ze dne 17. prosince 1991
ČÁST DRUHÁ
ÚKOLY ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A OBCÍ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ
§ 4
Ministerstvo práce a sociálních věcí
(1)Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)
a)řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b)řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c)zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
d)zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
(2)Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, s výjimkou rozhodnutí podle § 6 odst. 4 písm. a) bod 6 a § 8a odst. 4 a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno o odkladu, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby ze zdravotních důvodů podle zvláštních předpisů46); za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
(3)Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a)rozhoduje
1.o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2.o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3.o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4.o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
5.o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
b)vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
c)jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
d)plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
e)řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
f)dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,
g)zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
h)vede registr pojištěnců nemocenského a důchodového pojištění (dále jen „registr pojištěnců“),
ch) vymáhá vrácení neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí.
Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1)Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů.
(2)Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.
(3)Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy8) stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.
(4)Okresní správy sociálního zabezpečení
a)rozhodují
1.ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
2.ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,
3.ve sporu mezi občanem a organizací o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“),
5.o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění,
6.o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění,
7.o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,
8.o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,
9.o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10.o pokutách za neplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,
11.o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let,52) jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995,
17.o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18.o plné invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity (částečné invalidity) v případech stanovených tímto zákonem,
19.o zdravotním znevýhodnění,52a) popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,
20.o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem.
b)poskytují dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,
c)poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu,
g)provádějí nemocenské pojištění
1.osob samostatně výdělečně činných,
2.zaměstnanců malých organizací; na základě žádosti malé organizace nebo zaměstnance malé organizace sdělují výši vypláceného nemocenského zaměstnancům malé organizace za kalendářní měsíc pro účely splnění ohlašovací povinnosti podle § 41 odst. 1 věty druhé a § 50 odst. 1; tyto údaje se sdělují pouze o těch zaměstnancích, popřípadě těm zaměstnancům, jichž se tyto údaje na základě těchto ustanovení týkají,
3.studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,
4.dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci,
a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně, a jejich rodinným příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,
h)vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,
53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,
i)sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,
j)opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového pojištění a pro správní výkon těchto rozhodnutí,
k)navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,
l)poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
m)řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,
n)dávají předchozí písemný souhlas
1.k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,
2.k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan nedostavil k lékařskému ošetření v den určený ošetřujícím lékařem,
3.k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem, který uznal a potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení,
4.k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím lékařem práce neschopnému občanu, nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f),
o)kontrolují
1.plnění povinností občanů a organizací (malých organizací) v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
2.provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,
p)předkládají Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,
q)posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (§ 8b),
r)vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona,32)
s)provádějí předstihové řízení pro účely důchodového pojištění pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá,
t)vedou evidenci práce neschopných občanů,
u)mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového pojištění zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
v)vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,
y)navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu,
z)vydávají ohlašovateli živnosti a žadateli o koncesi9) na jeho žádost potvrzení o tom, že nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti.
z)opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady potřebné k vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění.
§ 7
Místní příslušnost
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
b)místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),
c)sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového pojištění, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,
e)místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t), nebo lékaře, který uznává občana práce neschopným, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n); ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně,
f)místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 1, písm. ch), písm. o) č. 1, písm. r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů
(1)Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení státní sociální podpory a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem svými lékaři posuzují
a)plnou invaliditu nebo částečnou invaliditu,
b)bezmocnost,
c)dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
d)zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
e)zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,
f)zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,
g)zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,52a)
h)zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,
i)zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o občana dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, dlouhodobě zdravotně postiženého nebo o dítě dlouhodobě nemocné.
(2)Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční
a)v době určené při předchozím jednání lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, nebo
b)zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo
c)z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu úřadu státní sociální podpory anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku.
(3)Stanou-li se lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilí jednat z důvodu podjatosti, pověří Česká správa sociálního zabezpečení posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.
(4)Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.
(5)Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a)sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,
b)sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen „věznice“), jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
(7)Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž správním obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.
(8)Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování plné invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.
(9)Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.
§ 8a
Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti
(1)Okresní správy sociálního zabezpečení svými lékaři provádějí kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti.
(2)Kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného občana. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení může určit, ve kterých případech není přítomnost posuzovaného občana potřebná. Předvolat posuzovaného občana ke kontrole posuzování jeho dočasné pracovní neschopnosti je povinen jeho ošetřující lékař; předvolání musí být provedeno písemně nebo jiným prokazatelným způsobem.
(3)Ošetřující lékař odešle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doklady o vystavení dočasné pracovní neschopnosti a o jejím ukončení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly vystaveny. Ošetřující lékař je povinen vyžádat si předchozí písemný souhlas příslušné okresní správy sociálního zabezpeční v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n).
(4)Zjistí-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení, že zdravotní stav posuzovaného občana nevyžaduje uznání nebo další trvání dočasné pracovní neschopnosti, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud tak neučiní ošetřující lékař.
(5)Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných. Ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně.
§ 8b
Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany
(1)Kontrola dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem může být okresní správou sociálního zabezpečení provedena i z podnětu jeho ošetřujícího lékaře, organizace (malé organizace), která mu vyplácí nemocenské, nebo úřadu práce, který vede práce neschopného občana v evidenci uchazečů o zaměstnání.
(2)Výsledek kontroly dodržování léčebného režimu práce neschopným občanem oznamuje okresní správa sociálního zabezpečení práce neschopnému občanu, jestliže bylo zjištěno porušení léčebného režimu, a jeho ošetřujícímu lékaři, organizaci uvedené v odstavci 1 a úřadu práce uvedenému v odstavci 1, byla-li kontrola dodržování léčebného režimu provedena z jejich podnětu nebo bylo-li zjištěno porušení léčebného režimu.
(3)Zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení provádějící kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany jsou povinni se prokázat oprávněním ke kontrole, práce neschopný občan je povinen předložit těmto zaměstnancům doklad o pracovní neschopnosti.
(4)Ošetřující lékař je povinen zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení provádějícím kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany na požádání sdělit skutečnosti potřebné k provedení kontroly.
(5)Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 se řídí místem trvalého pobytu práce neschopného občana nebo místem, kde se práce neschopný občan zdržuje se souhlasem ošetřujícího lékaře.
§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1)V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové pojištění
a)vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
b)příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen „příslušníci Policie České republiky“) ministerstvo vnitra,
c)příslušníků Vězeňské služby České republiky ministerstvo spravedlnosti.
(2)Orgány ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a provádějí jejich výplatu, jestliže
a)občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b)jde o
1.příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2.příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3.příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal plně invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4.příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5.občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,32b)
6.vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a) nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 5.
(3)Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4)O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o plném invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
(5)Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
§ 10
Obce
(1)Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).
(2)Obecní úřad dohlíží, jak jí ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.
Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení
§ 11
(1)Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů, zdravotních pojišťoven,73c) zdravotnických zařízení33), jakož i organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány, zdravotní pojišťovny,73c) zdravotnická zařízení33) a organizace jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let a údaje o změně jména a příjmení občanů narozených před 1. lednem 1969, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky.
