Směrnice Rady ze dne 12. června 1986 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 100 a 235 této smlouvy,
s ohledem na směrnici Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství(Úř. věst. L 129, 18.5.1976, s. 23.), a zejména na článek 6 uvedené směrnice,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 70, 18.3.1985, s. 15.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 120, 20.5.1986.),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 188, 29.7.1985, s. 19.),
vzhledem k tomu, že za účelem ochrany vodního prostředí Společenství před znečišťováním některými nebezpečnými látkami zavádí článek 3 směrnice 76/464/EHS systém předem udělených povolení, která stanoví emisní normy pro vypouštění látek ze seznamu I přílohy uvedené směrnice; že článek 6 uvedené směrnice požaduje stanovení mezních hodnot pro tyto emisní normy a rovněž tak i jakostní cíle pro vodní prostředí zasažené vypouštěním těchto látek;
vzhledem k tomu, že se od členských států požaduje uplatňování mezních hodnot, s výjimkou případů, kde mohou použít jakostní cíle;
vzhledem k tomu, že nebezpečné látky, jichž se týká tato směrnice, byly vybrány hlavně na základě kritérií obsažených ve směrnici 76/464/EHS;
vzhledem k tomu, že kvůli znečišťování vypouštěním těchto látek do vodního prostředí, způsobenému mnoha průmyslovými obory je nutné stanovit určité mezní hodnoty pro vypouštění podle průmyslových oborů a stanovit jakostní cíle pro vodní prostředí, do něhož jsou tyto látky vypouštěny;
vzhledem k tomu, že cílem zavádění mezních hodnot a jakostních cílů je zabránit znečišťování různých částí vodního prostředí, které by mohlo být vypouštěním těchto látek zasaženo;
vzhledem k tomu, že tyto mezní hodnoty a jakostní cíle jsou určovány k tomuto účelu a neslouží ke stanovení pravidel pro ochranu spotřebitele nebo obchodu s produkty pocházejícími z vodního prostředí;
vzhledem k tomu, že je vhodné stanovit zásady pro podávání zpráv Komisi o každém vybraném a uplatňovaném jakostním cíli tak, aby členské státy mohly prokazovat dodržování jakostních cílů;
vzhledem k tomu, že je nutné, aby členské státy zajistily, že opatření přijatá při provádění této směrnice nezpůsobí zvýšené znečišťování půdy nebo ovzduší;
vzhledem k tomu, že pro účinné uplatňování této směrnice bude také prováděno monitorování vodního prostředí zasaženého vypouštěním uvedených látek členskými státy; že pravomoci k zavedení monitorování nejsou upraveny směrnicí 76/464/EHS; že jelikož Smlouva nestanoví pravomoci k tomuto účelu, použije se článek 235 Smlouvy;
vzhledem k tomu, že v případě některých významných zdrojů znečišťování těmito látkami, u kterých nelze uplatnit mezní hodnoty Společenství nebo vnitrostátní emisní normy, budou připraveny zvláštní programy k odstranění tohoto znečišťování; že k tomu potřebné pravomoci nejsou ve směrnici 76/464/EHS obsaženy, že jelikož Smlouva neobsahuje zvláštní výkonné pravomoci k tomuto účelu, použije se článku 235 Smlouvy;
vzhledem k tomu, že podzemní vody mohou být vyňaty z působnosti této směrnice, neboť podléhají směrnici 80/68/EHS(Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43.);
vzhledem k tomu, že pro účinné provádění této směrnice je důležité, aby Komise předávala Radě každých pět let srovnávací hodnocení provádění směrnice členskými státy;
vzhledem k tomu, že tato směrnice bude na návrh Komise pozměňována a doplňována v souladu s vývojem vědeckých poznatků zejména o toxicitě, persistenci a akumulaci daných látek v živých organismech a sedimentech nebo v případě zdokonalení nejlepších dostupných technických prostředků; že je za tímto účelem nutné doplnit tuto směrnici ustanoveními o dalších nebezpečných látkách a pozměnit obsah příloh,
Článek 1
1. Tato směrnice:
stanoví podle čl. 6 odst. 1 směrnice 76/464/EHS mezní hodnoty emisních norem látek uvedených v čl. 2 písm. a) pro vypouštění z průmyslových závodů, které jsou uvedeny v čl. 2 písm. e) této směrnice,
stanoví podle čl. 6 odst. 2 směrnice 76/464/EHS jakostní cíle pro látky uvedené v čl. 2 písm. a) této směrnice ve vodním prostředí,
stanoví podle čl. 6 odst. 4 směrnice 76/464/EHS lhůty pro splnění podmínek obsažených v povoleních vydaných příslušnými orgány členských států pro stávající vypouštění,
stanoví podle čl. 12 odst. 1 směrnice 76/464/EHS referenční metody stanovení obsahu látek uvedených ve čl. 2 písm. a) této směrnice při vypouštění do vodního prostředí,
stanoví podle čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS monitorovací postup,
žádá členské státy, aby vzájemně spolupracovaly v případě vypouštění, které zasahuje vody více členských států,
nařizuje členským státům, aby vypracovaly programy k zamezení nebo odstranění znečišťování pocházejícího ze zdrojů uvedených v článku 5,
stanoví v příloze I obecná ustanovení, která platí pro všechny látky uvedené v čl. 2 písm. a) a která se vztahují zejména na mezní hodnoty emisních norem (část A), jakostní cíle (část B) a referenční metody stanovení (část C),
stanoví v příloze II zvláštní ustanovení použitelná pro každou jednotlivou látku, která rozšiřují a doplňují uvedené části.
