Toto nařízení stanoví pravidla, která upravují poskytované jistoty, buď podle níže uvedených nařízení, nebo podle prováděcích nařízení, pokud níže uvedená nařízení nestanoví jinak:

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. Příslušný orgán nemusí vyžadovat poskytnutí jistoty, pokud výše zajištěné částky je menší než 500 EUR.

2. V případě použití odstavce 1 se dotyčná strana písemně zaváže k zaplacení částky ve stejné výši, jaká by od ní byla požadována, kdyby složila jistotu a ta by pak zcela nebo částečně propadla.

3. Tento článek se nepoužije v případech, kdy se jistota týká dovozní, vývozní licence nebo osvědčení o stanovení sazby náhrady předem.

Příslušný orgán nemusí vyžadovat jistotu, je-li osoba odpovědná za plnění povinností:

1. Jistota, jejíž výše je stanovena v ECU, se převádí na národní měnu použitím níže uvedených reprezentativních přepočítacích kurzů:

2. Pokud byla poskytnuta bloková jistota, je kurzem použitelným pro zvláštní operaci kurz platný v den, kdy by jistota nabyla účinku, kdyby nebyla poskytnuta bloková jistota.

1. Jistota může být poskytnuta:

2. Příslušný orgán může rozhodnout o poskytnutí jistoty:

3. Členské státy mohou stanovit další podmínky pro přijetí jistot uvedených v odstavci 2.

1.

2.

1. Každá jistota může být nahrazena jinou jistotou.

Nahrazení však musí schválit příslušný orgán v těchto případech:

2. Bloková jistota může být nahrazena jinou blokovou jistotou za podmínky, že nová bloková jistota kryje nejméně část původní blokové jistoty, která je určena v okamžiku nahrazení k zajištění splnění jedné nebo více dosud nesplněných smluvních povinností.

1. Jistoty podle článku 1 se vyjadřují v eurech.

2. Odchylně od odstavce 1 se v případě, kdy je jistota přijata v členském státě mimo eurozónu v národní měně, částka jistoty v eurech převádí na tuto měnu v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) č. 1913/2006(Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 52.). Závazek odpovídající jistotě a veškeré zadržené částky v případě nesrovnalostí nebo porušení pravidel se nadále stanoví v eurech.

1. Šek s jistotou finanční instituce uznané pro tento účel členským státem příslušného orgánu se považuje za složení hotovosti. Příslušný orgán nemusí předložit tento šek k výplatě, dokud neuplyne lhůta, po kterou je za něj ručeno.

2. Jiný šek než šek podle odstavce 1 představuje jistotu pouze tehdy, je-li si příslušný orgán jist, že má uvedenou částku k dispozici.

3. Všechny poplatky finančních institucí nese strana, která jistotu poskytuje.

1. Ručitel musí mít místo pobytu nebo být usazen ve Společenství, a s výhradou ustanovení Smlouvy týkajících se volného pohybu služeb, musí být schválen příslušným orgánem členského státu, ve kterém se jistota poskytuje. Ručitel se zavazuje písemnou zárukou.

2. Písemná záruka musí obsahovat alespoň:

3. Příslušný orgán může přijmout od ručitele jako písemnou jistotu písemnou zprávu písemnou formou telekomunikace. V tomto případě přijme vhodná opatření k ověření její pravosti.

4. Pokud již byla poskytnuta písemná bloková jistota, stanoví příslušný orgán postup, který je nutné dodržet v případě, že by se část nebo celá tato bloková jistota vztahovala na určitou povinnost.

Ustanovení této hlavy:

• se vztahují na všechny případy, kdy zvláštní předpis stanoví, že může být poskytnuta určitá záloha před splněním povinnosti.

• se vztahuje na zálohy podle nařízení Rady (EHS) č. 565/80.

1. Jistota se uvolní, pokud:

2. Jakmile uplyne lhůta k prokázání nároku na konečné poskytnutí zálohy, aniž byl uvedený důkaz předložen, použije příslušný orgán neprodleně postup podle článku 29.

