Společná organizace trhu se skopovým a kozím masem zahrnuje režim vnitřního trhu, jakož i režim obchodních výměn a vztahuje se na tyto produkty:

S cílem podpořit činnost profesních a mezioborových skupin a usnadnit tak přizpůsobení nabídky požadavkům trhu mohou být pro produkty uvedené v článku 1 přijata tato opatření Společenství:

Pro účely této hlavy se rozumí:

1. Producentovi chovajícímu ve svém zemědělském podniku bahnice může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov bahnic (dále jen „prémie na bahnice“).

2. Producentovi chovajícímu ve svém zemědělském podniku kozy může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov koz (dále jen „prémie na kozy“). Tato prémie se poskytuje producentům ve vybraných oblastech, ve kterých produkce splňuje tato dvě kritéria:

Seznam těchto oblastí se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

3. Prémie na bahnice a prémie na kozy se poskytuje formou roční platby na zvíře způsobilé pro prémii, na kalendářní rok a na producenta v rámci individuálních stropů. Minimální počet zvířat, pro který se podává žádost o prémii, stanoví členský stát. Toto minimum musí být nejméně 10 a nejvýše 50.

4. Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro producenty uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 16,8 EUR.

5. Výše prémie na kozu činí 16,8 EUR.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Doplňková prémie se vyplácí producentům v oblastech, ve kterých chov ovcí a koz představuje tradiční činnost nebo významně přispívá k hospodářství na venkově. Tyto oblasti určují členské státy. V každém případě se doplňková prémie poskytuje pouze producentovi, jehož zemědělský podnik leží nejméně 50 % své plochy užívané k zemědělským účelům ve znevýhodněných oblastech vymezených nařízením (ES) č. 1257/1999.

2. Doplňková prémie se poskytuje také producentovi, který provádí sezónní přesun zvířat na jiné pastviny, a to za předpokladu, že:

3. Výše doplňkové prémie je stanovena na 7 EUR na bahnici a na kozu. Doplňková prémie se poskytuje za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené pro poskytování prémie na bahnice a prémie na kozy.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Prémie se vyplácejí oprávněným producentům na základě počtu bahnic a/nebo koz, které chovají ve svém zemědělském podniku po minimální dobu, která bude stanovena postupem podle čl. 25 odst. 2.

Platby se uskuteční ihned po provedení kontrol stanovených nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství(Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 495/2001 (Úř. věst. L 72, 14.3.2001, s. 6).), avšak nejdříve 16. října kalendářního roku, pro který byla žádost podána, a nejpozději 31. března následujícího kalendářního roku.

2. Jakmile se stane použitelným nařízení obsahující nová pravidla označování a registrace ovcí a koz, musí být zvíře podle těchto pravidel označeno a registrováno, aby na něj mohla být prémie vyplacena.

1. Od 1. ledna 2002 se individuální strop každého producenta, s výhradou odstavců 2 a 3, rovná počtu nároků na prémii, které příslušely producentovi k 31. prosinci 2001 podle příslušných pravidel Společenství.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby od 1. ledna 2002 celková výše nároků na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v příloze I a aby byly zachovány vnitrostátní rezervy uvedené v článku 10.

3. Pokud je v důsledku opatření přijatých podle odstavce 2 nezbytné snížit individuální stropy producentů, provede se toto snížení bez vyrovnávací platby a rozhodne se o něm na základě objektivních kritérií.

Tato kritéria zahrnují:

4. Nároky na prémii, které byly odejmuty na základě opatření přijatého podle odstavce 2, zanikají.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Pokud producent prodá nebo jiným způsobem převede svůj zemědělský podnik, může všechny své nároky na prémii převést na osobu, která tento zemědělský podnik převezme.

2. Producent může rovněž zcela nebo zčásti převést své nároky na jiné producenty, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

V případě převodu nároků bez převodu zemědělského podniku se část převáděných nároků na prémii, nejvýše 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena.

Členské státy mohou nabývat nároky na prémii od producentů, kteří dobrovolně souhlasí s úplným nebo částečným postoupením svých nároků. V tomto případě lze takto nabyté nároky producentům uhradit buď z vnitrostátních rozpočtů, nebo způsobem stanoveným v čl. 11 odst. 2 páté odrážce.

Odchylně od odstavce 1 a v řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit, že v případě prodeje nebo jiného převodu zemědělského podniku se převod nároků uskuteční prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

3. Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření, aby zabránily převodu nároků na prémii vně citlivých oblastí nebo regionů, ve kterých je chov ovcí obzvláště důležitý pro místní hospodářství.

4. Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným dnem docházelo k dočasnému převodu té části nároků na prémii, kterou producent, jemuž tyto nároky příslušejí, nemá v úmyslu využít.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

Tato prováděcí pravidla se mohou zejména týkat:

1. Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu nároků na prémii.

2. Všechny nároky na prémii odejmuté podle čl. 9 odst. 2 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy.

3. Členské státy mohou přiznávat nároky na prémii producentům v rámci mezí svých vnitrostátních rezerv. Při přiznávání nároků dávají přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům nebo jiným upřednostňovaným producentům.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména pravidla týkající se odnímání a nového přiznávání nevyužitých nároků na prémii, se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Členské státy každoročně provádějí dodatkové platby ve výši celkových částek stanovených v příloze II.

Členské státy se mohou rozhodnout, že celkové částky stanovené v příloze II doplní tak, že sníží výši plateb uvedených v článku 4. Snížení výše plateb, které lze provést na regionální úrovni, nesmí přesáhnout jedno euro.

Platby se poskytují každoročně na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména příslušné výrobní struktury a podmínky, a současně takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení s producenty a aby nedocházelo k narušování trhu a hospodářské soutěže. Platby se provádějí ve lhůtě stanovené v článku 6. Kromě toho tyto platby nesmějí záviset na výkyvech tržních cen. Mohou se poskytovat na regionální úrovni.

2. Platby mohou zahrnovat zejména tyto položky:

• platby producentům zabývajícím se určitými typy produkce zaměřenými zejména na jakost, které jsou významné pro místní hospodářství nebo ochranu životního prostředí,

• navýšení prémie stanovené v článku 4. Doplňkové částky mohou být podmíněny splněním požadavků na hustotu stáda, které určí členský stát podle místních podmínek,

• podpory restrukturalizace zemědělských podniků producentů nebo rozvoje organizací producentů,

• platby na rozlohu poskytované producentům a vypočítané na hektar půdy s pícninami, kterou má producent k dispozici během příslušného kalendářního roku a pro kterou nejsou za stejný rok požadovány žádné platby v rámci režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě, v rámci režimu podpor pro sušená krmiva, jakož i v rámci režimů podpor Společenství pro jiné trvalé kultury nebo zahradnické plodiny,

• platby producentům, kteří dobrovolně postoupí své nároky podle čl. 9 odst. 2,

• podpory na zlepšování a racionalizaci zpracování skopového a kozího masa a jeho uvádění na trh.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Komise může rozhodnout o poskytnutí podpor soukromého skladování, pokud situace na trhu v jedné nebo více oblastí kotování je velmi obtížná. Oblastí kotování se rozumí:

Podpory se poskytují na základě nabídkového řízení.

Podporu však lze poskytnou v rámci řízení o stanovení podpory předem, pokud se potřeba využít soukromé skladování ukáže jako naléhavá.

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku a rozhodnutí o poskytnutí podpor soukromého skladování se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Při dovozu produktů uvedených v článku 1 do Společenství a při vývozu těchto produktů ze Společenství lze vyžadovat předložení dovozní nebo vývozní licence.

Dovozní a vývozní licence jsou platné na celém území Společenství.

Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství a aniž tím jsou dotčena opatření přijatá k provádění článku 16.

Vydání licencí může být podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadne, jestliže se v uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční, nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

2. Seznam produktů, pro které se vyžadují vývozní licence, doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých zemědělských produktů uvedených v článku 1, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené Komisí podle odstavce 4, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo kdyby účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2. Při dovozech za cenu nižší než je cena oznámená Společenstvím Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“) lze uložit dodatečné dovozní clo.

Pokud v některém roce, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví, nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1, překročí objem dovozů úroveň stanovenou na základě možností přístupu na trh vymezených jako procentní podíl odpovídající domácí spotřeby za tři předchozí roky („spouštěcí objem“), může být uloženo dodatečné dovozní clo.

3. Dovozní ceny, které je nutné brát v úvahu při uložení dodatečného dovozního cla podle odst. 2 prvního pododstavce, se stanoví na základě dovozních cen CIF příslušné zásilky.

Dovozní ceny CIF se pro tento účel ověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství obchodujícím s tímto produktem.

4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle čl. 25 odst. 2. Tato pravidla se týkají zejména produktů, na které lze uložit dodatečná dovozní cla.

1. Celní kvóty pro produkty podle článku 1 vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo některého jiného aktu Rady se otevírají a spravují podle prováděcích pravidel přijatých postupem podle čl. 25 odst. 2.

2. Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:

Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby. Tyto způsoby nesmí vést k jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

3. Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu tohoto trhu.

4. Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1:

1. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s produkty uvedenými v článku 1 tohoto nařízení může Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy ve zvláštních případech zcela nebo částečně vyloučit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku u produktů uvedených v článku 1.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud se situace uvedená v odstavci 1 stane mimořádně naléhavou a pokud trh Společenství je narušen nebo hrozí, že bude narušen, režimem aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která sdělí Radě a členským státům; tato opatření zůstávají v platnosti po dobu nejvýše šesti měsíců a jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise přijme rozhodnutí do jednoho týdne od jejího obdržení.

3. Opatření, o kterých rozhodne Komise, může kterýkoliv členský stát do jednoho týdne od jejich sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnutí Komise potvrdit, změnit nebo zrušit.

Pokud Rada nerozhodne do tří měsíců, považuje se rozhodnutí Komise za zrušené.

1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje článek 1, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a prováděcí pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

2. Pokud toto nařízení nebo právní předpisy přijaté na jeho základě nestanoví jinak, je při obchodování s třetími zeměmi zakázáno:

1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 tohoto nařízení vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 33 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.

Rada stanoví na návrh Komise kvalifikovanou většinou obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.

2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních. Tato opatření, která jsou okamžitě použitelná, sdělí členským státům. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise přijme rozhodnutí do tří pracovních dnů od jejího obdržení.

3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoliv členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.

4. Tento článek se použije v souladu se závazky Společenství, včetně mezinárodních závazků.

1. Pokud je na trhu Společenství zjištěn podstatný nárůst nebo pokles cen a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat, a je-li tím trh narušen nebo hrozí-li, že bude narušen, mohou být přijata nezbytná opatření postupem podle čl. 25 odst. 2.

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku stanoví Komise postupem podle čl. 25 odst. 2.

1. Aby se vzala v úvahu omezení obchodu uvnitř Společenství nebo s třetími zeměmi, jež mohou vyplývat z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, mohou být postupem podle čl. 25 odst. 2 přijata výjimečná opatření na podporu trhu postiženého těmito omezeními. Tato opatření se přijímají na žádost dotyčného členského státu nebo dotyčných členských států. Lze je přijmout pouze tehdy, pokud členský stát či členské státy přijaly veterinární a hygienická opatření pro rychlé potlačení nákazy, a to pouze v rozsahu a na dobu, jež jsou nezbytně nutné pro podporu dotyčného trhu.

2. Společenství se podílí na financování výjimečných opatření uvedených v odstavci 1, které přímo souvisejí s veterinárními a hygienickými opatřeními, ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy, a v případě boje proti kulhavce a slintavce ve výši 60 % uvedených výdajů.

3. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy producenti přispívají na náklady nesené členským státem, nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

4. Na finanční příspěvek členských států ve prospěch opatření uvedených v odstavci 1 se nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy.

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro ovce a kozy složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Období uvedené v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

2. Použije se ode dne 1. ledna 2002.

3. Nařízení (EHS) č. 2644/80, (EHS) č. 3901/89, (EHS) č. 1323/90, (EHS) č. 3493/90, (EHS) č. 338/91 a nařízení (ES) č. 2467/98 se nadále použijí pro hospodářský rok 2001.