Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v čl. 5 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy v souladu s prvním pododstavcem uvedeného odstavce dbají o to, aby zůstal zachován poměr půdy užívané jako stálé pastviny k celkové zemědělské ploše, jak je definována v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 795/2004. Tato povinnost se použije buď na celostátní, nebo na regionální úrovni.

Pokud je však zachována rozloha půdy se stálými pastvinami v absolutním vyjádření, stanovená v souladu s odst. 4 písm. a), povinnost uvedená v čl. 5 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 se považuje za splněnou.

2. Pro účely použití čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 zajistí členské státy, aby poměr uvedený v odstavci 1 tohoto článku neklesl na úkor půdy užívané jako stálé pastviny o více než 10 % vůči poměru v příslušném referenčním roce uvedeném v čl. 5 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení (dále jen „referenční poměr“).

3. Poměr uvedený v odstavci 1 se stanoví každým rokem na základě ploch vykázaných zemědělci pro daný rok.

4. V případě členských států jiných než nové členské státy se referenční poměr stanoví takto:

5. V případě nových členských států, které pro rok 2004 neuplatňují režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

6. V případě nových členských států, které pro rok 2004 uplatňují režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

7. Pro Bulharsko a Rumunsko se referenční poměr stanoví takto:

1. Pokud se zjistí, že poměr uvedený v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení klesl, dotyčný členský stát uloží na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, povinnost nepřeměňovat půdu se stálými pastvinami na půdu určenou k jiným účelům bez předchozího povolení.

Jestliže povolení uvedené v prvním pododstavci je podmíněno zřízením stálé pastviny na určité ploše půdy, tato půda se odchylně od definice v čl. 2 bodě 2 považuje za stálou pastvinu ode dne přeměny. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

2. Pokud se zjistí, že splnění povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení nelze zajistit, uloží dotyčný členský stát kromě opatření, která je třeba přijmout v souladu s odstavcem 1, na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003 a kteří disponují půdou, jež byla původně využívána jako stálé pastviny a poté přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, povinnost obnovit na této půdě stálé pastviny.

Tato povinnost se v roce 2005 vztahuje na půdu přeměněnou na půdu určenou k jiným účelům od příslušného data podle čl. 5 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003. Od 1. ledna 2006 se tato povinnost vztahuje na půdu takto přeměněnou ode dne začátku období 24 měsíců předcházejícího poslednímu dni pro podání jednotných žádostí v dotčených členských státech v souladu s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.

V takovém případě zemědělci obnoví na určitém procentu této plochy stálé pastviny nebo vyčlení jako půdu se stálými pastvinami odpovídající rozlohu. Toto procento se vypočítá na základě rozlohy půdy takto přeměněné zemědělcem a rozlohy nezbytné k opětovnému vytvoření rovnováhy.

Pokud však taková půda poté, co byla přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, byla převedena, tato povinnost se použije jedině tehdy, pokud k převodu došlo po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Odchylně od čl. 2 bodu 2 se plochy znovu přeměněné na půdu se stálými pastvinami nebo vyčleněné jako půda se stálými pastvinami považují za „stálé pastviny“ od prvního dne opětovného přeměnění nebo vyčlenění.Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

3. Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se však nevztahují na případy, kdy zemědělci vyčlenili půdu pro stálé pastviny v rámci programů podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 ze dne 30. června 1992 o způsobech zemědělské produkce slučitelných s požadavky na ochranu životního prostředí a zachování venkova(Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.), nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení(Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.) a nařízení Rady (ES) č. 1017/94 ze dne 26. dubna 1994 o přeměně půdy, na které se v současnosti pěstují plodiny na orné půdě, na půdu pro extenzivní chov hospodářských zvířat v Portugalsku(Úř. věst. L 112, 3.5.1994, s. 2.).

1. Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 20 nařízení (ES) č. 1782/2003 funguje na úrovni referenčních pozemků, jako je katastrální pozemek nebo soubor několika spolu souvisejících přirozeně ohrazených pozemků, čímž je zajištěna jednotná identifikace každého referenčního pozemku.

Členské státy kromě toho zajistí, aby byly zemědělské pozemky spolehlivě identifikovány, a zejména vyžadují, aby jednotné žádosti obsahovaly podrobné údaje nebo aby k nim byly přiloženy doklady, které určí příslušné orgány, za účelem lokalizace a změření každého zemědělského pozemku. GIS funguje na základě vnitrostátního geodetického systému.

2. Členské státy zajistí, aby přinejmenším 90 % jednotlivé plochy z alespoň 75 % referenčních pozemků, které jsou předmětem žádosti o podporu, bylo způsobilých pro podporu podle režimu jednotné platby. Toto hodnocení se provádí ročně pomocí vhodných statistických metod.

3. Pokud jde o platbu na „plochu“ pro skořápkové ovoce, stanovenou v hlavě IV kapitole 4 nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy, které mají vnitrostátní zaručenou plochu stanovenou v čl. 84 odst. 3 uvedeného nařízení větší než 1500 ha, zavedou v GIS od 1. ledna 2006 další vrstvu informací o počtu stromů na pozemek, jejich druhu a poloze, včetně výpočtu plochy sadů.

1. Systém identifikace a evidence platebních nároků, stanovený v článku 21 nařízení (ES) č. 1782/2003 je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle článku 24 tohoto nařízení zaručuje efektivní sledování platebních nároků, především pokud jde o tyto prvky:

2. Členské státy, ve kterých existuje více než jedna platební agentura, se mohou rozhodnout, že budou provozovat elektronický rejstřík na úrovni platební agentury. V takovém případě dotyčný členský stát zajistí, aby byly jednotlivé rejstříky navzájem slučitelné.

1. Aniž je dotčen čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, považuje se zalesněný pozemek za plochu způsobilou pro podporu pro účely režimu podpory na „plochu“ za předpokladu, že zemědělské činnosti nebo případně plánovanou produkci lze provádět podobným způsobem jako na nezalesněných pozemcích, které se nacházejí ve stejné zóně.

2. Je-li nějaká plocha ve společném užívání, příslušné orgány ji pomyslně rozdělí mezi jednotlivé zemědělce v poměru k tomu, jak ji používají nebo jak jsou oprávněni ji používat.

Členské státy vytvoří systém, který zaručí účinnou kontrolu dodržování podmíněnosti. Tento systém, v souladu s hlavou III kapitolou III tohoto nařízení, zahrnuje zejména:

1. Aniž je dotčeno období stanovené v čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo jakékoli ustanovení týkající se vyplácení záloh v souladu s odstavcem 3 uvedeného článku, přímé platby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení se provedou až po dokončení kontrol kritérií způsobilosti, které má členský stát provést podle tohoto nařízení.

2. Pokud jde o kontroly podmíněnosti podrobněji popsané v hlavě III kapitole III tohoto nařízení, musí být všechny neoprávněně vyplacené částky v případě, že není možné takové kontroly dokončit před výplatou, vráceny zpět podle článku 73 tohoto nařízení.

1. Zemědělec, který žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory na „plochu“, smí podat pouze jednu jednotnou žádost ročně.

Zemědělec, který nežádá o podporu v rámci žádného z režimů podpory na „plochu“, ale žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 nebo o podporu podle článků 11, 12 a 98 nařízení (ES) č. 479/2008, podá, pokud disponuje zemědělskou plochou, jak je definována v čl. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 73/2009, formulář jednotné žádosti, ve kterém uvede seznam této půdy v souladu s článkem 14 tohoto nařízení.

Zemědělec, na kterého se vztahují pouze povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008, podá formulář jednotné žádosti každý kalendářní rok, ve kterém se dané povinnosti uplatňují.

Členské státy však mohou zemědělce od povinností stanovených ve druhém a třetím pododstavci osvobodit, pokud jsou příslušným orgánům poskytnuty dotyčné informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 1782/2003.

2. Jednotná žádost se podává ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

Komise však může postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 povolit posunutí termínů uvedených výše v prvním pododstavci v některých oblastech, kde výjimečné klimatické podmínky neumožňují dodržet obvyklé lhůty.

Při stanovení data vezmou členské státy v úvahu období nutné pro poskytnutí všech příslušných údajů, aby zaručily řádnou administrativní a finanční správu podpor, a dbají o to, aby efektivní kontroly byly naplánovány zejména s ohledem na den, který má být stanoven v souladu s čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003.

3. Pokud je správou režimů podpory, které jsou předmětem jednotné žádosti podané jedním a týmž zemědělcem, pověřeno více platebních agentur, dotyčný členský stát přijme vhodná opatření, aby zajistil, že informace požadované v tomto článku budou sděleny všem dotyčným platebním agenturám.

1. Jednotná žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

2. Pro účely identifikace platebních nároků uvedených v odst. 1 písm. c) budou předtištěné formuláře rozeslané zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7.

3. Pro účely identifikace všech zemědělských pozemků v hospodářství uvedených podle odst. 1 písm. d) budou předtištěné formuláře rozeslané zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat maximální plochu způsobilou pro podporu na referenční pozemek pro účely režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu. 1 písm. d) budou předtištěné formuláře rozeslané zemědělcům podle čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahovat maximální plochu způsobilou pro podporu na referenční pozemek pro účely režimu jednotné platby. Kromě toho grafický materiál poskytovaný zemědělcům podle téhož ustanovení uvádí hranice referenčních pozemků a jejich jednotnou identifikaci, a zemědělec uvede umístění každého zemědělského pozemku.

V členských státech, které zahrnují zeměpisný informační systém pro pěstování oliv do identifikačního systému pro zemědělské pozemky podle článku 20 nařízení (ES) č. 1782/2003, musí grafický materiál poskytovaný zemědělci s ohledem na pozemky k pěstování oliv obsahovat pro každý pozemek k pěstování oliv počet olivovníků způsobilých pro podporu a jejich rozmístění na pozemku, jakož i plochu osázenou olivovníky v hektarech oliv GIS v souladu s bodem 3 přílohy XXIV nařízení (ES) č. 1973/2004.

V případě žádosti o podporu pro olivové háje uvedené v hlavě IV kapitole 10b nařízení (ES) č. 1782/2003 musí grafický materiál poskytovaný zemědělci obsahovat pro každý pozemek k pěstování oliv:

4. Při podávání formuláře žádosti opraví zemědělec předtištěný formulář uvedený v odstavci 2 a 3, pokud došlo k jakýmkoli změnám, zejména k převodům platebních nároků podle článku 46 nařízení (ES) č. 1782/2003, nebo pokud je jakýkoli údaj obsažený v předtištěném formuláři nesprávný.

Pokud se oprava týká plochy referenčního pozemku, vykáže zemědělec aktualizovanou plochu každého dotyčného zemědělského pozemku a v případě potřeby uvede nové hranice referenčního pozemku. Pokud je údaj o rozmístění olivovníků nesprávný, zemědělec nemusí udávat výslednou správnou velikost v hektarech oliv GIS, ale udá pouze současné umístění stromů.

1. Pokud zemědělec má v úmyslu produkovat konopí v souladu s článkem 52 nařízení (ES) č. 1782/2003 či konopí pěstované na vlákno, jak je uvedeno v článku 106 uvedeného nařízení, musí jednotná žádost obsahovat:

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) musejí být tyto návěsky předloženy nejpozději do 30. června, pokud se osev uskutečnil až po konečném termínu pro podání jednotné žádosti. Pokud návěsky musejí být předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že se tyto návěsky po jejich předložení v souladu s uvedeným bodem vrací zpět zemědělci. Vrácené návěsky se označí jako použité pro žádost.

Pokud žádost o podporu na platby na plochu pro plodiny na orné půdě podle hlavy IV kapitoly 10 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje prohlášení o pěstování lnu a konopí na vlákno, jak je uvedeno v článku 106 uvedeného nařízení, musí jednotná žádost obsahovat kopii smlouvy nebo závazku podle uvedeného článku, pokud členský stát neuvedl, že uvedenou kopii lze předložit k pozdějšímu datu, nejpozději však do 15. září.

2. V případě půdy vyňaté z produkce a použité v souladu s čl. 107 odst. 3 první odrážkou nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost nezbytné důkazy požadované příslušnými odvětvovými pravidly.

3. V případě žádosti o podporu ve formě zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou podle hlavy IV kapitoly I nařízení (ES) č. 1782/2003 a ve formě příplatku na pšenici tvrdou a zvláštní podpory podle článku 105 uvedeného nařízení, obsahuje jednotná žádost v souladu s pravidly, která členský stát stanoví, důkazy o tom, že bylo použito minimálního množství certifikovaného osiva pšenice tvrdé.

4. V případě žádosti o zvláštní podporu pro rýži podle hlavy IV kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost specifikaci odrůdy vyseté rýže a identifikaci příslušných pozemků.

5. V případě žádosti o platbu na plochu pro skořápkové ovoce podle hlavy IV kapitoly 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost počet stromů se skořápkovým ovocem rozdělený podle jednotlivých druhů.

6. V případě žádosti o podporu pro energetické plodiny podle hlavy IV kapitoly 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy, kterou uzavřel žadatel s nákupčím nebo prvním zpracovatelem podle článku 25 nařízení (ES) č. 1973/2004, nebo v případě žádosti podle čl. 33 odst. 2 uvedeného nařízení písemné prohlášení v souladu s uvedeným článkem.

7. V případě žádosti o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu podle hlavy IV kapitoly 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o pěstování; členské státy však mohou stanovit, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 30. červen.

8. V případě žádosti o podporu pro osivo podle hlavy IV kapitoly 9 nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost:

9. V případě žádosti o dodatečnou podporu pro chmel podle článku 68a nařízení (ES) č. 1782/2003 musí být v jednotné žádosti uvedeny příslušné plochy.

10. V případě žádosti o zvláštní platbu na bavlnu stanovenou v hlavě IV kapitole 10a nařízení (ES) č. 1782/2003, obsahuje jednotná žádost:

11. V případě žádosti o podporu pro olivové háje uvedené v hlavě IV kapitole 10b nařízení (ES) č. 1782/2003 musí jednotná žádost pro každý pozemek k pěstování oliv obsahovat počet a rozmístění na pozemku:

12. V případě žádosti o podporu pro tabák stanovenou v hlavě IV kapitole 10c nařízení (ES) č. 1782/2003, obsahuje jednotná žádost:

Členské státy mohou stanovit, že údaje uvedené v písmenu c) lze předložit odděleně k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. květen roku následujícího po sklizni.

13. V případě žádosti o podporu pro producenty cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 10f nařízení (ES) č. 1782/2003 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o dodávce podle článku 110r uvedeného nařízení.

13a. V případě žádosti o přechodné platby za ovoce a zeleninu podle kapitoly 10g hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo žádosti o přechodné platby za bobuloviny podle kapitoly 10h této hlavy musí jednotná žádost obsahovat kopii smlouvy o zpracování nebo závazek na dodávky podle článku 171db nařízení (ES) č. 1973/2004.

Členské státy mohou stanovit, že informace uvedené v prvním pododstavci mohou být poskytnuty samostatně k pozdějšímu datu, nejpozději však k 1. prosinci roku, v němž se podává žádost.

14. Informace vyžadované v podpůrných podkladech stanovených v tomto článku může příslušný orgán, je-li to možné, požadovat přímo od zdroje informací.

1. Způsoby využití půdy uvedené v čl. 6 odst. 2, v článku 38 a příloze VI nařízení (ES) č. 73/2009 a plochy využívané k produkci lnu pěstovaného na vlákno nebo plochy vykázané pro účely zvláštní podpory podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, které se nemusí vykazovat v souladu s článkem 13 tohoto nařízení, se vykazují pod samostatnou hlavičkou na formuláři jednotné žádosti.

Dále v případě, že členský stát využije možnosti podle článku 68a nařízení (ES) č. 1782/2003 poskytnout platbu uznaným seskupením producentů podle druhého pododstavce uvedeného článku, vykáže zemědělec zemědělské pozemky užívané k pěstování chmele v jednotné žádosti rovněž pod samostatným záhlavím. V takovém případě uvede zemědělec v jednotné žádosti též údaj o svém členství v daném uskupení producentů.

Způsoby využívání půdy k jiným účelům než těm, které jsou předpokládány v rámci režimů podpory podle hlavy III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003 a způsoby využívání, které nejsou uvedeny v příloze V uvedeného nařízení, se vykazují pod jednou nebo více hlavičkami „jiné využití“.

Členské státy však mohou stanovit, že první a druhý pododstavec se nepoužijí v případě, že příslušné orgány obdrží tyto informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 1782/2003.

1a. Jestliže zemědělec v daném roce nevykáže všechny plochy uvedené v odstavci 1 a rozdíl mezi celkovou plochou vykázanou v jednotné žádosti a součtem vykázané plochy a celkové plochy nevykázaných pozemků je větší než 3 % vykázané plochy, celková částka přímých plateb splatných tomuto zemědělci v daném roce se sníží až o 3 % v závislosti na závažnosti opomenutí.

První pododstavec se v případě, že se na zemědělce vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008, uplatní též na platby stanovené články 11, 12 a 98 uvedeného nařízení. Procento snížení se uplatní na celkovou částku platby dělenou počtem let uvedeným v článcích 20 a 103 téhož nařízení.

2. V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby se členské státy mohou odchýlit od ustanovení článků 12 a 13, pokud platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny k poslednímu dni pro podání jednotné žádosti.

Členské státy mohou za stejných podmínek povolit změny využití nebo režimu podpory u jednotlivých zemědělských pozemků, které jsou již vykázány v jednotné žádosti.

Odchylky stanovené v prvním a druhém pododstavci se také použijí s ohledem na první rok, kdy jsou do režimu jednotné platby zavedena nová odvětví a platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny pro zemědělce, kterých se toto zavedení týká.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že se všechny žádosti o podporu podle hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zahrnují do jednotné žádosti. V tomto případě se kapitoly II a III této hlavy, pokud jde o zvláštní požadavky stanovené s ohledem na žádost o podporu v rámci těchto režimů, použijí obdobně.

4. Každý členský stát určí minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti. Minimální rozloha však nesmí překročit 0,3 ha.

1. Po uplynutí lhůty pro podání jednotné žádosti mohou být jednotlivé zemědělské pozemky, případně doprovázené odpovídajícími platebními nároky, které dosud nebyly vykázány v jednotné žádosti pro účely některého z režimů podpory na „plochu“, doplněny do jednotné žádosti, pokud jsou splněny podmínky v rámci dotyčných režimů podpory.

Změny způsobu využívání nebo režimu podpory, pokud jde o jednotlivé zemědělské pozemky či platební nároky již vykázané v jednotné žádosti, lze provést za stejných podmínek.

Pokud změny uvedené v prvním a druhém pododstavci mají spojitost s jakýmikoli podpůrnými doklady nebo smlouvami, které je třeba předložit, jsou odpovídající změny takových dokladů nebo smluv rovněž povoleny.

2. Aniž jsou dotčeny dny pro podání jednotné žádosti stanovené Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Finskem nebo Švédskem v souladu s čl. 11 odst. 2 prvním pododstavcem, oznámí se změny provedené podle odstavce 1 tohoto článku příslušnému orgánu písemně nejpozději do 31. května daného kalendářního roku, kromě případu Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska, v němž se oznámení provede nejpozději do 15. června daného kalendářního roku.

Pokud však jde o rok 2007, budou změny provedené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku oznámeny příslušnému orgánu nejpozději do 15. června v členských státech, které uplatňují čl. 48c odst. 8 nařízení (ES) č. 795/2004. V náležitě zdůvodněných případech budou oznámení těchto změn akceptována do 20 dní po zveřejnění nařízení (ES) č. 972/2007(Úř. věst. L 216, 21.8.2007, s. 3.) v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Pokud již příslušný orgán informoval zemědělce o nesrovnalostech v žádosti o podporu nebo mu oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě a tato kontrola na místě odhalí nesrovnalosti, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se dané nesrovnalosti týkají.

Žádost o podporu od seskupení producentů, která žádají o podporu v souladu s článkem 171 nařízení Komise (ES) č. 1973/2004(Úř. věst. L 345, 20.11.2004, s. 1.), musí obsahovat veškeré údaje nutné ke zjištění způsobilosti pro podporu, a to zejména:

1. Žádost o podporu na „zvířata“ obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

Pokud je zvíře během retenčního období přemístěno na jiné místo, sdělí to zemědělec předem písemně příslušnému orgánu.

2. Členské státy zaručí každému držiteli zvířat právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez přílišného prodlení informace o údajích v počítačové databázi skotu, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu zemědělec prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, nebo podle okolností opraví chybné údaje nebo doplní chybějící údaje.

3. Členské státy mohou rozhodnout, že některé informace uvedené v odstavci 1 nemusí být v žádosti o podporu obsaženy, pokud již byly dříve sděleny příslušnému orgánu.

Členské státy mohou zejména zavést postupy, pomocí kterých mohou být údaje obsažené v počítačové databázi skotu použity pro účely žádosti o podporu, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory. Takové postupy mohou představovat systém, podle něhož může zemědělec žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni stanovenému členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi skotu. V tomto případě přijme členský stát nezbytná opatření, která zaručí, že:

4. Členské státy mohou stanovit, že některé informace uvedené v odstavci 1 mohou nebo musí být dále předány prostřednictvím subjektu nebo subjektů, které schválí. Za předávané údaje však nadále nese odpovědnost zemědělec.

Každý producent mléka, který žádá o prémii pro mléčné výrobky a o dodatečné platby podle hlavy IV kapitoly 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, podá žádost o podporu obsahující veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

1. Zemědělci, kteří žádají o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 10f nařízení (ES) č. 1782/2003, zemědělci, kteří žádají o oddělenou platbu za cukr podle článku 143ba uvedeného nařízení, a zemědělci, kteří žádají o oddělenou platbu za ovoce a zeleninu podle článku 143bb uvedeného nařízení, podají žádost o podporu obsahující veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

Žádost o podporu pro producenty cukrové řepy a cukrové třtiny rovněž obsahuje kopii smlouvy o dodávce podle článku 110r nařízení (ES) č. 1782/2003.

2. Žádost o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, o oddělenou platbu za cukr nebo o oddělenou platbu za ovoce a zeleninu se podává ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen, a v případě Estonska, Lotyšska a Litvy 15. červen.

Členské státy mohou stanovit, že kopie smlouvy o dodávce uvedená v odst. 1 druhém pododstavci může být předložena samostatně k pozdějšímu datu, avšak nejpozději 1. prosince roku podání žádosti.

1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby veškerá sdělení podle tohoto nařízení mezi zemědělcem a orgány byla zasílána elektronicky. V takovém případě je třeba přijmout vhodná opatření, která zejména zajistí, aby:

2. Pokud jde o podávání žádostí o podporu, mohou členské státy za podmínek stanovených v odst. 1 písm. a) až e) stanovit zjednodušené postupy, pokud již orgány mají údaje k dispozici, a zejména tehdy, pokud se nezměnila situace od posledního podání žádosti o podporu v rámci dotyčného režimu podpory.

1. S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 72 má podání žádosti o podporu podle tohoto nařízení po uplynutí příslušné lhůty za následek snížení částek, na které by měl zemědělec nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den.

Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která přijmou členské státy, aby zajistily předkládání veškerých podpůrných dokladů včas, tak aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, použije se první pododstavec rovněž na doklady, smlouvy nebo prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu v souladu s články 12 a 13, pokud takové doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro dotyčnou podporu. V takovém případě se snížení vztahuje na částku splatnou pro dotyčnou podporu.

Pokud je lhůta překročena o více než 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou.

2. Podání změny jednotné žádosti po uplynutí lhůty stanovené v čl. 15 odst. 2 má za následek snížení částek odpovídajících skutečnému využívání dotyčných zemědělských pozemků o 1 % za každý pracovní den.

Změny jednotné žádosti jsou přípustné pouze do posledního dne pro opožděné podání jednotné žádosti, jak je uvedeno v odst. 1 třetím pododstavci. Pokud však tento den předchází poslednímu dni stanovenému v čl. 15 odst. 2 nebo s ním spadá vjedno, změny jednotné žádosti se považují za nepřípustné po uplynutí lhůty stanovené v čl. 14 odst. 2.

3. Pokud jde o krmné plochy, pro které je jednotná žádost podána opožděně, bude výsledné snížení uplatněno spolu se snížením vztahujícím se na opožděná podání žádostí o podporu podle článků 131 a 132 nařízení (ES) č. 1782/2003.

1. Aniž jsou dotčeny případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 56 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a odchylně od článku 21 tohoto nařízení, pokud v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby v souladu s kapitolou 3 hlavy III nařízení (ES) č. 73/2009 v dotčeném členském státě musí zemědělec podat žádost o přiznání platebních nároků v souladu s čl. 56 odst. 1 uvedeného nařízení společně s jednotnou žádostí na daný rok, a pokud zemědělec tyto žádosti podá po příslušném termínu, sníží se výše plateb, které má v daném roce zemědělec obdržet na základě platebních nároků, jež mu budou přiznány, o 4 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za zamítnutou a zemědělci nejsou přiznány žádné platební nároky.

2. Pokud v dotčeném členském státě musí být žádost o účast na režimu jednotné platby a jednotná žádost podány samostatně, použije se na podání jednotné žádosti článek 21.

Aniž jsou dotčeny případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 56 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, vede v takovém případě podání žádosti o účast na režimu jednotné platby v souladu s uvedeným článkem po příslušném termínu ke snížení výše plateb, které má zemědělec obdržet v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby na základě platebních nároků, jež mu budou přiznány, o 3 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za zamítnutou a zemědělci nejsou přiznány žádné platební nároky.

3. Odstavce 1 a 2 se rovněž použijí v prvním roce, kdy jsou do režimu jednotné platby začleněna nová odvětví, a to ohledně žádostí zemědělců o účast v takových odvětvích.

Žádost o účast uvedená v prvním pododstavci se podává do data, které stanoví členský stát a které nebude pozdější než 15. května dotyčného roku.

1. Žádost o podporu lze kdykoli zcela nebo zčásti vzít písemně zpět.

V případě, že členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že písemným zpětvzetím lze nahradit oznámení o zvířatech, která opustila hospodářství zapsané do počítačové databáze skotu.

Pokud však příslušný orgán již informoval zemědělce o nesrovnalostech v žádosti o podporu nebo pokud mu oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě a pokud tato kontrola odhalí nesrovnalosti, nelze zpětvzetí žádosti povolit, pokud jde o ty části žádosti o podporu, jichž se nesrovnalosti týkají.

2. Zpětvzetí žádosti podle odstavce 1 uvede žadatele do postavení, v němž se nacházel před podáním předmětné žádosti o podporu nebo její části.

1. Správní kontroly a kontroly na místě stanovené tímto rozhodnutím se provádějí způsobem, který zajistí spolehlivé ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor a požadavků a norem platných v oblasti podmíněnosti.

2. Pokud zemědělec nebo jeho zástupce zabrání provedení kontroly na místě, žádosti o dotyčnou podporu se zamítnou.

1. Není-li účel kontroly ohrožen, může být kontrola na místě ohlášená. Ohlášení je přísně omezeno na minimální nezbytnou lhůtu a nesmí překročit 14 dnů.

U kontrol na místě týkajících se žádostí o podporu na zvířata nesmí být ohlášení uvedené v prvním pododstavci učiněno dříve než 48 hodin předem, až na řádně odůvodněné případy. Kromě toho tam, kde právní předpisy použitelné na akty a normy týkající se podmíněnosti vyžadují, aby kontrola na místě byla neohlášená, použijí se tato pravidla i v případě kontrol na místě týkajících se podmíněnosti.

2. Ve vhodných případech se kontroly na místě podle tohoto nařízení a jakékoli jiné kontroly podle předpisů Společenství provádějí současně.

1. Správní kontroly uvedené v článku 23 nařízení (ES) č. 1782/2003 mají umožnit odhalování nesrovnalostí, zejména pomocí automatizovaných elektronických prostředků, a zahrnují křížové kontroly:

2. Po oznámení nesrovnalostí zjištěných při křížových kontrolách následuje další vhodný administrativní postup, a je-li to nezbytné, kontrola na místě.

Pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu dvou nebo více zemědělců v rámci stejného režimu podpory a celková vykázaná plocha přesahuje zemědělskou plochu s rozdílem, který spadá pod definici odchylky podle čl. 30 odst. 1, mohou členské státy stanovit poměrné snížení příslušných ploch. V tomto případě se mohou dotčení zemědělci odvolat proti rozhodnutí o snížení na základě toho, že některý z dotčených zemědělců vykázal k jejich újmě plochy přesahující tuto odchylku.

1. Kontroly na místě se provádějí bez ohlášení. Pokud však není ohrožen účel kontroly, lze kontrolu oznámit předem ve lhůtě přísně omezené na nezbytné minimum. Takové oznámení, až na řádně odůvodněné případy, nesmí být učiněno dříve než 48 hodin předem.

2. Ve vhodných případech se kontroly na místě podle tohoto nařízení a jakékoli jiné kontroly podle právních předpisů Společenství provádějí současně.

1. Celkový počet každoročně prováděných kontrol na místě musí pokrýt alespoň 5 % všech zemědělců žádajících o režim jednotné platby nebo jednotné platby na plochu.

Členské státy zajistí, aby kontroly na místě pokrývaly alespoň 3 % zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci ostatních režimů podpory na plochu podle hlav III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003.

2. Celkový počet každoročně provedených kontrol na místě kromě toho pokryje alespoň:

3. Kdyby kontroly na místě odhalily významné nesrovnalosti v souvislosti s určitým režimem podpory nebo v určitém regionu či jeho části, příslušný orgán přiměřeně zvýší počet kontrol na místě v běžném roce a navíc přiměřeně zvýší procento zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v následujícím roce.

4. Pokud je stanoveno, že určité části kontroly na místě lze provádět na základě výběrového souboru, musí tento výběrový soubor zaručovat spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly. Členské státy stanoví kritéria pro výběr výběrového souboru. Pokud kontroly tohoto výběrového souboru odhalí nesrovnalosti, bude velikost výběrového souboru přiměřeně zvětšena.

1. Výběrový soubor pro kontroly na místě podle tohoto nařízení vybere příslušný orgán na základě analýzy rizik a reprezentativnosti podaných žádostí o podporu. Účinnost analýzy rizik se každoročně hodnotí a aktualizuje:

Členské státy pro zajištění reprezentativnosti namátkově vyberou 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 26 odst. 1 a 2.

Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 26 odst. 1 a 2, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

2. Analýza rizik bere v úvahu:

3. Příslušný orgán eviduje důvody pro výběr každého zemědělce pro kontrolu na místě. Inspektor, který provádí kontrolu na místě, je o tom před zahájením kontroly na místě informován.

4. V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního souboru před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou dostupné všechny příslušné žádosti.

1. O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví zpráva o kontrole, která umožní přezkoumat podrobnosti provedených kontrol. Zpráva bude obsahovat zejména:

2. Zemědělec může zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, zemědělec obdrží kopii zprávy o kontrole.

Pokud byla kontrola na místě provedena formou dálkového průzkumu země v souladu s článkem 32, mohou členské státy rozhodnout, že zemědělci nebo jeho zástupci nemusí být dána příležitost podepsat zprávu o kontrole, pokud při kontrole dálkovým průzkumem země nebyly odhaleny žádné nesrovnalosti. Pokud tyto kontroly odhalí nesrovnalosti, dostane zemědělec příležitost podepsat zprávu před tím, než příslušný orgán rozhodne na základě zjištění o jakémkoli snížení nebo vyloučení.

1. Plochy zemědělských pozemků se určí osvědčenými prostředky, které zajistí přesnost měření kvality přinejmenším rovnocennou té, kterou vyžaduje platná technická norma stanovená na úrovni Společenství.

Přípustná odchylka je definována maximální nárazníkovou zónou 1,5 m po obvodu zemědělského pozemku. Maximální přípustná odchylka však u žádného zemědělského pozemku nepřekročí absolutní hodnotu 1,0 ha.

Přípustná odchylka stanovená v druhém pododstavci se nepoužije na pozemky osázené olivami, u nichž je plocha vyjádřena v hektarech oliv GIS v souladu s body 2 a 3 přílohy XXIV nařízení (ES) č. 1973/2004.

2. Celkovou plochu zemědělského pozemku lze zohlednit za předpokladu, že je plně využívána podle obvyklých zásad dotyčného členského státu nebo regionu. V ostatních případech se zohlední skutečně využívaná plocha.

Pokud jde o regiony, v nichž některé prvky, zejména živé ploty, příkopy a zdi, jsou tradiční součástí správných zemědělských postupů pěstování plodin nebo využití půdy, mohou členské státy rozhodnout, že odpovídající plocha je součástí plně využívané plochy, pokud nepřesáhne celkovou šířku, kterou určí členské státy. Tato šířka musí odpovídat tradiční obvyklé šířce v dotyčném regionu a nesmí přesáhnout 2 metry.

Členské státy mohou po předchozím oznámení Komisi povolit šířku větší než 2 metry, pokud byly dotyčné plochy určené pro pěstování plodin na orné půdě zohledněny při stanovení výnosů v dotyčných regionech.

3. Jako doplněk k odstavci 2 se zahrne do celkové plochy zemědělského pozemku jakýkoli charakteristický prvek, který je uvedený v aktech podle přílohy III nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo který může být součástí dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 5 a přílohy IV uvedeného nařízení.

4. Způsobilost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje všemi vhodnými prostředky. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.

Kontroly na místě, které se týkají žádostí o podporu pro osivo podle článku 99 nařízení (ES) č. 1782/2003, zahrnují zejména:

Kontrolami na místě u výrobců cukru v rámci žádostí o podporu pro cukrovou řepu pro producenty cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 10f nařízení (ES) č. 1782/2003 se ověří:

1. Pokud se nějaký členský stát rozhodne pro možnost provádět kontroly na místě prostřednictvím dálkového průzkumu země stanovenou v druhém odstavci článku 29, postupuje následovně:

2. Pokud tyto kontroly již nelze v běžném roce provést prostřednictvím dálkového průzkumu země, musí být provedeny dodatečné kontroly uvedené v čl. 26 odst. 3 prostřednictvím tradičních kontrol na místě.

1. Odrůdy konopí způsobilé k poskytnutí podpory formou přímých plateb jsou uvedeny ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ dne 15. března roku, pro který je poskytnuta podpora, a zveřejněných podle článku 17 směrnice Rady 2002/53/ES, s výjimkou odrůd Finola a Tiborszallasi.

2. Metoda, kterou použijí členské státy v souladu s čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 k určení obsahu tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v pěstovaných plodinách, je popsána v příloze I tohoto nařízení.

3. Příslušný orgán členského státu vede záznamy o výsledcích zkoumání obsahu THC. Tyto záznamy pro každou odrůdu zahrnují minimálně výsledky týkající se obsahu THC v každém vzorku vyjádřeného v procentech s přesností na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených testů, časové údaje, kdy byl odebrán vzorek, a jaká opatření byla přijata na vnitrostátní úrovni.

Pokud však zjištěný obsah THC u jakéhokoli vzorku přesahuje obsah stanovený v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, tento členský stát zašle Komisi nejpozději do 15. listopadu příslušného hospodářského roku zprávu o veškerém zkoumání THC v souvislosti s takovou odrůdou. Tato zpráva obsahuje výsledky týkající se obsahu THC v každém vzorku vyjádřeného v procentech s přesností na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených testů, časové údaje, kdy byl odebrán vzorek, a jaká opatření byla přijata na vnitrostátní úrovni.

4. Pokud průměrný výsledek u všech vzorků dané odrůdy přesáhne obsah THC, který stanoví čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy použijí následující hospodářský rok pro příslušnou odrůdu postup B uvedený v příloze I tohoto nařízení. Tento postup se používá v průběhu následujících hospodářských let, pokud všechny analytické výsledky dané odrůdy nebudou pod úrovní obsahu THC, který stanoví čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Pokud průměrný výsledek u všech vzorků dané odrůdy přesáhne druhý rok obsah THC, který stanoví čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, tento členský stát požádá o zmocnění k zákazu uvádění této odrůdy na trh podle článku 18 směrnice Rady 2002/53/ES. Taková žádost musí být zaslána Komisi nejpozději do 15. listopadu příslušného hospodářského roku. Od následujícího roku není odrůda způsobilá k poskytnutí podpory formou přímých plateb v příslušném členském státě.

5. Konopí musí být pěstováno za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů ode dne skončení květu, aby bylo možné provést kontroly stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po skončení květu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po skončení květu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze I.

1. S ohledem na žádosti o podporu pro tabák podle hlavy IV kapitoly 10c nařízení (ES) č. 1782/2003 se všechny dodávky kontrolují. Každá dodávka musí být příslušným orgánem schválena a tento orgán o ní musí být předem informován, aby mohl určit datum jejího uskutečnění. Při této kontrole musí být zejména ověřeno, zda příslušný orgán dodávku předem schválil.

2. Pokud je tabák dodán do schváleného výkupního střediska podle čl. 171ck odst. 2 nařízení (ES) č. 1973/2004, může nezpracovaný tabák opustit po kontrole výkupní středisko pouze za účelem přepravy do zpracovatelského závodu. Po kontrole je tabák shromážděn v různých množstvích.

Převoz těchto množství do zpracovatelského závodu musí písemně povolit příslušný orgán, který o něm musí být předem informován, aby mohl přesně určit způsob dopravy, trasu, čas odjezdu a příjezdu, jakož i množství tabáku přepravovaná v každém stadiu převozu.

3. Při přejímání tohoto tabáku zpracovatelským závodem ověří příslušný kontrolní subjekt zejména jeho zvážením, zda se skutečně jedná o oddělená množství kontrolovaná ve výkupním středisku.

Příslušný orgán může stanovit zvláštní podmínky, které považuje za nutné pro kontrolu obchodních postupů.

1. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zajistily, že surový tabák bude podroben dozoru v okamžiku, kdy je doručen od zemědělce do prvozpracovatelského podniku.

Dozor zabezpečí, že surový tabák není uvolněn před ukončením prvního zpracování a obalové úpravy a že žádný surový tabák není předložen ke kontrole více než jednou.

2. Kontroly během prvního zpracování a obalové úpravy tabáku ověří soulad s článkem 171cb nařízení (ES) č. 1973/2004, zejména vzhledem k množstvím surového tabáku v každém kontrolovaném podniku, přičemž rozliší surový tabák vypěstovaný ve Společenství od surového tabáku pocházejícího nebo dodaného ze třetích zemí. Za tímto účelem uvedené kontroly zahrnují:

3. Kontroly podle tohoto článku se provedou na místě, kde je surový tabák zpracován. Zúčastněné podniky písemně sdělí příslušným subjektům místa zpracování tabáku ve lhůtě stanovené členským státem. Za tímto účelem mohou členské státy určit údaje, které musí prvozpracovatelské podniky příslušným subjektům poskytnout.

4. Kontroly podle tohoto článku nesmí být v žádném případě ohlášené.

1. U jiných režimů podpory než těch, které jsou uvedeny v čl. 123 odst. 6 a článku 130 nařízení (ES) č. 1782/2003, se v průběhu retenčního období pro dotyčný režim podpory provede alespoň 60 % minimální míry kontrol na místě stanovené v poslední větě čl. 26 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. Zbývající procento kontrol na místě se provede v průběhu retenčního období pro některý z těchto režimů podpor.

Pokud však členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, musí být minimální míra kontrol na místě stanovená v poslední větě čl. 26 odst. 2 písm. b) provedena v plném rozsahu v průběhu retenčního období dotyčného režimu podpory.

2. V průběhu retenčního období se provede alespoň 50 % minimální míry kontrol na místě stanovené v poslední větě čl. 26 odst. 2 písm. c). Avšak v těch členských státech, ve kterých není plně zaveden a používán systém stanovený nařízením (ES) č. 21/2004, pokud jde o kozy a ovce, zejména ve vztahu k identifikaci zvířat a řádnému vedení registrů, se v průběhu retenčního období provede minimální míra kontrol na místě v plném rozsahu.

1. Kontroly na místě zahrnují všechna hospodářská zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory podléhajících kontrole, a v případě kontrol režimů podpory skotu také skot, pro který nebyly podány žádosti.

2. Kontroly na místě zahrnují zejména:

1. Pokud jde o zvláštní prémii pro skot stanovenou v čl. 123 odst. 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 a o porážkovou prémii stanovenou v článku 130 uvedeného nařízení a v případech, kdy členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 uvedeného nařízení, se kontroly na místě provádějí na jatkách. V takovém případě provedou členské státy kontroly na místě buď:

Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují následné přezkoumání dokumentů, porovnání se záznamy v počítačové databázi skotu a kontroly přehledů osvědčení o porážce nebo jim rovnocenných informací, které byly zaslány ostatním členským státům v souladu s čl. 121 odst. 3 nařízení (ES) č. 1973/2004.

2. Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují fyzické kontroly jatečních postupů prováděných v den konání kontroly na místě na základě výběrového souboru. Je-li to nezbytné, ověřuje se rovněž, zda jsou jatečně upravená těla předaná k vážení způsobilá pro podporu.

1. Pokud jde o porážkovou prémii poskytovanou na skot vyvážený do třetích zemí v souladu s článkem 130 nařízení (ES) č. 1782/2003 a pokud členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 téhož nařízení, podléhají veškeré nakládací operace kontrolám na místě, které se provádějí takto:

2. Zvířecí pasy se odevzdají příslušnému orgánu v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1760/2000.

3. Platební agentura přezkoumá žádosti o podporu na základě platebních dokladů a dalších informací, které má k dispozici, zejména dokumentů týkajících se vývozu a poznámek příslušných kontrolních orgánů; zkontroluje také, zda byly odevzdány zvířecí pasy v souladu s odstavcem 2.

1. Pokud členské státy provádějí kontroly na místě podle tohoto nařízení současně s kontrolami podle nařízení (ES) č. 1082/2003, bude zpráva o kontrole podle článku 28 tohoto nařízení doplněna zprávami uvedenými v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1082/2003.

2. Pokud jde o kontroly na jatkách podle čl. 36 odst. 1, může zpráva o kontrole stanovená v článku 28 spočívat v tom, že se v účetnictví jatek uvede, která zvířata byla podrobena kontrolám.

Pokud jde o kontroly podle čl. 36 odst. 2, musí zpráva zahrnovat mimo jiné i identifikační čísla, hmotnosti jatečně upravených těl a data porážek pro všechna zvířata poražená a kontrolovaná v den kontroly na místě.

3. Pokud jde o kontroly stanovené v článku 37, může zpráva o kontrole sestávat pouze z údajů o takto kontrolovaných zvířatech.

4. Pokud kontroly na místě provedené v souladu s tímto nařízením odhalí případy porušení ustanovení hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000, musí být kopie zprávy o kontrole podle článku 28 tohoto nařízení neprodleně zaslány orgánům příslušným pro provádění nařízení (ES) č. 1082/2003.

Pro účely této kapitoly se použijí tyto obecné zásady a definice:

1. Odpovědnost za provádění kontrol ohledně dodržování příslušných požadavků a norem nesou specializované kontrolní subjekty.

Platební agentury nesou odpovědnost za stanovení snížení nebo vyloučení podle hlavy IV kapitoly II tohoto nařízení.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že kontroly ve vztahu ke všem nebo některým požadavkům, normám, aktům nebo oblastem podmíněnosti křížového dodržování provádějí platební agentury, pokud členský stát zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že kontroly provádějí specializované subjekty.

1. Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky nebo normy, za které odpovídá, zkontroluje nejméně 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o přímou platbu v rámci režimů podpory podle čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003, za které dotyčný kontrolní orgán odpovídá. Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, též zkontroluje nejméně 1 % všech zemědělců, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008 v daném kalendářním roce a za které dotyčný kontrolní orgán odpovídá.

Minimální míry kontrol uvedené v prvním pododstavci může být dosaženo na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu nebo na úrovni každého aktu nebo normy nebo skupiny aktů nebo norem. V případě, že kontroly neprovádí platební agentury, jak stanoví článek 42, může být nicméně této míry kontrol dosaženo na úrovni každé platební agentury.

Pokud právní předpisy použitelné na akty a normy již stanoví minimální míru kontrol, použije se tato míra namísto minimální míry uvedené v prvním pododstavci. Alternativně mohou členské státy rozhodnout, že každý případ porušení zjištěný při kontrolách na místě podle použitelných právních předpisů na akty a normy, které se provádějí mimo výběrový soubor uvedený v prvním pododstavci, se ohlásí příslušnému kontrolnímu orgánu, který odpovídá za dotyčný akt nebo normu, a který bude případ sledovat. Použijí se ustanovení této hlavy.

1a. Při stanovení minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nepřihlíží k opatřením vyžadovaným v čl. 6 odst. 3 nebo v čl. 7 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003.

2. Pokud kontroly na místě odhalí závažný stupeň porušení daného aktu nebo normy, zvýší se počet kontrol, které se mají u tohoto aktu nebo normy provést v následujícím kontrolním období.

1. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné v případech porušení, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, je výběr hospodářství, která mají být kontrolována v souladu s článkem 44, založen na analýze rizik podle příslušných právních předpisů nebo na analýze rizik přizpůsobené dotyčným požadavkům nebo normám. Tato analýza rizik může být prováděna na úrovni jednotlivých hospodářství, kategorií hospodářství, geografických oblastí, nebo – v případě uvedeném v tomto článku v odst. 3 druhém pododstavci písm. b) – na úrovni podniků.

Analýza rizik může zohlednit jednu nebo obě následující okolnosti:

Aniž je dotčen čl. 44 odst. 1, může se členský stát rozhodnout vybrat zemědělce, kteří dostávají přímé platby, a zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008, na základě téže analýzy rizik.

1a. Pro zajištění reprezentativnosti bude namátkově vybráno 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 44 odst. 1 prvního pododstavce.

Pokud však počet zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 44 odst. 1 prvního pododstavce, neměl by počet namátkově vybraných zemědělců v dodatečném výběrovém souboru přesáhnout 25 %.

1b. Částečný výběr kontrolního výběrového souboru může být podle potřeby proveden před koncem dotyčného období pro podávání žádostí na základě dostupných informací. Prozatímní výběrový soubor bude doplněn, jakmile budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

2. Výběrové soubory zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na základě článku 44, budou vybrány z výběrových souborů zemědělců, kteří již byli vybráni na základě článků 26 a 27 a na které se vztahují příslušné požadavky nebo normy. Výběrový soubor stanovený v čl. 44 odst. 1 prvním pododstavci druhé větě se však vybere ze zemědělců, kteří podléhají uplatňování článků 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008 v daném kalendářním roce.

3. Odchylně od odstavce 2 mohou být výběrové soubory zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na základě článku 44, vybrány ze skupiny zemědělců, kteří podávají žádosti o přímé platby v rámci režimů podpory ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003, a mezi zemědělci, na které se vztahují články 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008 a kteří jsou povinni dodržovat příslušné požadavky nebo normy.

V tomto případě:

4. Může být rozhodnuto o využití kombinace postupů stanovených v odstavcích 2 a 3, pokud taková kombinace zvýší účinnost kontrolního systému.

1. Kde je to namístě, ověřuje se dodržování požadavků a norem prostředky upravenými v právních předpisech použitelných na dotyčný požadavek nebo normu.

2. V ostatních případech se ověření provádí jakýmikoli vhodnými prostředky definovanými příslušným kontrolním orgánem, které zajistí přinejmenším takovou přesnost, jaká se vyžaduje pro úřední ověření podle vnitrostátních předpisů.

3. Kde je to vhodné, lze kontroly na místě provést s použitím metod dálkového průzkumu země.

1. Při provádění kontrol na výběrovém souboru uvedeném v článku 44 zajistí příslušný kontrolní orgán, aby u takto vybraných zemědělců bylo ověřeno dodržování požadavků a norem, za které odpovídá.

Bez ohledu na první pododstavec, kde je minimální míry kontrol dosaženo na úrovni každého aktu nebo normy nebo skupiny aktů nebo norem tak, jak je stanoveno ve druhém pododstavci čl. 44 odst. 1, budou vybraní zemědělci kontrolováni s ohledem na plnění příslušného aktu nebo normy nebo skupiny aktů nebo norem.

Obecně bude každý zemědělec, který je vybrán pro kontrolu na místě, kontrolován v době, kdy může být většina požadavků a norem, pro něž byl vybrán, kontrolována. Členské státy však zajistí, aby bylo v průběhu roku dosaženo odpovídající úrovně kontrol pro všechny požadavky a normy.

1a. Kontroly na místě musí popřípadě zahrnovat všechny zemědělské pozemky v hospodářství. Skutečná inspekce v terénu jako součást kontroly na místě se však může omezit na výběrový soubor, který tvoří alespoň jedna polovina zemědělských pozemků, jichž se týká požadavek nebo norma pro hospodářství za předpokladu, že takový výběrový soubor zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly co se týče požadavků a norem. Pokud tato kontrola výběrového souboru odhalí porušení, musí být výběrový soubor skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků rozšířen.

Kromě toho tam, kde tak stanoví použitelné právní předpisy pro akt nebo normu, se skutečná kontrola souladu s požadavky a normami jako součást kontroly na místě může omezit na reprezentativní výběrový soubor objektů, které mají být kontrolovány. Členské státy však musí zajistit, aby kontroly byly prováděny u všech požadavků a norem, u nichž může být soulad kontrolován v době návštěvy.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 se zpravidla provádějí v rámci jedné kontrolní návštěvy a jsou zaměřeny na požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době této návštěvy, s cílem zjistit jakékoli porušení těchto požadavků a norem a označit případy, které je třeba podrobit dalším kontrolám.

3. Pokud členské státy zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že se kontroly uskutečňují při kontrolách na místě, mohou být kontroly na úrovni hospodářství nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni podniků tak, jak je uvedeno v bodě b) druhého pododstavce čl. 45 odst. 3.

4. Při výkonu kontrol na místě mohou členské státy použít objektivní kontrolní ukazatele specifické pro určité požadavky a normy, pokud zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že se kontroly uskutečňují bez použití ukazatelů.

Ukazatele musejí být přímo spojeny s požadavky nebo normami, které představují, a musí se týkat všech prvků, které se musí kontrolovat při kontrole dotčených požadavků nebo norem.

5. Kontroly na místě týkající se výběrového souboru uvedeného v čl. 44 odst. 1 musí být uskutečněny v tomtéž kalendářním roce, kdy jsou podány žádosti o podporu.

1. O každé kontrole na místě podle této kapitoly vypracuje příslušný kontrolní orgán zprávu o kontrole, bez ohledu na to, zda byl dotyčný zemědělec vybrán pro kontrolu na místě v souladu s článkem 45 nebo v důsledku porušení, na které byl příslušný kontrolní orgán jakýmkoli jiným způsobem upozorněn.

Tato zpráva se dělí na tyto části:

2. Zemědělec musí být informován o každém zjištěném porušení ve lhůtě 3 měsíců po provedení kontroly na místě.

Jestliže zemědělec neučinil okamžité nápravné opatření, které by odstranilo porušení zjištěné ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, musí být informován, že nápravné opatření musí být učiněno podle uvedeného ustanovení ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.

Jestliže členský stát využije možnosti neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, musí být dotyčný zemědělec informován nejpozději do jednoho měsíce po přijetí rozhodnutí neuplatnit snížení nebo vyloučení platby, že musí být učiněno nápravné opatření.

3. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v právních předpisech z oblasti příslušných požadavků a norem, zpráva o kontrole se dokončí ve lhůtě jednoho měsíce po provedení kontroly na místě. Tuto lhůtu však lze v řádně odůvodněných případech prodloužit na tři měsíce, zejména pokud to vyžaduje chemická nebo fyzikální analýza.

Pokud příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, zašle se zpráva platební agentuře ve lhůtě jednoho měsíce po jejím dokončení.

1. Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:

Odchylně od písmene b) se pro účely písmene a) bere v úvahu průměr hodnot jednotlivých platebních nároků vázaných k příslušné vykázané ploše.

2. Pokud je plocha zjištěná pro účely režimu jednotné platby menší než vykázaná plocha, použijí se ke zjištění platebních nároků, jež musí být vráceny do vnitrostátní rezervy v souladu s čl. 45 odst. 1 a čl. 42 odst. 8 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1782/2003, níže uvedená ustanovení:

Pro účely tohoto odstavce je s nároky plynoucími z vynětí půdy z produkce a s ostatními platebními nároky nakládáno odděleně.

3. Pokud jedna a tatáž plocha slouží jako základ pro žádost o podporu v rámci několika režimů podpory na „plochu“, tato plocha se bere v úvahu samostatně pro každý z těchto režimů podpory.

1. Pokud se v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu, osivo a tabák podle hlavy IV kapitol 6, 9 a 10c nařízení (ES) č. 1782/2003, zjistí, že zjištěná plocha s určitou skupinou plodin je větší než plocha vykázaná v žádosti o podporu, použije se pro výpočet podpory vykázaná plocha.

2. Pokud s ohledem na žádost o podporu v rámci režimu jednotné platby existuje rozpor mezi vykázanými platebními nároky a vykázanou plochou, vypočítá se platba požadované podpory v rámci režimu jednotné platby z menší rozlohy.

3. Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení podle článků 51 a 53, překročí-li plocha vykázaná v jednotné žádosti plochu zjištěnou pro stejnou skupinu plodin v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené k výrobě škrobu, osivo a tabák podle hlavy IV kapitol 6, 9 a 10c nařízení (ES) č. 1782/2003, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro tuto skupinu plodin.

Aniž by byl však dotčen článek 29 nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud je rozdíl mezi celkovou zjištěnou plochou a celkovou plochou vykázanou pro platbu v rámci režimů podpor stanovených v hlavách III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003 menší nebo roven 0,1 hektaru, rovná se zjištěná plocha vykázané ploše. Pro tento výpočet bude vzato v úvahu pouze vykázání větší rozlohy ploch na úrovni stejné skupiny plodin.

Ustanovení uvedené v druhém pododstavci se nepoužije, činí-li rozdíl více než 20 % celkové plochy vykázané v žádosti o platbu.

4. Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení podle článků 51 a 53, pokud jde o žádosti o podporu v rámci režimu jednotné platby, použijí se ohledně nároků plynoucích z vynětí půdy z produkce pro účely vymezení „zjištěné plochy“ v čl. 2 bodu 22 níže uvedená pravidla:

5. Pokud jde o plochy vykázané pro účely zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou podle článku 72 nařízení (ES) č. 1782/2003 a pro účely příplatku a zvláštní podpory na pšenici tvrdou podle článku 105 uvedeného nařízení, vypočítá se v případě zjištění rozdílu mezi minimálním množstvím certifikovaného osiva stanoveným členským státem a skutečně použitým množstvím plocha tak, že se celkové množství certifikovaného osiva, jehož použití zemědělec prokázal, vydělí minimálním množstvím certifikovaného osiva na hektar, které stanovil členský stát pro dotyčnou produkční oblast.

6. Výpočet maximální plochy, na niž lze poskytnout platby zemědělcům, kteří žádají o platbu na plodiny na orné půdě v souladu s hlavou IV kapitolou 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, se provádí na základě zjištěné plochy půdy vyňaté z produkce a poměrně pro každou dotčenou plodinu. Platby producentům plodin na orné půdě se však v souladu s čl. 107 odst. 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 ve vztahu ke zjištěné ploše půdy vyňaté z produkce sníží pouze na úroveň odpovídající ploše potřebné pro vypěstování 92 tun obilovin.

7. Pokud zemědělec v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 72 nemohl splnit své závazky, neztrácí nárok na podporu, pokud jde o plochu způsobilou pro podporu v době, kdy došlo k zásahu vyšší moci nebo nastaly mimořádné okolnosti.

1. Pokud plocha skupiny plodin vykázaná pro účely některého z režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu, osivo a tabák podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009 a hlavy IV kapitoly 10c nařízení (ES) č. 1782/2003, přesahuje plochu zjištěnou v souladu s čl. 50 odst. 3 a 5 tohoto nařízení, vypočte se podpora na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, pokud tento rozdíl přesahuje buď 3 %, nebo dva hektary, ale ne více než 20 % zjištěné plochy.

Pokud je rozdíl větší než 20 % zjištěné plochy, neposkytne se pro dotyčnou skupinu plodin žádná podpora na „plochu“.

Pokud je rozdíl větší než 50 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi vykázanou plochou a plochou zjištěnou v souladu s čl. 50 odst. 3 a 5 tohoto nařízení. Uvedená částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006(Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 9.). Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

2. Pokud z hlediska celkové zjištěné plochy, pro kterou byla podána jednotná žádost, s výjimkou žádostí o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu, osivo a tabák podle hlavy IV kapitol 6, 9 a 10c nařízení (ES) č. 1782/2003, přesahuje vykázaná plocha plochu zjištěnou v souladu s čl. 50 odst. 3, 4 a 5 tohoto nařízení o více než 30 %, zamítne se pro dotyčný kalendářní rok podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 50 odst. 3, 4 a 5 tohoto nařízení v rámci těchto režimů podpory.

Pokud je rozdíl větší než 50 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi vykázanou plochou a plochou zjištěnou v souladu s čl. 50 odst. 3 až 5. Tato částka je vyrovnána z plateb podpory v rámci kteréhokoli z režimů podpory uvedených v hlavách III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo v rámci doplňkové částky uvedené v článku 12 uvedeného nařízení, na které má zemědělec nárok v souvislosti se žádostmi, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění. Pokud tuto částku nelze z těchto plateb podpory bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

2a. Pokud zemědělec vykázal plochu, která přesahuje platební nároky, a vykázaná plocha splňuje všechny ostatní požadavky na způsobilost, snížení nebo vyloučení podle odstavce 1 se nepoužijí.

Pokud zemědělec vykázal plochu, která přesahuje platební nároky, a vykázaná plocha nesplňuje ostatní požadavky na způsobilost, je rozdílem uvedeným v odstavci 1 rozdíl mezi plochou, která všechny ostatní požadavky na způsobilost splňuje, a vykázanou částkou platebních nároků.

3. Pokud zemědělec, který žádá o podporu pro energetické plodiny podle článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo vykazuje pozemky jako půdu vyňatou z produkce podle čl. 107 odst. 3 první odrážky uvedeného nařízení, nedodá požadované množství jakékoli dané suroviny, je pro účely tohoto článku považován za zemědělce, který nesplnil svůj závazek spojený s pozemky určenými k energetickým účelům nebo s půdou vyňatou z produkce, pokud jde o rozlohu vypočtenou jako součin rozlohy půdy, kterou obdělal a používá k produkci surovin, a procentního deficitu dodávek této suroviny.

1. Pokud se zjistí, že plocha, na které se skutečně pěstují brambory a tabák, je o více než 10 % menší než plocha vykázaná za účelem vyplacení podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu nebo tabák podle hlavy IV kapitol 6 a 10c nařízení (ES) č. 1782/2003, sníží se vyplacená podpora o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

2. Pokud se zjistí, že plocha, na které se skutečně pěstuje osivo, je o více než 10 % větší než plocha vykázaná za účelem vyplacení podpory pro osivo podle hlavy IV kapitoly 9 nařízení (ES) č. 1782/2003, sníží se vyplacená podpora o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

3. Pokud se zjistí, že nesrovnalostí uvedených v odstavcích 1 a 2 se zemědělec dopustil úmyslně, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V takovém případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory odpovídající této celkové částce. Tato částka se odečte v souladu s článkem 5b nařízení (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být tato částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

1. Pokud se zjistí, že osivo, které je předmětem žádosti o podporu, zemědělec ve skutečnosti neuvedl na trh za účelem výsevu ve smyslu čl. 31 písm. b) bodu iii), podpora, která se má vyplatit pro dotyčné druhy, po uplatnění případných snížení podle článku 52, se sníží o 50 %, pokud množství neuvedené na trh představuje více než 2 %, ale nejvýše 5 % množství pokrytého žádostí o podporu. Pokud množství neuvedené na trh přesahuje 5 %, neposkytne se pro dotyčný hospodářský rok žádná podpora.

2. Pokud se zjistí, že byla podána žádost o podporu pro osivo, které nebylo úředně certifikováno ani sklizeno v dotyčném členském státu v průběhu kalendářního roku, ve kterém začíná hospodářský rok, pro který byla stanovena podpora, neposkytne se žádná podpora pro tento ani následující hospodářský rok.

Pokud se zjistí, že tabák nebyl znovu zasazen na pozemku uvedeném ve smlouvě o pěstování do 20. června daného roku sklizně:

1. K výpočtu krmné plochy za účelem poskytování podpor uvedených v článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003 se použijí čl. 50 odst. 1 a 3, čl. 51 odst. 1 a článek 53.

2. Pokud se zjistí větší než 50 % rozdíl mezi vykázanou plochou a plochou zjištěnou podle čl. 50 odst. 3, je zemědělec v rámci žádostí o podporu, které podá v průběhu tří kalendářních let následujících po roce zjištění, opět vyloučen z poskytování podpory ve vztahu ke krmné ploše rovnající se rozdílu mezi vykázanou a zjištěnou plochou. Pokud částku odpovídající ploše, která se má vyloučit, nelze v průběhu tohoto období bezezbytku vyrovnat, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3. Snížení a vyloučení podle odstavců 1 a 2 se použijí jedině tehdy, pokud vykázaná plocha vedla nebo by mohla vést k vyšší platbě.

1. Extenzifikační prémie uvedené v článku 132 nařízení (ES) č. 1782/2003 nelze poskytnout pro větší počet zvířat než ten, na který mohou být po uplatnění článku 55 tohoto nařízení vyplaceny prémie uvedené v článku 131 uvedeného nařízení.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, dotyčná krmná plocha se zjišťuje v souladu s článkem 50.

Pokud není překročen strop intenzity chovu pro takto zjištěnou plochu, je základem pro výpočet extenzifikační prémie zjištěná plocha.

Pokud je tento strop překročen, celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok na základě žádostí o podporu v rámci režimů podpory uvedených v článku 131 nařízení (ES) č. 1782/2003, podaných v průběhu příslušného kalendářního roku, se sníží o 50 % částky, kterou zemědělec obdržel nebo by jinak obdržel jako extenzifikační prémii.

3. Pokud rozdíl mezi vykázanou a zjištěnou plochou vyplývá z úmyslných nesrovnalostí a je-li překročen strop intenzity chovu ve vztahu ke zjištěné ploše, celková částka podpory uvedené v odstavcích 1 a 2 se zamítne. V takovém případě se přiměřeně použije čl. 53 druhý pododstavec.

1. Pokud platí individuální limit nebo individuální strop, musí se počet zvířat uvedených v žádosti o podporu snížit až na limit nebo strop stanovený pro dotyčného zemědělce.

2. V žádném případě nelze poskytnout podporu na vyšší počet zvířat, než je uvedeno v žádosti o podporu.

3. Aniž jsou dotčeny články 59 a 60, převýší-li počet zvířat vykázaný v žádosti o podporu počet zjištěný na základě správních kontrol nebo kontrol na místě, vypočítá se podpora na základě zjištěného počtu zvířat.

Pokud však zemědělec nemohl splnit svou retenční povinnost v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 72, neztrácí nárok na podporu, pokud jde o počet zvířat způsobilých pro podporu v době, kdy došlo k zásahu vyšší moci nebo nastaly mimořádné okolnosti.

4. Zjistí-li se případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, použijí se tato ustanovení:

Na záznamy a oznámení v systému pro identifikaci a evidenci skotu se použije článek 19.

1. Skot, který se nachází v hospodářství, lze považovat za zjištěný pouze tehdy, pokud je identifikován v žádosti o podporu. Krávy bez tržní produkce mléka nebo jalovice, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 125 nebo 129 nařízení (ES) č. 1782/2003, lze však v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v těchto článcích bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

2. Nahrazení podle odstavce 1 se provede do 20 dnů následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí se zaznamenat do evidence nejpozději do tří dnů po jeho provedení. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost o podporu, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

Pokud však členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že oznámení v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství, a jiných zvířatech, která dorazila do hospodářství ve lhůtách stanovených v prvním pododstavci, mohou nahradit informace, které je třeba zaslat příslušnému orgánu.

3. Pokud zemědělec žádá o podporu pro ovce a kozy a pokud výše vyplacené podpory je u obou druhů stejná, lze ovci nahradit kozou a naopak. Ovce a kozy, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 113 nařízení (ES) č. 1782/2003, lze v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v uvedeném článku bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

4. Nahrazení podle odstavce 3 se provede do 10 dnů následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí se zaznamenat do evidence nejpozději do tří dnů po jeho provedení. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost o podporu, je informován do pěti pracovních dnů po nahrazení.

1. Pokud se v případě žádosti o podporu v rámci režimů podpory skotu zjistí rozdíl mezi počtem vykázaných zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 57 odst. 3, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o procento, které se stanoví v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, pokud jsou nesrovnalosti zjištěny nejvýše u tří zvířat.

2. Pokud jsou nesrovnalosti zjištěny u více než tří zvířat, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o:

Pokud procento stanovené v souladu s odstavcem 3 přesahuje 20 %, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 57 odst. 3, se v rámci těchto režimů pro dotyčné prémiové období zamítne.

Pokud procento stanovené v souladu s odstavcem 3 přesahuje 50 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem vykázaných zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 57 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s článkem 5b nařízení (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být tato částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3. Pro stanovení procent uvedených v odstavcích 1 a 2 se počet skotu, pro který byla podána žádost o podporu v rámci režimů podpory skotu v průběhu dotyčného prémiového období a u kterého byly zjištěny nesrovnalosti, vydělí celkovým počtem skotu zjištěného pro dotyčné prémiové období.

4. Pokud rozdíly mezi počtem vykázaných zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 57 odst. 3 vyplývají z úmyslných nesrovnalostí, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 57 odst. 3 v rámci režimu nebo režimů podpory skotu pro dané prémiové období se zamítne.

Pokud rozdíl zjištěný v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 20 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem vykázaných zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 57 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s článkem 5b nařízení (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být tato částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

1. Pokud se v případě žádostí o podporu v rámci režimu podpory pro ovce a kozy zjistí rozdíl v souladu s čl. 57 odst. 3, použije se přiměřeně čl. 59 odst. 2, 3 a 4 od prvního zvířete, u kterého se zjistí nesrovnalosti.

2. Pokud se zjistí, že chovatel ovcí, který uvádí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, ve své žádosti o prémii tuto činnost neuvedl, částka podpory, na kterou má nárok, je omezena na prémii náležející chovatelům ovcí, kteří uvádějí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, sníženou o rozdíl mezi touto částkou a celkovou částkou prémie na ovce.

3. Pokud se v případě žádostí o doplňkovou prémii zjistí, že v oblastech uvedených v čl. 114 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 se nachází méně než 50 % plochy hospodářství využívané k zemědělské produkci, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na kozy a ovce se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

4. Pokud se zjistí, že procentuální podíl plochy zemědělského podniku užívané k zemědělské produkci, která se nachází v oblastech uvedených v příloze X nařízení (ES) č. 1973/2004, je nižší než 50 %, prémie na kozy se nevyplatí.

5. Pokud se zjistí, že chovatel provádějící sezónní přesun zvířat, který podává žádost o doplňkovou prémii, nepásl 90 % svých zvířat po dobu nejméně 90 dnů v některé z oblastí uvedených v čl. 114 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na ovce a kozy se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

6. Pokud se zjistí, že nesrovnalosti uvedené v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5 vyplývají z úmyslného porušení pravidel, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V tomto případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory rovnající se této částce. Tato částka se odečte v souladu s článkem 5b nařízení (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být tato částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

7. Pokud kontrola na místě provedená u zemědělců, kteří chovají jak ovce, tak kozy, na které lze poskytnout prémii ve stejné výši, odhalí rozdíl ve složení stáda z hlediska počtů zvířat podle jednotlivých druhů, považují se zvířata za součást stejné skupiny.

Aniž jsou dotčeny konkrétní okolnosti, které je třeba vzít v úvahu v jednotlivých případech, mohou příslušné orgány uznat zejména tyto případy přírodních okolností:

1. Pro účely této kapitoly se použije článek 41.

2. Pro účely používání čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 je jednání nebo opomenutí přičitatelné jednotlivému zemědělci, který se dopustil porušení a který v době zjištění dotyčného porušení byl odpovědný za dotyčné hospodářství, plochu, výrobní jednotku nebo zvíře. Pokud dotyčné hospodářství, plocha, výrobní jednotka nebo zvíře byly převedeny na zemědělce poté, co začal stav porušení, nabyvatel se rovněž považuje za odpovědnou osobu, pokud stav porušení neodstranil, jakmile ho mohl přiměřeným způsobem zjistit a ukončit.

2a. Pro účely uplatňování čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 na zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008, se podáním žádosti o podporu uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 rozumí každoroční podávání formuláře jednotné žádosti.

3. Pokud je správou různých režimů přímých plateb, jak jsou definovány v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, a plateb, na které se vztahují články 11, 12 a 98 nařízení (ES) č. 479/2008, pověřeno více platebních agentur, členské státy přijmou vhodná opatření, aby zajistily řádné uplatňování ustanovení této kapitoly, a zejména uplatňování jednotné míry snížení na všechny přímé platby a částky stanovené v souladu s čl. 66 odst. 1 třetím pododstavcem a čl. 67 odst. 1 třetím pododstavcem.

Pokud je správou různých plateb, jak jsou definovány v čl. 36 písm. a) bodech i) až v) a v čl. 36 písm. b) bodech i), iv) a v) nařízení (ES) č. 1698/2005, dále v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, a plateb, na které se vztahují články 11, 12 a 98 nařízení (ES) č. 479/2008, u některého zemědělce pověřeno více platebních agentur, členské státy zajistí, že na zjištěná porušení a případně na odpovídající snížení a vyloučení budou upozorněny všechny platební agentury zapojené do těchto plateb.

4. Za „zjištěná“ se považují taková porušení, která vyplynou na základě jakékoli kontroly provedené v souladu s tímto nařízením nebo na která byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán.

5. S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností uvedených v článku 72 se v případech, kdy zemědělec, na kterého se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 20 a 103 nařízení (ES) č. 479/2008, nepodá formulář jednotné žádosti ve lhůtě stanovené článkem 11 tohoto nařízení, uplatní 1 % snížení za každý pracovní den. Maximální snížení nepřekročí 25 %. Snížení se uplatní na celkovou částku plateb k vyplacení stanovených články 11, 12 a 98 nařízení (ES) č. 479/2008 dělenou počtem let podle článků 20 a 103 téhož nařízení.

1. Aniž je dotčen článek 71, pokud ke zjištěnému porušení došlo z nedbalosti zemědělce, použije se snížení na celkovou částku přímých plateb, jak jsou definovány v čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003, které byly nebo mají být poskytnuty dotyčnému zemědělci na základě žádosti o podporu, kterou podal nebo podá v průběhu kalendářního roku zjištění. Toto snížení zpravidla činí 3 % celkové částky.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem ve zprávě o kontrole v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentuálního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky anebo, v případech uvedených v čl. 48 odst. 1 písm. c) druhém pododstavci, žádné snížení vůbec neuložit.

Při snížení plateb podle článků 11, 12 a 98 nařízení (ES) č. 479/2008 se procento snížení uplatní na celkovou částku k vyplacení dělenou počtem let podle článků 20 a 103 uvedeného nařízení.

2. Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení různých aktů nebo norem ze stejné oblasti podmíněnosti, tyto případy se pro účely stanovení snížení podle odstavce 1 považují za jediné porušení.

2a. Jestliže členský stát využije možnosti neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 a zemědělec nezjednal v dané lhůtě nápravu, musí být snížení nebo vyloučení uplatněno.

Lhůtu stanoví příslušný orgán, přičemž tato lhůta nesmí trvat déle než do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo porušení zjištěno.

2b. Jestliže členský stát využije možnosti považovat porušení za méně závažné, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 druhém a třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003, a zemědělec nezjednal nápravu v dané lhůtě, uplatní se snížení.

Lhůtu stanoví příslušný orgán, přičemž tato lhůta nesmí trvat déle než do konce roku následujícího po roce, ve kterém bylo porušení zjištěno.

Předmětné porušení se nepovažuje za méně závažné a uplatní se snížení ve výši nejméně 1 %, jak je uvedeno v odstavci 1.

Kromě toho porušení, které je považováno za méně závažné a které zemědělec odstranil ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci, se nepovažuje za porušení pro účely odstavce 4.

3. Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení podmínek v rámci různých oblastí podmíněnosti, použije se postup pro stanovení snížení podle odstavce 1 zvlášť na každý případ porušení podmínek.

Porušení normy, která představuje rovněž požadavek, se považuje za jeden případ porušení podmínek.

Výsledná procenta snížení se sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 5 % celkové výše podle odstavce 1.

4. Aniž jsou dotčeny případy úmyslného porušení podle článku 67, pokud byla zjištěna opakovaná porušení, procento stanovené podle odstavce 1 pro opakovaný případ porušení se při prvním opakování vynásobí koeficientem tři. Za tímto účelem stanoví platební agentura procento, které by bylo použito na opakované porušení dotyčného požadavku nebo normy, pokud bylo toto procento stanoveno v souladu s odstavcem 2.

V případě dalších opakování se násobící koeficient tři použije pokaždé na výsledek snížení stanovený pro předchozí opakované porušení. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové částky uvedené v odstavci 1.

V případě dosažení maximálního procenta ve výši 15 % sdělí platební agentura dotčenému zemědělci, že pokud bude totéž porušení podmínek zjištěno znovu, bude považováno za úmyslné ve smyslu článku 67. Jestliže poté dojde ke zjištění dalšího porušení podmínek, použije se procento snížení, které se stanoví tak, že se výsledek předchozího násobení před případným omezením na 15 % podle poslední věty druhého pododstavce vynásobí třemi.

5. V případě zjištění opakovaného porušení podmínek spolu s dalším porušením podmínek nebo dalším opakovaným porušením podmínek se výsledná procenta snížení sčítají. Aniž je dotčen odstavec 4 třetí pododstavec, maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle odstavce 1.

1. Aniž je dotčen článek 71, pokud se zjištěného porušení dopustil zemědělec úmyslně, použije se na celkovou částku uvedenou v čl. 66 odst. 1 prvním pododstavci snížení, které činí zpravidla 20 % této celkové částky.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem ve zprávě o kontrole v souladu s čl. 48 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentuálního podílu až na 15 %, nebo případně o jeho zvýšení až na 100 % celkové částky.

Při snížení plateb podle článků 11, 12 a 98 nařízení (ES) č. 479/2008 se procento snížení uplatní na celkovou částku k vyplacení dělenou počtem let, jak je uvedeno v článcích 20 a 103 uvedeného nařízení.

2. Pokud se úmyslné porušení týká zvláštního režimu podpory, je zemědělec vyloučen z tohoto režimu pro dotyčný kalendářní rok.

V případech mimořádného rozsahu, závažnosti nebo trvalého charakteru nebo v případě zjištění opakovaného úmyslného porušení je zemědělec navíc vyloučen z dotyčného režimu podpory v následujícím kalendářním roce.

1. Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I se neuplatní v případě, že zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jiným způsobem prokázat, že nenese zavinění.

2. Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I se neuplatní, pokud jde o ty části žádosti o podporu, u kterých zemědělec písemně informoval příslušný orgán, že jsou chybné nebo se staly chybnými po podání žádosti, za předpokladu, že zemědělec nebyl informován o úmyslu příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že orgán dosud neinformoval zemědělce o nesrovnalostech v jeho žádosti.

Na základě informací poskytnutých zemědělcem podle prvního pododstavce je žádost opravena podle skutečné situace.

1. Pokud případ porušení představuje rovněž nesrovnalost, a proto musí být uplatněna snížení nebo vyloučení jak podle kapitoly I, tak podle kapitoly II hlavy IV:

Snížení nebo vyloučení podle prvního pododstavce se uplatní v souladu s postupem uvedeným v čl. 71a odst. 2.

2. Nestanoví-li článek 6 nařízení Rady (ES) č. 2988/95(Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.) jinak, použijí se snížení a vyloučení podle tohoto nařízení, aniž by tím byla dotčena možnost případného použití dalších sankcí podle jiných ustanovení právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

1. Částku platby, která má být poskytnuta zemědělci v rámci režimu podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, vypočtou členské státy na základě podmínek stanovených v dotyčném režimu podpory, přičemž případně vezmou v úvahu překročení základní plochy, maximální zaručené ploch či počtu zvířat, na která se mohou vztahovat prémie.

2. Pro každý režim podpory budou provedena snížení či vyloučení z důvodu nesrovnalostí, opožděných podání, nevykázání pozemků, překročení rozpočtových stropů, odlišení, finanční kázně a nedodržení podmíněnosti, a to tímto způsobem a v tomto pořadí:

1. Snížení v důsledku modulace stanovená v článcích 7 a 10 nařízení (ES) č. 73/2009, a popřípadě v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007(Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.), jakož i snížení v důsledku finanční kázně stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 73/2009 a snížení stanovené v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení se uplatní na celkovou výši plateb z různých režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, na které má zemědělec nárok, postupem podle článku 71a tohoto nařízení.

2. Částka platby vyplývající z uplatnění odstavce 1 slouží jako základ výpočtu jakýchkoliv snížení, jež mají být uplatněna pro nedodržení podmíněnosti v souladu s hlavou IV kapitolou II tohoto nařízení.

1. V případě neoprávněně provedené platby je zemědělec povinen vrátit příslušnou částku včetně úroků vypočtených v souladu s odstavcem 3.

2. Členské státy mohou rozhodnout, že neoprávněná platba bude odečtena od příslušné částky záloh nebo plateb podle režimů podpory uvedených v hlavách III, IV a IVa nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo podle doplňkové částky uvedené v článku 12 uvedeného nařízení, vyplacených zemědělci po dni vydání rozhodnutí o vrácení. Zemědělec však může vrátit částku, aniž by čekal na odečtení.

3. Úroky se vypočítají za období od oznámení rozhodnutí zemědělci o vrácení do okamžiku vrácení nebo odečtení částky.

Použitelná úroková sazba se vypočítá podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nesmí však být nižší než úroková sazba použitelná pro vymáhání částek podle vnitrostátních předpisů.

4. Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla platba provedena omylem příslušného orgánu nebo jiného orgánu a pokud zemědělec nemohl chybu prokazatelně objevit.

Pokud se však chyba týká skutečností rozhodných pro výpočet dotyčné platby, použije se první pododstavec pouze v případě, že rozhodnutí o vrácení nebylo sděleno do 12 měsíců od provedení platby.

5. Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud je doba, která uplynula mezi dnem výplaty podpory a dnem, ve kterém příslušný orgán poprvé oznámil příjemci, že platba byla provedena neoprávněně, delší než deset let.

Doba uvedená v prvním pododstavci se však zkrátí na čtyři roky, pokud příjemce jednal v dobré víře.

6. Na částky, které mají být vráceny v důsledku uplatnění snížení a vyloučení podle článku 21 a hlavy IV, se vztahuje čtyřletá promlčecí lhůta.

7. Odstavce 4 a 5 se nepoužijí u záloh.

8. Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou na zemědělci za jedno prémiové období vymáhat částky nepřesahující 100 EUR, bez započtení úroků, pokud tak stanoví jejich vnitrostátní právní předpisy.

Pokud nezávisle na neoprávněně vyplacených částkách musí být vrácen výnos z úroků, mohou členské státy za stejných podmínek rozhodnout, že nebudou vymáhat úroky, jejichž výše nepřesahuje 50 EUR.

1. Jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 zjistí, že některé platební nároky byly přiznány neoprávněně, vzdá se dotčený zemědělec neoprávněně přiznaných nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy podle článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003.

V případě, že dotčený zemědělec mezitím převedl platební nároky na jiné zemědělce, jsou nabyvatelé rovněž vázáni povinností stanovenou v prvním pododstavci poměrně k počtu platebních nároků, jež na ně byly převedeny, nedisponuje-li zemědělec, kterému byly platební nároky původně přiznány, dostatečným počtem platebních nároků.

U platebních nároků přiznaných neoprávněně se má zato, že nebyly přiznány od počátku.

2. Jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 zjistí, že hodnota platebních nároků je příliš vysoká, upraví se tato hodnota odpovídajícím způsobem. Stejná úprava se provede i v případě platebních nároků, které byly mezitím převedeny na jiné zemědělce. Hodnota snížení se převede do vnitrostátní rezervy podle článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003.

U daných platebních nároků se má zato, že byly od počátku přiznány ve výši po úpravě.

2a. Tam, kde je pro účely uplatnění odstavce 1 a 2 stanoveno, že počet nároků přidělených určitému zemědělci v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 je nesprávný a neoprávněný, a pokud přidělení nemá dopad na celkovou hodnotu nároků, které zemědělec dostal, přepočítají členské státy platební nároky a v případě potřeby opraví typ nároků přidělených danému zemědělci. To se však nevztahuje na případy, kdy zemědělci mohli přiměřeným způsobem chyby zjistit.

2b. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou požadovat zpět neoprávněně přidělené nároky, pokud je celková částka neoprávněně přidělená zemědělci 50 EUR nebo méně. Kromě toho, je-li celková hodnota uvedená v odstavci 2a 50 EUR nebo méně, mohou se členské státy rozhodnout neprovádět přepočet.

3. Jestliže zemědělec převedl platební nároky v rozporu s čl. 46 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1782/2003, považuje se převod za neuskutečněný.

4. Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 73.

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

2. Pokud se hospodářství převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého po podání žádosti o podporu, ale před splněním všech podmínek pro poskytnutí podpory, neposkytne se převodci žádná podpora pro převáděné hospodářství.

3. Podpora, o kterou požádal převodce, se poskytne nabyvateli, pokud:

4. Jakmile nabyvatel informuje příslušný orgán a požádá o vyplacení podpory v souladu s odst. 3 písm. a):

5. Pokud byla žádost o podporu podána poté, co byly podniknuty veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory, a hospodářství se převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého poté, co byly tyto kroky započaty, ale ještě předtím, než byly splněny podmínky pro poskytnutí podpory, může být podpora poskytnuta nabyvateli za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a b). V takovém případě se použije odst. 4 písm. b).

6. Členské státy mohou popřípadě rozhodnout, že poskytnou podporu převodci. V takovém případě:

7. Pokud se hospodářství převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého v průběhu období uvedeného v čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, je nabyvatel oprávněn použít dotyčné pozemky pro účely podání žádosti o podporu v rámci režimu jednotné platby.

1. Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná k řádnému používání integrovaného systému a poskytují si vzájemnou pomoc při provádění kontrol požadovaných podle tohoto nařízení. V této souvislosti mohou členské státy v případech, kdy toto nařízení nestanoví přiměřená snížení a vyloučení, stanovit rovněž vhodné vnitrostátní sankce proti producentům nebo jiným účastníkům trhu, jako jsou jatky nebo sdružení zapojené do procesu poskytování podpory, aby zajistily dodržování kontrolních požadavků, jako například vedení aktuální evidence stáda v hospodářství nebo plnění oznamovací povinnosti.

2. Členské státy si vzájemně pomáhají s cílem zajistit účinné kontroly včetně ověření pravosti předložených dokumentů a/nebo správnosti vyměněných údajů.

1. Členské státy předloží Komisi nejpozději do 15. července každého roku pro režimy podpory pokryté integrovaným administrativním a kontrolním systémem zprávu za předchozí kalendářní rok, která se vztahuje zejména k těmto bodům:

2. Členské státy kromě toho zasílají Komisi nejpozději do 31. října každého roku sdělení o poměru půdy užívané jako stálé pastviny k celkové ploše zemědělské půdy podle čl. 3 odst. 1. Nejpozději do 31. října 2005 zašlou také členské státy Komisi sdělení o tomto poměru za referenční rok 2003 uvedený v čl. 3 odst. 2.

Bulharsko a Rumunsko však musí zaslat Komisi nejpozději k 31. květnu 2008 sdělení o podílu stálých pastvin v referenčním roce 2007, uvedeném v čl. 3 odst. 7.

3. Ve výjimečných řádně odůvodněných situacích se mohou členské státy se souhlasem Komise odchýlit od lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2.

4. Počítačové údaje získané v rámci integrovaného systému se použijí k podpoře informací uvedených v rámci odvětvových pravidel, které jsou členské státy povinny zasílat Komisi.

K tomuto účelu se použijí níže uvedené základní údaje, které vycházejí z údajů uveřejněných Eurostatem v srpnu 2003:

1. Pro účely zjištění, zda bylo dosaženo prahové hodnoty 5000 EUR uvedené v článku 12 nařízení (ES) č. 1782/2003, se bere v úvahu celková částka přímých plateb, které by musely být poskytnuty před uplatněním jakýchkoliv snížení v důsledku odlišení v souladu s článkem 10 uvedeného nařízení nebo, v případě režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 1782/2003, které však nespadají pod hlavu III nebo IV tohoto nařízení, podle zvláštních právních předpisů vztahujících se na tyto režimy.

Pokud je však zemědělec vyloučen z poskytování jakýchkoli přímých plateb v důsledku nesrovnalostí nebo případů porušení, žádná doplňková částka podpory se nevyplatí.

2. Nejpozději do 31. října sdělí členské státy Komisi celkovou výši doplňkových částek podpory, které byly poskytnuty za předchozí rok.

1. Nařízení (ES) č. 2419/2001 se zrušuje. Použije se však nadále na žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím začínajícím před 1. lednem 2005.

V případech, kdy snížení, která měla být uplatněna formou vyrovnání v souladu s čl. 32 odst. 2 druhým pododstavcem, čl. 33 druhým pododstavcem, čl. 34 odst. 2, poslední větou čl. 35 odst. 3, čl. 38 odst. 2 třetím pododstavcem, čl. 38 odst. 4 druhým pododstavcem a čl. 40 odst. 1 a 6 nařízení (ES) č. 2419/2001, nemohla být zcela vyrovnána do dne vstupu tohoto nařízení v platnost, nevyrovnaný zůstatek se vyrovná z plateb v rámci jakýchkoli jiných režimů podpory spadajících pod toto nařízení, pokud dosud neuplynuly lhůty pro vyrovnání stanovené v těchto ustanoveních.

Jestliže členský stát zavede po roce 2005 režim jednotné platby, pak v případech, kdy se snížení měla uplatnit formou vyrovnání v souladu s čl. 59 odst. 2 třetím pododstavcem a čl. 59 odst. 4 druhým pododstavcem, avšak nemohla být před datem použití režimu jednotné platby zcela vyrovnána, se nevyrovnaný zůstatek vyrovná z plateb v rámci jakéhokoli režimu, na který se toto nařízení vztahuje, pokud lhůty pro vyrovnání stanovená v uvedených ustanoveních dosud neuplynuly.

2. Odkazy na nařízení (ES) č. 2419/2001 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze III.