Rozhodnutí komise ze dne 7. května 2002 o společných technických specifikacích pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (oznámeno pod číslem K(2002) 1344) (Text s významem pro EHP) (2002/364/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro(Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1.), a zejména na čl. 5 odst. 3 druhý pododstavecuvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Článek 2
PŘÍLOHA
SPOLEČNÉ TECHNICKÉ SPECIFIKACE (STS) PRO DIAGNOSTICKÉ ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY IN VITRO
Společné technické specifikace stanovené v této příloze se použijí pro účely seznamu A přílohy II směrnice 98/79/ES.
Pravděpodobnost, že prostředek vykazuje v přítomnosti cílového markeru pozitivní výsledek.
Vzorek, o němž je známo, že je pro cílový marker pozitivní a že je prostředkem správně klasifikovaný.
Vzorek, o němž je známo, že je pro cílový marker pozitivní a že je prostředkem nesprávně klasifikovaný.
Pravděpodobnost, že prostředek vykazuje v nepřítomnosti cílového markeru negativní výsledek.
Vzorek, o němž je známo, že je pro cílový marker negativní a že je prostředkem nesprávně klasifikovaný.
Vzorek, o němž je známo, že je pro cílový marker negativní a že je prostředkem správně klasifikovaný.
Analytickou citlivostí se rozumí mez detekce, tj. nejmenší množství cílového markeru, které může být přesně zjištěno.
Analytickou specificitou se rozumí schopnost metody stanovit výhradně cílový marker.
Termínem „NAT“ se rozumí testy detekce a/nebo kvantifikace nukleových kyselin buď amplifikací cílové sekvence, amplifikací signálu nebo hybridizací.
„Rychlým testem“ se rozumí kvalitativní nebo polokvantitativní diagnostické zdravotnické prostředky in vitro používané jednorázově nebo v malé sérii, které zahrnují neautomatizované postupy navržené za účelem získání okamžitého výsledku.
Robustností analytického postupu se rozumí schopnost analytického postupu nenechat se ovlivnit malými, avšak záměrnými odchylkami parametrů metody a je známkou spolehlivosti postupu při normálním používání.
Četností selhání celého systému se rozumí frekvence selhání v případě, kdy celý proces probíhá podle pokynů výrobce.
Testem první linie se rozumí test používaný ke zjištění markeru nebo analytu, po němž může následovat konfirmační test. Prostředky určené výhradně k tomu, aby byly použity ke sledování dříve určeného markeru nebo analytu, se nepovažují za testy první linie.
Konfirmačním testem se rozumí test používaný pro potvrzení reaktivního výsledku testu první linie.
Testem pro typizaci viru se rozumí test pro charakterizaci s již známými pozitivními vzorky nepoužívaný pro primární diagnózu infekce nebo pro screening.
Sérokonverzními vzorky HIV se rozumí:
pozitivní antigen p24 a/nebo RNA HIV a
zjištěné všemi screeningovými testy na protilátky a
pozitivní nebo neurčité konfirmační testy.
Vzorky HIV z časné sérokonverze se rozumí:
pozitivní antigen p24 a/nebo RNA HIV a
nezjištěné screeningovými testy na protilátky a
neurčité nebo negativní konfirmační testy.
Prostředky pro detekci virových infekcí musí splňovat tytéž požadavky na citlivost a specificitu stanovené v tabulce 1, tabulce 3, tabulce 4 a tabulce 5, které se na ně vztahují podle zamýšleného účelu dotčených prostředků a podle zjištěných virových typů a entit (antigen a/nebo protilátka). Viz také zásada 3.1.11, pokud jde o testy první linie.
3.1.2Prostředky určené výrobcem k testování tělních tekutin jiných než sérum nebo plazma, např. moči, slin atd., musí splňovat tytéž požadavky STS na citlivost a specificitu jako testy pro sérum nebo plazmu. Při hodnocení funkční způsobilosti se analyzují vzorky od stejných pacientů jak v testech, které mají být schváleny, tak v příslušných testech pro sérum nebo plazmu.
3.1.3Prostředky pro sebetestování musí splňovat tytéž požadavky STS na citlivost a specifitu jako příslušné prostředky pro profesionální použití. Příslušné části hodnocení funkční způsobilosti musí být prováděny (nebo opakovány) vhodnými laickými uživateli, aby byla validována funkčnost prostředku a pokyny pro použití. Laičtí uživatelé, kteří byli vybráni pro hodnocení funkční způsobilosti, musí reprezentovat zamýšlenou skupinu uživatelů.
Hodnocení funkční způsobilosti prostředku pro sebetestování musí být pro každou tělní tekutinu, která může být u tohoto prostředku použita, např. plné krve, moči, slin atd., provedeno u nejméně 200 laických uživatelů, o nichž je známo, že jsou pro danou infekci pozitivní, a u nejméně 400 laických uživatelů, kteří neznají svůj stav, z čehož u nejméně 200 existuje vysoké riziko, že byli infekcí nakaženi. Citlivost a specificita prostředku pro sebetestování při použití laickými uživateli se určí podle potvrzeného infekčního stavu pacienta.
3.1.4Veškerá hodnocení funkční způsobilosti musí být založena na přímém srovnání se zavedeným prostředkem odpovídajícím současnému stavu vědeckých poznatků. Prostředek použitý pro srovnání musí být opatřen označením CE, pokud je v době hodnocení funkční způsobilosti na trhu.
3.1.5Pokud se v hodnocení vyskytnou rozporné výsledky, je nutné tyto rozpory pokud možno odstranit například tím, že se
rozporný vzorek zhodnotí dalšími testy,
použijí alternativní metody nebo alternativní markery,
přezkoumá klinický stav a diagnóza pacienta a
provede test vzorků pocházejících z následných odběrů.
Hodnocení funkční způsobilosti se provádějí na populaci ekvivalentní evropské populaci.
3.1.7Pozitivní vzorky použité při hodnocení funkční způsobilosti se vybírají tak, aby odrážely různá stádia příslušného onemocnění (příslušných onemocnění), různé druhy protilátek, různé genotypy, různé subtypy, mutanty atd.
3.1.8Citlivost s pravdivě pozitivními vzorky a sérokonverzními vzorky se hodnotí následovně:
3.1.9Hodnocení funkční způsobilosti testů první linie musí zahrnovat 25 pozitivních (jsou-li v případě vzácných infekcí dostupné) vzorků čerstvého séra „z téhož dne“ (≤ 1 den po odběru vzorků).
3.1.10Negativní vzorky použité při hodnocení funkční způsobilosti musí být reprezentativní z hlediska cílové populace, pro kterou je test určen, např. dárců krve, hospitalizovaných pacientů, těhotných žen atd.
3.1.11Při hodnocení funkční způsobilosti testů první linie (tabulka 1 a tabulka 3) musí být zkoumána populace dárců krve nejméně ze dvou transfuzních stanic a musí se jednat o odběry krve těsně po sobě následující, aniž by ze zkoumání byli vyloučeni prvodárci.
3.1.12Prostředky musí mít při použití darované krve specificitu nejméně 99,5 %, pokud není v připojených tabulkách uvedeno jinak. Specificita se vypočte na základě frekvence opakovaně pozitivních (falešně pozitivních) výsledků u dárců krve negativních pro cílový marker.
3.1.13V rámci hodnocení funkční způsobilosti se prostředky hodnotí tak, aby byl zjištěn účinek potenciálních rušivých látek, které do určité míry závisí na složení činidla a konfiguraci testu. Identifikace potenciálních rušivých látek je součástí analýzy rizik, která musí být provedena v rámci základních požadavků na každý nový prostředek, ale může zahrnovat například:
vzorky představující „příbuzné“ infekce,
vzorky pocházející od multipar, tj. žen, které byly těhotné více než jednou, nebo od pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem,
u rekombinantních antigenů lidské protilátky vůči komponentům expresního systému, např. proti E-coli nebo proti kvasinkovým antigenům.
Pokud jde o prostředky určené výrobcem k použití se sérem nebo plazmou, musí hodnocení funkční způsobilosti prokázat ekvivalenci séra a plazmy. Musí být prokázána minimálně u 50 odběrů od dárců krve (25 pozitivních a 25 negativních).
3.1.15Pokud jde o prostředky určené výrobcem k použití s plazmou, musí hodnocení funkční způsobilosti prokázat funkční způsobilost prostředku při použití všech antikoagulantních látek, které výrobce stanoví pro použití s prostředkem. Musí být prokázána minimálně u 50 odběrů od dárců krve (25 pozitivních a 25 negativních).
3.1.16V rámci požadované analýzy rizik musí být četnost selhání celého systému, které vede k falešně negativním výsledkům, stanovena v opakovaných testech na slabě pozitivních vzorcích.
3.1.17Nevztahují-li se na nové diagnostické zdravotnické prostředky in vitro na seznamu A přílohy II konkrétní společné technické specifikace, měly by se zohlednit společné technické specifikace pro příbuzný prostředek. Příbuzné prostředky lze identifikovat na různém základě, např. podle stejného nebo podobného určeného použití nebo podle podobných rizik.
3.2.1Kombinované zkoušky na antigen a protilátku HIV určené pro detekci antigenu HIV-1 p24 a protilátky HIV-1/2 musí splňovat požadavky na citlivost a specificitu stanovené v tabulce 1 a tabulce 5.
