Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

• „protokolem“ Montrealský protokol z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v posledním znění,

• „smluvní stranou“ kterákoli smluvní strana protokolu,

• „státem, který není smluvní stranou protokolu“ každý stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které pro určitou regulovanou látku nesouhlasily s tím, že budou vázány ustanoveními protokolu, která se vztahují na tuto látku,

• „regulovanými látkami“ chlorfluoruhlovodíky, jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky, halony, tetrachlormethan, 1,1,1-trichlorethan, methylbromid, hydrobromfluoruhlovodíky, hydrochlorfluoruhlovodíky a bromchlormethan, vyskytující se samostatně nebo ve směsi, bez ohledu na to, zda jsou nově vyrobené, znovuzískané, recyklované nebo regenerované. Tato definice se nevztahuje ani na regulované látky, které jsou obsaženy ve výrobku, s výjimkou nádoby používané pro přepravu nebo skladování této látky, ani na zanedbatelná množství kterékoli regulované látky, která vznikla náhodně nebo jako vedlejší produkt při výrobě z nezreagovaných vstupních surovin nebo která vznikla při použití jako technologické činidlo, které je součástí chemických látek jako stopové znečištění, ani na regulované látky, které jsou emitovány při výrobě nebo manipulaci s výrobkem,

• „chlorfluoruhlovodíky“ (CFC) regulované látky vyjmenované ve skupině I přílohy I včetně jejich izomerů,

• „jinými plně halogenovanými chlorfluoruhlovodíky“ regulované látky vyjmenované ve skupině II přílohy I včetně jejich izomerů,

• „halony“ regulované látky vyjmenované ve skupině III přílohy I včetně jejich izomerů,

• „tetrachlormethanem“ regulovaná látka uvedená ve skupině IV přílohy I,

• „1,1,1-trichlorethanem“ regulovaná látka uvedená ve skupině V přílohy I,

• „methylbromidem“ regulovaná látka uvedená ve skupině VI přílohy I,

• „hydrobromfluoruhlovodíky“ regulované látky vyjmenované ve skupině VII přílohy I včetně jejich izomerů,

• „bromchlormethanem“ regulovaná látka uvedená ve skupině IX přílohy I,

• „hydrochlorfluoruhlovodíky“ (HCFC) regulované látky vyjmenované ve skupině VII přílohy I včetně jejich izomerů,

• „novými látkami“ látky vyjmenované na seznamu v příloze II. Tato definice se vztahuje na látky, samotné nebo ve směsi, a bez ohledu to, zda jsou nově vyrobené, znovuzískané, recyklované nebo regenerované. Tato definice se nevztahuje na látky obsažené ve výrobku, jiném než je nádoba používaná pro přepravu nebo skladování této látky, ani na zanedbatelná množství kterékoli nové látky, která vznikla náhodně nebo jako vedlejší produkt při výrobě nebo z nezreagovaných vstupních surovin,

• „vstupní surovinou“ každá regulovaná látka nebo nová látka, jež je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněna proti svému původnímu složení, a jejíž emise jsou zanedbatelné,

• „technologickým činidlem“ každá regulovaná látka použitá jako chemické činidlo pro použití, která je uvedena v příloze VI, v zařízeních, jež existují k 1. září 1997 a jejichž emise jsou zanedbatelné. S ohledem na tato kritéria a řídicím postupem podle čl. 18 odst. 2 vypracuje Komise seznam podniků oprávněných k používání regulovaných látek jako technologických činidel a pro každý z dotčených podniků stanoví maximální úrovně emisí.

  S ohledem na nové informace nebo technický rozvoj, včetně přezkoumání uvedeného v rozhodnutí X/14 zasedání smluvních stran protokolu, Komise může:

  • a) řídicím postupem podle čl. 18 odst. 2 změnit seznam zmíněných podniků,
  • b) změnit přílohu VI. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3,

• „výrobcem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí regulované látky ve Společenství,

• „výrobou“ množství vyrobených regulovaných látek po odečtení množství, které bylo zneškodněno technologiemi postupy schválenými smluvními stranami, a po odečtení množství, které bylo zcela použito jako vstupní surovina nebo jako technologické činidlo při výrobě jiných chemických látek. Za „výrobu“ se nepovažuje znovuzískané, recyklované nebo regenerované množství,

• „potenciálem poškozování ozonu“ číselný údaj uvedený ve třetím sloupci přílohy I a představující míru vlivu každé regulované látky na ozonovou vrstvu,

• „vypočtenou úrovní“ množství stanovené vynásobením množství každé regulované látky jejím potenciálem poškozování ozonu a sečtením výsledků násobení samostatně pro každou skupinu regulovaných látek uvedenou v příloze I,

• „průmyslovou racionalizací“ převod buď mezi smluvními stranami protokolu, nebo uvnitř členského státu celé vypočtené úrovně výroby nebo její části z jednoho výrobce na druhého za účelem optimalizace hospodářské efektivnosti nebo jako odpověď na předpokládané nedostatky v dodávkách v důsledku uzavírání závodů,

• „uváděním na trh“ dodání či poskytnutí regulovaných látek nebo výrobků obsahujících regulované látky, na které se vztahuje toto nařízení, třetím osobám, za úplatu nebo bezplatně,

• „použitím“ použití regulovaných látek při výrobě nebo údržbě, zvláště při opětovném plnění výrobků nebo zařízení nebo v jiných procesech, kde nejsou použity jako vstupní suroviny nebo jako technologická činidla,

• „reverzním systémem klimatizace/tepelným čerpadlem“ kombinace součástí obsahujících chladivo propojených, aby tvořily jeden uzavřený okruh chlazení, v němž chladivo obíhá za účelem odnímání a předávaní tepla (např. chlazení, topení), procesy, které jsou zvratné v tom smyslu, že výparníky a kondenzátory jsou navrženy tak, aby byly ve své funkci zaměnitelné,

• „aktivním zušlechťovacím stykem“ postup stanovený v čl. 114 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství(Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 955/1999 (Úř. věst. L 119, 7.5.1999, s. 1.)),

• „znovuzískáním“ sběr a skladování regulovaných látek, pocházejících např. ze strojů, zařízení nebo ze zásobníků, při jejich údržbě nebo před jejich likvidací,

• „recyklací“ opakované použití regulovaných znovuzískaných látek po základním přečištění, jako je filtrace a sušení. U chladiv zahrnuje recyklace obvykle opětovné plnění zařízení, které je často prováděno na místě,

• „regenerací“ přepracování a zušlechtění znovuzískaných regulovaných látek postupy jako jsou filtrace, sušení, destilace a chemická úprava, za účelem obnovení vlastností látek, aby vyhovovaly určité normě jakosti, což často předpokládá zpracování v centrálním zařízení mimo místa použití,

• „podnikem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí, recykluje za účelem uvedení na trh nebo používá regulované látky pro průmyslové nebo obchodní účely ve Společenství nebo která propouští tyto dovážené látky do oběhu ve Společenství nebo která tyto látky vyváží ze Společenství pro průmyslové nebo obchodní účely.

1. S výhradou odstavců 5 až 10 je zakázána výroba:

S ohledem na návrhy členských států uplatňuje Komise postupem podle čl. 18 odst. 2 kriteria stanovená v rozhodnutí IV/25 smluvních stran přijatém, aby každoročně stanovily základní použití, pro která může být ve Společenství povolena výroba a dovoz regulovaných látek uvedených v prvním pododstavci, a aby určily uživatele, kteří mohou tato základní použití uplatňovat. Výroba a dovoz jsou povoleny, pouze pokud nejsou u žádné smluvní strany k dispozici vhodné náhradní látky nebo recyklované nebo regenerované regulované látky uvedené v prvním pododstavci.

2.

3. S výhradou odstavců 8, 9 a 10 zajistí každý výrobce, že:

Před 31. prosincem 2002 přezkoumá Komise úroveň výroby hydrochlorfluoruhlovodíků, aby určila, zda je vhodné navrhnout:

• snížení výroby před rokem 2008 a/nebo

• změnu úrovní výroby, která je stanovena v písmenech b), c) a d).

Toto přezkoumání vezme v úvahu celosvětový vývoj spotřeby hydrochlorfluoruhlovodíků, vývoz hydrochlorfluoruhlovodíků ze Společenství a z ostatních zemí OECD a technickou a hospodářskou dostupnost náhradních látek nebo technologií, jakož i mezinárodní vývoj v této oblasti na základě protokolu.

4. Komise uděluje licence uživatelům určeným v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem a s odst. 2 podbodem ii) a oznámí jim použití, pro něž je jim uděleno povolení a množství látek, které jsou oprávněni použít.

5. Výrobci může příslušný orgán členského státu, v němž se nachází jeho příslušná výroba, povolit, aby vyráběl regulované látky uvedené v odstavcích 1 a 2 a splnil tak žádosti, pro něž byla licence v souladu s odstavcem 4 udělena. Příslušný orgán dotčeného členského státu uvědomí předem Komisi o svém úmyslu udělit takové povolení.

6. Příslušný orgán členského státu, v němž se nachází dotčená výroba, může výrobci povolit překročení vypočtených úrovní výroby stanovených v odstavcích 1 a 2, aby tak uspokojil základní vnitřní potřeby smluvních stran podle článku 5 protokolu za podmínky, že dodatečné vypočtené úrovně výroby členského státu nepřesáhnou ty, které jsou pro tyto účely povoleny články 2A až 2E a 2H protokolu pro dotčená období. Příslušný orgán dotčeného členského státu uvědomí předem Komisi o svém záměru udělit takové povolení.

7. Umožňuje-li to protokol, může příslušný orgán členského státu, v němž se nachází dotčená výroba povolit výrobci, aby překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v odstavcích 1 a 2 a uspokojil tak případné základní nebo kritické použití smluvních stran na jejich žádost. Příslušný orgán dotčeného členského státu uvědomí předem Komisi o svém záměru udělit takové povolení.

8. Umožňuje-li to protokol, může příslušný orgán členského státu, v němž se nachází dotčená výroba, povolit výrobci, aby překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v odstavcích 1 až 7, přičemž vypočtené úrovně výroby členského státu nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jeho domácích výrobců stanovených v odstavcích 1 až 7 pro daná období. Příslušný orgán členského státu uvědomí předem Komisi o svém záměru udělit takové povolení.

9. Umožňuje-li to protokol, může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, povolit výrobci, aby překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v odstavcích 1 až 8, přičemž vypočtené úrovně výroby členského státu nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jeho domácích výrobců stanovených v odstavcích 1 až 8 pro daná období. Vyžaduje se rovněž dohoda s příslušným orgánem členského státu, v níž je stanoveno snížení výroby.

10. Umožňuje-li to protokol, může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, a s vládou dotčené třetí země povolit výrobci, aby spojil vypočtené úrovně výroby stanovené v odstavcích 1 až 9 s vypočtenými úrovněmi výroby povolenými výrobci třetí země na základě protokolu a vnitrostátních právních předpisů zmíněného výrobce, přičemž spojené vypočtené úrovně výroby obou výrobců nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby povolené výrobcům Společenství stanoveným v odstavcích 1 až 9 a vypočtené úrovně výroby povolené výrobci třetí země na základě protokolu a příslušných vnitrostátních právních předpisů.

1. S výhradou odstavců 4 a 5 je zakázáno uvádět na trh a používat tyto regulované látky:

Komise může na žádost příslušného orgánu některého členského státu a postupem podle čl. 18 odst. 2 dočasně povolit výjimku pro použití chlorfluoruhlovodíků do 31. prosince 2004 v dávkovacích mechanismech pro hermeticky uzavřené přístroje určené k implantaci do lidského těla k podávání odměřených dávek léčiv a do 31. prosince 2008 pro stávající vojenská použití, je-li prokázáno, že pro určité použití nejsou k dispozici technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo je nelze použít.

2.

3.

4.

5. Každý výrobce nebo dovozce, který je oprávněn uvádět regulované látky uvedené v tomto článku na trh nebo je používat pro vlastní potřebu, může toto právo stanovené v souladu se zmíněným článkem převést pro celé množství této skupiny látek nebo pro jeho část na jakéhokoli jiného výrobce nebo dovozce této skupiny látek ve Společenství. Každý převod je předem oznámen Komisi. Převod práva na uvádění na trh nebo na použití není spojen s dodatečným právem na výrobu nebo na dovoz.

6. Dovoz a uvádění na trh výrobků a zařízení obsahujících chlorfluoruhlovodíky, jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky, halony, tetrachlormethan, 1,1,1-trichlorethan, hydrobromfluoruhlovodíky a bromchlormethan je zakázán, s výjimkou výrobků a zařízení, pro které bylo použití regulovaných látek povoleno v souladu s čl. 3 odst. 1 druhým pododstavcem nebo je uvedeno v příloze VII. Na výrobky a zařízení vyrobené před vstupem tohoto nařízení v platnost se tento zákaz nevztahuje.

1. S výhradou následujících podmínek je používání hydrochlorfluoruhlovodíků zakázáno:

2. Odchylně od odstavce 1 je použití hydrochlorfluoruhlovodíků povoleno:

3. Odchylně od odstavce 1 lze povolit použití hydrochlorfluoruhlovodíků jako hasících prostředků ve stávajících systémech protipožární ochrany jako náhrady za halony pro použití vyjmenovaná v příloze VII za těchto podmínek:

• halony obsažené v systémech požární ochrany jsou zcela nahrazeny,

• odstraněné halony jsou zneškodněny,

• 70 % výdajů na zneškodnění nese dodavatel hydrochlorfluoruhlovodíků,

• členské státy, které využijí tohoto ustanovení, oznámí každý rok Komisi počet zařízení a množství halonů, kterých se to týká.

4. Dovoz a uvádění na trh výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, které jsou předmětem omezení použití podle tohoto článku, jsou zakázány ode dne, kdy toto omezení vstoupí v platnost. Na výrobky a zařízení prokazatelně vyrobené přede dnem vstupu v platnost omezení používání se tento zákaz nevztahuje.

5. Do 31. prosince 2009 se omezení používání uvedené v tomto článku nevztahují na používání hydrochlorfluoruhlovodíků při výrobě výrobků určených pro vývoz do zemí, kde je používání hydrochlorfluoruhlovodíků v těchto výrobcích dosud povoleno.

6. Komise může s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení nebo na technický pokrok upravit seznam a data stanovená v odstavci 1, avšak v žádném případě nesmí prodloužit v něm stanovené lhůty, aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v odstavci 7.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

7. Komise může na žádost příslušného orgánu členského státu a postupem podle čl. 18 odst. 2 povolit dočasnou výjimku z odstavce 1 a z čl. 4 odst. 3 a umožnit uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků, prokáže-li se, že pro určité použití neexistují technicky a ekonomicky dostupné vhodné náhradní látky nebo technologie nebo je nelze použít. Komise neprodleně uvědomí členské státy o povolených výjimkách.

1. Propouštění regulovaných látek do volného oběhu ve Společenství nebo do aktivního zušlechťovacího styku podléhá předložení dovozní licence. Tyto licence uděluje Komise po ověření, že byly dodrženy články 6, 7, 8 a 13. Komise zasílá kopii licence příslušnému orgánu členského státu, do kterého mají být tyto látky dovezeny. Každý členský stát určí pro tento účel příslušný orgán. Regulované látky vyjmenované ve skupinách I, II, III, IV, V a IX v příloze I nejsou dováženy k aktivnímu zušlechťovacímu styku.

2. Licence, vztahuje-li se na aktivní zušlechťovací styk, je vydána, pouze pokud mají být regulované látky používány na celním území Společenství na základě podmíněného systému uvedeného v čl. 114 odst. 2 písm. a) nařízení (EHS) č. 2913/92 a za podmínky, že kompenzační výrobky budou zpětně vyvezeny do státu, ve kterém výroba, spotřeba a dovoz dotčených regulovaných látek nejsou zakázány. Licence bude vydána pouze se souhlasem příslušného orgánu toho členského státu, kde má dojít k aktivnímu zušlechťovacímu styku.

3. Žádost o licenci obsahuje:

4. Komise může požadovat osvědčení potvrzující povahu látky, která má být dovezena.

5. Komise může změnit seznam uvedený v odstavci 3 a v příloze IV.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

Propuštění regulovaných látek dovezených ze třetích zemí do oběhu ve Společenství podléhá množstevním limitům. Tyto limity jsou stanoveny a odpovídající množství přiděleno podnikům na období od 1. ledna do 31. prosince 1999 a na každé následující období dvanácti měsíců postupem podle čl. 18 odst. 2. Tyto limity jsou přiděleny pouze pro:

1. Propuštění výrobků a zařízení obsahujících regulované látky dovezených z jakéhokoli státu, který není smluvní stranou protokolu, do volného oběhu ve Společenství je zakázáno.

2. Seznam výrobků obsahujících regulované látky a kódů KN je uveden v příloze V pro celní orgány členských států. Komise může přidat, vypustit nebo pozměnit položky tohoto seznamu na základě seznamů vypracovaných smluvními stranami.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

1. Vývoz chlorfluoruhlovodíků, jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, halonů, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků a bromchlormethanu nebo výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jejichž trvalá funkčnost závisí na dodávkách těchto látek, ze Společenství je zakázán. Tento zákaz se nevztahuje na vývoz:

2. Vývozy methylbromidu ze Společenství do jakéhokoli státu, který není smluvní stranou protokolu, jsou zakázány.

3. Od 1. ledna 2004 jsou zakázány vývozy hydrochlorfluoruhlovodíků ze Společenství do jakéhokoli státu, který není smluvní stranou protokolu. Komise přezkoumá postupem podle čl. 18 odst. 2 toto datum s ohledem na mezinárodní vývoj situace na základě protokolu a případně jej pozmění.

4. Od 31. prosince 2003 je zakázáno vyvážet ze Společenství halony pro kritická použití, které nepocházejí ze skladovacích zařízení schválených nebo provozovaných příslušným orgánem pro skladování halonů pro kritická použití.

1. Vývoz regulovaných látek ze Společenství podléhá vydání povolení. Vývozní povolení vydává Komise podnikům na období od 1. ledna do 31. prosince 2001 a pro každé následující dvanáctiměsíční období, po ověření dodržení článku 11. Podmínky, jimiž se řídí povolování vývozu halonů jako regulovaných látek, jsou stanoveny v odstavci 4. Komise předá kopii každého vývozního povolení příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

2. Žádost o vývozní povolení obsahuje:

3. Každý vývozce oznámí Komisi jakoukoli změnu, k níž došlo během doby platnosti povolení, pokud jde o údaje uvedené v odstavci 2. Každý vývozce sdělí Komisi informace uvedené v článku 19.

4. Vývoz halonů a výrobků a zařízení obsahujících halony pro kritická použití uvedená v příloze VII ze Společenství podléhá vydání povolení platného pro období od 1. ledna do 31. prosince 2004 a pro každé následující dvanáctiměsíční období. Toto vývozní povolení vydá vývozci Komise poté, co příslušný orgán dotčeného členského státu ověří dodržení čl. 11 odst. 1 písm. d). Žádost o vydání vývozního povolení musí obsahovat:

• jméno a adresu vývozce,

• obchodní označení vývozu,

• celkové množství halonů,

• zemi nebo země konečného určení výrobků a zařízení,

• prohlášení, že halon se vyváží pro konkrétní kritické použití uvedené v příloze VII,

• jakoukoliv další informaci, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou.

1. S výhradou jakéhokoli rozhodnutí přijatého podle odstavce 2 se články 8 a 9, čl. 11 odst. 2 a 3 vztahují na každé území, na které se nevztahuje protokol, jakož i na každý stát, který není smluvní stranou protokolu.

2. Pokud orgány na území, na které se protokol nevztahuje, zcela dodržují protokol a poskytnou pro tento účel údaje uvedené v článku 7 protokolu, může Komise rozhodnout, že články 8, 9, a 11 tohoto nařízení se zcela nebo zčásti nevztahují na toto území.

Komise rozhoduje postupem podle čl. 18 odst. 2.

1. Regulované látky obsažené v:

• chladicích zařízeních, v klimatizačních zařízeních a v tepelných čerpadlech, s výjimkou chladniček a mrazniček pro domácnost,

• zařízeních s obsahem rozpouštědel,

• systémech protipožární ochrany a v hasicích přístrojích,

jsou znouzískávány za účelem zneškodnění pomocí technologií schválených smluvními stranami nebo jakékoli jiné technologie zneškodnění přijatelné pro životní prostředí nebo za účelem recyklace nebo regenerace během obsluhy a údržby zařízení nebo před demontáží nebo likvidací zařízení.

2. Po 31. prosinci 2001 musí být regulované látky obsažené v chladničkách a mrazničkách pro domácnost znovuzískány a zpracovávány způsobem uvedeným v odstavci 1.

3. Regulované látky obsažené ve výrobcích, vybavení a zařízeních jiných než, které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, musí být, pokud možno, znovuzískány a zpracovávány podle odstavce 1.

4. Regulované látky nejsou uváděny na trh v obalech na jedno použití s výjimkou uvádění pro základní použití.

5. Členské státy přijmou opatření na podporu znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodňování regulovaných látek a uloží uživatelům, chladírenským technikům nebo jiným příslušným subjektům odpovědnost za zabezpečení toho, aby byl dodržován odstavec 1. Členské státy vymezí minimální kvalifikační požadavky požadované od dotčeného personálu. Nejpozději do 31. prosince 2001 podají členské státy Komisi zprávu o programech, které se vztahují na výše zmíněnou úroveň kvalifikace. Komise zhodnotí opatření přijatá členskými státy. Na základě tohoto hodnocení a technických a jiných relevantních informací Komise případně navrhne opatření týkající se úrovně minimální požadované kvalifikace.

6. Členské státy podají Komisi do 31. prosince 2001 a za každé následující dvanáctiměsíční období zprávu o systémech zřízených pro účely sběru použitých regulovaných látek včetně údajů o dostupných zařízeních a o množství znovuzískaných, recyklovaných, regenerovaných nebo zneškodněných regulovaných látek.

7. Tento článek se nedotýká uplatňování směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech(Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 96/350/ES (Úř. věst. L 135, 6.6.1996, s. 32.)) ani opatření přijatých k provedení čl. 2 odst. 2 zmíněné směrnice.

1. Pro odstranění a minimalizaci úniků regulovaných látek jsou přijata veškerá použitelná preventivní opatření. Zejména jsou jednou za rok kontrolována pevně instalovaná zařízení s náplní chladicí kapaliny větší než 3 kg, zda na nich nedochází k únikům. Členské státy vymezí minimální úroveň kvalifikace požadované pro dotčený personál. Nejpozději do 31. prosince 2001 podají členské státy Komisi zprávu o programech, které se vztahují na výše zmíněnou úroveň požadované kvalifikace. Komise zhodnotí opatření přijatá členskými státy. Na základě tohoto hodnocení a technických a jiných relevantních informací Komise případně navrhne opatření týkající se úrovně minimální požadované kvalifikace.

Komise podporuje vypracování evropských norem týkajících se kontroly úniků a zachycování látek unikajících z obchodních a průmyslových klimatizačních a chladicích zařízení, ze systémů protipožární ochrany a ze zařízení obsahujících rozpouštědla a případně norem týkajících se technických požadavků na těsnost chladicích systémů.

2. Pro odstranění a minimalizaci úniků methylbromidu z fumigačních zařízení a při operacích, ve kterých se methylbromid používá, jsou přijata veškerá použitelná preventivní opatření. Kdykoli je methylbromid použit při fumigaci půd, je povinné používat po dostatečně dlouhou dobu prakticky nepropustné fólie nebo jiné techniky zajišťující nejméně stejnou úroveň ochrany životního prostředí. Členské státy vymezí úroveň minimální požadované kvalifikace pro dotčený personál.

3. Pro odstranění a minimalizaci úniků regulovaných látek používaných jako vstupní surovina nebo jako technologické činidlo jsou přijata veškerá použitelná preventivní opatření.

4. Pro odstranění a minimalizaci jakýchkoli úniků regulovaných látek vzniklých nechtěně při výrobě jiných chemických látek jsou přijata veškerá použitelná preventivní opatření.

5. Komise případně vypracuje poznámky popisující nejlepší dostupné technologie a nejlepší environmentální praxi týkající se prevence a minimalizace úniků a emisí regulovaných látek a zajistí jejich šíření.

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

1. Každý rok před 31. březnem sdělí každý výrobce, dovozce a vývozce regulovaných látek Komisi údaje upřesněné níže pro každou regulovanou látku za období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku a současně předá kopii tohoto sdělení příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

Forma této zprávy je vytvořena postupem podle v čl. 18 odst. 2.

2. Každý rok před 31. prosincem vrátí celní orgány členských států Komisi orazítkované doklady o licenci.

3. Každý rok před 31. březnem sdělí každý uživatel, který je oprávněn požívat výjimku ze základního použití podle čl. 3 odst. 1, pro každou regulovanou látku, pro kterou byla udělena licence, Komisi povahu jejího použití, množství použité během předchozího roku, množství zásob, každé recyklované nebo zneškodněné množství a množství výrobků obsahujících tyto látky, které uvedl na trh ve Společenství nebo je vyvezl a zároveň předá kopii příslušnému orgánu členského státu.

4. Každý rok před 31. březnem sdělí každý podnik, který získal povolení používat regulované látky jako technologické činidlo, Komisi množství použité během předchozího roku a odhad emisí, k nimž došlo v průběhu tohoto použití.

4a. Každý rok před 31. březnem sdělí vývozce Komisi údaje poskytované každým žadatelem podle čl. 12 odst. 4 za období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku a současně zašle kopii příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

5. Komise přijme vhodná opatření pro ochranu důvěrné povahy sdělovaných informací.

6. Komise může změnit ustanovení týkající se poskytovaných informací uvedené v odstavcích 1 až 4, aby splnila závazky sjednané na základě protokolu nebo aby zlepšila praktické uplatňování těchto ustanovení.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 18 odst. 3.

1. Při provádění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, může Komise vyžadovat všechny nezbytné informace od vlád a příslušných orgánů členských států a od podniků.

2. Zároveň s žádostí o informace podanou podniku zašle Komise kopii žádosti příslušnému orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku, doplněnou prohlášením uvádějícím důvody, pro něž informace požaduje.

3. Příslušné orgány členských států provedou šetření, která Komise pro účely tohoto nařízení považuje za nezbytná. Členské státy rovněž provádějí namátkové kontroly dovozů regulovaných látek a oznamují Komisi jejich časové plány a výsledky.

4. S výhradou dohody Komise a příslušného orgánu členského státu, na jehož území má být provedeno šetření, pomáhají úředníci Komise úředníkům dotčeného orgánu při výkonu jejich funkcí.

5. Komise přijme vhodná opatření na podporu dostatečné výměny informací a na podporu spolupráce mezi vnitrostátními orgány a mezi těmito orgány a Komisí. Komise přijme vhodná opatření na ochranu důvěrné povahy informací získaných na základě tohoto článku.

1. Výroba, propuštění do oběhu ve Společenství a aktivní zušlechťovací styk, uvádění na trh a používání nových látek vyjmenovaných v příloze II je zakázáno. Tento zákaz neplatí pro nové látky, jsou-li používány jako vstupní surovina.

2. Komise podle potřeby podá návrhy na zařazení látek, které nejsou regulované, avšak které skupina pro vědecká hodnocení zřízená protokolem považuje za významný potenciál poškozování ozonové vrstvy, do přílohy II, a zejména návrhy na možné výjimky z odstavce 1.