Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 4. 1964. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů

66/1956 Sb.
Znění k 6. 7. 1961historické

3 znění

    66.
    Zákon
    ze dne 19. prosince 1956,
    kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů.
    Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
    Čl. I.
    Zákon č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů, se mění a doplňuje takto:
    1.§ 2 odst. 2 zní:
    „(2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.“
    2.§ 3 odst. 2 zní:
    „(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné právní předpisy byly přesně a důsledně zachovávány a aby jich bylo používáno v souladu se zájmy pracujícího lidu. Proto také upozorňují příslušné orgány na nedostatky, které v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě toho chrání bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upevňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím přispívají k obraně vlasti.“
    3.§ 7 odst. 2 zní:
    „(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem je krajský soud, nad vojenským obvodovým soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako soud první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší soud.“
    4.§ 10 odst. 2 zní:
    „(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu.“
    5.§ 11 odst. 1 a 2 zní:
    „(1) Krajské soudy rozhodují v první stolici v senátech složených ze soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v senátech složených ze tří soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří soudců.
    (2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé stolici v senátech složených z vojenského soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu; v druhé stolici v senátech složených ze tří vojenských soudců, z nichž jeden předsedá, a dvou soudců z lidu; jinak rozhodují v senátech složených ze tří vojenských soudců.“
    6.V § 15 odst. 1 nahrazují se slova „podrobnosti stanoví jednací řád“ slovy „podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti“.
    7.§ 16 zní:
    „(1) President republiky jako vrchní velitel zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýšeného ohrožení vlasti může president republiky toto právo přenést na podřízené vojenské orgány.
    (2) Vojenské soudy se zřizují s působností
    a) pro územní obvody,
    b) pro funkcionáře ozbrojených sborů,
    c) pro části ozbrojených sborů.
    (3) Působnost podle jednotlivých bodů odstavce 2 může být spojována.
    (4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské obvodové soudy.“
    8.§ 17 se zrušuje.
    9.V § 19 se škrtají pod č. 1 slova „nebo vyšších polních“ a pod č. 2 za slovem „soudů“ se vkládají před středníkem slova „nebo generální prokurátor proti takovým rozhodnutím prokurátorů“.
    10.§ 20 odst. 1 zní:
    „(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,
    a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
    b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.
    Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.“
    11.§ 23 odst. 1 zní:
    „(1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.“
    12.§ 24 se zrušuje.
    13.§ 28 včetně nadpisu zní:
    „Jednací řád nejvyššího soudu.
    Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.“
    14.§ 29 odst. 1 zní:
    „(1) Počet soudců z lidu potřebný pro lidové a krajské soudy stanoví předseda krajského soudu, pro vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy náčelníci těchto soudů, pro nejvyšší soud předseda nejvyššího soudu.“
    15.§ 38 odst. 2 zní:
    „(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmocněné orgány dohlížejí, jak soudy plní své úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialistickou zákonnost. Předmětem dohledu na soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí, která jsou v právní moci.“
    16.§ 39 zní:
    „(1) Soudní správu u krajských soudů a u lidových soudů v obvodu krajského soudu vykonává předseda krajského soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu spravedlnosti.
    (2) Soudní správu u nejvyššího soudu vykonává předseda nejvyššího soudu, který ve věcech soudní správy podléhá ministru spravedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené v § 38 odst. 1 plní u vojenského kolegia nejvyššího soudu předseda nejvyššího soudu prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.
    (3) Soudní správu u vojenských soudů vykonává v ministerstvu spravedlnosti hlavní správa vojenských soudů.“
    17.§ 43 se zrušuje.
    18.V § 44 odpadá zmínka o § 43.
    19.§ 48 zní:
    „Oprávnění ve věcech soudní správy, která dosavadní předpisy svěřují krajské soudní správě nebo správě ministerstva spravedlnosti při krajském národním výboru, vykonává napříště předseda krajského soudu.“
    20.V § 49 nahrazují se slova „jednací řád, který vydá ministr spravedlnosti nařízením“ slovy „ministr spravedlnosti.“
    Čl. III.
    Ustanovení § 18 zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanského soudního řádu) ve znění zákona č. 68/1952 Sb. se ruší.
    Čl. IV.
    Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957. Provede jej ministr spravedlnosti a ostatní zúčastnění členové vlády.
    Zápotocký v. r.
    Fierlinger v. r.
    Široký v. r.
    Dr. Škoda v. r.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací