Směrnice Komise 98/53/ES ze dne 16. července 1998, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství určitých kontaminujících látek v potravinách (Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 85/591/EHS ze dne 20. prosince 1985 o zavedení metod Společenství pro odběr vzorků a analýzu pro sledování potravin určených k lidské spotřebě(Úř. věst. L 372, 31.12.1985, s. 50.), a zejména na článek 1 uvedené směrnice,
vzhledem k tomu, že nařízení Komise (ES) č. 1525/98 ze dne 16. července 1998, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 194/97, kterým se stanoví maximální limity určitých kontaminujících látek v potravinách(Úř. věst. L 201, 17.7.1998, s. 43.), stanoví maximální limity pro aflatoxiny v určitých potravinách;
vzhledem k tomu, že směrnice Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami(Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 14.) zavádí systém norem jakosti pro laboratoře pověřené členskými státy úředním dozorem nad potravinami;
vzhledem k tomu, že odběr vzorků má rozhodující vliv na přesnost stanovení množství aflatoxinů, které je v šarži rozloženo velmi nestejnoměrně;
vzhledem k tomu, že se jeví nezbytným stanovit obecná kritéria, jež musí metody analýzy splňovat, aby bylo zajištěno, že laboratoře pověřené kontrolou budou používat metody analýzy se srovnatelnou účinností;
vzhledem k tomu, že předpisy týkající se metod odběru vzorků a analýzy byly vypracovány na základě současných znalostí a mohou být přizpůsobeny tak, aby byl zohledněn pokrok ve vědeckých a technických poznatcích;
vzhledem k tomu, že se metody odběru vzorků používané v současné době příslušnými orgány v jednotlivých členských státech podstatně liší; že příslušné orgány v určitých členských státech nejsou schopny v krátké době uplatňovat všechna ustanovení této směrnice; že je tedy zapotřebí stanovit přiměřenou lhůtu k uplatňování těchto ustanovení;
vzhledem k tomu, že členské státy budou muset postupně upravit své metody odběru vzorků, aby dosáhly souladu s přílohami této směrnice do dne, od kterého musí být tato směrnice používána; že je tedy vhodné s členskými státy pravidelně prověřovat uplatňování těchto ustanovení;
vzhledem k tomu, že opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potraviny,
Článek 1
Článek 2
Článek 3
Článek 4
PŘÍLOHA I Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství aflatoxinů v určitých potravinách
1. ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI
Vzorky určené pro úřední kontrolu množství aflatoxinů v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení (ES) č. 1525/98 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.
| Šarže: | identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředníka jednotné vlastnosti, jakými jsou původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. |
| Část šarže: | určitá část velké šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná. |
| Dílčí vzorek: | množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže. |
| Souhrnný vzorek: | souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže. |
| Laboratorní vzorek: | vzorek určený pro laboratoratoř (= část souhrnného vzorku). |
Odběr vzorků musí být proveden oprávněným pracovníkem podle předpisů členských států.
Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně. Velké šarže se podle bodu 5 této přílohy rozdělí na části šarže, které se vzorkují samostatně.
Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah aflatoxinů, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.
Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.
Souhrnný vzorek se připraví sdružením a dostatečným promísením dílčích vzorků. Pro promísení musí být souhrnný vzorek rozdělen na stejné části podle zvláštních ustanovení bodu 5 této přílohy.
Promísení je nezbytné k tomu, aby každá část ze souhrnného vzorku obsahovala podíl celé šarže nebo části šarže.
Duplikátní vzorky za účelem výkonu rozhodnutí, obhajoby v obchodním sporu nebo rozhodčího řízení se odeberou ze zhomogenizovaného laboratorního vzorku, pokud to není v rozporu s předpisy členských států o odběru vzorků.
Každý laboratorní vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná předběžná opatření s cílem zabránit změně složení laboratorního vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.
Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle předpisů členského státu. O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol, který umožní jednoznačnou identifikaci šarže a v němž musí být uvedeny den a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.
Balení potravinových komodit mohou mít při obchodování formu volně ložených potravin, potravin v kontejnerech nebo v jednotlivých baleních (sáčcích, pytlích, jednotlivých maloobchodních baleních atd.). Odběr vzorků může být proveden u všech forem, v nichž je výrobek uváděn na trh.
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení bodu 5 této přílohy, může být níže uvedený vzorec použit jako vodítko pro vzorkování šarží, které mají při uvádění na trh formu jednotlivých balení (sáčků, pytlů, maloobchodních balení atd.):
rozsah výběru n =
hmotnost: v kg
Rozsah výběru: každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná místa se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo).
Hmotnost dílčího vzorku by měla být asi 300 gramů, pokud není v bodě 5 této přílohy stanoveno jinak, a s výjimkou koření, u něhož je hmotnost dílčího vzorku asi 100 gramů. U maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.
Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, závisí na hmotnosti šarže a musí se pohybovat v rozmezí od 10 do 100, pokud není v bodě 5 této přílohy stanoveno jinak. Čísla uvedená v níže uvedené tabulce mohou být použita pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.
Tabulka 1: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže
Hmotnost šarže (tuny) | Počet dílčích vzorků |
|---|---|
| ≤ 0,1 | 10 |
| >0,1 – ≤ 0,2 | 15 |
| >0,2 – ≤ 0,5 | 20 |
| >0,5 – ≤ 1,0 | 30 |
| >1,0 – ≤ 2,0 | 40 |
| >2,0 – ≤ 5,0 | 60 |
| >5,0 – ≤ 10,0 | 80 |
| >10,0 – ≤ 15,0 | 100 |
Tabulka 2: Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže
| Komodita | Hmotnost šarže (tuny) | Hmotnost nebo počet částí šarží | Počet dílčích vzorků | Hmotnost souhrnného vzorku (kg) |
|---|---|---|---|---|
| Sušené fíky a jiné sušené ovoce | ≥ 15 | 15 — 30 tun | 100 | 30 |
| < 15 | — | 10 — 100 | ≤ 30 | |
| Jádra podzemnice olejné, pistácie, para ořechy a jiné skořápkové plody | ≥ 500 | 100 tun | 100 | 30 |
| > 125 a < 500 | 5 částí šarží | 100 | 30 | |
| ≥ 15 a ≤ 125 | 25 tun | 100 | 30 | |
| < 15 | — | 10 — 100 | ≤ 30 | |
| Obiloviny | ≥ 1500 | 500 tun | 100 | 30 |
| > 300 a <1500 | 3 části šarže | 100 | 30 | |
| ≥ 50 a ≤ 300 | 100 tun | 100 | 30 | |
| < 50 | — | 10 — 100 | 1 — 10 | |
| Koření | ≥ 15 | 25 tun | 100 | 10 |
| < 15 | — | 10-100 | 1-10 |
Postup odběru vzorků
Pokud lze části šarže fyzicky oddělit, musí být každá šarže fyzicky rozdělena na části šarže podle tabulky 2 v bodě 5.1. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotností částí šarží, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hodnotu nejvýše o 20 %,
každá část šarže musí být vzorkována samostatně,
počet dílčích vzorků: 100. U šarží do 15 tun závisí počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, na hmotnosti šarže a musí být v rozmezí od 10 do 100 (viz bod 4.3),
hmotnost souhrnného vzorku = 30 kg; vzorek se před mletím promísí a rozdělí na tři stejné části po 10 kg (toto rozdělení na tři části není nutné u jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a kukuřice, jež jsou určeny pro další třídění nebo jiné fyzikální ošetření, bude to však záviset na dostupnosti zařízení schopného homogenizovat 30 kg vzorku). Je-li hmotnost souhrnného vzorku menší než 10 kg, nesmí být souhrnný vzorek rozdělen na tři části. U koření není hmotnost souhrnného vzorku vyšší než 10 kg, a dělení na části tedy není nutné,
laboratorní vzorek: část dílčího vzorku o hmotnosti 10 kg (každý vzorek musí být samostatně jemně rozemletý a důkladně promísený podle přílohy II, aby došlo k úplné homogenizaci),
pokud není možné použít výše uvedenou metodu odběru vzorků z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže (kvůli formě obalu, způsobu přepravy atd.), může být použita alternativní metoda odběru vzorků za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je v úplnosti popsána a dokumentována.
U jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a kukuřice, jež podléhají dalšímu třídění nebo jinému fyzickému ošetření, a u koření:
přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost vyhovují souhrnný vzorek nebo průměr z dílčích vzorků maximálnímu limitu,
odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost překračují souhrnný vzorek nebo průměr z dílčích vzorků maximální limit bez pochyb.
U jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a obilovin určených k přímé lidské spotřebě s výjimkou kukuřice, jež podléhají dalšímu třídění nebo jinému fyzickému ošetření:
přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost žádný z laboratorních vzorků nepřekračuje maximální limit,
odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost jeden nebo více laboratorních vzorků překračuje maximální limit bez pochyb,
jedná-li se o souhrnný vzorek do 10 kg:
přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost vyhovuje souhrnný vzorek maximálnímu limitu,
odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost souhrnný vzorek překračuje maximální limit bez pochyb.
Postup odběru vzorků
U těchto produktů může být použit postup odběru vzorků podle bodu 5.2.1. S ohledem na méně častý výskyt kontaminujících látek v těchto produktech nebo na novější formy obalů, v nichž se s produkty obchoduje, však mohou být použity jednodušší metody odběru vzorků.
U šarží obilovin do 50 tun může být v závislosti na hmotnosti šarže použit plán odběru vzorků sestávající z 10 až 100 dílčích vzorků po 100 g, vedoucí k souhrnnému vzorku o hmotnosti 1 až 10 kg. Hodnoty uvedené v níže uvedené tabulce mohou být použity pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.
Tabulka 3: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin
Hmotnost šarže (tuny) | Počet dílčích vzorků |
|---|---|
| ≤ 1 | 10 |
| > 1 – ≤ 3 | 20 |
| > 3 – ≤ 10 | 40 |
| > 10 – ≤ 20 | 60 |
| > 20 – ≤ 50 | 100 |
Přijetí šarže nebo části šarže
Viz bod 5.2.2.
5.4.1Postup odběru vzorků
Odběr vzorků podle rozhodnutí Komise 91/180/EHS ze dne 14. února 1991, kterým se stanoví určité metody analýzy a zkoušení syrového mléka a tepelně ošetřeného mléka(Úř. věst. L 93, 13.4.1991, s. 1.):
počet dílčích vzorků: nejméně 5,
hmotnost souhrnného vzorku: nejméně 0,5 kg nebo 0,5 l.
sprejem, če sestavljeni vzorec ustreza mejni vrednosti, ob upoštevanju merilne negotovosti in korekcije za izkoristek,
zavrnitev, če sestavljeni vzorec nedvomno presega mejno vrednost, ob upoštevanju merilne negotovosti in korekcije za izkoristek.
Mléčné výrobky
5.5.1.1Postup odběru vzorků
Odběr vzorků podle směrnice Komise 87/524/EHS ze dne 6. října 1987, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k chemické analýze trvanlivých mléčných výrobků(Úř. věst. L 306, 28.10.1987, s. 24.).
Počet dílčích vzorků: nejméně 5.
U ostatních mléčných výrobků se použije rovnocenná metoda odběru vzorků.
přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost vyhovuje souhrnný vzorek maximálnímu limitu,
odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost souhrnný vzorek překračuje maximální limit bez pochyb.
Ostatní odvozené výrobky s velmi malou hmotností částic, tj. mouka, fíková pasta, arašídové máslo (homogenní rozložení kontaminace aflatoxiny)
5.5.2.1Postup odběru vzorků
Počet dílčích vzorků: 100. U šarží do 50 tun by se měl počet dílčích vzorků pohybovat v závislosti na hmotnosti šarže od 10 do 100 (viz tabulka 3 v bodě 5.3.1. této přílohy),
hmotnost dílčího vzorku by měla být asi 100 g. U šarží ve formě maloobchodních balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení,
hmotnost souhrnného vzorku = 1 až 10 kg; vzorek musí být dostatečně promísen.
Počet vzorků, které mají být odebrány
Počet souhrnných vzorků, které mají být odebrány, závisí na hmotnosti šarže. Rozdělení velkých šarží na části šarže musí být provedeno tak, jak je uvedeno pro obiloviny v tabulce 2 v bodě 5.1,
každá část šarže musí být vzorkována samostatně,
přijetí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost vyhovuje souhrnný vzorek maximálnímu limitu,
odmítnutí, jestliže s přihlédnutím k nejistotě měření a po korekci na výtěžnost souhrnný vzorek překračuje maximální limit bez pochyb.
Postup odběru vzorků a přijetí tak, jak je stanoveno v bodech 5.2. a 5.3. této přílohy pro zemědělské produkty.
Použije se postup odběru vzorků uvedený pro mléko, odvozené výrobky a vícesložkové potraviny v bodech 5.4, 5.5 a 5.6.
přijetí, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost,
odmítnutí, jestliže souhrnný vzorek překračuje mimo rozumnou pochybnost maximální limit se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.
Odběr vzorků potravin při maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle výše uvedených ustanovení o odběru vzorků. Pokud to není možné, lze použít jiné účinné postupy odběru vzorků na stupni maloobchodu, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.
1. ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI
2. DEFINICE
3. OBECNÁ USTANOVENÍ
3.1 Pracovníci
3.2 Materiál, který má být odebrán
3.3 Předběžná opatření
3.4 Dílčí vzorky
3.5 Příprava souhrnného vzorku a laboratorních vzorků (částí dílčích vzorků)
3.6 Duplikátní vzorky
3.7 Balení a přeprava laboratorních vzorků
3.8 Uzavření a označení laboratorních vzorků
4. VYSVĚ TLUJÍCÍ USTANOVENÍ
4.1 Různé typy šarží
4.2 Hmotnost dílčího vzorku
4.3 Počet dílčích vzorků u šarží o hmotnosti nižší než 15 tun
5. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
5.1 Obecný přehled postupu odběru vzorků jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce, koření a obilovin
5.2. Jádra podzemnice olejné, pistácie a para ořechy
Sušené fíky
Obiloviny (šarže ≥ 3 50 tun)
Koření
5.2.2 Přijetí šarže nebo části šarže
5.3 Skořápkové plody kromě jader podzemnice olejné, pistácií a para ořechů
Sušené ovoce kromě fíků
Obiloviny (šarže do 50 tun)
5.4. Mléko
5.4.2 Sprejem lota ali sublota
5.5 Odvozené výrobky a vícesložkové potraviny
5.5.1.2 Přijetí šarže nebo části šarže
5.5.2.3 Přijetí šarže nebo části šarže
5.6 Ostatní odvozené výrobky s relativně vyšší velikostí částic (heterogenní rozložení kontaminace aflatoxiny)
5.7 Potraviny určené pro kojence a malé děti
5.7.1 Postup odběru vzorků
5.7.2 Přijetí šarže
6. ODBĚR VZORKŮ PŘI MALOOBCHODNÍM PRODEJI
PŘÍLOHA II Příprava vzorku a kritéria pro metody analýzy použité při úřední kontrole množství aflatoxinů v určitých potravinách
1. Úvod
Při postupu je třeba co nejvíce zamezit přístupu denního světla, protože se aflatoxiny pod vlivem ultrafialového záření postupně rozkládají. Vzhledem k tomu, že rozložení aflatoxinů je velmi nestejnoměrné, měly by být vzorky připraveny, a zejména homogenizovány, mimořádně pečlivě.
Veškerý materiál obdržený laboratoří má být použit k přípravě zkušebního materiálu.
Limity stanovené nařízením Komise (ES) č. 1525/98 se vztahují na jedlý podíl.
Množství aflatoxinů v jedlém podílu může být stanoveno takto:
skořápkové plody se zbaví skořápek a množství aflatoxinů se stanoví přímo v jedlém podílu,
pro přípravu vzorku se použijí celé skořápkové plody. Pro odběr vzorků a analýzu musí být odhadnuta hmotnost jader v souhrnném vzorku. Hmotnost jader v souhrnném vzorku se odhadne po stanovení vhodného faktoru pro podíl skořápky a jádra v celých skořápkových plodech. Tento podíl se používá ke stanovení množství jader v souhrnném vzorku odebraném pro přípravu vzorku a analýzu. Přibližně 100 celých skořápkových plodů se náhodně vybere ze šarže nebo se odloží z každého souhrnného vzorku. Podíl může být zjištěn zvážením celých skořápkových plodů, odstraněním skořápek a opětovným zvážením skořápek a jader. Podíl skořápek a jader může být laboratoří stanoven u řady vzorků, a může tak být použit pro další analýzy. Je-li však u laboratorního vzorku zjištěno překročení limitu, je třeba podíl stanovit u dotyčného vzorku za použití přibližně 100 skořápkových plodů, které byly odloženy.
Každý laboratorní vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, u něhož je prokázáno, že jím lze dosáhnout úplné homogenizace.
Pokud se maximální limit vztahuje na sušinu, stanoví se obsah sušiny v části homogenizovaného vzorku metodou, která prokazatelně umožňuje přesné stanovení obsahu sušiny.
Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem stvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného materiálu, pokud to není v rozporu s předpisy členských států o odběru vzorků.
Níže je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.
Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost
ropakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) být absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, stejný pracovník, stejná aparatura, stejná laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 × sr;srsměrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti;RSDrrelativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr/x) × 100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků;Rreprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) být absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 × sR;sRsměrodatná odchylka vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti;RSDRrelativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR/x) × 100];Metody analýzy použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s odstavci 1 a 2 přílohy směrnice 85/591/EHS.
Nejsou-li na úrovni Společenství předepsány zvláštní metody pro stanovení množství aflatoxinů v potravinách, mohou laboratoře zvolit jakoukoliv metodu za předpokladu, že splňuje níže uvedená kritéria:
| Kritérium | Rozsah koncentrací | Doporučená hodnota | Nejvyšší přípustná hodnota |
|---|---|---|---|
| Slepý pokus | celý rozsah | zanedbatelná | |
| Výtěžek — aflatoxin M1 | 0,01-0,05 μg/kg | 60 až 120 % | |
| >0,05 μg/kg | 70 až 110 % | ||
| Výtěžek — aflatoxiny B1, B2, G1, G2 | <1,0 μg/kg | 50 až 120 % | |
| 1-10 μg/kg | 70 až 110 % | ||
| >10 μg/kg | 80 až 110 % | ||
| Přesnost RSDR | celý rozsah | podle Horwitzovy rovnice | dvojnásobek hodnoty vypočtené z Horwitzovy rovnice |
Hodnoty platí jak pro B1, tak pro sumu B1 + B2 + G1 + G2,
pokud má být uvedena suma jednotlivých aflatoxinů B1 + B2 + G1 + G2, musí být odezva každého z nich na analytický systém buď známá, nebo stejná,
detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, protože přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace,
hodnoty přesnosti jsou vypočteny z Horwitzovy rovnice, tj.:
RSDR = 2 (1-0,5 logC)
kde:
RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR/x) × 100];
C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100 g/100 g, 0,001 = 1000 mg/kg).
Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukazuje, že u většiny rutinních metod analýzy nezáleží na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.
Uvede se výsledek analýzy korigovaný nebo nekorigovaný na výtěžek. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek analýzy korigovaný na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitů (viz příloha I body 5.2.2, 5.3.2, 5.4.2, 5.5.1.2 a 5.5.2.3).
Výsledek analýzy se uvede ve tvaru x ± U, kde x je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti 95 %.
Laboratoře musí splňovat požadavky směrnice Rady 93/99/EHS.
1. Úvod
1.1 Předběžná opatření
1.2 Výpočet podílu skořápek a jader v celých skořápkových plodech
2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby
4. Metody analýzy, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře
4.1 Definice
4.2 Obecné požadavky
4.3 Zvláštní požadavky
4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
4.5 Normy řízení jakosti laboratoře