1. Tato směrnice se vztahuje na činnost zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči.

2. Pro účely této směrnice se „činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči“ rozumí činnost osob nesoucích tato profesní označení:

• v Německu:

  „Krankenschwester“, „Krankenpfleger“;

• v Belgii:

  „hospitalier(ère)/verpleegassistent(e)“, „infirmier(ère) hospitalier(ère)/ziekenhuisverpleger (-verpleegster)“;

• v Dánsku:

  „sygeplejerske“;

• ve Francii:

  „informier(ère)“;

• v Irsku:

  „Registered General Nurse“;

• v Itálii:

  „infermiere professionale“;

• v Lucembursku:

  „infirmier“;

• v Nizozemsku:

  „verpleegkundige“;

• ve Spojeném království:

  • Anglie, Wales a Severní Irsko:

    „State Registered Nurse“ nebo „Registered General Nurse“;

  • Skotsko:

    „Registered General Nurse“;

• v Řecku:

  „διπλωματόχος ή πτυχιούχος νοσοκόμος νοσηευτής ή νοσηλεύτρια“;

• ve Španělsku:

  „Enfermero/a diplomado/a“;

• v Portugalsku:

  „Enfermeiro“;

• v Rakousku:

  „Diplomierte Krankenschwester/ Diplomierter Krankenpfleger“;

• ve Finsku:

  „sairaaanhoitaja/ sjukskötare“;

• ve Švédsku:

  „sjuksköterska“;

• v České republice:

  „všeobecná sestra/všeobecný ošetřovatel“

  ;

• v Estonsku:

  „õde“

  ;

• na Kypru:

  „Εγγεγραμμένος Νοσηλευτής“

  ;

• v Lotyšsku:

  „māsa“

  ;

• v Litvě:

  „Bendrosios praktikos slaugytojas“

  ;

• v Maďarsku:

  „ápoló“

  ;

• na Maltě:

  „Infermier Reġistrat tal-Ewwel Livell“

  ;

• v Polsku:

  „pielęgniarka“

  ;

• ve Slovinsku:

  „diplomirana medicinska sestra / diplomirani zdravstvenik“

  ;

• na Slovensku:

  „sestra“;

• v Bulharsku:

  „Медицинска сестра“

  ;

• v Rumunsku:

  „asistent medical generalist“

  .

Diplomy, osvědčení nebo jiné doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v článku 2 jsou

1. Každý členský stát uzná jako dostatečný důkaz pro státní příslušníky členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci nevyhovují všem základním požadavkům odborné přípravy stanoveným v článku 1 směrnice 77/453/EHS, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, které byly vydány těmito členskými státy před provedením směrnice 77/453/EHS a které doplňuje potvrzení osvědčující, že tito státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

Tyto činnosti musí zahrnovat převzetí plné odpovědnosti za plánování, organizaci a poskytování ošetřovatelské péče pacientům.

2. Státním příslušníkům členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotních sester nebo ošetřovatelů pro všeobecnou péči neodpovídají označením uvedeným pro tento členský stát v přílohu, uznává každý členský stát jako dostatečný důkaz diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány členskými státy a které jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými orgány nebo subjekty. Toto osvědčení potvrzuje, že tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotních sester nebo ošetřovatelů pro všeobecnou péči dokládají odbornou přípravu v souladu s ustanoveními směrnice 77/453/EHS uvedenými v článku 2 této směrnice a jsou členským státem, který je vydává, považovány za rovnocenné těm, které jsou uvedeny v přílohu této směrnice.

Státním příslušníkům členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v článku 1 směrnice 77/453/EHS, uznávají ostatní členské státy kromě Německa tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, jestliže

• dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa,

• opravňují držitele k výkonu činností zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady vydané příslušnými německými orgány a uvedené v přílohu a

• jsou doplněny potvrzením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že dotyční státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali činnosti zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči v Německu po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení. Tyto činnosti musí zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizaci a poskytování ošetřovatelské péče pacientům.

V případě polských dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči se použijí pouze tato ustanovení o nabytých právech:

• V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Polsku před přistoupením a kteří nesplňují minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v článku 1 směrnice 77/453/EHS, uznávají členské státy tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Polsku po níže uvedenou dobu:

  • diplom bakaláře ošetřovatelství (dyplom licencjata pielęgniarstwa) - po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení,

  • diplom zdravotní sestry nebo ošetřovatele (dyplom pielęgniarki albo pielęgniarki dyplomowanej) s postsekundárním vzděláním získaným na odborné zdravotnické škole - po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.

