Směrnice Rady ze dne 9. října 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu (84/491/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 100 a 235 této smlouvy,
s ohledem na směrnici Rady 76/464/EHS(Úř. věst. L 129, 18.5.1976, s. 23.) ze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství, a zejména na čl. 6 a 12 této směrnice,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 215, 11.8.1983, s. 3.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 127, 14.5.1984, s. 138.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 57, 29.2.1984, s. 1.),
vzhledem k tomu, že pro účely ochrany vodního prostředí Společenství před znečišťováním některými nebezpečnými látkami zavádí článek 3 směrnice 76/464/EHS systém předem uděleného povolení, které stanoví emisní normy pro vypouštění látek ze seznamu I přílohy uvedené směrnice; že článek 6 uvedené směrnice vyžaduje, aby byly stanoveny mezní hodnoty pro tyto emisní normy a rovněž jakostní cíle pro vodní prostředí ovlivněné vypouštěním těchto látek;
vzhledem k tomu, že hexachlorcyklohexan (dále jen „HCH“) je organohalogenová sloučenina uvedená v seznamu I s ohledem na svou toxicitu, perzistenci a bioakumulaci;
vzhledem k tomu, že se od členských států požaduje, aby uplatňovaly mezní hodnoty, s výjimkou případů, kde mohou použít jakostních cílů;
vzhledem k tomu, že z důvodu znečištění přímým vypouštěním HCH do vod, ve značné míře způsobovanému závody, které ho produkují, nakládají s ním a jako vedlejší činnost ho na stejném místě zpracovávají, musí být stanoveny mezní hodnoty pro vypouštění z takových závodů a určeny jakostní cíle pro vodní prostředí, do něhož tyto závody HCH vypouštějí;
vzhledem k tomu, že vliv znečištění z dalších přímých průmyslových zdrojů HCH je rovněž významný; že v případě vypouštění, u něhož není z technických důvodů možné stanovit emisní mezní hodnoty v rámci Společenství, by členské státy měly nezávisle stanovit emisní normy s ohledem na nejlepší dostupné technické prostředky;
vzhledem k tomu, že by členské státy měly zajistit, aby opatření přijatá podle této směrnice nevedla ke zvýšenému znečišťování půdy a ovzduší;
vzhledem k tomu, že by se měl zavést zvláštní postup monitorování umožňující členským státům prokázat, že jakostní cíle jsou dodržovány;
vzhledem k tomu, že za účelem účinného provádění této směrnice by měla být přijata opatření k tomu, aby členské státy monitorovaly vodní prostředí ovlivněné výše uvedeným vypouštěním HCH;
vzhledem k tomu, že je důležité, aby Komise podávala Radě každých pět let zprávy o provádění této směrnice členskými státy;
vzhledem k tomu, že podzemní vody podléhající směrnici 80/68/EHS(Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43.) jsou vyňaty z působnosti této směrnice,
Článek 1
1. Tato směrnice:
stanoví podle čl. 6 odst. 1 směrnice 76/464/EHS mezní hodnoty emisních norem uvedených v čl. 2 písm. g) této směrnice pro HCH vypouštěnou z průmyslových závodů,
stanoví podle čl. 6 odst. 2 směrnice 76/464/EHS jakostní cíle pro HCH ve vodním prostředí,
stanoví podle čl. 6 odst. 4 směrnice 76/464/EHS lhůty ke splnění podmínek obsažených v povoleních udělených příslušnými orgány členských států pro stávající vypouštění,
stanoví podle čl. 12 odst. 1 směrnice 76/464/EHS referenční metody stanovení umožňující určit koncentraci HCH v odpadních vodách a ve vodním prostředí,
stanoví podle čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS monitorovací postup,
vyžaduje od členských států, aby vzájemně spolupracovaly v případě vypouštění, které zasahuje vody více členských států.
2. Tato směrnice se vztahuje na vody uvedené v článku 1 směrnice 76/464/EHS, s výjimkou podzemních vod.
Článek 2
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „HCH“
izomery 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexanu;
b) „lindanem“
produkt obsahující nejméně 99 % γ-izomeru 1,2,3,4,5,6- hexachlorcyklohexanu;
c) „extrakcí lindanu“
oddělení lindanu ze směsi izomerů hexachlorcyklohexanu;
d) „mezními hodnotami“
mezní hodnoty uvedené v příloze I;
e) „jakostními cíli“
požadavky uvedené v příloze II;
f) „nakládáním s HCH“
průmyslový proces zahrnující výrobu nebo používání HCH nebo jakýkoli jiný průmyslový proces, v němž je přítomnost HCH podstatná;;
g) „průmyslovým závodem“
závod, ve kterém se nakládá s HCH nebo s látkami, které HCH obsahují;
h) „stávajícím závodem“
průmyslový závod, který je v provozu v den oznámení této směrnice;
i) „novým závodem“
průmyslový závod, v němž se zahájí provoz po dni oznámení této směrnice,
stávající průmyslový závod, jehož kapacita produkce nebo nakládání s HCH se po dni oznámení této směrnice podstatně zvýší.