(3)Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4)Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 11a
(1)Ministerstvo vnitra poskytuje České správě sociálního zabezpečení údaje z informačního systému evidence obyvatel73a) o
a)státních občanech České republiky,73b)
b)cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu73e) a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,73f)
a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)Ministerstvo vnitra dále poskytuje České správě sociálního zabezpečení z registru rodných čísel73g) údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 1, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)Poskytovanými údaji podle odstavců 1 a 2 jsou
a)u státních občanů České republiky
1.jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,
2.datum narození,
3.pohlaví a jeho změna,
4.místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,
5.rodné číslo,
6.státní občanství,
7.adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
8.počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
9.zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
10.zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,
11.rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
12.rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
13.rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
14.rodné číslo dítěte,
15.u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
16.datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
17.den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;
b)u cizinců uvedených v odstavci 1 písm. b)
1.jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
2.datum narození,
3.pohlaví a jeho změna,
4.místo a stát, na jehož území se narodil,
5.rodné číslo,
6.státní občanství,
7.druh a adresa místa pobytu,
8.číslo a platnost povolení k pobytu,
9.počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,
10.zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
11.správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
12.rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
13.jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 1 písm. b), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
14.jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci uvedenými v odstavci 1 písm. b), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
15.vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
16.datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
17.den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;
c)u fyzických osob uvedených v odstavci 2
1.jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.den, měsíc a rok narození,
3.místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,
4.rodné číslo,
5.pohlaví,
6.jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,
7.v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,
8.státní občanství.
(4)Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení údaje, které se týkají občanů starších 15 let,
a)o přidělení nebo změně rodného čísla,
b)o změně jména nebo příjmení,
a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí informačního systému evidence obyvatel.
(5)Česká správa sociálního zabezpečení od 1. ledna 2003
a)předkládá Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,
b)může požádat o přidělení rodného čísla nebo jeho opravu výdejové místo rodného čísla, popřípadě Ministerstvo vnitra, zjistí-li důvody pro jeho přidělení nebo opravu podle zvláštního právního předpisu.73b)
(6)Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely tohoto zákona podle jejich rodných čísel.
§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a)organizace, aby podaly hlášení a předložily záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu;
b)příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu;
c)příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;
d)občana, který je uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou,52a) a občana, který žádá o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření;
e)osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem neomluvila. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro malou organizaci.
§ 13
(1)Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, které jsou organizace pro účely provádění sociálního zabezpečení povinny vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.
(2)Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh; organizace a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny poskytnout jim potřebnou součinnost.
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2)Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.
(3)Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a)informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b)správcům daně z příjmu seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,
c)zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých organizací a malých organizací a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců,
d)úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině50) a přehled zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců,
e)jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
f)orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,
g)Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a)
h)příslušné organizační složce Ministerstva financí50b) na její žádost seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona;48) u malých organizací též počet jejich zaměstnanců,
i)úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek nemocenského a důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory,
j)obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek nemocenského a důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče,
k)obecním úřadům zabezpečujícím výkon státní správy na úseku civilní služby údaje o denním vyměřovacím základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění osobám samostatně výdělečně činným, jde-li o stanovení náhrady příjmu těmto osobám při výkonu civilní služby,
l)Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona,
m)informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona50c).
(4)Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(5)Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí a údaj o rodném čísle této osoby.
(6)Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
§ 15
Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni vstupovat do organizací a kontrolovat plnění povinností uložených předpisy o sociálním zabezpečení; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni vyžadovat přijetí opatření k nápravě. Organizace jsou povinny poskytnout pověřeným zaměstnancům potřebnou součinnost.
§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení
(1)Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížení do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení a pro kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy. Obdobnou povinnost mají tato zařízení vůči úřadům státní sociální podpory v souvislosti s poskytováním dávek státní sociální podpory a vůči obecním úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním dávek a služeb sociální péče. Uvedenou povinnost mají tato zařízení i vůči orgánům krajů a orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o opravných prostředcích a s prošetřováním stížností.
(2)Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o plné invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.
(3)Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí určená zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 16a
(1)Na postup posudkových komisí při podávání posudků podle § 4 odst. 2 se nevztahuje správní řád, s výjimkou základních pravidel činnosti správních orgánů a ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci.9)
(2)Lhůta pro vydání posudku činí 60 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely byl posudek vyžádán, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tyto důvody orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán, jinak.
(3)Nepodrobí-li se posuzovaná osoba vyšetření zdravotního stavu posudkovou komisí nebo určeným zdravotnickým zařízením nebo jinému odbornému vyšetření anebo odmítne-li poskytnout jinou požadovanou součinnost, která je potřebná k podání posudku, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tuto skutečnost orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.