V případě vyšší moci může být tato lhůta prodloužena.

Pokud tak však stanoví právní předpisy Společenství, může být tento důkaz předložen i po uplynutí lhůty proti částečné úhradě jistoty.

3. Pokud ustanovení právních předpisů Společenství týkající se vyšší moci stanoví, že úhrada je omezena na výši zálohy, použijí se tyto doplňkové podmínky:

Nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenech a) a b), jsou podmínky úhrady stejné, jako kdyby nedošlo k zásahu vyšší moci.

1. Povinnost může zahrnovat zásadní, vedlejší nebo podřízené požadavky.

2. Zásadním požadavkem je požadavek konat nebo nekonat, který je zásadní pro cíle nařízení, které ho stanoví.

3. Vedlejším požadavkem je požadavek dodržet lhůtu ke splnění zásadního požadavku.

4. Podřízeným požadavkem je jakýkoliv další požadavek stanovený nařízením.

5. Tato hlava se nevztahuje na případy, kdy zvláštní předpisy Společenství zásadní požadavky nestanovily.

6. Pro účely této hlavy se „příslušnou částí zajištěné částky“ rozumí zajištěná částka odpovídající množství, pro které nebyl splněn požadavek.

1. Jistota propadne v plné výši pro množství, pro které nebyl splněn zásadní požadavek, pokud nezabránil splnění požadavku zásah vyšší moci.

2. Zásadní požadavek se považuje za nesplněný, pokud příslušný důkaz nebyl předložen ve lhůtě stanovené k předložení tohoto důkazu, pokud tomuto předložení důkazu ve stanovené lhůtě nezabránil zásah vyšší moci. K vymáhání propadlé částky se neprodleně zahájí postup podle článku 29.

3. Pokud je ve lhůtě osmnácti měsíců od uplynutí lhůty podle odstavce 2 prokázáno splnění zásadních požadavků, vrátí se 85 % propadlé částky.

Pokud je prokázáno splnění zásadního požadavku do osmnácti měsíců od uplynutí uvedené lhůty, aniž by byl splněn odpovídající vedlejší požadavek, vrátí se částka, která by měla být vrácena podle čl. 23 odst. 2, snížená o 15 % dotyčné části zajištěné částky.

4. K vrácení propadlé částky nedojde, pokud je splnění zásadního požadavku prokázáno po uplynutí lhůty osmnácti měsíců uvedené v odstavci 3, pokud tomuto předložení důkazu ve stanovené lhůtě nezabránil zásah vyšší moci.

1. Pokud je v případě nesplnění vedlejšího požadavku ve stanovené lhůtě prokázáno, že byl(y) splněn(y) zásadní požadavek(y), jistota se částečně uvolní a zbytek zajištěné částky propadne. Neprodleně se zahájí postup podle článku 29 k získání propadlé částky.

2. Částečné uvolnění představuje částku jistoty s odečtením:

3. Tento článek se nevztahuje na lhůty týkající se žádostí nebo používání dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení sazby náhrady předem, ani na lhůty týkající se stanovení dovozních a vývozních dávek a vývozních náhrad v nabídkovém řízení.

1. Nesplnění jednoho nebo více podřízených požadavků znamená propadnutí 15 % příslušné části zajištěné částky, pokud tomuto splnění nezabránil zásah vyšší moci.

2. Neprodleně se zahájí postup podle článku 29 k získání propadlé částky.

3. Tento článek se nevztahuje na případy, kdy se použije čl. 22 odst. 3.

1. Jistota se částečně na žádost uvolní, pokud důkaz vyžadovaný k tomuto účelu byl poskytnut pro část množství produktu za předpokladu, že tato část nesmí být nižší než minimální množství stanovené nařízením stanovujícím jistotu.

V případě, že zvláštní předpisy Společenství nestanoví minimální množství, může příslušný orgán sám omezit počet uvolněných částí z každé jistoty a stanovit minimální částku pro každé uvolnění tohoto typu.

2. Před uvolněním celé jistoty nebo její části může příslušný orgán požadovat, aby byla podána písemná žádost o uvolnění.

3. V případě jistot kryjících podle čl. 10 odst. 1 více než 100 % zajištěné částky, uvolní se část jistoty přesahující 100 %, jakmile dojde ke konečnému uvolnění nebo propadnutí zbylé částky.

1. Pokud pro předložení nezbytných důkazů k uvolnění jistoty není stanovena žádná lhůta, činí tato lhůta:

2. Lhůta podle odstavce 1 nesmí přesáhnout tři roky ode dne, kdy byla jistota přidělena ke konkrétní povinnosti, s výjimkou případu vyšší moci.

1. Jakmile se příslušný orgán dozví o skutečnostech, které jsou důvodem k propadnutí celé jistoty, nebo její části, neprodleně vyzve dotyčnou stranu o zaplacení propadlé částky, a tato platba musí být provedena ve lhůtě nejvýše 30 dní ode dne žádosti o zaplacení.

Pokud platba nebyla provedena v předepsané lhůtě, příslušný orgán:

Příslušný orgán může neprodleně inkasovat s konečnou platností jistotu uvedenou v čl. 8 odst. 1 písm. a), aniž by nejprve vyzval dotyčnou stranu k zaplacení.

2. Příslušný orgán se může vzdát propadnutí částky nižší než 60 EUR za podmínky, že jsou podobná pravidla stanovena pro srovnatelné případy vnitrostátními právními a správními předpisy.

3. Aniž je dotčen odstavec 1, v případě, kdy je přijato rozhodnutí o propadnutí jistoty a poté je odloženo v důsledku opravného prostředku v souladu s vnitrostátními právními předpisy, platí příslušná strana úroky ze skutečně propadlé částky za období počínající 30 dní ode dne přijetí žádosti o zaplacení podle odst. 1 prvního pododstavce a končící den před zaplacením skutečně propadlé částky.

Jestliže je po výsledku řízení o opravném prostředku po dotyčné straně požadováno zaplatit do třiceti dní propadlou částku, může členský stát vypočítat úroky tak, jako by se platba uskutečnila dvacátým dnem ode dne této žádosti.

Použitelná úroková sazba se vypočítává podle vnitrostátních právních předpisů, ale nesmí být v žádném případě nižší než sazba použitelná pro krytí částek v národní měně.

Platební agentury odečítají placené úroky z výdajů Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) podle nařízení Rady (EHS) č. 352/78(Úř. věst. L 50, 22.2.1978, s. 1.).

Členské státy mohou pravidelně požadovat doplnění jistoty, pokud jde o úroky.

Pokud jistota propadla a částka byla již připsána EZOZF, potom na základě výsledku rozhodnutí o opravném prostředku musí být propadlá částka včetně úroků vypočítaných sazbou podle vnitrostátních právních předpisů uhrazena jako zcela nebo zčásti a uhradí ji EZOZF, pokud není úhrada připsána orgánům nebo subjektům členských států z důvodů nedbalosti nebo závažné chyby.

1. Členské státy uchovávají pro potřeby Komise celkový počet a celkovou výši propadlých jistot za každý rok, bez ohledu na fázi postupu podle článku 29, přičemž rozlišují mezi jistotami, které se připíší do vnitrostátního rozpočtu, a jistotami, které se připíší do rozpočtu Společenství.

2. Informace uvedené v odstavci 1 se uchovávají pro všechny propadlé jistoty vyšší než 1000 EUR a každé ustanovení Společenství, které stanoví jistotu.

3. Informace se týkají jak částek zaplacených přímo dotyčnou stranou, tak i částky kryté prodejem jistoty.

Členské státy uchovávají pro potřeby Komise tyto informace: