Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na druhý pododstavec článku 130d této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 39, 9.2.1994, s. 6.),
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu(Souhlas ze dne 5. května 1994 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 133, 16.5.1994.),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů(Stanovisko ze dne 5. dubna 1994 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).),
vzhledem k tomu, že článek 2 Smlouvy obsahuje úkol podporovat hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy jako zásadní cíle rozvoje a úspěchu Společenství; že posilování této soudržnosti je uvedeno v čl. 3 písm. j) Smlouvy jako jedna z činností Společenství pro účely vymezené v článku 2 Smlouvy;
vzhledem k tomu, že článek 130a Smlouvy stanoví, že Společenství rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti, a uvádí mimo jiné, že se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů; že činnost Společenství by měla prostřednictvím Fondu soudržnosti podporovat dosahování cílů stanovených v článku 130a;
vzhledem k tomu, že závěry ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 26. a 27. června 1992 a v Edinburku ve dnech 11. a 12. prosince 1992 týkající se zřízení Fondu soudržnosti stanovily zásady, jimiž se řídí;
vzhledem k tomu, že pro podporu hospodářské a sociální soudržnosti je v oblastech životního prostředí a dopravní infrastruktury, představující společný zájem, zapotřebí kromě činnosti strukturálních fondů, Evropské investiční banky a jiných finančních nástrojů i činnosti Fondu soudržnosti;
vzhledem k tomu, že Protokol o hospodářské a sociální soudržnosti, přiložený ke Smlouvě o založení Evropského společenství, znovu potvrzuje, že úkolem Společenství je podpora hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity mezi členskými státy, a stanoví, že Fond soudržnosti poskytne finanční příspěvky na projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v členských státech za předpokladu splnění dvou podmínek: za prvé, že jejich hrubý národní produkt na obyvatele (HNP) je nižší, než je 90 % průměru dosahovaného Společenství, a za druhé, že uskutečňují program pro splnění podmínek hospodářské konvergence stanovených v článku 104c Smlouvy; že relativní prosperitu členských států lze nejlépe hodnotit na základě HNP na obyvatele měřeného paritou kupní síly;
vzhledem k tomu, že splnění kritérií sbližování, jež jsou předpokladem pro přistoupení ke třetímu stupni hospodářské a měnové unie, vyžaduje značné úsilí přijímajících členských států; že všechny členské státy přijímající pomoc musí Radě předložit program sbližování vypracovaný pro tento účel a předcházet nadměrným schodkům veřejných financí;
vzhledem k tomu, že s přihlédnutím ke kritériu hospodářské konvergence se budou nadále používat stávající ustanovení o makroekonomické podmíněnosti; že podle tohoto kritéria nebude fond financovat v členském státě žádné nové projekty ani nové etapy projektů v případě, že Rada kvalifikovanou většinou na základě doporučení Komise stanoví, že členský stát nedodržoval Pakt o stabilitě a růstu;
vzhledem k tomu, že v nařízení Rady (ES) č. 1467/97(Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.) jsou stanovena ustanovení o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, jejichž cílem je zbrzdit nadměrné všeobecné schodky veřejných financí, a pokud se vyskytnou, přispět k zjednání neprodlené nápravy;
vzhledem k tomu, že se ve druhém pododstavci článku 130d Smlouvy uvádí, že Rada má do 31. prosince 1993 zřídit Fond soudržnosti pro zajišťování finančních příspěvků na projekty ve sféře životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury;
vzhledem k tomu, že čl. 129c odst. 1 Smlouvy stanoví, že Společenství může prostřednictvím Fondu soudržnosti přispívat na financování specifických projektů v členských státech v oblasti dopravní infrastruktury při zohlednění potenciální ekonomické životnosti projektů; že projekty financované z tohoto fondu by se měly začleňovat do hlavních směrů pro transevropské sítě, jež byly schváleny Radou, včetně těch, na něž se vztahují plány transevropských sítí schválené Radou před vstupem Smlouvy o Evropské unii v platnost; že však lze financovat i jiné projekty dopravní infrastruktury přispívající k dosažení cílů článku 129b Smlouvy, dokud Rada neschválí vhodné hlavní směry;
vzhledem k tomu, že článek 130r Smlouvy stanoví cíle a zásady Společenství v oblasti životního prostředí; že Společenství může prostřednictvím Fondu soudržnosti přispět k činnostem směřujícím k dosažení těchto cílů; že v souladu s čl. 130s odst. 5 Smlouvy a aniž je dotčena zásada „znečišťovatel platí“, může Rada rozhodnout o finanční pomoci z Fondu soudržnosti, jestliže opatření vycházející z odstavce 1 uvedeného článku zahrnuje náklady považované za neúměrné pro orgány veřejné moci členského státu;
vzhledem k tomu, že zásady a cíle udržitelného rozvoje jsou stanoveny v programu Společenství o politice a činnosti v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, stanoveného v usnesení Rady ze dne 1. února 1993(Úř. věst. C 138, 17.5.1993, s. 1.);
vzhledem k tomu, že je nutno vytvořit vhodnou rovnováhu mezi financováním projektů dopravní infrastruktury a projektů v oblasti životního prostředí;
vzhledem k tomu, že Zelená kniha Komise o vlivu dopravy na životní prostředí opětovně uvádí, že je nutno vyvinout dopravní systém šetrnější k životnímu prostředí, přihlížející k potřebě udržitelného rozvoje členských států;
vzhledem k tomu, že všechny výpočty nákladů projektů dopravní infrastruktury musí zahrnovat náklady v oblasti životního prostředí;
vzhledem k tomu, že se zřetelem k závazku dotyčných členských států nesnižovat své investice v oblasti ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury se zásada adicionality ve smyslu článku 9 nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji(Úř. věst. L 374, 31.12.1988, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (EHS) č. 2082/93 (Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 20).), nebude vztahovat na Fond soudržnosti;
vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 198e Smlouvy má Evropská investiční banka (EIB) spolu s pomocí ostatních finančních nástrojů Společenství usnadňovat financování investic;
vzhledem k tomu, že je ke zvýšení účinnosti pomoci Společenství nezbytné koordinovat činnosti v oblasti životního prostředí a infrastruktury transevropských dopravních sítí prostřednictvím Fondu soudržnosti, strukturálních fondů, EIB a jiných finančních nástrojů;
vzhledem k tomu, že zejména za účelem pomoci členským státům s přípravou jejich projektů by Komise měla být schopna zajistit, aby jim byla dostupná nezbytná technická podpora, jež by zejména přispívala k přípravě, provádění, monitorování a hodnocení projektů;
vzhledem k tomu, že za účelem zajištění rentability by závazku na přidělení prostředků Společenství mělo předcházet důkladné hodnocení, aby socioekonomický přínos odpovídal vynaloženým prostředkům;
vzhledem k tomu, že pomoc z Fondu soudržnosti musí být v souladu s politikami Společenství včetně ochrany životního prostředí, dopravy, transevropských sítí, hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek; že ochrana životního prostředí zahrnuje hodnocení vlivu na životní prostředí;
vzhledem k tomu, že by mělo existovat opatření pro orientační rozdělení celkových prostředků, které jsou k dispozici pro závazky, mezi jednotlivé členské státy za účelem usnadnění přípravy projektů;
vzhledem k tomu, že na základě schopnosti daného členského státu využívat pomoc by měly být celkové roční příjmy členských států z Fondu soudržnosti přidělované podle tohoto nařízení v kombinaci s pomocí poskytovanou ze strukturálních fondů omezeny celkovým stropem;
vzhledem k tomu, že v souvislosti s plněním podmínek hospodářské konvergence stanovené v článku 104 Smlouvy a v souvislosti s nutností řádné správy schodku veřejných financí by mělo být zavedeno ustanovení o formě podmíněnosti při poskytování finanční pomoci; že je v této souvislosti nutno rovněž hodnotit plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy s patřičným zohledněním pokynů přijatých v usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu(Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1.) a že pojem nadměrného schodku se má vykládat ve smyslu uvedeného usnesení; že makroekonomická podmíněnost by se měla stanovit pro každý zúčastněný členský stát s ohledem na odpovědnost daného členského státu v souvislosti se stabilitou eura;
vzhledem k tomu, že by mělo být ve smyslu čl. 104c odst. 6 Smlouvy stanoveno, čím je poskytování finanční pomoci podmíněno;
vzhledem k tomu, že je vzhledem k potřebám hospodářské a sociální soudržnosti nezbytné zajistit vysoký objem pomoci;
vzhledem k tomu, že pro usnadnění řízení pomoci z tohoto fondu by měla být stanovena možnost určit etapy projektů, jež lze z technického a finančního hlediska považovat za samostatné, a naopak shrnout projekty do jedné skupiny, je-li to nezbytné;
vzhledem k tomu, že by příjemcům pomoci mělo být umožněno si vybrat, zda pomoc z fondu čerpat v ročních přídělech nebo na celý projekt, a že v souladu se zásadou přijatou na zasedání Evropské rady v Edinburku ve dnech 11. a 12. prosince 1992 by platby přídělů následující po počáteční záloze měly být úzce a průhledně provázány s pokrokem při provádění projektů;
vzhledem k tomu, že by měly být blíže určeny pravomoci a odpovědnosti členských států a Komise ve věci finanční kontroly operací fondu;
vzhledem k tomu, že v zájmu řádného řízení Fondu soudržnosti by měla být přijata opatření pro účinné postupy hodnocení, monitorování a kontroly pomoci Společenství, která stanoví zásady hodnocení, povahu monitorování a jeho pravidla a kroky, jež je nutno učinit v případě nesrovnalostí nebo nesplnění některé z podmínek stanovených při schvalování pomoci z fondu;
vzhledem k tomu, že by měly být poskytovány vhodné informace, mimo jiné v podobě výroční zprávy;
vzhledem k tomu, že by měla být upravena přiměřená propagace pomoci Společenství z Fondu soudržnosti;
vzhledem k tomu, že vyhlášení veřejné soutěže na projekty, na něž bude poskytnuta pomoc z fondu, zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství, by mělo tuto pomoc uvádět;
vzhledem k tomu, že pro snazší uplatňování tohoto nařízení by prováděcí opatření měla být stanovena v příloze II; že pro zajištění nezbytné pružnosti jejich uplatnění by měla mít Rada možnost kvalifikovanou většinou na návrh Komise, je-li to nezbytné, na základě získaných zkušeností, pozměnit tato opatření;
vzhledem k tomu, že toto nařízení bezprostředně nahrazuje nařízení Rady (EHS) č. 792/93 ze dne 30. března 1993 o zřízení finančního nástroje soudržnosti(Úř. věst. L 79, 1.4.1993, s. 74.),
Článek 1
Definice a cíl
1. Tímto nařízením se zřizuje Fond soudržnosti (dále jen „fond“).
2. Fond přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti Společenství a řídí se tímto nařízením.
3. Fond může přispívat k financování
projektů nebo
etap projektů, jež jsou technicky a finančně samostatné, nebo
skupin spojených projektů se společnou zřetelně rozpoznatelnou strategií, které tvoří souvislý celek.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Fond poskytuje finanční příspěvky na projekty, které přispívají k dosahování cílů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii pro oblast životního prostředí a transevropských dopravních infrastrukturních sítí v členských státech s hrubým národním produktem (HNP) na obyvatele, měřeným paritou kupní síly, nižším než 90 % průměru Společenství, které uskutečňují program pro splnění podmínek hospodářské konvergence stanovených v článku 104c Smlouvy.
2. Do konce roku 1999 jsou pro pomoc z fondu způsobilé jen čtyři členské státy splňující v současnosti kritérium HNP na obyvatele podle odstavce 1. Jsou to Řecko, Španělsko, Irsko a Portugalsko.
3. Pokud jde o kritérium HNP podle odstavce 1, budou členské státy uvedené v odstavci 2 nadále způsobilé pro pomoc z fondu za předpokladu, že po přezkoumání v roce 1996 bude jejich HNP stále nižší než 90 % průměru Společenství. Kterýkoli členský stát způsobilý pro financování, jehož HNP v té době převýší práh 90 %, ztratí nárok na pomoc z fondu pro nové projekty nebo pro nové etapy projektu v případě významných projektů rozdělených do několika technicky a finančně samostatných etap.
4. K tomu, aby byly členské státy způsobilé přijímat pomoc z fondu od 1. ledna 2000, musí zavést program podle článků 3 a 7 nařízení Rady (ES) č. 1466/97(Úř. věst č. L 209, 2.8.1997, s. 2.).
Čtyři členské státy splňující kritérium hrubého národního produktu podle odstavce 1 jsou Řecko, Španělsko, Irsko a Portugalsko.
Do konce roku 2003 je nutno provést přezkoumání v polovině období stanovené v odstavci 3 na základě hrubého národního produktu na obyvatele dle údajů Společenství pro období let 2000—2002.
5. Ode dne přistoupení do 31. prosince 2006 mohou přijímat pomoc z fondu také Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko.
6. Pro účely tohoto nařízení se HNP rozumí roční HND v tržních cenách stanovených Komisí na základě ESA 95 podle nařízení (ES) č. 2223/96.
Článek 3
Opatření způsobilá k financování
1. Fond může poskytovat pomoc v těchto oblastech:
projekty v oblasti životního prostředí, které přispívají k dosahování cílů článku 130r Smlouvy, včetně projektů vyplývajících z opatření přijatých podle článku 130s Smlouvy, zejména projektů v souladu s přednostními cíli politiky Společenství v oblasti ochrany životního prostředí ve smyslu pátého programu politiky a činnosti v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje,
projekty dopravní infrastruktury v obecném zájmu, podporované členskými státy, které jsou určeny v rámci hlavních směrů přijatých v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o rozvoji transevropské dopravní sítě(Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1.).
2. Pomoc lze poskytovat také na tyto účely:
přípravné studie k projektům, pro které lze poskytnout pomoc, včetně studií nezbytných pro jejich provádění,
opatření technické podpory, včetně propagačních a informačních akcí, zejména
- a) horizontální opatření, např. srovnávací studie pro posuzování dopadu pomoci Společenství;
- b) opatření a studie, jež přispívají k posouzení, monitorování , dozoru či hodnocení projektů a k posílení a zajištění koordinace a souladu projektů, zejména jejich souladu s ostatními politikami Společenství;
- c) opatření a studie pomáhající provést nezbytné úpravy v provádění projektů.
Článek 4
Finanční prostředky
Finanční výhledy sestavené s ohledem na položky závazků, které jsou k dispozici pro každý rok období podle nařízení uvedených v prvním pododstavci, činí pro rok
—19931500 milionů ECU,—19941750 milionů ECU,—19952000 milionů ECU,—19962250 milionů ECU,—19972500 milionů ECU,—19982550 milionů ECU,—19992600 milionů ECU.Položky závazků v jednotlivých letech tohoto období činí:
—20002615 miliard EUR,—20012615 miliard EUR,—20022615 miliard EUR,—20032615 miliard EUR,—20042515 miliard EUR,—20052515 miliard EUR,—20062510 miliard EUR.Položky závazků v jednotlivých letech tohoto období činí:
2004: 2,6168 miliard eur
2005: 2,1517 miliard eur
2006: 2,8220 miliard eur.
Článek 5
Orientační rozdělení
Článek 6
Podmíněná pomoc
1. Fond nefinancuje v členském státě žádné nové projekty anebo u velkých projektů žádné nové etapy projektů, pokud Rada kvalifikovanou většinou na základě doporučení Komise stanoví, že při použití tohoto nařízení členský stát neprovedl program podle čl. 2 odst. 4, aby zabránil nadměrnému schodku veřejných financí.
Pozastavení financování skončí, jakmile Rada na základě stejných podmínek stanoví, že dotyčný členský stát učinil opatření k provádění tohoto programu, aby zabránil nadměrnému schodku veřejných financí.
2. Ve výjimečných případech u projektů, jež přímo ovlivňují více než jeden členský stát, může Rada kvalifikovanou většinou na doporučení Komise rozhodnout pozastavení financování odložit.
Článek 7
Výše pomoci
1. Výše pomoci Společenství poskytované fondem činí 80 až 85 % veřejných či rovnocenných výdajů, včetně výdajů subjektů, jejichž činnosti probíhají v takovém správním nebo právním rámci, na jehož základě mohou být považovány za rovnocenné veřejným subjektům.
Avšak od 1. ledna 2000 lze tuto výši snížit s cílem zohlednit, ve spolupráci s dotyčným členským státem, odhadované výnosy z projektů a využití zásady „znečišťovatel platí.“
Aby se toho dosáhlo, musí Komise podporovat úsilí přijímajících členských států o co nejvyšší pákový účinek prostředků fondu tím, že bude podporovat větší využití soukromých zdrojů financování.
2. Pokud je pomoc poskytnuta na projekt nesoucí příjmy, stanoví Komise v úzké součinnosti s přijímajícím členským státem částku výdajů, ze které se vychází při výpočtu pomoci z fondu, s přihlédnutím k příjmům, pokud se jedná o značné čisté příjmy pro původce projektu.
„Projektem nesoucím příjmy“ se rozumí:
infrastruktury, za jejichž užívání se ukládají poplatky,
produktivní investice v oblasti ochrany životního prostředí.
3. Přijímající členské státy mohou předkládat návrhy na přípravné studie a opatření technické podpory.
4. Přípravné studie a opatření technické podpory, včetně opatření prováděných z podnětu Komise, mohou být ve výjimečných případech financovány do výše 100 % celkových nákladů.
Celkové výdaje hrazené podle tohoto odstavce nesmějí přesáhnout 0,5 % celkových prostředků fondu.
Článek 8
Koordinace a slučitelnost s politikami Společenství
1. Projekty financované z fondu musí být v souladu s ustanoveními Smluv, s právními akty přijatými na jejich základě a s politikami Společenství, včetně politik týkajících se ochrany životního prostředí, dopravy, transevropských sítí, hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek.
2. Komise zajišťuje koordinaci a soulad mezi projekty uskutečňovanými podle tohoto nařízení a jinými opatřeními uskutečňovanými s příspěvky z rozpočtu Společenství, Evropské investiční banky a jiných finančních nástrojů Společenství.
Článek 9
Kombinace a překrývání
1. Žádná výdajová položka nesmí čerpat podporu zároveň z fondu a z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Finančního nástroje pro orientaci rybolovu.
2. Úhrn kombinované pomoci z fondu a jiných příspěvků Společenství poskytnuté na projekt nesmí přesáhnout 90 % celkových výdajů na tento projekt.
Článek 10
Schvalování projektů
1. Projekty, které mají být financovány z fondu, jsou se souhlasem přijímajícího členského státu schvalovány Komisí.
2. Je nutno zajistit náležitou rovnováhu mezi projekty v oblasti životního prostředí a projekty z oblasti dopravní infrastruktury. Tato rovnováha vychází z čl. 130s odst. 5 Smlouvy.
3. Žádosti o pomoc pro projekty podle čl. 3 odst. 1 podává přijímající členský stát. Projekty, včetně skupin příbuzných projektů, musí mít dostatečné měřítko, aby výrazně ovlivňovaly oblast ochrany životního prostředí nebo zlepšení infrastruktury transevropských dopravních sítí. Celkové náklady na projekty či skupiny projektů nesmějí být v zásadě nižší než 10 milionů eurech. V řádně zdůvodněných případech lze schválit i projekty či skupiny projektů s nižšími náklady.
4. Žádosti obsahují tyto údaje: subjekt odpovědný za provádění, povahu investice a její popis, náklady, umístění a případně další projekty společného zájmu nacházející se na stejné dopravní ose, harmonogram provádění prací, analýzu nákladů a přínosů, včetně přímých a nepřímých vlivů na zaměstnanost, údaje umožňující hodnocení možného vlivu na životní prostředí, údaje o veřejných zakázkách, plán financování, pokud možno včetně údajů o hospodářské životaschopnosti projektu, celkovou finanční částku, o niž členský stát žádá z fondu a jakéhokoli jiného zdroje Společenství.
Musí také uvádět veškeré důležité údaje dokazující, že projekty jsou v souladu s tímto nařízením a s kritérii podle odstavce 5, a zejména že střednědobé hospodářské a sociální přínosy jsou přiměřené použitým prostředkům.
5. Pro zajištění vysoké kvality projektů je nutno použít tato kritéria:
jejich střednědobé hospodářské a sociální přínosy, jež musí být úměrné použitým prostředkům; hodnocení je nutno provést na základě analýzy nákladů a přínosů,
přednostní cíle stanovené přijímajícími členskými státy,
míra přispění projektů k provádění politik Společenství v oblasti životního prostředí včetně zásady znečišťovatel platí a transevropských sítí,
slučitelnost projektů s politikami Společenství a jejich soulad s ostatními strukturálními opatřeními Společenství,
zajištění vhodné rovnováhy mezi oblastmi životního prostředí a dopravní infrastruktury.
6. Komise, s výhradou článku 6 a dostupných položek závazků, rozhodne o poskytnutí pomoci z fondu za předpokladu, že jsou splněny požadavky tohoto článku, a to zpravidla do tří měsíců po obdržení žádosti. V rámci svého rozhodnutí o schválení projektů, etap projektů či skupin příbuzných projektů určí Komise částku finanční podpory a stanoví finanční plán spolu se všemi opatřeními a podmínkami nezbytnými pro provádění projektů.
7. Nejdůležitější informace o rozhodnutích Komise se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 11
Finanční ustanovení
1. Položky závazků stanovené v rozpočtu jsou poskytovány na základě rozhodnutí o schválení dotčených opatření podle článku 10.
2. Pomoc projektům uvedeným v čl. 3 odst. 1 se zpravidla přiděluje v ročních částkách. Komise však může ve vhodných případech při rozhodování o poskytnutí pomoci přidělit celkovou částku této pomoci.
3. Na výdaje ve smyslu čl. 7 odst. 1 nelze poskytnout pomoc z fondu, pokud byly vynaloženy členským státem přede dnem obdržení dotyčné žádosti Komisí.
Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko lze na výdaje ve smyslu čl. 7 odst. 1 poskytnout pomoc z fondu, pouze pokud jsou vynaloženy po 1. lednu 2004 a pokud jsou splněny všechny požadavky stanovené v tomto nařízení.
4. Platby učiněné po počáteční záloze musí být úzce a průhledně vázány na pokrok v provádění projektů.
5. Platby se provádějí v euro a vztahují se na ně zvláštní ustanovení stanovená v příloze II.
Článek 12
Finanční kontroly
1. Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Společenství, odpovídají za finanční kontrolu projektů v první řadě členské státy. Mezi opatření, která k tomuto účelu přijmou, patří:
a) ověření, že byly zřízeny řídicí a kontrolní systémy a že jsou v praxi prováděny způsobem, který zajišťuje účinné a správné využívání prostředků Společenství;
b) předání popisu těchto systémů Komisi;
c) zajištění, že projekty jsou řízeny podle všech použitelných pravidel Společenství a že prostředky, které dostávají k dispozici, jsou využívány podle zásad řádného finančního řízení;
d) potvrzení, že prohlášení o výdajích předkládaná Komisi jsou správná a přesná, a zajištění, že vyplývají ze systémů účetnictví založených na ověřitelných podkladech;
e) předcházení, odhalování a náprava nesrovnalostí, jejich oznamování Komisi v souladu s platnými předpisy a průběžné informování Komise o stavu správních a soudních řízení. V této souvislosti přijmou členské státy a Komise nezbytná opatření, aby poskytované informace zůstaly důvěrné;
f) při ukončení každého projektu, etapy projektu anebo skupiny projektů předložení prohlášení pro Komisi vystaveného osobou anebo útvarem funkčně nezávislým na určeném orgánu. Toto prohlášení shrne závěry kontrol provedených v předchozích letech a posoudí platnost žádosti o platbu konečného zůstatku a zákonnost a řádnost výdajů zahrnutých do závěrečného prohlášení. Členské státy mohou k tomuto prohlášení připojit vlastní stanovisko, jestliže to považují za nezbytné;
g) spolupráce s Komisí k zajištění, že se prostředky Společenství používají v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
h) zpětné získání všech částek ztracených v důsledku odhalených nesrovnalostí a případně ukládání úroků z prodlení.
2. Komise se v rámci své odpovědnosti za plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství přesvědčí, že členské státy mají takové řádně fungující systémy řízení a kontroly, že finanční prostředky Společenství jsou využívány účinně a správně.
Za tím účelem, aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních předpisů, mohou úředníci nebo zaměstnanci Komise v souladu s dohodami uzavřenými s členským státem v rámci spolupráce uvedené v čl. G odst. 1 přílohy II u projektů financovaných fondem provádět kontroly na místě, včetně kontroly výběrových souborů, a rovněž kontroly systémů řízení a kontroly, přičemž je oznámí alespoň jeden pracovní den předem. Komise oznamuje kontroly dotyčnému členskému státu, aby obdržela veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci dotyčného členského státu.
Komise může od dotyčného členského státu požadovat provedení kontroly na místě k ověření správnosti jedné nebo více transakcí. Takových kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci Komise.
3. Členské státy poskytují Komisi všechny vhodné vnitrostátní zprávy o kontrole dotyčných projektů.
4. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy v souladu s jejich vnitrostátními právními a správními předpisy a aniž je dotčen článek 188a Smlouvy nebo jakékoli kontroly podle čl. 209 písm. c) Smlouvy, může Komise prostřednictvím svých úředníků či zaměstnanců provádět kontroly provádění projektů na místě, včetně kontrol výběrových souborů projektů financovaných z fondu, a může přezkoumat kontrolní systémy a opatření zavedené vnitrostátními orgány, které Komisi informují o předpisech přijatých k tomuto účelu.
4. Po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise prováděcí pravidla k tomuto článku a uvědomí o nich Evropský parlament.
Článek 13
Posuzování, monitorování a hodnocení
1. Členské státy a Komise zajišťují, aby provádění projektů na základě tohoto nařízení bylo účinně monitorováno a hodnoceno. Projekty je třeba upravit na základě výsledků monitorování a hodnocení.
2. Pro zajištění účinnosti pomoci Společenství provádějí Komise a přijímající členské státy, případně ve spolupráci s EIB, systematické posuzování a hodnocení projektů.
3. Komise provede po obdržení žádosti o pomoc a před schválením projektu důkladné posouzení za účelem hodnocení souladu projektu s kritérii podle čl. 10 odst. 5. V případě potřeby Komise vyzve EIB, aby přispěla k posuzování projektů.
4. V průběhu provádění projektů a po jejich ukončení vyhodnotí Komise a přijímající členské státy, jak byly projekty provedeny, a potenciální a skutečný vliv jejich provádění, aby posoudila, zda lze dosáhnout původních cílů či zda jich bylo dosaženo. Toto hodnocení se mimo jiné týká vlivu projektů na životní prostředí podle platných pravidel Společenství.
5. Při vyřizování jednotlivých žádostí o pomoc přihlédne Komise k výsledkům posouzení a hodnocení provedeným v souladu s tímto článkem.
6. Podrobná pravidla pro monitorování a hodnocení podle odstavce 4 jsou stanovena v rozhodnutích o schválení projektů.
Článek 14
Informace a propagace
1. Komise předkládá výroční zprávy o činnosti fondu Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů za účelem posouzení a získání stanovisek.
Evropský parlament zaujme co nejdříve stanovisko ke zprávě. Komise podává zprávu o tom, jak připomínky obsažené ve stanovisku Evropského parlamentu využila.
Komise zajistí, aby byly o činnostech fondu informovány členské státy.
2. Členské státy příslušné pro provádění opatření, jež získalo finanční příspěvek z fondu, zajistí přiměřenou propagaci opatření s těmito cíli:
zvýšení povědomí široké veřejnosti o úloze, kterou Společenství ve vztahu k opatření zastává,
zvýšení povědomí potenciálních příjemců pomoci a profesních organizací o možnostech, jež opatření přináší.
Členské státy především zajistí instalaci dobře viditelných tabulí uvádějících, jaké procento celkových nákladů daného projektu je financováno Společenstvím, dále symbol Společenství, a dále, že zástupci orgánů Společenství jsou řádně zapojeni do nejdůležitějších veřejných činností souvisejících s fondem.
O iniciativách přijatých v rámci tohoto odstavce uvědomí Komisi.
3. Po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise prováděcí pravidla pro informace a propagaci, uvědomí o nich Evropský parlament a zveřejní je v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 15
Provádění
Článek 16
Závěrečná a přechodná ustanovení
1. Rada na návrh Komise postupem stanoveným v článku 130d Smlouvy znovu přezkoumá toto nařízení nejpozději do 31. prosince 2006.
2. Toto nařízení nahrazuje ode dne vstupu v platnost nařízení (EHS) č. 792/93.
3. Tímto nařízením není dotčeno další provádění opatření schválených Komisí na základě nařízení (EHS) č. 792/93 platného před vstupem v platnost tohoto nařízení, které se nadále vztahuje na tato opatření.
4. Žádosti podané na základě nařízení (EHS) č. 792/93 před vstupem tohoto nařízení v platnost jsou nadále platné za předpokladu, že jsou případně doplněny tak, aby splňovaly požadavky tohoto nařízení, do dvou měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Článek 16a
Zvláštní ustanovení pro dobu po přistoupení k Evropské unii nového členského státu, který obdržel předvstupní pomoc v rámci nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA)
1. Opatření, na která se ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska vztahovala rozhodnutí Komise o pomoci podle nařízení (ES) č. 1267/99 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik(Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 73; ve znění pozdějších předpisů.) a jejichž provádění nebylo k tomuto dni dokončeno, jsou považována za schválená nařízením Komise. Není-li v odstavcích 2 až 5 stanoveno jinak, použijí se na tato opatření ustanovení o provádění opatření schválených podle tohoto nařízení.
2. Každé zadávání veřejných zakázek týkající se opatření uvedených v odstavci 1, které bylo ke dni přistoupení již předmětem nabídkového řízení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie, bude prováděno v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nabídkovém řízení. Článek 165 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o finančním nařízení pro souhrnný rozpočet Evropských společenství(Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.) se nepoužije.
Na každé zadávání veřejných zakázek týkající se opatření uvedených v odstavci 1, které ke dni přistoupení dosud nebylo předmětem nabídkového řízení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie, se použijí pravidla a ustanovení uvedená v článku 8.
3. Komise může v řádně odůvodněných případech na žádost dotyčného členského státu a pouze pokud jde o roční splátky, jež mají být ještě přiděleny ze souhrnného rozpočtu, rozhodnout o změně poskytované pomoci Společenství s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v článku 7. Změna pomoci Společenství se netýká části opatření, na které se vztahuje úvěr podepsaný u EIB, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí.
Platby prováděné Komisí v rámci opatření uvedeného v odstavci 1 se převedou na nejdříve zahájený závazek přijatý nejprve podle nařízení (ES) č. 1267/1999, a poté podle tohoto nařízení.
4. Na opatření uvedená v odstavci 1 se nadále použijí pravidla týkající se kritérií poskytování pomoci pro výdaje podle nařízení (ES) č. 1267/1999 kromě řádně odůvodněných případů, o kterých rozhodne Komise na žádost dotyčného členského státu.
5. Komise může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech rozhodnutím povolit zvláštní výjimky z pravidel použitelných podle tohoto nařízení na opatření uvedená v odstavci 1.
Článek 17
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Orientační rozdělení celkových prostředků Fondu soudržnosti mezi členské státy, jež jsou příjemci pomoci, jak je uvedeno v čl. 4 třetím pododstavci:
Řecko: 16 % až 18 % z celkové částky,
Španělsko: 61 % až 63,5 % z celkové částky,
Irsko: 2 % až 6 % z celkové částky,
Portugalsko: 16 % až 18 % z celkové částky.
Orientační rozdělení celkových prostředků Fondu soudržnosti mezi členské státy, jež jsou příjemci pomoci, jak je uvedeno v čl. 4 pátém pododstavci:
Česká republika: 9,76 % až 12,28 % z celkové částky,
Estonsko: 2,88 % až 4,39 % z celkové částky,
Kypr: 0,43 % až 0,84 % z celkové částky,
Lotyšsko: 5,07 % až 7,08 % z celkové částky,
Litva: 6,15 % až 8,17 % z celkové částky,
Maďarsko: 11,58 % až 14,61 % z celkové částky,
Malta: 0,16 % až 0,36 % z celkové částky,
Polsko: 45,65 % až 52,72 % z celkové částky,
Slovinsko: 1,72 % až 2,73 % z celkové částky,
Slovensko: 5,71 % až 7,72 % z celkové částky.
PŘÍLOHA II
PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ
Komise může po dohodě s přijímajícím členským státem za účelem poskytování pomoci seskupovat projekty a také stanovit technicky a finančně samostatné etapy projektu.
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
Etapou se mohou rozumět i přípravné a technické studie a studie proveditelnosti nezbytné pro provádění projektu.
Ke splnění kritéria obsaženého v čl. 1 odst. 3 třetí odrážce lze seskupovat projekty splňující tyto tři podmínky:
- a) projekty se musí nacházet v téže oblasti nebo na téže dopravní ose;
- b) projekty musí být uskutečňovány podle celkového plánu pro danou oblast nebo osu s jasně definovanými cíli, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 3;
Komise posuzuje žádosti o pomoc, aby především ověřila, že správní a finanční mechanismy jsou přiměřené k zajištění účinného provádění projektu.
Podle čl. 13 odst. 3 Komise stanoví na základě hodnocení projektů jejich předpokládaný vliv se zřetelem k cílům fondu, kvantifikovaný pomocí vhodných ukazatelů.
Přijímající členské státy poskytují veškeré nezbytné informace, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 4, včetně výsledků studií proveditelnosti a předběžných hodnocení. Aby bylo toto hodnocení co nejúčinnější, poskytují členské státy rovněž výsledky hodnocení vlivu na životní prostředí ve shodě s právními předpisy Společenství a toho, zda tyto výsledky odpovídají celkové strategii ochrany životního prostředí či dopravy na daném území nebo na úrovni odvětví, a v případě potřeby i
uvedení případných možností, které nebyly zvoleny, a
propojení s projekty obecného zájmu nacházejícími se na téže dopravní ose.
Rozpočtové závazky jsou uskutečňovány na základě rozhodnutí Komise o schválení dotyčných opatření (projekt, etapa projektu, skupina projektů, studie či opatření technické podpory). Délka platnosti závazků se stanoví podle povahy opatření a konkrétních podmínek pro jeho provádění.
Rozpočtové závazky na pomoc poskytnutou projektům, etapám projektů či skupinám projektů se provádějí jedním z těchto dvou způsobů:
- a) závazky na projekty podle čl. 3 odst. 1, které mají být prováděny alespoň po dobu dvou let, se zpravidla a s výhradou písmene b) provádějí v ročních přídělech.
Závazky na první roční příděl se uskuteční, když Komise přijme rozhodnutí o poskytnutí pomoci Společenství. Závazky týkající se dalších ročních přídělů vycházejí z původního nebo upraveného finančního plánu projektu a obvykle se stanoví na počátku každého rozpočtového roku, zpravidla k 30. dubnu daného roku, na základě předpokládaných výdajů na projekt v běžném roce;
- b) u projektů, které mají být prováděny po dobu kratší než dva roky nebo kde pomoc Společenství nepřevýší 50 milionů EUR, lze učinit počáteční závazek 80 % pomoci, když Komise přijme rozhodnutí o poskytnutí pomoci Společenství.
Závazek k zůstatku bude uskutečněn podle provádění projektu.
V případě studií a opatření technické podpory podle čl. 3 odst. 2 se pomoc přidělí, když Komise dotyčné opatření schválí.
Způsoby provádění závazků musí být blíže určeny v rozhodnutích Komise o schválení dotyčných opatření.
Kromě řádně odůvodněných případů se ruší pomoc poskytovaná na projekt, skupinu projektů nebo etapu projektu, na nichž práce nezačala do dvou let ode dne, kdy měla začít dle rozhodnutí o poskytnutí pomoci nebo ode dne schválení pomoci, pokud k tomuto schválení dojde později.
V každém případě Komise včas informuje členské státy a určený orgán, kdykoli nastane nebezpečí zrušení.
Platby finanční pomoci podle odpovídajících rozpočtových závazků se převádějí orgánu či subjektu určenému pro tento účel v žádosti podané dotyčným přijímajícím členským státem. Platby mohou mít formu zálohových plateb, průběžných plateb anebo plateb konečného zůstatku. Průběžné platby a platby konečného zůstatku se musí vztahovat na skutečně zaplacené výdaje, které musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními dokumenty rovnocenné důkazní hodnoty.
Platby se provádějí takto:
- a) jakmile bude přijato rozhodnutí o poskytnutí pomoci ze strany Společenství, s výjimkou řádně odůvodněných případů, provede se po podpisu smluv týkajících se zadávání veřejných zakázek jediná platba zálohy ve výši 20 % pomoci fondu, jak o ní bylo na počátku rozhodnuto.
Celou zálohu nebo její část uhradí určený orgán nebo subjekt uvedený v odstavci 1, jestliže není Komisi podána žádost o platbu do 12 měsíců ode dne, kdy byla platba zálohy provedena;
- b) průběžné platby smějí být vyplaceny, pokud práce na dokončení projektu uspokojivě pokračují; průběžné platby jsou prováděny k uhrazení potvrzených a skutečně zaplacených výdajů, jsou-li splněny tyto podmínky:
členský stát podal žádost, kde popisuje stav projektu z hlediska materiálních i finančních ukazatelů a soulad projektu s rozhodnutím o poskytnutí pomoci, včetně případných zvláštních podmínek spojených s pomocí,
byly vzaty v úvahu připomínky a doporučení vnitrostátních kontrolních orgánů nebo kontrolních orgánů Společenství, zejména co se týče nápravy zjištěných nebo předpokládaných nesrovnalostí,
jsou uvedeny hlavní technické, finanční i právní obtíže, které nastaly, jakož i opatření k jejich nápravě,
jsou analyzovány všechny odchylky od původního finančního plánu,
jsou popsána opatření učiněná k propagaci projektu.
Komise neprodleně uvědomí členské státy, pokud není některá z výše uvedených podmínek splněna;
- c) celková částka plateb podle písmen a) a b) nesmí překročit 80 % celkové poskytnuté pomoci. Toto procento lze u důležitých projektů rozvržených na roční příděly v odůvodněných případech zvýšit na 90 %;
Není-li Komisi zaslána závěrečná zpráva uvedená v odstavci 2 do 18 měsíců od konce lhůty pro dokončení prací a pro platby podle rozhodnutí o poskytnutí pomoci, zruší se část pomoci představující konečný zůstatek pro projekt.
Členské státy určí orgány oprávněné vydávat potvrzení podle odst. 2 písm. d) a odst. 3 písm. d).
Členské státy zajistí, aby se žádosti o platbu podávaly Komisi zpravidla třikrát do roka, a to nejpozději k 1. březnu, 1. červenci a 1. listopadu.
Platby se převádějí orgánu či subjektu určenému členským státem zpravidla do dvou měsíců po obdržení přípustné žádosti o platbupokud jsou dostupné rozpočtové prostředky.
Pro studie a ostatní opatření podle čl. 3 odst. 2 Komise stanoví vhodné platební postupy.
Komise stanoví společná pravidla o způsobilosti výdajů.
Žádosti o pomoc se podávají Komisi spolu se souvisejícím plánem financování v v eurech nebo v národní měně.
Částky pomoci a plány financování schválené Komisí musí být uvedeny v v eurech.
Přehled výdajů dokládající příslušnou žádost o platbu musí být vypracován v v eurech nebo v národní měně.
Platby v rámci finanční pomoci Komise převádí orgánu určenému členským státem pro příjem těchto plateb v v eurech.
Pro členské státy, jež se neúčastní na euru, je přepočítacím koeficientem účetní kurz Komise.
Komise a členský stát zajišťují účinné monitorování provádění projektů Společenství spolufinancovaných z fondu. Monitorování se provádí s využitím společně dohodnutých postupů pro podávání zpráv, kontroly výběrových souborů a zřizování výborů za tímto účelem.
Monitorování se provádí na základě materiálních a finančních ukazatelů. Ukazatele musí odpovídat zvláštní povaze projektu a jeho cílům. Jsou uspořádány tak, aby dokládaly
dosažený stupeň rozpracovanosti projektu se zřetelem k původně stanovenému plánu a cílům,
dosažené výsledky v oblasti řízení a všechny související obtíže.
Na základě dohody mezi dotyčným členským státem a Komisí se vytvoří monitorovací výbory.
Výbory jsou složeny ze zástupců orgánů a subjektů určených členským státem, Komise a případně EIB.
Pokud jsou pro uskutečňování projektu příslušné regionální a místní orgány a případně pokud jsou projektem přímo dotčeny, jsou také v těchto výborech zastoupeny.
Orgán či subjekt určený pro tyto účely členským státem předloží Komisi do tří měsíců od ukončení každého celého roku provádění zprávu o průběhu za každý projekt. Závěrečnou zprávu předloží Komisi do šesti měsíců po ukončení projektu či etapy projektu.
Tato zpráva musí obsahovat
- a) popis provedených prací, včetně materiálních ukazatelů, výdajů podle kategorie práce a všech opatření přijatých podle zvláštních ustanovení rozhodnutí o poskytnutí pomoci;
- b) informace o všech propagačních opatřeních;
- c) potvrzení, že práce odpovídají rozhodnutí o poskytnutí pomoci;
- d) počáteční posouzení, zda je pravděpodobné, že bude dosaženo plánovaných výsledků uvedených v čl. 13 odst. 4, zejména včetně
dne, kdy se skutečně začalo pracovat na projektu,
způsobu, jak bude projekt řízen poté, co skončí,
případného potvrzení finančních předpokladů, zejména co se týče provozních nákladů a očekávaných výnosů,
potvrzení socioekonomických předpovědí, zvláště očekávaných nákladů a přínosů,
uvedení přijatých opatření na ochranu životního prostředí a nákladů na ně, včetně souladu se zásadou „znečišťovatel platí.“
Komise na základě výsledků monitorování, se zřetelem k připomínkám monitorovacího výboru a případně na návrh členských států upraví původně schválené částky a podmínky pro poskytování pomoci a rovněž předpokládaný plán financování.
Rozhodnutí o poskytnutí pomoci stanoví vhodné postupy pro provádění změn, které rozlišuje podle jejich povahy a důležitosti.
Pro zvýšení účinnosti fondu Komise zajistí, aby byla při jeho správě věnována zvláštní pozornost průhlednosti řízení.
Pravidla pro monitorování jsou stanovena v rozhodnutích Komise schvalujících projekty.
Komise a členské státy spolupracují na základě dvoustranných správních dohod s cílem koordinovat plány, způsoby a provádění kontrol, aby se dosáhlo jejich maximální užitečnosti. Výsledky provedených kontrol si neprodleně sdělí. Alespoň jednou ročně jsou prošetřeny a vyhodnoceny:
- a) výsledky kontrol provedených členským státem a Komisí;
- b) veškeré připomínky vznesené jinými kontrolními subjekty nebo orgány členského státu nebo Společenství;
- c) finanční dopad zjištěných nesrovnalostí, opatření již přijatá nebo opatření dosud potřebná k jejich nápravě a případně úpravy řídicích a kontrolních systémů.
Po tomto prošetření a vyhodnocení, aniž jsou dotčena opatření, která musí členský stát neprodleně přijmout podle článku H, může Komise vznést připomínky, zejména k finančnímu dopadu všech zjištěných nesrovnalostí. Tyto připomínky jsou určeny členskému státu a orgánu určenému pro dotyčný projekt. Je-li to nezbytné, jsou k těmto připomínkám připojeny požadavky na opatření pro odstranění nedostatků v řízení a nápravu zjištěných nesrovnalostí, které dosud nebyly odstraněny. Členský stát se může k těmto připomínkám vyjádřit.
Jestliže Komise přijala závěry poté, co členský stát vyjádřil své připomínky nebo se nevyjádřil, přijme členský stát ve stanovené lhůtě nezbytná opatření, aby vyhověl požadavkům Komise, a uvědomí ji o nich.
Aniž je dotčen tento článek, může Komise pozastavit celou průběžnou platbu nebo její část, jestliže zjistí, že dotyčný výdaj souvisí se závažnou nesrovnalostí. Komise uvědomí dotyčný členský stát o přijatém opatření a jeho důvodech.
