Směrnice Rady — ze dne 8. prosince 1969 — o ochraně proti štítence zhoubné — (69/466/EHS) — RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 43 a 100 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,
vzhledem k tomu, že produkce dvouděložných dřevin a jejich plodů zaujímá významné místo v zemědělství Společenství;
vzhledem k tomu, že výnos z této produkce je soustavně ohrožován škodlivými organismy;
vzhledem k tomu, že ochranou těchto rostlin proti těmto škodlivým organismům by měla nejen být zachována jejich produkční kapacita, ale také zvýšena zemědělská produktivita;
vzhledem k tomu, že ochranná opatření proti zavlékání škodlivých organismů do jednotlivých členských států by měla pouze omezený účinek, pokud by proti těmto organismům neexistovala souběžná a metodicky řízená ochrana v celém Společenství a nezamezovalo se jejich rozšiřování;
vzhledem k tomu, že jedním z nejnebezpečnějších škodlivých organismů pro dvouděložné dřeviny je štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus Comst.);
vzhledem k tomu, že tento škodlivý organismus se doposud vyskytuje v několika členských státech a že ve Společenství existují zamořené oblasti;
vzhledem k tomu, že dokud nebudou přijata účinná opatření k ochraně proti tomuto škodlivému organismu a k zamezení jeho šíření, je pěstování dvouděložných dřevin v celém Společenství trvale ohroženo;
vzhledem k tomu, že k vyhubení tohoto škůdce je nezbytné, aby Společenství přijalo minimální opatření; že členské státy musí být schopny přijmout doplňkové nebo přísnější předpisy, je-li to nezbytné,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Tato směrnice obsahuje minimální opatření, která mají být učiněna v členských státech na ochranu proti štítence zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus Comst.) a k zamezení jejího šíření.
Článek 2
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) "rostlinami" živé rostliny a živé části rostlin s výjimkou plodů a semen;
b) "napadenými rostlinami nebo plody" rostliny nebo plody, na kterých se nachází jedna nebo více štítenek zhoubných, pokud se neprokáže, že jsou mrtvé;
c) "hostitelskými rostlinami štítenky zhoubné" rostliny rodu Acer L., Cotoneaster Ehrh., Crataegus L., Cydonia Mill., Evonymus L., Fagus L., Juglans L., Ligustrum L., Malus Mill., Populus L., Prunus L., Pyrus L., Ribes L., Rosa L., Salix L., Sorbus L., Syringa L., Tilia L., Ulmus L., Vitis L.;
d) "školkami" výsadby, ve kterých jsou pěstovány rostliny určené k přesazení, k rozmnožování nebo k distribuci jako jednotlivě zakořeněné rostliny.
Článek 3
Je-li zjištěn výskyt štítenky zhoubné, musí členské státy vymezit zamořenou oblast a dostatečně velkou bezpečnostní zónu k zabezpečení ochrany okolních oblastí.
Článek 4
Členské státy musí zajistit, aby v zamořených oblastech a bezpečnostních zónách byly hostitelské rostliny štítenky zhoubné vhodným způsobem ošetřeny proti tomuto škůdci a proti jeho šíření.
Článek 5
Členské státy musí zajistit, aby:
a) všechny napadené rostliny ve školkách byly zničeny;
b) všechny další napadené rostliny nebo rostliny, u nichž je podezření na napadení, které jsou pěstovány v zamořených oblastech, byly před uvedením do oběhu ošetřeny takovým způsobem, aby již nedošlo k jejich napadení ani k napadení čerstvých plodů těchto rostlin;
c) všechny zakořeněné hostitelské rostliny štítenky zhoubné pěstované v zamořené oblasti a části těchto rostlin určené k rozmnožování a vypěstované v této oblasti mohou být přesazeny v rámci zamořené oblasti nebo přepraveny mimo ni pouze tehdy, jestliže u nich nebylo shledáno napadení a byly ošetřeny takovým způsobem, že všichni případní jedinci štítenky zhoubné byli zničeni.
Článek 6
Členské státy zajistí, aby hostitelské rostliny štítenky zhoubné v bezpečnostních zónách byly podrobeny úřednímu dohledu a byly kontrolovány nejméně jednou ročně, aby se odhalil jakýkoli výskyt štítenky zhoubné.
Článek 7
Členské státy zajistí, aby v každé partii rostlin (jiných než zakořeněných v půdě) a čerstvých plodů, u které bylo zjištěno napadení, musely být napadené rostliny a plody zničeny a ostatní rostliny a plody této partie ošetřeny nebo zpracovány tak, aby případní živí jedinci štítenky zhoubné byli zničeni.
Článek 8
Členské státy mohou zrušit opatření přijatá na ochranu proti štítence zhoubné a k zamezení jejího rozšíření pouze v případě, nebude-li dále zjištěn její výskyt.
Článek 9
Členské státy zakážou držení štítenky zhoubné.
Článek 10
1. Členské státy jsou oprávněny povolit:
a) výjimky z opatření uvedených v článcích 4, 5, 7 a 9 k vědeckým a rostlinolékařským účelům, k testování a šlechtitelské práci;
b) odchylně od čl. 5 písm. b a článku 7 okamžité zpracování napadených čerstvých plodů;
c) odchylně od čl. 5 písm. b a článku 7 uvedení napadených čerstvých plodů do oběhu v zamořené oblasti.
2. Členské státy zajistí, aby povolení podle odstavce 1 mohla být udělena pouze tehdy, bude-li kontrolami dostatečně zajištěno, že tato povolení nejsou na újmu ochrany proti štítence zhoubné a nevyvolávají nebezpečí jejího rozšíření.
Článek 11
Členské státy mohou přijmout dodatečná nebo přísnější pravidla k ochraně proti štítence zhoubné nebo k zamezení jejího rozšíření, je-li to nezbytné.
Článek 12
Členské státy uvedou v účinnost opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do dvou let po jejím oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Článek 13
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 8. prosince 1969.
Za Radu
předseda
J. M. A. H. LUNS
[1] Úř. věst. 156, 15.7.1967, s. 31.
--------------------------------------------------