PŘÍLOHA POŽADAVKY NA POVINNÉ OZNAČENÍ DVOUKOLOVÝCH A TŘÍKOLOVÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL

1. VŠEOBECNĚ

Všechna vozidla musí být opatřena níže popsaným štítkem a označeními. Tento štítek a tato označení připevní výrobce nebo jeho oprávněný zástupce.

Štítek s údaji výrobce podle vzoru v dodatku 1 se trvale upevní na snadno přístupném místě k části, která se během normálního používání nevyměňuje; štítek musí být snadno čitelný a musí na něm být nesmazatelně uvedeny následující údaje v tomto pořadí:

název výrobce;

značka schválení typu podle článku 8 směrnice Rady 92/61/EHS ze dne 30. června 1992 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových vozidel;

identifikační číslo vozidla (VIN);

hladina akustického tlaku stojícího vozidla: … dB(A) při … ot/min.

Značka schválení typu podle požadavku bodu 2.1.2, hodnota hladiny akustického tlaku stojícího vozidla a počet otáček za minutu podle požadavku bodu 2.1.4 nejsou zahrnuty do dílčího schválení typu z hlediska povinného označení. Tyto dílčí údaje musí však být připojeny ke všem vozidlům vyrobeným ve shodě se schváleným typem.

Výrobce může pod povinná označení nebo na jedné straně od nich připojit doplňující informace mimo vyznačený obdélník, ve kterém jsou pouze údaje požadované v bodech 2.1.1 až 2.1.4 (viz dodatek l).

Identifikační číslo vozidla se skládá ze strukturované kombinace znaků, kterou výrobce přiřazuje každému vozidlu. Jejím účelem je, aby výrobce mohl jednoznačně identifikovat každé své vozidlo — aniž by k tomu potřeboval jakékoli jiné informace — po dobu 30 let. Identifikace musí splňovat následující požadavky:

na štítku s údaji výrobce musí být uvedeno identifikační číslo vozidla. Číslo musí být vyraženo nebo vylisováno takovým způsobem, aby je nebylo možno odstranit nebo vyměnit, na takovém místě podvozku nebo rámu, které je snadno přístupné, a musí být umístěno v pravé polovině vozidla.

Identifikační číslo vozidla musí mít tři části, jak je dále uvedeno:

první část je tvořena kódem přiděleným výrobci vozidla a umožňujícím identifikaci výrobce. Kód musí zahrnovat tři znaky (písmena nebo číslice) přidělené příslušnými orgány státu, ve kterém má výrobce registrovanou adresu v souladu s praxí mezinárodní agentury, která má oprávnění Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). První znak určuje geografickou oblast, druhý znak stát v této geografické oblasti a třetí znak určitého výrobce. Vyrábí-li výrobce méně než 500 vozidel ročně, je třetím znakem číslice 9. Aby bylo možno výrobce vždy identifikovat, musí výše uvedený orgán přidělit pro třetí část ještě třetí, čtvrtý a pátý znak;

V druhé části je šest znaků (písmen nebo číslic) popisujících všeobecné charakteristiky vozidla (typ, variantu a v případě mopedů verzi); každá charakteristika může mít několik znaků. Jestliže výrobce nepoužije jeden nebo více z těchto znaků, musí být nevyužité mezery vyplněny abecedními nebo číselnými znaky, přičemž je jejich volba ponechána na výrobci;

v třetí části je osm znaků, z nichž poslední čtyři musí být číslice, které musí v kombinaci s ostatními dvěma částmi umožnit správnou identifikaci určitého vozidla. Jakákoli nevyužitá mezera musí být vyplněna znakem 0, aby se tak získal požadovaný celkový počet znaků.

Identifikační číslo musí, pokud je to možné, obsadit pouze jeden řádek. Začátek a konec každého řádku musí být označen znakem, který není ani arabskou číslicí, ani velkým latinským písmenem, ani nesmí být zaměnitelný za jakýkoli takový znak.

Výjimečně a z technických důvodů může identifikační číslo obsadit dva řádky. V tom případě však nesmí být žádná ze tří částí přerušena a začátek a konec každého řádku musí být označen znakem, který není ani arabskou číslicí, ani velkým latinským písmenem, ani nesmí být zaměnitelný za jakýkoli takový znak.

Přípustné je rovněž uvedení zmíněného znaku do řádku mezi tři části (bod 3.1.1).

Mezi znaky nesmějí být mezery.

Pro všechna označení podle bodů 2 a 3 musí být použita latinská písmena a arabské číslice. Latinská písmena použitá k údajům podle bodů 2.1.1, 2.1.3 a 3 musí být velká písmena.

V identifikačním čísle vozidla:

je zakázáno používání písmen I, O a Q nebo pomlčky, hvězdičky nebo jiných specifických znaků;

musí mít písmena a číslice následující minimální výšky:

4 mm v případě znaků, které jsou uváděny přímo na podvozku, rámu nebo na jiné podobné konstrukční části vozidla;

3 mm v případě znaků uváděných na štítku s údaji výrobce.

Abecedně-číslicovými údaji uvedenými v následujícím příkladu nejsou nijak ovlivněny ani údaje, které jsou ve skutečnosti uváděny na štítcích s údaji výrobce, ani rozměry samotného štítku, číslic a písmen. Zobrazený štítek tedy slouží pouze jako příklad.

Doplňující informace podle bodu 2.3 mohou být připojeny pod údaji, které musí být uvedeny v následujícím obdélníku, nebo na jedné straně od nich.

STELLA FABBRICA MOTOCICLI

e3 5364

3 G S K L M 3 A C 8 B 1 2 0 0 0 0

80 dB(A) — 3750 ot/min

Výše uvedeným příkladem je štítek vozidla, které vyrobila „Stella Fabbrica Motocicli“ a jehož typ byl schválen v Itálii (e3) pod číslem 5364.

Identifikační číslo (3GSKLM3AC8B120000) obsahuje následující údaje:

• první část (3GS):

  —3geografickou oblast (Evropa),—Gstát v geografické oblasti (Německo),—Svýrobce (Stella Fabbrica Motocicli),

• druhá část (KLM3AC):

  —KLtyp vozidla,—M3variantu (karoserie vozidla),—ACverzi (motor vozidla),

• třetí část: (8B120000):

  —8B12identifikaci vozidla a kombinaci dvou dalších částí identifikačního čísla,—0000nepoužitá místa vyplněná nulami, aby tak bylo dosaženo požadovaného celkového počtu znaků.

Hladina akustického tlaku stojícího vozidla je 80 dB(A) při 3750 ot/min.

Pořadové číslo (přidělené žadatelem): …

Žádost o dílčí schválení typu z hlediska povinného označení dvoukolového nebo tříkolového motorového vozidla musí obsahovat informace stanovené v následujících bodech části A přílohy II směrnice 92/61/EHS:

• 0.1

• 0.2

• 0.4 až 0.6

• 9.3.1 až 9.3.3.