2. Tato směrnice se vztahuje na vody uvedené v článku 1 směrnice 76/464/EHS, s výjimkou podzemních vod.
Článek 2
Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „látkami“ nebezpečné látky, které patří k třídám a skupinám látek obsažených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EEC a které jsou uvedeny v příloze II této směrnice,
b) „mezními hodnotami“ hodnoty stanovené pro každou látku uvedenou v písmenu a) a obsaženou v části A přílohy II;
c) „jakostními cíli“ požadavky stanovené pro každou látku uvedenou v písmenu a) a obsaženou v části B přílohy II;
d) „nakládáním s látkami“ každý průmyslový postup zahrnující výrobu, přeměnu nebo používání látek uvedených pod písmenem a) nebo jakýkoli jiný průmyslový proces, při kterém jsou tyto látky přítomny;
e) „průmyslovým závodem“ závod, v němž jsou upravovány látky uvedené pod písmenem a) nebo sloučeniny látek, které je obsahují,
f) „stávajícím závodem“ každý průmyslový závod, který je v provozu po uplynutí dvanácti měsíců ode dne oznámení této směrnice, případně po uplynutí dvanácti měsíců ode dne oznámení pozměňující směrnice vztahující se na takový závod,
g) „novým závodem“
průmyslový závod, který zahájí provoz po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení této směrnice, případně po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení pozměňující směrnice vztahující se na takový závod,
stávající průmyslový závod, jehož kapacita pro zpracování látek se podstatně zvýšila po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení této směrnice nebo po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení jakékoli pozměňující směrnice vztahující se na takový závod, pokud bude přijata.
Článek 3
1. Mezní hodnoty, lhůty pro jejich splnění a monitorovací postupy pro vypouštění jsou stanoveny v částech A příloh.
2. Mezní hodnoty se obvykle uplatní v místě, kde odpadní vody obsahující látky uvedené v čl. 2 písm. a) opouštějí průmyslový závod.
Pokud je nutné stanovit v případě některých látek jiná místa pro uplatnění mezních hodnot, jsou tato místa uvedena v příloze II.
Jsou-li odpadní vody obsahující tyto látky čištěny mimo průmyslový závod, v čistírně odpadních vod, kde jsou tyto látky odstraňovány, může členský stát povolit uplatňování mezních hodnot v místě, kde jsou odpadní vody vypouštěny z čistírny odpadních vod.
3. Povolení podle článku 3 směrnice 76/464/EHS musí obsahovat opatření nejméně tak přísná jako opatření v částech A s výjimkou případů, kdy členský stát dodržuje ustanovení čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice na základě částí B příloh.
Povolení jsou přezkoumávána nejméně každé čtyři roky.
4. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států vyplývající z odstavců 1, 2 a 3 a ze směrnice 76/464/EHS, mohou členské státy udělit povolení novým závodům jen tehdy, jestliže tyto závody uplatňují normy odpovídající nejlepším dostupným technickým prostředkům k odstraňování znečišťění v souladu s článkem 2 zmíněné směrnice nebo k předcházení narušování pravidel hospodářské soutěže.
Pokud členský stát použije jakoukoli metodu, u které z technických důvodů neodpovídají zamýšlená opatření nejlepším dostupným technickým prostředkům, předloží tento členský stát před vydáním každého povolení Komisi zdůvodnění svého postupu.
Komise neprodleně postoupí tato zdůvodnění členským státům a neprodleně jim zašle zprávu, v níž sdělí své stanovisko k výjimce uvedené v odstavci 2. V případě nutnosti předloží současně Komise Radě příslušné návrhy.
5. Referenční metoda rozboru ke stanovení přítomnosti látek uvedených v čl. 2 písm. a) je obsažena v části C přílohy II. Jiné metody mohou být použity za podmínky, že mez detekce, přesnost a správnost těchto metod je alespoň srovnatelná s metodami uvedenými v části C přílohy II.
6. Členské státy zajistí, že opatření přijatá podle této směrnice nepovedou ke zvýšení znečišťování jiných prostředí těmito látkami, zejména půdy a ovzduší.
Článek 4
Článek 5
1. Pro látky, na které se vztahují zvláštní ustanovení v příloze II, vypracují členské státy zvláštní programy pro zamezení nebo odstranění znečišťování z jiných významných zdrojů těchto látek (včetně vícenásobných a rozptýlených zdrojů), než jsou zdroje vypouštění podléhající stanoveným mezním hodnotám Společenství nebo vnitrostátním emisním normám.
2. Tyto programy obsahují nejvhodnější opatření a technologie k nahrazování, zachycování nebo recyklování látek uvedených v odstavci 1.
3. Tyto zvláštní programy se musí provést nejpozději pět let od oznámení směrnice, která se na tyto látky vztahuje.
Článek 6
1. Členské státy podávají v tříletých intervalech Komisi informace o provádění této směrnice, a to v podobě zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí, která pojedná i o dalších směrnicích Společenství, jež se k tomuto úseku vztahují. Zpráva bude vypracována na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 6 směrnice 91/692/EHS(Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.). Dotazník nebo osnova bude členským státům odeslána šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká. Komisi bude zpráva odeslána do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká.
První zpráva se týká období od roku 1993 do roku 1995 včetně.
Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice v celém Společenství do devíti měsíců od obdržení zpráv z členských států.
2. V případě změn ve vědeckém poznání o toxicitě, persistenci a akumulaci látek uvedených v čl. 2 písm. a) v živých organismech a sedimentech nebo v případě zdokonalení nejlepších dostupných technických prostředků předloží Komise Radě příslušné návrhy na zpřísnění mezních hodnot a jakostních cílů nebo na stanovení nových mezních hodnot a jakostních cílů.
Článek 7
1. Členské státy uvedou v účinnost opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 1988. Neprodleně o tom uvědomí Komisi.
2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice neprodleně po jejich přijetí.
Článek 8
PŘÍLOHA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Tato příloha je rozdělena do tří částí, které obsahují obecná ustanovení přijatá pro všechny látky:
—Amezní hodnoty emisních norem,—Bjakostní cíle,—Creferenční metody stanovení.Obecná ustanovení jsou upřesněna a doplněna v příloze II řadou zvláštních opatření pro jednotlivé látky.
1.Mezní hodnoty a lhůty pro jejich splnění jsou stanoveny v části A přílohy II pro různé typy průmyslových závodů.
2.Množství vypouštěných látek je vyjádřeno ve vztahu k množství látek vyrobených, zpracovaných nebo používaných průmyslovým závodem ve stejném období nebo v souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice 76/464/EHS ve vztahu k jinému parametru příznačnému pro tuto činnost.
3.Mezní hodnoty pro průmyslové závody, které vypouštějí látky uvedené v čl. 2 písm. a) a které nejsou vyjmenovány v části A přílohy II, stanoví Rada v případě potřeby později. Do té doby stanoví členské státy emisní normy pro vypouštění těchto látek samostatně v souladu se směrnicí 76/464/EHS. Při stanovování těchto norem je nutno přihlížet k nejlepším dostupným technickým prostředkům a dbát, aby normy byly stejně přísné jako nejbližší srovnatelné mezní hodnoty uvedené v části A přílohy II.
Tento odstavec se použije rovněž v případě, že průmyslový závod provozuje jiné činnosti, než pro které byly stanoveny mezní hodnoty v části A přílohy II a při kterých pravděpodobně dochází k vypouštění látek uvedených v čl. 2 písm. a).
4.Mezní hodnoty vyjádřené jako koncentrace, které zásadně nesmí být překročeny, jsou uvedeny v části A přílohy II pro příslušné průmyslové závody. V žádném případě nesmějí tyto mezní hodnoty vyjádřené jako nejvýše přípustné koncentrace převyšovat mezní hodnoty vyjádřené pomocí hmotnosti dělené potřebným objemem vody na prvek charakteristický pro znečišťující činnost, s výjimkou situace, kdy nejvýše přípustné koncentrace jsou jedinými používanými hodnotami. Protože však koncentrace těchto látek ve vypouštěních závisí na objemu použité vody, který je pro různé procesy a závody odlišný, musí být mezní hodnoty, vyjádřené jako hmotnost vypouštěných látek vztažená k parametrům charakterizujícím činnost uvedenou v části A přílohy II, ve všech případech dodrženy.
5.Aby bylo možné kontrolovat, zda vypouštění látek uvedených v čl. 2 písm. a) splňuje emisní normy, je nutné zavést monitorovací postupy.
Tato opatření musí zajistit odběr a rozbor vzorků, měření průtoku vypouštění a množství zpracovávaných látek, případně měření parametrů charakteristických pro znečišťující činnost, jak je uvedeno v části A přílohy II.
Není-li možno určit množství zpracovávaných látek, může být monitorovací postup založen na množství látek, které lze použít vzhledem k výrobní kapacitě, pro niž je povolení vystaveno.
6.Reprezentativní vzorek vypouštění musí být odebírán po dobu 24 hodin. Množství vypouštěných látek za měsíc se spočítá z denních množství vypouštěných látek.
V příloze II však mohou být stanovena pro vypouštění některých látek mezní množství a není-li těchto množství dosahováno, mohou členské státy použít zjednodušené monitorovací postupy.
7.Vzorkování a měření průtoku podle bodu 5 se obvykle provádí v místě uplatňování mezních hodnot v souladu s čl. 3 odst. 2.
Jestliže je však třeba zajistit, aby stanovení splňovala požadavky části C příloh, mohou členské státy povolit vzorkování a měření průtoku i na jiném místě, než kde se mezní hodnoty uplatňují, za předpokladu, že:
stanovování zahrnují všechny vody vypouštěné ze závodu, které by mohly být znečišťovány uvedenými látkami,
pravidelné kontroly ukážou, že počet stanovení je plně reprezentativní pro vypouštěná množství v místech uplatňování mezních hodnot nebo je vždy vyšší.
V případě členských států, které použijí výjimky v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS, se emisní normy, které tyto státy musí zavést a uplatňovat podle článku 5 uvedené směrnice, stanoví tak, aby v oblasti zasažené vypouštěním látek uvedených v čl. 2 písm. a) byly dodržovány jakostní cíle nebo cíle, které jsou stanoveny v níže uvedených odstavcích 2 a 3. Příslušný orgán označí pro každý případ zasaženou oblast a vybere z jakostních cílů stanovených v níže uvedených odstavcích 2 a 3 cíle, které považuje za vhodné pro použití s ohledem na způsob využívání zasažené oblasti a na skutečnost, že cílem této směrnice je zabránit veškerému znečišťování.
2.S ohledem na zamezení znečišťování uvedeného ve směrnici 76/464/EHS a v souladu článkem 2 uvedené směrnice se stanoví jakostní cíle a lhůty pro jejich splnění podle části B přílohy II.
3.Není-li stanoveno jinak v části B přílohy II, jsou všechny koncentrace uvedené jako jakostní cíle aritmetickým průměrem výsledků získaných během jednoho roku.
4.Pokud se u vod v jedné oblasti uplatňuje více jakostních cílů, musí být jakost vody taková, aby splňovala každý z těchto cílů.
5.V každém povolení uděleném v souladu s touto směrnicí stanoví příslušný orgán podrobné podmínky, monitorovací postupy a lhůty k zajištění souladu s příslušným jakostním cílem nebo cíli.
6.V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 76/464/EHS předloží členské státy Komisi pro každý vybraný a uplatňovaný jakostní cíl zprávu o:
místech vypouštění a způsobech rozptylu,
oblasti uplatnění jakostních cílů,
místech vzorkování,
četnosti vzorkování,
metodách vzorkování a stanovení,
získaných výsledcích.
Vzorky jsou odebírány v místě dostatečně blízkém místu vypouštění, aby byly reprezentativní pro kvalitu vodního prostředí v oblasti zasažené vypouštěním a četnost vzorkování musí být dostatečná k prokázání každé změny vodního prostředí, zejména s ohledem na přírodní změny hydrologických podmínek.
1.V rámci působnosti této směrnice se použijí definice uvedené ve směrnici Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a o četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody(Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44.).
2.Referenční metody stanovení používané k určení koncentrace dotyčných látek a mez detekce pro příslušné prostředí jsou uvedeny v části C přílohy II.
3.Mez detekce, správnost a přesnost metody jsou uvedeny pro každou látku v části C přílohy II.
4.Průtok vypouštění se měří s přesností ± 20 %.
PŘÍLOHA II ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
I. Zvláštní ustanovení pro tetrachlormethan (č. 13)(Článek 5 se uplatní zejména pro užívání tetrachlormehtanu v průmyslových prádelnách.)č. CAS 56-23-5(Číslo podle CAS (Chemical Abstract Service).)
1.Pro tetrachlormethan
2.Pro DDT
3.Pro pentachlorfenol (PCP)
4.Pro aldrin, dieldrin, endrin a isodrin
5.Pro hexachlorbenzen
6.Pro hexachlorbutadien
7.Pro chloroform
8.Pro 1,2-dichlorethan (EDC)
9.Pro trichlorethylen (TRI)
10.Pro tetrachlorethylen (PER)
11.Pro trichlorbenzen (TCB)
Číslování látek uvedených v této příloze odpovídá seznamu 129 látek obsažených ve sdělení Komise Radě ze dne 22. června 1982(Úř. věst. C 176, 14.7.1982, s. 3.).
Pokud budou v budoucnu začleňovány do této přílohy látky, které nejsou obsaženy ve výše uvedeném seznamu, budou číslovány postupně v pořadí počínaje číslem 130.
Část A (13): Mezní hodnoty emisních norem
Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
| hmotnost | koncentrace | |||
Část B (13): Jakostní cíle
| Prostředí | Jakostní cíl | Jednotka | Musí být splněn do |
|---|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 12 | μg/l CCl4 | 1. 1. 1988 |
| Vody v ústí řek | |||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | |||
| Teritoriální vody |
Referenční metodou stanovení, která se použije pro stanovení tetrachlormethanu v odpadních vodách a ve vodách, je plynová chromatografie.
Pro koncentrace pod 0,5 mg/l je používán citlivý detektor s mezí stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) 0,1 μg/l. Pro koncentrace nad 0,5 mg/l je přijatelná hodnota meze stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) 0,1 mg/l. .
2.Správnost a přesnost metody mají být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení.(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.)
Koncentrace DDT ve vodním prostředí, sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb se nesmí časem významně zvyšovat.
Část A (46): Mezní hodnoty emisních norem
Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
| g/t vyráběné, zpracovávané nebo užívané látky | mg/l odpadní vody | |||
| Výroba DDT včetně zpracování DDT v místě výroby | měsíčně | 8 | 0,7 | 1. 1. 1988 |
| denně | 16 | 1,3 | 1. 1. 1988 | |
| měsíčně | 4 | 0,2 | 1. 1. 1988 | |
| denně | 8 | 0,4 | 1. 1. 1988 | |
Část B (46): Jakostní cíle
| Prostředí | Jakostní cíl | Jednotka | Musí být splněn do |
|---|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 10 pro izomer para-para- DDT | μg/l | 1. 1. 1988 |
| Vody v ústí řek | |||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | 25 pro veškeré DDT | ||
| Teritoriální mořské vody |
Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení DDT v odpadních vodách a ve vodním prostředí je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) pro veškeré DDT je cca 4 μg/l pro vodní prostředí a 1 μg/l pro odpadní vody v závislosti na počtu cizorodých látek přítomných ve vzorku.
2.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení DDT v sedimentech a organismech je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po vhodné úpravě vzorků. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) je 1 μg/kg.
3.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.).
Koncentrace PCP v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb se nesmí časem významně zvyšovat.
Část A (102): Mezní hodnoty emisních norem
Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
| g/t vyráběné, zpracovávané nebo užívané látky | mg/l odpadní vody | |||
| Výroba pentachlorfenolátu sodného hydrolýzou hexachlorbenzenu | měsíčně | 25 | 1 | 1. 1. 1988 |
| denně | 50 | 2 | 1. 1. 1988 | |
Část B (102): Jakostní cíle
| Prostředí | Jakostní cíl | Jednotka | Musí být splněn do |
|---|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 2 | μg/l | 1. 1. 1988 |
| Vody v ústí řek | |||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | |||
| Teritoriální vody |
Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení pentachlorfenolu v odpadních vodách je vysokotlaká kapalinová chromatografie nebo plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) je 2 μg/l pro odpadní vody a 0,1 μg/l pro vodní prostředí.
2.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení pentachlorfenolu v sedimentech a organizmech je vysokotlaká kapalinová chromatografie nebo plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po vhodné úpravě vzorků. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) je μg/kg.
3.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení.
| – aldrin (č. 1) | č. CAS 309-00-2 |
| – dieldrin (č. 71) | č. CAS 60-57-1 |
| – endrin (č. 77) | č. CAS 72-20-8 |
| – isodrin (č. 130) | č. CAS 465-73-6 |
Část A (1, 71, 77, 130): Mezní hodnoty emisních norem
| Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
| hmotnost | koncentrace ve vypouštěné odpadní vodě v μg/l | |||
| Výroba aldrinu, nebo dieldrinu, nebo endrinu, včetně jejich zpracování na tomtéž místě. | měsíční | 3 g na tunu celkové kapacity výroby (g/t) | 2 | 1. 1. 1989 |
| denní | 15 g na tunu celkové kapacity výroby (g/t) | 10 | 1. 1. 1989 | |
Část B (1, 71, 77, 130): Jakostní cíle
| Prostředí | Látka | Jakostní cíl ng/l musí být splněn do | |
|---|---|---|---|
| 1. 1. 1989 | 1. 1. 1994 | ||
| Vnitrozemské povrchové vody | Aldrin | 30 pro součet všech čtyř látek s maximem 5 pro endrin | 10 |
| Vody v ústí řek | Dieldrin | 10 | |
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | Endrin | 5 | |
| Teritoriální vody | Isodrin | 5 | |
Koncentrace aldrinu, dieldrinu, endrinu nebo isodrinu v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů, nebo ryb nesmí časem významně stoupat.
1.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení aldrinu, dieldrinu, endrinu nebo isodrinu v odpadních vodách a ve vodním prostředí, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) je pro každou látku 2,5 ng/1 pro vodní prostředí a 400 ng/1 pro odpadní vody v závislosti na počtu cizorodých látek přítomných ve vzorku.
2.Referenční metoda, která má být použita pro stanovení aldrinu, dieldrinu, endrinu nebo isodrinu v sedimentech a organismech, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po vhodné přípravě vzorků. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) je pro každou jednotlivou látku 1 μg/kg sušiny.
3.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobné hodnotě meze stanovení.
Časem nesmí docházet k významnému přímému či nepřímému zvyšování znečištění vyvolaného vypouštěním HCB a ovlivňujícího koncentrace v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb.
| Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
| hmotnost | koncentrace | |||
Koncentrace HCB v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb se nesmí časem významně zvyšovat.
| Prostředí | Jakostní cíl | Jednotka | Musí být splněn do |
|---|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 0,03 | μg/l | 1. 1. 1990 |
| Vody v ústí řek | |||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | |||
| Teritoriální vody |
Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení přítomnosti HCB v odpadních vodách a ve vodách, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem.
Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) pro HCB je v rozmezí od 1 do 10 ng/l pro vodní prostředí a od 0,5 do 1 μg/l pro odpadní vody v závislosti na počtu cizorodých látek přítomných ve vzorku.
2.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení HCB v sedimentech a v organismech, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po vhodné přípravě vzorků. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) je v rozmezí od 1 do 10 μg/kg sušiny.
3.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.).
Časem nesmí docházet k významnému přímému či nepřímému zvyšování znečištění vyvolaného vypouštěním HCBD a ovlivňujícího koncentrace v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb.
| Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
| hmotnost | koncentrace | |||
Koncentrace HCBD v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb se nesmí časem významně zvyšovat.
| Prostředí | Jakostní cíl | Jednotka | Musí být splněn do |
|---|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 0,1 | μg/l | 1. 1. 1990 |
| Vody v ústí řek | |||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | |||
| Teritoriální vody |
Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení HCBD v odpadních vodách a ve vodách, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem.
Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) pro HCBD musí být v rozmezí od 1 do 10 ng/l pro vody a od 0,5 do 1 μg/l pro odpadní vody v závislosti na počtu cizorodých látek přítomných ve vzorku.
2.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení HCBD v sedimentech a v organismech, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po vhodné přípravě vzorků. Mez stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) je v rozmezí od 1 do 10 μg/kg sušiny.
3.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.)
Část A (23): Mezní hodnoty emisních norem
| Typ průmyslového závodu | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|
| hmotnost | koncentrace | ||
| 1. Výroba chlormethanů z methanolu a ze směsí methanolu s methanem | 10 g CHCl3 na tunu celkové výrobní kapacity chlormethanů | 1 mg/l | 1. 1. 1990 |
| 2. Výroba chlormethanů chlorací methanu | 7 g CHCl3 na tunu celkové výrobní kapacity chlormethanů | 1 mg/l | 1. 1. 1990 |
| 3. Výroba chlorfluor-uhlovodíků (CFC) | – | – | – |
| Prostředí | Jakostní cíl | Jednotka | Musí být splněn do |
|---|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 12 | μg/l | 1. 1. 1990 |
| Vody v ústí řek | |||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | |||
| Teritoriální vody |
Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení chloroformu v odpadních vodách a ve vodním prostředí, je plynová chromatografie.
Pro koncentrace nižší než 0,5 mg/l se použije citlivý detektor s mezí stanovení(„Mez stanovení“ x g dané látky je nejmenší množství látky kvantitativně určitelné ve vzorku na základě dané pracovní metody, jež může být odlišeno od nuly.) 0,1 μg/l. Pro koncentrace nad 0,5 mg/l je přijatelná hodnota meze stanovení 0,1 mg/l.
2.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení.
Část A (59): Mezní hodnoty emisních norem
| Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
hmotnost (g/t) | koncentrace (mg/l) | |||
Část B (59): Jakostní cíle
| Prostředí | Jakostní cíl (μg/l) | Musí být splněn do |
|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 10 | 1. 1. 1993 |
| Vody v ústí řek | ||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | ||
| Teritoriální vody |
Komise porovná výsledky monitorování s indikační koncentrací 2,5 μg/l podle čl. 13 odst. 1 třetí odrážky směrnice 76/464/EHS.
Komise znovu prověří jakostní cíle do roku 1998 na základě zkušeností získaných při uplatňování současných opatření.
1.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení přítomnosti 1,2-dichlorethanu v odpadních vodách a ve vodním prostředí, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem nebo plynová chromatografie po izolaci metodou „čištění a zachycení (purge and trap)“ se zachycováním v hluboce chlazeném kapilárním kondenzátoru. Mez stanovení je 10 μg/l pro odpadní vody a 1 μg/l pro vodní prostředí.
2.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení.
3.Členské státy mohou až do přijetí obecné směrnice o rozpouštědlech stanovovat koncentraci EDC ve vztahu k množství AOX, EOX nebo VOX, pokud předem ujistí Komisi, že tyto metody vykazují rovnocenné výsledky.
Dotčené členské státy budou pravidelně určovat vzájemnou vazbu mezi koncentrací EDC a použitým ukazatelem.
Část A (121): Mezní hodnoty emisních norem
Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
hmotnost (g/t) | koncentrace (mg/l) | |||
Část B (121): Jakostní cíle
| Prostředí | Jakostní cíl (μg/l) | Musí být splněn do |
|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 10 | 1. 1. 1993 |
| Vody v ústí řek | ||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | ||
| Teritoriální vody |
Komise porovná výsledky monitorování podle čl. 13 odst. 1 třetí odrážky směrnice 76/464/EHS s indikační koncentrací 2,5 μg/l.
Komise znovu prověří jakostní cíle roku 1998 na základě zkušeností získaných při uplatňování současných opatření.
1.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení přítomnosti trichlorethylenu (TRI) v odpadních vodách a ve vodním prostředí, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem.
Mez stanovení je 10 μg/l pro odpadní vody a 0,1 μg/l pro vodní prostředí.
2.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení.
3.Členské státy mohu až do přijetí obecné směrnice o rozpouštědlech stanovovat koncentraci TRI ve vztahu k množství AOX, EOX nebo VOX, pokud předem ujistí Komisi, že tyto metody vykazují rovnocenné výsledky.
Dotyčné členské státy budou pravidelně určovat vzájemnou vazbu mezi koncentrací TRI a použitým ukazatelem.
Část A (111): Mezní hodnoty emisních norem
| Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
hmotnost (g/t) | koncentrace (mg/l) | |||
Část B (111): Jakostní cíle
| Prostředí | Jakostní cíl (μg/l) | Musí být splněn do |
|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 10 | 1. 1. 1993 |
| Vody v ústí řek | ||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | ||
| Teritoriální vody |
Komise porovná výsledky monitorování podle čl. 13 odst. 1 třetí odrážky směrnice 76/464/EHS s indikační koncentrací 2,5 μg/l.
Komise znovu prověří jakostní cíle do roku1998 na základě zkušeností získaných při uplatňování současných opatření.
1.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení přítomnosti perchlorethylenu PER v odpadních vodách a ve vodním prostředí, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem.
Mez stanovení je 10 μg/l pro odpadní vody a 0,1 μg/l pro vodní prostředí.
2.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení.
3.Členské státy mohu až do přijetí obecné směrnice o rozpouštědlech stanovovat koncentraci PER ve vztahu k množství AOX, EOX nebo VOX, pokud předem ujistí Komisi, že tyto metody vykazují rovnocenné výsledky.
Dotyčné členské státy budou pravidelně určovat vzájemnou vazbu mezi koncentrací PER a použitým ukazatelem.
Časem nesmí docházet k významnému přímému či nepřímému zvyšování znečištění vyvolaného vypouštěním TCB a ovlivňujícího koncentrace v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb.
| Typ průmyslového závodu | Typ průměrné hodnoty | Mezní hodnota vyjádřená jako | Musí být splněna do | |
|---|---|---|---|---|
hmotnost (g/t) | koncentrace (mg/l) | |||
Koncentrace TCB v sedimentech, tělech měkkýšů, korýšů nebo ryb se nesmí časem významně zvyšovat.
| Prostředí | Jakostní cíl (μg/l) | Musí být splněn do |
|---|---|---|
| Vnitrozemské povrchové vody | 0,4 | 1. 1. 1993 |
| Vody v ústí řek | ||
| Vnitřní pobřežní vody jiné než vody v ústí řek | ||
| Teritoriální vody |
Komise porovná výsledky monitorování podle čl. 13 odst. 1 třetí odrážky směrnice 76/464/EHS s indikační koncentrací 0,1 μg/l.
Komise znovu prověří jakostní cíle do roku1998 na základě zkušeností získaných při uplatňování současných opatření.
1.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení přítomnosti TCB v odpadních vodách a ve vodním prostředí, je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po extrakci vhodným rozpouštědlem. Mez stanovení je samostatně pro každý izomer 1 μg/l pro odpadní vody a 10 ng/l pro vodní prostředí.
2.Referenční metoda stanovení, která má být použita pro stanovení přítomnosti TCB v sedimentech a organizmech je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu po vhodné úpravě vzorků. Mez stanovení je samostatně pro každý izomer 1 μg/kg sušiny.
