KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA II

STANOVENÍ STATUSU BSE

KAPITOLA III

PREVENCE TSE

KAPITOLA IV

KONTROLA A ERADIKACE TSE

KAPITOLA V

UVÁDĚNÍ NA TRH A VÝVOZ

KAPITOLA VI

REFERENČNÍ LABORATOŘE, ODBĚR VZORKŮ, TESTOVÁNÍ A KONTROLY

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I ZVLÁŠTNÍ DEFINICE

Pro účely tohoto nařízení se používají následující definice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).), nařízení Komise (EU) č. 142/2011(Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1).), směrnice Rady 2006/88/ES(Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).):

Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

• a) „původním případem BSE“ případ bovinní spongiformní encefalopatie, u nějž se jasně neprokázalo, že je zapříčiněn nákazou před dovozem živého zvířete;
• b) „kohortou“ skupina skotu, kam patří jak:
  • i) zvířata narozená ve stejném stádu jako postižený kus skotu do 12 měsíců před datem narození postiženého kusu skotu nebo po něm, tak
  • ii) zvířata, která v jakémkoliv období během prvního roku svého života byla chována spolu s postiženým kusem skotu během prvního roku jeho života;
• c) „indexovým případem“ první zvíře v hospodářství nebo v epizootologicky definované skupině, u něhož se potvrdila nákaza TSE;
• d) „TSE u malých přežvýkavců“ případ přenosné spongiformní encefalopatie zjištěný u ovce nebo kozy potvrzujícím testem na abnormální protein PrP;
• e) „případem klusavky“ potvrzený případ přenosné spongiformní encefalopatie u ovce nebo kozy, při kterém byla vyloučena diagnóza BSE v souladu s kritérii stanovenými v technické příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců(http://vla.defra.gov.uk/science/docs/sci_tse_rl_handbookv4jan10.pdf);
• f) „klasickým případem klusavky“ potvrzený případ klusavky klasifikovaný jako klasický v souladu s kritérii stanovenými v odborné příručce referenční laboratoře Evropské unie o charakterizaci kmene TSE u malých přežvýkavců;

PŘÍLOHA II

STANOVENÍ STATUSU BSE

Status BSE členského státu, třetí země nebo jejich oblasti (dále jen „země nebo oblasti“) se určí na základě kritérií stanovených v písmenech a) až e). Pro účely této přílohy nezahrnuje „BSE“ „atypickou BSE“ jako nákazu, o níž se má za to, že se ve velmi malé míře vyskytuje spontánně u všech populací skotu.

V zemi nebo oblasti:

Analýza rizik zahrnuje posouzení vstupu a posouzení expozice.

Posouzení expozice sestává z posouzení pravděpodobnosti expozice skotu původci BSE, a to zvážením:

• a) recyklace a amplifikace původce BSE konzumací masokostní moučky nebo škvarků pocházejících z přežvýkavců nebo jimi kontaminovaného jiného krmiva nebo složek krmiv skotem;
• b) využití mrtvých těl přežvýkavců (včetně uhynulých zvířat), vedlejších produktů a jatečního odpadu z přežvýkavců, parametrů procesů tavení/škvaření a metod výroby krmiv;
• c) toho, zda jsou přežvýkavci krmeni masokostní moučkou a škvarky pocházejícími z přežvýkavců, či nikoli, včetně opatření pro prevenci křížové kontaminace krmiv;
• d) úrovně dohledu nad BSE, který se dosud prováděl u populace skotu, a jeho výsledky.

Země nebo oblast, kde:

• 1) byla provedena analýza rizik podle kapitoly B v zájmu stanovení rizikových faktorů v minulosti a současnosti;
• 2) byla na příslušné níže definované období prokazatelně přijata vhodná specifická opatření pro každé zjištěné riziko;
• 3) se prokazatelně provádí dohled typu B v souladu s kapitolou D a je dosaženo příslušné cílové hodnoty vyjádřené v bodech v souladu s tabulkou 2 uvedené kapitoly a

Země nebo oblast:

• 1) kde byla provedena analýza rizik založená na informacích uvedených v kapitole B v zájmu stanovení rizikových faktorů v minulosti a současnosti;
• 2) která prokázala, že přijímá vhodná opatření pro všechna zjištěná rizika, avšak tato opatření nebyla přijata na příslušné období;
• 3) která prokáže, že provádí dohled typu A v souladu s kapitolou D a je dosaženo příslušné cílové hodnoty vyjádřené v bodech v souladu s tabulkou 2. Dohled typu B může nahradit dohled typu A po dosažení příslušné cílové hodnoty vyjádřené v bodech; a
• 4) pro niž platí:
  • a) buď, že:
    • i) v zemi nebo oblasti se nevyskytl případ BSE nebo se prokázalo, že jakýkoli případ BSE pochází z dovozu a byl zcela zlikvidován, kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) jsou splněna a příslušnou úrovní kontroly a auditu lze prokázat, že přežvýkavci nebyli krmeni masokostní moučkou ani škvarky pocházejícími z přežvýkavců,
    • ii) kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) byla splněna po dobu kratší než sedmi let a/nebo
    • iii) nelze prokázat, že se kontroly používání masokostní moučky nebo škvarků pocházejících z přežvýkavců jako krmiva provádějí po dobu osmi let;
  • b) nebo, že:
    • i) v zemi nebo oblasti se nevyskytl domácí případ BSE, kritéria uvedená v kapitole A písm. c), d) a e) jsou splněna a příslušnou úrovní kontroly a auditu lze prokázat, že přežvýkavci nebyli krmeni masokostní moučkou ani škvarky pocházejícími z přežvýkavců,
    • ii) kritéria uvedená v kapitole A písm. c) až e) této přílohy byla splněna po dobu kratší než sedm let; a/nebo
    • iii) nelze prokázat, že se kontroly používání masokostní moučky nebo škvarků pocházejících z přežvýkavců jako krmiva pro přežvýkavce provádějí nejméně po dobu osmi let,
    • iv) níže uvedená zvířata, pokud jsou ještě v této zemi nebo oblasti naživu, jsou neustále identifikována a jejich pohyb je kontrolován, a byla-li poražena nebo uhynula, jsou jejich těla zcela zlikvidována:

      • všechny případy BSE a

      • všechen skot, který byl během prvního roku života chován společně s případy BSE během prvního roku jejich života a u něhož šetření prokázalo, že byl v uvedené době krmen stejným potenciálně kontaminovaným krmivem, nebo

      • pokud výsledky šetření uvedeného v druhé odrážce nevedou k jasným závěrům, veškerý dobytek narozený ve stejném stádě a do 12 měsíců po narození případů BSE.

Země nebo oblast, pro niž nebylo stanovení statusu BSE uzavřeno nebo jež nesplňuje podmínky, které musí splňovat země nebo oblast, aby mohla být zařazena do jiné kategorie.

Pro účely této přílohy platí následující definice:

• a) Dohled typu A

  Použití dohledu typu A umožní určit BSE prostřednictvím předpokládané prevalence(Předpokládaná prevalence se používá k určení rozsahu zjišťování vyjádřeného v cílové hodnotě (v bodech). Pokud je skutečná prevalence vyšší než vybraná předpokládaná prevalence, je velmi pravděpodobné, že zjišťování nákazu odhalí.) u nejméně jednoho případu z 100000 u populace dospělého skotu v dané zemi nebo oblasti s 95 % spolehlivostí.

• b) Dohled typu B

  Použití dohledu typu B umožní určit BSE prostřednictvím předpokládané prevalence u nejméně jednoho případu z 50000 u populace dospělého skotu v dané zemi nebo oblasti s 95 % spolehlivostí.

  Dohled typu B mohou provádět země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, aby potvrdily závěry analýzy rizik, a to například prokázáním účinnosti opatření zmírňujících veškeré zjištěné rizikové faktory, prostřednictvím zjišťování, jehož cílem je maximalizace pravděpodobnosti zjistit nedostatky těchto opatření.

  Dohled typu B mohou provádět rovněž země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE, a to po dosažení příslušných cílových hodnot vyjádřených v bodech za použití dohledu typu A, aby si udržely důvěru ve znalosti získané při provádění dohledu typu A.

  Pro účely této přílohy se určily tyto čtyři dílčí populace skotu pro účely dohledu:

  • a) skot starší 30 měsíců, u kterého se projevují změny chování nebo klinické příznaky odpovídající BSE (klinicky podezřelá zvířata);
  • b) Skot starší 30 měsíců, který není schopen pohybu, leží, není schopen vstát nebo jít bez pomoci; skot starší 30 měsíců, který byl odeslán na nutnou porážku, nebo s abnormálními příznaky při prohlídce před porážkou (nutná porážka);
  • c) skot starší 30 měsíců, který uhynul nebo byl usmrcen v hospodářství, při přepravě nebo na jatkách (mrtvá zvířata);
  • d) Skot starší 36 měsíců určený k běžné porážce.

Vzorky pro dohled musí splňovat cílové hodnoty vyjádřené v bodech stanovené v tabulce 2, a to na základě „hodnot vyjádřených v bodech“ stanovených v tabulce 1. Všechna klinicky podezřelá zvířata jsou vyšetřena, a to bez ohledu na počet dosažených bodů. Země vybere vzorek nejméně ze tří ze čtyř dílčích populací. Celkový počet bodů pro vzorky se sčítá po dobu maximálně sedmi po sobě následujících let a je tak dosaženo cílového počtu bodů. Celkový počet získaných bodů se pravidelně porovnává s cílovým počtem bodů pro zemi nebo oblast.

Tabulka 1 Hodnoty vyjádřené v bodech pro vzorky získané ze zvířat v příslušné dílčí populaci a věkové kategorii pro účely dohledu

Tabulka 2 Cílové hodnoty vyjádřené v bodech pro různé velikosti populace dospělého skotu v zemi nebo oblasti

U každé výše uvedené dílčí populace v zemi nebo oblasti se může země zaměřit na skot, o němž je známo, že byl dovezen ze zemí nebo oblastí, kde byla zjištěna BSE, a na skot, který byl krmen potenciálně kontaminovaným krmivem ze zemí nebo oblastí, kde byla zjištěna BSE.

Země může k posouzení přítomnosti/prevalence BSE použít kompletní model BsurvE nebo alternativní metodu založenou na modelu BsurvE.

Po dosažení cílových hodnot vyjádřených v bodech a v zájmu dalšího stanovování statusu země nebo oblasti jako země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem BSE nebo zanedbatelným rizikem lze dohled omezit na dohled typu B (pouze pokud všechny ostatní ukazatele jsou i nadále pozitivní). Aby však probíhající roční dohled nadále splňoval požadavky stanovené v této kapitole, musí zahrnovat nejméně tři ze čtyř předepsaných dílčích populací. Kromě toho se vyšetří všechen skot klinicky podezřelý z nákazy BSE, a to bez ohledu na počet dosažených bodů. Roční dohled v zemi nebo oblasti po dosažení požadovaných cílových hodnot vyjádřených v bodech nesmí být nižší než počet požadovaný pro jednu sedminu celkové cílové hodnoty dohledu typu B.

PŘÍLOHA III SYSTÉM DOHLEDU

KAPITOLA A

Dohled nad skotem se provádí v souladu s laboratorními metodami stanovenými v příloze X kapitole C bodu 3 odst. 1 písm. b).

Na BSE se testuje veškerý skot starší 24 měsíců, pokud byla provedena:

• nucená porážka v souladu s přílohou III oddílem I kapitolou VI bodem 1 nařízení (ES) č. 853/2004(Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.), nebo

• prohlídka před porážkou s připomínkami týkajícími se nehod, závažných fyziologických a funkčních problémů nebo příznaků v souladu s přílohou I oddílem I kapitolou II částí B bodem 2 nařízení (ES) č. 854/2004(Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.).

Na BSE se testuje veškerý zdravý skot starší 30 měsíců normálně poražený pro lidskou spotřebu.

Na BSE se testují všechna uhynulá nebo usmrcená zvířata starší než 24 měsíců, která ale nebyla:

• usmrcena z důvodu likvidace podle nařízení Komise (ES) č. 716/96(Úř. věst. L 99, 20.4.1996, s. 14.),

• usmrcena v rámci nákazy, jako je slintavka a kulhavka,

• poražena pro lidskou spotřebu.

Členské státy mohou v odlehlých oblastech s nízkou hustotou zvířat, ve kterých není organizován sběr uhynulých zvířat, rozhodnout o odchylce od bodu 3.1. Členské státy využívající této odchylky o tom uvědomí Komisi a předloží seznam dotčených oblastí. Odchylka se nesmí vztahovat na více než 10 % populace skotu v členském státě.

Na BSE se testují všechna zvířata narozená mezi 1. srpnem 1995 a 1. srpnem 1996 usmrcená z důvodu likvidace podle nařízení (ES) č. 716/96.

Kromě testování podle bodů 2 až 4 se mohou členské státy dobrovolně rozhodnout testovat ostatní zvířata na jejich území, zejména pokud tato zvířata pocházejí ze zemí s domácí BSE, spotřebovala potenciálně kontaminovaná krmiva nebo jsou přímými nebo nepřímými potomky samic nakažených BSE.

Žádosti o přezkoumání ročního programu sledování BSE, které členské státy předkládají Komisi, musí obsahovat alespoň následující údaje:

Žádosti o přezkoumání programu sledování BSE mohou být přijaty, pouze pokud dotčený členský stát může prokázat, že kromě požadavků stanovených v čl. 6 odst. 1b třetím pododstavci písm. a), b) a c) splňuje na svém území tato epizootologická kritéria:

• a) za období alespoň šesti po sobě jdoucích let ode dne zavedení systému Společenství pro testování BSE podle čl. 6 odst. 1b třetího pododstavce písm. b):

  buď

  • i) byl průměrný pokles roční míry výskytu BSE zjištěný u dospělé populace skotu (starší 24 měsíců) vyšší než 20 % a celkový počet zvířat postižených BSE narozených po zavedení úplného zákazu Společenství krmení hospodářských zvířat živočišnými bílkovinami podle čl. 6 odst. 1b třetího pododstavce písm. c) nepřekročil 5 % z celkového počtu potvrzených případů BSE,

    nebo

  • ii) byl roční zjištěný výskyt BSE u dospělé populace skotu (starší 24 měsíců) soustavně nižší než 1/100000,

    nebo

  • iii) byl kumulovaný počet potvrzených případů BSE nižší než pět, tato varianta se vztahuje na členské státy, jejichž dospělá populace skotu (starší 24 měsíců) je menší než 1000000 zvířat;
• b) po skončení šestiletého období stanoveného v písmenu a) neexistuje důkaz o zhoršování epizootologické situace BSE.

Dohled nad ovcemi a kozami se provádí v souladu s laboratorními metodami stanovenými v příloze X kapitole C bodu 3.2 písm. b).

• 50 % svého minimálního rozsahu odběru vzorků ovcí a koz poražených pro lidskou spotřebu stanoveného v písmenech a) a b) testováním mrtvých ovcí nebo koz starších 18 měsíců v poměru jedna ku jedné a doplňkově k minimálnímu rozsahu odběru vzorků stanovenému v bodě 3,

• 10 % svého minimálního rozsahu odběru vzorků stanoveného v písmenech a) a b) testováním ovcí nebo koz starších 18 měsíců usmrcených v rámci kampaně eradikace nákazy v poměru jedna ku jedné.

Členské státy testují v souladu s pravidly pro odběr vzorků stanovenými v bodě 4 a minimálními rozsahy odběru vzorků uvedenými v tabulkách A a B ovce a kozy, které uhynuly nebo byly usmrceny, ale nebyly:

• usmrceny v rámci kampaně eradikace nákazy nebo

• poraženy pro lidskou spotřebu.

Tabulka A

Tabulka B

Zvířata jsou starší 18 měsíců nebo mají více než 2 trvalé řezáky prořezané v dásni.

Stáří zvířat se odhaduje podle chrupu, zřejmých známek dospělosti nebo jiných spolehlivých údajů.

Vzorek se vybírá tak, aby se zabránilo nadměrnému zastoupení některé kategorie z hlediska původu, stáří, plemene, typu produkce nebo jiné vlastnosti.

Odebírané vzorky jsou reprezentativní pro každý region a roční období. Pokud možno, je třeba se vyhnout opakovanému odběru vzorků ve stejném stádě. Členské státy se ve svých programech dohledu zaměří kdykoli to bude možné na to, aby byla v po sobě následujících letech odběru vzorků testována na TSE všechna úředně registrovaná hospodářství s více než 100 zvířaty, na nichž nikdy nebyly zjištěny případy TSE.

Členské státy zavedou systém cílené nebo jiné kontroly pro ověření toho, že zvířata nejsou vynechána z odběru vzorků.

Členské státy se však mohou rozhodnout vyloučit z odběru vzorků vzdálené oblasti s nízkou hustotou zvířat, kde se neorganizuje svoz mrtvých zvířat. Členské státy, které využívají této výjimky, o tom musí informovat Komisi a předložit jí seznam vzdálených oblastí, pro které výjimku uplatňují. Výjimka se nesmí vztahovat na více než 10 % populace ovcí a koz v dotčeném členském státě.

Zvířata starší 18 měsíců usmrcená z důvodu likvidace v souladu s přílohou VII kapitolou B částí 2 bodem 2.2.1. a bodem 2.2.2. písm. b) nebo c) se testují na přítomnost TSE v souladu s laboratorními metodami a protokoly stanovenými v příloze X kapitole C části 3 bodě 3.2. písm. b) na základě výběru prostého namátkového vzorku, jehož rozsah je uveden v této tabulce.

Vedle programů dohledu stanovených v bodech 2, 3 a 4 mohou členské státy dobrovolně vykonávat dohled nad jinými zvířaty, zejména nad:

• zvířaty využívanými k produkci mléka,

• zvířaty pocházejícími ze zemí s původní TSE,

• zvířaty, která byla krmena potenciálně kontaminovanými krmivy,

• zvířaty, která jsou přímými nebo nepřímými potomky samic nakažených TSE.

Členské státy musí na základě posouzení rizik nad TSE u jelenovitých provádět doplňkový dohled, který může brát v úvahu zjištění TSE u jelenovitých v téže oblasti či v sousedících oblastech.

Členské státy mimo ty, které byly zmíněny v bodě 1.1 části A, mohou dohled nad TSE u jelenovitých provádět na základě dobrovolnosti.

Po skončení tříletého programu dohledu zmíněného v části A mohou členské státy zmíněné v bodě 1.1 provádět dohled nad TSE u jelenovitých na základě dobrovolnosti.

Členské státy mohou na základě dobrovolnosti provádět dohled nad TSE u živočišných druhů jiných než skot, ovce, kozy a jelenovití.

Zprávy obsahující údaje uvedené v oddíle A jsou sestavovány a předkládány Komisi (která je zašle Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin) měsíčně v elektronické podobě dohodnuté mezi členskými státy, Komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, nebo v případě údajů uvedených v bodě 8 čtvrtletně; tyto zprávy mohou být základem pro výroční zprávu, jak je požadováno v čl. 6 odst. 4, pokud jsou jejich údaje aktualizovány, kdykoli jsou k dispozici nové údaje.

Souhrnná zpráva Unie má podobu tabulky a obsahuje o jednotlivých členských státech alespoň údaje uvedené v části I oddíle A.

Ode dne 1. ledna 2016 analyzuje údaje uvedené v části I Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který do konce listopadu zveřejní souhrnnou zprávu o trendech a zdrojích přenosných spongiformních encefalopatií v Unii.

PŘÍLOHA IV

KRMIVA

V souladu s čl. 7 odst. 2 se zákaz podle čl. 7 odst. 1 rozšiřuje na krmení:

Podle čl. 7 odst. 3 prvního pododstavce se zákazy podle čl. 7 odst. 1 a kapitoly I nevztahují na krmení:

• a) přežvýkavců:
  • i) mlékem, mléčnými výrobky, produkty získanými z mléka, mlezivem a výrobky z mleziva,
  • ii) vejci a výrobky z vajec,
  • iii) kolagenem a želatinou získanými z nepřežvýkavců,
  • iv) hydrolyzovanými bílkovinami získanými z:

    • částí nepřežvýkavců nebo

    • z kůží a kožešin přežvýkavců,

  • v) krmnými směsmi obsahujícími produkty uvedené výše v podbodech i) až iv);
• b) nepřežvýkavých hospodářských zvířat těmito krmnými surovinami a krmnými směsmi:
  • i) hydrolyzovanými bílkovinami získanými z částí nepřežvýkavců nebo z kůží a kožešin přežvýkavců,
  • ii) rybí moučkou a krmnými směsmi obsahujícími rybí moučku, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v oddíle A kapitole IV,
  • iii) difosforečnanem vápenatým a trifosforečnanem vápenatým živočišného původu a krmnými směsmi obsahujícími tyto fosfáty, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v oddíle B kapitole IV,
  • iv) krevními výrobky získanými z nepřežvýkavců a krmnými směsmi obsahujícími tyto krevní výrobky, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v oddíle C kapitole IV;

• a) rybí moučka;
• b) difosforečnan vápenatý a trifosforečnan vápenatý živočišného původu;
• c) krevní výrobky získané z nepřežvýkavců.
• d) zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu;
• e) zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat;
• f) zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže.

• a) krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro nepřežvýkavce;
• b) záznamy o nákupu a použití produktů uvedených výše v bodě 1 a o prodeji krmných směsí obsahujících tyto produkty musí být příslušnému orgánu k dispozici po období nejméně pěti let;
• c) musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krmných směsí určených pro přežvýkavce za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení Komise (ES) č. 152/2009(Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1.); četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let.

• a) musí být registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících produkty uvedené v bodě 1;
• b) musí chovat pouze nepřežvýkavce;
• c) veškeré krmné směsi obsahující rybí moučku použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat méně než 50 % hrubých bílkovin;
• d) veškeré krmné směsi obsahující hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat celkem méně než 10 % fosforu;
• e) veškeré krmné směsi obsahující krevní výrobky získané z nepřežvýkavců použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat méně než 50 % hrubých bílkovin.

Před propuštěním do volného oběhu v Unii dovozci zajistí, aby každá zásilka následujících krmných surovin a krmných směsí určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat v souladu s kapitolou II této přílohy byla analyzována v souladu s metodami zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedenými v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu:

• a) zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže;
• b) krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;
• c) krmné směsi obsahující krmné suroviny uvedené v písmenech a) a b).

• a) zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže;
• b) difosforečnan vápenatý a trifosforečnan vápenatý živočišného původu;
• c) krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;
• d) krmné směsi obsahující krmné suroviny uvedené v písmenech a) až c).

Na výrobu a používání rybí moučky a krmných směsí obsahujících rybí moučku určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat se vztahují tyto zvláštní podmínky:

• a) rybí moučka musí být vyráběna ve zpracovatelských zařízeních zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z:
  • i) vodních živočichů kromě mořských savců,
  • ii) farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, kromě těch, kteří spadají do definice „vodních živočichů“ podle čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/88/ES, nebo
  • iii) hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sklizené v produkční oblasti definované v příloze I bodu 2.5 nařízení (ES) č. 853/2004 a příslušných způsobem klasifikované;
• b) obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející rybí moučku a také její etiketa musí být zřetelně označeny slovy „rybí moučka – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce s výjimkou neodstavených přežvýkavců“.

  Etiketa krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata musí být zřetelně označena slovy „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců“.

• a) Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu a také jeho etiketa musí být zřetelně označeny slovy „hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce“.
• b) Etiketa krmných směsí obsahujících hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu musí být zřetelně označena slovy „obsahuje hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu – není určeno pro krmení přežvýkavců“.

Na výrobu a používání krevních výrobků získaných z nepřežvýkavců a krmných směsí obsahujících tyto krevní výrobky určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat se vztahují tyto zvláštní podmínky:

• a) Krev určená k použití při výrobě krevních výrobků musí pocházet z jatek, která neporážejí přežvýkavce a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem.

  Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců na jatkách, která produkují krev nepřežvýkavců určenou k výrobě krevních výrobků pro použití při krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi krví přežvýkavců a krví nepřežvýkavců.

  Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • i) porážka nepřežvýkavců musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek používaných pro porážku přežvýkavců,
  • ii) zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení krve nepřežvýkavců musí být oddělena od zařízení určených pro nakládání s krví přežvýkavců,
  • iii) musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení krve nepřežvýkavců na přítomnost bílkovin z přežvýkavců. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP).
• b) Krev určená k použití při výrobě krevních výrobků pro nepřežvýkavce musí být přepravována do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách určených výhradně pro přepravu krve nepřežvýkavců.

  Odchylně od této zvláštní podmínky mohou být dopravní prostředky a nádoby, které byly dříve používány pro přepravu krve získané z přežvýkavců, použity pro přepravu krve nepřežvýkavců za předpokladu, že jsou předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.

• c) Krevní výrobky se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících výhradně krev nepřežvýkavců, která jsou jako taková registrována příslušným orgánem.

  Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit výrobu krevních výrobků pro použití při krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících krev přežvýkavců.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci.

  Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • i) výroba krevních výrobků z nepřežvýkavců musí probíhat v uzavřeném systému fyzicky odděleném od systému užívaného pro výrobu krevních výrobků z přežvýkavců,
  • ii) zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení volně ložených surovin a volně ložených hotových produktů z nepřežvýkavců musí být oddělena od zařízení, kde se uchovávají volně ložené suroviny a volně ložené hotové produkty z přežvýkavců,
  • iii) příchozí krev získaná z přežvýkavců a z nepřežvýkavců a příslušné krevní výrobky musí být podrobeny procesu odsouhlasení,
  • iv) musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krevních výrobků z nepřežvýkavců za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace krevními výrobky z přežvýkavců s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let.
• d) Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející krevní výrobky získané z nepřežvýkavců a také jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy „krevní výrobky z nepřežvýkavců – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce“.

  Etiketa krmných směsí obsahujících krevní výrobky získané z nepřežvýkavců musí být zřetelně označena slovy „obsahuje krevní výrobky z nepřežvýkavců – není určeno pro krmení přežvýkavců“.

Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury se vztahují tyto zvláštní podmínky:

• a) Vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle musí pocházet z jednoho nebo více těchto zařízení:
  • i) jatka schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která neporážejí přežvýkavce a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
  • ii) bourárny schválené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a které jsou jako takové registrovány příslušným orgánem;
  • iii) jiná zařízení neuvedená v podbodě i) nebo ii) registrovaná nebo schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která nenakládají s výrobky z přežvýkavců a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
  • iv) schválená zařízení uvedená v čl. 24 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (ES) č. 1069/2009, která jsou příslušným orgánem registrována jako zařízení, kde jsou skladovány nebo kde se manipuluje pouze s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z nepřežvýkavců pocházejícími ze zařízení uvedených v podbodech i), ii) a iii).

  Odchylně od prvního pododstavce podbodů i), ii) a iii) může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců a nakládání s produkty z přežvýkavců v zařízeních uvedených v prvním odstavci podbodech i), ii) a iii), která produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců určené k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly na místě spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců a nepřežvýkavců.

  Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • 1) porážka nepřežvýkavců musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro porážku přežvýkavců,
  • 2) s produkty z nepřežvýkavců musí být nakládáno na výrobních linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro nakládání s produkty z přežvýkavců,
  • 3) zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců musí být oddělena od zařízení určených pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z přežvýkavců,
  • 4) musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců na přítomnost bílkovin z přežvýkavců. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP).
• b) Vedlejší produkty živočišného původu z nepřežvýkavců určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle se přepravují do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců.

  Odchylně od této zvláštní podmínky se mohou přepravovat v dopravních prostředcích a nádobách, které byly dříve používány pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců za předpokladu, že tyto dopravní prostředky a nádoby byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.

  Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.

• c) Zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních určených výhradně pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců pocházejících z jatek, bouráren nebo jiných zařízení uvedených v písmenu a). Tato zpracovatelská zařízení jsou registrována příslušným orgánem jako zpracovatelská zařízení zpracovávající výhradně vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců.

  Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty živočišného původu pocházející z přežvýkavců.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami z přežvýkavců a zpracovanými živočišnými bílkovinami z nepřežvýkavců.

  Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • i) výroba zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců musí být prováděna v uzavřeném systému, který je fyzicky oddělen od systému užívaného pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle,
  • ii) vedlejší produkty živočišného původu získané z přežvýkavců se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců,
  • iii) zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají hotové produkty získané z nepřežvýkavců,
  • iv) musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace zpracovanými živočišnými bílkovinami pocházejícími z přežvýkavců s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let.
• d) Krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se vyrábějí v zařízeních schválených pro tento účel příslušným orgánem, která se zabývají výhradně výrobou krmiva pro živočichy pocházející z akvakultury.

  Odchylně od této zvláštní podmínky:

  • i) výroba krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle pro živočichy pocházející z akvakultury v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro jiná hospodářská zvířata s výjimkou kožešinových zvířat, může být schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

    • krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro nepřežvýkavce,

    • krmné směsi určené pro živočichy pocházející z akvakultury se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro jiné nepřežvýkavce,

    • záznamy o nákupu a použití zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle a o prodeji krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny musí být příslušnému orgánu k dispozici po období nejméně pěti let,

    • musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krmných směsí určených pro hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru těchto vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,

  • ii) zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:

    • jsou registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu,

    • chovají pouze živočichy pocházející z akvakultury a

    • krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle používané při jejich výrobě obsahují méně než 50 % hrubých bílkovin.

