l
Celkový fosforPcelk.mg/l
C) PROVOZNÍ ROZBOR
Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.
Rozšíření rozsahu rozborů:
Podle místních podmínek může určit provozovatel sledování dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na čistící efekt čistírny odpadních vod nebo na znečištění vodního recipientu.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD
A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY
Tabulka č. 1
MINIMÁLNÍ ČETNOST A ROZSAH KONTROLY:
MÍSTA ODBĚRŮ:
PŘÍTOK ODPADNÍ VODY DO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
ODPADNÍ VODA NEČIŠTĚNÁ (VYPOUŠTĚNÁ) Z KAŽDÉ VOLNÉ VÝUSTĚ
Velikost čistírny
odpadních vod
počet
připojených
ekvivalentních
obyvatel		Rozsah a četnost kontrol / rok
(podle typu odběru vzorku)
vzorek avzorek bvzorek c
základní
rozbor		dusík,
fosfor		základní
rozbor		dusík,
fosfor		základní
rozbor		dusík,
fosfor
do 2001
201 – 50021
501 – 2 00042
2 001 – 5 00041)41)
5 001 – 10 00061)61)
10 001 – 50 0001212
> nad 50 0002424
1) Četnost platí po prvním roce provozu, a to v případě, že se dosáhne povolených limitních hodnot.
Typ odběru vzorku:
vzorek a: dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.
vzorek b: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
vzorek c: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
B) PROVOZNÍ ROZBORY
Tabulka č. 2
MINIMÁLNÍ ČETNOST PROVOZNÍCH ROZBORŮ
MÍSTA ODBĚRŮ:
PŘÍTOK NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD A ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Velikost čistírny
odpadních vod
počet
připojených
ekvivalentních
obyvatel		Rozsah a četnost kontrol / rok
vzorek a
základní rozbordusík, fosfor
do 200xx
201 – 500xx
501 – 2 000xx
2 001 – 5 0006x
5 001 – 25 0001212
25 001 – 100 0002626
nad 100 000xx
x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.
Četnost u čistírny nad 100 000 ekvivalentních obyvatel nesmí být nižší než uvedená četnost
pro nižší počet připojených ekvivalentních obyvatel.
Místa odběrů vzorků:
- přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod před hrubým předčištěním,
- odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.
Typ odběru vzorku:
- minimálně „vzorek a“ v čase, který nejlépe charakterizuje provoz.
PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů a další technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni, dále v kalovém a plynovém hospodářství čistírny určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Provozní rozbory mezi jednotlivými stupni se provádí podle potřeby s tím, že odběrná místa jsou:
a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,
c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod,
d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.
3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. vzorek a) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.
DENNÍ KOLÍSÁNÍ PŘÍTOKU ODPADNÍCH VOD
Za účelem zjištění průběhu míry znečištění odpadních vod v průběhu dne se doporučuje provádět celodenní bodové odběry vzorků (případně směsné vzorky po dobu 15 minut) zvláště na přítoku do čistírny odpadních vod a to v minimálním intervalu jedné hodiny se současně prováděným rozborem a měřením průtoku za bezdeštného počasí.

ČÁST 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro další využití se zjišťují:
a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom, nikl),
b) pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík,
c) polychlorované bifenyly (suma šesti kongenerů – 28 + 52 + 101 + 138 + 153 + 180), adsorbovatelné organické halogeny (AOX),
d) mikrobiologické ukazatele podle potřeby.
2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro jiné než v bodě 1) uvedené účely se zjišťují:
a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),
b) pH, sušina, organické látky,
Tabulka č. 3
MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU
Počet připojených ekvivalentních obyvatelPočet rozborů za rok
pro bod 1. a) a b)pro bod 2.
do 500podle potřeby Provozů
501 – 5 00011
5001 – 25 00022
25 001 – 100 00064
nad 100 000126
Organické kontaminanty a mikrobiologické ukazatele se zjišťují minimálně jedenkrát za rok u čistíren odpadních vod s připojeným počtem ekvivalentních obyvatel více než 5000.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí rozbory odpadní vody prokazuje pravidelně kvalitu své práce (výsledky rozborů) nezávislou kontrolou (např. „Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnání zkoušek“ pro sledované ukazatele)
3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:
- dodržení limitních koncentrací určených vodoprávním úřadem,
- účinnosti čištění jednotlivých technologických stupňů,
- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo vypouštění nečištěných odpadních vod (volná výusť),
- bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,
- bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod,
4. Protokoly podle bodu 1. se uchovávají trvale.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY
I. BYTOVÝ FOND
byty
1.na jednoho obyvatele bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok15 m3
2.na jednoho obyvatele bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok25 m3
3.na jednoho obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok35 m3
Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.
Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě. V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.
rodinné domy
na jednoho obyvatele bytu v rodinném domu s (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.
rekreační chaty (chalupy)
na jednoho obyvatele rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2 a 3 s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.
snížení množství m3 odpadní vody pro stočné
nárok na snížení množství odpadní vody pro stočné podle § 19 odst. 7 zákona prokazuje odběratel technickým propočtem daným rozdílem odebrané, vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveného podle položek č. 1 a 2 v odběru pro bytový fond (je-li důvodem kropení) nebo množstvím stanoveným odborným výpočtem (je-li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod.). Pokud je snížení množství pro stočné přiznáno s podmínkou měření vody pro kropení (zvláštním vodoměrem), nebo v případě vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) měření (zvláštním vodoměrem) množství pitné vody odebíraného pro bytový fond, je takto stanovované množství pro stočné přiznáno na celou dobu kdy měření probíhá, tedy i v případě, že snížené množství v některém z roků nedosáhne 30 m3 za rok.
II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY
a) je uvedena základní potřeba vody – ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;
b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;
c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.
kancelářské budovy
(bez stravování)
na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
4.WC, umyvadla8 m3
5.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda14 m3
6.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování18 m3
školy
(bez stravování)
na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
7.WC, umyvadla3 m3
8.WC a tekoucí teplá voda5 m3
mateřské školy a jesle s celodenním provozem
(bez stravování)
na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
9.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda8 m3
10.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování16 m3
III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY
(směrná čísla pouze pro ubytování)
na jedno lůžko za rok
hotely a penziony
11.většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou45 m3
12.většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě23 m3
13.restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20
14.pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
denní připouštění bazénu10 m3
sauna, welnes10 m3
V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
15.většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou25 m3
16.v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě15 m3
17.stravování podle položek č. 18, 19 a 20.
stravování – kuchyně, jídelna (bezobslužné)
na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
18.dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla3 m3
19.vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla8 m3
20.bufet, občerstvení1 m3
IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ
Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda
na 1 pracovníka v denním průměru za rok
zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace
21.na jednoho pracovníka18 m3
lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice
22.na jednoho pracovníka18 m3
zubní střediska s celoročním provozem, ordinace
23.na jednoho pracovníka20 m3
ošetřovaná osoba
24.na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok2 m3
rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna
25.na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
26.na jednoho pracovníka18 m3
na jedno lůžko za rok
nemocnice
(včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
27.na jedno lůžko50 m3
léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců
(včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
28.na jedno lůžko45 m3
V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem
(vybavení WC, umyvadla)
při plné obsazenosti za rok
29.na jedno sedadlo a jedno představení denně1 m3
přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea
(vybavení WC, umyvadla)
na jednoho stálého pracovníka za rok
30.14 m3
na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
31.na jednoho návštěvníka2 m3
tělocvična, sportoviště, fitness centrum
(vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)
na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
32.na jednoho návštěvníka20 m3
na 1 hřiště za rok
33.kropení antukových hřišť krytých230 m3
34.kropení antukových hřišť nekrytých460 m3
na 100 m2 za provozní den
35.kropení travnatých hřišť20 m3
za rok
36.golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje22 500 m3
na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
37.WC, umyvadla1 m3
Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.
