Směrnice Rady ze dne 25. června 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů (statické zkoušky) (79/622/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 296, 11.12.1978, s. 69.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 128, 21.5.1979, s. 18.),
vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí traktory podle vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru;
vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možné použít u všech typů traktorů postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady 74/150/EHS ze dne 4. března 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu kolových zemědělských a lesnických traktorů(Úř. věst. L 84, 28.3.1974, s. 10.);
vzhledem k tomu, že harmonizovaný postup schvalování typu konstrukčních částí v případě ochranných konstrukcí chránící při převrácení a jejich připevnění k traktoru umožní každému členskému státu ověřovat splnění společných požadavků na provedení a zkoušení a informovat o výsledku ostatní členské státy zasláním kopie certifikátu EHS schválení typu konstrukční části vystaveného pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru; že připojení značky EHS schválení typu konstrukční části na všechny konstrukce, které byly vyrobeny ve shodě se schváleným typem, vyloučí nutnost technického zkoušení těchto konstrukcí v ostatních členských státech;
vzhledem k tomu, že společné požadavky týkající se dalších konstrukčních prvků a vlastností ochranné konstrukce chránící při převrácení, zejména požadavky, které se týkají rozměrů, dveří, bezpečnostního skla, zařízení zabraňujících dalšímu převracení již převráceného traktoru a ochrany spolujezdců, budou stanoveny později;
vzhledem k tomu, že harmonizované požadavky jsou určeny především k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a bezpečnosti práce v celém Společenství; že z tohoto důvodu je nutné předepsat pro traktory, na které se vztahuje tato směrnice, povinné vybavení ochrannou konstrukcí chránící při převrácení; že do dne, který bude stanoven, by traktory, na něž se vztahuje směrnice Rady 77/536/EHS ze dne 28. června 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochranných konstrukcí chránících při převrácení kolových zemědělských a lesnických traktorů(Úř. věst. L 220, 29.8.1977, s. 1.), měly být uzpůsobeny k tomu, aby mohly být vybaveny ochrannou konstrukcí chránící při převrácení odpovídající buď směrnici 77/536/EHS, nebo této směrnici;
vzhledem k tomu, že sbližování vnitrostátních právních předpisů pro traktory předpokládá, že členské státy budou vzájemně uznávat zkoušky provedené kterýmkoli z nich podle společných požadavků,
Článek 1
1. Členské státy udělí EHS schválení typu konstrukční části pro každý typ ochranné konstrukce chránící při převrácení a jejího připevnění k traktoru, který splňuje požadavky na provedení a zkoušení stanovené v přílohách I až V.
2. Členský stát, který udělí EHS schválení typu konstrukční části, přijme nezbytná opatření, která v případě potřeby umožní ověřit shodu vyráběných zařízení se schváleným typem, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států. Toto ověření se omezí na namátkovou kontrolu.
Článek 2
Článek 3
1. Členské státy nesmějí zakázat uvedení na trh ochranných konstrukcí chránících při převrácení nebo jejich připevnění k traktoru z důvodů týkajících se provedení, jestliže jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části.
2. Členský stát však může zakázat, aby byly na trh uváděny ochranné konstrukce chránící při převrácení, které jsou opatřeny značkou EHS schválení typu konstrukční části, jestliže systematicky nevykazují shodu se schváleným typem.
O přijatých opatřeních dotyčný členský stát neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.
Článek 4
Článek 5
1. Pokud členský stát, který udělil EHS schválení typu konstrukční části, zjistí, že se více ochranných konstrukcí chránících při převrácení a jejich připevnění k traktoru, které jsou opatřeny stejnou značkou EHS schválení typu konstrukční části, neshoduje se schváleným typem, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných zařízení se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou v případě vážné a opakující se neshody vést až k odejmutí EHS schválení typu konstrukční části, uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu příslušné orgány ostatních členských států. Stejná opatření tento orgán přijme, jestliže je o takové neshodnosti informován příslušnými orgány jiného členského státu.
2. Příslušné orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí EHS schválení typu konstrukční části s uvedením důvodů.
Článek 6
Článek 7
Článek 8
Článek 9
Tato směrnice se vztahuje na traktory podle článku 1 směrnice 74/150/EHS, které mají tyto vlastnosti:
světlou výšku pod zadní nápravou nejvýše 1000 mm,
nejmenší pevný nebo nastavitelný rozchod kol jedné z hnacích náprav nejméně 1150 mm,
možnost vybavení vícebodovým závěsným zařízením pro nesené nářadí a výkyvným táhlem,
hmotnost nejméně 800 kg, odpovídající vlastní hmotnosti traktoru podle bodu 2.4 přílohy I směrnice 74/150/EHS, včetně ochranné konstrukce chránící při převrácení, kterou je traktor opatřen v souladu s touto směrnicí, a pneumatik největšího rozměru doporučeného výrobcem.
Článek 10
Článek 11
Článek 12
1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 13
SEZNAM PŘÍLOH
| Příloha I: | Podmínky pro EHS schválení typu konstrukční části |
| Příloha II: | Podmínky zkoušení pevnosti ochranných konstrukcí a jejich připevněník traktoru |
| Příloha III: | Zkušební postupy |
| Příloha IV: | Obrázky |
| Příloha V: | Vzor zkušebního protokolu |
| Příloha VI: | Značky |
| Příloha VII: | Vzor certifikátu EHS schválení typu konstrukční části |
| Příloha VIII: | Podmínky pro udělení EHS schválení typu traktoru |
| Příloha IX: | Vzor přílohy k certifikátu EHS schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranných konstrukcí a pevnosti jejich připevnění k traktoru (statické zkoušky) |
PŘÍLOHA I PODMÍNKY PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI
1. DEFINICE
1.1Výrazem „ochranná konstrukce chránící při převrácení“ (ochranná kabina nebo rám), dále jen „ochranná konstrukce“, se rozumí konstrukce na traktoru, jejímž hlavním účelem je vyloučit nebo omezit ohrožení řidiče v důsledku převrácení traktoru během normálního použití.
1.2Konstrukce podle bodu 1.1 se vyznačují tím, že během zkoušek předepsaných v přílohách II a III zajišťují dostatečně velký volný prostor pro ochranu řidiče.
2.1Každá ochranná konstrukce a její připevnění k traktoru musí být navrženy a provedeny tak, aby splňovaly hlavní účel uvedený v bodě 1.
2.2Tato podmínka se pokládá za splněnou, jsou-li splněny požadavky příloh II a III.
3.1Žádost o EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo výrobce ochranné konstrukce nebo jeho pověřený zástupce.
3.2K žádosti se přikládají v trojím vyhotovení tyto dokumenty a údaje:
výkres celkového uspořádání, který je buď vyhotoven v měřítku, jež je na výkresu vyznačeno, nebo udává hlavní rozměry ochranné konstrukce. Na výkresu zejména musí být podrobně znázorněny připevňovací součásti,
fotografie z boku a zezadu ukazující podrobnosti způsobu připevnění,
stručný popis ochranné konstrukce zahrnující typ konstrukce, způsob připevnění k traktoru, popřípadě údaje o opláštění, o zařízení pro vstup a nouzový výstup, o čalounění vnitřku, o zařízení, které brání opakovanému převracení traktoru, a o systému vytápění a větrání,
údaje o materiálech použitých na konstrukční díly, včetně připevňovacích a spojovacích součástí (viz příloha V).
Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu konstrukční části se předloží traktor představující typ, pro nějž je schvalovaná ochranná konstrukce určena. Traktor musí být opatřen ochrannou konstrukcí.
3.4Držitel EHS schválení typu konstrukční části může požádat o jeho rozšíření na další typy traktorů. Příslušný orgán, který udělil původní EHS schválení typu konstrukční části, toto rozšíření udělí, jestliže schválená ochranná konstrukce a typ traktoru (typy traktorů), na který je rozšíření požadováno, splňují tyto podmínky:
hmotnost traktoru bez závaží podle bodu 1.3 přílohy II nepřekračuje referenční hodnotu hmotnosti, která byla použita při zkouškách, o více než 5 %,
způsob připevnění a konstrukční díly traktoru, k nimž je ochranná konstrukce připevněna, jsou stejné,
veškeré konstrukční díly, jako blatníky a kapota, které mohou působit jako podpěra pro ochrannou konstrukci, jsou stejné,
poloha a rozhodující rozměry sedadla uvnitř ochranné konstrukce, jakož i vzájemné uspořádání ochranné konstrukce a traktoru jsou takové, že chráněný prostor během všech zkoušek zůstane uvnitř deformované ochranné konstrukce.
Každá ochranná konstrukce, která odpovídá schválenému typu, musí být opatřena tímto značením:
4.2Všechny tyto údaje musí být uvedeny na štítku.
4.3Uvedené značení musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné.
1. DEFINICE
2. OBECNÉ POŽADAVKY
3. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI
4. ZNAČENÍ
4.1.1 výrobní nebo obchodní značkou;
4.1.2 značkou EHS schválení typu konstrukční části podle vzoru v příloze VI;
4.1.3 výrobním číslem ochranné konstrukce;
4.1.4 značkou a typem traktoru (typy traktorů), pro který je ochranná konstrukce určena.
PŘÍLOHA II PODMÍNKY ZKOUŠENÍ PEVNOSTI OCHRANNÝCH KONSTRUKCÍ A JEJICH PŘIPEVNĚNÍ K TRAKTORŮM
1. OBECNÉ POŽADAVKY
Účelem zkoušek prováděných pomocí speciálních zařízení je simulace zatížení, kterým je ochranná konstrukce vystavena při převrácení traktoru. Tyto zkoušky, popsané v příloze III, musí umožnit posouzení pevnosti ochranné konstrukce a součástí, kterými je připevněna k traktoru, jakož i všech konstrukčních dílů traktoru, které zkušební zatížení přenášejí.
1.2.1Ochranná konstrukce musí odpovídat specifikacím pro sériovou výrobu. Musí být připevněna způsobem, který předepsal výrobce, k jednomu z traktorů, pro něž je určena. Ke zkouškám se nevyžaduje kompletní traktor; ochranná konstrukce a konstrukční díly traktoru, k nimž je pro zkoušky připevněna, však musí tvořit funkční jednotku, dále označovanou „sestava“.
1.2.2Sestava se připevní k základové desce tak, aby prvky, které spojují sestavu se základovou deskou, se pod zatížením ve vztahu vůči ochranné konstrukci významně nedeformovaly. Způsob připevnění sestavy k základové desce nesmí změnit pevnost sestavy.
1.2.3Sestava musí být podepřena a upevněna nebo upravena tak, aby veškerá zkušební energie byla pohlcena ochrannou konstrukcí a prvky jejího připevnění k tuhým konstrukčním dílům traktoru.
1.2.3.1Ke splnění požadavků bodu 1.2.3 musí být provedena úprava, kterou se zablokují veškeré systémy odpružení traktoru za jízdy, aby nepohlcovaly ani zlomek zkušební energie.
1.2.4Ke zkouškám musí být traktor opatřen všemi konstrukčními díly sériové výroby, které mohou ovlivňovat pevnost ochranné konstrukce nebo které mohou být pro zkoušku pevnosti nezbytné.
Rovněž musí být namontovány konstrukční díly, které mohou ohrožovat chráněný prostor, aby bylo možné ověřit splnění požadavků podle bodu 4.
Ke zkouškám se odstraní všechny konstrukční díly, které řidič může sám odstranit. Je-li možné při užívání traktoru nechat dveře a okna otevřené nebo je odstranit, musí při zkouškách zůstat otevřené nebo se musí odstranit, aby nezvyšovaly pevnost ochranné konstrukce. Pokud okna a dveře v této poloze představují při převrácení traktoru nebezpečí pro řidiče, musí se tato skutečnost uvést v protokolu o zkouškách.
Hodnota referenční hmotnosti mt použitá ve vzorcích pro výpočet množství energie a tlakové síly (viz příloha III) se přinejmenším rovná hodnotě podle bodu 2.4 přílohy I směrnice 74/150/EHS (tj. bez volitelného příslušenství, avšak včetně chladicí kapaliny, mazadel, paliva, nářadí a řidiče) s přičtením ochranné konstrukce a s odečtením 75 kg.
Není zahrnuto volitelné přední nebo zadní závaží, kapalina v pneumatikách, nesené přístroje a zařízení nebo jakékoli speciální příslušenství.
2.1.1Materiály, zařízení a prostředky pro připoutání umožňující spolehlivé připevnění sestavy k základové desce, nezávisle na pneumatikách, jsou-li namontovány.
2.1.2Zařízení pro působení vodorovnou silou na ochrannou konstrukci přes tuhý nosník podle obrázků 1 a 2 v příloze IV.
2.1.2.1Rozměr tuhého nosníku ve svislém směru je 150 mm.
2.1.2.2Je třeba zabezpečit, aby se zatížení mohlo ve směru kolmém ke směru zatěžování rovnoměrně rozložit podél nosníku, jehož délka se rovná přesnému násobku 50 mezi 250 a 700 mm.
2.1.2.3Hrany nosníku, které jsou ve styku s ochrannou konstrukcí, musí být zaobleny s poloměrem zaoblení nejvýše 50 mm.
2.1.2.4Musí být použity univerzální nebo jim rovnocenné klouby, které zajistí, aby zatěžovací zařízení neuvádělo ochrannou konstrukci do otáčivého pohybu nebo do posuvného pohybu v jiném směru než ve směru zatěžování.
2.1.2.5Jestliže část ochranné konstrukce, na kterou má zatížení působit, není vodorovnou rovinou kolmou ke směru působícího zatížení, vyplní se mezera tak, aby se zatížení rozložilo po délce této části.
2.1.3Zařízení, kterým lze v mezích technických možností měřit energii pohlcenou ochrannou konstrukcí a tuhými díly traktoru, k němuž je připevněna, například měřením síly ve směru jejího působení a odpovídajícího posunutí určitého bodu na podvozku traktoru.
2.1.4Zařízení umožňující prokázat, že během zkoušky nebyl narušen chráněný prostor. Může být použito zařízení podle obrázků 6a, 6b a 6c v příloze IV.
2.2.1Materiály, zařízení a prostředky pro připoutání, umožňující spolehlivé připevnění sestavy k základové desce, nezávisle na pneumatikách.
2.2.2Zařízení pro vyvození síly působící svisle na ochrannou konstrukci podle obrázku 3 v příloze IV, včetně tuhého přítlačného nosníku šířky 250 mm.
2.2.3Zařízení pro měření celkové svisle působící síly.
2.2.4Zařízení umožňující prokázat, že během zkoušky nebyl narušen chráněný prostor. Může být použito zařízení podle obrázků 6a, 6b a 6c v příloze IV.
2.3.1Rozměry: ±3 mm.
2.3.2Deformace: ±3 mm.
2.3.3Hmotnost traktoru: ±20 kg.
2.3.4Zatížení a síly: ±2 %.
2.3.5Směr zatěžování: odchylka od vodorovného a svislého směru podle přílohy III:
na začátku zkoušky při nulovém zatížení: ±2°,
během zkoušky pod zatížením: 10° nad a 20° pod vodorovnou rovinou. Tyto odchylky je třeba udržovat co nejmenší.
Zkoušky se provádějí v tomto pořadí:
U traktorů, u nichž nejméně 50 % hmotnosti podle bodu 1.3 spočívá na zadních kolech, se podélné zatěžování provádí zezadu (případ 1). U ostatních traktorů se podélné zatěžování provádí zepředu (případ 2).
První zkouška tlakem se provádí na stejném konci ochranné konstrukce, na kterém byla provedena zkouška podélným zatěžováním, tj.:
v případě 1 na zadní části (příloha III, bod 1.5),
v případě 2 na přední části (příloha III, bod 1.6).
Druhá zkouška tlakem se provádí na opačném konci ochranné konstrukce, než na kterém byla provedena zkouška podélným zatěžováním, tj.:
v případě 1 na přední části (příloha III, bod 1.6),
v případě 2 na zadní části (příloha III, bod 1.5).
Druhé podélné zatěžování se provádí u traktorů vybavených sklápěcí ochrannou konstrukcí, jestliže první podélné zatěžování (bod 3.1.1.1.1) nebylo provedeno ve směru, ve kterém se ochranná konstrukce sklápí.
3.1.1.2Jestliže se během zkoušky kterýkoli prvek upevnění poruší nebo posune, zkouška se opakuje.
3.1.1.3Během zkoušek se nesmějí provádět žádné opravy nebo úpravy traktoru nebo ochranné konstrukce.
Kola se odmontují nebo se rozchod kol nastaví tak, aby během zkoušek nemohla kola přijít do styku s ochrannou konstrukcí.
