Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Nařízení EUCELEX 31989R1553

Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty

Datum vydání
29.05.1989
Vstup v platnost
01.01.1989
Rok
1989
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

Konsolidované znění EUR-Lex k 1. 1. 2021 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 01989R1553-20210101

Zapracované novely (1)
31989R1553

Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty

Aktuální znění

Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 209 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 183 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 88/376/EHS, Euratom ze dne 24. června 1988 o systému vlastních zdrojů Společenství(Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 24.), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 128, 17.5.1988, s. 4 a Úř. věst. C 15, 19.1.1989, s. 11.),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 309, 5.12.1988, s. 30.),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora(Úř. věst. C 191, 20.7.1988, s. 3.),

vzhledem k tomu, že na základě svého článku 14 se nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 2892/77 ze dne 19. prosince 1977, kterým se provádí, s ohledem na vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty, rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství(Úř. věst. L 336, 27.2.1977, s. 8.), ve znění nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3735/85(Úř. věst. L 356, 31.12.1985, s. 1.), uplatňuje po přechodné období končící 31. prosincem 1988;

vzhledem k tomu, že předpisy o konečné jednotné úpravě vybírání zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (dále jen „zdroje z DPH“) a podrobná prováděcí pravidla k těmto předpisům mají rovněž být použitelné ode dne 1. ledna 1989;

vzhledem k tomu, že by měla být zvolena výnosová metoda jako jediná konečná metoda pro stanovení základu zdrojů z DPH, protože tato metoda je spolehlivá a již používaná většinou členských států;

vzhledem k tomu, že ustanovení nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2892/77 mohou být zachována s výjimkou těch, která již nejsou nezbytná nebo která by měla být na základě získaných zkušeností změněna;

vzhledem k tomu, že zkušenosti získané při uplatňování postupů pro opravu výkazů ukázaly potřebu vyjasnění oblasti jejich působnosti tím, že se upřesní, že se vztahují obecně na všechny opravy;

vzhledem k tomu, že členské státy musí poskytnout Komisi informace o postupech, které používají při registraci osob podléhajících dani a při vyměřování a vybírání DPH, a informace o podrobnostech a výsledcích svých kontrolních systémů v oblasti DPH; že by Komise a příslušný členský stát měly společně posoudit, zda lze uvažovat o zdokonalení těchto postupů z hlediska zvýšení jejich účinnosti; že by Komise měla každé tři roky vypracovat zprávu o postupech používaných členskými státy a o jakýchkoli navrhovaných zdokonaleních;

s ohledem na pravomoci Účetního dvora podle článku 206a Smlouvy o EHS a článku 180a Smlouvy o Euratomu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Vlastní zdroj z DPH se vypočítá uplatněním jednotné sazby podle čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053(Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).) na základ stanovený podle tohoto nařízení.

HLAVA II

Oblast působnosti

Článek 2

Vlastní zdroj z DPH se vypočítá na základě zdanitelných plnění uvedených v článku 2 směrnice Rady 2006/112/ES(Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).).

HLAVA III

Metoda výpočtu

Článek 3

1. Pro daný kalendářní rok se základ vlastního zdroje z DPH stanoví vydělením celkového čistého výnosu DPH vybraného členským státem během tohoto roku z plnění uvedených v článku 2, opraveného v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, konečnou víceletou váženou průměrnou sazbou vypočítanou metodou stanovenou v článku 4.

Tato konečná víceletá vážená průměrná sazba se vyjádří jako procentní sazba s použitím metody stanovené v článku 4.

2. Celkový čistý výnos DPH uvedený v odstavci 1 tohoto článku se opraví s ohledem na:

a) všechny částky, na něž se má pro účely vlastního zdroje pohlížet jako na plnění, jejichž původ nebo místo určení je v členském státě, třebaže vznikly na území nebo byly určeny pro území podle článku 6 směrnice 2006/112/ES;

b) všechny částky vycházející z plnění pocházejících z některého z míst uvedených v článku 7 směrnice 2006/112/ES nebo pro ně určených, pokud členský stát může prokázat, že výnos byl do tohoto místa převeden;

c) všechny částky splatné po opravách vyplývajících z porušení směrnice 2006/112/ES.

