Oblast působnosti

Definice

Označování

Pravidla produkce

Kontrolní systém

Údaje informující, že produkty podléhají kontrolnímu systému

Obecná prováděcí opatření

Dovoz ze třetích zemí

Volný pohyb ve Společenství

Administrativní ustanovení a provádění

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I ZÁSADY EKOLOGICKÉ PRODUKCE NA ÚROVNI ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ

A. ROSTLINY A ROSTLINNÉ PRODUKTY

Zásady stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. a), písm. b) a písm. d) a zásady stanovené zejména v této příloze musí být na zemědělských pozemcích běžně uplatňovány po dobu přechodného období trvajícího alespoň dva roky před vysetím nebo v případě lučních kultur nejméně dva roky před jejich vyžitím jako krmiva z ekologického zemědělství nebo v případě trvalých kultur jiných než lučních přinejmenším tři roky před první sklizní produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a). Přechodné období začíná nejdříve dnem, kdy producent oznámí svou činnost v souladu s článkem 8 a podrobí svůj podnik kontrolnímu systému stanovenému v článku 9.

Kontrolní orgán nebo subjekt však může se souhlasem příslušného orgánu rozhodnout zpětně uznat za součást přechodného období jakékoli předchozí období, v němž:

• a) byly pozemky součástí programu prováděného podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 ze dne 30. června 1992 o zemědělských výrobních metodách slučitelných s požadavky ochrany životního prostředí a zachováním venkova(Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.) nebo podle kapitoly VI nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení(Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.), nebo jako součást jiného úředního programu za předpokladu, že dotyčné programy zaručí, že produkty nevyjmenované v částech A a B přílohy II nebyly použity na těchto pozemcích; nebo

Kontrolní orgán nebo subjekt může se souhlasem příslušného orgánu v některých případech rozhodnout o prodloužení přechodného období stanoveného v bodu 1.1 s ohledem na předchozí využití pozemku.

V případě pozemků, které již přešly nebo jsou v procesu přechodu na ekologickou zemědělskou výrobu a které jsou ošetřovány produktem neuvedeným v příloze II, členské státy mohou omezit délku přechodného období na období kratší než období stanovené v bodu 1.1 v těchto dvou případech:

• a) u pozemků, které jsou ošetřovány produktem neuvedeným v příloze II části B jako součást povinného kontrolního opatření proti chorobám nebo škůdcům, které zavedl příslušný orgán členského státu na svém vlastním území nebo v některých jeho částech pro produkci určité plodiny;
• b) u pozemků, které jsou ošetřovány produktem neuvedeným v příloze II části A nebo B jako součást vědeckých testů schválených příslušným orgánem členského státu.

V těchto případech se délka přechodného období stanoví s ohledem na všechny tyto body:

• proces snižování dotyčného přípravku na ochranu rostlin musí na konci přechodného období zaručovat nevýznamné hodnoty zůstatků v půdě a v případě trvalých kultur v rostlině,

• sklizeň po ošetření nesmí být prodána s odkazem na ekologické metody produkce,

• dotyčný členský stát musí ostatní členské státy a Komisi uvědomit o svém rozhodnutí požadovat povinné ošetřování.

Ochrana před škůdci, chorobami a plevely se zajišťuje kombinací níže uvedených opatření:

• výběrem vhodných druhů a odrůd,

• vhodným programem střídání plodin,

• mechanickými pěstitelskými postupy,

• ochranou přirozených nepřátel škůdců pomocí opatření, která jsou pro ně příznivá (například remízky, hnízdišti, vypouštěním dravců),

• ničením plevele ohněm.

Pouze v případě bezprostředního ohrožení plodin je možné uchýlit se k produktům uvedeným v příloze II.

Sběr jedlých rostlin a jejich částí, které přirozeně rostou v přírodních oblastech, lesích a zemědělských oblastech se považuje za ekologickou metodu produkce, pokud:

• tyto oblasti nebyly po dobu tří let před sběrem ošetřeny jinými produkty, než produkty uvedenými v příloze II,

• v oblasti, kde probíhá, sběr neovlivňuje stabilitu přírodního stanoviště nebo zachování druhů.

Do doby přijetí návrhu uvedeného v čl. 1 odst. 2 a pro účely přípravy složek uvedených v čl. 5 odst. 3 písm. a) se zvířata chovají v souladu se stávajícími vnitrostátními pravidly nebo, pokud taková pravidla neexistují, v souladu s mezinárodně uznávanou praxí ekologické živočišné výroby.

Živočišná výroba tvoří nedílnou součást mnohých hospodářství, která vyrábějí ekologickou metodou produkce.

Živočišná výroba musí přispívat k rovnováze systémů zemědělské produkce poskytováním potřebných živin rostlinám a obohacováním půdy o organické látky. Může tudíž napomáhat vytváření a udržení vzájemné závislosti mezi půdou a plodinami, plodinami a zvířaty a zvířaty a půdou. V rámci tohoto pojetí není produkce bez závislosti na půdě („production hors sol“) v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

Díky používání obnovitelných zdrojů (statkových hnojiv, luštěnin a pícnin) umožňují kombinace pěstování plodin a chovu a systémy pastvy udržení a dlouhodobé zlepšování úrodnosti půdy a přispívají k rozvoji trvale udržitelného zemědělství.

Ekologický chov je produkcí vázanou na půdu. Kromě výjimek povolených v této příloze musí mít hospodářská zvířata přístup na venkovní oblasti volného pohybu a počet zvířat připadající na plošnou jednotku musí být omezen tak, aby bylo možno zajistit integrované řízení živočišné a rostlinné výroby ve výrobní jednotce, a tak se snížila na minimum jakákoliv forma znečištění, obzvláště znečištění půdy a povrchové i podzemní vody. Počet chovaných zvířat musí být v těsné závislosti na ploše, která je k dispozici, aby se předešlo problémům s nadměrným spásáním a erozí a bylo možné rozmetat statková hnojiva, aniž by došlo k jakýmkoliv škodlivým dopadům na životní prostředí. Podrobná pravidla použití statkových hnojiv jsou uvedena v oddílu 7.

V ekologickém chovu musí být všechna hospodářská zvířata v rámci dané výrobní jednotky chována v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.

Nicméně hospodářská zvířata, která nejsou chována v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, jsou v hospodářství přípustná za podmínky, že jsou chována v jednotce, jejíž budovy a pozemky jsou jasně odděleny od jednotek produkujících v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, a že se jedná o odlišné živočišné druhy.

Odchylně od této zásady mohou hospodářská zvířata, která nejsou chována v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, každoročně po omezenou dobu používat pastviny jednotek dodržujících pravidla stanovená v tomto nařízení, za podmínky, že tato zvířata pocházejí z extenzívního chovu (ve smyslu čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 950/97(Úř. věst. L 142, 2.6.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2331/98 (Úř. věst. L 291, 30.10.1998, s. 10).) nebo v případě druhů, které v tomto nařízení nejsou uvedeny, odpovídá-li počet zvířat na hektar 170 kg dusíku na hektar a rok ve smyslu přílohy VII tohoto nařízení) a že nejsou na těchto pastvinách současně s jinými zvířaty podléhajícími ustanovením tohoto nařízení. Tato odchylka podléhá předchozímu povolení ze strany kontrolního orgánu nebo subjektu.

Na základě druhé odchylky od této zásady se zvířata chovaná v souladu s ustanoveními tohoto nařízení mohou pást na státní nebo obecní půdě za podmínky, že:

• a) po dobu nejméně tří let nebyly na ošetření této půdy použity žádné jiné produkty než produkty povolené přílohou II tohoto nařízení;
• b) všechna zvířata, která se pasou na této půdě a nepodléhají ustanovením tohoto nařízení, pocházejí z extenzívní produkce podle čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 950/97; nebo v případě, že se jedná o druhy neuvedené ve zmíněném nařízení, za podmínky, že počet zvířat na hektar odpovídá 170 kg dusíku na hektar a rok ve smyslu přílohy VII tohoto nařízení;

V případě přechodu výrobní jednotky musí být celá plocha jednotky určená k výživě zvířat v souladu s pravidly ekologického zemědělství, a to vzhledem k přechodným obdobím pro rostliny a rostlinné produkty stanoveným v části A této přílohy.

Odchylně od této zásady může být přechodné období zkráceno na jeden rok u pastvin a volných výběhů používaných pro nebýložravé druhy. Toto období může být zkráceno na šest měsíců v případě, že daná půda nebyla v poslední době ošetřována jinými produkty než těmi, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení. Tuto odchylku musí schválit kontrolní orgán nebo subjekt.

Pokud se živočišné produkty mají prodávat jako produkty pocházející z ekologického zemědělství, hospodářská zvířata musí být chována v souladu s pravidly tohoto nařízení, a to nejméně po dobu:

• dvanácti měsíců v případě koňovitých a skotu (včetně druhů buvolec a bizon) určených k produkci masa, přičemž v každém případě alespoň po dobu tří čtvrtin jejich života,

• šesti měsíců v případě malých přežvýkavců a prasat; nicméně po přechodnou dobu tří let do 24. srpna 2003 činí tato doba pro prasata čtyři měsíce,

• šesti měsíců v případě zvířat chovaných na mléko; nicméně po přechodnou dobu tří let do 24. srpna 2003 činí tato doba tři měsíce,

• deseti týdnů v případě drůbeže chované na maso, která přibyla do chovu dříve než ve věku tří dnů,

• šesti týdnů v případě drůbeže určené k produkci vajec.

Odchylně od bodu 2.2.1 a za účelem vytvoření stáda mohou být po přechodnou dobu do 31. prosince 2003 telata a malí přežvýkavci určení k produkci masa prodáváni, jako by pocházeli z ekologického chovu, za podmínky, že:

• pocházejí z extenzívního chovu,

• byli chováni v ekologické výrobní jednotce až do chvíle jejich prodeje nebo porážky po dobu minimálně šesti měsíců v případě telat a dvou měsíců v případě malých přežvýkavců,

• původ zvířat je v souladu s podmínkami uvedenými v bodě 3.4 čtvrté a páté odrážce.

Odchylně od bodů 2.2.1, 4.2 a 4.4, pokud se provádí současný přechod celé výrobní jednotky včetně chovu, pastvin nebo půdy používané pro výživu zvířat, je celkové přechodné období pro chov, pastviny nebo půdu používanou pro výživu zvířat zkrácena na dvacet čtyři měsíců s výhradou těchto podmínek:

• a) tato odchylka se použije pouze na již existující zvířata a jejich potomstvo a též na půdu používanou k výživě zvířat/pastvě před začátkem přechodu;
• b) zvířata jsou krmena převážně produkty z výrobní jednotky.

Při volbě plemen nebo kmenů je třeba brát v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se podmínkám prostředí, stejně jako jejich životaschopnost a odolnost vůči chorobám. Kromě toho plemena nebo kmeny zvířat musí být zvoleny tak, aby se předešlo určitým chorobám nebo zdravotním problémům, které se obzvláště vyskytují u některých plemen nebo kmenů používaných v intenzívním chovu (např. stresový syndrom prasat, enzootická meningoencefalomyelitida prasat, náhlá smrt, samovolný potrat, komplikovaný porod vyžadující císařský řez atd.). Přednost musí být dána domorodým plemenům a kmenům.

Zvířata musí pocházet z výrobních jednotek, které dodržují pravidla produkce vztahující se na jednotlivé druhy živočišné výroby, jež jsou stanovena v článku 6 a v této příloze. Tento systém produkce se musí používat po celou dobu života těchto zvířat.

Na základě první odchylky mohou být za podmínky předchozího povolení kontrolního orgánu nebo subjektu předmětem přechodu hospodářská zvířata chovaná ve výrobní jednotce, jež nedodržuje ustanovení tohoto nařízení.

Na základě druhé odchylky je možné v případě, že se utváří nové stádo a množství hospodářských zvířat chovaných ekologicky je nedostatečné, přivést do ekologické výrobní jednotky zvířata, která nebyla chována ekologicky, a to s výhradou těchto podmínek:

• slepičky určené k produkci vajec a drůbež chovaná na maso musí být mladší tří dnů,

• mladí buvoli určení k chovu musí být mladší šesti měsíců,

• telata a hříbata určená k chovu musí být chována v souladu s ustanoveními tohoto nařízení od odstavu a v každém případě musí být mladší šesti měsíců,

• jehňata a kůzlata určená k chovu musí být chována v souladu s ustanoveními tohoto nařízení od odstavu a v každém případě musí být mladší 60 dnů,

• selata určená k chovu musí být chována v souladu s ustanoveními tohoto nařízení od odstavu a musí vážit méně než 35 kg.

Tuto odchylku musí předem povolit kontrolní orgán nebo subjekt.

Na základě třetí odchylky musí obnovení nebo opětovné vytvoření stáda nebo hejna povolit kontrolní orgán nebo subjekt, pokud nejsou k dispozici ekologicky chovaná zvířata a v těchto případech:

• a) vysoká úmrtnost zvířat způsobená nemocí nebo katastrofou;
• b) slepičky určené k produkci vajec a drůbež chovaná na maso mladší tří dnů;
• c) selata určená k chovu, která musí být po odstavu chována v souladu s tímto nařízením a jejich hmotnost musí být nižší než 35 kg.

Případ c) se povoluje na přechodné období končící dnem 31. července 2006.

Bez ohledu na ustanovení bodů 3.4 a 3.6 mohou být slepičky určené k produkci vajec mladší 18 týdnů chované v neekologickém chovu zavedeny do jednotky ekologické živočišné výroby, pokud nejsou k dispozici ekologicky chované slepičky, za těchto podmínek:

• předchozí povolení příslušného orgánu a

• do 31. prosince 2005 se ustanovení oddílů 4 (Výživa) a 5 (Prevence chorob a veterinární péče) této přílohy I použijí na neekologicky chované slepičky určené k zavedení do jednotek ekologické živočišné výroby.

Na základě čtvrté odchylky je možné za účelem doplnění přirozeného přírůstku a zajištění obnovy stáda každoročně přivést do hospodářství samice (dosud nerodící) pocházející z neekologických chovů, a sice maximálně do výše 10 % počtu dospělých koní nebo skotu (včetně druhů buvolec a bizon) a 20 % počtu dospělých prasat, ovcí a koz, pokud zvířata z ekologických chovů nejsou k dispozici, a to za podmínky povolení ze strany kontrolního orgánu nebo subjektu.

Procenta, která stanovuje výše zmíněná odchylka, se nevztahují na výrobní jednotky s méně než deseti kusy koní nebo skotu nebo méně než pěti kusy prasat, ovcí či koz. V případě těchto jednotek je zmíněná obnova omezena na nanejvýš jedno zvíře ročně.

Tato procenta mohou být zvýšena až na 40 % na základě stanoviska nebo souhlasu kontrolního orgánu nebo subjektu, a to v následujících zvláštních případech:

• při podstatném rozšíření chovu,

• při změně plemene,

• při zavádění nového druhu živočišné výroby,

• pokud hrozí nebezpečí ztráty plemen pro zemědělskou výrobu. Zvířata těchto plemen musí být bezpodmínečně již rodící.

Na základě páté odchylky je povoleno přivést do hospodářství plemenné samce původem z neekologických chovů, pokud budou nadále vždy chováni a krmeni podle pravidel uvedených v tomto nařízení.

Pokud zvířata pocházejí z výrobních jednotek, jejichž postupy neodpovídají ustanovením tohoto nařízení ve smyslu podmínek a omezení uvedených v bodech 3.3 až 3.11, období uvedená v bodě 2.2.1 musí být dodržena, aby produkty mohly být prodávány jakožto produkty ekologického zemědělství, přičemž po tato období musí být dodržována všechna ustanovení tohoto nařízení.

Pokud zvířata pocházejí z výrobních jednotek, jejichž postupy neodpovídají ustanovením tohoto nařízení, je třeba věnovat mimořádnou pozornost veterinárním opatřením. V závislosti na místních podmínkách může kontrolní orgán nebo subjekt učinit zvláštní opatření jako např. provedení depistáže nebo zavedení karantény.

Komise předloží do 31. prosince 2003 zprávu o dostupnosti hospodářských zvířat z ekologických chovů s výhledem případného předložení návrhu Stálému výboru s cílem zajistit, aby veškeré maso z ekologické produkce pocházelo ze zvířat narozených a chovaných v ekologických hospodářstvích.

Výživa je určena k zajištění kvalitní produkce spíše než k maximalizaci výroby, přičemž musí respektovat výživové potřeby zvířat v různých stádiích vývoje. Výkrm je povolen, pokud je v jakémkoliv stádiu chovu vratný. Nucené vykrmování je zakázáno.

Výživa zvířat musí být zajišťována krmivy pocházejícími z ekologického zemědělství.

Zvířata musí být dále chována v souladu s pravidly stanovenými v této příloze a krmena krmivy z dané výrobní jednotky nebo v případě, že to není možné, krmivy z jiných jednotek nebo podniků, které se řídí ustanoveními tohoto nařízení. Mimo to v případě býložravců, s výjimkou období, kdy každoročně dochází k sezónnímu přesunu zvířat, musí nejméně 50 % krmiva pocházet z dané výrobní jednotky nebo v případě, že to není možné, musí být krmivo vyprodukováno ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími.

Do 31. prosince 2008 je povoleno zařazení přecházejících krmiv do krmné dávky až do výše 50 % krmného receptu v průměru. Pokud přecházející krmiva pocházejí z některé jednotky daného hospodářství, může být toto množství zvýšeno až na 80 %.

Od 1. ledna 2009 je povoleno zařazení přecházejících krmiv do krmné dávky až do výše 30 % krmného receptu v průměru. Pokud přecházející krmiva pocházejí z některé jednotky daného hospodářství, může být toto množství zvýšeno až na 60 %.

V průměru až 20 % celkového množství krmiv pro hospodářská zvířata může pocházet z pastvy či sklizně na trvalých pastvinách či pozemcích s víceletými pícninami v prvním roce jejich přechodného období, pokud tvoří součást daného hospodářství a během uplynulých pěti let nebyly součástí jednotky ekologické produkce uvedeného hospodářství. Používají-li se jak přecházející krmiva, tak krmiva z pozemků v prvním roce jejich přechodného období, nesmí celkový kombinovaný procentní podíl těchto krmiv přesáhnout maximální podíly stanovené v prvním a druhém odstavci.

Tyto údaje se počítají každoročně jako procentní podíl sušiny krmiv zemědělského původu.

Výživa mláďat savců musí být založena na přírodním mléku, přednostně na mateřském mléku. Všichni savci musí být krmeni přírodním mlékem po minimální období, které se liší podle druhu a činí tři měsíce u skotu (včetně druhů buvolec a bizon) a koňovitých, čtyřicet pět dní u ovcí a koz a čtyřicet dní u prasat.

Členské státy v případě potřeby určí pásma nebo oblasti, v nichž je možný sezonní přesun zvířat (včetně stěhování zvířat na pastvu do hor), aniž by byla dotčena ustanovení této přílohy ohledně výživy hospodářských zvířat.

Systémy chovu býložravců musí být založeny na maximálním využívání pastvin podle dostupnosti pastvin v různých obdobích roku. Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv. Kontrolní orgán nebo subjekt nicméně může povolit snížení tohoto požadavku na 50 % u zvířat chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace.

Odchylně od bodu 4.2 se používání omezeného podílu konvenčních krmiv zemědělského původu povoluje, pokud mohou zemědělci před kontrolním subjektem nebo orgánem členského státu uspokojivě prokázat, že nejsou schopni získávat krmivo z ekologické produkce.

Maximální procento konvenčních krmiv povolených na období 12 měsíců činí:

• a) u býložravců: 5 % během období od 25. srpna 2005 do 31. prosince 2007;
• b) u ostatních druhů:

  • 15 % během období od 25. srpna 2005 do 31. prosince 2007,

  • 10 % během období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2009,

  • 5 % během období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2011.

Tyto hodnoty se každoročně počítají jako procentuální podíl sušiny v krmivech zemědělského původu. Maximální povolené procento konvenčních krmiv v denní krmné dávce s výjimkou období sezonního přesunu zvířat činí 25 % vypočítaných jako procentuální podíl sušiny.

Odchylně od bodu 4.8 mohou v případě ztráty na produkci pícnin, nebo jsou-li uvalena omezení, zejména následkem výjimečných meteorologických podmínek, vzplanutí nakažlivé choroby, kontaminace toxickými látkami nebo následkem ohně, příslušné orgány členských států povolit na omezenou dobu a pro vymezenou oblast vyšší procento konvenčních krmiv, je-li takové povolení odůvodněné. Kontrolní orgán nebo subjekt může použít tuto odchylku na jednotlivé provozovatele na základě souhlasu příslušného orgánu.

Odchylně od bodu 4.13 se zvířata během období sezonního přesunu smějí během přemísťování z jedné pastviny na druhou pást na konvenční půdě. Příjem konvenčního krmiva v podobě travin a jiné vegetace, na kterých se zvířata pasou, nesmí během tohoto období přesahovat 10 % celkové roční krmné dávky. Tato hodnota se vypočítá jako procentuální podíl sušiny v krmivech zemědělského původu.

V případě drůbeže ve fázi výkrmu musí krmný recept obsahovat nejméně 65 % obilovin.

Do denní krmné dávky prasat a drůbeže musí být přidána objemná, čerstvá, sušená nebo silážovaná krmiva.

Jako doplňkové látky nebo prostředky nápomocné při zpracování mohou být při silážování použity pouze produkty vyjmenované v příloze II části D bodech 1.5 a 3.1.

Konvenční krmné suroviny zemědělského původu smějí být používány ve výživě zvířat, pouze pokud jsou uvedeny v příloze II části C oddílu 1 (krmné suroviny rostlinného původu), při dodržení množstevních omezení stanovených v této příloze a výhradně pokud byly vyrobeny nebo připraveny bez použití chemických rozpouštědel.

Krmné suroviny živočišného původu (ať již konvenční nebo ekologické) mohou být používány, pouze pokud jsou uvedeny v příloze II části C oddílu 2 a při dodržení množstevních omezení stanovených v této příloze.

Část C oddíly 1, 2 a 3 a část D přílohy II budou přezkoumány nejpozději do 24. srpna 2003 s cílem vypustit především konvenční krmné suroviny zemědělského původu vyráběné ve Společenství v dostatečném množství ekologickým způsobem.

V zájmu uspokojení výživových potřeb zvířat smějí být k výživě zvířat používány pouze produkty uvedené v příloze II části C oddílu 3 (minerály) a v části D bodech 1.1 (stopové prvky) a 1.2 (vitaminy, provitaminy a chemicky přesně definované látky s podobnými účinky).

Pouze produkty uvedené v příloze II části D bodech 1.3 (enzymy), 1.4 (mikroorganismy), 1.5 (konzervanty), 1.6 (pojiva, protispékavé látky a srážedla), 1.7 (antioxidační látky), 1.8 (konzervační látky pro siláže) a oddílech 2 (určité produkty používané ve výživě zvířat) a 3 (prostředky nápomocné při zpracování krmiv) smějí být používány za účelem výživy zvířat u výše zmíněných kategorií. Ve výživě zvířat se nesmějí používat antibiotika, kokcidiostatika, léčebné látky, růstové stimulátory ani žádné jiné látky určené ke stimulaci růstu nebo produkce.

Krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky v krmivech, prostředky nápomocné při zpracování a určité produkty používané ve výživě zvířat nesmějí být vyrobeny za pomoci geneticky modifikovaných organismů nebo jejich derivátů.

V ekologickém chovu spočívá prevence chorob na následujících zásadách:

• a) vhodná volba plemen nebo kmenů (viz oddíl 3);
• b) používání takových chovatelských postupů, které odpovídají potřebám daného druhu, s cílem zvýšit odolnost zvířat vůči chorobám a předcházet infekcím;
• c) používání kvalitních krmiv spolu s pravidelným výběhem a přístupem na pastviny, což podporuje přirozenou imunitu zvířete;

Výše uvedené zásady by měly omezit zdravotní problémy zvířat tak, aby bylo možné řešit veterinární otázky především v rámci prevence.

Pokud přes veškerá výše zmíněná preventivní opatření dojde k onemocnění nebo zranění zvířete, toto zvíře musí být okamžitě ošetřeno, a to v případě potřeby v izolaci a v prostorách k tomu přizpůsobených.