Spolu s traktorem musí být ke kontrole dodány všechny konstrukční díly traktoru a ochranné konstrukce, které jako kompletní jednotky představují ochranu řidiče, včetně ochrany proti povětrnostním vlivům.
Zkoušená ochranná konstrukce nemusí být vybavena předními, bočními a zadními okny z bezpečnostního skla nebo podobného materiálu, jakož i veškerými odnímatelnými deskami, zařízením a příslušenstvím, které nepřispívají k pevnosti konstrukce a v případě převrácení nemohou být nijak nebezpečné.
Ochranná konstrukce se vybaví přístroji, které jsou nutné k získání potřebných údajů pro sestrojení diagramu síla – deformace (obrázek 4 v příloze IV). V každé fázi zkoušky se měří a zaznamenává celková a trvalá deformace ochranné konstrukce (obrázek 5 v příloze IV).
U traktorů, jejichž sedadlo není ve střední rovině traktoru, nebo při nesymetrické pevnosti ochranné konstrukce se zatěžování z boku provádí na té straně, kde s větší pravděpodobností dojde v průběhu zkoušek k narušení chráněného prostoru (viz též bod 1.3 v příloze III).
4.1Ochranná konstrukce, která byla předložena k EHS schválení typu konstrukční části, se pokládá za vyhovující požadavkům vztahujícím se na pevnost, jestliže splňuje tyto podmínky:
4.1.1Nevykazuje žádné lomy nebo praskliny podle bodu 3.1 přílohy III.
4.1.1V průběhu zkoušek podle bodů 1.2, 1.3, 1.5, 1.6 a popřípadě bodu 1.7 přílohy III nepronikla ochranná konstrukce do žádné části chráněného prostoru popsaného v bodě 3.2 přílohy III ani žádná část chráněného prostoru z ochranné konstrukce nevyčnívá.
Jestliže se provádí zkouška přetížením, pak síla působící ve fázi, kdy je pohlceno stanovené množství energie, musí být větší než 0,8násobek největší síly, jaké bylo dosaženo v průběhu jak hlavní zkoušky, tak dotyčné zkoušky přetížením (obrázky 4b a 4c v příloze IV).
4.1.2Během zkoušek nesmí ochranná konstrukce způsobovat jakékoli namáhání konstrukce sedadla.
4.1.3V okamžiku, kdy je při každé předepsané zkoušce vodorovným zatěžováním dosaženo potřebného množství energie, nesmí být síla větší než 0,8 Fmax.
4.2Mimo to řidič nesmí být ohrožen žádným dalším prvkem, např. nedostatečným čalouněním stropu kabiny nebo míst, kam může řidič hlavou narazit.
5.1K certifikátu EHS schválení typu konstrukční části podle přílohy VII musí být přiložen zkušební protokol. Vzor protokolu je uveden v příloze V. Protokol musí obsahovat tyto údaje:
5.2Jestliže se EHS schválení typu konstrukční části rozšiřuje pro další typy traktorů, musí protokol obsahovat přesný odkaz na protokol k původnímu EHS schválení typu konstrukční části, jakož i přesné údaje týkající se požadavků podle bodu 3.4 přílohy I.
5.3V protokolu musí být přesně uveden typ traktoru (tovární značka, typ, obchodní označení apod.), který byl použit ke zkouškám, a typy, pro které je ochranná konstrukce určena.
mtreferenční hodnota hmotnosti traktoru (kg) podle bodu 1.3. Ddeformace ochranné konstrukce (mm) v bodě působícího zatížení a v jeho směru.D‘deformace konstrukce (mm) odpovídající vypočtenému potřebnému množství energie. Fstatická zatěžovací síla (N).Fmaxnejvětší statická zatěžovací síla (N) dosažená během zatěžování, s výjimkou zkoušky přetížením.F‘síla odpovídající vypočtenému potřebnému množství energie.F–Dkřivka síla/deformace.Eispřivedená energie k pohlcení při zatěžování z boku (J).Eil 1přivedená energie k pohlcení při podélném zatěžování (J).Eil 2přivedená energie k pohlcení při druhém podélném zatěžování (J).Frsíla působící na zadní část ochranné konstrukce při zkoušce tlakem (N).Ffsíla působící na přední část ochranné konstrukce při zkoušce tlakem (N).Eideformační energie pohlcená rámem. Plocha pod křivkou F-D (obrázek 4a v příloze IV) (J).E’ideformační energie pohlcená rámem při přídavném zatěžování po vzniku lomu nebo praskliny (obrázky 4b a 4c v příloze IV) (J).Eadeformační energie pohlcená rámem v okamžiku odtížení. Plocha uvnitř křivky F-D (obrázek 4b v příloze IV) (J).E’’ideformační energie pohlcená rámem při zkoušce přetížením. Plocha pod křivkou F-D (obrázek 4c v příloze IV) (J).1. OBECNÉ POŽADAVKY
1.1 Účel zkoušek
1.2 Příprava zkoušek
1.3 Hmotnost traktoru
2. PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ
2.1 Zkoušky vodorovným zatěžováním (zatěžováním z boku a podélným zatěžováním)
2.2 Zkoušky tlakem (na zadní a přední část ochranné konstrukce)
2.3 Přípustná nepřesnost měření
3. ZKOUŠKY
3.1 Obecné požadavky
3.1.1 Pořadí zkoušek
3.1.2 Rozchod kol
3.1.3 Odstranění konstrukčních dílů, které nemohou být nebezpečné
3.1.4 Měřicí přístroje
3.1.5 Směr zatěžování
4. PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÍ
5. ZKUŠEBNÍ PROTOKOL
5.1.1 Celkový popis tvaru a provedení ochranné konstrukce (závazné rozměry jsou uvedeny v příloze V), včetně údajů týkajících se způsobu zajištění normálního vstupu a výstupu a nouzového výstupu, systému vytápění a větrání a dalšího příslušenství, pokud může ovlivňovat chráněný prostor nebo být nebezpečné.
5.1.2 Údaje o zvláštním zařízení, jako je zařízení, které brání opakovanému převracení traktoru.
5.1.3 Stručný popis čalounění vnitřku.
5.1.4 Údaje o typu čelního skla a použitém materiálu, popřípadě o jeho označení značkou EHS schválení typu nebo jinou.
6. ZNAČKY
PŘÍLOHA III ZKUŠEBNÍ POSTUPY
1. VODOROVNÉ ZATĚŽOVÁNÍ A ZKOUŠKY TLAKEM
1.1.1Zatížení působící na ochrannou konstrukci se rozloží prostřednictvím tuhého nosníku podle přílohy II bodu 2.1.2, umístěného kolmo ke směru působícího zatížení; nosník může být opatřen zařízením, které brání jeho posunutí do strany. Rychlost deformace pod zatížením nesmí být větší než 5 mm/s. Během působení zatížení se současně měří F a D po každém přírůstku deformace 15 mm nebo menším, k zajištění přesnosti měření. Po začátku zatěžování se zatížení nesmí snížit, dokud zkouška není dokončena; je však přípustné v případě potřeby růst zatížení přerušit, např. k záznamu měření.
1.1.2Je-li konstrukční prvek, na který působí zatížení, zakřiven, musí být dodržena ustanovení bodu 2.1.2.5 přílohy II. Působení zatížení však musí být v souladu s požadavky výše uvedeného bodu 1.1.1 a bodu 2.1.2 přílohy II.
1.1.3Jestliže v místě působícího zatížení neexistuje příčný konstrukční prvek, může být použit pomocný nosník, který nesmí zvyšovat pevnost ochranné konstrukce.
1.1.4Po skončení každé zkoušky se po odtížení provádí vizuální prohlídka ochranné konstrukce. Jestliže během zatěžování vzniknou lomy nebo praskliny, provede se zkouška přetížením podle níže uvedeného bodu 1.4, dříve než se přikročí k dalšímu zatěžování v pořadí zkoušek podle přílohy II bodu 3.1.1.1.
Zatížení působí vodorovně a rovnoběžně se svislou střední rovinou traktoru.
V případě traktorů, u nichž nejméně 50 % hmotnosti podle přílohy II bodu 1.3 spočívá na zadních kolech, působí podélné zatížení zezadu a zatížení z boku na protilehlých stranách střední podélné roviny ochranné konstrukce. V případě traktorů, u nichž nejméně 50 % hmotnosti spočívá na předních kolech, působí podélné zatížení na stejné straně střední podélné roviny ochranné konstrukce jako zatížení z boku.
Zatížení působí na nejvyšší příčný konstrukční prvek ochranné konstrukce (tj. na tu část, která by v případě nehody, při níž se traktor převrátí, pravděpodobně první narazila na zem).
Bod působení zatížení leží ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od vnějšího rohu. Šířka ochranné konstrukce je vzdálenost mezi dvěma přímkami, které jsou rovnoběžné se svislou střední rovinou traktoru a dotýkají se vnějších krajních bodů ochranné konstrukce ležících ve vodorovné rovině procházející nejvyššími body příčných konstrukčních prvků horní části ochranné konstrukce.
Délka nosníku pro aplikaci zatížení nesmí být menší než jedna třetina (výše popsané) šířky ochranné konstrukce a nesmí tuto nejmenší hodnotu přesahovat o více než 49 mm.
Podélné zatížení působí zezadu nebo zepředu podle bodu 3.1.1.1 přílohy II.
Zkouška se přeruší, jakmile:
Zatížení působí vodorovně a kolmo ke svislé střední rovině traktoru. Zatížení působí na horní okraj ochranné konstrukce v bodě vzdáleném 300 mm před vztažným bodem sedadla umístěného v krajní zadní poloze podle bodu 2.3.1 uvedeného níže. Má-li ochranná konstrukce na straně, která by při převrácení traktoru na bok první narazila na zem, vyčnívající prvek, působí zatížení na tento bod.V případě traktoru s otočným sedadlem a volantem se zatížení aplikuje na horní okraj ochranné konstrukce uprostřed mezi oběma vztažnými body sedadla.
Délka nosníku pro aplikaci zatížení se volí podle potřeby, avšak ne více než 700 mm.
Zkouška se přeruší, jakmile:
- a) deformační energie pohlcená ochrannou konstrukcí je rovna potřebnému množství přivedené energie Eis (kde Eis = 1,75 mt) nebo větší; nebo
- b) ochranná konstrukce pronikne do chráněného prostoru nebo přestane chráněný prostor ochraňovat.
Zkouška přetížením musí být provedena, jestliže během posledních 5 % dosažené deformace, při níž bylo potřebné množství energie pohlceno ochrannou konstrukcí, poklesne síla o více než 3 % (obrázek 4b).
1.4.2Zkouška přetížením spočívá v postupném zvyšování vodorovného zatížení vždy o 5 % původního potřebného množství energie až po maximum 20 % přidané energie (obrázek 4c).
1.4.2.1Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže po každém přírůstku potřebné energie o 5, 10 nebo 15 % síla během 5 % přírůstku energie poklesne o méně než 3 % a zůstane větší než 0,8 Fmax.
1.4.2.2Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, jestliže poté, co ochranná konstrukce pohltila 20 % přidané energie, je síla větší než 0,8 Fmax.
1.4.2.3Při zkoušce přetížením jsou přípustné další lomy nebo praskliny nebo proniknutí ochranné konstrukce do chráněného prostoru nebo ztráta její ochranné funkce v důsledku pružné deformace. Avšak po odtížení nesmí ochranná konstrukce pronikat do chráněného prostoru, který musí být plně chráněn.
Nosník se položí přes nejvyšší zadní konstrukční prvky ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve svislé podélné vztažné rovině. Působící síla Fr = 20 mt.
Jestliže zadní část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou partií zadní části traktoru, která je schopna unést hmotnost vozidla při jeho převrácení. Působení síly se pak zastaví a traktor nebo zatěžovací síla se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se působí silou Fr.
Působení síly Fr pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.
Zkouška se přeruší, jakmile ochranná konstrukce pronikne do chráněného prostoru nebo přestane chráněný prostor ochraňovat.
Nosník se položí přes nejvyšší přední konstrukční prvky ochranné konstrukce, přičemž výslednice tlakových sil leží ve svislé podélné vztažné rovině. Působící síla Ff = 20 mt.
Jestliže přední část střechy ochranné konstrukce není schopna zadržet plnou tlakovou sílu, působí se touto silou, dokud se střecha nedeformuje natolik, že se shoduje s rovinou spojující horní část ochranné konstrukce s tou částí předku traktoru, která je schopna unést hmotnost vozidla při jeho převrácení. Působení síly se pak zastaví a traktor nebo zatěžovací síla se přemístí tak, aby nosník doléhal na tu partii ochranné konstrukce, o kterou by se pak opíral plně převrácený traktor. Potom se působí silou Ff.
Působení síly Ff pokračuje ještě nejméně 5 s od okamžiku, kdy se deformace pozorovaná prostým okem plně ustálí.
Zkouška se přeruší, jakmile ochranná konstrukce pronikne do chráněného prostoru nebo přestane chráněný prostor ochraňovat.
Zatížení působí vodorovně a rovnoběžně se svislou střední rovinou traktoru.
Druhé podélné zatěžování se provádí zezadu nebo zepředu podle bodu 3.1.1.1 přílohy II.
Zatížení působí v opačném směru než při podélném zatěžování podle bodu 1.2 a na roh, který je nejvíce vzdálený od místa podélného zatěžování podle bodu 1.2.
Zatížení působí na nejvyšší příčný konstrukční prvek ochranné konstrukce (tj. na tu část, která by v případě nehody, při níž se traktor převrátí, narazila na zem).
Bod působení zatížení leží ve vzdálenosti rovné jedné šestině šířky horní části ochranné konstrukce od vnějšího rohu. Šířka ochranné konstrukce je vzdálenost mezi dvěma přímkami, které jsou rovnoběžné se svislou střední rovinou traktoru a dotýkají se vnějších krajních bodů ochranné konstrukce ležících ve vodorovné rovině procházející nejvyššími body příčných konstrukčních prvků horní části ochranné konstrukce.
Délka nosníku pro aplikaci zatížení nesmí být menší než jedna třetina (výše popsané) šířky ochranné konstrukce a nesmí tuto nejmenší hodnotu přesahovat o více než 49 mm.
Zkouška se přeruší, jakmile:
- a) deformační energie pohlcená ochrannou konstrukcí je rovná potřebnému množství přivedené energie Eil 2 (kde Eil 2 = 0,35 mt) nebo větší; nebo
- b) ochranná konstrukce pronikne do chráněného prostoru nebo přestane chráněný prostor ochraňovat.
Chráněný prostor je znázorněn na obrázku 6 v příloze IV; je definován ve vztahu ke svislé vztažné rovině proložené traktorem po celé jeho délce a procházející vztažným bodem sedadla podle bodu 2.3 a středem volantu. Předpokládá se, že během působení zatížení se tato vztažná rovina pohybuje vodorovně spolu se sedadlem a volantem, avšak zůstává kolmá k podlaze traktoru nebo ochranné konstrukce, je-li ochranná konstrukce namontována pružným způsobem.
Je-li volant přestavitelný, nastaví se do normální polohy pro řízení v sedě.
2.2Hranice chráněného prostoru jsou pak vymezeny:
2.3.1Pro účely určení chráněného prostoru podle bodu 2.1 je sedadlo v krajním zadním bodě rozsahu svého vodorovného nastavení. Nastaví se do nejvyšší polohy rozsahu svislého nastavení, pokud je nezávislé na nastavení vodorovné polohy sedadla.
Vztažný bod sedadla se stanoví pomocí zařízení znázorněného na obrázcích 7 a 8 v příloze IV, umožňujícího simulovat zatížení sedadla řidičem. Zařízení se skládá z desky sedadla a desek opěradla. Spodní deska opěradla je otočně připevněna v oblasti sedacích kostí (A) a beder (B), přičemž kloub (B) je výškově stavitelný.
2.3.2Vztažným bodem sedadla je bod ve střední podélné rovině sedadla, ve kterém se tečná rovina spodní části opěradla protíná s vodorovnou rovinou. Tato vodorovná rovina protíná ve vzdálenosti 150 mm před vztažným bodem sedadla spodní plochu základní desky sedadla.
2.3.3Je-li sedadlo opatřeno systémem odpružení, ať již se zařízením na přizpůsobení hmotnosti řidiče, nebo bez něj, nastaví se sedadlo do střední polohy zdvihu systému odpružení.
Zařízení se umístí na sedadlo. Pak se zatíží silou 550 N v bodě 50 mm před kloubem (A) a obě desky opěradla se lehce tangenciálně přitlačí k opěradlu sedadla.
2.3.4Není-li možné určit přesně tečny k oběma plochám opěradla (nad bederní krajinou a pod ní), postupuje se tímto způsobem:
Po každé zkoušce se kontrolují všechny konstrukční prvky, spoje, připevňovací součásti a konstrukční díly traktoru, které přenášejí zatěžovací sílu, zda nevykazují lomy a praskliny zjistitelné vizuální prohlídkou, s výjimkou případů, kdy jsou přípustné:
Během každé zkoušky ochranné konstrukce se ověřuje, zda některá její část nepronikla do chráněného prostoru okolo sedadla řidiče, definovaného v bodě 2.1. Mimo to se ověřuje, zda některá část chráněného prostoru nepřestala být ochrannou konstrukcí chráněna. Předpokládá se, že takový případ nastane, když po převrácení traktoru ve směru, kterým působilo zatížení, některá část chráněného prostoru přijde do styku se základovou deskou. U pneumatik a rozchodu kol se přitom berou v úvahu nejmenší hodnoty udané výrobcem pro jejich nastavení.
Po ukončení zkoušek se zjistí trvalá deformace ochranné konstrukce. Za tímto účelem se před zahájením zkoušek zaznamená poloha hlavních prvků ochranné konstrukce vůči vztažnému bodu sedadla.
1. VODOROVNÉ ZATĚŽOVÁNÍ A ZKOUŠKY TLAKEM
1.1 Obecná ustanovení pro zkoušky vodorovným zatěžováním
1.2 Podélné zatěžování (obrázek 2 v příloze IV)
a) deformační energie pohlcená ochrannou konstrukcí je rovna potřebnému množství přivedené energie Eil 1 (kde Eil 1 = 1,4 mt) nebo větší;
b) ochranná konstrukce pronikne do chráněného prostoru nebo přestane chráněný prostor ochraňovat.
1.3 Zatěžování z boku (obrázek 1 v příloze IV)
1.4 Zkouška přetížením (obrázky 4a, 4b, a 4c v příloze IV)
1.5 Zkouška tlakem na zadní část
1.6 Zkouška tlakem na přední část
1.7 Druhé podélné zatěžování
2. CHRÁNĚNÝ PROSTOR
2.2.1 dvěma svislými rovinami, které jsou vzdáleny 250 mm na každou stranu od vztažné roviny a sahají do výšky 300 mm nad vztažný bod sedadla;
2.2.2 dvěma rovnoběžnými rovinami, které se zvedají od horního okraje roviny definované v 2.2.1 do největší výšky 900 mm nad vztažným bodem sedadla a jsou zešikmeny tak, že horní okraj roviny na straně, na kterou působí zatížení z boku, je vzdálen od vztažné roviny nejméně 100 mm;
2.2.3 vodorovnou rovinou ve výšce 900 mm nad vztažným bodem sedadla;
2.2.4 nakloněnou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině a prochází bodem, který je přímo nad vztažným bodem sedadla ve výšce 900 mm, a krajním zadním bodem opěradla sedadla;
2.2.5 plochou, v případě nutnosti zakřivenou, která prochází řadou úseček kolmých ke vztažné rovině a prostírá se od krajního zadního bodu sedadla, kde se stýká s opěradlem, směrem dolů po celé šířce opěradla;
2.2.6 válcovou plochou o poloměru 120 mm, která je kolmá ke vztažné rovině a tečná k rovinám definovaným v 2.2.3 a 2.2.4;
2.2.7 válcovou plochou o poloměru 900 mm, která je kolmá ke vztažné rovině, v bodě ležícím 150 mm před vztažným bodem sedadla tečně navazuje na rovinu definovanou v 2.2.3 a pokračuje 400 mm dopředu;
2.2.8 nakloněnou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině, vychází z předního okraje plochy definované v 2.2.7 a prochází ve vzdálenosti 40 mm od volantu. V případě vysoké polohy volantu je tato rovina nahrazena rovinou tečnou k ploše definované v 2.2.7;
2.2.9 svislou rovinou, která je kolmá ke vztažné rovině a prochází před volantem ve vzdálenosti 40 mm;
2.2.10 vodorovnou rovinou procházející vztažným bodem sedadla;
2.2.11 v případě traktoru s otočným sedadlem a volantem je chráněný prostor kombinací obou chráněných prostorů stanovených pro obě polohy volantu a sedadla;
2.2.12 v případě traktoru, který může být vybaven volitelnými sedadly, se při zkouškách použije kombinace chráněných prostorů daných vztažnými body sedadla pro všechny navržené polohy sedadel. Do tohoto kombinovaného chráněného prostoru daného různými vztažnými body sedadla nesmí ochranná konstrukce proniknout;
2.2.13 je-li po provedení zkoušek navrženo nové volitelné sedadlo, stanoví se výpočtem, zda se chráněný prostor okolo vztažného bodu nového sedadla nalézá uvnitř chráněného prostoru stanoveného dříve. Pokud tomu tak není, musí se provést nová zkouška.
2.3 Poloha sedadla a vztažný bod sedadla
2.3.4.1 není-li možné určit přesně tečnu ke spodní části opěradla, spodní deska opěradla se ve svislé poloze lehce přitlačí k opěradlu sedadla;
2.3.4.2 není-li možné určit přesně tečnu k horní části opěradla: kloub (B) se nastaví na výšku 230 mm nad vztažným bodem sedadla, přičemž spodní deska opěradla je ve svislé poloze. Obě desky opěradla se pak lehce tangenciálně přitlačí k opěradlu sedadla.
3. PROVÁDĚNÉ KONTROLY A MĚŘENÍ
3.1 Lomy a praskliny
3.1.1 jestliže neohrožují celistvost ochranné konstrukce, například v desce opláštění nebo v bodových nebo stehových svarech sloužících k připevnění desek opláštění;
3.1.2 jestliže vznikly při poslední zkoušce tlakem (podle bodu 1.5);
3.1.3 jestliže byla po zjištění jejich přítomnosti úspěšně provedena zkouška přetížením;
3.1.4 jestliže vznikly při zkoušce přetížením.