• e) Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle a jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy: „zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců – není určeno pro použití v krmivech pro hospodářská zvířata kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.

  Etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle musí být zřetelně označena slovy:

  „obsahuje zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců – není určeno pro krmení hospodářských zvířat kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.

Tyto zvláštní podmínky se vztahují na výrobu, uvádění na trh a používání mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku, které jsou určeny ke krmení neodstavených hospodářských přežvýkavých zvířat:

• a) rybí moučka používaná v mléčných krmných směsích se vyrábí ve zpracovatelských zařízeních zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z:
  • i) vodních živočichů kromě mořských savců,
  • ii) farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, kromě těch, kteří spadají do definice „vodních živočichů“ podle čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/88/ES, nebo
  • iii) hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sklizené v produkční oblasti definované v příloze I bodu 2.5 nařízení (ES) č. 853/2004 a příslušných způsobem klasifikované.

  Rybí moučka používaná v mléčných krmných směsích musí být v souladu s obecnými podmínkami, které jsou stanoveny v kapitole III;

• b) obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející rybí moučku určenou k použití v mléčných krmných směsích a také její etiketa musí být zřetelně označeny slovy„rybí moučka – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce s výjimkou neodstavených přežvýkavců“;
• c) použití rybí moučky pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se povoluje pouze v případě výroby mléčných krmných směsí dodávaných v suchém stavu a podávaných po rozpuštění ve stanoveném množství tekutiny, které jsou určeny ke krmení neodstavených přežvýkavců jako doplněk nebo náhrada postkolostrálního mléka před úplným odstavením;
• d) mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se vyrábějí v zařízeních, která nevyrábějí jiné krmné směsi pro přežvýkavce a která jsou schválena k tomuto účelu příslušným orgánem.

  Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán na základě kontroly na místě povolit výrobu jiných krmných směsí pro přežvýkavce v zařízeních, která rovněž vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata, za těchto podmínek:

  • i) jiné krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí uchovávat v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení užívaných pro volně loženou rybí moučku a volně ložené mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku při skladování, přepravě a balení,
  • ii) jiné krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku,
  • iii) záznamy o nákupu a použití rybí moučky a prodeji mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,
  • iv) musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení jiných krmných směsí určených pro přežvýkavce za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru těchto vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;
• e) před propuštěním do volného oběhu v Unii dovozci zajistí, aby každá zásilka dovezených mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku byla analyzována v souladu s metodami zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedenými v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu;
• f) etiketa mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata musí být zřetelně označena slovy „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců s výjimkou neodstavených přežvýkavců“;
• g) volně ložené mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které se neužívají pro přepravu nebo skladování jiných krmiv určených pro přežvýkavce.

  Odchylně od této zvláštní podmínky mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které budou následně použity pro přepravu nebo skladování jiných volně ložených krmiv určených pro přežvýkavce, použity pro přepravu nebo skladování volně ložených mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let;

Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a krmných směsí obsahujících tyto zpracované živočišné bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury, drůbeže a prasat se vztahují tyto zvláštní podmínky:

• a) zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu musí být vyrobeny:
  • i) ve zpracovatelských zařízeních schválených v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 a zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z farmově chovaného hmyzu;
  • ii) v souladu s požadavky stanovenými v příloze X kapitole II oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011.

  Odchylně od podmínky stanovené v prvním pododstavci podbodě i) může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty pocházející z jiných druhů.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z farmově chovaného hmyzu a zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z jiných hospodářských zvířat.

  Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • výroba zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců nebo nepřežvýkavců jiných než hmyz musí být prováděna v uzavřeném systému, který je fyzicky oddělen od systému užívaného pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu,

  • vedlejší produkty živočišného původu získané z přežvýkavců nebo nepřežvýkavců jiných než hmyz se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají vedlejší produkty živočišného původu získané z farmově chovaného hmyzu,

  • zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo nepřežvýkavců jiných než hmyz se během skladování a balení uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají hotové produkty získané z farmově chovaného hmyzu,

  • musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z přežvýkavců nebo jiných nepřežvýkavců s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;

• b) krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu se musí vyrábět v zařízeních:
  • i) schválených pro tento účel příslušným orgánem;
  • ii) zabývajících se výrobou krmiv pro živočichy pocházející z akvakultury, drůbež nebo prasata.

  Odchylně od prvního odstavce podbodu i) se zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:

  • jsou registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu,

  • nechovají hospodářská zvířata ve smyslu čl. 3 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, jiná než živočichy pocházející z akvakultury, drůbež, prasata nebo kožešinová zvířata,

  • krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu používané při jejich výrobě obsahují méně než 50 % hrubých bílkovin.

  Odchylně od prvního odstavce podbodu ii) může být výroba krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu určených pro živočichy pocházející z akvakultury, drůbež nebo prasata v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro jiná hospodářská zvířata s výjimkou kožešinových zvířat, schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

  • krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro nepřežvýkavce,

  • krmné směsi určené pro živočichy pocházející z akvakultury, drůbež nebo prasata se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro jiné nepřežvýkavce,

  • záznamy o nákupu a použití zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a o prodeji krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,

  • musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krmných směsí určených pro hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury, drůbeže a prasat za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru těchto vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;

• c) obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu a jejich etiketa a etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu musí být zřetelně označeny v souladu s kapitolou V oddílem G této přílohy.

Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení drůbeže (dále jen „zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat“) se vztahují tyto zvláštní podmínky:

• a) vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat musí pocházet z jednoho nebo více těchto zařízení:
  • i) jatka schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která neporážejí přežvýkavce a drůbež a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
  • ii) bourárny schválené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a drůbeže a které jsou jako takové registrovány příslušným orgánem;
  • iii) jiná zařízení neuvedená v podbodě i) nebo ii) registrovaná nebo schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která nenakládají s produkty z přežvýkavců a drůbeže a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
  • iv) schválená zařízení uvedená v čl. 24 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (ES) č. 1069/2009, která jsou příslušným orgánem registrována jako zařízení, kde jsou skladovány nebo kde se manipuluje pouze s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z nepřežvýkavců pocházejícími ze zařízení uvedených v podbodech i), ii) a iii).

  Odchylně od prvního pododstavce podbodů i), ii) a iii) může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců nebo drůbeže a nakládání s produkty z přežvýkavců nebo drůbeže v zařízeních uvedených v prvním odstavci podbodech i), ii) a iii), která produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z prasat určené k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly na místě spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců nebo drůbeže a prasat.

  Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • 1) porážka prasat musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro porážku přežvýkavců nebo drůbeže;
  • 2) s produkty z prasat musí být nakládáno na výrobních linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro nakládání s produkty z přežvýkavců nebo drůbeže;
  • 3) zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat musí být oddělena od zařízení určených pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z přežvýkavců nebo drůbeže;
  • 4) musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat na přítomnost bílkovin z přežvýkavců nebo drůbeže. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP);
• b) vedlejší produkty živočišného původu z prasat určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat se přepravují do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo drůbeže.

  Odchylně od prvního pododstavce se mohou přepravovat v dopravních prostředcích a nádobách, které byly dříve používány pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo drůbeže za předpokladu, že tyto dopravní prostředky a nádoby byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.

  Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let;

• c) zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních:
  • i) zabývajících se zpracováním vedlejších produktů pocházejících z jatek, bouráren nebo jiných zařízení uvedených v písmenu a);
  • ii) registrovaných příslušným orgánem jako zařízení nezpracovávající vedlejší produkty z přežvýkavců nebo drůbeže.

  Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty z přežvýkavců nebo drůbeže.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami z přežvýkavců nebo drůbeže a zpracovanými živočišnými bílkovinami z prasat.

  Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • 1) výroba zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců nebo drůbeže musí být prováděna v uzavřeném systému, který je fyzicky oddělen od systému užívaného pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat;
  • 2) vedlejší produkty živočišného původu získané z přežvýkavců a drůbeže se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají vedlejší produkty živočišného původu získané z prasat;
  • 3) zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo drůbeže se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají hotové produkty získané z prasat;
  • 4) musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z přežvýkavců nebo drůbeže s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;
• d) krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat se musí vyrábět v zařízeních:
  • i) schválených pro tento účel příslušným orgánem;
  • ii) zabývajících se výhradně výrobou krmiv pro drůbež, živočichy pocházející z akvakultury nebo kožešinová zvířata.

  Odchylně od prvního pododstavce podbodu i) se zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:

  • jsou registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat,

  • nechovají hospodářská zvířata ve smyslu čl. 3 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, jiná než drůbež, živočichy pocházející z akvakultury nebo kožešinová zvířata,

  • krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat používané při jejich výrobě obsahují méně než 50 % hrubých bílkovin.

  Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může být výroba krmných směsí pro drůbež obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat, schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

  • krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro nepřežvýkavce,

  • krmné směsi určené pro prasata se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro jiné nepřežvýkavce,

  • záznamy o nákupu a použití zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat a o prodeji krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,

  • musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krmných směsí určených pro hospodářská zvířata s výjimkou drůbeže, živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru těchto vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;

• e) obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat a jejich etiketa a etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat musí být zřetelně označeny v souladu s kapitolou V oddílem G této přílohy.

Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení prasat (dále jen „zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže“) se vztahují tyto zvláštní podmínky:

• a) vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže musí pocházet z jednoho nebo více těchto zařízení:
  • i) jatka schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která neporážejí přežvýkavce a prasata a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
  • ii) bourárny schválené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a prasat a které jsou jako takové registrovány příslušným orgánem;
  • iii) jiná zařízení neuvedená v podbodě i) nebo ii) registrovaná nebo schválená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, která nenakládají s výrobky z přežvýkavců a prasat a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem;
  • iv) schválená zařízení uvedená v čl. 24 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (ES) č. 1069/2009, která jsou příslušným orgánem registrována jako zařízení, kde jsou skladovány nebo kde se manipuluje pouze s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z nepřežvýkavců pocházejícími ze zařízení uvedených v podbodech i), ii) a iii).

  Odchylně od prvního pododstavce podbodů i), ii) a iii) může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců nebo prasat a nakládání s produkty z přežvýkavců nebo prasat v zařízeních uvedených v prvním odstavci podbodech i), ii) a iii), která produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z drůbeže určené k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly na místě spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců nebo prasat a drůbeže.

  Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • 1) porážka drůbeže musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro porážku přežvýkavců nebo prasat;
  • 2) s produkty z drůbeže musí být nakládáno na výrobních linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro nakládání s produkty z přežvýkavců nebo prasat;
  • 3) zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z drůbeže musí být oddělena od zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo prasat;
  • 4) musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení vedlejších produktů živočišného původu získaných z drůbeže na přítomnost bílkovin z přežvýkavců nebo prasat. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP);
• b) vedlejší produkty živočišného původu z drůbeže určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže se přepravují do zpracovatelského zařízení v dopravních prostředcích a nádobách, které neslouží k přepravě vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo prasat.

  Odchylně od prvního pododstavce se mohou přepravovat v dopravních prostředcích a nádobách, které byly dříve používány pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu získaných z přežvýkavců nebo prasat za předpokladu, že tyto dopravní prostředky a nádoby byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.

  Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let;

• c) zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních:
  • i) zabývajících se zpracováním vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z jatek, bouráren nebo jiných zařízení uvedených v písmenu a);
  • ii) registrovaných příslušným orgánem jako zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců nebo prasat.

  Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může příslušný orgán povolit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců nebo prasat.

  Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi zpracovanými živočišnými bílkovinami z přežvýkavců nebo prasat a zpracovanými živočišnými bílkovinami z drůbeže.

  Uvedená preventivní opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

  • 1) výroba zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců nebo prasat musí být prováděna v uzavřeném systému, který je fyzicky oddělen od systému užívaného pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže;
  • 2) vedlejší produkty živočišného původu získané z přežvýkavců nebo prasat se během skladování a přepravy uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají vedlejší produkty živočišného původu získané z drůbeže;
  • 3) zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo prasat se během skladování a balení uchovávají v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se uchovávají hotové produkty získané z drůbeže;
  • 4) musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže za účelem ověření nepřítomnosti křížové kontaminace zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z přežvýkavců nebo prasat s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;
• d) krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže se musí vyrábět v zařízeních:
  • i) schválených pro tento účel příslušným orgánem;
  • ii) zabývajících se výhradně výrobou krmiv pro prasata, živočichy pocházející z akvakultury nebo kožešinová zvířata.

  Odchylně od prvního pododstavce podbodu i) se zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:

  • jsou registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže,

  • nechovají hospodářská zvířata ve smyslu čl. 3 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, jiná než prasata, živočichy pocházející z akvakultury nebo kožešinová zvířata,

  • krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže používané při jejich výrobě obsahují méně než 50 % hrubých bílkovin.

  Odchylně od prvního pododstavce podbodu ii) může být výroba krmných směsí pro prasata obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat, schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

  • krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro nepřežvýkavce,

  • krmné směsi určené pro drůbež se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro jiné nepřežvýkavce,

  • záznamy o nákupu a použití zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže a o prodeji krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,

  • musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krmných směsí určených pro hospodářská zvířata jiná než prasata, živočichy pocházející z akvakultury a kožešinová zvířata s cílem ověřit nepřítomnost nepovolených složek živočišného původu pomocí metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv, které jsou stanoveny v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost tohoto odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;

• e) obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže a jejich etiketa a etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže musí být zřetelně označeny v souladu s kapitolou V oddílem G této přílohy.

• a) jatek, která jsou v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. a) prvním pododstavcem registrována jako jatka, která neporážejí přežvýkavce, a schválených jatek, z nichž může být získávána krev vyráběná v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• b) jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků a zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu, která jsou registrována jako zařízení, kde se neporážejí přežvýkavci, nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a nenakládá s produkty z přežvýkavců a kde jsou skladovány nebo kde se nakládá pouze s vedlejšími produkty živočišného původu pocházejícími z těchto potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. a) prvním pododstavcem, a schválených jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• c) jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků a zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu, která jsou registrována jako zařízení, kde se neporážejí přežvýkavci a drůbež, nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a drůbeže a nenakládá s produkty z přežvýkavců a drůbeže a kde jsou skladovány nebo kde se nakládá pouze s vedlejšími produkty živočišného původu pocházejícími z těchto potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. a) prvním pododstavcem, a schválených jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z prasat v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• d) jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků a zařízení nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu, která jsou registrována jako zařízení, kde se neporážejí přežvýkavci a prasata, nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a prasat a nenakládá se s produkty z přežvýkavců a prasat a kde jsou skladovány nebo kde se nakládá pouze s vedlejšími produkty živočišného původu pocházejícími z těchto potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. a) prvním pododstavcem, a schválených jatek, bouráren a jiných potravinářských podniků, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z drůbeže v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• e) zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení zpracovávající výhradně krev nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících krevní výrobky v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• f) zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, která fungují v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• g) zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců a drůbeže v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat, která fungují v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• h) zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení nezpracovávající vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců a prasat v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže, která fungují v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;
• i) schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou III oddílem B vyrábějí krmné směsi obsahující rybí moučku, hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu a krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;
• j) schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. d) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, a schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou V oddílem E bodem 3 písm. b) podbodem ii) vyrábějí výhradně krmné směsi určené na vývoz z Unie nebo krmné směsi určené na vývoz z Unie a krmné směsi pro živočichy pocházející z akvakultury, které mají být uvedeny na trh;
• k) schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem E písm. d), vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata;
• l) schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem F písm. b) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu;
• m) schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem G písm. d) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat a určené pro drůbež;
• n) schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem H písm. d) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže a určené pro prasata;
• o) skladovacích zařízení schválených v souladu s kapitolou III oddílem A bodem 3 nebo kapitolou V oddílem E bodem 3 písm. d) třetím pododstavcem.

• a) mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;
• b) hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;
• c) hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;
• d) tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.

Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.

• a) mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;
• b) hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;
• c) hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;
• d) tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.

• i) krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu, které obsahují rybí moučku, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata a mléčné krmné směsi, které jsou určeny ke krmení neodstavených přežvýkavců;
• ii) krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro drůbež nebo prasata, pokud zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu splňují podmínky uvedené v kapitole IV oddílu F písm. a);
• iii) krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro drůbež, pokud zpracované živočišné bílkoviny získané z prasat splňují podmínky uvedené v kapitole IV oddílu G písm. a), b) a c);
• iv) krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže, mohou být vyráběny v zařízeních, která vyrábějí krmivo pro prasata, pokud zpracované živočišné bílkoviny získané z drůbeže splňují podmínky uvedené v kapitole IV oddílu H písm. a), b) a c).

Používání a skladování krmných surovin a krmných směsí pro hospodářská zvířata obsahujících produkty získané z přežvýkavců s výjimkou produktů uvedených v písmenech a) až d) je zakázáno v hospodářstvích, kde se chovají hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata:

• a) mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;
• b) hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;
• c) hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;
• d) tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.

• a) zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v zaplombovaných nádobách přímo z výrobního zpracovatelského zařízení až na místo výstupu z území Unie, kterým je stanoviště hraniční kontroly uvedené v příloze I rozhodnutí Komise 2009/821/ES(Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1).). Před opuštěním území Unie provozovatel odpovědný za sjednání přepravy zpracovaných živočišných bílkovin oznámí příslušnému orgánu na daném stanovišti hraniční kontroly, že zásilka byla doručena na výstupní místo;
• b) zásilka musí být provázena řádně vyplněným obchodním dokladem vyhotoveným v souladu se vzorem stanoveným v příloze VIII kapitole III bodě 6 nařízení (EU) č. 142/2011, který byl vydán integrovaným počítačovým veterinárním systémem (TRACES) zavedeným rozhodnutím Komise 2004/292/ES(Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).). Na tomto obchodním dokladu musí být v kolonce I.28 jako výstupní místo uvedeno dané stanoviště hraniční kontroly;
• c) při doručení zásilky na výstupní místo zkontroluje příslušný orgán na daném stanovišti hraniční kontroly plombu na každé nádobě předložené na stanovišti hraniční kontroly.

  Odchylně od tohoto postupu se může příslušný orgán na daném stanovišti hraniční kontroly na základě analýzy rizik rozhodnout provést namátkovou kontrolu plomb na nádobách.

  Není-li výsledek kontroly plomby uspokojivý, musí být zásilka buď zlikvidována, nebo poslána zpět do zařízení původu.

  Příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly informuje prostřednictvím systému TRACES příslušný orgán odpovědný za zařízení původu o doručení zásilky na výstupní místo a případně o výsledku kontroly plomby a přijatých nápravných opatřeních;

• d) příslušný orgán odpovědný za zařízení původu pravidelně provádí úřední kontroly za účelem ověření řádného uplatňování písmen a) a b) a ověření toho, že příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly u každé zásilky zpracovaných živočišných bílkovin pocházejících z přežvýkavců určených na vývoz potvrdil prostřednictvím systému TRACES provedení kontroly na výstupním místě.

Odchylně se se však tento zákaz nevztahuje na:

• a) zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců, které:
  • i) bylo zpracováno v zařízeních nebo podnicích schválených podle čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009 a
  • ii) je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie;
• b) organická hnojiva nebo půdní přídavky podle definice v čl. 3 bodě 22 nařízení (ES) č. 1069/2009, které ve svém složení obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo směs zpracovaných živočišných bílkovin z přežvýkavců a nepřežvýkavců za předpokladu, že buď dosáhly konečného bodu podle definice v čl. 4 bodě 1 písm. c) nebo v čl. 4 bodě 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1605(Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1605 ze dne 22. května 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, pokud jde o stanovení konečných bodů výrobního řetězce pro některá organická hnojiva a pomocné půdní látky (Úř. věst. L 198, 8.8.2023, s. 1).), nebo:
  • i) neobsahují materiál kategorie 1 ani produkty z něho získané nebo materiál kategorie 2 ani produkty z něho získané, jiné než hnůj, jak je definován v čl. 3 bodě 20 nařízení (ES) č. 1069/2009, zpracovaný v souladu s pravidly pro uvádění zpracovaného hnoje na trh, jak jsou stanovena v příloze XI kapitole I oddíle 2 písm. a), b), d) a e) nařízení Komise (EU) č. 142/2011;
  • ii) zpracované živočišné bílkoviny obsažené v organických hnojivech nebo půdních přídavcích jsou v souladu se zvláštními požadavky popsanými v příloze X kapitole II oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011;
  • iii) organická hnojiva nebo půdní přídavky mohou obsahovat další materiály kategorie 3, které byly zpracovány v souladu:

    • s jakoukoli zpracovatelskou metodou 1 až 7 stanovenou v příloze IV kapitole III nařízení (EU) č. 142/2011 nebo

    • s požadavky stanovenými v příloze V kapitole III oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011 v případě kompostu nebo zbytků rozkladu z přeměny vedlejších produktů živočišného původu na bioplyn nebo

    • se zvláštními požadavky stanovenými v příloze XIII nařízení (EU) č. 142/2011 v případě, že se takové materiály mohou používat pro organická hnojiva a půdní přídavky v souladu s uvedeným nařízením;

  • iv) byly zpracovány v zařízeních nebo podnicích schválených podle čl. 24 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009;
  • v) jsou smíchány s dostatečným podílem složky povolené příslušným orgánem členského státu, kde se organická hnojiva nebo půdní přídavky vyrábějí, která činí produkt pro zvířata nepoživatelným nebo jiným způsobem účinně zabraňuje zneužití směsi ke krmným účelům. Tato složka má být smíchána s organickými hnojivy nebo půdními přídavky v podniku, kde se vyrábějí, nebo v podniku, který je pro tento účel registrován v souladu s přílohou XI kapitolou II oddílem 1 bodem 2 nařízení (EU) č. 142/2011.

    Vyžaduje-li to příslušný orgán třetí země určení, příslušný orgán členského státu, ve kterém se organická hnojiva nebo půdní přídavky vyrábějí, může akceptovat použití jiných složek nebo jiných metod, jež mají zabránit použití organických hnojiv nebo půdních přídavků jako krmiva, odlišných od složek nebo metod povolených v tomto členském státě, za předpokladu, že nejsou v rozporu s pravidly stanovenými v čl. 22 odst. 3 a v příloze XI kapitole II oddíle 1 bodě 3 nařízení (EU) č. 142/2011;

  • vi) byly zpracovány tak, aby byla zajištěna dekontaminace patogenů v souladu s přílohou XI kapitolou II oddílem 1 bodem 5 nařízení (EU) č. 142/2011;
  • vii) mají na obalu nebo na nádobě připevněnou etiketu se slovy „organická hnojiva nebo půdní přídavky/nesmí dojít ke spásání hospodářskými zvířaty ani k použití plodin jako rostlinného porostu nejméně během 21 dnů po aplikaci“;
  • viii) jsou vyváženy v souladu s těmito podmínkami:

    • přepravují se v zaplombovaných nádobách přímo z podniku, ve kterém se organická hnojiva nebo půdní přídavky vyrábějí, nebo z registrovaného podniku, v němž se přidává složka, která činí produkt pro zvířata nepoživatelným, na místo výstupu z území Unie, kterým je stanoviště hraniční kontroly uvedené v příloze I rozhodnutí Komise 2009/821/ES. Před opuštěním území Unie provozovatel odpovědný za sjednání přepravy organických hnojiv nebo půdních přídavků oznámí příslušnému orgánu na daném stanovišti hraniční kontroly, že zásilka byla doručena na výstupní místo,

    • zásilka musí být provázena řádně vyplněným obchodním dokladem vyhotoveným v souladu se vzorem stanoveným v příloze VIII kapitole III bodě 6 nařízení (EU) č. 142/2011, který byl vydán integrovaným počítačovým veterinárním systémem (TRACES) zavedeným rozhodnutím Komise 2004/292/ES. Na tomto obchodním dokladu musí být v kolonce I.28 uvedeno dané výstupní stanoviště hraniční kontroly,

    • při doručení zásilky na výstupní místo zkontroluje příslušný orgán na daném stanovišti hraniční kontroly na základě rizik plombu na každé nádobě předložené na stanovišti hraniční kontroly. Není-li výsledek kontroly plomby uspokojivý, musí být zásilka buď zlikvidována, nebo poslána zpět do zařízení původu uvedeného v kolonce I.12 obchodního dokladu,

    • příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly informuje prostřednictvím systému TRACES příslušný orgán uvedený v kolonce I.4 obchodního dokladu o doručení zásilky na výstupní místo a případně o výsledku kontroly plomby a přijatých nápravných opatřeních;

    • příslušný orgán odpovědný za výrobní podnik původu nebo registrovaný podnik, v němž se přidává složka, která činí produkt pro zvířata nepoživatelným, provádí úřední kontroly na základě rizik za účelem ověření souladu s první a druhou odrážkou a ověření toho, že příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly u každé vyvážené zásilky organických hnojiv a půdních přídavků, které ve svém složení obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců nebo směs zpracovaných živočišných bílkovin z přežvýkavců a nepřežvýkavců potvrdil prostřednictvím systému TRACES provedení kontroly na výstupním místě.

  Podmínky stanovené v bodě 2 písm. b) podbodech v), vii) a viii) se nevztahují na organická hnojiva nebo půdní přídavky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem.

• a) zpracované živočišné bílkoviny získané nepřežvýkavců se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních, která splňují požadavky kapitoly IV oddílu D písm. c) nebo kapitoly IV oddílu F písm. a) podbodu i) nebo kapitoly IV oddílu G písm. c) nebo kapitoly IV oddílu H písm. c);
• b) krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců se vyrábějí v zařízeních na výrobu krmných směsí, která:
  • i) vyrábějí v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. d) nebo kapitolou IV oddílem F písm. b) nebo kapitolou IV oddílem G písm. d) nebo kapitolou IV oddílem H písm. d) nebo
  • ii) získávají zpracované živočišné bílkoviny použité v krmných směsích určených na vývoz ve zpracovatelských zařízeních, která splňují požadavky písmene a), a buď

    • se zabývají výhradně výrobou krmných směsí určených na vývoz z Unie a jsou schválena pro tento účel příslušným orgánem, nebo

    • se zabývají výhradně výrobou krmných směsí určených na vývoz z Unie a výrobou krmných směsí pro živočichy pocházející z akvakultury, drůbež nebo prasata, které mají být uvedeny na trh Unie, a jsou schváleny pro tento účel příslušným orgánem;

• c) krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců jsou zabaleny a označeny v souladu s právními předpisy Unie nebo právními požadavky dovážející země. V případě, že krmná směs obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců není označena v souladu s právními předpisy Unie, její etiketa musí být označena slovy: „obsahuje zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců“;
• d) volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a volně ložené krmné směsi obsahující tyto bílkoviny, které jsou určeny na vývoz z Unie, se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které se neužívají pro přepravu nebo skladování krmiva určeného k uvedení na trh a určeného ke krmení přežvýkavců nebo nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než živočichů pocházejících z akvakultury. Záznamy o typu přepravených nebo skladovaných produktů musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně dvou let.

  Odchylně od prvního pododstavce mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců a volně ložených krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny, které jsou určeny na vývoz z Unie, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného k uvedení na trh a určeného ke krmení přežvýkavců nebo nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než živočichů pocházejících z akvakultury za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.

  Skladovací zařízení, která skladují volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a volně ložené krmné směsi obsahující tyto bílkoviny za podmínek stanovených v písm. d) druhém pododstavci, schvaluje příslušný orgán na základě ověření, zda splňují požadavky stanovené v uvedeném pododstavci.

• a) krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahuje zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, bylo zpracováno v zařízení na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu schváleném podle článku 24 nařízení (ES) č. 1069/2009 a je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie;
• b) rybí moučku, je-li vyrobena v souladu s touto přílohou;
• c) zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, jsou-li vyrobeny v souladu s touto přílohou;
• d) krmné směsi, které neobsahují žádné jiné zpracované živočišné bílkoviny než rybí moučku a zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, jsou-li vyrobeny v souladu s touto přílohou;
• e) zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců určené k výrobě krmiv pro zvířata v zájmovém chovu nebo organických hnojiv a půdních přídavků ve třetí zemi určení, zajistí-li vývozce před jejich vývozem, aby každá zásilka zpracovaných živočišných bílkovin byla analyzována v souladu s metodou zkoušení uvedenou v příloze VI bodě 2.2 nařízení Komise (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti složek pocházejících z přežvýkavců.

• a) požadavky stanovené v bodě 2 písm. b) podbodech i), ii), iii), iv), v), vi) a vii) tohoto oddílu. Podmínky stanovené v bodě 2 písm. b) podbodech v) a vii) se nevztahují na organická hnojiva nebo půdní přídavky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem;
• b) v nich obsažené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců se vyrábějí ve zpracovatelských podnicích, které splňují požadavky kapitoly IV oddílu D písm. c) a jsou uvedeny na seznamu v souladu s kapitolou V oddílem A bodem 1 písm. d);
• c) byly vyrobeny v zařízeních nebo podnicích, které jsou určeny výhradně ke zpracování organických hnojiv nebo půdních přídavků získaných z nepřežvýkavců.

  Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit vývoz organických hnojiv nebo půdních přídavků uvedených v tomto bodě vyrobených v zařízeních nebo podnicích zpracovávajících organická hnojiva nebo půdní přídavky obsahující materiál z přežvýkavců, pokud jsou v nich zavedena účinná opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi organickými hnojivy nebo půdními přídavky obsahujícími pouze materiál z nepřežvýkavců a organickými hnojivy nebo půdními přídavky obsahujícími materiál z přežvýkavců;

• d) přepravují se na místo výstupu z území Unie v novém obalovém materiálu nebo v kontejnerech pro volně ložené látky, které se nepoužívají pro přepravu materiálů pocházejících z přežvýkavců nebo byly předem vyčištěny, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci, v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem.

  Podmínky stanovené v bodě 5 písm. c) a d) se nevztahují na organická hnojiva nebo půdní přídavky v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem.

Organická hnojiva nebo půdní přídavky, které dosáhly konečného bodu podle definice v čl. 4 bodě 1 písm. c) nebo v čl. 4 bodě 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1605, jsou vyňaty z podmínek stanovených v prvním pododstavci tohoto bodu.

Je-li odborná kvalifikace shledána nedostatečnou, provede laboratoř před prováděním dalších analýz jako minimální nápravné opatření nové školení laboratorního personálu.

Tabulka 1

PŘÍLOHA V

SPECIFIKOVANÝ RIZIKOVÝ MATERIÁL

Následující tkáně se pokládají za specifikovaný rizikový materiál, pokud byly získány ze zvířat pocházejících z členského státu nebo třetí země nebo některé z jejich oblastí s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE:

Za specifikovaný rizikový materiál se pokládají tkáně uvedené v bodě 1 písm. a) podbodě i) a v bodě 1 písm. b) získané ze zvířat pocházejících z členských států se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE.

Specifikovaný rizikový materiál se potřísní barvou nebo popřípadě jinak označí okamžitě po odstranění a neškodně se odstraní v souladu s pravidly nařízení (ES) č. 1069/2009, a zejména článkem 12 uvedeného nařízení.

Bez ohledu na jednotlivá rozhodnutí uvedená v čl. 5 odst. 2 a odchylně od čl. 9 odst. 3 se ve všech členských státech zakazuje používání kostí nebo nevykostěného masa skotu, ovcí a koz na výrobu strojně odděleného masa.

Zákaz stanovený v čl. 8 odst. 3 používat v členských státech nebo jejich oblastech s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE po omráčení laceraci centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční u skotu, ovcí a koz, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat, se uplatní rovněž na členské státy se zanedbatelným rizikem výskytu BSE.

Jazyky skotu jakéhokoli věku určené k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat se odebírají na jatkách příčným řezem rostrálním na jazykový výběžek basihyoidální kosti, kromě jazyků skotu, který pochází z členských států se zanedbatelným rizikem výskytu BSE.

Odchylně od bodu 8 mohou členské státy rozhodnout, že povolí oddělování masa z hlavy skotu v bourárnách zvlášť schválených za tímto účelem, pokud jsou splněny tyto podmínky:

• a) hlavy určené k přepravě do bourárny jsou během doby skladování a přepravy z jatek do bourárny zavěšeny na stojanu;
• b) otvor po čelním průstřelu a foramen magnum se řádně utěsní nepropustnou a trvanlivou zátkou před přesunutím z dopravního pásu nebo háků na stojany. Pokud jsou z mozkového kmenu odebírány vzorky pro laboratorní vyšetření na BSE, utěsní se foramen magnum ihned po tomto odběru vzorků;

PŘÍLOHA VI PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU ZÍSKANÉ Z MATERIÁLU Z PŘEŽVÝKAVCŮ NEBO OBSAHUJÍCÍ TENTO MATERIÁL, JAK JE UVEDENO V ČL. 9 ODST. 1

PŘÍLOHA VII

TLUMENÍ A ERADIKACE PŘENOSNÝCH SPONGIFORMNÍCH ENCEFALOPATIÍ

Jestliže je v některém hospodářství v daném členském státě podezření na TSE u ovce nebo kozy a dokud nejsou k dispozici výsledky potvrzujících vyšetření, vztahuje se na všechny ostatní ovce a kozy z tohoto hospodářství úřední omezení přesunů.

Existují-li důkazy, že hospodářství, kde bylo zvíře přítomno při podezření na TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, kde mohlo být zvíře vystaveno TSE, může členský stát na základě dostupných epizootologických informací rozhodnout o úředním dohledu nad ostatními hospodářstvími nebo pouze nad hospodářstvím, kde bylo zvíře vystaveno nákaze.

Mléko a mléčné výrobky získané z ovcí a koz z hospodářství podrobeného úřednímu dohledu, které se v tomto hospodářství nacházejí ode dne, kdy vzniklo podezření na přítomnost TSE, až do zpřístupnění výsledků potvrzujících vyšetření, se smí používat pouze v rámci uvedeného hospodářství.

Členské státy, které uplatňují šlechtitelský program, však mohou rozhodnout, že povolí odběr vzorků a určování genotypu pouze u plemenných beranů ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní.

• a) identitu, plemeno a počet zvířat ve všech stádech, která se účastní šlechtitelského programu;
• b) identifikaci jednotlivých zvířat, z nichž byl v rámci šlechtitelského programu odebrán vzorek, včetně plemenných beranů, z nichž byl odebrán vzorek ve stádech, která se šlechtitelského programu neúčastní;
• c) výsledky všech testů genotypizace.

• a) všechna zvířata ve stádu, u nichž bude zjišťován genotyp, se jednotlivě a spolehlivě označí;
• b) u všech beranů určených k plemenitbě ve stádě se ještě před plemenitbou zjistí genotyp;
• c) každý samec s alelou VRQ se porazí nebo vykastruje do šesti měsíců po zjištění jeho genotypu; každé takové zvíře smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky;
• d) samice s alelou VRQ smí opustit hospodářství pouze za účelem porážky;
• e) k plemenitbě ve stádě se nesmí použít jiní samci, včetně dárců spermatu užívaného k umělému oplodnění, než samci, kteří jsou certifikováni v rámci šlechtitelského programu.

Toto uznání se uděluje nejméně na těchto dvou úrovních:

• a) stáda úrovně I jsou stáda, která se skládají výhradně z ovcí genotypu ARR/ARR;
• b) stáda úrovně II jsou stáda, jejichž potomstvo pochází výhradně z beranů s genotypem ARR/ARR.

Členské státy mohou s ohledem na vnitrostátní požadavky udělit odchylku ohledně dalších úrovní.

• a) v hospodářství nebo na jatkách za účelem ověření genotypu;
• b) u stád úrovně I u zvířat starších 18 měsíců na jatkách pro účel testování na TSE podle přílohy III.

Členské státy, které zavedou vnitrostátní šlechtitelské programy s cílem provést výběr s ohledem na odolnost vůči TSE u své populace ovcí:

• 1) oznámí Komisi požadavky těchto programů;
• 2) předloží Komisi zprávu, když jsou u těchto programů provedeny změny.

PŘÍLOHA VIII UVÁDĚNÍ NA TRH A VÝVOZ

KAPITOLA A Podmínky pro obchodování se živými zvířaty, spermatem a embryi uvnitř Unie

Hospodářství se zanedbatelným rizikem klasické klusavky a kontrolovaným rizikem klasické klusavky:

Použijí se tyto podmínky:

Spojené království zajistí, že skot narozený nebo chovaný na jeho území před 1. srpnem 1996 není odesílán z jeho území do jiných členských států nebo třetích zemí.

• 2.1. Zakazuje se přemísťování živých jelenovitých z Norska do Unie.
• 2.2. Odchylně od bodu 2.1 se povolí toto přemísťování živých jelenovitých:
  • a) přemísťování živých polodomestikovaných sobů za účelem sezonní pastvy z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
  • b) návrat živých polodomestikovaných sobů po skončení sezonní pastvy v Norsku z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
  • c) přemísťování živých polodomestikovaných sobů za účelem sezonní pastvy z Norska do oblastí ve Finsku uvedených v bodě 1.2 písm. a);
  • d) návrat živých polodomestikovaných sobů, kteří se pasou v Norsku v oblasti nacházející mezi norsko-finskou hranicí a sobím plotem mezi Norskem a Finskem, z Norska do Finska;
  • e) přemísťování živých jelenovitých z Norska do Švédska nebo Finska na okamžitou porážku, pokud příslušný orgán členského státu určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
  • f) přemísťování živých polodomestikovaných sobů za účelem sportovních nebo kulturních akcí z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s přemístěním každé jednotlivé zásilky;
  • g) návrat živých polodomestikovaných sobů po účasti na sportovních nebo kulturních akcích v Norsku z Norska do oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b), pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s přemístěním každé jednotlivé zásilky;
  • h) tranzit živých jelenovitých z Norska přes Švédsko nebo Finsko, kteří jsou určeni pro Norsko, pokud příslušný orgán členského státu tranzitu vydá předem svůj písemný souhlas.

• 3.1. Přemísťování živých jelenovitých z oblastí uvedených v bodě 1.2 se zakazuje.
• 3.2. Odchylně od bodu 3.1 se povolí toto přemísťování živých jelenovitých z oblastí uvedených v bodě 1.2:
  • a) přemísťování živých jelenovitých do Norska, pokud příslušný orgán Norska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
  • b) přemísťování živých jelenovitých určených k přímé porážce ve Finsku nebo Švédsku, pokud příslušný orgán země určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
  • c) přemísťování živých sobů polárních z oblastí ve Švédsku uvedených v bodě 1.2 písm. b) do Finska, pokud příslušný orgán Finska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
  • d) přemísťování živých jelenovitých z uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).), které se nachází v oblasti uvedené v bodě 1.2 písm. b) této přílohy, do uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení (EU) 2016/429 ve Švédsku, pokud příslušný orgán Švédska vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním.

• 4.1. Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 3, přemísťování živých jelenovitých z členského státu uvedeného v bodě 1.1 do jiných členských států se zakazuje.
• 4.2. Odchylně od bodu 4.1 se povolí toto přemísťování živých jelenovitých z oblastí uvedených v bodě 1.1:
  • a) přemísťování živých jelenovitých za účelem přímé porážky v jiném členském státě uvedeném v bodě 1.1 nebo v Norsku;
  • b) přemísťování živých jelenovitých za jiným účelem než k přímé porážce do jiného členského státu uvedeného v bodě 1.1 nebo do Norska, pokud příslušný orgán země určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním;
  • c) přemísťování živých jelenovitých z uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení (EU) 2016/429 do uzavřeného zařízení podle definice v čl. 4 odst. 48 nařízení (EU) 2016/429 v jiném členském státě, pokud příslušný orgán země určení vydá předem svůj písemný souhlas s tímto přemístěním.

Uvádění na trh posledních potomků samic skotu infikovaných TSE nebo ovcí či koz s potvrzenou BSE, které se narodily během dvou let před nebo po objevení prvních klinických příznaků choroby, je zakázáno.

Na následující produkty živočišného původu se nevztahuje zákaz podle čl. 16 odst. 3, pokud pocházejí ze skotu, ovcí a koz vyhovujících požadavkům oddílu B:

• čerstvé maso,

• mleté maso,

• masné polotovary,

• masné výrobky.

Produkty uvedené v oddíle A musí splňovat tyto požadavky:

Živý skot a produkty živočišného původu získané ze skotu podléhají při vývozu do třetích zemí pravidlům pro obchod uvnitř Společenství podle tohoto nařízení.

PŘÍLOHA IX

DOVOZ ŽIVÝCH ZVÍŘAT, EMBRYÍ, VAJÍČEK A PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU DO UNIE

Dovoz skotu ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:

Dovoz skotu ze země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:

• a) země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE;
• b) zvířata jsou označena trvalým identifikačním systémem, který umožňuje zpětné dohledání k matce a stádu původu, a nejedná se o tento skot:
  • i) všechny případy BSE;
  • ii) veškerý skot, který byl během prvního roku života chován společně s případy BSE během prvního roku jejich života a u něhož šetření prokázalo, že byl v uvedené době krmen stejným potenciálně kontaminovaným krmivem; nebo
  • iii) pokud výsledky šetření uvedeného v podbodě ii) nevedou k jasným závěrům, veškerý skot narozený ve stejném stádě a během 12 měsíců před datem narození případů BSE nebo po něm;
• c) zvířata se narodila:
  • i) po datu, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE; nebo
  • ii) po datu narození posledního domácího případu BSE, pokud k narození došlo po datu zákazu krmení uvedeného v podbodě i).

Dovoz skotu ze země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:

• a) země nebo oblast byla v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES zařazena do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE;
• b) krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a tento zákaz je v dané zemi nebo oblasti účinně uplatňován;
• c) zvířata jsou označena trvalým identifikačním systémem, který umožňuje zpětné dohledání k matce a stádu původu, a nejedná se o tento skot:
  • i) všechny případy BSE;
  • ii) veškerý skot, který byl během prvního roku života chován společně s případy BSE během prvního roku jejich života a u něhož šetření prokázalo, že byl v uvedené době krmen stejným potenciálně kontaminovaným krmivem; nebo
  • iii) pokud výsledky šetření uvedeného v podbodě ii) nevedou k jasným závěrům, veškerý skot narozený ve stejném stádě a během 12 měsíců před datem narození případů BSE nebo po něm;

Na níže uvedené produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, jak jsou definovány v následujících bodech přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004, se vztahují podmínky stanovené v oddílech B, C nebo D této kapitoly v závislosti na kategorii rizika výskytu BSE země původu:

• čerstvé maso ve smyslu bodu 1.10 uvedené přílohy,

• mleté maso ve smyslu bodu 1.13 uvedené přílohy,

• strojně oddělené maso ve smyslu bodu 1.14 uvedené přílohy,

• masné polotovary ve smyslu bodu 1.15 uvedené přílohy,

• masné výrobky ve smyslu bodu 7.1 uvedené přílohy,

• tavené nebo škvařené živočišné tuky ve smyslu bodu 7.5 uvedené přílohy,

• škvarky ve smyslu bodu 7.6 uvedené přílohy,

• želatina ve smyslu bodu 7.7 uvedené přílohy, jiná než získaná z kůží a kožek,

• kolagen ve smyslu bodu 7.8 uvedené přílohy, jiný než získaný z kůží a kožek,

• opracované žaludky, močové měchýře a střeva ve smyslu bodu 7.9 uvedené přílohy.