zimní stadion
38.pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)
VI. RESTAURACE, VINÁRNY
(vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
Restaurace, vinárny, kavárny
na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok
(zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
39.pouze výčep50 m3
40.výčep, podávání studených jídel60 m3
41.výčep, podávání studených jídel a teplých jídel80 m3
Vybavení na mytí skla:
(připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
42.výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu450 m3
43.mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu60 m3
VII. PROVOZOVNY
na jednoho pracovníka v jedné směně za rok
provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
44.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda18 m3
45.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování26 m3
46.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny30 m3
holičství a kadeřnictví
na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
(zahrnuje i zákazníky)
47.v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou50 m3
samostatné prádelny (zakázkové)
48.na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)1 m3
49.na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46
VIII. PRODEJNY
prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů
na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
50.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda18 m3
prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny
na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
51.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda20 m3
52.na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)34 m3
na 100 kg živých ryb
53.prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb6 m3
potravinářské výrobny místního významu
(např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod. (WC, umyvadla)
na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
54.WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování26 m3
Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.
IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ
hospodářská zvířata
na jeden kus v průměru za rok
55.dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů36 m3
56.býk18 m3
57.tele, ovce, koza, vepř6 m3
58.prasnice8 m3
59.kůň14 m3
60.pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)1 m3
drůbež
na 100 kusů v průměru za rok
61.slepice, perličky11 m3
62.husy, kachny, krůty36 m3
X. ZAHRADY
v průměru za rok
63.venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m216 m3
Poznámka: neplatí pro výpočet snížení stočného podle § 19 odst. 9 zákona.
64.sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m23 m3
65.pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti12 m3
66.průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu
XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ
v průměru za rok
67.osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) - předpokládá se mytí 10 x ročně 1 m3
Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).
Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.
POVRCHOVÁ VODA
Tabulka č. 1a
Pořadové čísloUkazatelJednotkaA1A2A3
meznímeznímezní
1.Reakce vodypH6,5-9,55-6,5 9,5-10< 5 nebo < 10
2.Barvamg/l Pt20100200
3.Nerozpuštěné látky suš.mg/l10
4.Teplota°C202525
5.*KonduktivitamS /m125125125
6.Pachstupeň258
7.Dusičnanymg/l505050
8.Fluoridymg/l1,51,51,5
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/l0,010,020,03
10.Železo celkovémg/l0,212
11.Manganmg/l0,050,51,5
12.Měďmg/l0,050,050,1
13.Zinekmg/l355
14.Bormg/l111
15.Beryliummg/l0,0020,0020,002
16.Niklmg/l0,020,030,03
17.Arsenmg/l0,010,010,02
18.Kadmiummg/l0,0050,0050,005
19.Chrom veškerýmg/l0,050,050,05
20.Olovomg/l0,010,0250,05
21.Selenmg/l0,010,010,01
22.Rtuťmg/l0,0010,0010,001
23.Kyanidy veškerémg/l0,050,050,05
24.*Síranymg/l250250250
25.*Chloridymg/l100100250
26.Tenzidy aniontovémg/l0,20,20,5
27.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,050,050,5
28.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/l0,10,10,2
29.Pesticidní látky celkemµg/l0,50,50,5
30.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l31015
31.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikacemg/l357
32.Amonné iontymg/l0,513
33.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l5710
34.Huminové látkymg/l2,55,08,0
35.Koliformní bakterieKTJ/100 ml505 00050 000
36.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/ 100 ml202 00020 000
37.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/ 100 ml201 00010 000
38.Mikroskopický obrazjedinci/ml503 000
5001)		10 000
1 0001)
39.Pesticid jednotlivý2)µg/l0,10,10,5
40.Hliníkmg/l0,21,02,0
1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.
2) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.
* U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.
Vysvětlivky k tabulce č. 1a:
1) M - mezní, povinné hodnoty.
2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu (> stupeň 5), který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace.
3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Mezní hodnoty se nemění do doby, kdy bude provedeno na centrální úrovni vyhodnocení vazeb těchto dvou stanovení.