3.2 Trvalá deformace
PŘÍLOHA IV OBRÁZKY
Obrázek 1: Bod působení zatížení z boku
Obrázek 2: Bod působení podélného zatížení zezadu
Obrázek 3: Příklad uspořádání pro zkoušku tlakem
Obrázek 4a: Křivka síla/deformace – zkouška přetížením není nutná
Obrázek 4b: Křivka síla/deformace – zkouška přetížením je nutná
Obrázek 4c: Křivka síla/deformace – pokračující zkouška přetížením
Obrázek 5: Schematické znázornění významu termínů trvalé, pružné a celkové deformace
Obrázek 6a: Chráněný prostor v pohledu ze strany
Obrázek 6b: Chráněný prostor v pohledu zezadu/zepředu
Obrázek 6c: Chráněný prostor v izometrickém znázornění
Obrázek 7: Zařízení pro stanovení vztažného bodu sedadla
Obrázek 8: Metoda stanovení vztažného bodu sedadla
Obrázek 4a
Křivka síla/deformace – zkouška přetížením není nutná
Obrázek 4b
Křivka síla/deformace – zkouška přetížením je nutná
Obrázek 4c
Křivka síla/deformace – pokračující zkouška přetížením
Celková energie pohlcená při zkoušce přetížením, E′i = Ea + E′′i
1. Referenční hodnota aF‘ odpovídá deformaci 0,95 D‘.
1.1 Zkouška přetížením není nutná, protože aF‘ < 1,03 F‘.
1.2 Výsledek zkoušky přetížením je vyhovující, protože bF‘ > 0,97 F’ a bF‘ > 0,8 Fmax.
PŘÍLOHA V VZOR PROTOKOL O ZKOUŠKÁCH OCHRANNÉ KONSTRUKCE (OCHRANNÉHO RÁMU NEBO KABINY) PRO EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI Z HLEDISKA PEVNOSTI OCHRANNÉ KONSTRUKCE A PEVNOSTI JEJÍHO PŘIPEVNĚNÍ K TRAKTORU (Statické zkoušky)
PŘÍLOHA VI ZNAČKY
Značka EHS schválení typu konstrukční části se skládá z obdélníku, ve kterém je vepsáno malé písmeno „e“ a rozlišovací písmeno (písmena) nebo číslo členského státu, který udělil schválení typu konstrukční části:
a z čísla EHS schválení typu konstrukční části umístěného v blízkosti obdélníku a odpovídajícího číslu vydaného certifikátu EHS schválení typu konstrukční části z hlediska pevnosti daného typu ochranné konstrukce chránící při převrácení a pevnosti jejího připevnění k traktoru.
Příklad značky EHS schválení typu konstrukční části
Značka EHS schválení typu konstrukční části se doplňuje symbolem „S“.
Ochranná konstrukce opatřená výše uvedenou značkou EHS schválení typu konstrukční části je konstrukcí, které bylo uděleno EHS schválení typu konstrukční části v Německu (e 1) pod číslem 1471.
1 pro Německo,
2 pro Francie,
3 pro Itálii,
4 pro Nizozemsko,
6 pro Belgie,
9 pro Španělsko,
11 pro Spojené království,
13 pro Lucembursko,
18 pro Dánsko,
EL pro Řecko,
IRL pro Irsko,
P pro Portugalsko,
12 pro Rakousko,
17 pro Finsko,
5 pro Švédsko,
8 pro Českou republiku,
29 pro Estonsko,
CY pro Kypr,
32 pro Lotyšsko,
36 pro Litvu,
7 pro Maďarsko,
MT pro Maltu,
20 pro Polsko,
26 pro Slovinsko,
27 pro Slovensko,
34 pro Bulharsko,
19 pro Rumunsko,
PŘÍLOHA VII VZOR CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI
PŘÍLOHA VIII PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ EHS SCHVÁLENÍ TYPU TRAKTORU
1.Žádost o EHS schválení typu traktoru z hlediska pevnosti ochranné konstrukce a pevnosti jejího připevnění k traktoru podává výrobce traktoru nebo jeho pověřený zástupce.
2.Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží traktor představující typ, který má být schválen, s namontovanou řádně jako typ schválenou ochrannou konstrukcí a jejím připevněním.
3.Technická zkušebna provádějící zkoušky pro schválení typu ověří, zda je schválený typ ochranné konstrukce určen pro typ traktoru, pro který byla podána žádost o schválení typu. Zejména zjistí, zda připevnění ochranné konstrukce odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.
4.Držitel EHS schválení typu traktoru může požádat o jeho rozšíření na další typy ochranných konstrukcí.
5.Příslušný orgán toto rozšíření udělí za těchto podmínek:
6.Při každém schválení typu traktoru nebo rozšíření schválení typu traktoru, které bylo uděleno nebo odmítnuto, musí být k certifikátu EHS schválení typu traktoru přiložen dokument podle vzoru v příloze IX.
7.Pokud byla žádost o EHS schválení typu traktoru podána současně se žádostí o EHS schválení typu konstrukční části pro typ ochranné konstrukce určené k namontování na typ traktoru, pro který se žádá o EHS schválení typu, ověřování podle bodů 2 a 3 odpadá.
5.1 novému typu ochranné konstrukce a jejího připevnění k traktoru bylo uděleno EHS schválení typu konstrukční části;
5.2 nový typ ochranné konstrukce je určen k namontování na typ traktoru, pro který byla podána žádost o rozšíření EHS schválení typu traktoru;
5.3 připevnění ochranné konstrukce k traktoru odpovídá tomu, které bylo zkoušeno pro udělení EHS schválení typu konstrukční části.