3.Členské státy stanovují až do přijetí obecné směrnice o rozpouštědlech koncentraci TCB ve vztahu k množství AOX, EOX nebo VOX, pokud předem ujistí Komisi, že tyto metody vykazují rovnocenné výsledky.
Dotyčné členské státy budou pravidelně určovat vzájemnou vazbu mezi koncentrací TCB a použitým ukazatelem.
4.Správnost a přesnost metody musí být ± 50 % při koncentraci odpovídající dvojnásobku hodnoty meze stanovení.
I. Zvláštní ustanovení pro tetrachlormethan (č. 13)(Článek 5 se uplatní zejména pro užívání tetrachlormehtanu v průmyslových prádelnách.)
II. Zvláštní ustanovení pro DDT (č. 46)(Součet izomerů: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan; 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan; 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethylen a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan.)(Článek 5 platí pro DDT, pokud jsou zjištěny i jiné zdroje než ty, které jsou uvedeny v této příloze.)
III. Zvláštní ustanovení pro pentachlorfenol – PCP (č. 102)(Chemická sloučenina 2,3,4,5,6-pentachlor-1-hydroxy-benzen a jeho soli.)(Článek 5 platí pro pentachlorfenol, a zejména při jeho používání k ošetřování dřeva.)
IV. Zvláštní ustanovení pro:
V. Zvláštní ustanovení pro hexachlorbenzen (HCB) (č. 83)
VI. Zvláštní ustanovení pro hexachlorbutadien (HCBD) (č. 84)
VII. Zvláštní ustanovení pro chloroform (CHCl3) (č. 23)(V případě chloroformu se článek 3 směrnice 76/464/EHS uplatní na vypouštění z průmyslových provozů, které mohou významně přispívat k obsahu chloroformu v odpadních vodách; to platí zejména pro provozy uvedené v části A této přílohy. Článek 5 této směrnice se uplatní, pokud budou zjištěny jiné zdroje, než zdroje uvedené v této příloze.)
VIII. Zvláštní ustanovení pro 1,2-dichlorethan (EDC) (č. 59)(Článek 5 směrnice 86/280/EHS se uplatní zejména pro EDC, který se používá jako rozpouštědlo mimo výrobní nebo zpracovatelské závody, pokud je roční vypouštěné množství menší než 30 kg. Tak malá vypouštění mohou být vyňata z působnosti článku 3 směrnice 76/464/EHS. Bez ohledu na čl. 5 odst. 3 směrnice 86/280/EHS zavedou členské státy zvláštní programy nejpozději do 1. ledna 1993. Současně sdělí jejich obsah Komisi.)
IX. Zvláštní ustanovení pro trichlorethylen (TRI) (č. 121)(Článek 5 směrnice 86/280/EHS se uplatní zejména pro TRI, který se používá jako rozpouštědlo pro suché čištění, pro odstraňování mastnot a pachů a k odmašťování kovů, pokud je roční vypouštěné množství menší než 30 kg. Tak malá vypouštění mohou být vyňata z působnosti požadavků článku 3 směrnice 76/464/EHS. Bez ohledu na čl. 5 odst. 3 směrnice 86/280/EHS musí členské státy zavést zvláštní programy nejpozději do 1. ledna 1993. Současně sdělí jejich obsah Komisi.)
X. Zvláštní ustanovení pro perchlorethylen (PER) (č. 111)(Článek 5 této Směrnice se uplatní zejména pro PER, který se používá jako rozpouštědlo pro suché čištění, pro odstraňování mastnot a pachů a k odmašťování kovů, pokud je roční vypouštěné množství menší než 30 kg. Tak malá vypouštění mohou být vyňata z působnosti požadavků článku 3 směrnice 76/464/EHS. Bez ohledu na čl. 5 odst. 3 směrnice 86/280/EHS musí členské státy zavést zvláštní programy nejpozději do 1. ledna 1993. Současně sdělí jejich obsah Komisi.)
XI. Zvláštní ustanovení pro trichlorbenzen(Článek 5 směrnice 86/280/EHS se uplatní zejména pro TCB, který se používá jako rozpouštědlo a pomocné činidlo při barvení v textilním průmyslu nebo jako složka transformátorových olejů až do přijetí zvláštních předpisů Společenství v této záležitosti. Bez ohledu na čl. 5 odst. 3 směrnice 86/280/EHS zavedou členské státy zvláštní programy nejpozději do 1. ledna 1993. Současně je sdělí Komisi.) (TCB) (č. 117, 118)(TCB se může vyskytovat jako jeden ze tří následujících izomerů:
Technický TCB (č. 117 seznamu EHS) je směs těchto tří izomerů s převahou 1,2,4-TCB a může obsahovat i malá množství dichlorbenzenu a tetrachlorbenzenu. Tato ustanovení se vždy vztahují na celkový TCB (součet tří izomerů).)