95
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 5. března 2008
o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb., (dále jen „zákon“) a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
§ 2
Žadatel o platbu za rajčata
(1) O platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok může požádat fyzická nebo právnická osoba, která
a) obhospodařuje zemědělskou půdu na ni evidovanou v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a 3b zákona),
b) uzavřela pro hospodářský rok 2006/2007 smlouvu na dodávku rajčat s organizací producentů ovoce a zeleniny3), která má sídlo v České republice,
c) doručí Fondu žádost o poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy4) pro kalendářní rok, na který žádá o platbu za rajčata, a
d) dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedené v příloze k tomuto nařízení,
(dále jen „žadatel“).
(2) Žádost o platbu za rajčata může podat též osoba, která je právním nástupcem žadatele, který by splnil podmínky poskytnutí platby za rajčata, nebo na niž přešla práva a povinnosti v důsledku převodu podniku, nebo nájmu podniku6).
(3) Žádost o platbu za rajčata může rovněž podat osoba, která převzala zemědělskou půdu žadatele za podmínek stanovených v nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele7), popřípadě za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem8), který by splnil podmínky poskytnutí platby za rajčata podle tohoto nařízení.
(4) Skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 doloží žadatel Fondu současně s žádostí o poskytnutí platby za rajčata, včetně způsobu a rozsahu převodu nebo přechodu práv a povinností vztahujících se k podmínkám poskytnutí platby za rajčata. V uvedených případech však není oprávněna podat žádost Fondu osoba, která by jinak mohla být žadatelem podle tohoto nařízení.
§ 3
Žádost o platbu za rajčata
(1) Žadatel doručí Fondu žádost o platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok (dále jen „žádost“) do 15. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.
(2) Žadatel k žádosti připojí smlouvu na dodávku rajčat podle § 2 odst. 1 písm. b) nebo její úředně ověřenou kopii, pokud ji nedoručil s žádostí v některém z předchozích kalendářních roků.
§ 4
Poskytnutí platby za rajčata
(1) Fond poskytne žadateli platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok na množství rajčat sjednané s organizací producentů ovoce a zeleniny3) podle smlouvy na dodávku rajčat pro hospodářský rok 2006/2007.
(2) Při stanovení výše sazby platby za rajčata pro příslušný kalendářní rok na 1 tunu rajčat se vychází z celkové částky určené na platby za rajčata stanovené pro příslušný kalendářní rok v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství9) a z množství rajčat sjednaného ve smlouvách pro hospodářský rok 2006/2007 s organizací producentů ovoce a zeleniny3) žadateli, kteří smlouvy na dodávku rajčat pro hospodářský rok 2006/2007, nebo jejich úředně ověřené kopie, doručili Fondu.
(3) Fond zveřejní sazbu platby za 1 tunu rajčat pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 2 do 30. listopadu příslušného kalendářního roku nejméně v jednom celostátním deníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Nebyla-li žadateli přiznána jednotná platba na plochu zemědělské půdy pro kalendářní rok, na který žádá o platbu za rajčata, Fond žadateli platbu za rajčata podle tohoto nařízení nepřizná.
§ 4a
Snížení platby za rajčata
Zjistí-li Fond, že žadatel v žádosti podle § 2 odst. 1 písm. c) neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisy Evropských společenství10) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v žádosti a v žádosti nevykázané je
a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 1 %10),
b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 2 %10),
c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 3 %10).
§ 5
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. března 2008.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zemědělství:
Mgr. Gandalovič v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 95/2008 Sb.
Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu
1. Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření:
2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy jako půda
a) silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin,
b) mírně erozně ohrožená, zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
3. Žadatel na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků, popřípadě jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně:
a) aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na hektar; při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin11) (například slámy) podle jiného právního předpisu12) není stanovena minimální dávka, nebo
b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části v termínu minimálně od 31. května do 31. července příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %.
4. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu pálit bylinné zbytky.
5. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená nebo přesycená vodou, s výjimkou vlastní sklizně plodiny a plnění podmínky bodu 7.
6. Žadatel nezruší, popřípadě nepoškodí krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník. Za rušení, popřípadě poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu vůči němu se souhlasem příslušného orgánu.13)
7. Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.
8. Žadatel nezmění na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.
9. Žadatel zajistí, aby se po 31. říjnu kalendářního roku na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s kulturou travní porost nenacházel porost vyšší než 30 cm, pokud jiný právní předpis14) nestanoví jinak.
10. Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem.15)
1) Čl. 143 bb nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/1994, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (ES) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, v platném znění.
2) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
3) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 2200/1996 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, v platném znění.
7) Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění pozdějších předpisů.
8) Čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
9) Příloha VIIIa nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, v platném znění.
10) Čl. 14 odst. 1 a 1a nařízení Komise (ES) č. 796/2004, v platném znění.
11) § 2 písm. h) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb.
12) § 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.
13) Například § 75 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb.
14) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.