57.
Úmluva
mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě pensí zemských, obecních a okresních.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ,
RAKOUSKA, ITALIE, RUMUNSKA A KRÁLOVSTVÍ SRBŮ, CHORVATŮ
A SLOVINCŮ
BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA:
(Překlad.)
Úmluva
mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě pensí zemských, obecních a okresních;
hodlajíce sjednati o tom úmluvu, Vysoké Smluvní Strany jmenovaly svými zmocněnci:
Spolkový President republiky Rakouské:
p. Dra Viktora Kienböcka,
spolkového ministra financí;
Jeho Veličenstvo král italský:
p. Antonio Chiaramonte Bordonaro,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Jeho Veličenstva krále Italského ve Vídni;
Jeho Veličenstvo král rumunský:
p. J. Nistora,
státního ministra;
Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců:
p. Ivana Rupnika,
doktora práv a vrchního finančního radu,
a
p. Milana Cvetniće,
vrchního revidenta státních drah;
President republiky Československé:
p. Dra Bohumila Vlasáka,
vedoucího odborového přednostu ministerstva financí,
kteří, předloživše své plné moci, shledané v dobré a náležité formě, dohodli se takto:
Článek 1.
Země, okresy a obce bývalého císařství Rakouského, které jsou úplně na území některého ze smluvních států, případně zákonití nástupci jmenovaných právnických svazků, udělí a budou platiti odpočivné a jiné zaopatřovací požitky, příslušnými předpisy stanovené, svým vlastním veřejným zaměstnancům a učitelům, kteří se stali příslušníky jiné Smluvní Strany podle mírových smluv, a to v téže výši a podle těchže předpisů jako pensionovaným zaměstnancům, kteří se stali příslušníky státu, v němž jsou výše jmenované právnické svazky. To bude platiti rovněž pro zaměstnance, kteří ztratili své místo jedině v důsledku nabytí nového státního občanství podle mírových smluv, pokud nebyli převzati do některé veřejné služby jako zaměstnanci státní nebo zemští nebo okresní nebo obecní na území státu, jehož státního občanství nabyli.
Článek 2.
Placení odpočivných a jiných zaopatřovacích požitků v obvodech zemí, okresů a obcí rozdělených v důsledku mírových smluv bude převzato správou části obvodu, ku které pensista náleží v důsledku nabytí státního občanství podle mírových smluv. Nabyl-li pensista státního občanství jiné Smluvní Strany nežli té, ku které připadly části obvodů, připadne břímě odpočivných požitků té části obvodu, ve které oprávněná osoba vysloužila největší počet služebních let při výměře odpočivného započitatelných, vyjímaje zvláštní dohody, které by placení zjednodušovaly vzájemným vyrovnáním.
Článek 3.
Vzniklo-li by použitím předchozího ustanovení (článku) správě některé z obou částí rozděleného obvodu větší břímě nežli je poměrný podíl, který bude podle článku 204. mírové smlouvy St. Germainské ustanoven pro veřejné dluhy, bude k tomuto přetížení přihlédnuto při konečném rozdělení břemen připadajících zmíněné části rozděleného správního obvodu.
Článek 4.
Vyplácel-li po 3. listopadu 1918 odpočivné požitky tohoto druhu jiný úřad nežli úřad podle předcházejících ustanovení příslušný, budou se tyto platy mezi Smluvními Stranami, případně mezi příslušnými právnickými svazky považovati za vzájemně vyrovnané.
Tato úmluva nedotýká se nijak úmluv, které mezi jednotlivými Smluvními Stranami již byly nebo ještě budou sjednány.
Článek 5.
Tato úmluva bude co nejdříve ratifikována.
Všechny státy zašlou svoje ratifikace vládě rakouské, která o tom zpraví všechny ostatní podpisující státy.
Ratifikace zůstanou uloženy v archivech vlády rakouské.
Tato úmluva stane se účinnou po ratifikaci všemi Vysokými Smluvními Stranami v den složení poslední ratifikace.
Čemuž na svědomí zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto úmluvu.
Dáno ve Vídni, dne třicátého listopadu roku tisíc devět set dvacátého třetího v jediném exempláři francouzském, který zůstane uložen v archivech vlády rakouské a jehož ověřené opisy budou vydány všem podpisujícím státům.
Za
Rakousko:
Dr. KIENBÖCK v. r.
Italii:
A. C. BORDONARO v. r.
Rumunsko:
Se zřetelem k protokolu ze dne 30. listopadu 1923 připojenému k návrhu úmluvy mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě různých skupin odpočivných požitků, jakož i k návrhu úmluvy mezi Rakouskem, Italií, Rumunskem, královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o úpravě pensí zemských, obecních a okresních,
prohlašuje podepsaný J. Nistor, státní ministr, že podepsal a podpisuje oba tyto texty úmluv se zdůrazněním, že nebudou moci tvořiti žádné překážky královské vládě rumunské, aby vnitřním zákonodárstvím ustanovila podmínky, jež bude splniti žadatelům, aby mohli uplatňovati uznání práva na pensi, jakož i na výši pense, jež má býti poskytnuta.
Dne 26. července 1924.
J. NISTOR v. r.
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců:
I. RUPNIK v. r.
M. CVETNIĆ v. r.
Československo:
Dr. BOHUMIL VLASÁK v. r.
PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NÍ SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JI.
TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM DNE 20. DUBNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO TŘICÁTÉHO.
L. S.
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ:
T. G. MASARYK v. r.
MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:
Dr. EDVARD BENEŠ v. r.
Vyhlašuje se s tím, že československý ratifikační exemplář byl uložen ve smyslu článku 5. této Úmluvy u vlády rakouské dne 8. května 1930. Složením ratifikačních listin Československou republikou a republikou Rakouskou nabývá tato Úmluva dne 8. května 1930 mezinárodní účinnosti mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ve smyslu článku III. Dodatečné úmluvy uzavřené mezi oběma státy dne 3. února 1929.
Vůči ostatním smluvním státům nabude tato Úmluva mezinárodní účinnosti po složení poslední ratifikace, což bude oznámeno zvláštní vyhláškou ministra zahraničních věcí.
Dr. Beneš v. r.