Dovoz produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz uvedených v oddíle A ze země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:

• a) země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE;
• b) zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
• c) produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani z něj nebyly získány;
• d) jestliže místem původu zvířat, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, je země nebo oblast zařazená v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s kontrolovaným nebo neurčeným rizikem výskytu BSE, mohou být odchylně od písmene c) tohoto oddílu dovezena jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl nebo půlky jatečně upravených těl rozporcované na nejvýše tři části a čtvrtě neobsahující jiný specifikovaný rizikový materiál než páteř včetně míšních nervových uzlin. V případě tohoto dovozu se jatečně upravená těla nebo části jatečně upravených těl skotu obsahující páteř, která je podle bodu 1 přílohy V tohoto nařízení definována jako rizikový materiál, označí dobře viditelným červeným pruhem na štítku uvedeném v článku 13 nebo 15 nařízení (ES) č. 1760/2000. Kromě toho se do společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD) uvedeného v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 136/2004 doplní přesný údaj o počtu jatečně upravených těl skotu nebo částí jatečně upravených těl, u kterých je vyžadováno odstranění páteře;

• a) zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, nebyla krmena masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, a prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
• b) zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, nebyla po omráčení usmrcena lacerací centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční;
• c) produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují následující materiál, ani z něj nebyly získány:
  • i) specifikovaný rizikový materiál definovaný v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení;
  • ii) nervové a lymfatické tkáně odhalené během vykosťování;
  • iii) strojně oddělené maso získané z kostí skotu, ovcí nebo koz.

• a) země nebo oblast je zařazena v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti s neurčeným rizikem výskytu BSE;
• b) zvířata, z nichž byly získány produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz, se narodila, byla nepřetržitě chována a poražena v zemi nebo v oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE a prošla prohlídkami před poražením a po poražení;
• c) pokud střeva pocházejí ze země nebo oblasti, ve které došlo k výskytu domácích případů BSE:
  • i) zvířata se narodila po datu, kdy začal být účinně uplatňován zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců; nebo
  • ii) produkty pocházející ze skotu, ovcí a koz neobsahují specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani z něj nebyly získány.

Tato kapitola se použije na následující vedlejší produkty živočišného původu, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, a na následující získané produkty, jak jsou vymezeny v bodě 2 uvedeného článku, pokud tyto vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty pocházejí ze skotu, ovcí a koz:

• a) tavené nebo škvařené tuky získané z materiálu kategorie 2 určené pro využití jako organické hnojivo nebo půdní přídavky, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodě 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009;
• b) kosti a výrobky z kostí získané z materiálu kategorie 2;
• c) tavené nebo škvařené tuky získané z materiálu kategorie 3 určené pro využití jako organické hnojivo, půdní přídavky nebo jako krmivo, jak jsou definovány v čl. 3 bodech 22 a 25 nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo jejich výchozí materiály;
• d) krmivo pro zvířata v zájmovém chovu včetně žvýkacích pamlsků pro psy;
• e) krevní produkty;
• f) zpracované živočišné bílkoviny;
• g) kosti a výrobky z kostí získané z materiálu kategorie 3;
• h) želatina a kolagen získané z jiných materiálů než z kůží a kožek;

• 1. Dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pocházejících ze skotu, ovcí a koz uvedených v oddíle A je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:
  • a) vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt:
    • i) neobsahuje specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v bodě 1 přílohy V tohoto nařízení, ani z něj nebyl získán; a
    • ii) neobsahuje strojně oddělené maso pocházející z kostí skotu, ovcí nebo koz, ani není z tohoto masa získán, s výjimkou případů, kdy tato zvířata, z nichž byl vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt získán, se narodila, byla nepřetržitě chována a poražena v zemi nebo oblasti zařazené rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, v nichž nebyl zjištěn žádný domácí případ BSE; a
    • iii) je získán ze zvířat, která nebyla po omráčení usmrcena lacerací centrální nervové tkáně pomocí podlouhlého tyčovitého nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční, s výjimkou zvířat narozených, nepřetržitě chovaných a poražených v zemi nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE;

    nebo

  • b) vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt neobsahuje materiál pocházející ze skotu, ovcí a koz jiný než získaný ze zvířat narozených, nepřetržitě chovaných a poražených v zemi nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, ani nebyl z tohoto materiálu získán.
• 2. Kromě požadavků uvedených v bodě 1 tohoto oddílu dále platí, že dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v oddíle A písmenech d) a f) je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:
  • a) vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt pochází ze země nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, v nichž nebyl zjištěn žádný domácí případ BSE;

    nebo

  • b) vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt pochází ze země nebo oblasti zařazené v souladu s rozhodnutím 2007/453/ES do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, v nichž byl zjištěn domácí případ BSE, a vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt byl získán ze zvířat narozených po datu, od kterého byl v uvedené zemi nebo oblasti účinně vymáhán zákaz krmení přežvýkavců masokostní moučkou a škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE.

  Odchylně od předchozího odstavce se potvrzení uvedené v písmenech a) a b) nepožaduje při dovozu zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, které je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie.

• 3. Kromě požadavků uvedených v bodech 1 a 2 tohoto oddílu dále platí, že dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v oddíle A obsahujících mléko nebo mléčné výrobky pocházející z ovcí nebo koz a určených pro krmení je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení:
  • a) ovce a kozy, z nichž byly získány vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, byly od narození nepřetržitě chovány v zemi, kde jsou splněny tyto podmínky:
    • i) klasická klusavka je povinná hlášením;
    • ii) funguje systém osvěty, sledování a dohledu;
    • iii) na hospodářství s chovem ovcí nebo koz se uplatňují úřední omezení v případě podezření na TSE nebo potvrzení klasické klusavky;
    • iv) ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;
    • v) krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi přinejmenším po dobu předchozích sedmi let;
  • b) mléko a mléčné výrobky získané z ovcí nebo koz pocházejí z hospodářství, pro která neplatí žádná úřední omezení z důvodu podezření na výskyt TSE;
  • c) mléko a mléčné výrobky získané z ovcí nebo koz pocházejí z hospodářství, ve kterých nebyl přinejmenším po dobu předchozích sedmi let diagnostikován žádný případ klasické klusavky, nebo po potvrzení případu klasické klusavky:
    • i) byly usmrceny a zlikvidovány nebo poraženy všechny ovce a kozy v hospodářství s výjimkou plemenných beranů genotypu ARR/ARR a chovných bahnic nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ, dalších ovcí nesoucích alespoň jednu alelu ARR a koz nesoucích alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146

    nebo

    • ii) byla usmrcena a zlikvidována všechna zvířata, u nichž byla potvrzena klasická klusavka, a na hospodářství se alespoň po dobu dvou let od data potvrzení posledního případu klasické klusavky vztahuje intenzivnější sledování TSE, včetně vyšetření všech následujících zvířat starších 18 měsíců, s výjimkou ovcí genotypu ARR/ARR a koz nesoucích alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146, na přítomnost TSE s negativním výsledkem v souladu s laboratorními metodami stanovenými v příloze X kapitole C bodě 3.2:

      • zvířata, která byla poražena k lidské spotřebě, a

      • zvířata, která uhynula nebo byla usmrcena v daném hospodářství, avšak nebyla usmrcena v rámci kampaně eradikace nákazy.

Při dovozu ovcí a koz do Unie se předloží veterinární osvědčení potvrzující, že tyto ovce a kozy byly od narození nepřetržitě chovány v zemi, kde jsou splněny tyto podmínky:

• 1) klasická klusavka je povinná hlášením;
• 2) funguje systém osvěty, sledování a dohledu;
• 3) ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;
• 4) krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi přinejmenším po dobu předchozích sedmi let.

Kromě podmínek uvedených v bodech 1 až 4 veterinární osvědčení potvrzuje, že:

• 5) v případě plemenných ovcí a koz dovezených do Unie a určených pro členské státy s výjimkou členských států se zanedbatelným rizikem klasické klusavky nebo členských států se schváleným vnitrostátním programem tlumení klusavky uvedených v bodě 3.2 oddílu A kapitoly A přílohy VIII byly splněny tyto podmínky:
  • a) dovezené ovce a kozy pocházejí z hospodářství splňujících podmínky stanovené v bodě 1.3 oddílu A kapitoly A přílohy VIII; nebo
  • b) jedná se o ovce s genotypem prionového proteinu ARR/ARR nebo kozy nesoucí alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146 pocházející z hospodářství, pro které (která) po dobu posledních dvou let neplatí žádné úřední omezení pohybu z důvodu výskytu BSE nebo klasické klusavky, nebo
  • c) pokud jde o ovce a kozy z Velké Británie dovezené do Severního Irska do 31. prosince 2024, dovezené ovce a kozy pocházejí z hospodářství:
    • i) pro která po dobu posledních tří let neplatí žádné úřední omezení přemísťování z důvodu výskytu BSE nebo klasické klusavky a
    • ii) která se před 1. lednem 2022 zapojila do oficiálního systému pro uznávání hospodářství s kontrolovaným rizikem klasické klusavky v souladu s podmínkami stanovenými v bodě 1.3 oddílu A kapitoly A přílohy VIII a která v době dovozu do Severního Irska splňují podmínky stanovené v písmenech a) až i) uvedeného bodu.

„Tento produkt obsahuje nebo je získán výhradně z masa, kromě drobů a míchy, jelenovitých zvířat ve farmovém chovu, která byla vyšetřena na chronické chřadnutí histopatologií, imuno-histochemií nebo jinou diagnostickou metodou uznávanou příslušným orgánem s negativními výsledky, a nebyl získán ze zvířat pocházejících ze stáda, v němž bylo chronické chřadnutí potvrzeno nebo na ně existuje úřední podezření.“

„Tento produkt obsahuje nebo je získán výhradně z masa, kromě drobů a míchy, volně žijících jelenovitých zvířat, která byla vyšetřena na chronické chřadnutí histopatologií, imuno-histochemií nebo jinou diagnostickou metodou uznávanou příslušným orgánem s negativními výsledky, a nebyl získán ze zvířat pocházejících z oblasti, v níž bylo chronické chřadnutí potvrzeno nebo na ně existuje úřední podezření.“

Při dovozu spermatu a embryí ovcí a koz do Unie se předloží veterinární osvědčení potvrzující, že:

• 1) dárcovská zvířata byla od narození nepřetržitě držena v zemi, která splňuje tyto podmínky:
  • a) klasická klusavka je povinná hlášením;
  • b) funguje systém osvěty, sledování a dohledu;
  • c) ovce a kozy postižené klasickou klusavkou jsou usmrceny a zcela zlikvidovány;
  • d) krmení ovcí a koz masokostní moučkou nebo škvarky získanými z přežvýkavců, jak jsou definovány v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, bylo zakázáno a zákaz byl účinně vymáhán v celé zemi přinejmenším po dobu předchozích sedmi let; a
• 2) dárcovská zvířata byla po dobu tří let předcházejících datu odběru vyváženého spermatu nebo embryí nepřetržitě držena v hospodářství nebo hospodářstvích, která během této doby splňovala všechny požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. a) až f) oddílu A kapitoly A přílohy VIII, vyjma případů, kdy je hospodářství střediskem pro odběr spermatu, za předpokladu, že toto středisko pro odběr spermatu splňuje požadavky stanovené v bodě 1.3 písm. c) podbodě iv) uvedeného oddílu; nebo
  • a) v případě spermatu ovcí bylo sperma odebráno od samců s genotypem prionového proteinu ARR/ARR a v případě spermatu koz bylo sperma odebráno od samců nesoucích alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146 nebo
  • b) v případě embryí ovcí nesou embrya alespoň jednu alelu ARR a v případě embryí koz nesou embrya alespoň jednu z alel K222, D146 nebo S146.

PŘÍLOHA X REFERENČNÍ LABORATOŘE, ODBĚR VZORKŮ A LABORATORNÍ METODY ANALÝZY

KAPITOLA A Národní referenční laboratoře

• 1. Referenční laboratoří EU pro TSE je konsorcium mezi Istituto Zooprofilattico Sperimentale del Piemonte, Liguria e Valle d'Aosta (IZSPLVA) a Istituto Superiore di Sanità (ISS), v jehož čele stojí institut IZSPLVA:

  • Istituto Zooprofilattico Sperimentale del Piemonte, Liguria e Valle d'Aosta (IZSPLVA)

    Via Bologna 148

    10154 Torino

    Itálie

  • Istituto Superiore di Sanità (ISS)

    Viale Regina Elena 299

    00161 Roma

    Itálie

• 2. Činnosti a povinnosti referenční laboratoře EU:
  • a) po dohodě s Komisí koordinace metod používaných členskými státy pro diagnostikování TSE a stanovení genotypu prionové bílkoviny u ovcí, zejména prostřednictvím:

    • uchovávání a dodávání odpovídajících tkání obsahujících původce TSE, pro vývoj nebo přípravu příslušných diagnostických testů nebo pro typizaci kmenů původců TSE,

    • dodávání standardních sér a ostatních referenčních činidel národním referenčním laboratořím pro standardizaci testů a činidel používaných členskými státy,

    • vytváření a uchovávání sbírky odpovídajících tkání obsahujících původce a kmeny TSE,

    • provádění pravidelných srovnávacích testů pro postupy diagnostikování TSE a pro stanovení genotypu prionové bílkoviny u ovcí na úrovni EU,

    • shromažďování a srovnávání dat a údajů o používaných diagnostických metodách a výsledcích testů prováděných v EU,

    • charakterizace izolátů původců TSE nejnovějšími metodami umožňujícími větší pochopení epizootologie tohoto onemocnění,

    • sledování celosvětových trendů v tlumení, epizootologii a prevenci TSE,

    • uchovávání odborných poznatků o prionových onemocněních umožňujících rychlou diferenciální diagnostiku,

    • získávání podrobných znalostí o přípravě a používání diagnostických metod používaných při tlumení a eradikaci TSE;

  • b) aktivní účast na diagnostikování případů TSE v členských státech vyšetřováním vzorků zvířat infikovaných TSE, za účelem potvrzení diagnózy, charakterizace původce a epizootologických studií;
  • c) podpora vzdělávání nebo doškolování laboratorních odborníků s ohledem na harmonizaci diagnostických technik v EU.

Všechny vzorky, které jsou určeny k vyšetření na přítomnost TSE, se odebírají pomocí metod a protokolů stanovených v posledním vydání Příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemské živočichy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) (dále jen „příručka“). Kromě metod a protokolů uvedené organizace, nebo pokud tyto metody a protokoly nejsou k dispozici, zajišťuje příslušný orgán používání metod a protokolů pro odběr vzorků podle pokynů vydaných referenční laboratoří EU, aby se zajistila dostupnost dostatečného množství materiálu.

Příslušný orgán především odebírá v souladu s dostupnými vědeckými doporučeními a pokyny referenční laboratoře EU vhodné tkáně, aby se zajistilo zjištění všech známých kmenů TSE u malých přežvýkavců, a uchovává alespoň polovinu odebraných tkání v čerstvém, avšak nezmrazeném stavu, až do obdržení negativních výsledků rychlého testu. Je-li výsledek pozitivní nebo neprůkazný, musí být zbytkové tkáně podrobeny potvrzovací zkoušce a následně zpracovány v souladu s pokyny referenční laboratoře EU pro diskriminační testování a klasifikaci – „TSE strain characterisation in small ruminants: A technical handbook for National Reference Laboratories in the EU“.

Vzorky se správně označí s uvedením totožnosti zvířete, z něhož byl vzorek odebrán.

Všechna laboratorní vyšetření TSE jsou prováděna v úředních diagnostických laboratořích určených pro tento účel příslušným orgánem.

Vzorky skotu zaslané k laboratornímu vyšetření v souladu s čl. 12 odst. 2 se okamžitě podrobí potvrzovacímu vyšetření za použití alespoň jedné z následujících metod a protokolů stanovených v posledním vydání příručky:

V případě, že je výsledek histopatologického vyšetření neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.

Rychlé testy lze použít jak pro základní zjišťování podezřelých případů, a pokud je jejich výsledek neprůkazný nebo pozitivní, tak i pro následné potvrzení, v souladu s pokyny referenční laboratoře EU – „OIE rules for the official confirmation of BSE in bovines (based on an initial reactive result in an approved rapid test) by using a second rapid test“ a za předpokladu, že:

• i) potvrzení provádí národní referenční laboratoř pro TSE a
• ii) jedním ze dvou rychlých testů je Western blot a
• iii) druhý použitý rychlý test:

  • zahrnuje negativní kontrolu tkáně a vzorku BSE skotu jako pozitivní kontrolu tkáně,

  • je jiného typu než test použitý pro základní zjišťování a

• iv) použije-li se jako první test rychlý Western blot, musí být výsledek tohoto testu zdokumentován a zobrazení blotu předloženo národní referenční laboratoři pro TSE a
• v) nepotvrdí-li se výsledek základního zjišťování následným rychlým testem, musí být vzorek podroben vyšetření pomocí jedné z dalších potvrzovacích metod; v případě, že je za tímto účelem použito histopatologické vyšetření, ale jeho výsledek je neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.

Je-li výsledek jednoho z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až v) pozitivní, považuje se zvíře za pozitivní případ BSE.

Vzorky odebrané u skotu, které byly zaslány k laboratornímu vyšetření podle ustanovení přílohy III kapitoly A části I, se vyšetří rychlým testem.

Pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní, podrobí se vzorek neprodleně potvrzovacím vyšetřením za použití alespoň jedné z následujících metod a protokolů stanovených v posledním vydání příručky:

• i) imunohistochemická metoda (IHC),
• ii) Western blot,
• iii) průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem,
• iv) histopatologické vyšetření,
• v) kombinace rychlých testů podle čtvrtého pododstavce.

V případě, že je výsledek histopatologického vyšetření neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.

Rychlé testy lze použít jak pro základní zjišťování, a pokud je jejich výsledek neprůkazný nebo pozitivní, tak i pro následné potvrzení, v souladu s pokyny referenční laboratoře EU – „OIE rules for the official confirmation of BSE in bovines (based on an initial reactive result in an approved rapid test) by using a second rapid test“ a za předpokladu, že:

• i) potvrzení provádí národní referenční laboratoř pro TSE a
• ii) jedním ze dvou rychlých testů je Western blot a
• iii) druhý použitý rychlý test:

  • zahrnuje negativní kontrolu tkáně a vzorku BSE skotu jako pozitivní kontrolu tkáně,

  • je jiného typu než test použitý pro základní zjišťování a

• iv) použije-li se jako první test rychlý Western blot, musí být výsledek tohoto testu zdokumentován a zobrazení blotu předloženo národní referenční laboratoři pro TSE a
• v) nepotvrdí-li se výsledek základního zjišťování následným rychlým testem, musí být vzorek podroben vyšetření pomocí jedné z dalších potvrzovacích metod; v případě, že je za tímto účelem použito histopatologické vyšetření, ale jeho výsledek je neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.

Zvíře je považováno za pozitivní případ BSE, pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní a alespoň jedno z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až v) je pozitivní.

Vzorky všech pozitivních případů BSE musí být předány laboratoři jmenované příslušným orgánem, která se úspěšně zúčastnila posledních zkoušek odborné způsobilosti organizovaných referenční laboratoří EU pro diskriminační testování potvrzených případů BSE, kde budou dále testovány v souladu s metodami a protokoly stanovenými v metodě referenční laboratoře EU pro klasifikaci izolátů TSE u skotu (metoda dvou blotů pro provizorní klasifikaci izolátů TSE u skotu).

Vzorky ovcí a koz zaslané k laboratornímu vyšetření v souladu s čl. 12 odst. 2 se okamžitě podrobí potvrzovacímu vyšetření za použití alespoň jedné z následujících metod a protokolů stanovených v posledním vydání příručky:

• i) imunohistochemická metoda (IHC),
• ii) Western blot,
• iii) průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem,
• iv) histopatologické vyšetření.

V případě, že je výsledek histopatologického vyšetření neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.

Rychlé testy lze použít pro základní zjišťování podezřelých případů. Tyto testy nelze použít pro následné potvrzení.

Pokud je výsledek rychlého testu použitého pro základní zjišťování podezřelých případů pozitivní nebo neprůkazný, podrobí se vzorek vyšetření pomocí jednoho z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až iv). V případě, že je za tímto účelem použito histopatologické vyšetření, ale jeho výsledek je neprůkazný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z dalších potvrzovacích metod a protokolů.

Je-li výsledek jednoho z potvrzovacích vyšetření uvedených v prvním pododstavci bodech i) až iv) pozitivní, považuje se zvíře za pozitivní případ TSE.

Vzorky z ovcí a koz zaslané k laboratornímu vyšetření v souladu s přílohou III kapitolou A částí II (Dohled nad ovcemi a kozami) se vyšetřují rychlým testem, aby se zajistilo zjištění všech známých kmenů TSE.

Pokud je výsledek rychlého testu neprůkazný nebo pozitivní, zašle se vzorek tkání ihned úřední laboratoři k potvrzovacímu vyšetření v podobě histopatologie, imunohistochemie, Western blotu nebo průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem, jak je uvedeno v písmeni a). Pokud jsou výsledky potvrzovacího vyšetření negativní nebo neprůkazné, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření v podobě imunohistochemie nebo Western blotu.

Je-li výsledek jednoho z potvrzovacích vyšetření pozitivní, považuje se zvíře za pozitivní případ TSE.

Vzorky, které jsou na základě vyšetření uvedených v písmeni a) nebo b) považovány za pozitivní případy TSE, ale které se nepovažují za atypické případy, se vyšetří, aby se vyloučila přítomnost BSE, pouze pokud pocházejí z indexového případu. Ostatní případy, jejichž vlastnosti podle zkušební laboratoře vyžadují vyšetření, musí být rovněž vyšetřeny, aby se vyloučila přítomnost BSE.

Za účelem vyloučení přítomnosti BSE se vzorky vyšetří diskriminační metodou Western blot, která je uvedena v pokynech referenční laboratoře EU. Toto diskriminační vyšetření musí být provedeno úřední laboratoří určenou příslušným orgánem, která se úspěšně zúčastnila posledních zkoušek odborné způsobilosti organizovaných referenční laboratoří EU pro použití takové metody.

Vzorky případů TSE, u kterých nelze vyloučit přítomnost BSE podle pokynů vydaných referenční laboratoří EU primárním molekulárním testováním uvedeným v podbodě i), jsou okamžitě postoupeny referenční laboratoři EU společně se všemi příslušnými dostupnými informacemi. Vzorky musí být podrobeny dalšímu vyšetření a potvrzování alespoň jednou alternativní metodou, která se imunochemicky liší od původní primární molekulární metody. Návrh metody sekundárního molekulárního testování by s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům a laboratorním odborným znalostem měl být schvalován případ od případu referenční laboratoří EU ve shodě s jejími pokyny. Referenční laboratoři EU je nápomocna skupina odborníků, na niž se odkazuje jako na skupinu odborníků pro typizaci kmenů (Strain Typing Expert Group, STEG), včetně zástupce příslušné národní referenční laboratoře.

Výsledky jsou interpretovány referenční laboratoří EU ve spolupráci se skupinou odborníků pro typizaci kmenů (Strain Typing Expert Group, STEG), včetně zástupce příslušné národní referenční laboratoře. S výsledkem interpretace je okamžitě seznámena Komise.

Vzorky, u kterých byla naznačena možná přítomnost BSE, nebo vzorky, jejichž výsledek byl neprůkazný, jsou kvůli konečnému potvrzení dále analyzovány biologickou zkouškou na myších. Povaha či množství dostupného materiálu mohou ovlivnit návrh biologické zkoušky, který bude schválen referenční laboratoří EU, v závislosti na konkrétním případu ve spolupráci se skupinou STEG. Biologické zkoušky bude provádět referenční laboratoř EU nebo laboratoře určené referenční laboratoří EU.

Výsledky jsou interpretovány referenční laboratoří EU ve spolupráci se skupinou STEG. S výsledkem interpretace je okamžitě seznámena Komise.

Pokud jsou stanoveny metody a protokoly testů prováděných za účelem potvrzení podezření na přítomnost TSE u jiných druhů než u skotu, ovcí a koz, zahrnují alespoň histopatologické vyšetření mozkové tkáně. Příslušný orgán může rovněž požadovat provedení laboratorních vyšetření, jako je imunohistochemické vyšetření, vyšetření metodou Western blot, průkaz charakteristických fibril elektronovým mikroskopem nebo pomocí jiné metody určené ke zjištění příslušné formy prionové bílkoviny. Pokud je výsledek úvodního histopatologického vyšetření negativní nebo nebo neprůkazný, vždy se provádí alespoň jedno další laboratorní vyšetření. V případě prvního výskytu onemocnění se provádí minimálně tři různá vyšetření s pozitivním výsledkem.

Zejména pokud je podezření na BSE u jiných zvířat než u skotu, postupují se případy referenční laboratoři EU ve spolupráci se skupinou STEG k další charakterizaci.

Pro účely rychlých testů prováděných v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 se jako rychlé testy pro sledování BSE u skotu použijí pouze tyto metody:

• imunoblotingový test založený na technice Western blot ke zjištění fragmentu PrPRes rezistentního na proteinázu K (Prionics-Check Western test),

• imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes (krátký testovací protokol) prováděný po denaturaci a koncentraci (Bio-Rad TeSeE rapid test),

• imunotest prováděný na mikrotitračních destičkách (ELISA) ke zjištění PrPRes rezistentních na proteinázu K pomocí monoklonálních protilátek (Prionics-Check LIA test),

• imunotest s chemickým polymerem na selektivní zachycení PrPSc a s monoklonální detekční protilátkou zamířenou proti konzervovaným regionům molekuly PrP (IDEXX HerdChek BSE Antigen Test Kit, EIA & HerdChek BSE-Scrapie Antigen (IDEXX Laboratories)),

• imunotest na bázi laterálního proudu používající dvě různé monoklonální protilátky ke zjištění frakcí PrP rezistentních na proteinázu K (Prionics Check PrioSTRIP),

• bilaterální imunotest používající dvě různé monoklonální protilátky zamířené proti dvěma epitopům ve vysoce rozvinutém stavu bovinních PrPSc (Roboscreen Beta Prion BSE EIA Test Kit).

Pro účely rychlých testů prováděných v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 se jako rychlé testy pro sledování TSE u ovcí a koz použijí pouze tyto metody:

• imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes (krátký testovací protokol) prováděný po denaturaci a koncentraci (Bio-Rad TeSeE rapid test),

• imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes se soupravou na zjištění TeSeE Ovce/Kozy prováděný po denaturaci a koncentraci s purifikační soupravou TeSeE Ovce/Kozy (Bio-Rad TeSeE Sheep/Goat rapid test),

• imunotest s chemickým polymerem na selektivní zachycení PrPSc a s monoklonální detekční protilátkou zamířenou proti konzervovaným regionům molekuly PrP (HerdChek BSE-Scrapie Antigen (IDEXX Laboratories)),

• imunotest na bázi laterálního proudu používající dvě různé monoklonální protilátky ke zjištění frakcí PrP rezistentních na proteinázu K (Prionics – Check PrioSTRIP SR, vizuálně zjištěný protokol).

U všech rychlých testů musí být vzorek tkáně, na který se test použije, v souladu s návodem výrobce k použití.

Výrobci rychlých testů musí zavést systém zabezpečování jakosti schválený referenční laboratoří EU, který zaručuje neměnnou výkonnost testu. Výrobci musí referenční laboratoři EU poskytnout protokoly testu.

Úpravy rychlých testů nebo protokolů testu smějí být provedeny pouze po předchozím oznámení referenční laboratoři EU a za předpokladu, že dle stanoviska referenční laboratoře EU nedojde touto úpravou ke změně citlivosti, specifičnosti nebo spolehlivosti rychlého testu. Toto zjištění se sdělí Komisi a národním referenčním laboratořím.

(budou stanoveny)

PŘÍLOHA XI PŘECHODNÁ OPATŘENÍ UVEDENÁ V ČLÁNCÍCH 22 A 23

A. Týkající se specifikovaného rizikového materiálu, mechanicky separovaného masa a porážecích technik

Jako specifikovaný rizikový materiál se označují tyto tkáně:

Věk uvedený v podbodu i) pro odstranění páteře skotu může být na základě statistické pravděpodobnosti výskytu BSE u příslušných věkových skupin populace skotu ve Společenství uzpůsoben prostřednictvím změny tohoto nařízení v závislosti na výsledcích sledování BSE, jak je stanoveno v kapitole A.I přílohy III.

Odchylně od bodu 1 podbodu i) může být postupem podle čl. 24 odst. 2 přijato rozhodnutí, které umožní použití páteře a míšních nervových uzlin skotu:

• a) narozeného, souvisle chovaného a poraženého v členských státech, pro které vědecké hodnocení stanovilo, že výskyt BSE u tuzemského skotu je vysoce nepravděpodobný nebo nepravděpodobný, ale nikoli vyloučený; nebo

Členské státy mohou požádat o tuto odchylku, přičemž předloží Komisi průkazné podkladové materiály ohledně písmene a), popřípadě b).

Členské státy využívající této odchylky zajistí kromě požadavků stanovených v příloze III kapitole A oddílu I také to, že se jeden ze schválených rychlých testů uvedených v příloze X kapitole C bodu 4 použije na všechen skot starší třiceti měsíců, který:

• i) uhynul v hospodářství nebo při přepravě, ale který nebyl poražen k lidské spotřebě, s výjimkou mrtvých zvířat v odlehlých oblastech, které mají nízkou hustotou zvířat a nacházejí se v členských státech, kde je výskyt BSE nepravděpodobný;
• ii) byl podroben běžné porážce k lidské spotřebě.

Odborníci Komise mohou k dalšímu ověřování předložené dokumentace v souladu s článkem 21 provádět kontroly na místě.

Kosti skotu, ovcí a koz se nepoužívají pro produkci mechanicky separovaného masa.

Lacerace centrální nervové tkáně pomocí tyčovitého ocelového nástroje zavedeného po omráčení do dutiny lebeční se neprovádí na skotu, ovcích a kozách, jejichž maso je určené k lidské spotřebě nebo ke spotřebě zvířat.

Specifikovaný rizikový materiál se odstraňuje:

• a) na jatkách nebo popřípadě na jiných místech porážky;
• b) v bourárnách, pokud jde o páteř skotu;

Výše uvedená ustanovení se nevztahují na materiál skupiny 1 pro krmení mrchožravých ptáků v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1774/2002.

Jazyky skotu jakéhokoli věku určené k lidské spotřebě nebo spotřebě zvířat se odebírají na jatkách příčným řezem rostrálním na jazykový výběžek basihyoidální kosti.

Maso z hlavy skotu staršího než 12 měsíců se v souladu s kontrolním systémem uznaným příslušným orgánem odebírá na jatkách, aby byla zajištěna prevence před možnou kontaminací masa z hlavy tkání centrální nervové soustavy. Systém zahrnuje přinejmenším tato opatření:

• odebírání probíhá na vyhrazeném místě fyzicky odděleném od ostatních částí porážecí linky,

• pokud jsou hlavy odstraněny z dopravního pásu nebo háků před oddělením masa z hlavy, utěsní se otvor po čelním průstřelu a foramen magnum nepropustnou a trvanlivou zátkou. Pokud jsou z mozkového kmene odebírány vzorky pro laboratorní testování na BSE, utěsní se foramen magnum ihned po tomto odběru vzorků,

• maso z hlav se neodebírá z hlav, na kterých jsou oči poškozeny nebo odděleny bezprostředně před porážkou nebo po porážce nebo které jsou jinak poškozeny způsobem, který může znamenat kontaminaci hlavy centrální nervovou tkání,

• maso z hlav se neodebírá z hlav, které nebyly řádně utěsněny v souladu s druhou odrážkou,

• aniž jsou dotčena obecná pravidla o hygieně, jsou zavedeny zvláštní pracovní pokyny pro předejití kontaminaci masa z hlavy během oddělování, zejména v případě, kdy se zátka uvedená v druhé odrážce ztratí nebo se během činnosti poškodí oči,

• je zaveden plán namátkové kontroly využívající patřičného laboratorního testu pro testování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace.

Odchylně od požadavků bodu 7 mohou členské státy rozhodnout, že se na jatkách bude pro oddělování masa z hlavy skotu používat alternativní kontorní systém vedoucí k rovnocennému snížení úrovně kontaminace masa z hlavy tkání centrální nervové soustavy. Je zaveden plán namátkové kontroly využívající patřičného laboratorního testu pro testování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace. Členské státy využívající této odchylky informují Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat o svém kontrolním systému a výsledcích odběru vzorků.

Ustanovení bodu 7 a 8 se neuplatňuje na oddělování jazyka v souladu s bodem 6 ani na oddělování lícního masa na jatkách, pokud se provádí bez odstranění hlavy skotu z dopravního pásu nebo háků.

Odchylně od bodů 5 a 7 mohou členské státy rozhodnou, že povolí:

• a) odstraňování míchy ovcí a koz v bourárnách pro tento účel zvlášť schválených;
• b) odstraňování páteře z jatečně upravených těl nebo částí jatečně upravených těl v řeznických obchodech pro tento účel zvlášť schválených, sledovaných a registrovaných;
• c) oddělování masa z hlav skotu v bourárnách pro tento účel zvlášť schválených v souladu s následujícími ustanoveními:

  • hlavy skotu určené k přepravě do bouráren zvlášť schválených k oddělování masa z hlavy musí vyhovovat následujícím ustanovením:

    • hlavy jsou během doby skladování a přepravy z jatek do zvlášť schválené bourárny zavěšeny na stojanu,

    • otvor po čelním průstřelu a foramen magnum se řádně utěsní nepropustnou a trvanlivou zátkou před přesunutím z dopravního pásu nebo háků na stojany. Pokud jsou z mozkového kmenu odebírány vzorky pro laboratorní testování na BSE, utěsní se foramen magnum ihned po tomto odběru vzorků,

    • hlavy, které nebyly řádně utěsněny v souladu s druhou odrážkou, na kterých jsou oči poškozeny nebo odděleny bezprostředně před porážkou nebo po porážce nebo které byly jinak poškozeny způsobem, který může znamenat kontaminaci masa z hlavy centrální nervovou tkání, se vylučují z přepravy do zvlášť schválených bouráren,

    • je zaveden plán namátkové kontroly využívající patřičného laboratorního testu pro testování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace;

  • oddělování masa z hlav skotu v bourárnách pro tento účel zvlášť schválených musí být v souladu s kontrolním systémem uznaným příslušným orgánem, aby byla zajištěna prevence před možnou kontaminací masa z hlavy. Systém zahrnuje přinejmenším následující opatření:

    • všechny hlavy se před zahájením oddělování masa z hlavy vizuálně kontrolují, zda nejeví známky kontaminace nebo poškození a zda jsou řádně utěsněny,

    • maso se neodebírá z hlav, které nebyly řádně utěsněny, na kterých jsou oči poškozeny nebo které jsou jinak poškozeny způsobem, který může znamenat kontaminaci masa z hlavy centrální nervovou tkání. Maso se rovněž neodebírá z žádných hlav, u kterých je podezření na kontaminaci od takovýchto hlav,

    • aniž jsou dotčena obecná pravidla o hygieně, jsou zavedeny zvláštní pracovní pokyny pro předejití kontaminaci masa z hlavy během přepravy a oddělování, zejména pokud se ztratí zátka nebo se během činnosti poškodí oči,

    • je zaveden plán namátkové kontroly využívající patřičného laboratorního testu pro testování tkáně centrální nervové soustavy za účelem prověření, zda jsou řádně prováděna opatření pro snížení kontaminace.

Veškerý specifikovaný rizikový materiál se potřísní barvou nebo popřípadě označí okamžitě po odstranění a zneškodní se v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1774/2002, a zejména čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení.

Členské státy provádějí časté úřední inspekce pro ověření řádného uplatňování této části a zajišťují, aby byla přijata opatření pro zabránění jakékoli kontaminaci, a to zejména na jatkách, v bourárnách nebo na jiných místech, kde je odstraňován specifikovaný rizikový materiál, jako jsou například řeznické obchody nebo zařízení uvedené v bodu 5 písm. c).

Členské státy zejména zavedou systém pro zajištění a kontrolu toho, že:

• a) se specifikovaný rizikový materiál používaný k účelům povoleným podle čl. 1 odst. 2 a nařízení (ES) č. 1774/2002 používá výhradně k povoleným účelům;
• b) se specifikovaný rizikový materiál zneškodňuje v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.

Členské státy mohou rozhodnout, že povolí odeslání hlav nebo nerozdělených jatečně upravených těl obsahujících specifikovaný rizikový materiál do jiného členského státu poté, co tento jiný členský stát souhlasil s přijetím materiálu a schválil zvláštní podmínky odeslání platné pro takovouto přepravu.

Nicméně jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl nebo půlky jatečně upravených těl rozporcované na nejvýše tři části a čtvrtě neobsahující jiný specifikovaný rizikový materiál než páteř včetně míšních nervových uzlin mohou být dováženy ze třetí země do členského státu nebo odesílány do jiného členského státu bez jeho předchozího souhlasu.

Vývoz hlav a čerstvého masa skotu, ovcí nebo koz obsahujícího specifikovaný rizikový materiál mimo Společenství se zakazuje.

Zavede se kontrolní systém pro odstraňování páteře, jak je podrobně uvedeno v odst. 1 písm. a) bodu i). Systém zahrne přinejmenším následující opatření:

• a) pokud není vyžadováno odstranění páteře, označí se jatečně upravená těla nebo části jatečně upravených těl skotu obsahující páteř modrým pruhem na štítku uvedeném v nařízení (ES) č. 1760/2000;
• b) do obchodního dokumentu uvedeného v čl. 3 odst. 1 části A písm. f) bodu ii) směrnice 64/433/EHS nebo popřípadě do dokumentu uvedeného v čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Komise (ES) 93/13/EHS(Úř. věst. L 9, 15.1.1993, s. 3.) se doplní přesný údaj o počtu jatečně upravených těl skotu nebo částí jatečně upravených těl, u kterých je požadováno odstranění páteře a u kterých není požadováno odstranění páteře;
• c) řeznické obchody uchovávají nejméně jeden rok obchodní dokumenty uvedené v písmenu b).

• a) Níže uvedené produkty živočišného původu podléhají podmínkám pro dovoz do společenství stanoveným v písmenu b):

  • specifikovaný rizikový materiál uvedený v bodu 1 písm. a),

  • čerstvé maso: maso určené směrnicí 64/433/EHS,

  • mleté maso a masné polotovary: mleté maso a masné polotovary určené směrnicí 94/65/ES(Směrnice Rady 94/65/ES ze dne 14. prosince 1994, kterou se stanoví požadavky na výrobu a uvádění na trh mletého masa a masných polotovarů (Úř. věst. L 368, 31.12.1994, s. 10).),

  • masné výrobky: masné výrobky určené směrnicí 77/99/EHS(Směrnice Rady 77/99/EHS ze dne 21. prosince 1976 o hygienických otázkách obchodu s masnými výrobky ve Společenství (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 85). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 97/76/ES (Úř. věst. L 10, 16.1.1998, s. 25).),

  • jiné produkty živočišného původu: jiné produkty živočišného původu, jak jsou určené směrnicí 77/99/EHS,

  • škvařené tuky, jak jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 1774/2002,

  • želatina ve smyslu směrnice 92/118/EHS a nařízení (ES) č. 1774/2002,

  • potrava pro zvířata v zájmovém chovu ve smyslu nařízení (ES) č. 1774/2002,

  • krevní produkty ve smyslu nařízení (ES) č. 1774/2002,

  • zpracovaná živočišná bílkovina ve smyslu nařízení (ES) č. 1774/2002,

  • kosti a kostní produkty ve smyslu nařízení (ES) č. 1774/2002,

  • materiál kategorie 3 ve smyslu nařízení (ES) č. 1774/2002.

  Jakýkoli odkaz na „produkty živočišného původu“ označuje produkty živočišného původu uvedené v tomto bodu a netýká se jiných produktů živočišného původu obsahujících tyto produkty živočišného původu nebo vyrobených z nich.

• b) Pokud jsou výše uvedené produkty živočišného původu obsahující materiál ze skotu, ovcí nebo koz dováženy do Společenství ze třetích zemí nebo jejich regionů, přikládá se k veterinárnímu osvědčení prohlášení podepsané příslušným orgánem země produkce, které zní takto:

  „Tento produkt neobsahuje a není odvozen:

  • buď(Nehodící se škrtněte.)

    • ze specifikovaného rizikového materiálu, jak je uveden v příloze XI oddíle A nařízení (ES) č. 999/2001, vyrobeného po 31. březnu 2001, nebo z masa mechanicky separovaného od kostí skotu, ovcí nebo koz vyrobeného po 31. březnu 2001. Po 31. březnu 2001 nebyl skot, ovce a kozy, ze kterých je tento produkt vyroben, poražen po omráčení prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční nebo usmrcen stejnou metodou nebo poražen lacerací centrální nervové tkáně pomocí tyčovitého ocelového nástroje zavedeného po omráčení do dutiny lebeční.

    • Jatečně upravená těla, půlky a čtvrtě jatečně upravených těl mohou při dovozu obsahovat páteř,

  • nebo(Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 2012/64.)

    • z materiálů ze skotu, ovcí a koz, jež nepocházejí ze zvířat narozených, nepřetržitě chovaných a poražených v těchto zemích:

      • — Argentina
      • — Austrálie
      • — Island
      • — Nová Kaledonie
      • — Nový Zéland
      • — Panama
      • — Paraguay
      • — Singapur
      • — Uruguay
      • — Vanuatu.“

Statistický průzkum podle článku 22 se týká všech zvířat podle přílohy III kapitoly A odd. I bodů 1.1 a 1.2.

Toto ustanovení použitelné pro období jednoho roku může být přezkoumáno na základě zkušeností získaných během prvních šesti měsíců.

Rozhodnutí Rady 2000/766/ES o některých ochranných opatřeních ve vztahu k přenosným spongiformním encefalopatiím a o zkrmování živočišných bílkovin a rozhodnutí Komise 2001/9/ES o kontrolních opatřeních potřebných pro provádění rozhodnutí Rady 2000/766/ES zůstávají platná.

V souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2 může být učiněno rozhodnutí přizpůsobit rozhodnutí 2000/766/ES situaci v každém členském státě na základě výsledků kontrol Komise a výskytu BSE podle výsledků dohledu nad BSE se zvláštním ohledem na testování skotu stanovené v příloze III.

• a) Bude-li do Společenství dovezeno z Kanady nebo Spojených států maso farmové zvěře definované ve směrnici Rady 91/495/EHS(Úř. věst. L 268, 24.9.1991, str. 41.), masné přípravky definované ve směrnici Rady 94/65/ES(Úř. věst. L 368, 31.12.1994, str. 10.) a masné výrobky definované ve směrnici Rady 77/99/EHS(Úř. věst. L 26, 31.1.1977, str. 85.) získané z farmových jelenovitých zvířat, musí veterinární osvědčení doprovázet prohlášení podepsané kompetentním úřadem země výroby v následujícím znění:

  „Tento výrobek obsahuje nebo je získán výhradně z masa, mimo drobů a míchy, jelenovitých zvířat, která byla vyšetřena na chronické chřadnutí histopatologickou, imunohistochemickou nebo jinou diagnostickou metodou uznávanou kompetentním úřadem s negativními výsledky, a není získán ze zvířat pocházejících ze stáda, kde bylo potvrzeno chronické chřadnutí nebo zde existuje oficiální podezření“

• b) Bude-li do Společenství dovezeno z Kanady nebo Spojených států maso zvěře definované ve směrnici Rady 92/45/EHS(Úř. věst. L 268, 14.9.1992, str. 35.), masné přípravky definované ve směrnici Rady 94/65/ES a masné výrobky definované ve směrnici Rady 77/99/EHS získané z volně žijících jelenovitých zvířat, musí veterinární osvědčení doprovázet prohlášení podepsané kompetentním úřadem země výroby v následujícím znění:

  „Tento výrobek obsahuje nebo je získán výhradně z masa, mimo drobů a míchy, jelenovitých zvířat, která byla vyšetřena na chronické chřadnutí histopatologickou, imunohistochemickou nebo jinou diagnostickou metodou uznávanou kompetentním úřadem s negativními výsledky, a není získán ze zvířat pocházejících z regionu, kde bylo v posledních třech letech potvrzeno chronické chřadnutí nebo zde existuje oficiální podezření.“