1. Pro účely této směrnice se „textilními výrobky“ rozumějí jakékoliv surové, částečně nebo zcela opracované, rozpracované nebo zpracované, předupravené nebo zhotovené výrobky, které jsou složeny výhradně z textilních vláken, bez ohledu na použitý postup směsování nebo spojování.

2. Pro účely této směrnice se „textilním vláknem“ rozumí

• útvar charakterizovaný svou ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k maximálnímu příčnému rozměru, což jej činí vhodným pro textilní použití,

• ohebné pásky nebo dutinky, jejichž zřejmá šířka je maximálně 5 mm, včetně pásků řezaných z širších pásů nebo fólií vyrobených z látek používaných pro výrobu vláken uvedených v položkách 19 až 41 v příloze I a vhodných pro textilní použití; zřejmou šířkou se rozumí šířka pásku nebo šířka dutinky ve složeném, zploštělém, slisovaném nebo zkrouceném stavu, nebo průměrná šířka v případě, že šířka není jednotná.

3. K níže uvedeným výrobkům se přistupuje stejným způsobem jako k textilním výrobkům a tyto výrobky podléhají ustanovením této směrnice:

• výrobky, u nichž tvoří textilní vlákna nejméně 80 % celkové hmotnosti,

• potahy nábytku, deštníků a slunečníků, u nichž tvoří textilní složky nejméně 80 % celkové hmotnosti; obdobně textilní složky vícevrstvých podlahových krytin, matrací a výrobků pro kempování, oteplovací vložky do obuvi, rukavic, palčáků a rukavic bez prstů za předpokladu, že tyto části nebo vložky tvoří nejméně 80 % hmotnosti celého výrobku,

• textilie, které jsou obsaženy v jiných výrobcích a tvoří jejich neoddělitelnou součást, pokud je uvedeno jejich složení.

1. Názvy a popisy vláken ve smyslu článku 2 jsou uvedeny v příloze I.

2. Použití názvů uvedených v tabulce v příloze I je vyhrazeno pro vlákna, jejichž podstata je uvedena ve stejné položce dané tabulky.

3. Žádný z těchto názvů nesmí být používán v žádném jazyce pro jakékoli jiné vlákno, a to ani samostatně, ani jako základ slova, ani jako přídavné jméno.

4. Výraz „hedvábí“ nesmí být používán pro označování tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných nití z textilních vláken.

1. Žádný textilní výrobek nesmí být označen jako „100 %“, „čistý“ nebo „pouze z“, pokud není složen výhradně ze stejných vláken; nesmí být použit ani obdobný výraz.

2. Textilní výrobek může obsahovat až 2 % hmot. cizích vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné z technických důvodů a nepřidává se v rámci obvyklé praxe. Tato tolerance se zvyšuje na 5 % v případě textilních výrobků, které prošly procesem mykání.

1. Vlněný výrobek může být označen výrazem:

• „lana virgen“ nebo „lana de esquilado“,

• „ren, ny uld“,

• „Schurwolle“,

• „παρθέυο μαλλί“,

• „fleece wool“ nebo „virgin wool“,

• „laine vierge“ nebo „laine de tonte“,

• „lana vergine“ nebo „lana di tosa“,

• „scheerwool“,

• „lã virgem“,

• „uusi villa“,

• „ren ull“,

• „střižní vlna“,

• „uus vill“,

• „élőgyapjú“,

• „pirmlietojuma vilna“nebo„cirptā vilna“,

• „natūralioji vilna“,

• „élőgyapjú“,

• „suf verġni“,

• „żywa wełna“,

• „runska volna“,

• „strižná vlna“,

• „необработена вълна“,

• „lână virgină“

pouze tehdy, pokud je složen výhradně z vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému jinému spřádacímu a/nebo zplsťovacímu procesu než tomu, který je vyžadován při výrobě daného výrobku, a která nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.

2. Odchylně od odstavce 1 se mohou použít tam uvedené výrazy k popisu vlny obsažené ve směsi vláken, pokud

V případech uvedených v tomto odstavci musí být stanoveno úplné procentuální složení směsi.

3. Tolerance opodstatněná technickými důvody ve spojitosti s výrobou je omezena na 0,3 % vlákenných příměsí v případě výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání.

1. Textilní výrobek složený ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž jeden druh tvoří nejméně 85 % celkové hmotnosti, se označí

• názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje údaj o jeho hmotnostním podílu v procentech, nebo

• názvem druhu tohoto vlákna, po němž následuje výraz „nejméně 85 %“, nebo

• úplným údajem o procentuálním složení výrobku.

2. Textilní výrobek, který se skládá ze dvou nebo více druhů vláken, z nichž žádný druh nedosahuje 85 % celkové hmotnosti, se označí názvem a procentuálním hmotnostním podílem alespoň dvou hlavních druhů vláken, za nimi se uvedou názvy dalších druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí podle jejich hmotnostního podílu, s doplněním nebo bez doplnění jejich hmotnostního podílu v procentech. Avšak:

3. Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem „směs bavlna – len“, který musí být doplněn specifikací složení „čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“.

4. U textilních výrobků určených pro konečného spotřebitele se u údajů o procentuálním složení uvedených v odstavcích 1, 2, 3 a 5:

Při analýze se tyto tolerance počítají samostatně; celková hmotnost braná v úvahu při výpočtu tolerance podle písmene b) je hmotnost vláken v hotovém výrobku po odečtení hmotnosti případných cizích vláken zjištěných při uplatnění tolerance podle písmene a).

Kumulování tolerancí uvedených pod písmeny a) a b) se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze s uplatněním tolerance podle písmene a) mají stejnou chemickou podstatu jako jeden nebo více druhů vláken uvedených na etiketě.

U zvláštních výrobků, u kterých výrobní technologie vyžaduje tolerance vyšší než ty, které jsou uvedeny pod písmeny a) a b), mohou být při kontrole shody výrobku podle čl. 13 odst. 1 povoleny vyšší tolerance pouze ve výjimečných případech, a pokud výrobce podá náležité odůvodnění. Členské státy o tom neprodleně uvědomí Komisi.

5. U výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, je možné použít výrazy „směs vláken“ nebo „nespecifikované složení textilie“.

1. Textilní výrobky ve smyslu této směrnice musí být opatřeny etiketou nebo jinak označeny vždy, když jsou uváděny na trh pro výrobní nebo obchodní účely; toto označení etiketami nebo jiné označení může být nahrazeno či doplněno průvodními obchodními doklady, pokud tyto výrobky nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli nebo jsou dodávány ke splnění státní zakázky nebo zakázky jiné právnické osoby veřejného práva nebo zakázky obdobného subjektu v členských státech, kde toto pojetí není známo.

2.

1. Každý textilní výrobek složený ze dvou nebo více částí, z nichž každá obsahuje rozdílné druhy vláken, musí být označen etiketou, na níž je uveden obsah vláken v každé části. Toto označení etiketou není povinné pro části, které tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti výrobku, s výjimkou hlavních podšívek.

2. Pokud dva nebo více textilních výrobků tvoří běžně jednu jednotku a jsou složeny ze stejných druhů vláken, mohou být označeny pouze jednou etiketou.

3. Aniž je dotčen článek 12:

1. Odchylně od článků 8 a 9:

2. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby výrobky uvedené v odst. 1 písm. b) a c) byly nabízeny k prodeji tak, aby se konečný spotřebitel mohl plně seznámit se složením těchto výrobků.

Pro účely uplatňování čl. 8 odst. 1 a dalších ustanovení této směrnice, která se týkají označování textilních výrobků, se procentuální podíly vláken uvedené v článcích 4, 5 a 6 zjišťují tak, že se neberou v úvahu následující položky:

1. Kontroly, zda složení textilních výrobků odpovídá informacím poskytovaným podle této směrnice, se provádějí za použití metod analýzy stanovených ve směrnicích uvedených v odstavci 2.

Za tímto účelem se vypočtou procentuální podíly vláken uvedené v článcích 4, 5 a 6 na základě suché hmotnosti každého druhu vlákna upravené pomocí příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze II poté, co byly odstraněny položky uvedené v čl. 12 odst. 1, 2 a 3.

2. Metody odběru vzorků a analýzy, které musí být používány v členských státech ke stanovení složení vlákenných směsí výrobků, na které se vztahuje tato směrnice, budou stanoveny v samostatných směrnicích.

1. Žádný členský stát nesmí z důvodů, které se týkají názvů nebo údajů o složení, zakazovat nebo bránit uvádění textilních výrobků, které vyhovují ustanovením této směrnice, na trh.

2. Ustanovení této směrnice nebrání uplatnění ustanovení platných v každém členském státě a týkajících se ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví, označení původu, ochranných známek a potírání nekalé soutěže.

Ustanovení této směrnice se nevztahují na textilní výrobky, které

1. Doplňky k příloze I a doplňky a změny přílohy II této směrnice, které jsou nezbytné k přizpůsobení těchto příloh technickému pokroku, budou přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 6 směrnice 96/73/ES.

2. Nové metody kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí, jiné než metody uvedené ve směrnici 96/73/ES a ve směrnici Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí vláken(Úř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 1.), budou rovněž stanoveny podle tohoto postupu.

3. Název výboru uvedeného v článku 5 směrnice 96/73/ES zní „Výbor pro směrnice o názvech a označování textilií etiketami“.