Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na některé kategorie horizontální státní podpory(Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) bod iv) uvedeného nařízení,
po zveřejnění návrhu tohoto nařízení(Úř. věst. C 89, 28.3.2000, s. 8.),
po konzultaci s Poradním výborem pro otázky státní podpory,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Oblast působnosti
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „podporou“ jakékoliv opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy;
b) „malými a středními podniky“; podniky, jak jsou definovány v příloze I nařízení Komise (ES) č. 70/2001(Úř. věst. L 10, 13.1.2002, s. 33.);
c) „velkými podniky“; podniky, které neodpovídají definici malých a středních podniků;
d) „specifickým vzděláváním“ vzdělávání, které zahrnuje výuku s přímým a zásadním vztahem k současnému nebo budoucímu postavení zaměstnanců v podniku přijímajícím podporu a poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu, do dalších podniků a pracovních oborů;
e) „obecným vzděláváním“ vzdělávání zahrnující výuku, která se nevztahuje pouze nebo zásadně na současné nebo budoucí postavení zaměstnanců v podniku přijímajícím podporu, ale která poskytuje kvalifikace ve větší míře přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů, a tak podstatně zlepšuje schopnost profesního zařazení zaměstnance. Vzdělávání se považuje za „obecné“, když například
je společně organizováno různými nezávislými podniky nebo když užitek ze vzdělávání mohou mít zaměstnanci různých podniků,
je uznáno, osvědčeno nebo ověřeno orgány veřejné moci nebo subjekty, nebo ostatními subjekty nebo orgány, na které členský stát nebo Společenství přenesly nezbytné pravomoci;
f) „mírou podpory“ hrubá výše podpory vyjádřená jako procento přípustných nákladů na projekt. Všechny částky se uvádějí před odpočtem pro přímé zdanění. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě, než je dotace, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu. Podpora splatná v několika splátkách je diskontovaná na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úroková sazba, která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet výše podpory při zvýhodněné půjčce je referenční sazba použitelná v době poskytnutí podpory;
g) „znevýhodněným pracovníkem“:
každá osoba mladší 25 let, která dosud nezískala první pravidelné placené zaměstnání,
každá osoba s vážným postižením, které vyplývá z fyzického, mentálního nebo psychologického poškození, ještě schopná vstupu na trh práce,
každý migrující pracovník, který se stěhuje nebo stěhoval na území Společenství nebo se usadil ve Společenství, aby přijal práci, a který potřebuje profesionální a/nebo jazykové vzdělávání,
každá osoba, která se chce znovu zapojit do trhu práce po přerušení trvajícím nejméně tři roky, a zejména každá osoba, která zanechala práce kvůli obtížím s uspořádáním svého profesního nebo rodinného života během prvních šesti měsíců po nástupu do práce,
každá osoba starší 45 let, která nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo rovnocenné vzdělání,
každá dlouhodobě nezaměstnaná osoba, tj. každá osoba, která je bez práce 12 po sobě následujících měsíců, během prvních šesti měsíců od nástupu do práce.
Článek 3
Podmínky vynětí
1. Jednotlivá podpora poskytovaná mimo kterýkoliv režim, která splňuje podmínky tohoto nařízení, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že obsahuje výslovný odkaz na toto nařízení s citací názvu nařízení a odkazu na vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
2. Režimy podpor splňující všechny podmínky tohoto nařízení jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za podmínky, že
a) jakákoliv podpora, která by mohla být poskytnuta v rámci takového režimu, splňuje všechny podmínky tohoto nařízení;
b) režim obsahuje výslovný odkaz na toto nařízení s citací názvu nařízení a odkazu na vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
3. Podpora poskytnutá v rámci režimů uvedených v odstavci 2 je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že přímo splňuje všechny podmínky tohoto nařízení.
Článek 4
Vyňaté podpory na vzdělávání
1. Režimy podpor a jednotlivá podpora na vzdělávání musí splňovat podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7.