Není-li ve dvoustranných správních dohodách stanoveno jinak, uchovávají příslušné orgány dostupné pro Komisi veškeré podklady (buď v originále, nebo v ověřených kopiích na obecně přijímaných nosičích dat) týkající se výdajů a kontrol daného projektu po dobu tří let poté, co Komise proplatí konečný zůstatek pro daný projekt.
Tato lhůta se přerušuje buď v případě soudního řízení, nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.
Jestliže po dokončení nezbytných ověření dojde Komise dojde k závěru, že
- a) provádění projektu neopravňuje k celé pomoci poskytnuté na projekt ani její části, včetně toho, že nebyla splněna některá z podmínek rozhodnutí o poskytnutí pomoci, a zejména v případě významné změny ovlivňující povahu a podmínky provádění projektu, pro niž nebyla Komise požádána o souhlas, nebo
- b) v souvislosti s pomocí z fondu vznikla nesrovnalost a dotyčný členský stát neučinil potřebná opatření k její nápravě,
pozastaví Komise pomoc na projektu, o nějž se jedná, a s uvedením důvodů vyzve členský stát, aby se v určité lhůtě vyjádřil.
Jestliže členský stát vznese námitky proti připomínkám Komise, pozve jej Komise ke konzultaci, při které obě strany vyvinou úsilí k dosažení dohody o připomínkách a závěrech, které z nich plynou.
Pokud není po uplynutí lhůty stanovené Komisí dosaženo dohody, rozhodně Komise do tří měsíců, s ohledem na všechny připomínky členského státu, že
- a) sníží zálohu podle čl. D odst. 2, nebo
- b) provede požadované finanční opravy a zruší celou pomoc poskytnutou na dotyčný projekt nebo její část.
Při těchto rozhodnutích je nezbytné dodržovat zásadu proporcionality. Komise bere při rozhodování o výši nápravy v úvahu druh nesrovnalosti nebo změny a rozsah potenciálních finančních důsledků zjištěných nedostatků v systémech řízení nebo kontroly. Veškerá snížení nebo zrušení pomoci vedou k navrácení vyplacených částek.
Neoprávněně vyplacené částky, které mají být získány zpět, jsou navráceny Komisi. Neoprávněně vyplacené částky, které mají být získány zpět, jsou navráceny Komisi. Nenavrácené částky se zvyšují o úrok z prodlení podle pravidel stanovených Komisí.
Komise stanoví podrobná pravidla k provedení odstavců 1 až 3 a uvědomí o nich členské státy a Evropský parlament.
V souvislosti s uplatňováním pravidel Společenství pro zadávání veřejných zakázek uvedou oznámení zveřejněná v Úředním věstníku Evropských společenství projekty, u nichž bylo požádáno o pomoc Společenství nebo kde byla pomoc schválena.
Informace, které musí obsahovat výroční zpráva podle článku 14, jsou uvedeny v příloze k této příloze.
Komise pořádá informační schůzky s členskými státy každých šest měsíců.Na těchto schůzkách informuje Komise členské státy zejména o skutečnostech významných pro výroční zprávu a o opatřeních a rozhodnutích, která přijala. Před schůzkou zašle Komise včas související dokumenty členským státům.
Pokud je to na základě získaných zkušeností nutné, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem ustanovení této přílohy pozměnit.
Výroční zpráva obsahuje tyto informace:
a) „projektem“ hospodářsky nedělitelný soubor prací splňujících přesně vymezenou technickou funkci s jasně stanovenými cíli, z nichž lze usoudit, zda projekt splňuje kritéria stanovená v čl. 10 odst. 5 první odrážce;
b) „technicky a finančně samostatnou etapou“ etapa, jejíž provozní samostatnost lze doložit.
c) dohled nad projekty musí provádět subjekt pověřený koordinací a monitorováním skupiny projektů v případech, kdy projekty uskutečňují odlišné příslušné orgány.
d) konečný zůstatek pomoci Společenství, vypočtený na základě potvrzených a skutečně zaplacených výdajů, se vyplatí, pokud
projekt, etapa projektu nebo skupina projektů byly uskutečněny podle svých cílů,
určený orgán nebo subjekt uvedený v odstavci 1 podá Komisi žádost o platbu do šesti měsíců od konce lhůty pro dokončení prací a pro výdaje stanovené v rozhodnutí o poskytnutí pomoci na projekt, etapu projektu nebo skupinu projektů,
Komisi je předložena závěrečná zpráva uvedená v čl. F odst. 4,
členský stát potvrdí Komisi, že informace uvedené v žádosti o platbu a ve zprávě jsou správné,
členský stát zašle Komisi prohlášení uvedené v čl. 12 odst. 1,
byla provedena všechna informační a propagační opatření přijatá Komisí podle čl. 14 odst. 3.
1. finanční pomoc přidělená a vyplacená z fondu s ročním rozdělením mezi jednotlivé členské státy a typy projektů (životní prostředí nebo doprava);
2. hospodářský a sociální vliv fondu v členských státech a vliv na hospodářskou a sociální soudržnost v Unii, včetně vlivu na zaměstnanost;
3. souhrnné informace o programech prováděných v přijímajících členských státech pro splnění podmínek hospodářské soudržnosti podle článku 104c Smlouvy a o uplatňování článku 6 nařízení;
4. informace o závěrech Komise s ohledem na pozastavení financování z rozhodnutí Komise, uvedených například v čl. 6 odst. 1 a 2;
5. příspěvek z fondu ke snahám přijímajících členských států provádět politiku Společenství v oblasti životního prostředí a posílit infrastrukturu transevropských dopravních sítí; rovnováha mezi projekty v oblasti životního prostředí a projekty souvisejícími s dopravní infrastrukturou;
6. hodnocení slučitelnosti činností fondu s politikami Společenství, včetně politik v oblasti ochrany životního prostředí, dopravy, soutěže a zadávání veřejných zakázek;
7. opatření přijatá pro zajištění koordinace a souladu mezi projekty financovanými z fondu a jinými opatřeními financovanými příspěvky z rozpočtu Společenství, Evropské investiční banky a jiných finančních nástrojů Společenství;
8. investice vynaložené přijímajícími členskými státy na ochranu životního prostředí a dopravní infrastrukturu;
9. financované přípravné studie a opatření technické podpory, včetně bližšího určení typů těchto studií a opatření;
10. výsledky posouzení, monitorování a hodnocení projektů, včetně informací o všech úpravách projektů na základě těchto výsledků posouzení, monitorování a hodnocení;
11. podíl EIB na hodnocení projektů;
12. souhrnné informace o výsledcích provedených kontrol, zjištěných nesrovnalostech a probíhajících správních a soudních řízeních.