6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren.
7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jakosti a referenční metody jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.
PODZEMNÍ VODA
Tabulka č. 1b
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:
UkazatelJednotkaA1A2A3
Železomg/l0,2520
Manganmg/l0,051,02,0
Sulfanmg/lplatí limity pachu

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY
Tabulka č. 2
Pro kategoriiTypy úprav
A1Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, při čemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.
Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2.

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ
1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedeným v tabulkách č.1a a 1b, a to s četnosti minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.
2) Upřesnění kategorie
a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce.
b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů získaných za období posledních 2 let. V případě podzemní vody se vychází z hodnot získaných za období posledních 2 až 5 let.
3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek);
b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), nasycení kyslíkem, BSK5;
Odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;
d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.
ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nejde v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
Iu,p =Iu1 a100+Iu2 b100+Iu3 c100+Iu4 d100 ,
kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.
2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, u2 = 2, Iu3= 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY
Tabulka č. 1
MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST
UkazatelJednotkaMez stanovitelnostiPřesnost
+/-		Správnost
+/-
1.Reakce vody0.10.2
2.Barvamg/l Pt210%20%
3.Nerozpuštěné látkymg/l310%20%
4.Teplota°C5%10%
5.KonduktivitamS/m5%10%
6.Pachstupeň
7.Dusičnanymg/l210%20%
8.Fluoridymg/l0,210%20%
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/l0,0120%25%
10.Železo celkovémg/l0,0510%20%
11.Manganmg/l0,0115%25%
12.Měďmg/l0,0115%25%
13.Zinekmg/l0,0115%25%
14.Bormg/l0,0510%20%
15.Beryliummg/l0,000520%30%
16.Niklmg/l0,00120%30%
17.Arsenmg/l0,00120%30%
18.Kadmiummg/l0,000520%30%
19.Chrom veškerýmg/l0,00120%30%
20.Olovomg/l0,00120%30%
21.Selenmg/l0,00120%30%
22.Rtuťmg/l0,000220%30%
23.Baryummg/l0,0115%25%
24.Kyanidy veškerémg/l0,00520%25%
25.Síranymg/l1010%20%
26.Chloridymg/l1010%10%
27.Tenzidy aniontovémg/l0,0210%20%
28.Fenoly jednosytnémg/l0,00220%25%
29.Uhlovodíky C10-C40mg/l0,120%25%
30.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/l0,0230%50%
31.Pesticidní látky celkemµg/l0,130%50%
32.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/l0,510%20%
33.Nasycení kyslíkem%10%20%
34.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikacemg/l10%20%
35.Amonné iontymg/l0,0510%20%
36.Celkový organický uhlík (TOC)mg/l110%20%
37.Huminové látkymg/l0,510%20%
38.Koliformní bakterieKTJ/100ml
39.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100ml
40.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/100ml
41.SalmonelyKTJ/1000ml KTJ/5000ml
42.Mikroskopický obrazjedinci/ml
43.Pesticid jednotlivýµg/l0,0130%50%
44.Hliníkmg/l0,00520%25%
Pro účely této tabulky se rozumí:
a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;
b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;
c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.
Tabulka č. 2
REFERENČNÍ METODY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ POVRCHOVÉ SUROVÉ VODY
UkazatelJednotkaPracovní postup podle
1.Reakce vodyČSN ISO 10523
2.Barvamg/l PtČSN EN ISO 7887
3.Nerozpuštěné látkymg/lČSN EN 872
4.Teplota°CČSN 75 7342
5.KonduktivitamS/mČSN EN 27888
6.PachstupeňČSN EN 1622
7.Dusičnanymg/lČSN ISO 7890-3
ČSN EN ISO 10304-1
ČSN EN ISO 13395
ČSN 75 7455
8.Fluoridymg/lČSN ISO 10359-1
ČSN EN ISO 10304-1
9.Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)mg/lČSN EN ISO 9562
10.Železo celkovémg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN ISO 6332
11.Manganmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
12.Měďmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
13.Zinekmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
14.Bormg/lČSN ISO 9390
ČSN EN ISO 11 885
15.Beryliummg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
16.Niklmg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
17.Arsenmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11969
ČSN EN ISO 11885
18.Kadmiummg/lČSN EN ISO 5961
ČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
19.Chrom veškerýmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN EN 1233
20.Olovomg/lČSN ISO 8288
ČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
21.Selenmg/lČSN EN ISO 15586
ČSN EN ISO 11885
ČSN ISO 9965
22.Rtuťmg/lČSN 75 7440
ČSN EN 1483
ČSN ISO 5666-2
ČSN EN 12338
23.Baryummg/lČSN EN ISO 11885
24.Kyanidy veškerémg/lČSN EN ISO 14403
25.Síranymg/lČSN ISO 10 304-1
26.Chloridymg/lČSN ISO 9297
ČSN EN ISO 15682
ČSN EN ISO 10304-1
27.Tenzidy aniontovémg/lČSN EN 903
28.Fenoly jednosytnémg/lČSN ISO 6439
ČSN EN ISO 14402
ČSN ISO 8165-1
29.Uhlovodíky C10-C40mg/lČSN EN ISO 9377-2
30.Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)µg/lČSN 75 7554
ČSN EN ISO 17993
31.Pesticidní látky celkemµg/lČSN EN ISO 6468
ČSN EN ISO 10695
32.Chemická spotřeba kyslíku manganistanemmg/lČSN EN ISO 8467
33.Nasycení kyslíkem%ČSN EN 25 813
ČSN EN 25 814
34.Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikacemg/lČSN EN 1899-1
ČSN EN 1899-2
35.Amonné iontymg/lČSN ISO 7150-1
ČSN EN ISO 11732
36.Celkový organický uhlík (TOC)mg/lČSN EN 1484
37.Huminové látkymg/lČSN 75 7536
38.Koliformní bakterieKTJ/100mlČSN EN ISO 9308-1
39.Termotolerantní koliformní bakterieKTJ/100mlČSN 75 7835
40.Fekální streptokoky (Enterokoky)KTJ/100mlČSN EN ISO 7899-1
ČSN EN ISO 7899-2
41.SalmonelyKTJ/1000ml KTJ/5000mlČSN ISO 19250
42.Mikroskopický obrazjedinci/mlČSN 75 7712
43.Pesticid jednotlivýµg/lČSN EN ISO 6468
ČSN EN ISO 10695
ČSN EN ISO 11369
44.Hliníkmg/lČSN EN ISO 15 586
ČSN ISO 10 566
ČSN EN ISO 12020
ČSN EN ISO 11885
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE
1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby, popřípadě srážkové vody), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.
2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v tabulce této přílohy uvedeny orientační koncentrační limity pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace a čištěné společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod.
3. Podle konkrétního stavu jakosti průmyslových odpadních vod v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.
4. Dále uvedené koncentrační limity mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.
5. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.
6. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v tabulce se používají podle metodiky ministerstva také pro výpočet zvýšených nákladů na čištění odpadních vod s nadstandardním znečištěním.
ORIENTAČNÍ UKAZATELE PRO STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE (KONCENTRAČNÍ LIMITY)
UkazatelSymbolKoncentrační limity z kontrolního
dvouhodinového směsného vzorku1)mg/l
Reakce vodypH6,0 – 9,0
TeplotaT40° C
Biochemická spotřeba kyslíkuBSK5800
Chemická spotřeba kyslíkuCHSKCr1600
Nerozpuštěné látkyNL500
Dusík amoniakálníN− NH4+45
Dusík celkovýNcelk.60
Fosfor celkovýPcelk.10
Rozpuštěné anorganické soliRAS2500
Kyanidy celkovéCNˉcelk.0,2
Kyanidy toxickéCNtox.0,1
Uhlovodíky C10-C40C10-C4010
Extrahovatelné látkyEL80
Tenzidy anionaktivníPAL-A10
RtuťHg0,05
MěďCu1,0
NiklNi0,1
Chrom celkovýCrcelk.0,3
Chrom šestimocnýCr6+0,1
OlovoPb0,1
ArsenAs0,2
ZinekZn2
KadmiumCd0,1
Salmonella sp.2)negativní nález
1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.
V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.
2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE
Druh plochyplocha m2odtokový součinitelredukovaná plocha m2
(plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový úhrn: ........mm/rok tj. ..........m/rok
Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový úhrn v m/rok.
Odtokové součinitele podle druhu plochy
a) zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy (plocha A):
v případě možnosti odtoku do kanalizaceodtokový součinitel: 0,9,
b) lehce propustné zpevněné plochy (plocha B):
v případě možnosti odtoku do kanalizaceodtokový součinitel: 0,4,
c) plochy kryté vegetací (plocha C):
v případě možnosti odtoku do kanalizaceodtokový součinitel: 0,05.
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO
A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:
1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un), kde n je celkový počet kategorií.
U1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m3/h]; u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m3/rok].
2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného, v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S1 podle § 35 této vyhlášky.
3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:
Si=k+a×Uib,
kde i = 1, ... n.
4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < Si.
Poznámka:
Konstanta k má rozměr Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům.
5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 ≤ b ≤ 2.
Poznámka:
Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 velkým odběratelům.
6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:
a=S1 - kU1b
7. Pevné složky (Si + 1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:
Si+1=k+a×Ui+1b
B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)
sS = Qs × (JSS - DSS)
sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok
Qs ... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m3/rok
JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m3
DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m3.
C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru
Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:
∑i=1nsSi+∑i=1nSi×pi≤m×N+Z
pi ... počet odběrů v jednotlivých kategoriích
m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)
N ... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/rok
Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.
Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.
Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ
1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
A. Právnická osoba:
Obchodní firma nebo název:
Sídlo:
Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba:
Jméno a příjmení:
Obchodní firma:
Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa místa trvalého pobytu:
Místo podnikání:
2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:
Sloupce
1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.
2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME).
3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek ve vybraných údajích majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Majetek se ocení v cenách stanovených ministerstvem podle dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací. Tyto ceny jsou ministerstvem nejméně každých pět let aktualizovány. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí dle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.
4. Vlastník si dle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti Vyhodnocení je možné i jako výsledek Impairmentu.
5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 – opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let; úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let; kanalizační síť 90 let; čistírny odpadních vod 40 let.
6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci - přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.
7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.
12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků.
5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):
A. majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené aktuální pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Aktuální hodnota se podle cen uvedených v metodickém pokynu ministerstva stanovených na základě dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací; tyto ceny jsou nejméně každé 3 roky aktualizovány. Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).
C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle aktuální hodnoty. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům - například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“.
D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.
6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.
7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.
8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří vyúčtování podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně nákladů.
9. Č. j. a datum schválení:
10. Otisk razítka a podpis vlastníka:
Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
CELKOVÉ VYÚČTOVÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ PRO VODNÉ A STOČNÉ



1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 11 odst. 2 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
4) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
5) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
– Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
– Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží,
– Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů,
– Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků,
– Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod,
– Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
5a) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.
6) ČSN 75 77 11 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení mikroskopického obrazu.
ČSN 75 77 12 Biologický rozbor – Stanovení biosestonu.
ČSN 75 77 13 Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu.
7) ČSN EN 25667 – 1 Jakost vod - Odběr vzorků – část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 – 2 Jakost vod - Odběr vzorků – část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 – 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
– Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
– Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod,
– Část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod,
– Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
8) § 59 zákona č. 254/2001 Sb.
§ 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10) ČSN 755401 Navrhování vodovodních potrubí.
TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí.
11) ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.
12) ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodovodních a kanalizačních nádrží.
13) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
14) Zákon č. 254/2001 Sb.
15) ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel.
16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.
17) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.
18) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.
19) ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 1 - 6.
ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.
20) ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.
ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.
21) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba.
TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.
TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.
23) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.
24) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
25) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
26) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.
27) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.
28) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).
29) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací