Směrnice Rady ze dne 20. července 1976, kterou se stanoví nejvyšší množství kyseliny erukové v olejích a tucích určených jako takových k lidské spotřebě a v potravinách obsahujících přidané oleje nebo tuky (76/621/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 43 a 100 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 280, 8.12.1975, s. 13.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 286, 15.12.1975, s. 39.),
vzhledem k tomu, že se ukázalo, že podávání velkých dávek řepkového oleje pokusným zvířatům vyvolává nežádoucí účinky, ale že nebylo prokázáno, že se takové účinky mohou vyskytnout u člověka;
vzhledem k tomu, že takovéto účinky jsou patrně způsobeny hlavně kyselinou erukovou, jednou ze složek tohoto oleje;
vzhledem k tomu, že i jiné jedlé oleje a tuky obsahují kyselinu erukovou;
vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá další výzkum řepkového oleje a ostatních olejů a tuků, ale jako předběžné opatření by mělo být omezeno požívání kyseliny erukové do doby, než budou známy tyto výsledky;
vzhledem k tomu, že pro dosažení tohoto cíle by mělo být stanoveno nejvyšší množství kyseliny erukové v olejích a tucích a v potravinách, do nichž byly přidány; že je však možné z oblasti působnosti této směrnice bez rizika pro lidské zdraví vyloučit potraviny s nízkým celkovým obsahem tuků;
vzhledem k tomu, že by měla být pro tento účel přijata hodnota nejvyššího množství, jež má být použitelná nejpozději od 1. července 1979, která při nedostatku přesných a definitivních vědeckých informací o této věci a s přihlédnutím ke kvalitativnímu vývoji produkce řepkového semene ve Společenství zajistí ochranu lidského zdraví;
vzhledem k tomu, že ode dne 1. července 1977 nesmí být v žádném případě množství kyseliny erukové vyšší než 10 %;
vzhledem k tomu, že některé členské státy již stanovily nejvyšší množství kyseliny erukové s ohledem na typy produktů a stravovací zvyklosti na základě požadavků oprávněných z hlediska veřejného zdraví;
vzhledem k tomu, že metody odběru vzorků a analytické metody potřebné pro stanovení množství kyseliny erukové v dotyčných produktech představují prováděcí opatření technické povahy; že by jejich přijetí mělo být svěřeno Komisi v zájmu zjednodušení a urychlení postupu;
vzhledem k tomu, že by ve všech případech, kdy Rada zmocní Komisi k zavedení předpisů týkajících se potravin, měl být stanoven postup pro zajištění úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potraviny, zřízeného rozhodnutím Rady ze dne 13. listopadu 1969(Úř. věst. L 291, 29.11.1969, s. 9.),
Článek 1
Tato směrnice se vztahuje na
a) oleje, tuky a jejich směsi, které jsou určeny jako takové k lidské spotřebě;
b) smíšené potraviny, k nimž byly přidány oleje, tuky nebo jejich směsi a jejichž celkový obsah tuků je vyšší než 5 %. Členské státy však mohou používat tuto směrnici také na potraviny, jejichž obsah tuků není vyšší než 5 %.
Článek 2
1. Nejpozději od 1. července 1979 nesmí být množství kyseliny erukové u produktů uvedených v článku 1 vztažené na celkové množství mastných kyselin v tukové složce vyšší než 5 %.
2. Od 1. července 1977 stanoví členské státy v každém případě množství kyseliny erukové na nejvýše 10 %.
Článek 3
Článek 4
1. Pokud členský stát na základě podrobného odůvodnění v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací provedeného po přijetí této směrnice shledá, že hodnoty nejvyššího množství kyseliny erukové stanovené v článku 2 představují hrozbu pro lidské zdraví, třebaže jsou v souladu s touto směrnicí, může přechodně pozastavit nebo omezit používání daných ustanovení na svém území. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.
2. Komise přezkoumá co nejdříve důvody uvedené členským státem a konzultuje záležitost s členskými státy v rámci Stálého výboru pro potraviny. Výbor poté neprodleně zaujme stanovisko a přijme vhodná opatření.
3. Pokud Komise dojde k názoru, že je třeba směrnici změnit, aby byly odstraněny nedostatky uvedené v odstavci 1 a aby byla zajištěna ochrana lidského zdraví, zahájí postup uvedený v článku 5 za účelem přijetí změn. Členský stát, který přijal ochranná opatření, je v tom případě může ponechat, dokud tyto změny nevstoupí v platnost.
Článek 5
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002(Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.)
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.)
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 6
Článek 7
1. Členské státy změní v případě potřeby do 1. ledna 1977 své právní předpisy pro dosažení souladu s touto směrnicí a neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Takto změněné právní předpisy se použijí na produkty uvedené poprvé na trh po 1. červenci 1977, popřípadě po 1. červenci 1979.