Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 209 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 183 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady 88/376/EHS, Euratom ze dne 24. června 1988 o systému vlastních zdrojů Společenství(Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 24.), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 128, 17.5.1988, s. 4 a Úř. věst. C 15, 19.1.1989, s. 11.),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(Úř. věst. C 309, 5.12.1988, s. 30.),
s ohledem na stanovisko Účetního dvora(Úř. věst. C 191, 20.7.1988, s. 3.),
vzhledem k tomu, že na základě svého článku 14 se nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 2892/77 ze dne 19. prosince 1977, kterým se provádí, s ohledem na vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty, rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství(Úř. věst. L 336, 27.2.1977, s. 8.), ve znění nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 3735/85(Úř. věst. L 356, 31.12.1985, s. 1.), uplatňuje po přechodné období končící 31. prosincem 1988;
vzhledem k tomu, že předpisy o konečné jednotné úpravě vybírání zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (dále jen „zdroje z DPH“) a podrobná prováděcí pravidla k těmto předpisům mají rovněž být použitelné ode dne 1. ledna 1989;
vzhledem k tomu, že by měla být zvolena výnosová metoda jako jediná konečná metoda pro stanovení základu zdrojů z DPH, protože tato metoda je spolehlivá a již používaná většinou členských států;
vzhledem k tomu, že ustanovení nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 2892/77 mohou být zachována s výjimkou těch, která již nejsou nezbytná nebo která by měla být na základě získaných zkušeností změněna;
vzhledem k tomu, že zkušenosti získané při uplatňování postupů pro opravu výkazů ukázaly potřebu vyjasnění oblasti jejich působnosti tím, že se upřesní, že se vztahují obecně na všechny opravy;
vzhledem k tomu, že členské státy musí poskytnout Komisi informace o postupech, které používají při registraci osob podléhajících dani a při vyměřování a vybírání DPH, a informace o podrobnostech a výsledcích svých kontrolních systémů v oblasti DPH; že by Komise a příslušný členský stát měly společně posoudit, zda lze uvažovat o zdokonalení těchto postupů z hlediska zvýšení jejich účinnosti; že by Komise měla každé tři roky vypracovat zprávu o postupech používaných členskými státy a o jakýchkoli navrhovaných zdokonaleních;
s ohledem na pravomoci Účetního dvora podle článku 206a Smlouvy o EHS a článku 180a Smlouvy o Euratomu,
HLAVA I
Obecná ustanovení
Článek 1
HLAVA II
Oblast působnosti
Článek 2
HLAVA III
Metoda výpočtu
Článek 3
1. Pro daný kalendářní rok se základ vlastního zdroje z DPH stanoví vydělením celkového čistého výnosu DPH vybraného členským státem během tohoto roku z plnění uvedených v článku 2, opraveného v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, konečnou víceletou váženou průměrnou sazbou vypočítanou metodou stanovenou v článku 4.
Tato konečná víceletá vážená průměrná sazba se vyjádří jako procentní sazba s použitím metody stanovené v článku 4.
2. Celkový čistý výnos DPH uvedený v odstavci 1 tohoto článku se opraví s ohledem na:
a) všechny částky, na něž se má pro účely vlastního zdroje pohlížet jako na plnění, jejichž původ nebo místo určení je v členském státě, třebaže vznikly na území nebo byly určeny pro území podle článku 6 směrnice 2006/112/ES;
b) všechny částky vycházející z plnění pocházejících z některého z míst uvedených v článku 7 směrnice 2006/112/ES nebo pro ně určených, pokud členský stát může prokázat, že výnos byl do tohoto místa převeden;
c) všechny částky splatné po opravách vyplývajících z porušení směrnice 2006/112/ES.
3. Ke stanovení vlastního zdroje z DPH, který se poskytne do rozpočtu Unie, se částka získaná uplatněním odstavce 1 tohoto článku vynásobí jednotnou sazbou podle čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.
Článek 4
1. Vlastní zdroj z DPH se vypočítá na základě kalendářních let.
2. Konečná víceletá vážená průměrná sazba se vypočítá na základě metody stanovené v odstavcích 3 až 8.
3. Konečná víceletá vážená průměrná sazba je procentní sazba vypočítaná každým členským státem pro rozpočtový rok 2016, v souladu se zněním tohoto článku použitelným před 1. lednem 2021.
4. Procentní sazba, v níž je konečná víceletá vážená průměrná sazba vyjádřena, se vypočítá na čtyři desetinná místa.
5. Konečná víceletá vážená průměrná sazba musí být zkontrolována a nesmí být předmětem oznámení o nevyřešených bodech podle čl. 9 odst. 2.
6. Vážená průměrná sazba, jíž se týká oznámení, se použije až do vyřešení bodů oznámených podle čl. 9 odst. 2 a považuje se za prozatímní víceletou váženou průměrnou sazbu.
7. Po vyřešení bodů oznámených podle čl. 9 odst. 2 nahradí výsledná procentní sazba prozatímní víceletou váženou průměrnou sazbu a počínaje rozpočtovým rokem 2021 se stane konečnou víceletou váženou průměrnou sazbou.
8. Rozpočtové důsledky případného rozdílu mezi prozatímní a konečnou víceletou váženou průměrnou sazbou se řeší postupem uvedeným v čl. 10b odst. 5 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014(Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).) („roční bilance“).
Článek 5
1. Pro účely článku 3 přičtou členské státy případně k vybraným výnosům částku odpovídající celkové DPH, která by byla vybrána, kdyby nebyl použit režim odstupňované daňové úlevy podle čl. 24 odst. 2 směrnice 77/388/EHS.
2. Výnosy vybrané členským státem se opraví, jestliže procentní sazba paušální náhrady stanovená podle čl. 25 odst. 3 směrnice 77/388/EHS, která se vztahuje na plnění uskutečněná zemědělci podléhajícími daňovému paušálu, neodpovídá procentní sazbě DPH na vstupu, která byla skutečně uplatněna na tato plnění s výjimkou těch, která se vztahují k vlastní spotřebě a přímým prodejům konečným spotřebitelům v průběhu daného roku. Výše opravy se rovná rozdílu obou procentních sazeb.
Článek 6
1. Pro účely použití čl. 2 odst. 1 na plnění uskutečňovaná osobami podléhajícími dani, jejichž roční obrat přesahuje 10000 ECU, ale na které se vztahuje osvobození od daně podle čl. 24 odst. 2 směrnice 77/388/EHS, a na případy zmíněné v odstavci 2 stanoví členské státy základ zdrojů z DPH na základě přiznání, která jsou povinny podat osoby podléhající dani podle článku 22 zmíněné směrnice, nebo není-li takové přiznání nebo neobsahuje-li potřebné údaje, na základě vhodných údajů, jako jsou jiná daňová přiznání, obchodní účetnictví nebo úplné statistické řady.
2. Pro účely použití čl. 2 odst. 2 druhé, třetí a čtvrté odrážky
na plnění, jejichž seznam je uveden v příloze E směrnice 77/388/EHS a u nichž členské státy pokračují ve zdaňování podle čl. 28 odst. 3 písm. a) zmíněné směrnice, vypočtou členské státy základ zdrojů z DPH, jako by tato plnění byla osvobozena od daně,
na plnění, jejichž seznam je uveden v příloze F směrnice 77/388/EHS a u nichž členské státy pokračují v osvobození od daně podle čl. 28 odst. 3 písm. b) zmíněné směrnice, vypočtou členské státy základ zdrojů z DPH, jako by tato plnění byla zdaněna,
na plnění uvedená v bodu 1 písm. a) přílohy G směrnice 77/388/EHS, která jsou zdaněna na základě možnosti volby, kterou poskytují osobám podléhajícím dani členské státy podle čl. 28 odst. 3 písm. c) zmíněné směrnice, vypočtou členské státy základ zdrojů z DPH, jako by tato plnění byla osvobozena od daně.
3. Postupem podle článku 13 může být členskému státu povoleno
buď nepřihlížet při výpočtu základu zdroje z DPH
- a) k jedné nebo více kategoriím plnění, jež jsou uvedena v přílohách E, F a G směrnice 77/388/EHS a na které se vztahuje odstavec 2 tohoto článku;
- b) k částce odpovídající dani, která by byla vybrána, kdyby nebyl použit režim odstupňované daňové úlevy podle čl. 24 odst. 2 směrnice 77/388/EHS,
nebo vypočíst základ zdrojů z DPH v případech zmíněných v písmenech a) a b) přibližným odhadem,
pokud by přesný výpočet základu zdrojů z DPH zřejmě vedl k administrativní zátěži, která by nebyla odůvodněná vzhledem k dopadu dotyčných plnění na celkový základ zdrojů z DPH tohoto členského státu.
4. Využijí-li členské státy čl. 17 odst. 6 druhý pododstavec a čl. 17 odst. 7 směrnice 77/388/EHS k omezení uplatnění práva na odpočet, může být základ vlastního zdroje z DPH stanoven, jako by uplatnění práva na odpočet nebylo omezeno.
Předchozí pododstavec se použije s ohledem na čl. 17 odst. 6 druhý pododstavec směrnice 77/388/EHS pouze na nákup ropných produktů a osobních automobilů v míře, ve které jsou použity pro výdělečné účely, a na výdaje týkající se pronájmu a nájmu, údržby a oprav těchto automobilů.
5. Přiznává-li členský stát vrácení daně členským státem podle článku 6 směrnice Rady 69/169/EHS ze dne 28. května 1969 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se osvobození od daní z obratu a spotřebních daní při dovozu v rámci mezinárodního cestovního ruchu(Úř. věst. L 133, 4.6.1969, s. 6.), naposledy pozměněné směrnicí 89/194/EHS(Úř. věst. L 73, 17.3.1989, s. 47.), odečte se případně zdanitelná výše plnění, k nimž se váže toto vrácení, od základu zdrojů z DPH.
HLAVA IV
Ustanovení o účetnictví a poskytování vlastních zdrojů
Článek 7
1. Členské státy zašlou Komisi do 31. července každého roku výkaz celkové výše základu vlastního zdroje z DPH pro předchozí kalendářní rok stanoveného podle článku 3, na který má být uplatněna jednotná sazba uvedená v článku 1.
2. Výkaz uvedený v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat všechny údaje použité ke stanovení základu, které jsou požadovány pro kontroly podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768(Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768 ze dne 30. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014 (Úř. věst L 165, 1).)
3. Ke stanovení základu vlastního zdroje z DPH se použijí nejnovější údaje, které jsou v době zpracování výkazu dostupné.
4. Členské státy mohou požádat o prodloužení lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, pokud výjimečné okolnosti mimo jejich kontrolu znemožňují provést výpočty v souladu s článkem 3, a dodržet tak uvedenou lhůtu. Tato žádost se podává Komisi písemně s uvedením důvodů, které k výjimečným okolnostem vedly.
5. Komise může po posouzení žádosti uvedené v odstavci 4 tohoto článku povolit jedno prodloužení lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nejvýše o dva měsíce. Komise každoročně podává zprávu o počtu žádostí a o svých rozhodnutích o nich výboru uvedenému v čl. 13 odst. 1.
Článek 8
Článek 9
1. Veškeré opravy z jakéhokoliv důvodu ve výkazech uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení pro předchozí rozpočtové roky se provádějí na základě dohody mezi Komisí a dotčeným členským státem.
Pokud se dotčený členský stát a Komise na opravě nedohodnou, Komise tento členský stát dopisem informuje o nezbytné opravě. Uvedený dopis představuje „opatření“ ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.
1a. Dotčený členský stát může do dvou měsíců ode dne obdržení dopisu uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku požádat Komisi, aby opravu sdělenou v tomto dopise přezkoumala. Přezkum se ukončí rozhodnutím Komise, jež Komise přijme nejpozději tří měsíce po dni obdržení žádosti členského státu.
Jsou-li výsledkem přezkumu v rozhodnutí Komise částky zcela nebo částečně odpovídající opravě sdělené v dopise uvedeném v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku, členský stát poskytne odpovídající částku. Žádostí členského státu o přezkum opravy ani žalobou na neplatnost rozhodnutí Komise není dotčena povinnost členského státu poskytnout částku odpovídající opravě.
Veškeré opravy výkazů uvedených v čl. 7 odst. 1 se začlení do souhrnných výkazů, které změní předchozí výkazy pro dané rozpočtové roky.
1b. Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž upřesní postup přezkumu uvedeného v odstavci 1a tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 3.
2. Ve výkazech uvedených v čl. 7 odst. 1 se po 31. červenci čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce neprovádějí žádné další opravy, pokud se netýkají bodů, které před uplynutím této lhůty oznámila Komise nebo dotčený členský stát.
HLAVA V
Ustanovení o kontrole
Článek 10
1. Každý členský stát uvědomí Komisi do 30. dubna každého roku o řešeních a souvisejících změnách, které navrhuje přijmout ke stanovení částek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b). Navrhované řešení případně uvede povahu údajů, které dotčený členský stát považuje za vhodné, a zahrne odhad hodnoty základu vlastního zdroje z DPH pro každou položku.
Do 31. května téhož roku zašle Komise ostatním členským státům informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, které obdrží od členského státu.
2. Komise může přijmout prováděcí akty týkající se řešení a souvisejících změn navrhovaných členskými státy podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 13 odst. 2 do 60 dnů od vydání stanoviska výboru uvedeného v čl. 13 odst. 1.
Článek 11
1. Po kontrolách uvedených v čl. 2 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2021/768 se výkaz uvedený v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení upraví způsobem uvedeným v článku 9 tohoto nařízení.
2. Pokud jde o konečnou víceletou váženou průměrnou sazbu uvedenou v čl. 4 odst. 2, posoudí Komise opravy uvedené v článku 9 předložené členskými státy s cílem vyřešit veškerá oznámení týkající se nevyřešených bodů ohledně vážené průměrné sazby.
Článek 12
1. Každý rok poskytne každý členský stát Komisi informace o všech relevantních změnách správních postupů a řízení, které používá pro výběr DPH, oproti informacím, které poskytl dříve.
2. Komise společně s dotčeným členským státem posoudí, zda lze postupy a řízení uvedené v odstavci 1 zdokonalit.
3. Komise každých pět let vypracuje zprávu o opatřeních přijatých členskými státy a pokroku, kterého dosáhly v souvislosti s výběrem DPH, a o všech případných zdokonaleních.
Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě poprvé do 31. prosince 2025.
Článek 13
1. Komisi je nápomocen Poradní výbor pro vlastní zdroje zřízený čl. 7 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2021/768 Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 13a
1. Komise nejpozději 1. ledna 2025 vypracuje zprávu o fungování systému vlastního zdroje z DPH. Ve zprávě uvede:
a) počet členských států, které dosud uplatňují váženou průměrnou sazbu, na niž se vztahují případná oznámení týkající se nevyřešených bodů;
b) případné změny vnitrostátních sazeb DPH.
2. Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrne posouzení toho, zda jsou systém vlastního zdroje z DPH, a zejména víceletá vážená průměrná sazba, účinné a přiměřené. Bude-li to vhodné, bude ke zprávě připojen návrh na změnu tohoto nařízení za účelem výpočtu konečné víceleté vážené průměrné sazby na základě novějších údajů.
HLAVA VI
Závěrečná ustanovení
Článek 14
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.