Článek 3
1. Mezní hodnoty, lhůty pro jejich splnění a monitorovací postup pro vypouštění jsou stanoveny v příloze I.
2. Mezní hodnoty se obvykle používají v místě, kde odpadní vody obsahující HCH opouštějí průmyslový závod.
Jsou-li odpadní vody obsahující HCH čištěny mimo průmyslový podnik v čistírně odpadních vod určené k odstraňování HCH, mohou dotyčné členské státy povolit použití mezních hodnot v místě, kde se odpadní vody z čistírny odpadních vod vypouštějí.
3. Povolení podle článku 3 směrnice 76/464/EHS musí obsahovat nejméně tak přísná ustanovení, jako jsou ustanovení uvedená v příloze I této směrnice, s výjimkou případů, kdy členský stát splňuje ustanovení čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS na základě příloh II a IV této směrnice.
Povolení je nutno přezkoumat nejméně každé čtyři roky.
4. Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z odstavců 1, 2 a 3 a z ustanovení směrnice 76/464/EHS, mohou členské státy vydat povolení novým závodům jen tehdy, jestliže se podniky řídí normami odpovídajícími nejlepším dostupným technickým prostředkům, pokud je to nezbytné k odstranění znečištění v souladu s článkem 2 uvedené směrnice, nebo aby se předešlo narušení hospodářské soutěže.
Pokud zamýšlená opatření neodpovídají z technických důvodů nejlepším dostupným technickým prostředkům, předloží dotyčný členský stát Komisi, nezávisle na zvolené metodě a před vydáním povolení, zdůvodnění svého postupu.
Komise bez odkladů postoupí tyto důkazy ostatním členským státům a zašle při nejbližší příležitosti všem členským státům zprávu se svým stanoviskem k výjimce uvedené ve druhém pododstavci. Pokud je to nutné, předloží současně Radě příslušné návrhy.
5. Referenční metoda rozboru používaná ke stanovení přítomnosti HCH je uvedena v příloze III bodu 1. Jiné metody mohou být použity za předpokladu, že mez detekce, přesnost a správnost těchto metod jsou alespoň takové, jako u metod stanovených v příloze III bodu 1. Požadovaná přesnost pro měření průtoku při vypouštění je stanovena v příloze III bodu 2.
6. Členské státy zajistí, aby opatření přijatá podle této směrnice nevedla ke zvýšení znečišťování HCH jiných složek životního prostředí, zejména ovzduší a půdy.
Článek 4
Článek 5
1. Členské státy podávají v tříletých intervalech Komisi informace o provádění této směrnice, a to v podobě zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí, která pojedná i o dalších směrnicích Společenství, jež se k tomuto úseku vztahují. Zpráva bude vypracována na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 6 směrnice 91/692/EHS(Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.). Dotazník nebo osnova bude členským státům odeslána šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká. Komisi bude zpráva odeslána do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká.
První zpráva se týká období od roku 1993 do roku 1995 včetně.
Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice v celém Společenství do devíti měsíců od obdržení zpráv z členských států.
2. V případě zásadních změn ve vědeckém poznání o toxicitě, perzistenci a akumulaci HCH v živých organismech a sedimentech nebo v případě zdokonalení nejlepších dostupných technických prostředků předloží Komise Radě v případě potřeby příslušné návrhy na zpřísnění mezních hodnot a jakostních cílů nebo na stanovení nových mezních hodnot a dalších jakostních cílů.
Článek 6
1. Členské státy uvedou v účinnost opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. dubna 1986. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 7
PŘÍLOHA I MEZNÍ HODNOTY, LHŮTY PRO DODRŽENÍ TĚCHTO HODNOT A POSTUPY PRO MONITOROVÁNÍ ODPADNÍCH VOD
1. Mezní hodnoty a časové lhůty
| Průmyslové odvětví | Jednotka | Mezní hodnoty platné od | |
|---|---|---|---|
| 1. dubna 1986 | 1. října 1988 | ||
Mezní hodnoty vyjádřené jako koncentrace, které zásadně nesmějí být překročeny, jsou udány v předchozí tabulce. Mezní hodnoty vyjádřené jako koncentrace nesmějí být v žádném případě vyšší než mezní hodnoty vyjádřené jako hmotnost dělená množstvím vody spotřebovaným na tunu vyrobeného nebo zpracovaného HCH.
Mezní hodnoty udané v tabulce, vyjádřené pomocí množství HCH vyrobeného nebo zpracovaného, je třeba dodržovat ve všech případech.
3.Denní průměrné mezní hodnoty monitorované v souladu s opatřeními v odstavcích 4 a 5 uvedených níže jsou dvojnásobkem odpovídajících měsíčních průměrných mezních hodnot udaných v tabulce.
4.Pro kontrolu, zda se v odpadních vodách dodržují emisní normy, které byly stanoveny v souladu s touto směrnicí, musí být zaveden monitorovací postup.
Tento postup musí zabezpečovat odběr a rozbor vzorků a měření průtoku v odpadních vodách a množství vyráběného nebo zpracovávaného HCH. Jestliže není možno určit množství vyráběného nebo zpracovávaného HCH, monitorovací postup může být založen na pravděpodobných množstvích, která mohou být vyrobena nebo zpracována v uvažovaném období, přičemž se přihlíží ke kapacitě zařízení v provozu a k mezím stanoveným v povolení.
5.Odebírají se 24hodinové reprezentativní vzorky odpadních vod. Množství HCH vypouštěného za měsíc se počítá z denních vypouštěných množství.
V případě průmyslových závodů, které nevypouštějí více než 3 kg HCH za rok, je možno zavést zjednodušený monitorovací postup.
1. Mezní hodnoty a časové lhůty
PŘÍLOHA II JAKOSTNÍ CÍLE
Pro členské státy, které uplatňují výjimku uvedenou v čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS, budou emisní normy, které členské státy musí podle článku 5 uvedené směrnice stanovit a zabezpečit jejich používání, stanoveny tak, aby na území zasaženém vypouštěním HCH byly dodržovány odpovídající níže uvedené jakostní cíle. Příslušný orgán určí v každém případě zasažené území a z jakostních cílů uvedených v odstavci 1 vybere jakostní cíl nebo cíle, o nichž soudí, že jsou vhodné k použití v zasaženém území, přičemž vezme v úvahu, že účelem této směrnice je odstranit znečištění.
1.Následující jakostní cíle(Koncentrace uvedené v bodech 1.1 a 1.2 jsou minimální požadavky nutné k ochraně života ve vodě ve smyslu čl. 1. odst. 2 písm. e) směrnice 76/464/EHS.), jež musí být měřeny v přiměřené blízkosti od místa vypouštění, jsou stanoveny v souladu s článkem 2 směrnice 76/464/EHS s cílem odstraňovat znečištění ve smyslu této směrnice(S výjimkou jakostního cíle 1.3 se všechny koncentrace vztahují na aritmetický průměr výsledků získaných během roku.).
1.1Koncentrace celkového HCH ve vnitrozemských vodách nesmí překročit 100 ng/l.
1.2Celková koncentrace HCH v ústí řek a v teritoriálních mořských vodách nesmí překročit 20 ng/l.
1.3V případě vody používané k odběru pitné vody musí obsah HCH vyhovovat požadavkům směrnice 75/440/EHS(Směrnice 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody. (Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 26) obsahuje povinnou hodnotu pro celkové pesticidy (vč. HCH).).
2.Kromě výše uvedených požadavků musí být koncentrace HCH ve vnitrozemských povrchových vodách určována vnitrostátní sítí uvedenou v článku 5 této směrnice a výsledky porovnávány s celkovou koncentrací HCH 50 ng/l.
Jestliže je tato koncentrace v některém místě vnitrostátní sítě překračována, důvody musí být oznámeny Komisi.
3.Celková koncentrace HCH v sedimentech a/nebo tělech měkkýšů a/nebo korýšů a/nebo v rybách nesmí v závislosti na čase podstatně vzrůstat.
4.Jestliže je v některé oblasti použito pro vody několika jakostních cílů, jakost vody musí splňovat každý z těchto cílů.
PŘÍLOHA III METODY STANOVENÍ
1.Referenční metoda rozboru pro určení zmíněných látek při vypouštění a ve vodách je plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem po extrakci vhodným rozpouštědlem a vyčištění.
Správnost(Definice těchto termínů jsou ve směrnici Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44).) a přesnost(Definice těchto termínů jsou ve směrnici Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44).) metody musí být ± 50 % při koncentraci představující dvojnásobek meze detekce.
Mez detekce(Definice těchto termínů jsou ve směrnici Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44).) musí být:
v případě vypouštění desetina koncentrace potřebné v místě vzorkování;
v případě vod podmíněna jakostními cíli:
- (i) u vnitrozemských povrchových vod desetina koncentrace udané jako jakostní cíl,
- (ii) v ústí řek a teritoriálních vodách pětina koncentrace udané jako jakostní cíl;
v případě sedimentů 1 mg/kg sušiny;
v případě živých organismů 1 mg/kg vlhké hmotnosti.
Průtok se měří se správností ± 20.
PŘÍLOHA IV MONITOROVACÍ POSTUP PRO JAKOSTNÍ CÍLE
1.U každého povolení uděleného ve shodě s touto směrnicí určí příslušný orgán podrobné předpisy, monitorovací postupy a časové lhůty pro dodržování příslušného jakostního cíle nebo cílů.
2.V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS oznámí členské státy Komisi u každého zvoleného a použitého jakostního cíle:
místa vypouštění a způsoby rozptylu,
oblast, v níž se jakostní cíl sleduje,
polohu míst vzorkování,
četnost vzorkování,
metody vzorkování a měření,
získané výsledky.
V zorky musí být dostatečně reprezentativní pro kvalitu vodního prostředí v zasažené oblasti a četnost vzorkování musí být dostatečná, aby prokázala jakékoli změny vodního prostředí, s přihlédnutím zejména k přirozeným změnám v hydrologickém režimu.