3. Ke stanovení vlastního zdroje z DPH, který se poskytne do rozpočtu Unie, se částka získaná uplatněním odstavce 1 tohoto článku vynásobí jednotnou sazbou podle čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

Článek 4

1. Vlastní zdroj z DPH se vypočítá na základě kalendářních let.

2. Konečná víceletá vážená průměrná sazba se vypočítá na základě metody stanovené v odstavcích 3 až 8.

3. Konečná víceletá vážená průměrná sazba je procentní sazba vypočítaná každým členským státem pro rozpočtový rok 2016, v souladu se zněním tohoto článku použitelným před 1. lednem 2021.

4. Procentní sazba, v níž je konečná víceletá vážená průměrná sazba vyjádřena, se vypočítá na čtyři desetinná místa.

5. Konečná víceletá vážená průměrná sazba musí být zkontrolována a nesmí být předmětem oznámení o nevyřešených bodech podle čl. 9 odst. 2.

6. Vážená průměrná sazba, jíž se týká oznámení, se použije až do vyřešení bodů oznámených podle čl. 9 odst. 2 a považuje se za prozatímní víceletou váženou průměrnou sazbu.

7. Po vyřešení bodů oznámených podle čl. 9 odst. 2 nahradí výsledná procentní sazba prozatímní víceletou váženou průměrnou sazbu a počínaje rozpočtovým rokem 2021 se stane konečnou víceletou váženou průměrnou sazbou.

8. Rozpočtové důsledky případného rozdílu mezi prozatímní a konečnou víceletou váženou průměrnou sazbou se řeší postupem uvedeným v čl. 10b odst. 5 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014(Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).) („roční bilance“).

Článek 5

1. Pro účely článku 3 přičtou členské státy případně k vybraným výnosům částku odpovídající celkové DPH, která by byla vybrána, kdyby nebyl použit režim odstupňované daňové úlevy podle čl. 24 odst. 2 směrnice 77/388/EHS.

2. Výnosy vybrané členským státem se opraví, jestliže procentní sazba paušální náhrady stanovená podle čl. 25 odst. 3 směrnice 77/388/EHS, která se vztahuje na plnění uskutečněná zemědělci podléhajícími daňovému paušálu, neodpovídá procentní sazbě DPH na vstupu, která byla skutečně uplatněna na tato plnění s výjimkou těch, která se vztahují k vlastní spotřebě a přímým prodejům konečným spotřebitelům v průběhu daného roku. Výše opravy se rovná rozdílu obou procentních sazeb.

Článek 6

1. Pro účely použití čl. 2 odst. 1 na plnění uskutečňovaná osobami podléhajícími dani, jejichž roční obrat přesahuje 10000 ECU, ale na které se vztahuje osvobození od daně podle čl. 24 odst. 2 směrnice 77/388/EHS, a na případy zmíněné v odstavci 2 stanoví členské státy základ zdrojů z DPH na základě přiznání, která jsou povinny podat osoby podléhající dani podle článku 22 zmíněné směrnice, nebo není-li takové přiznání nebo neobsahuje-li potřebné údaje, na základě vhodných údajů, jako jsou jiná daňová přiznání, obchodní účetnictví nebo úplné statistické řady.

2. Pro účely použití čl. 2 odst. 2 druhé, třetí a čtvrté odrážky

  • na plnění, jejichž seznam je uveden v příloze E směrnice 77/388/EHS a u nichž členské státy pokračují ve zdaňování podle čl. 28 odst. 3 písm. a) zmíněné směrnice, vypočtou členské státy základ zdrojů z DPH, jako by tato plnění byla osvobozena od daně,

  • na plnění, jejichž seznam je uveden v příloze F směrnice 77/388/EHS a u nichž členské státy pokračují v osvobození od daně podle čl. 28 odst. 3 písm. b) zmíněné směrnice, vypočtou členské státy základ zdrojů z DPH, jako by tato plnění byla zdaněna,

  • na plnění uvedená v bodu 1 písm. a) přílohy G směrnice 77/388/EHS, která jsou zdaněna na základě možnosti volby, kterou poskytují osobám podléhajícím dani členské státy podle čl. 28 odst. 3 písm. c) zmíněné směrnice, vypočtou členské státy základ zdrojů z DPH, jako by tato plnění byla osvobozena od daně.

3. Postupem podle článku 13 může být členskému státu povoleno

  • buď nepřihlížet při výpočtu základu zdroje z DPH

    • a) k jedné nebo více kategoriím plnění, jež jsou uvedena v přílohách E, F a G směrnice 77/388/EHS a na které se vztahuje odstavec 2 tohoto článku;
    • b) k částce odpovídající dani, která by byla vybrána, kdyby nebyl použit režim odstupňované daňové úlevy podle čl. 24 odst. 2 směrnice 77/388/EHS,
  • nebo vypočíst základ zdrojů z DPH v případech zmíněných v písmenech a) a b) přibližným odhadem,

pokud by přesný výpočet základu zdrojů z DPH zřejmě vedl k administrativní zátěži, která by nebyla odůvodněná vzhledem k dopadu dotyčných plnění na celkový základ zdrojů z DPH tohoto členského státu.

4. Využijí-li členské státy čl. 17 odst. 6 druhý pododstavec a čl. 17 odst. 7 směrnice 77/388/EHS k omezení uplatnění práva na odpočet, může být základ vlastního zdroje z DPH stanoven, jako by uplatnění práva na odpočet nebylo omezeno.

Předchozí pododstavec se použije s ohledem na čl. 17 odst. 6 druhý pododstavec směrnice 77/388/EHS pouze na nákup ropných produktů a osobních automobilů v míře, ve které jsou použity pro výdělečné účely, a na výdaje týkající se pronájmu a nájmu, údržby a oprav těchto automobilů.

5. Přiznává-li členský stát vrácení daně členským státem podle článku 6 směrnice Rady 69/169/EHS ze dne 28. května 1969 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se osvobození od daní z obratu a spotřebních daní při dovozu v rámci mezinárodního cestovního ruchu(Úř. věst. L 133, 4.6.1969, s. 6.), naposledy pozměněné směrnicí 89/194/EHS(Úř. věst. L 73, 17.3.1989, s. 47.), odečte se případně zdanitelná výše plnění, k nimž se váže toto vrácení, od základu zdrojů z DPH.

HLAVA IV

Ustanovení o účetnictví a poskytování vlastních zdrojů

Článek 7

1. Členské státy zašlou Komisi do 31. července každého roku výkaz celkové výše základu vlastního zdroje z DPH pro předchozí kalendářní rok stanoveného podle článku 3, na který má být uplatněna jednotná sazba uvedená v článku 1.

2. Výkaz uvedený v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat všechny údaje použité ke stanovení základu, které jsou požadovány pro kontroly podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768(Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768 ze dne 30. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014 (Úř. věst L 165, 1).)

3. Ke stanovení základu vlastního zdroje z DPH se použijí nejnovější údaje, které jsou v době zpracování výkazu dostupné.

4. Členské státy mohou požádat o prodloužení lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, pokud výjimečné okolnosti mimo jejich kontrolu znemožňují provést výpočty v souladu s článkem 3, a dodržet tak uvedenou lhůtu. Tato žádost se podává Komisi písemně s uvedením důvodů, které k výjimečným okolnostem vedly.

5. Komise může po posouzení žádosti uvedené v odstavci 4 tohoto článku povolit jedno prodloužení lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nejvýše o dva měsíce. Komise každoročně podává zprávu o počtu žádostí a o svých rozhodnutích o nich výboru uvedenému v čl. 13 odst. 1.

Článek 8

Členské státy zašlou Komisi do 15. dubna každého roku pro rozpočtové účely odhad základu vlastního zdroje z DPH pro následující rozpočtový rok.

Článek 9

1. Veškeré opravy z jakéhokoliv důvodu ve výkazech uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení pro předchozí rozpočtové roky se provádějí na základě dohody mezi Komisí a dotčeným členským státem.

Pokud se dotčený členský stát a Komise na opravě nedohodnou, Komise tento členský stát dopisem informuje o nezbytné opravě. Uvedený dopis představuje „opatření“ ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

1a. Dotčený členský stát může do dvou měsíců ode dne obdržení dopisu uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku požádat Komisi, aby opravu sdělenou v tomto dopise přezkoumala. Přezkum se ukončí rozhodnutím Komise, jež Komise přijme nejpozději tří měsíce po dni obdržení žádosti členského státu.

Jsou-li výsledkem přezkumu v rozhodnutí Komise částky zcela nebo částečně odpovídající opravě sdělené v dopise uvedeném v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku, členský stát poskytne odpovídající částku. Žádostí členského státu o přezkum opravy ani žalobou na neplatnost rozhodnutí Komise není dotčena povinnost členského státu poskytnout částku odpovídající opravě.

Veškeré opravy výkazů uvedených v čl. 7 odst. 1 se začlení do souhrnných výkazů, které změní předchozí výkazy pro dané rozpočtové roky.

1b. Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž upřesní postup přezkumu uvedeného v odstavci 1a tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 3.

2. Ve výkazech uvedených v čl. 7 odst. 1 se po 31. červenci čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce neprovádějí žádné další opravy, pokud se netýkají bodů, které před uplynutím této lhůty oznámila Komise nebo dotčený členský stát.

HLAVA V

Ustanovení o kontrole

Článek 10

1. Každý členský stát uvědomí Komisi do 30. dubna každého roku o řešeních a souvisejících změnách, které navrhuje přijmout ke stanovení částek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b). Navrhované řešení případně uvede povahu údajů, které dotčený členský stát považuje za vhodné, a zahrne odhad hodnoty základu vlastního zdroje z DPH pro každou položku.

Do 31. května téhož roku zašle Komise ostatním členským státům informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, které obdrží od členského státu.

2. Komise může přijmout prováděcí akty týkající se řešení a souvisejících změn navrhovaných členskými státy podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 13 odst. 2 do 60 dnů od vydání stanoviska výboru uvedeného v čl. 13 odst. 1.

Článek 11

1. Po kontrolách uvedených v čl. 2 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2021/768 se výkaz uvedený v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení upraví způsobem uvedeným v článku 9 tohoto nařízení.

2. Pokud jde o konečnou víceletou váženou průměrnou sazbu uvedenou v čl. 4 odst. 2, posoudí Komise opravy uvedené v článku 9 předložené členskými státy s cílem vyřešit veškerá oznámení týkající se nevyřešených bodů ohledně vážené průměrné sazby.

Článek 12

1. Každý rok poskytne každý členský stát Komisi informace o všech relevantních změnách správních postupů a řízení, které používá pro výběr DPH, oproti informacím, které poskytl dříve.

2. Komise společně s dotčeným členským státem posoudí, zda lze postupy a řízení uvedené v odstavci 1 zdokonalit.

3. Komise každých pět let vypracuje zprávu o opatřeních přijatých členskými státy a pokroku, kterého dosáhly v souvislosti s výběrem DPH, a o všech případných zdokonaleních.

Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě poprvé do 31. prosince 2025.

Článek 13

1. Komisi je nápomocen Poradní výbor pro vlastní zdroje zřízený čl. 7 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2021/768 Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 13a

1. Komise nejpozději 1. ledna 2025 vypracuje zprávu o fungování systému vlastního zdroje z DPH. Ve zprávě uvede:

a) počet členských států, které dosud uplatňují váženou průměrnou sazbu, na niž se vztahují případná oznámení týkající se nevyřešených bodů;

b) případné změny vnitrostátních sazeb DPH.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrne posouzení toho, zda jsou systém vlastního zdroje z DPH, a zejména víceletá vážená průměrná sazba, účinné a přiměřené. Bude-li to vhodné, bude ke zprávě připojen návrh na změnu tohoto nařízení za účelem výpočtu konečné víceleté vážené průměrné sazby na základě novějších údajů.

HLAVA VI

Závěrečná ustanovení

Článek 14

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Je použitelné ode dne 1. ledna 1989.
Nepoužije se však na vypracování ani opravu výkazů základu zdrojů z DPH pro léta před rokem 1989, které byly vypracovány v souladu s nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 2892/77, jež zůstává použitelné ve vztahu k dotyčným výkazům.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací