1. Tato směrnice se vztahuje na úvěrové instituce a jejich pobočky zřízené v jiných členských státech než v těch, ve kterých mají sídla, podle definice v čl. 1 bodech 1 a 3 směrnice 2000/12/ES, za podmínek a výjimek stanovených v čl. 2 odst. 3 uvedené směrnice.

2. Ustanovení této směrnice o pobočkách úvěrové instituce se sídlem mimo Společenství se použijí pouze tehdy, pokud má tato instituce pobočky nejméně ve dvou členských státech Společenství.

3. Tato směrnice se vztahuje rovněž na investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).) a jejich pobočky nacházející se v jiných členských státech, než jsou členské státy, v nichž mají sídlo.

4. V případě použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí k řešení krize podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).) se tato směrnice vztahuje rovněž na finanční instituce, podniky a mateřské podniky spadající do působnosti směrnice 2014/59/EU.

5. Pokud se použije článek 83 směrnice 2014/59/EU, články 4 a 7 této směrnice se nepoužijí.

6. Pokud se použije článek 84 směrnice 2014/59/EU, článek 33 této směrnice se nepoužije.

Pro účely této směrnice se rozumí:

• „domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 nařízení (EU) č. 575/2013;

• „hostitelským členským státem“ hostitelský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 nařízení (EU) č. 575/2013;

• „pobočkou“ pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 575/2013;

• „příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/59/EU, pokud jde o reorganizační opatření podle uvedené směrnice;

• „správcem“ osoba nebo orgán jmenovaný správními nebo soudními orgány, jehož úkolem je řídit reorganizační opatření;

• „správními nebo soudními orgány“ správní nebo soudní orgány členských států příslušné pro účely reorganizačních opatření nebo likvidačního řízení;

• „reorganizačními opatřeními“ opatření, jejichž účelem je zachovat nebo obnovit finanční situaci úvěrové instituce nebo investičního podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a která by mohla ovlivnit již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujících možnost pozastavení plateb, pozastavení donucovacích opatření nebo snížení pohledávek; mezi tato opatření patří rovněž použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU;

• „likvidátorem“ osoba nebo orgán jmenovaný správními nebo soudními orgány, jehož úkolem je řídit likvidační řízení;

• „likvidačním řízením“ kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením;

• „regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).);

• „nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

1. K provádění jednoho či více reorganizačních opatření v úvěrové instituci, včetně poboček usazených v jiných členských státech, jsou oprávněny pouze správní nebo soudní orgány domovského členského státu.

2. Reorganizační opatření se provádějí v souladu s právními předpisy a postupy platnými v domovském členském státě, pokud tato směrnice nestanoví jinak.

Tato opatření jsou účinná v plném rozsahu v celém Společenství v souladu s právními předpisy tohoto členského státu bez nutnosti dalších formalit, a to i vůči třetím osobám v ostatních členských státech, a to i v případě, že pro ně platné předpisy hostitelského členského státu tato opatření nestanoví nebo podmiňují jejich používání podmínkami, které nejsou splněny.

Reorganizační opatření jsou účinná v celém Společenství od okamžiku nabytí účinnosti v členském státě, kde byla přijata.

1. Je-li pravděpodobné, že provádění reorganizačních opatření, o kterých bylo rozhodnuto dle čl. 3 odst. 1 a 2, postihne práva třetích osob v hostitelském členském státě, a proti rozhodnutí nařizujícímu opatření lze podat opravný prostředek v domovském členském státě, zveřejní správní nebo soudní orgány domovského členského státu, správce nebo kterákoli osoba zmocněná k tomuto účelu v domovském členském státě výtah z rozhodnutí v Úředním věstníku Evropských společenství a ve dvou celostátních denících v každém hostitelském členském státě, zejména proto, aby bylo usnadněno uplatnění práva na opravný prostředek v řádné lhůtě.

2. Výtah z rozhodnutí uvedený v odstavci 1 je co nejdříve nejvhodnější cestou zaslán Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství a dvěma celostátním deníkům v každém hostitelském členském státě.

3. Úřad pro úřední tisky Evropských společenství zveřejní výtah nejpozději do dvanácti dnů od jeho odeslání.

4. Výtah z rozhodnutí, který má být zveřejněn, uvádí v úředním jazyce nebo jazycích dotyčných členských států zejména účel a právní základ přijatého rozhodnutí, lhůty pro podání opravných prostředků, zejména jasně pochopitelné uvedení data uplynutí lhůt, a plnou adresu orgánů nebo soudu příslušných pro projednání opravného prostředku.

5. Reorganizační opatření jsou účinná bez ohledu na opatření předepsaná v odstavcích 1 až 3 a jsou plně účinná vůči věřitelům, pokud správní nebo soudní orgány domovského členského státu nebo právní předpisy tohoto státu upravující toto opatření nestanoví jinak.

1. Jestliže právní předpisy domovského členského státu vyžadují pro uznání pohledávky její přihlášení nebo stanoví povinné oznámení přijatého opatření věřitelům, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v tomto státě, informují správní nebo soudní orgány domovského členského státu nebo správce v souladu s postupy stanovenými v článku 14 a čl. 17 odst. 1 zároveň i známé věřitele, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiných členských státech.

2. Jestliže právní předpisy domovského členského státu stanoví právo věřitelů, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v tomto státě, přihlásit pohledávky nebo předložit připomínky o pohledávkách, mají toto právo rovněž věřitelé, kteří mají kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiných členských státech, v souladu s postupy stanovenými v článku 16 a čl. 17 odst. 2.

1. Správní nebo soudní orgány hostitelského členského státu pobočky úvěrové instituce se sídlem mimo Společenství informují neprodleně všemi dostupnými prostředky příslušné orgány ostatních hostitelských členských států, ve kterých úvěrová instituce zřídila pobočky, které jsou uvedeny v seznamu zmíněném v článku 11 směrnice 2000/12/ES zveřejňovaném každoročně v Úředním věstníku Evropských společenství, o svém rozhodnutí přijmout jakékoli reorganizační opatření, včetně možných praktických dopadů tohoto opatření, pokud možno před jeho přijetím nebo ihned poté. Informace sdělují prostřednictvím příslušných orgánů hostitelského členského státu, jehož správní nebo soudní orgány rozhodují o provádění opatření.

2. Správní nebo soudní orgány uvedené v odstavci 1 usilují o koordinaci své činnosti.

1. O zahájení likvidačního řízení vůči úvěrové instituci, včetně poboček v jiných členských státech, jsou oprávněny rozhodovat pouze správní nebo soudní orgány domovského členského státu, které za likvidaci odpovídají.

Rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení, které přijmou správní nebo soudní orgány domovského členského státu, je bez dalších formalit uznáváno na území všech ostatních členských států a nabývá zde účinnosti okamžikem nabytí účinnosti v členském státě, ve kterém je řízení zahájeno.

2. Správní nebo soudní orgány domovského členského státu informují neprodleně všemi dostupnými prostředky příslušné orgány hostitelského členského státu o svém rozhodnutí zahájit likvidační řízení a o možných praktických dopadech tohoto řízení pokud možno před jeho zahájením nebo ihned poté. Informace sdělují prostřednictvím příslušných orgánů domovského členského státu.

1. Úvěrová instituce se likviduje v souladu s právními předpisy a postupy platnými v jejím domovském členském státě, pokud tato směrnice nestanoví jinak.

2. Právo domovského členského státu určuje zejména:

1. Dříve než řídicí orgány úvěrové instituce přijmou rozhodnutí o dobrovolné likvidaci, konzultují nejvhodnější formou příslušné orgány domovského členského státu.

2. Dobrovolná likvidace úvěrové instituce nevylučuje přijetí reorganizačního opatření nebo zahájení likvidačního řízení.

1. Pokud je o zahájení likvidačního řízení úvěrové instituce rozhodnuto v případě, že reorganizační opatření neexistují nebo selhala, odejme se instituci povolení, zejména v souladu s postupem podle čl. 22 odst. 9 směrnice 2000/12/ES.

2. Odnětí povolení podle odstavce 1 nebrání osobě nebo osobám pověřeným likvidací, aby pokračovaly ve výkonu některých činností úvěrové instituce v rozsahu nezbytném nebo vhodném pro účely likvidace.

Domovský členský stát může stanovit, že se tyto činnosti vykonávají se souhlasem a pod dohledem příslušných orgánů tohoto členského státu.

1. Po zahájení likvidačního řízení informuje správní nebo soudní orgán domovského členského státu nebo likvidátor neprodleně každého známého věřitele, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v jiném členském státě, kromě případů, kdy právní předpisy domovského státu nevyžadují pro uznání pohledávek jejich přihlášení.

