Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 130w této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise(Úř. věst. C 180, 14.7.1995, s. 6.),
v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 1995 (Úř. věst. C 339, 18.12.1995, s. 60), společný postoj Rady ze dne 29. ledna 1996 (Úř. věst. C 87, 25.3.1996, s. 46) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 21. května 1996 (Úř. věst. C 166, 10.6.1996).),
vzhledem k tomu, že lidé v tísni, oběti přírodních katastrof, válek a ozbrojených konfliktů nebo jiných srovnatelných výjimečných okolnosti mají právo na mezinárodní humanitární pomoc, pokud se ukáže, že jejich vlastní orgány nejsou schopné jim zajistit účinnou pomoc;
vzhledem k tomu, že civilní akce na ochranu obětí ozbrojených konfliktů nebo jiných srovnatelných okolnostií se řídí mezinárodním právem a měly by být tedy považovány za součást humanitární pomoci;
vzhledem k tomu, že humanitární pomoc nezahrnuje pouze akce na záchranu životů v kritických situacích nebo jejich bezprostředních následků, ale také činnosti, jejichž cílem je usnadnit nebo získat volný přístup k obětem a volný přísun takové pomoci;
vzhledem k tomu, že humanitární pomoc může předcházet opatřením pro rozvoj nebo obnovu, a musí tedy plně pokrývat krizové a pokrizové období; že v této souvislosti může zahrnovat také krátkodobou obnovu s cílem umožnit přísun pomoci, zabránit následnému zhoršení v dopadech krize a započít s pomocí postiženým, aby se dostali opětovně na minimální úroveň soběstačnosti;
vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí zejména preventivní akce, které by zajistily připravenost na rizika katastrof, a v této souvislosti je třeba, aby byl vytvořen vhodný systém včasného varování a zásahu;
vzhledem k tomu, že by proto měla být zajištěna a posílena účinnost a ucelenost preventivních a intervenčních systému Společenství a vnitrostátních a mezinárodních systémů zřízených pro potřeby, které jsou důsledkem přírodních i lidmi způsobených katastrof nebo srovnatelných výjimečných okolností;
vzhledem k tomu, že humanitární pomoc, jejímž jediným cílem je zabránit lidskému utrpení nebo je zmírnit, je poskytována obětem bez diskriminace založené na rase, příslušnosti k etnické skupině, náboženství, pohlaví, věku, národnosti nebo politické příslušnosti a nesmí být vedena ani podmíněna politickými úvahami;
vzhledem k tomu, že rozhodnutí o humanitární pomoci musí být nestranná a založená výhradně na potřebách a zájmech obětí;
vzhledem k tomu, že základem pro účinnost akcí humanitární pomoci Společenství je úzká koordinace mezi členskými státy a Komisí jak na úrovni rozhodování, tak na místě samém;
vzhledem k tomu, že Společenství musí jako svůj podíl na příspěvku k účinnosti mezinárodní humanitární pomoci podporovat spolupráci a koordinaci u svých akcí s akcemi třetích zemí;
vzhledem k tomu, že pro tento cíl je třeba stanovit kritéria pro spolupráci s nevládními organizacemi a mezinárodními subjekty a organizacemi specializujícími se na humanitární pomoc;
vzhledem k tomu, že je třeba zachovat, respektovat a podporovat nezávislost a nestrannost nevládních organizací a dalších humanitárních institucí při poskytování humanitární pomoci;
vzhledem k tomu, že by v humanitární oblasti měla být podporována spolupráce mezi nevládními organizacemi v členských státech a dalších vyspělých zemích a podobnými organizacemi v dotyčných třetích zemích;
vzhledem k tomu, že sama povaha humanitární pomoci vyžaduje, aby byl zřízen účinný, pružný a průhledný, a kde je to třeba, i rychlý rozhodovací proces týkající se financování humanitárních akcí a projektů;
vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny postupy pro provádění a správu humanitární pomoci Společenství financované ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství s tím, že mimořádná pomoc podle čtvrté loméské úmluvy AKP-ES ze dne 15. prosince 1989, ve znění dohody pozměňující uvedenou úmluvu podepsané na Mauriciu dne 4. listopadu 1995, se nadále bude řídit postupy a pravidly stanovenými v uvedené úmluvě,
KAPITOLA I
CÍLE A OBECNÉ ZÁSADY HUMANITÁRNÍ POMOCI
Článek 1
Článek 2
Hlavím cílem akcí humanitární pomoci podle článku 1 je
a) záchrana a ochrana života během ohrožení a jeho bezprostředních následcích při přírodních katastrofách, které si vyžádaly značné ztráty na životech, fyzické, psychologické nebo sociální utrpení nebo hmotné škody;
b) poskytnutí potřebné pomoci a zmírnění utrpení lidem postiženým dlouhodobou krizí způsobenou zejména ozbrojenými konflikty nebo válkami, které mají stejné důsledky jako ty, které jsou uvedené v písmenu a), zejména pokud se ukáže, že jejich vlády nejsou schopné pomoci nebo pokud neexistuje žádná úřední moc;
c) pomoci financovat dopravu pomoci a úsilí zajistit, aby pomoc byla dostupná těm, kterým je určena, všemi dostupnými logistickými prostředky a ochranou humanitárního zboží a personálu, avšak s vyloučením akcí s obrannými důsledky;
d) provádět v úzké spolupráci s místními subjekty krátkodobou obnovu a rekonstrukci, zejména infrastruktury a vybavení, s cílem umožnit přísun pomoci, zabránit prohlubování dopadů krize a pomoci postiženým, aby opětovně dosáhli minimální úroveň soběstačnosti s přihlédnutím, pokud je to možné, k cílům dlouhodobého vývoje;
e) řešit důsledky pohybu obyvatelstva (uprchlíci, vysídlené osoby, navrátilci) způsobené přírodními nebo lidmi zaviněnými katastrofami a uskutečňovat programy na pomoc návratu do země původu a jejich nové usazení, pokud to podmínky stanovené v mezinárodních smlouvách umožňují;
f) zajistit připravenost na rizika přírodních katastrof nebo srovnatelných výjimečných okolností a používání vhodného a rychlého systému včasného varování a zásahu;
g) podpořit civilní operace na ochranu obětí ozbrojených konfliktů nebo srovnatelných nebezpečí v souladu se stávajícími mezinárodními smlouvami.
Článek 3
Článek 4
Pomoc Společenství podle článků 1 a 2 může být použita také na financování:
přípravných studií a studií o proveditelnosti humanitárních akcí a hodnocení humanitárních projektů a plánů,
akcí pro sledování humanitárních projektů a plánů,
menších výukových programů a obecných studií z oblasti humanitárních akcí postupně omezovaných, pokud financování probíhá více let,
nákladů na zdůraznění, že jde o pomoc Společenství,
veřejných osvětových a informačních kampaní, jejichž cílem je zvýšit porozumění humanitárním otázkám, zejména v Evropě a ve třetích zemích, ve kterých financuje Společenství hlavní humanitární akce,
opatření k posílení koordinace Společenství s členskými státy, dalšími dárcovskými zeměmi, mezinárodními humanitárními organizacemi a institucemi, nevládními organizacemi a organizacemi, které je zastupují,
technické pomoci nezbytné pro provádění humanitárních projektů, včetně výměny technických znalostí a zkušeností mezi evropskými humanitárními organizacemi a subjekty nebo mezi nimi a takovými subjekty ve třetích zemích,
humanitárních operací při odstraňování min, včetně kampaní na zvýšení znalostí o nášlapných minách mezi místním obyvatelstvem.
Článek 5
KAPITOLA II
POSTUPY PRO PROVÁDĚNÍ HUMANITÁRNÍ POMOCI
Článek 6
Článek 7
1. Nevládní organizace způsobilé přijímat financování Společenství pro provádění akcí podle tohoto nařízení musí splňovat tato kritéria:
a) musí jít o neziskové a autonomní organizace založené v členském státě Společenství podle platných právních předpisů daného členského státu;
b) musí mít ústředí v členském státě Společenství nebo ve třetí zemi, která je příjemcem pomoci Společenství. Toto ústředí musí být skutečným místem rozhodování pro všechny akce financované podle tohoto nařízení. Výjimečně může být sídlo v jiné dárcovské třetí zemi.
2. Při rozhodování o způsobilosti nevládní organizace pro financování Společenstvím jsou brány v úvahu tyto faktory:
a) její kapacita v oblasti správy a finančního řízení,
b) její technické a logistické kapacity pro výkon zamýšlené akce,
c) její zkušenosti v oblasti humanitární pomoci,
d) výsledky předchozích akcí prováděných dotyčnou organizací, zejména těch, které byly financovány Společenstvím,
e) její připravenost účastnit se v případě potřeby na vybudování koordinačního systému pro humanitární akce,
f) její schopnost a připravenost pracovat se subjekty činnými v oblasti humanitární pomoci a základními společenstvími v dotyčných třetích zemích,
g) její nestrannost při provádění humanitární pomoci,
h) popřípadě její předchozí zkušenosti ze třetí země, ve které má být dotyčná humanitární akce provedena.
Článek 8
Článek 9
Článek 10
1. Aby zaručila a podpořila účinnost a ucelenost systémů humanitární pomoci Společenství a členských států, může Komise přijmout opatření nezbytná k podpoře úzké koordinace mezi jejími vlastními činnostmi a činnostmi členských států, jak na úrovni rozhodování, tak na místě samém. K tomuto účelu členské státy a Komise udržují systém pro výměnu informací.
2. Komise zajistí, aby byly humanitární akce financované Společenstvím koordinované a ucelené s operacemi mezinárodních organizací a subjektů, zejména těch, které jsou součástí systému OSN.
3. Komise usiluje o rozvoj spolupráce mezi Společenstvím a dárci ze třetích zemí v oblasti humanitární pomoci.
Článek 11
1. Komise stanoví podmínky pro přidělování, mobilizaci a provádění pomoci podle tohoto nařízení.
2. Pomoc se neuskuteční, pokud příjemce tyto podmínky nedodrží.
Článek 12
KAPITOLA III
POSTUPY PRO PROVÁDĚNÍ HUMANITÁRNÍCH AKCÍ
Článek 13
Následující akce se pokládají za naléhavé:
akce, které reagují na okamžité nepředvídané humanitární požadavky způsobené nenadálými přírodními nebo lidmi způsobenými katastrofami, jakými jsou povodně, zemětřesení, ozbrojené konflikty nebo srovnatelné situace,
akce omezené na dobu nepředvídatelné reakce v naléhavých situacích; odpovídající prostředky se vztahují na humanitární potřeby uvedené v první odrážce po dobu nepřesahující šest měsíců, stanovenou v rozhodnutí o financování.
Pokud akce splňují tyto podmínky a přesahují 2 miliony ECU:
přijme Komise rozhodnutí,
uvědomí písemně členské státy ve lhůtě 48 hodin,
vysvětlí své rozhodnutí na nejbližší schůzi výboru, a zejména uvede důvody pro mimořádný postup.
Článek 14
Článek 15
1. Komise přijímá prováděcí opatření k tomuto nařízení. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 17 odst. 4.
2. Regulativním postupem podle čl. 17 odst. 3 Komise:
rozhoduje o financování ochranných akcí uvedených v čl. 2 písm. c) v rámci humanitární pomoci Společenstvím,
rozhoduje o uskutečnění přímé akce Komise nebo o financování akce specializovaných subjektů členských států.
3. Řídícím postupem podle čl. 17 odst. 2 Komise:
schvaluje celkové plány akcí v určité zemi nebo regionu, kde je složitost a rozsah humanitární krize takový, že je pravděpodobné, že krize bude pokračovat, a finanční rámce pro tyto plány. V této souvislosti Komise a členské státy posoudí priority, které mají být stanoveny při provádění těchto celkových plánů,
rozhoduje o projektech přesahujících 2 miliony ECU, aniž je dotčen článek 13.
Článek 16
1. Jednou ročně projedná výbor uvedený v článku 17 obecné hlavní zásady humanitárních akcí, které mají být uskutečněny v následujícím roce, předložené zástupcem Komise a přezkoumá celkovou otázku koordinace humanitární pomoci Společenství s pomocí členských států a veškeré další obecné nebo zvláštní otázky týkající se pomoci Společenství v této oblasti.
2. Komise také podá výboru uvedenému v článku 17 informace o změnách nástrojů pro správu humanitární pomoci, včetně rámcové dohody o partnerství.
3. Výbor uvedený v článku 17 je také informován o záměrech Komise týkajících se hodnocení humanitárních akcí, pokud možno i s harmonogramem.
Článek 17
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 18
1. Komise pravidelně hodnotí akce humanitární pomoci financované Společenstvím, aby zjistila, zda splnily své cíle, a aby stanovila hlavní zásady pro zlepšení účinnosti akcí které budou následovat. Komise předloží výboru shrnutí, které uvede rovněž postavení zaměstnaných odborníků a hodnocení, která byla provedena a která tento výbor případně projedná. Hodnotící zprávy se na žádost zpřístupní kterémukoliv členskému státu.
2. Na žádost členských států a s jejich účastí může Komise také hodnotit výsledky humanitárních akcí a plánů Společenství.
Článek 19
Článek 20
Článek 21
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.