Používání veterinárních léčivých přípravků v ekologickém zemědělství se musí řídit následujícími zásadami:

• a) před chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními léčivými přípravky nebo před antibiotiky musí být dávána přednost fytoterapeutickým přípravkům (např. rostlinným výtažkům (kromě antibiotik), rostlinným trestím atd.), homeopatickým produktům (například látkám rostlinného, živočišného nebo minerálního původu), jakož i stopovým prvkům a látkám uvedeným v příloze II části C oddílu 3, a to za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek na daný živočišný druh i na daný stav, který je léčen;
• b) pokud se výše zmíněné přípravky ukáží jako neúčinné v léčbě choroby či zranění nebo jejich účinnost není pravděpodobná a pokud je léčba nutná k tomu, aby bylo zvíře ušetřeno bolesti nebo utrpení, je možné podat chemicky syntetizované alopatické veterinární léčivé přípravky nebo antibiotika, a to na zodpovědnost veterináře;
• c) používání chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčivých přípravků nebo antibiotik k preventivní léčbě je zakázáno.

Kromě výše zmíněných zásad se použijí tato pravidla:

• a) je zakázáno používání látek určených ke stimulaci růstu nebo produkce (včetně antibiotik, kokcidiostatik a dalších umělých prostředků sloužících ke stimulaci růstu), jakož i používání hormonů nebo obdobných látek s cílem řízení reprodukce (například indukce nebo synchronizace říje) nebo za jinými účely. Je však možné podávat hormony jednotlivým zvířatům v rámci léčebné veterinární péče;
• b) je povolena veterinární péče poskytovaná zvířatům a ošetření budov, zařízení a vybavení, jež vyžadují vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství, včetně použití veterinárních imunologických přípravků v situaci, kdy byl zjištěn výskyt choroby v konkrétní oblasti, v níž se nachází výrobní jednotka.

Kdykoliv mají být použity veterinární léčivé přípravky, je třeba jasně označit druh produktu (s upřesněním aktivních farmakologických látek), jakož i podrobnosti o diagnóze, dávkování, způsobu podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě. Tyto informace musí být sděleny kontrolnímu orgánu nebo subjektu před tím, než budou tato zvířata nebo produkty z nich uvedena na trh jakožto zvířata nebo produkty z ekologické produkce. Léčená zvířata musí být jasně označena, a to jednotlivě v případě velkých zvířat a jednotlivě nebo po partiích v případě drůbeže a malých zvířat.

Ochranná lhůta mezi posledním podáním alopatického veterinárního léčivého přípravku zvířeti za normálních podmínek užívání a produkcí potravin z tohoto zvířete s odkazem na ekologickou produkci musí být dvojnásobně dlouhá oproti zákonné ochranné lhůtě a v případě, že zákonná ochranná lhůta není stanovena, činí čtyřicet osm hodin.

S výjimkou vakcinace, odstraňování parazitů a povinných eradikačních plánů zavedených členskými státy platí, že pokud je zvíře nebo skupina zvířat podrobena v jednom roce více než dvěma či maximálně třem léčbám s podáváním chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčivých přípravků nebo antibiotik (nebo více než jedné léčbě v případě zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok), dotčená zvířata nebo produkty získané z těchto zvířat nemohou být prodávány jakožto produkty vyprodukované v souladu s tímto nařízením a zvířata musí být se souhlasem kontrolního orgánu nebo subjektu podrobena přechodným obdobím definovaným v oddílu 2 této přílohy.

Rozmnožování by v ekologickém chovu mělo být v zásadě založeno na přírodních metodách. Inseminace je přesto povolena. Jiné formy umělé nebo asistované reprodukce (například přenos embrya) jsou zakázány.

V ekologickém zemědělství se nesmí systematicky provádět operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být povoleny kontrolním orgánem nebo subjektem z důvodů bezpečnosti (například odnětí rohů u mláďat) nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat. Tyto operace musí být prováděny v nejvhodnějším věku zvířat, kvalifikovaným personálem a s omezením utrpení zvířat na minimum.

Fyzická kastrace je v zájmu zajištění kvality produktů a zachování tradičních výrobních postupů(vepři, voli, kapouni atd.) povolena, ale jedině za podmínek uvedených v poslední větě bodu 6.1.2.

Je zakázáno nechávat zvířata přivázaná. Odchylně od této zásady může však kontrolní orgán nebo subjekt povolit tento postup v jednotlivých případech, pokud chovatel prokáže, že je to nutné pro bezpečnost nebo dobré životní podmínky zvířat, a pod podmínkou, že jsou zvířata přivazována jen na omezenou dobu.

Odchylně od ustanovení bodu 6.1.4 může být v budovách postavených před 24. srpnem 2000 přivazován skot, pokud je zajištěn pravidelný výběh a chov je v souladu s požadavky dobrých životních podmínek pro zvířata, včetně zajištění pohodlné podestýlky a individuálního zacházení. Tato odchylka, která musí být schválena kontrolním orgánem nebo subjektem, se použije po přechodnou dobu do 31. prosince 2010.

Na základě další odchylky může být skot v malých hospodářstvích přivazován, pokud jej není možno chovat ve skupinách, které by vyhovovaly jeho etologickým potřebám, a to za podmínky, že má alespoň dvakrát v týdnu zajištěn přístup na pastviny, venkovní oblasti volného pohybu nebo venkovní výběhy. Tato odchylka, která musí být schválena kontrolním orgánem nebo subjektem, se použije na hospodářství, která splňují požadavky vnitrostátních předpisů ohledně ekologické živočišné výroby použitelných do 24. srpna 2000, nebo pokud neexistují, soukromoprávních norem přijímaných či uznávaných členskými státy.

Nejpozději do 31. prosince 2006 předloží Komise zprávu o provádění ustanovení bodu 6.1.5.

Pokud jsou zvířata chována ve skupinách, velikost skupiny musí záviset na vývojovém stádiu a na etologických potřebách daného druhu. Je zakázáno chovat zvířata za podmínek nebo s použitím výživy, které by mohly způsobit chudokrevnost.

Pokud jde o drůbež, minimální věk při porážce činí:

• 81 dní u kuřat,

• 150 dní u kapounů,

• 49 dní u kachen pekingských,

• 70 dní u samiček kachny pižmové,

• 84 dní u samečků kachny pižmové,

• 92 dní u kachen křížených mulard,

• 94 dní u perliček,

• 140 dní u krůt a hus na pečení.

V případě, že výrobci nepoužívají tato pravidla minimálního věku při porážce, musí volit kmeny s pomalým růstem.

Přeprava zvířat musí být prováděna tak, aby se v souladu s platnými vnitrostátními předpisy nebo předpisy Společenství omezil stres způsobovaný zvířatům. Nakládka i vykládka musí být prováděny opatrně a bez použití jakékoliv elektrické stimulace k nucení zvířat. Používání jakýchkoliv alopatických trankvilizérů před a v době přepravy je zakázáno.

V době před porážkou a ve chvíli porážky musí být se zvířaty jednáno tak, aby se jejich stres omezil na minimum.

Označování zvířat a produktů z nich musí být zajištěno na všech stupních produkce, přípravy, přepravy a uvedení na trh.

Celkové množství statkových hnojiv, jak jsou definována ve směrnici 91/676/EHS(Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.), použitých v hospodářství nesmí přesáhnout 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy, což je množství stanovené v příloze III výše zmíněné směrnice. V případě potřeby se v zájmu zamezení překročení výše zmíněné mezní hodnoty sníží intenzita chovu.

Pro účely určení vhodné intenzity chovu stanoví příslušné orgány členských států počty zvířat odpovídající hodnotě 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat, přičemž orientační hodnoty jsou uvedeny v příloze VII.

Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům veškeré odchylky od uvedených hodnot a rovněž důvody, které je k takovým změnám vedly. Tento požadavek se týká výhradně výpočtu maximálního počtu zvířat za účelem zajištění toho, aby mezní hodnota 170 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar a rok nebyla překročena. Netýká se hodnot intenzity chovu z hlediska zdraví a dobrých životních podmínek zvířat stanovených v oddílu 8 a v příloze VIII.

Ekologická hospodářství mohou navázat spoluprácivýhradně s jinými hospodářstvími nebo podniky, které vyhovují ustanovením tohoto nařízení, za účelem rozmetání přebytečných statkových hnojiv z ekologické produkce. Mezní hodnota 170 kg dusíku ze statkových hnojiv ročně na hektar zemědělsky využité půdy bude vypočtena na základě všech jednotek ekologického zemědělství, které se účastní této spolupráce.

Členské státy mohou stanovit nižší mezní hodnoty než hodnoty stanovené v bodech 7.1 až 7.4 se zohledněním vlastností dané plochy, použití dalších dusíkatých hnojiv a zásobování plodin dusíkem z půdy.

Zařízení určená ke skladování statkových hnojiv musí být schopná zabránit znečištění vody přímým vypouštěním nebo odtékáním a prosakováním do půdy.

V zájmu správného hospodaření s hnojivy musí být kapacita zařízení určených ke skladování statkových hnojiv větší než kapacita potřebná v nejdelším období roku, během něhož je používání hnojiva nevhodné (podle pravidel správné zemědělské praxe definovaných členskými státy) nebo je zakázáno, a sice v případech, kdy se výrobní jednotka nachází v oblasti označené za citlivou na dusičnany.

Podmínky ustájení zvířat musí odpovídat fyziologickým a etologickým potřebám zvířat (např. potřebám volnosti pohybu a pohodlí). Zvířata musí mít zajištěn jednoduchý přístup k výživě a k vodě. Tepelná izolace, vytápění a větrání budov musí zajistit, aby se proudění vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost vzduchu a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro zvířata škodlivé. Budova musí dovolovat hojný přístup přirozeného větrání a denního světla.

Venkovní oblasti volného pohybu a venkovní výběhy musí v případě potřeby v závislosti na místních klimatických podmínkách a na daném plemeni poskytovat dostatečnou ochranu před deštěm, větrem, sluncem a extrémními teplotami.

Ustajovací prostory nejsou povinné v oblastech s příhodnými klimatickými podmínkami, které zvířatům umožňují žít venku.

Intenzita chovu v budovách musí zajišťovat pohodlí zvířat, především v závislosti na jejich druhu, plemeni a věku. Musí rovněž zohledňovat etologické potřeby zvířat, které závisejí především na velikosti skupiny a na pohlaví zvířat. Optimální intenzita chovu je taková, která zajišťuje zvířatům dobré životní podmínky, a to tak, že jim poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby mohla pobývat přirozeně vstoje, aby si mohla jednoduše lehnout, otáčet se, provádět očistu, pobývat ve všech přirozených polohách a provádět všechny přirozené pohyby jako například protáhnout se a zatřepat křídly.

Minimální rozloha stájí a volných výběhů, jakož i jiné parametry prostor, určených pro různé druhy a kategorie zvířat, jsou stanoveny v příloze VIII.

Intenzita chovu na pastvách, dalších travnatých plochách, vřesovištích, mokřadech a jiných přírodních nebo částečně přírodních stanovištích musí být dostatečně nízká, aby nedocházelo k udusání půdy a nadměrnému spásání vegetace.

Stáje, kotce, zařízení a potřeby musí být řádně čištěny a dezinfikovány, aby se zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních organismů. Pouze produkty vyjmenované v příloze II části E mohou být použity k čištění a dezinfekci chovatelských budov a zařízení. Trus, moč a nespotřebované nebo vysypané či vylité krmivo musí být odstraňovány co nejčastěji, aby se omezil na minimum zápach a aby pachem nebyli přitahováni hlodavci nebo mouchy. K hubení hmyzu a jiných škodlivých organismů v budovách a jiných zařízeních, kde jsou ustájena zvířata, mohou být použity pouze produkty vyjmenované v příloze II části B oddílu 2.

S výhradou ustanovení bodu 5.3 musí mít všichni savci přístup na pastvinu, venkovní oblast volného pohybu nebo venkovní výběh, který může být částečně zastřešen, a musí mít přístup do těchto míst, pokud to jejich fyziologický stav, povětrnostní podmínky a stav půdy dovolují, s výjimkou případů, kdy to zakazují předpisy Společenství nebo členských států ohledně specifických veterinárních otázek. Býložravci musí mít přístup na pastvinu, kdykoliv to podmínky umožňují.

Pokud mají býložravci přístup na pastviny v období pastvy a pokud zařízení na přezimování umožňují zvířatům volnost pohybu, je možno se odchýlit od povinnosti umožnit přístup na venkovní oblasti volného pohybu nebo venkovní výběhy v zimních měsících.

Nehledě na poslední větu bodu 8.3.1 musí mít býci starší jednoho roku přístup na pastvinu nebo na venkovní oblast volného pohybu či venkovní výběh.

Odchylně od bodu 8.3.1 může závěrečná fáze výkrmu skotu, prasat a ovcí na maso probíhat ve vnitřních prostorách, pokud ovšem doba strávená uvnitř nepřesahuje pětinu jejich života a každopádně není delší než tři měsíce.

Podlahy chovatelských budov musí být hladké, ale nesmějí být kluzké. Nejméně polovina celkové plochy podlahy musí být pevná a nemůže tedy sestávat z roštové podlážky nebo mřížové konstrukce.

Chovatelské budovy musí být vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku musí být vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka musí sestávat ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Podestýlka může být vylepšena a obohacena o veškeré minerální produkty povolené v ekologickém zemědělství k použití jakožto hnojiva podle přílohy II části A.

Pokud se týká chovu telat, počínaje 24. srpnem 2000 musí veškerá hospodářství bez odchylky dodržovat směrnici Rady 91/629/EHS(Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 28. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/2/ES (Úř. věst. L 25, 28.1.1997, s. 24).), kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat. Ustájení telat starších jednoho týdne v jednotlivých boxech je zakázáno.

Pokud jde o chov prasat, počínaje 24. srpnem 2000 musí veškerá hospodářství dodržovat směrnici Rady 91/630/EHS(Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 33.), kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Prasnice musí být ovšem chovány ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení. Selata nesmějí být ustájena na etážových plošinách nebo v klecích. Oblasti volného pohybu musí zvířatům umožňovat vykonávat svou potřebu a rýt. Pro účely rytí mohou být použity různé substráty.

Drůbež musí být chována volně a nesmí být držena v klecích.

V zájmu zajištění dobrých životních podmínek nebo vyhovění hygienickým podmínkám musí mít vodní ptactvo přístup k tekoucí vodě, rybníku nebo jezeru vždy, kdy to povětrnostní podmínky dovolují.

Budovy pro všechnu drůbež musí splňovat následující minimální podmínky:

• nejméně třetina plochy musí být pevná, nesmí tedy sestávat z roštových nebo mřížových konstrukcí, a musí být pokryta stelivem, jako je např. sláma, dřevěné hobliny, písek nebo rašelina,

• v drůbežárně pro nosnice musí dostatečně velká část podlahové plochy přístupná slepicím sloužit jako sběrné místo pro trus,

• budovy musí být vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a rozměrům ptáků podle ustanovení přílohy VIII,

• musí být vybaveny vstupními a výstupními otvory odpovídajících rozměrů o celkové délce nejméně 4 m na 100 m² plochy budovy pro ptáky,

• v jedné drůbežárně nesmí být ustájeno více než

  • 4800 kuřat,

  • 3000 nosnic,

  • 5200 perliček,

  • 4000 kachen pižmových či pekingských nebo 3200 samců těchto druhů nebo jiných kachen,

  • 2500 kapounů, hus nebo krůt,

• celková užitná plocha drůbežáren pro drůbež na maso je nejvýše 1600 m² v rámci jedné výrobní jednotky.

V případě nosnic může být denní světlo doplněno o umělé s cílem zajištění maximálně šestnácti hodin světla denně, přičemž musí být zajištěna souvislá doba nočního klidu bez umělého světla o délce nejméně osmi hodin.

Drůbež musí mít přístup do venkovního výběhu, kdykoliv to povětrnostní podmínky umožňují a (vždy, kdy je to možné) nejméně po dobu odpovídající třetině jejího života. Tyto venkovní výběhy musí být převážně pokryty vegetací, musí být vybaveny ochrannými zařízeními a musí umožnit drůbeži snadný přístup k žlabům s vodou a krmivem v dostatečném množství.

Z hygienických důvodů musí být v době mezi dvěma výrobními cykly chované drůbeže budovy vyprázdněny od veškerých zvířat. Během této doby musí být budovy a zařízení vyčištěny a vydezinfikovány. Kromě toho na konci každého výrobního cyklu musí být výběhy ponechány prázdné, aby se umožnil opětný růst vegetace, a taktéž z hygienických důvodů. Dobu, po niž musí být výběhy prázdné, stanoví členské státy a své rozhodnutí sdělí Komisi a ostatním členským státům. Tyto požadavky se nevztahují na drůbež, jež je chována v malém počtu, není chována na výbězích a může se volně pohybovat po celý den.

V případech, kdy omezení, která zahrnují i veterinární omezení, jež jsou přijata na základě práva Společenství k ochraně veřejného zdraví a zdraví zvířat, zabraňují přístupu drůbeže do venkovních výběhů nebo tento přístup omezují, může být odchylně od ustanovení v bodech 8.4.2 a 8.4.5 drůbež držena v uzavřených prostorách.

Je-li drůbež držena v uzavřených prostorách, musí mít stálý přístup k dostatečnému množství objemového krmiva a vhodné prostředky k zajištění etologických potřeb.

Komise posoudí uplatňování tohoto odstavce, zejména s ohledem na požadavky dobrých životních podmínek zvířat, do 15. října 2006.

Odchylně od ustanovení bodů 8.3.1, 8.4.2, 8.4.3 a 8.4.5 a od údajů o intenzitě chovu stanovených v příloze VIII mohou příslušné orgány členských států povolit odchylky od požadavků obsažených v těchto bodech a v příloze VIII po přechodnou dobu do 31. prosince 2010. Tato odchylka se může použít pouze na hospodářství s živočišnou výrobou, jejichž stávající budovy byly postaveny před 24. srpnem 1999, a to za podmínky, že tyto budovy sloužící k ustájení zvířat jsou v souladu s vnitrostátními předpisy v oblasti ekologického chovu platnými před tímto datem, nebo pokud neexistují, se soukromoprávními normami přijímanými či uznávanými členskými státy.

Hospodářské subjekty, které tuto odchylku využijí, musí předložit kontrolnímu orgánu nebo subjektu plán obsahující opatření, jež zajistí dodržení ustanovení tohoto nařízení na konci období odchylky.

Komise předloží do 31. prosince 2006 zprávu o provádění ustanovení uvedených v bodě 8.5.1.

Včelařství je důležitou činností, která přispívá k ochraně životního prostředí a k zemědělsko-lesnické produkci díky opylování.

Kvalifikace včelařských produktů jako produktů pocházejících z ekologické produkce úzce závisí jak na vlastnostech použitého ošetření úlů, tak na kvalitě životního prostředí. Tato kvalifikace závisí rovněž na podmínkách získávání, zpracování a skladování včelařských produktů.

Pokud jeden hospodářský subjekt provozuje více včelařských jednotek v jedné oblasti, všechny tyto jednotky musí být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Odchylně od této zásady může hospodářský subjekt provozovat jednotky, které nejsou v souladu s tímto nařízením, pokud tyto odpovídají všem jeho ustanovením s výjimkou ustanovení bodu 4.2 ohledně umístění včelínů. V takovém případě nemůže být produkt prodáván s odkazem na ekologickou metodu produkce.

Včelařské produkty mohou být prodávány s odkazem na ekologickou metodu produkce, pouze pokud ustanovení tohoto nařízení byla dodržována nejméně po dobu jednoho roku. V průběhu přechodného období musí být vyměněn vosk v souladu s ustanoveními bodu 8.3.

Při výběru druhů je třeba brát v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, jejich životaschopnost a jejich odolnost vůči chorobám. Přednost má užívání evropských druhů Apis mellifera a jejich místních ekotypů.

Včelíny musí být vytvářeny rozdělováním včelstev nebo nákupem rojů či úlů pocházejících z jednotek vyhovujících ustanovením tohoto nařízení.

Na základě první odchylky mohou s výhradou předchozího souhlasu kontrolního orgánu nebo subjektu stávající včelíny ve výrobní jednotce, které nevyhovují ustanovením tohoto nařízení, přejít na ekologickou metodu produkce.

Na základě druhé odchylky je možné kupovat samostatné roje od včelařů, kteří neprodukují v souladu s tímto nařízením, po přechodnou dobu do 24. srpna 2002 s výhradou přechodného období.

Na základě třetí odchylky povolí kontrolní orgán nebo subjekt přestavbu včelínů, jestliže včelíny vyhovující ustanovením tohoto nařízení nejsou k dispozici, v případě vysoké úmrtnosti zvířat způsobené chorobami nebo katastrofami, s výhradou přechodného období.

Na základě čtvrté odchylky může být s cílem obnovy včelína do jednotky s ekologickou produkcí včleněno ročně 10 % včelích královen a rojů nevyhovujících ustanovením tohoto nařízení za podmínky, že tyto včelí královny a roje budou umístěny do úlů, jejichž plásty nebo podkladové plásty pocházejí z jednotek s ekologickou produkcí. V takovém případě se přechodné období neuplatňuje.

Členské státy mohou určit oblasti nebo území, kde není možné provozovat včelařství podle tohoto nařízení. Včelaři musí poskytnout kontrolnímu orgánu nebo subjektu mapu v přiměřeném měřítku s vyznačením umístění včelínů, jak je uvedeno v příloze III části A1 bodě 2 první odrážce. V případě, že tyto oblasti nejsou označeny, musí včelař dodat kontrolnímu orgánu nebo subjektu náležitou dokumentaci a doklady včetně případných rozborů, aby prokázal, že oblasti přístupné jeho včelstvům vyhovují podmínkám stanoveným v tomto nařízení.

Umístění včelínů musí:

• a) zaručovat dostatek přírodního nektaru, medovice a pylu pro včely a přístup k vodě;
• b) být takové, aby se v okruhu 3 kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly převážně z plodin produkovaných ekologickou metodou produkce nebo z přirozené vegetace v souladu s ustanoveními článku 6 a přílohy I tohoto nařízení a z plodin, které se neřídí ustanoveními tohoto nařízení, avšak jsou ošetřovány metodami s malým dopadem na životní prostředí, jako jsou například metody uvedené v programech vypracovaných na základě nařízení (EHS) č. 2078/92(Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2772/95 (Úř. věst. L 288, 1.12.1995, s. 35).), které nemohou podstatně ovlivnit kvalifikaci včelařských produktů jako produktů z ekologické produkce;
• c) zajišťovat dostatečnou vzdálenost od všech zdrojů nezemědělské produkce, které by mohly způsobovat znečištění, např.: městská centra, dálnice, průmyslové oblasti, skládky, spalovny odpadů atd. Kontrolní orgány nebo subjekty učiní opatření, která zajistí splnění tohoto požadavku.

Výše zmíněné požadavky se nevztahují na oblasti, v nichž neprobíhá doba květu, nebo na období zimního spánku včel.

Na konci produkčního období musí být v úlech ponechány dostatečné zásoby medu a pylu pro přezimování.

Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je přežití úlů ohroženo extrémními klimatickými podmínkami. Umělá výživa musí sestávat z medu z ekologické produkce, a to přednostně z téže výrobní jednotky.

Na základě první odchylky od bodu 5.2 mohou příslušné orgány členských států pro umělou výživu povolit použití cukrového sirupu nebo melasy z ekologické produkce namísto medu z ekologické produkce, zvláště pokud vlivem klimatických podmínek dochází ke krystalizaci medu.

Na základě druhé odchylky může kontrolní orgán nebo subjekt po přechodnou dobu do 24. srpna 2002 povolit k umělé výživě cukrový sirup, melasu a med, na které se nevztahuje toto nařízení.

Do záznamů o včelínech se o použití umělé výživy zapisují tyto informace: druh produktu, data, množství a úly, v nichž byla umělá výživa použita.

Ve včelařství provozovaném v souladu s tímto nařízením se nesmějí používat jiné produkty než produkty uvedené v bodech 5.1 až 5.4.

Umělá výživa se může použít pouze v období mezi poslední snůškou medu a patnácti dny před začátkem dalšího období produkce nektaru nebo medovice.

Prevence chorob ve včelařství spočívá na následujících zásadách:

• a) výběr vhodných odolných plemen;
• b) používání postupů, které podporují odolnost vůči chorobám a prevenci infekcí, jako např. pravidelná výměna královen, systematická kontrola úlů s cílem odhalení zdravotních anomálií, kontrola samčího plodiště v úlech, pravidelná dezinfekce materiálů a vybavení, zničení kontaminovaného materiálu nebo zdrojů, pravidelná obnova vosku a vytvoření dostatečných zásob pylu a medu v úlech.

Pokud přes všechna výše zmíněná preventivní opatření včelstva onemocní nebo se nakazí, musí být okamžitě ošetřena a případně mohou být umístěna do izolovaných včelínů.

Používání veterinárních léčivých přípravků se ve včelařství provozovaném v souladu s tímto nařízením musí řídit následujícími zásadami:

• a) mohou být podány, pokud je použití k tomuto účelu povoleno v členském státě v souladu s příslušnými předpisy Společenství nebo vnitrostátními předpisy v souladu s právem Společenství;
• b) fytoterapeutické a homeopatické přípravky musí mít přednost před chemicky syntetizovanými alopatickými léčivými přípravky za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek na chorobu, která je léčena;
• c) pokud se výše zmíněné přípravky ukáží jako neúčinné nebo bude hrozit, že se ukáží jako neúčinné k vymýcení choroby nebo nákazy, která by mohla zničit včelstva, je možno se uchýlit k chemicky syntetizovaným alopatickým léčivým přípravkům, a to na zodpovědnost veterináře nebo jiných osob pověřených členským státem a aniž tím jsou dotčeny zásady uvedené pod písm. a) a b);
• d) použití chemicky syntetizovaných alopatických léčivých přípravků za účelem preventivní léčby je zakázáno;

Mimo výše zmíněné zásady je povolena veterinární péče nebo ošetření úlů, plástů atd., nařizují-li tuto péči či ošetření vnitrostátní předpisy nebo předpisy Společenství.

Pokud je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických léčivých přípravků, léčená včelstva musí být po dobu léčby umístěna do izolovaných včelínů a veškerý vosk musí být vyměněn za vosk odpovídající ustanovením tohoto nařízení. Od tohoto okamžiku se na včelstva vztahuje roční přechodné období.

Požadavky uvedené v předchozím bodě se nevztahují na produkty uvedené v bodě 6.3 písm. e).

Pokud musí být použity veterinární léčivé přípravky, je třeba jasně zaznamenat druh přípravku (s upřesněním aktivních farmaceutických látek), jakož i podrobné informace o diagnóze, dávkování, způsobu podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě. Tyto informace musí být sděleny kontrolnímu orgánu nebo subjektu před uvedením produktů na trh jako produktů ekologického zemědělství.

Zakazuje se likvidace včel v plástech jakožto metoda spojená se získáváním včelařských produktů.

Zakazuje se veškeré mrzačení včel jako například přistřihování křídel včelích královen.

Při výměně včelích královen se povoluje zabití staré včelí královny.

Likvidace samčího plodiště se povoluje pouze za účelem tlumení varroázy.

Při vytáčení medu se zakazuje používání chemicky syntetizovaných odpuzovačů.

O umístění včelína jakož i o označování úlů musí být veden záznam. Kontrolní orgán nebo subjekt musí být informován o přemísťování včelínů ve lhůtě s ním dohodnuté.

Zvláštní péče musí být věnována zajištění náležitých postupů při vytáčení, zpracování a skladování včelařských produktů. Veškerá opatření přijatá za účelem vyhovění těmto požadavkům musí být zaznamenána.

Do záznamů o včelíně se musí zapisovat sejmutí medníku a vytáčení medu.

Úly musí být v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, nezávadných z hlediska životního prostředí ani z hlediska včelařských produktů.

S výjimkou produktů uvedených v bodě 6.3 písm. e) smějí být v úlech používány pouze přírodní látky, jako jsou propolis, vosk a rostlinné oleje.

Včelí vosk určený pro podkladové plásty musí pocházet z jednotek ekologického zemědělství. Odchylně od tohoto ustanovení a zvláště v případě nových zařízení nebo během přechodného období může kontrolní orgán nebo subjekt za výjimečných okolností povolit použití včelího vosku, který není vyroben v takových jednotkách, pokud včelí vosk pocházející z ekologické produkce není na trhu, a pod podmínkou, že pochází z víček buněk.

Použití plástů s plodišti k vytáčení medu je zakázáno.

K ochraně materiálu (rámky, úly, plásty) především proti škodlivým organismům jsou povoleny pouze vhodné výrobky vyjmenované v příloze II části B oddílu 2.

Fyzikální ošetření, např. pomocí páry nebo přímého plamene, je povoleno.

Za účelem čištění a dezinfekce materiálu, budov, vybavení a náčiní nebo produktů používaných ve včelařství jsou povoleny pouze vhodné látky vyjmenované v příloze II části E.

PŘÍLOHA II

A. ČÁSTHnojiva a pomocné půdní látky

Obecné podmínky pro všechny produkty:

• používat pouze v souladu s ustanoveními přílohy I,

• používat pouze v souladu s ustanoveními, které se týkají uvedení na trh a užití dotyčných produktů a jsou obecně použitelné v zemědělství členského státu, kde se výrobek používá.

Obecné podmínky platné pro všechny přípravky, které jsou složené z následujících aktivních látek nebo které je obsahují:

• použití podle přílohy I,

• použití pouze podle zvláštních ustanovení právních předpisů pro přípravky na ochranu rostlin v každém členském státě, ve kterém se přípravek používá (jsou-li taková ustanovení k dispozici(Produkty označené nejsou v některých členských státech považovány za přípravky na ochranu rostlin a nepodléhají právním předpisům pro přípravky na ochranu rostlin.).

Obecné podmínky:

• pasti nebo rozprašovače musí zabránit proniknutí látek do životního prostředí a musí zabránit kontaktu látek s pěstovanými plodinami,

• pasti musí být po použití sebrány a bezpečně zlikvidovány.

Produkty určené k ochraně před škůdci a chorobami v budovách a chovatelských zařízeních:

• Produkty vyjmenované v oddílu 1

• Přípravky proti hlodavcům.

D této kategorie jsou zařazeny pouze následující produkty:

• Sodík:

  • mořská sůl nerafinovaná

  • kamenná sůl hrubá

  • síran sodný

  • uhličitan sodný

  • hydrogenuhličitan sodný

  • chlorid sodný;

• Draslík:

  • chlorid draselný;

• Vápník:

  • lithotamnion a maerl

  • ulity vodních živočichů (včetně sépiové kosti)

  • uhličitan vápenatý

  • mléčnan vápenatý

  • glukonát vápenatý;

• Fosfor:

  • defluorizovaný dikalcium fosfát

  • defluorizovaný monokalcium fosfát

  • fosforečnan sodný

  • fosforečnan vápenato-hořečnatý

  • fosforečnan vápenato-sodný;

• Hořčík:

  • oxid hořečnatý (bezvodý)

  • síran hořečnatý

  • chlorid hořečnatý

  • uhličitan hořečnatý

  • fosforečnan hořečnatý;

• Síra:

  • síran sodný.

  • Dikalcium fosfát vylučovaný z kostí se může používat do 30. června 2004.

Stopové prvky. Do této kategorie jsou zařazeny pouze následující látky:

Vitamíny, provitamíny a chemicky přesně definované látky s podobnými účinky. Do této kategorie jsou zařazeny pouze tyto látky:

Vitamíny povolené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003(Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.):

• vitamíny získané ze surovin, které se přirozeně vyskytují v krmivech,

• syntetické vitamíny shodné s přírodními vitamíny pro monogastrická zvířata,

• po předchozím povolení příslušného orgánu členského státu syntetické vitamíny A, D a E shodné s přírodními vitamíny pro přežvýkavce.

Enzymy. Do této kategorie jsou zařazeny pouze následující látky:

• Enzymy povolené směrnicí 70/524/EHS.

Mikroorganismy jsou zařazeny pouze následující látky:

• Mikroorganismy povolené směrnicí 70/524/EHS.

Konzervanty. Do této kategorie jsou zařazeny pouze následující látky:

Používání kyseliny mléčné, mravenčí, propionové a octové při výrobě siláže je povoleno pouze pokud klimatické podmínky neumožňují odpovídající fermentaci.

Pojiva, protispékavé látky a koagulanty. Do této kategorie jsou zařazeny pouze následující látky:

• E 551b Oxid křemičitý koloidní
• E551c Křemelina (očištěné diatomické půdy)

Antioxidační látky. Do této kategorie jsou zařazeny pouze následující látky:

Konzervační látky pro siláže. Do této kategorie jsou zařazeny pouze následující látky:

• od 19. října 2004 enzymy, kvasnice a bakterie povolené nařízením (ES) č. 1831/2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.

Do této kategorie jsou zařazeny pouze následující látky:

• pivovarské kvasnice.

• draselné a sodné mýdlo

• voda a pára

• vápenné mléko

• vápno

• pálené vápno

• chlornan sodný (např.ve formě javelského louhu)

• louh sodný

• louh draselný

• peroxid vodíku

• přírodní tresti z rostlin

• kyselina citrónová, peroctová, mravenčí, mléčná, šťavelová a octová

• alkohol

• kyselina dusičná (vybavení mlékárny)

• kyselina forforečná (vybavení mlékárny)

• formaldehyd

• čisticí a dezinfekční prostředky na struky a zařízení pro dojení mléka

• uhličitan sodný

PŘÍLOHA III MINIMÁLNÍ KONTROLNÍ POŽADAVKY A BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ KONTROLNÍHO SYSTÉMU UVEDENÉHO V ČLÁNCÍCH 8 A 9

OBECNÁ USTANOVENÍ

Obecná ustanovení této přílohy se použijí pro všechny hospodářské subjekty uvedené v čl. 8 odst. 1 v rozsahu, ve kterém se tato ustanovení vztahují na činnosti prováděné dotyčným hospodářským subjektem.

Kromě obecných ustanovení se použijí zvláštní ustanovení pro hospodářské subjekty, které provádějí činnosti uvedené v názvu každého pododdílu.

Kontrolní požadavky této přílohy platí, aniž jsou dotčena opatření, která členské státy přijaly k zajištění dohledatelnosti produktů podle čl. 9 odst. 12 písm. a) a c) během celého řetězce produkce a aby zajistily plnění ustanovení tohoto nařízení.

Na hospodářské subjekty, které provozovaly svou činnost ke dni uvedenému v článku 2 nařízení (ES) č. 2491/2001, se vztahují také ustanovení uvedená v bodě 3 a ustanovení o první kontrole uvedená v oddílech A, B, C, D a E zvláštních ustanovení této přílohy.

Při prvním provádění kontrolních mechanismů musí odpovědný hospodářský subjekt vypracovat:

• celkový popis jednotky nebo provozovny nebo činnosti,

• veškerá praktická opatření, která by měla být přijata na úrovni jednotky nebo provozovny nebo činnosti, aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení, a zejména požadavků uvedených v této příloze,

• bezpečnostní opatření, která by měla být přijata, aby bylo sníženo riziko kontaminace nepovolenými produkty nebo látkami, a opatření týkající se čištění, která by měla být přijata ve skladovacích zařízeních a během celého řetězce produkce hospodářského subjektu.

V případě potřeby mohou být tento popis a opatření součástí systému jakosti vytvořeného hospodářským subjektem.

Tento popis a opatření musí být uvedeny v prohlášení podepsaném odpovědným hospodářským subjektem.

Kromě toho musí toto prohlášení obsahovat závazek hospodářského subjektu:

• provádět činnosti podle článků 5, 6, 6a a popřípadě článku 11 tohoto nařízení a/nebo nařízení (ES) č. 223/2003,

• podrobit se v případě protiprávního jednání nebo nesrovnalostí provedení opatření uvedených v čl. 9 odst. 9 tohoto nařízení a popřípadě čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení a

• souhlasit s tím, že písemně uvědomí kupce svého produktu, aby zajistil, že z dotyčné produkce budou odstraněna označení vztahující se k ekologickým metodám produkce.

Toto prohlášení musí být ověřeno kontrolním subjektem nebo orgánem, který vydává zprávu o případných nedostatcích a nedodržování ustanovení tohoto nařízení. Hospodářský subjekt musí zprávu spolupodepsat a přijmout nezbytná opatření k nápravě.

Odpovědný hospodářský subjekt je povinen v řádné lhůtě oznámit kontrolnímu subjektu nebo orgánu jakékoli změny v popisu nebo v opatřeních uvedených v bodě 3 a v ustanoveních o první kontrole uvedených v oddílech A, B, C, D a E zvláštních ustanovení této přílohy.

Kontrolní subjekt nebo orgán musí přinejmenším jednou za rok provést úplnou fyzickou kontrolu všech hospodářských subjektů. Kontrolní subjekt nebo orgán může odebrat vzorky, aby zjistil, zda se nepoužívají produkty nebo postupy produkce, které toto nařízení nepovoluje nebo které s ním nejsou v souladu. Lze také odebrat a analyzovat vzorky ke zjištění případné kontaminace nepovolenými produkty. Avšak v případě podezření na užívání nepovolených produktů se takové analýzy provést musí. Po každé návštěvě musí být vypracována kontrolní zpráva, kterou spolupodepíše osoba odpovědná za jednotku nebo její zástupce.

Kromě toho kontrolní subjekt nebo orgán provádí namátkové ohlášené nebo neohlášené kontrolní návštěvy založené na obecném hodnocení rizika nesouladu s tímto nařízením a nařízením (ES) č. 223/2003, přičemž zohlední přinejmenším výsledky dřívějších kontrol, množství dotyčných produktů a riziko záměny produktů.

Záznamy o zásobách i finanční záznamy musí být uloženy v jednotce nebo v provozovně, aby hospodářský subjekt mohl určit a kontrolní subjekt nebo orgán mohly ověřit:

• dodavatele a, pokud je odlišný, i prodejce nebo dovozce produktů,

• povahu a množství zemědělských produktů uvedených v článku 1 a dodaných do jednotky a popřípadě všechny zakoupené materiály a jejich užití a popřípadě složení krmných směsí,

• povahu a množství zemědělských produktů uvedených v článku 1 a skladovaných v provozovně,

• povahu, množství a odběratele a, pokud jsou odlišní, i kupující, s výjimkou konečných spotřebitelů, jakýchkoli produktů uvedených v článku 1, které opustily jednotku nebo provozovnu nebo skladovací zařízení prvního odběratele,

• v případě hospodářských subjektů, kteří takové produkty neskladují a ani s nimi fyzicky nemanipulují, povahu a množství zakoupených a prodaných produktů uvedených v článku 1 a dodavatele a popřípadě prodejce nebo dovozce a kupce a popřípadě odběratele.

Účetní doklady musí také obsahovat výsledky ověření při příjmu produktů a jakékoli další informace vyžadované kontrolním subjektem nebo orgánem pro účely řádné kontroly.

Údaje v záznamech musí být doloženy příslušnými doklady.

Záznamy musí prokázat rovnováhu mezi vstupem a výstupem.

Hospodářské subjekty zajistí, aby bylo možné produkty uvedené v článku 1 převážet do jiných jednotek, včetně velkoobchodů a maloobchodů, pouze ve vhodném balení, kontejnerech nebo vozidlech, jež jsou uzavřena takovým způsobem, který neumožňuje zaměnit obsah bez porušení nebo poškození uzávěry, a na nichž je štítek, na kterém je, aniž je dotčeno jakékoli jiné značení požadované právními předpisy, uvedeno:

Informace v písmenech a), b), c) a d) mohou být také uvedeny v průvodním dokladu, pokud je možné tento doklad bez jakýchkoli pochybností přiřadit k určitému balení, kontejneru nebo vozidlu s produkty. Tento průvodní doklad obsahuje informace o dodavateli nebo dopravci.

Uzavření balení, kontejnerů nebo vozidel se však nevyžaduje, pokud:

• se jedná o přímou dopravu mezi producentem a jiným hospodářským subjektem kteří oba podléhají kontrolnímu systému uvedenému v článku 9, a

• k produktům je přiložen doklad, v němž jsou uvedeny informace požadované podle předchozího odstavce, a

• kontrolní subjekty nebo orgány vysílajících i přijímajících hospodářských subjektů byly informovány o dopravních operacích a souhlasily s nimi. Souhlas může být udělen pro jednu nebo více operací dopravy.

Při přijetí produktu uvedeného v článku 1 hospodářský subjekt zkontroluje uzavření obalu nebo kontejneru, pokud je vyžadováno, a přítomnost označení uvedených v bodě 7. Hospodářský subjekt zkontroluje, zda se informace na štítku uvedeném v bodě 7 shodují s informacemi v průvodních dokladech. Výsledek těchto ověření výslovně uvede v účetních dokladech uvedených v bodě 6.

Skladovací prostory je třeba spravovat tak, aby byla zajištěna identifikace šarží a aby nedošlo k žádné kontaminaci nebo ke smíchání s produkty nebo látkami, které nejsou v souladu s tímto nařízením. Produkty uvedené v článku 1 musí být vždy jasně identifikovatelné.

Pokud se hospodářský subjekt domnívá nebo obává, že produkt, který vyprodukoval, připravil, dovezl nebo odebral od jiného hospodářského subjektu, není v souladu s tímto nařízením, zahájí buď postup k odstranění jakéhokoli odkazu na ekologickou metodu produkce z tohoto produktu, nebo na oddělení a identifikaci produktu. Tento produkt může zpracovat, zabalit nebo uvést na trh pouze po odstranění těchto pochybností nebo ho uvést na trh bez označení odkazujícího na ekologickou metodu produkce. V případě takových pochyb hospodářský subjekt neprodleně uvědomí kontrolní subjekt nebo orgán. Kontrolní subjekt nebo orgán může stanovit, že dokud se na základě informací od hospodářského subjektu nebo z jiných zdrojů neujistí o vyvrácení pochybností, nelze produkt uvádět na trh s označeními odkazujícími na ekologickou metodu produkce.

Pokud má kontrolní subjekt nebo orgán důvodné podezření, že hospodářský subjekt zamýšlí uvést na trh produkt, který není v souladu s tímto nařízením, ale na kterém je odkaz na ekologickou metodu produkce, může tento kontrolní subjekt nebo orgán vyžadovat, aby hospodářský subjekt po přechodnou dobu neuváděl produkt na trh s tímto odkazem. Toto rozhodnutí se doplní o povinnost odstranit z tohoto produktu jakýkoli odkaz na ekologickou metodu produkce, pokud si je kontrolní subjekt nebo orgán jistý, že produkt nesplňuje požadavky tohoto nařízení. Pokud se však podezření nepotvrdí, zruší se výše uvedené rozhodnutí nejpozději do konce určité lhůty po svém přijetí. Tuto lhůtu určuje kontrolní subjekt nebo orgán. Hospodářský subjekt plně spolupracuje s kontrolním subjektem nebo orgánem na vyjasnění podezření.

Hospodářský subjekt musí kontrolnímu subjektu nebo orgánu umožnit pro kontrolní účely přístup do všech částí jednotky a do všech provozoven, stejně tak jako ke všem záznamům a příslušným podpůrným dokladům. Musí kontrolnímu subjektu nebo orgánu poskytnout jakoukoli informaci, která je považována za nezbytnou pro kontrolní účely.

Na žádost kontrolního subjektu nebo orgánu hospodářský subjekt předloží výsledky svých vlastních programů kontroly a odběru vzorků.

Navíc musí dovozci a první odběratelé předložit jakákoli dovozní povolení podle čl. 11 odst. 6 a osvědčení o kontrole při dovozu ze třetích zemí.

Pokud hospodářský subjekt a jeho subdodavatele kontrolují různé kontrolní subjekty a orgány, musí prohlášení uvedené v bodě 3 obsahovat souhlas hospodářského subjektu, který udělí svým jménem a jménem svých subdodavatelů, s tím, že si různé kontrolní subjekty nebo orgány mohou vyměňovat informace o své kontrolní činnosti a o možných způsobech této výměny informací.

Tento oddíl se vztahuje na jakoukoli jednotku, která pro sebe nebo pro třetí stranu vyrábí způsobem vymezeným v čl. 4 odst. 2 produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a).

Produkce musí probíhat v jednotce, jejíž výrobní provozovny, pozemky, pastviny, venkovní oblasti volného pohybu, venkovní výběhy, chovatelské budovy a, v případě potřeby, prostory pro skladování plodin, produktů z nich, živočišných produktů, surovin a vstupů, jsou jasně oddělené od těch, které patří k jakékoli jiné jednotce neprodukující podle pravidel stanovených tímto nařízením.

Zpracování, balení nebo uvádění na trh může probíhat ve výrobní jednotce tehdy, pokud se tyto činnosti omezují na vlastní zemědělskou produkci.

Množství prodaná přímo konečnému spotřebiteli se zúčtovávají každý den.

V jednotce je zakázáno skladování vstupních produktů jiných než těch, které povoluje čl. 6 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 6 odst. 3 písm. a).

Při převzetí produktu uvedeného v článku 1 hospodářský subjekt zkontroluje uzávěr balení nebo kontejneru, pokud je uzávěr vyžadován, a existenci označení uvedeného v bodě 7 obecných ustanovení této přílohy. Výsledek tohoto ověření výslovně uvede v účetních dokladech uvedených v bodě 6 obecných ustanovení.

Celkový popis jednotky uvedený v bodě 3 obecných ustanovení této přílohy musí:

• být vypracován, i když se činnost producenta omezuje pouze na sběr planě rostoucích rostlin,

• obsahovat vyznačení skladovacích a výrobních provozoven a pozemků nebo oblastí sběru, a v případě potřeby, provozoven, ve kterých probíhají některé operace zpracování nebo balení, a

• obsahovat datum posledního použití produktů, jejichž používání není slučitelné s čl. 6 odst. 1 písm. b), na daných pozemcích nebo oblastech sběru.

V případě sběru planě rostoucích rostlin musí praktická opatření uvedená v bodě 3 obecných ustanovení této přílohy obsahovat záruky třetích stran, které může producent poskytnout pro zajištění splnění ustanovení přílohy I oddílu A bodu 4.

Každý rok, do dne určeného kontrolním subjektem nebo orgánem, musí producent tomuto subjektu nebo orgánu oznámit svůj program produkce rostlinných produktů rozepsaný podle jednotlivých pozemků.

Pokud hospodářský subjekt provozuje v téže oblasti několik produkčních jednotek, podléhají i jednotky, které produkují rostliny nebo rostlinné produkty neuvedené v článku 1, stejně tak jako skladovací prostory pro vstupní produkty (například pro hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, osivo) obecným kontrolním mechanismům stanoveným v obecných ustanoveních této přílohy a zvláštním kontrolním ustanovením v bodech 1, 2, 3, 4 a 6 obecných ustanovení.

Stejná odrůda nebo odrůda, kterou nelze snadno rozlišit od odrůd produkovaných v jednotce uvedené v druhém odstavci oddílu A, se v těchto jednotkách nesmí produkovat.

Producent se však smí odchýlit od pravidla uvedeného v poslední větě předchozího pododstavce:

• a) v případě produkce produktů z trvalých kultur (ovocné stromy, víno a chmel) za těchto podmínek:
  • 1. uvedená produkce je součástí plánu přechodu, k němuž se producent pevně zavázal a v němž je stanoveno, že přechod poslední části dané oblasti na ekologickou produkci začne v co nejkratší možné době, která v žádném případě nepřekročí pět let,
  • 2. byla přijata vhodná opatření zajišťující stálé oddělení produktů získaných v každé jednotce,
  • 3. sklizeň každého z dotyčných produktů se ohlásí kontrolnímu subjektu nebo orgánu nejméně 48 hodin předem,
  • 4. okamžitě po skončení sklizně producent ohlásí kontrolnímu subjektu nebo orgánu přesná množství sklizená v dotyčných jednotkách a také jakékoli zvláštní rozlišovací vlastnosti (například jakost, barvu, průměrnou hmotnost atd.) a potvrdí, že byla provedena opatření na oddělení produktů,
  • 5. kontrolní subjekt nebo orgán schválil plán přechodu a opatření uvedená v bodě 1 a v bodě 3 obecných ustanovení. Tento souhlas musí být potvrzen každý rok po zahájení plánu přechodu;
• b) v případě oblastí určených pro zemědělský výzkum schválený příslušnými orgány členských států, pokud jsou splněny podmínky 2, 3 a 4 a příslušné části podmínky 5 uvedené v písmeni a);
• c) v případě výroby osiva, vegetativního rozmnožovacího materiálu a transplantů, pokud jsou splněny podmínky 2, 3 a 4 a příslušné části podmínky 5 uvedené v písmeni a);
• d) v případě pastvin využívaných pouze pro pastvu.

Při prvním provedení kontrolního systému platného pro živočišnou výrobu musí celkový popis jednotky uvedený v bodě 3 obecných ustanovení této přílohy obsahovat:

• celkový popis chovatelských budov, pastvin, venkovních oblastí volného pohybu, venkovních výběhů atd. a popřípadě provozoven pro skladování, balení a zpracování zvířat, živočišných produktů, surovin a vstupů,

• celkový popis zařízení pro skladování hnoje.

Konkrétní opatření uvedená v bodě 3 obecných ustanovení této přílohy musí obsahovat:

• plán rozmetání hnoje schválený kontrolním subjektem nebo orgánem a celkový popis oblastí převedených na rostlinnou výrobu,

• v případě potřeby písemná ujednání o rozmetání hnoje s jinými hospodářstvími splňujícímu ustanovení tohoto nařízení,

• plán řízení jednotky ekologické živočišné výroby (tj. řízení výživy, reprodukce, zdraví, atd.).

Zvířata musí být označena trvalým způsobem metodami vhodnými pro daný druh, a to jednotlivě u velkých savců a jednotlivě nebo po šaržích v případě drůbeže a drobných savců.

Záznamy o zvířatech musí mít podobu rejstříku, který je stále uchováván na hospodářství, aby byl kdykoli k dispozici kontrolním orgánům nebo subjektům.

Tyto záznamy, které mají poskytnout celkový popis systému nakládání se stádem nebo s hejnem, musí obsahovat tyto informace:

• podle druhu, u zvířat vstupujících do hospodářství: původ a den vstupu, období přechodu, identifikační značka a veterinární záznam,

• u zvířat opouštějících hospodářství: stáří, počet kusů, hmotnost v případě porážky, identifikační značka a místo určení,

• podrobnosti o jakýchkoli ztracených zvířatech a příčiny ztráty,

• pro krmiva: typ, včetně doplňkových krmiv, poměry různých složek v krmných dávkách a doby přístupu do venkovních prostor, období stěhování stád, pokud pro ně platí nějaká omezení,

• pro prevenci nákaz, léčení a veterinární péči: den ošetření, diagnóza, typ léčebného přípravku, léčebná metoda a předpis veterinární péče veterinárním lékařem s uvedením důvodů a ochrannou lhůtu před uvedením živočišných produktů na trh.

Pokud hospodářský subjekt podle přílohy I bodu 1.6 oddílu B a bodu 1.3 oddílu C provozuje několik produkčních jednotek, podléhají i jednotky, které produkují zvířata nebo živočišné produkty nespadající do článku 1, kontrolnímu systému pokud jde o bod 1 tohoto pododdílu o zvířatech a živočišných produktech a pokud jde o ustanovení o řízení chovu, záznamy o zvířatech a zásady skladování produktů používaných v živočišné výrobě.

Kontrolní subjekt nebo orgán může po dohodě s příslušným orgánem členského státu povolit hospodářstvím provádějícím zemědělský výzkum odchylku od požadavku týkajícího se různých druhů uvedeného v příloze I části B bodě 1.6, pokud jsou splněny tyto podmínky:

• byla přijata vhodná opatření schválená kontrolním subjektem nebo orgánem, na zajištění stálého oddělení zvířat, živočišných produktů, hnoje a krmiv z každé jednotky,

• producent předem ohlásí kontrolnímu subjektu nebo orgánu jakékoli dodání nebo prodej zvířat nebo živočišných produktů,

• hospodářský subjekt ohlásí kontrolnímu subjektu nebo orgánu přesná množství vyprodukovaná v jednotkách a všechny vlastnosti umožňující identifikaci produktů a potvrdí, že byla provedena opatření na oddělení produktů.

Odchylně od těchto pravidel je v hospodářství povoleno skladování alopatických přípravků veterinárního lékařství a antibiotik, pokud je předepsal veterinární lékař v souvislosti s léčením uvedeným v příloze I, pokud jsou skladovány na místě, které je pod dohledem, a pokud jsou zapsány v evidenci hospodářství.

Tento oddíl se vztahuje na jakoukoli jednotku, která ve smyslu čl. 4 odst. 3 připravuje pro sebe nebo pro třetí stranu produkty uvedené v čl. 1 odst. 1, a vztahuje se také zejména na:

• jednotky, které provádějí první nebo další balení takových produktů,

• jednotky, které provádějí první nebo další označování takových produktů.

V celkovém popise jednotky podle bodu 3 obecných ustanovení této přílohy musí být vyznačena zařízení používaná pro přijímání, zpracování, balení, označování a skladování zemědělských produktů před operacemi a po operacích, které se jich týkají, i postupy přepravy těchto produktů.

Pokud se v daných jednotkách přípravy připravují, balí nebo skladují také produkty, které nejsou uvedené v článku 1,

• jednotka musí mít v provozovnách určených ke skladování produktů uvedených v článku 1 k dispozici prostory oddělené fyzicky nebo časově, a to před operacemi i po nich,

• operace musejí být prováděny nepřetržitě až do zpracování celé série a musejí být fyzicky nebo časově odděleny od podobných operací prováděných na produktech, na něž se nevztahuje článek 1,

• pokud se tyto operace neprovádějí v pravidelnou dobu nebo v určený den, musí být předem ohlášeny ve lhůtě dohodnuté s kontrolním subjektem nebo orgánem,

• musí být přijata veškerá opatření, aby byla zajištěna identifikace šarží a aby se vyloučilo smíchání nebo záměna s produkty, které nebyly získány podle pravidel stanovených v uvedeném nařízení,

• operace týkající se produktů získaných podle pravidel stanovených v tomto nařízení lze provádět pouze po vyčištění produkčního zařízení. Účinnost opatření týkajících se čištění je nutno kontrolovat a zaznamenávat.

Mléko, vejce a výrobky z vajec získané ekologickým hospodařením je nutno sbírat odděleně od produktů, které nebyly vyprodukovány v souladu s tímto nařízením. Odchylně a po předchozím souhlasu kontrolního subjektu nebo orgánu může dojít k souběžnému sběru, pokud jsou přijata příslušná opatření zabraňující jakémukoli smíchání nebo záměně s produkty, které nejsou vyprodukovány podle tohoto nařízení, a zajišťující identifikaci produktů vyprodukovaných v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Hospodářský subjekt uchovává pro kontrolní subjekt nebo orgán informace o dnech, hodinách a trasách sběru a o dni a čase přijetí produktů.

Tento oddíl se vztahuje na jakýkoliv hospodářský subjekt, který jako dovozce nebo první příjemce provádí pro sebe nebo pro jiný hospodářský subjekt dovoz nebo příjem produktů uvedených v čl. 1 odst. 1. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

• „dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba v Evropském společenství, která uvede zásilku do volného oběhu v Evropském společenství, buď sama, nebo prostřednictvím zástupce,

• „prvním příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba uvedená v čl. 11 odst. 3 písm. d) a odst. 6, které je zásilka doručena a která ji převezme k další přípravě nebo uvedení na trh Společenství.

• Úplný popis jednotky uvedené v bodě 3 obecných ustanovení této přílohy musí zahrnovat provozovny dovozce a jeho dovozní činnosti, musí v něm být vyznačena místa vstupu produktů do Společenství a jakákoli jiná zařízení, která dovozce zamýšlí využít ke skladování dovezených produktů před jejich dodáním prvnímu příjemci.

• Kromě toho musí prohlášení uvedené v bodě 3 obecných ustanovení obsahovat závazek dovozce zajistit, že jakákoli zařízení, která využije ke skladování produktů, budou podrobena kontrole provedené buď kontrolním subjektem, nebo orgánem nebo, pokud se tato zařízení nacházejí v jiném členském státě nebo regionu, kontrolním subjektem nebo orgánem, který je oprávněn v daném členském státě nebo regionu provádět kontroly.

• Úplný popis jednotky uvedené v bodě 3 obecných ustanovení této přílohy musí uvádět zařízení využívaná pro přijetí a skladování. Pokud jsou prováděny další činnosti, například zpracování, balení, označování a skladování zemědělských produktů před operacemi, které se jich týkají, a po nich, stejně tak jako když dochází k dopravě produktů, platí příslušná ustanovení oddílu B.

Pokud jsou dovozce a první příjemce tatáž právnická osoba a provádějí činnost v jedné jednotce, mohou být zprávy uvedené v bodě 3 obecných ustanovení shrnuty do jedné jediné zprávy.

Pokud dovozce a první příjemce neprovádějí činnost v jedné jednotce, musí oba vést skladové a finanční účetnictví.

Na žádost kontrolního subjektu nebo orgánu musí být poskytnuty jakékoli údaje o ujednáních o dopravě od vývozce ve třetí zemi k prvnímu příjemci a z provozoven nebo skladovacích zařízení prvního příjemce k adresátům ve Společenství.

Dovozce nejpozději do doby, kdy je ověření předloženo příslušnému orgánu členského státu podle článku 4 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1788/2001 ze dne 7. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k ustanovením pro osvědčení o kontrole při dovozu ze třetích zemí podle článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin(Úř. věst. L 243, 13.9.2001, s. 3.), informuje kontrolní subjekt nebo orgán o každé zásilce, která bude dovezena do Společenství a uvede:

• jméno a adresu prvního příjemce,

• jakékoli podrobné údaje, které si tento subjekt nebo orgán vyžádá, například kopii kontrolního osvědčení na dovoz produktů ekologického zemědělství. Na žádost kontrolního subjektu nebo orgánu dovozce musí dovozce předat informaci kontrolnímu subjektu nebo orgánu prvního příjemce.

Pokud se dovezené produkty uvedené v článku 1 skladují ve skladovacích zařízeních, v nichž se skladují také jiné zemědělské produkty nebo krmiva:

• je nutno produkty uvedené v článku 1 uchovávat odděleně od ostatních zemědělských produktů nebo krmiv,

• musí být přijata veškerá opatření, aby byla zajištěna identifikace zásilek a aby se vyloučilo smíchání nebo záměna s produkty, které nebyly získány podle pravidel uvedených v tomto nařízení.

Kontrolní subjekt nebo orgán provede kontrolu skladových a finančních záznamů uvedených v oddílu C bodě 2 a osvědčení o kontrole uvedeného v čl. 11 odst. 3 písm. d) nebo odst. 6 a dokladů uvedených v čl. 11 odst. 1.

Pokud dovozce provádí dovozní operace prostřednictvím různých jednotek nebo provozoven, musí na požádání předložit zprávy uvedené v bodech 3 a 5 obecných ustanovení této přílohy pro každé z těchto zařízení.

Produkty uvedené v článku 1 se dováží ze třetí země v příslušném balení nebo kontejnerech uzavřených takovým způsobem, který zabraňuje výměně obsahu, a označených údaji o vývozci a jakýmikoli jinými značkami a čísly sloužícími k identifikaci šarže podle osvědčení o kontrole při dovozu ze třetích zemí.

Při příjmu produktu uvedeného v článku 1 dovezeného ze třetí země první příjemce zkontroluje uzavření balení nebo kontejneru a zkontroluje, zda se označení zásilky shoduje s osvědčením uvedeným v nařízení (ES) č. 1788/2001. Výsledek tohoto ověření se výslovně uvede do záznamů uvedených v oddíle C bodě 2.

U operací, které na základě smlouvy provádějí třetí strany, celkový popis uvedený v bodě 3 obecných ustanovení zahrnuje:

• seznam subdodavatelů s popisem jejich činnosti a s uvedením kontrolních subjektů nebo orgánů, kterým podléhají; je nezbytný souhlas těchto subdodavatelů s tím, že jejich hospodářství bude podléhat kontrolnímu systému uvedenému v článku 9, v souladu s příslušnými oddíly přílohy III,

• všechna praktická opatření, mimo jiné včetně příslušného systému účetních dokladů, která budou přijata na úrovni jednotky, aby bylo zajištěno, že produkty, které hospodářský subjekt uvede na trh, lze vysledovat k jejich dodavateli a, pokud jsou odlišní, k jejich prodejci, stejně tak jako lze vysledovat jejich příjemce a, pokud jsou odlišní, jejich kupce.

Tento oddíl se používá pro jakoukoli jednotku, která je na vlastní účet nebo jménem třetí strany zapojena do přípravy ve smyslu čl. 4 bodě 3 produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c).

Úplný popis jednotky uvedené v bodě 3 obecných ustanovení této přílohy musí:

• uvádět zařízení používaná pro příjem, přípravu a skladování produktů určených k výživě krmení zvířat, před činnostmi a po činnostech, které se jich týkají,

• uvádět zařízení používaná pro skladování jiných produktů používaných pro přípravu krmiv,

• uvádět zařízení používaná pro skladování produktů pro čistění a dezinfekci,

• případně uvádět popis krmné směsi, kterou hospodářský subjekt zamýšlí produkovat, v souladu se čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice 79/373/EHS a druhy nebo třídu hospodářských zvířat, pro která je krmná směs určena,

• případně uvádět název krmných surovin, které hospodářský subjekt zamýšlí připravovat.

Opatření, která musí hospodářské subjekty přijmout podle bodu 3 obecných ustanovení této přílohy k zaručení souladu s tímto nařízením, musí zahrnovat:

• zejména udání bezpečnostních opatření přijímaných ke snížení rizika znečištění nepovolenými látkami nebo produkty, zavedená čisticí opatření a sledování jejich účinnosti,

• určení všech prvků jejich činností důležitých pro trvalou záruku, že produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) připravované v těchto jednotkách splňují toto nařízení a nařízení (ES) č. 223/2003,

• stanovení a provádění vhodných postupů, jejich aktualizaci a zajištění souladu s nimi, založené na zásadách systému HACCP (Hazard Analysis and Critical Control points).

Kontrolní subjekt nebo orgán používá tyto postupy k provádění obecného hodnocení rizik vyskytujících se na každé jednotce přípravy a k vypracování kontrolního plánu. Kontrolní plán musí stanovit minimální počet náhodných vzorků závisejících na možných rizicích.

Pro účely řádné kontroly činností zahrnují účetní doklady podle bodu 6 obecných ustanovení této přílohy informace o původu, vlastnostech a množstvích krmných surovin, přísad, prodejích a konečných produktech.

Při přípravě produktů musí hospodářské subjekty zajistit, aby:

• a) ekologicky vyprodukovaná krmiva nebo z nich odvozená krmiva, krmiva z přecházejících produktů nebo z nich odvozená krmiva a konvenční krmiva byla účinně fyzicky oddělena;
• b) všechna zařízení používaná v jednotkách připravujících krmné směsi, na něž se vztahuje toto nařízení, byla úplně oddělena od zařízení používaného pro krmné směsi, na něž se nevztahuje toto nařízení.

Bez ohledu na ustanovení písm. b) prvního pododstavce se do dne 31. prosince 2008 mohou uvedené činnosti provádět s použitím stejného zařízení, pokud:

• je zajištěno časové oddělení a byla provedena vhodná čisticí opatření, jejichž účinnost byla zkontrolována, před zahájením přípravy produktů, na něž se vztahuje toto nařízení; hospodářské subjekty musí tyto činnosti zaznamenat,

• hospodářské subjekty zajistí, aby byla provedena všechna příslušná opatření v závislosti na rizicích hodnocených v souladu s bodem 1 a případně dají záruku, že produkty, které neodpovídají tomuto nařízení, nemohou být umístěny na trh s označením odkazujícím na ekologické zemědělství.

Odchylka stanovená v druhém pododstavci podléhá předchozímu schválení kontrolním subjektem nebo orgánem. Toto schválení může být poskytnuto pro jednu nebo více přípravných činností.

Komise začne šetřit ustanovení písm. b) prvního pododstavce přede dnem 31. prosince 2007. V návaznosti na toto šetření může být den 31. prosince 2007 případně pozměněn.

Kromě úplných každoročních návštěv musí kontrolní subjekt nebo orgán provádět cílené návštěvy založené na obecném hodnocení potencionálních rizik nesouladu s tímto nařízením; kontrolní subjekt nebo orgán věnuje zvláštní pozornost významným kontrolním bodům důležitým pro hospodářský subjekt s cílem určit, zda jsou činnosti dohledu a kontroly prováděny řádně. Všechny prostory používané hospodářským subjektem pro provádění jeho činností mohou být kontrolovány tak často, jak to přítomná rizika vyžadují.

Hospodářské subjekty musí zajistit, aby byly splněny následující podmínky:

• a) ekologicky vyprodukovaná krmiva nebo z nich odvozená krmiva, krmiva z přecházejících produktů nebo z nich odvozená krmiva a konvenční krmiva musí být při dopravě účinně oddělena;
• b) vozidla nebo nádoby, kterými se dopravovaly produkty, na něž se nevztahuje toto nařízení, se mohou používat pro dopravu produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud:

  • byla provedena vhodná čisticí opatření, jejichž účinnost byla zkontrolována, před zahájením dopravy produktů, na něž se vztahuje toto nařízení; hospodářské subjekty musí tyto činnosti zaznamenat;

  • hospodářské subjekty zajistí, aby byla provedena všechna příslušná opatření v závislosti na rizicích hodnocených v souladu s písmenem 1 a případně dají záruku, že produkty, které neodpovídají tomuto nařízení, nemohou být umístěny na trh s označením odkazujícím na ekologické zemědělství;

  • kontrolní subjekt nebo orgán hospodářského subjektu byl informován o těchto dopravních činnostech a souhlasil s nimi. Tento souhlas musí být poskytnut pro jednu nebo více dopravních činností;

• c) konečné produkty uvedené v tomto nařízení jsou dopravovány fyzicky i časově odděleně od jiných konečných produktů;
• d) během dopravy se musí zaznamenat množství produktů na začátku a každé jednotlivé množství dodané v průběhu dopravy.

Při příjmu produktu uvedeného v článku 1 musí hospodářský subjekt zkontrolovat uzávěr obalu nebo nádoby tam, kde je to vyžadováno, a přítomnost označení uvedených v bodě 7 obecných ustanovení této přílohy. Hospodářské subjekty musí provést křížovou kontrolu informací na štítku podle bodu 7 obecných ustanovení s informacemi na doprovodných dokumentech. Výsledky tohoto ověření se musí výslovně zmínit v dokladech podle bodu 6 obecných ustanovení.

PŘÍLOHA IV INFORMACE, KTERÉ MUSÍ BÝT OZNAMOVÁNY PODLE ČL. 8 ODST. 1 PÍSM. A)

PŘÍLOHA V

ČÁST A: ÚDAJ INFORMUJÍCÍ, ŽE PRODUKT PODLÉHÁ KONTROLNÍMU SYSTÉMU

Údaj informující, že produkt podléhá kontrolnímu systému, musí být uveden v jazyce nebo v jazycích, které jsou použity na označení.

Je povoleno používat kombinace dvou údajů v jazycích uvedených v části B.3.1 pod podmínkou, že jsou vytvořeny v souladu s následujícími příklady:

OBSAH

Grafická příručka je nástroj umožňující hospodářským subjektům správně logo reprodukovat.

Při používání barevného loga se logo musí tisknout přímými barvami (Pantone) nebo výtažkovými barvami pro čtyřbarevný tisk. Níže jsou uvedeny referenční barvy.

Černobílé logo se může používat v následující podobě:

Pokud se používá barevné logo na takovém barevném podkladu, na kterém je logo špatně čitelné, použijte logo v ohraničujícím vnějším kruhu, který zlepší kontrast s barvami podkladu, jak je uvedeno na následující ukázce:

Pro text používejte Frutiger nebo Myriád tučné zhuštěné verzálky. Velikost písmen textu bude omezena v souladu s pravidly stanovenými oddílem 2.6.

Používat se mohou libovolné jazykové verze podle specifikací uvedených v části B.3.

Pokud je použití loga na různých typech štítků vyžaduje jeho zmenšení, minimální velikost je:

Používání loga dává produktům zvláštní hodnotu. Nejúčinnější je tudíž použití loga v barevné verzi, jelikož je tak výraznější a spotřebitel je může snadněji a rychleji rozeznat.

Používání loga v jednobarevné verzi (černobílé), které je upraveno v části 2.2, se doporučuje pouze v případech, kdy použití barevné verze není praktické.

• Jeden údaj pro všechny jazyky

• Příklady kombinací údajů ve dvou jazycích podle části B.3.2

PANTONE REFLEX BLUE

PANTONE 367

PŘÍLOHA VI

ÚVOD

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

Oddíly A, B a C se vztahují na složky a prostředky nápomocné při zpracování, které mohou být používány při přípravě potravin složených převážně z jedné nebo více složek rostlinného a/nebo živočišného původu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení s výjimkou vín, která spadají do působnosti nařízení Rady (ES) č. 1493/1999(Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.).

Produkty živočišného původu nesoucí označení o ekologických produkčních metodách, které byly zákonně vyprodukovány před datem použití nařízení Komise (ES) č. 780/2006(Úř. věst. L 137, 25.5.2006, s. 9.), mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Pokud je potravina složena ze složek rostlinného a živočišného původu, použijí se pravidla podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES(Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 1.).

Použití těchto látek bude přezkoumáno do 31. prosince 2010:

• dusitan sodný a dusičnan draselný v pododdíle A.1, aby se rozhodlo o zastavení užívání těchto přídatných látek,

• oxid siřičitý a metadisiřičitan draselný v pododdíle A.1,

• kyselina chlorovodíková v pododdíle B pro zpracování sýrů Gouda, Edam a Maasdammer, Boerenkaas, Friese a Leidse Nagelkaas.

Přezkoumání uvedené v první odrážce přihlédne k úsilí vynaloženému členskými státy k nalezení bezpečných alternativ k dusitanům a dusičnanům a při zavádění vzdělávacích programů o alternativních způsobech zpracování a hygieně pro zpracovatele a výrobce masa ekologického původu.

Odkaz na složku z oddílů A a C nebo na technologickou pomůcku z oddílu B neznamená zrušení povinnosti dodržovat při realizaci zpracovatelského procesu, jako je například uzení, a při použití složky nebo technologické pomůcky, právní předpisy Společenství uplatňované v daném případě nebo vnitrostátní právní předpisy slučitelné se Smlouvou, a pokud neexistuje, pak zásady správné praxe při výrobě potravin. Zejména přísady lze použít v souladu s ustanoveními směrnice 89/107/EHS a popřípadě ustanoveními směrnice uvedené v čl. 3 odst. 1 směrnice 89/107/EHS; přípravky pro dochucení lze použít v souladu s ustanoveními směrnice 88/388/EHS a rozpouštědla v souladu s ustanoveními směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 13. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin(Úř. věst. L 157, 24.6.1988, s. 28.).

Látky a produkty vymezené v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS označené jako přírodní látky pro dochucení nebo přírodní přípravky pro dochucení podle čl. 9 odst. 1 písm. d) a odst. 2 uvedené směrnice.

Pitná voda

Sůl (s chloridem sodným nebo chloridem draselným jako základním komponentem), obecně užívaná při zpracování potravin.

Přípravky z mikroorganismů běžně používané při zpracování potravin s výjimkou geneticky modifikovaných mikroorganismů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES(Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.).

V případě, že se barviva použijí pro dekorační barvení skořápek vajec, může se použít čl. 2 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES(Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13.).

Nezpracované výrobky ze zeleniny a výrobky, které z nich byly získány postupy uvedenými v bodu 2a) v úvodu této přílohy:

Zeleninové výrobky zpracované postupy uvedenými v bodu 2b) v úvodu této přílohy:

Živočišné produkty:

• vodní organismy nepocházející z akvakultury a povolené v obvyklých potravinářských přípravcích

  sušené podmáslí	pouze do 31. 8. 2001
  želatina
  med	pouze do 28. 2. 2001
  laktosa	pouze do 31. 8. 2001
  sušená syrovátka „herasuola“
  živočišná střeva	pouze do 1. dubna 2004

PŘÍLOHA VII

PŘÍLOHA VIII Minimální vnitřní a venkovní plocha a další charakteristiky ustájení podle jednotlivých druhů a typů produkce

1. SKOT, OVCE A PRASATA