§ 16b
Pro postup při vydávání posudků podle
§ 8 odst. 1 ve věcech státní sociální podpory a sociální péče platí
§ 16a obdobně s tím, že lhůta pro vydání posudku činí 30 kalendářních dnů.
§ 16c
Registr pojištěnců
(1)Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení.
(2)Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných nemocenského pojištění a důchodového pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti na důchodovém pojištění:
a)jméno a současné příjmení,
b)rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)datum a místo narození,
d)pohlaví,
e)rodné číslo,
f)státní občanství,
g)rodinný stav,
h)adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky,
i)vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění a na důchodovém pojištění,
j)druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění a na důchodovém pojištění,
k)název a sídlo zaměstnavatele (organizace a malé organizace),
l)individuální číslo zaměstnavatele,
m)variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
n)název a adresu cizozemského nositele pojištění,
o)cizozemské číslo pojištění,
p)další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropských společenství73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 115
Přiznal-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového pojištění, která vylučuje poskytování jiné dávky důchodového pojištění jím vyplácené, avšak přiznané jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního a důchodu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní, plný invalidní, částečný invalidní; zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem. Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.
§ 115a
Byl-li přiznán částečný invalidní důchod po odnětí plného invalidního důchodu plátcem tohoto důchodu (
§ 81 odst. 3 věta třetí), přičemž na základě přezkumného řízení soudního náleží plný invalidní důchod po dobu, po kterou byl vyplácen částečný invalidní důchod, zúčtují se částky plného invalidního důchodu s vyplacenými částkami částečného invalidního důchodu.
§ 116
Lhůty pro výplatu dávek
(1)Dávky důchodového pojištění se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak. Zvýšení důchodu pro bezmocnost se vyplácí spolu s důchodem, k němuž náleží.
(2)Orgán sociálního zabezpečení rozhodující o přiznání dávky důchodového pojištění může žadateli o přiznání této dávky poskytovat zálohy na dávku, pokud má za to, že podmínky pro nárok na dávku jsou splněny; pokud tyto podmínky splněny nebyly, je žadatel povinen zálohy neprodleně vrátit. Po přiznání dávky důchodového pojištění zúčtuje orgán sociálního zabezpečení poskytnuté zálohy s přiznanou dávkou. Dávky důchodového pojištění, jejichž výše nedosahuje 300 Kč měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.
(3)Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání potvrzení o žití oprávněného; to platí obdobně, vyplácí-li se dávka důchodového pojištění poživateli důchodu trvale žijícímu v cizině na účet u banky v České republice. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně.
§ 116a
(1)Příjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění.
(2)Vyplývá-li z mezinárodní smlouvy, že se na poživatele starobního důchodu z českého důchodového pojištění, který je výdělečně činný v cizině, vztahují ustanovení zákona o důchodovém pojištění o souběhu tohoto důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, je poživatel tohoto důchodu povinen hlásit výši příjmu z výdělečné činnosti v cizině vždy po uplynutí období tří kalendářních měsíců s uvedením výše příjmu dosaženého v jednotlivých kalendářních měsících.
§ 116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.
73)
§ 116c
Poživatelům důchodů, umístěným v ústavech sociální péče s celoročním pobytem, provádějí výplatu dávek důchodového pojištění v hotovosti tyto
ústavy, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé souhlasí, ústav podal žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti ústavu nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí.
§ 117
Dávky důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil se vyplácejí ve stanoveném výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín výplaty dávek stanoví v oborech své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.
§ 118
Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci
(1)Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je
a)občan určený rozhodnutím obecního úřadu podle § 10,
b)občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí způsobilosti dítěte k právním úkonům, a to od tohoto dne.
(2)Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí způsobilosti k právním úkonům požádat plátce dávky důchodového pojištění, aby dávka byla již vyplácena do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci.
(3)Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(4)Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného.
Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a organizací
§ 118a
(1)Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
(2)Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu,57) má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 1 není přitom dotčeno.
(3)Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty dávky. Lhůty uvedené v předchozí větě neplynou po dobu řízení o žalobě, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(4)Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(5)Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost.
§ 118b
Jestliže organizace nepodala hlášení nebo nepředložila záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené organizací byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinna nahradit neprávem vyplacené částky. Ustanovení
§ 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.
§ 118c
Jestliže organizace i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Organizace a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi organizací a příjemcem důchodu rozhodují soudy.
66)
§ 118d
Náhrada nákladů řízení
(1)Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem.
(2)Orgány sociálního zabezpečení mohou uložit povinnost nahradit paušální částkou stanovenou zvláštním právním předpisem náklady řízení účastníku, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.
§ 119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1)V případech, kdy je malou organizací fyzická osoba, která nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem jejího podnikání.
(2)V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.
(3)Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4 písm. b) až v) nebo která bude příslušná podle § 20.
§ 120
(1)Pokud po zániku nároku na vdovský důchod v důsledku uzavření nového manželství byly vdově ještě vyplaceny některé splátky tohoto důchodu, zúčtují se tyto splátky s částkou, která vdově náleží podle § 50 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění. Ustanovení věty první platí obdobně i pro vdovecký důchod a vdovce.
(2)Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.
§ 120a
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti a přihláška k účasti na nemocenském pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
§ 120b
Část šestá hlava třetí platí přiměřeně i pro uchazeče o zaměstnání, který byl příslušným lékařem uznán práce neschopným, a osoby samostatně výdělečně činné, které pobírají nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
§ 120c
(1)Pro účely tohoto zákona se občanem rozumí fyzická osoba.
(2)Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění.67)
(3)Při provádění sociálního zabezpečení zaměstnanců státu plní organizační složky státu67a) úkoly uložené jinak právnickým osobám jako zaměstnavatelům.
§ 121
(1)Osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva a lékařů okresních správ sociálního zabezpečení jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.
(2)Osobám uvedeným v odstavci 1, které poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán, u něhož se jednání konalo.
§ 122
(1)Zaměstnanci organizací jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.
(2)Fyzickým osobám, které byly zaměstnanci organizací a porušily povinnost uvedenou v odstavci 1 větě druhé, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení, která porušení povinnosti zjistila nebo se o něm dozvěděla; jde-li však o fyzické osoby, které byly zaměstnanci orgánů uvedených v § 9, rozhodují o pokutě tyto orgány.
§ 122a
(1)Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového pojištění a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
(2)Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo.
§ 123
Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí podle příslušných dokladů. Doklady k výplatě dávek musí být podepsány pověřenými zaměstnanci organizace či okresní správy sociálního zabezpečení.
§ 123a
(1)Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč
a)k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o organizaci nebo malou organizaci, nebo
b)ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2)Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení u organizace nebo malé organizace je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše.
§ 123b
(1)Dlužné pojistné a penále může příslušná správa sociálního zabezpečení odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u organizací a malých organizací, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
(2)O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.
§ 123c
Počítání času
(1)Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2)Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.
(3)Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
§ 123d
Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.
§ 123e
(1)Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.68a)
(2)Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též
a)se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,
b)v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem,68a) pokud z charakteru podání nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě; příslušný orgán sociálního zabezpečení je povinen zveřejnit tyto tiskopisy v elektronické podobě,
c)pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li právnickou nebo fyzickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu, nebo
d)se souhlasem příslušného orgánu sociálního zabezpečení pomocí produktu výpočetní techniky, který je co do údajů shodný s předepsaným tiskopisem.
(3)Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 písm. b), uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.
(4)Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu,
b)elektronickou adresu své podatelny,
c)formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické podobě,
d)seznam kvalifikovaných certifikátů svých zaměstnanců nebo elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí.
§ 123f
Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
Burešová v. r.
Pithart v. r.