1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud jde o přístup k povolání zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

1. Odchylně od ustanovení této směrnice může Bulharsko držitelům kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) udělené v Bulharsku před 31. prosincem 1999, kteří tuto profesi ke dni 1. ledna 2000 vykonávali v rámci bulharského systému sociálního zabezpečení, povolit pokračovat v jejím výkonu, i když část jejich činnosti spadá do oblasti působnosti této směrnice.

2. Držitelé bulharské kvalifikace „фелдшер“ (feldsher) uvedené v odstavci 1 nejsou oprávněni k uznání odborné kvalifikace podle této směrnice v jiném členském státě.

V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly vydány nebo jejichž odborná příprava byla zahájena v Rumunsku před dnem přistoupení a nesplňují minimální požadavky odborné přípravy stanovené v článku 1 směrnice 77/453/EHS, uznávají členské státy jako dostatečný důkaz diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, jsou-li doloženy potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Rumunsku po níže uvedenou dobu:

• diplom zdravotní sestry nebo ošetřovatele (Certificat de competențe profesionale de asistent medical generalist) s pomaturitním vzděláním získaným na școală postliceală – po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.

1. Aniž je dotčen článek 13, zajistí hostitelské členské státy, aby státním příslušníkům členských států, kteří splňují podmínky stanovené v článcích 2 a 4, bylo uznáno právo užívat jejich zákonný akademický titul nebo popřípadě jeho zkratku udělený členským státem původu nebo posledního usazení, a to v jazyce tohoto státu. Hostitelské členské státy mohou stanovit, že za tímto titulem musí následovat název a sídlo zařízení nebo zkušební komise, která jej udělila.

2. Je-li možné zaměnit akademický titul členského státu původu nebo posledního usazení s titulem, který platí v hostitelském členském státě a vyžaduje zde další odbornou přípravu, kterou oprávněná osoba nezískala, může tento hostitelský členský stát stano vit, že tato osoba bude užívat svůj akademický titul členského státu původu nebo posledního usazení ve vhodné podobě, kterou hostitelský členský stát určí.

1. Hostitelský členský stát, který požaduje od svých státních příslušníků pro první přístup k některé z činností uvedených v článku 1 důkaz bezúhonnosti nebo dobré pověsti, přijme jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům členských států potvrzení prokazující splnění těchto podmínek bezúhonnosti nebo dobré pověsti vyžadovaných v uvedeném členském státě vydané příslušnými orgány členského státu původu nebo předchozího usazení.

2. Nepožaduje-li členský stát původu nebo posledního usazení pro přístup k dotyčné činnosti důkaz bezúhonnosti nebo dobré pověsti, může hostitelský členský stát požadovat od státních příslušníků členského státu původu nebo posledního usazení výpis z rejstříku trestů, nebo neexistuje-li, rovnocenný doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu nebo posledního usazení.

3. Dozví-li se hostitelský členský stát o závažných a konkrétních skutečnostech, ke kterým došlo mimo jeho území před zahájením činnosti dané osoby v tomto státě a které mohou ovlivnit přístup k dotyčné činnosti, může o tom uvědomit členský stát původu nebo posledního usazení.

Členský stát původu nebo posledního usazení prověří věrohodnost těchto skutečností. Příslušné orgány samy rozhodnou o povaze a rozsahu vyšetřování, které má být provedeno, a oznámí hostitelskému členskému státu důsledky, které z něj vyplývají pro potvrzení nebo doklady, které vydaly.

Členské státy zajistí důvěrnost předávaných informací.

1. Platí-li v hostitelském členském státě právní a správní předpisy, které se týkají zachovávání bezúhonnosti nebo dobré pověsti včetně ustanovení o kázeňských postizích v případě závažného profesního pochybení nebo odsouzení za trestný čin a které souvisejí s výkonem některé z činností uvedených v článku 1, předá členský stát původu nebo posledního usazení hostitelskému členskému státu nezbytné informace o opatřeních nebo kázeňských postizích profesní nebo správní povahy, které byly přijaty vůči dotyčné osobě, a o trestních postizích týkajících se výkonu povolání v členském státě původu nebo posledního usazení.

2. Dozví-li se hostitelský členský stát o závažných a konkrétních skutečnostech, ke kterým došlo mimo jeho území před zahájením činnosti dané osoby v tomto státě a které mohou ovlivnit výkon dotyčné činnosti, může o tom uvědomit členský stát původu nebo posledního usazení.

Členský stát původu nebo posledního usazení prověří věrohodnost těchto skutečností. Příslušné orgány samy rozhodnou o povaze a rozsahu vyšetřování, které má být provedeno, a oznámí hostitelskému členskému státu důsledky, které z něj vyplývají pro informace, které byly předány podle odstavce 1.

3. Členské státy zajistí důvěrnost předávaných informací.

1. Řízení o přijetí oprávněné osoby k přístupu k některé z činností uvedených v článku 1 podle článků 6, 7 a 8 musí být skončeno co nejdříve a nejpozději tři měsíce po předložení veškerých dokladů týkajících se dotyčné osoby, aniž tím jsou dotčeny lhůty, které mohou vyplynout z případného odvolání podaného v závěru tohoto řízení.

2. V případech uvedených v čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 2 staví žádost o přezkum běh lhůty uvedené v odstavci 1.

Dotázaný členský stát musí odpovědět ve lhůtě tří měsíců.

Hostitelský členský stát po obdržení odpovědi nebo po uplynutí zmíněné lhůty pokračuje v řízení podle odstavce 1.

1. Požaduje-li některý členský stát od svých státních příslušníků pro přístup k některé z činností uvedených v článku 1 nebo pro její výkon povolení profesní organizace či sdružení nebo zapsání či členství v nich, osvobodí tento členský stát od této povinnosti státní příslušníky členských států pro případ poskytování služeb.

Oprávněná osoba poskytuje služby se stejnými právy a povinnostmi jako státní příslušníci hostitelského členského státu; zejména podléhá kázeňským opatřenímprofesní nebo správní povahy platným v tomto členském státě.

Pro tento účel a jako doplněk k prohlášení uvedenému v odstavci 2, které se týká poskytování služeb, mohou členské státy, aby umožnily užití kázeňských opatření platných na svém území, stanovit dočasnou automatickou registraci v profesní organizaci či sdružení či formální členství nebo zápis do seznamu za podmínky, že se tím nezpozdí ani nijak neztíží poskytování služeb a že to nepřinese poskytovateli služby dodatečné výdaje.

Přijme-li hostitelský členský stát opatření k provedení druhého pododstavce nebo se dozví o skutečnostech odporujících těmto ustanovením, neprodleně o tom uvědomí členský stát, v němž je oprávněná osoba usazena.

2. Hostitelský členský stát může stanovit, že oprávněná osoba musí učinit před příslušnými orgány předběžné prohlášení týkající se poskytování jejích služeb, pokud s výkonem těchto služeb bude spojen dočasný pobyt na jeho území.

V naléhavých případech může být toto prohlášení učiněno v co nejkratší době po poskytnutí služeb.

3. V souladu s odstavci 1 a 2 může hostitelský členský stát požadovat od oprávněné osoby předložení jednoho nebo několika dokladů obsahujících tyto údaje:

• prohlášení uvedené v odstavci 2,

• potvrzení osvědčující, že oprávněná osoba vykonává dotyčné činnosti v souladu se zákony členského státu, ve kterém je usazena,

• potvrzení, že oprávněná osoba je držitelem jednoho nebo několika diplomů, osvědčení či jiných dokladů o dosažené kvalifikaci požadovaných pro poskytování dotyčných služeb a uvedených v této směrnici.

4. Doklad nebo doklady stanovené v odstavci 3 nesmějí být při předložení starší dvanácti měsíců.

5. Zbaví-li členský stát zcela nebo zčásti, dočasně nebo trvale některého ze svých státních příslušníků nebo státního příslušníka jiného členského státu usazeného na jeho území způsobilosti vykonávat některou z činností uvedených v článku 1, zajistí podle okolností dočasné nebo trvalé odnětí potvrzení uvedeného v odst. 3 druhé odrážce.

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby umožnily oprávněným osobám získat informace o právní úpravě zdravotnictví a sociálního zabezpečení a popřípadě o pravidlech profesní etiky v hostitelském členském státě.

Pro tento účel mohou zřídit informační střediska, kde mohou oprávněné osoby získat nezbytné informace. Hostitelský členský stát může oprávněné osobě, která je v něm usazena, uložit povinnost tato střediska kontaktovat.

2. Členské státy mohou zřídit střediska uvedená v odstavci 1 při příslušných orgánech a subjektech, které určí ve lhůtě stanovené v čl. 19 odst. 1.

3. Členské státy zajistí, aby si oprávněné osoby ve svém zájmu a v zájmu svých pacientů případně osvojily jazykové znalosti nezbytné k výkonu jejich odborné činnosti v hostitelském členském státě.

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.