2. Tato informace poskytovaná formou zaslaného oznámení uvádí zejména lhůty, sankce spojené s těmito lhůtami, orgán nebo subjekt pověřený přijímat přihlášky pohledávek nebo připomínky o pohledávkách a ostatní přijatá opatření. V oznámení se zároveň uvede, zda musí věřitelé, jejichž pohledávky jsou přednostní nebo věcně zajištěné, své pohledávky přihlásit.

1. Každý věřitel, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v členském státě, který není totožný s domovským členským státem, včetně orgánů veřejné moci členských států, má právo přihlásit své pohledávky nebo předložit písemné připomínky o svých pohledávkách.

2. S pohledávkami všech věřitelů, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v členském státě, který není totožný s domovským členským státem, se nakládá a jejich pořadí je stanoveno stejným způsobem jako u pohledávek obdobné povahy, pokud by je přihlásili věřitelé, kteří mají bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v domovském členském státě.

3. S výjimkou případů, kdy právo domovského členského státu stanoví předkládání připomínek o pohledávkách, zašle věřitel kopii případných podkladů, a uvede povahu pohledávky, datum jejího vzniku, její částku, zda se uplatňuje přednostní pořadí, věcné zajištění nebo výhrada vlastnictví a které majetkové hodnoty jsou kryty jeho zajištěním.

1. Informace stanovené v článcích 13 a 14 se poskytují v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků domovského členského státu. K tomuto účelu se používá formulář s nadpisem „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ nebo, pokud právo domovského členského státu vyžaduje předložení připomínek o pohledávkách, „Výzva k předložení připomínek o pohledávkách. Dodržte lhůty!“ ve všech úředních jazycích Evropské unie.

2. Každý věřitel, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v členském státě, který není totožný s domovským členským státem, může přihlásit svou pohledávku nebo předložit připomínky o své pohledávce v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků tohoto jiného členského státu. V tomto případě je však přihláška jeho pohledávky, případně připomínky o jeho pohledávce, označena nadpisem „Přihláška pohledávky“ nebo „Připomínky o pohledávkách“ v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků domovského členského státu. Kromě toho může být věřitel povinen poskytnout překlad přihlášky své pohledávky nebo připomínky o svých pohledávkách do tohoto jazyka.

1. Správní nebo soudní orgány hostitelského členského státu pobočky úvěrové instituce se sídlem mimo Společenství informují neprodleně všemi dostupnými prostředky příslušné orgány ostatních hostitelských členských států, ve kterých úvěrová instituce zřídila pobočky, které jsou uvedeny v seznamu zmíněném v článku 11 směrnice 2000/12/ES zveřejňovaném každoročně v Úředním věstníku Evropských společenství, o svém rozhodnutí zahájit likvidační řízení, včetně možných praktických dopadů tohoto řízení, pokud možno před jeho zahájením nebo ihned poté. Informace sdělují prostřednictvím příslušných orgánů prvního výše uvedeného hostitelského členského státu.

2. Správní nebo soudní orgány, které rozhodly o zahájení likvidačního řízení u pobočky úvěrové instituce se sídlem mimo Společenství, informují příslušné orgány ostatních hostitelských členských států o tom, že bylo zahájeno likvidační řízení a odňato povolení.

Informace sdělují prostřednictvím příslušných orgánů hostitelského členského státu, který rozhodl o zahájení řízení.

3. Správní nebo soudní orgány uvedené v odstavci 1 usilují o koordinaci své činnosti.

Případní likvidátoři rovněž usilují o koordinaci své činnosti.

Účinky reorganizačního opatření nebo zahájení likvidačního řízení na

1. Přijetím reorganizačních opatření nebo zahájením likvidačního řízení nejsou dotčena věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému nebo nehmotnému movitému nebo nemovitému majetku — jak k přesně určeným majetkovým hodnotám, tak k souborům přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění — patřícímu úvěrové instituci, který se v okamžiku přijetí těchto opatření nebo zahájení řízení nachází na území jiného členského státu.

2. Právy uvedenými v odstavci 1 se rozumí především

3. Právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám, na základě kterého lze získat věcné právo ve smyslu odstavce 1, se staví na roveň věcnému právu.

4. Odstavec 1 nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle čl. 10 odst. 2 bodu 1.

1. Přijetím reorganizačního opatření nebo zahájením likvidačního řízení vůči úvěrové instituci kupující majetkovou hodnotu nejsou dotčena práva prodávajícího, který vyplývají z výhrady vlastnictví, pokud se v době přijetí tohoto opatření nebo zahájení tohoto řízení majetková hodnota nachází na území jiného členského státu, než ve kterém bylo uvedené opatření přijato nebo uvedené řízení zahájeno.

2. Přijetí reorganizačního opatření nebo zahájení likvidačního řízení vůči úvěrové instituci prodávající majetkovou hodnotu po dodání majetkové hodnoty není důvodem pro odstoupení od prodeje po nebo pro ukončení prodeje a nebrání kupujícímu nabýt vlastnictví, pokud se v okamžiku přijetí tohoto opatření nebo zahájení tohoto řízení prodávaná majetkové hodnota nachází na území jiného členského státu, než ve kterém byla tato opatření přijata nebo toto řízení zahájeno.

3. Odstavce 1 a 2 nevylučují žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle čl. 10 odst. 2 bodu 1.

1. Přijetím reorganizačních opatření nebo zahájením likvidačního řízení není dotčeno právo věřitelů požadovat započtení jejich pohledávek proti pohledávkám úvěrové instituce, pokud toto započtení povoluje právo rozhodné pro dotyčnou pohledávku úvěrové instituce.

2. Odstavec 1 nevylučuje žaloby na neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právního úkonu podle čl. 10 odst. 2 bodu 1.

1. Jmenování správce nebo likvidátora se dokládá ověřenou kopií originálního rozhodnutí o jeho jmenování nebo jiným potvrzením, které vydal správní nebo soudní orgán domovského členského státu.

Je možné požadovat překlad do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků členského státu, na jehož území správce nebo likvidátor hodlá působit. Nevyžadují se úřední ověření ani podobné formality.

2. Správci a likvidátoři jsou oprávněni vykonávat na území všech členských států veškeré pravomoci, k jejichž výkonu jsou oprávněni na území domovského členského státu. Mohou rovněž jmenovat osoby, které jim jsou nápomocny nebo je případně zastupují v průběhu reorganizačního opatření nebo likvidačního řízení, především v hostitelských členských státech, aby překonali případné obtíže, se kterými se věřitelé v hostitelském členském státě setkají.

3. Při výkonu svých pravomocí správce nebo likvidátor dodržuje právní předpisy členských států, na jejichž území hodlá působit, především ve vztahu k postupům při prodeji majetku a informování zaměstnanců. Tyto pravomoci nesmějí zahrnovat použití donucovacích prostředků ani právo rozhodovat právní řízení nebo spory.

1. Správce, likvidátor nebo jiný správní nebo soudní orgán domovského členského státu může požadovat, aby se reorganizační opatření nebo rozhodnutí o zahájení likvidačního řízení zapsala do pozemkové knihy, obchodního rejstříku nebo do jiného veřejného registru vedeného v ostatních členských státech.

Každý členský stát však může stanovit povinnost zápisu. V takovém případě je osoba nebo orgán uvedený v prvním pododstavci povinen přijmout veškerá opatření nezbytná pro zajištění tohoto zápisu.

2. Náklady spojené se zápisem se považují za náklady a výdaje vzniklé v řízení.

1. Článek 10 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů, které poškozují všechny věřitele, pokud osoba, v jejíž prospěch byly úkony učiněny, prokáže, že

• se úkon, který poškozuje věřitele jako celek, řídí právem jiného členského státu, než je domovský členský stát a

• toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

2. Pokud reorganizační opatření, o kterém rozhodl soudní orgán, stanoví pravidla pro neplatnost, napadnutelnost nebo nevymahatelnosti právních úkonů poškozujících všechny věřitele, které byly učiněny před přijetím tohoto opatření, nevztahuje se čl. 3 odst. 2 na případy stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Pokud úvěrová instituce úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření nebo po zahájení likvidačního řízení zcizí za úplatu

• nemovitý majetek,

• loď nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru nebo

• nástroje, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě, nebo práva k těmto nástrojům,

řídí se platnost tohoto úkonu právem členského státu, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 5. května 2004. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Vnitrostátní předpisy přijaté k provedení této směrnice se vztahují pouze na reorganizační opatření přijatá nebo likvidační řízení zahájená po dni uvedeném v prvním pododstavci. Opatření přijatá nebo řízení zahájená před tímto dnem se řídí právem, jež se na ně vztahovalo v okamžiku jejich přijetí nebo zahájení.

2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.