2. Pokud se podpora poskytuje na specifické vzdělávání, její míra nesmí přesáhnout 25 % pro velké podniky a 35 % pro malé a střední podniky.
Tyto míry se zvýší o pět procent pro podniky v oblastech, které jsou způsobilé pro regionální podporu na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a o deset procent pro podniky v oblastech, které jsou způsobilé pro regionální podporu na základě čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy.
3. Pokud se podpora poskytuje na obecné vzdělávání, její míra nesmí přesáhnout 50 % pro velké podniky a 70 % pro malé a střední podniky.
Tyto míry se zvýší o pět procent pro podniky v oblastech, které jsou způsobilé pro regionální podporu na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a o deset procent pro podniky v oblastech, které jsou způsobilé pro regionální podporu na základě čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy.
4. Maximální míry podpory uvedené v odstavcích 2 a 3 se zvýší o deset procent, jestliže se vzdělávání poskytuje znevýhodněným pracovníkům.
5. Pokud projekt podpory zahrnuje specifické i obecné složky vzdělávání, které není možné pro výpočet míry podpory oddělit, a pokud není možné stanovit specifický nebo obecný charakter projektu podpory vzdělávání, uplatní se míry vztahující se na specifické vzdělávání na základě odstavce 2.
6. Pokud se podpora poskytuje na odvětví námořní dopravy, může dosáhnout míry 100 % bez ohledu na to, zda se projekt týká specifického nebo obecného vzdělávání, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
a) školená osoba není aktivním členem posádky, ale je na palubě nadpočetná a
b) školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Společenství.
7. Přípustné náklady na projekt podpory vzdělávání jsou
Přípustné náklady musí být doloženy písemnými doklady, které jsou transparentní a rozepsané na jednotlivé položky.
a) osobní výdaje školitele;
b) cestovní výdaje školitelů a školených osob;
c) ostatní běžné výdaje, jako jsou výdaje na materiál a vybavení;
d) opotřebení nástrojů a zařízení v rozsahu způsobeném výlučným používáním pro projekt vzdělávání;
e) náklady na poradenské a konzultační služby týkající se projektu vzdělávání;
f) osobní výdaje školených osob až do výše součtu ostatních přípustných nákladů uvedených v písmenech a) až e). V úvahu je možné brát pouze hodiny, během kterých se školené osoby skutečně účastní vzdělávání, po odpočtu všech produktivních hodin nebo jejich ekvivalentu.
Článek 5
Jednotlivé podpory velké výše
Článek 6
Kumulace
1. Maximální výše podpor stanovené v článcích 4 a 5 se uplatní bez ohledu na to, zda je projekt financován zcela ze státních zdrojů nebo je zčásti financován Společenstvím.
2. Podpora vyňatá tímto nařízením se nemůže kumulovat s jinou státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy nebo s jiným financováním Společenstvím ve vztahu ke stejným přípustným nákladům, pokud by z této kumulace vyplývala míra podpory překračující míru stanovenou tímto nařízením.
Článek 7
Transparentnost a dohled
1. Při uskutečňování režimu podpor nebo poskytnutí jednotlivé podpory mimo kterýkoliv režim vyňatých tímto nařízením členské státy předloží Komisi do 20 pracovních dnů za účelem zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství přehled informací týkajících se takového režimu podpor nebo jednotlivé podpory podle vzoru stanoveného v příloze II.
2. Členské státy vedou podrobné záznamy o režimech podpor vyňatých tímto nařízením, jednotlivých podporách poskytovaných v rámci těchto režimů a jednotlivých podporách vyňatých tímto nařízením, které jsou poskytovány mimo kterýkoliv stávající režim podpor. Takové záznamy obsahují všechny informace nezbytné k ověření, zda jsou splněny podmínky pro vynětí, stanovené v tomto nařízení. Členské státy vedou záznam týkající se jednotlivých podpor po dobu 10 let ode dne, kdy byly poskytnuty, a týkající se režimu podpor po dobu 10 let ode dne, kdy byla v rámci takového režimu poskytnuta poslední jednotlivá podpora. Na písemnou žádost poskytnou dotyčné členské státy Komisi ve lhůtě 20 pracovních dnů nebo v delší lhůtě případně stanovené v žádosti všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k posouzení, zda byly splněny podmínky tohoto nařízení.
3. Členské státy sestavují výroční zprávu o provádění tohoto nařízení v souladu s prováděcími ustanoveními týkajícími se formy a obsahu výročních zpráv, která jsou vymezena podle článku 27 nařízení Rady (ES) č. 659/1999(Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.).
Do doby, než tato ustanovení vstoupí v platnost, sestavují členské státy výroční zprávu o provádění tohoto nařízení pro každý úplný nebo neúplný kalendářní rok, během něhož se uplatňuje toto nařízení, ve formě stanovené v příloze III a také v elektronické podobě. Členské státy poskytnou Komisi takovou zprávu nejpozději tři měsíce po uplynutí období, kterého se zpráva týká.
Článek 7a
Přechodná ustanovení
Článek 8
Vstup v platnost a doba platnosti
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Je použitelné do dne 30. června 2008.
2. Po skončení platnosti tohoto nařízení zůstanou režimy podpor vyňaté podle tohoto nařízení vyňaté ještě během přechodného období šesti měsíců.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Definice malých a středních podniků (Výňatek z doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků (Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4))
Malé a střední podniky, (dále jen ‚MSP‘), jsou definovány jako podniky, které:
mají méně než 250 zaměstnanců a
mají buď
roční obrat nepřesahující 40 miliónů EUR, nebo
roční celkovou účetní rozvahu nepřesahující 27 miliónů EUR,
splňují kritérium nezávislosti tak, jak je definováno v odstavci 3.
Pokud je nezbytné rozlišit malý a střední podnik, je ‚malý podnik‘ definován jako podnik, který:
má méně než 50 zaměstnanců a
má buď
roční obrat nepřesahující 7 miliónů EUR, nebo
celkovou roční rozvahu nepřesahující 5 miliónů EUR,
splňuje kritérium nezávislosti tak, jak je definováno v odstavci 3.
Nezávislé podniky jsou ty podniky, v nichž nevlastní 25 % nebo více základního kapitálu nebo hlasovacích práv jeden podnik nebo společně několik podniků, které nenaplňují definici MSP nebo malého podniku podle toho, která definice se na případ vztahuje. Tato prahová hodnota může být překročena v těchto dvou případech:
je-li podnik ovládán veřejnými investičními společnostmi, společnostmi rizikového kapitálu nebo institucionálními investory za podmínky, že jednotlivě ani společně nevykonávají kontrolu,
je-li základní kapitál rozložen tak, že není možné stanovit, kdo jej ovládá, a pokud podnik prohlásí, že může oprávněně předpokládat, že v něm 25 % nebo vyšší podíl nevlastní jeden podnik nebo společně více podniků, které nenaplňují definici MSP nebo malého podniku podle toho, která definice se na případ vztahuje.
Při výpočtu prahových hodnot uvedených v odstavci 1 a 2 je proto nutné sčítat příslušná čísla u podniku přijímacího podporu a u všech podniků, které přímo nebo nepřímo kontroluje prostřednictvím vlastnictví 25 % nebo více základního kapitálu nebo hlasovacích práv.
Pokud je nezbytné odlišit mikropodniky od ostatních MSP, jsou mikropodniky definovány jako podniky s méně než 10 zaměstnanci.
Pokud ke dni konečné rozvahy podnik překročí nebo naopak nenaplní prahové hodnoty zaměstnanců nebo finanční strop, ztrácí nebo získává postavení ‚MSP‘, ‚středního podniku‘, ‚malého podniku‘ nebo ‚mikropodniku‘ pouze v případě, že se tento jev opakuje ve dvou po sobě následujících finančních rocích.
Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počtu zaměstnanců na plný úvazek během jednoho roku. Zaměstnanci na částečný úvazek a sezónní pracovníci tvoří zlomek RPJ. Uvažovaným referenčním rokem je rok posledního schváleného účetního období.
Prahové hodnoty obratu a celkové účetní rozvahy jsou hodnoty dosažené za poslední schválené dvanáctiměsíční účetní období. V případě nově založených podniků, jejichž účetní uzávěrka ještě nebyla schválena, se použijí prahové hodnoty odvozené od spolehlivého odhadu zjištěného během finančního roku.“
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA III Forma pravidelné zprávy předávané Komisi Formulář výroční zprávy o režimech podpor vyňatých nařízeními o skupinových výjimkách přijatými na základě článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98
Informace požadované pro všechny režimy podpor vyňaté podle nařízení o skupinových výjimkách přijatých na základě článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98
Na členských státech se požaduje, aby používaly níže uvedený formát pro povinná hlášení Komisi podle nařízení o skupinových výjimkách přijatých na základě nařízení Rady (ES) č. 994/98.
Zprávy by měly být poskytovány rovněž v elektronické podobě.
Pro každý nástroj podpory v rámci režimu nebo jednotlivé podpory (např. dotace, zvýhodněná půjčka atd.) musí být poskytnuty samostatné údaje. Částky musí být vyjádřeny v eurech nebo popřípadě v národní měně. V případě daňových výdajů se musí hlásit roční daňové ztráty. Nejsou-li k dispozici přesná čísla, mohou se takové ztráty odhadnout.
Údaje o výdajích musí být uváděny takto:
pro každý uvažovaný rok uveďte samostatně pro každý nástroj podpory v rámci režimu (např. dotace, zvýhodněná půjčka, záruka atd.):
1. Název režimu podpor
2. Použitelné nařízení Komise o výjimkách
3. Výdaje
3.1 částky závazku, (odhadované) daňové ztráty nebo jiné ušlé příjmy, údaje o zárukách atd. pro nové podporované projekty. V případě systémů záruk by se měla uvádět celková částka nově vydaných záruk;
3.2 skutečné platby, (odhadované) daňové ztráty nebo jiné ušlé příjmy, údaje o zárukách atd. pro nové a současné projekty. V případě systémů záruk by se měly poskytovat tyto údaje: celková částka nesplacených záruk, příjmy z příspěvků, náhrady, vyplacené záruky, provozní výsledek systému za rok, pro který se podává přehled;
3.3 počet nových projektů, kterým je poskytována podpora;
3.4 odhadovaný celkový počet pracovních míst vytvořených nebo udržených novými projekty (je-li to vhodné);
3.5 odhadovaná celková částka investic podporovaných novými projekty;
3.6 regionální rozpis částek uvedených v odstavci 3.1 buď podle regionů definovaných v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS)(NUTS je klasifikace územních jednotek pro statistické účely v ES.) jako úroveň 2 nebo nižší, nebo regionů podle čl. 87 odst. 3 písm. a), regionů podle čl. 87 odst. 3 písm. c) a regionů, kterým se neposkytuje podpora;
3.7 odvětvový rozpis částek uvedených v odstavci 3.1 podle odvětví činnosti příjemců podpory (v případě více odvětví uveďte podíl každého odvětví):
zemědělství,
rybolov a/nebo akvakultura,
těžba uhlí,
zpracování
v oborech:
ocel,
stavba lodí,
chemická vlákna,
motorová vozidla,
ostatní (upřesněte prosím),
služby
v oborech:
námořní doprava,
ostatní doprava,
finance,
ostatní (upřesněte prosím),
ostatní odvětví (upřesněte prosím).
4. Další informace a poznámky