3.2.2Kombinované zkoušky na antigen a protilátku viru hepatitidy C (HCV) určené pro detekci antigenu HCV a protilátky HCV musí splňovat požadavky na citlivost a specificitu stanovené v tabulce 1 a tabulce 5. Sérokonverzní panely HCV k posouzení kombinovaných zkoušek na antigen a protilátku HCV začnou jedním nebo více negativními odběry a zahrnují členy panelu časné infekce HCV (nukleokapsidový (core) antigen HCV a/nebo pozitivní RNA HCV, ale negativní anti-HCV). Kombinované zkoušky na antigen a protilátku HCV prokáží zvýšenou citlivost při rané infekci HCV ve srovnání se zkouškami pouze na protilátku HCV.
Kritéria hodnocení funkční způsobilosti pro testy NAT jsou uvedena v tabulce 2.
3.3.1Pokud jde o testy amplifikace cílové sekvence, musí kontrola funkčnosti každého zkušebního vzorku (vnitřní kontrola) odrážet současný stav vědeckých poznatků. Taková kontrola musí být pokud možno prováděna během celého procesu, tj. při extrakci, amplifikaci/hybridizaci, detekci.
3.3.2Analytická citlivost nebo mez detekce pro testy NAT musí být vyjádřeny 95 % hraniční pozitivní hodnotou cut-off. Tato hodnota odpovídá koncentraci analytu v případě, že 95 % testů po sériových ředěních mezinárodního referenčního materiálu, pokud je k dispozici, např. mezinárodní normy Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo referenčního materiálu kalibrovaného podle mezinárodní normy WHO, vykazuje pozitivní výsledky.
3.3.2aKvalitativní testy NAT na HIV určené k detekci přítomnosti HIV v krvi, krevních složkách, buňkách, tkáních nebo orgánech nebo v jakémkoli z jejich derivátů, aby bylo možné posoudit jejich vhodnost pro transfúzi, transplantaci nebo podávání buněk, musí být vytvořeny tak, aby umožňovaly detekci HIV-1 i HIV-2.
3.3.2bKvalitativní testy NAT na HIV jiné než testy pro typizaci viru musí být vytvořeny tak, aby kompenzovaly potenciální selhání cílového regionu NAT pro HIV-1, např. použitím dvou nezávislých cílových regionů.
3.3.3Detekce genotypu musí být prokázána vhodnou validací primeru nebo sondy a musí být rovněž validována testováním vzorků se stanoveným genotypem.
3.3.4Kvantitativní zkoušky NAT musí být prováděny na základě mezinárodních standardů nebo kalibrovaných referenčních materiálů, pokud jsou k dispozici, a jejich výsledky musí být vyjádřeny v mezinárodních jednotkách užívaných v dané oblasti použití.
3.3.5Testy NAT mohou být použity k detekci virů ve vzorcích negativních na protilátky, tj. sérokonverzních vzorcích. Viry v imunokomplexech se mohou chovat ve srovnání s volnými viry odlišně, např. v průběhu centrifugace. Proto je důležité, aby byly do zkoušek robustnosti zařazeny vzorky negativní na protilátky (sérokonverzní vzorky).
3.3.6Pro zjištění potenciálního přenosu se musí během zkoušek robustnosti provést minimálně pět řad testů střídavě s vysoce pozitivními a negativními vzorky. Vysoce pozitivní vzorky musí obsahovat vzorky s přirozeně se vyskytujícími vysokými titry viru.
3.3.7Četnost selhání celého systému, která vede k falešně negativním výsledkům, musí být stanovena testováním slabě pozitivních vzorků. Slabě pozitivní vzorky musí obsahovat viry v koncentraci ekvivalentní trojnásobku hodnoty 95 % hraniční pozitivní koncentrace virů.
3.4.1Kritéria výstupní kontroly u výrobce musí zajistit, aby každá šarže důsledně identifikovala příslušné antigeny, epitopy a protilátky.
3.4.2Výstupní kontrola šarží prováděná výrobcem u testů první linie se musí týkat nejméně 100 vzorků negativních na příslušný analyt.
Kritéria pro hodnocení funkční způsobilosti činidel a výsledků reakcí činidel pro stanovení antigenů krevních skupin systému ABO ABO1 (A), ABO2 (B), ABO3 (A,B); systému Rh RH1 (D), RH2 (C), RH3 (E), RH4 (c), RH5 (e); systému Kell KEL1 (K) jsou uvedena v tabulce 9.
3.5.1Veškerá hodnocení funkční způsobilosti musí být založena na přímém srovnání se zavedeným prostředkem v souladu se současným stavem techniky. Prostředek použitý pro srovnání musí být opatřen označením CE, pokud je v době hodnocení funkční způsobilosti na trhu.
3.5.2Pokud se v hodnocení vyskytnou rozporné výsledky, je nutné tyto rozpory pokud možno odstranit například tím, že se
rozporný vzorek zhodnotí dodatečnými testy,
použije jiné metody.
Hodnocení funkční způsobilosti se provádějí na populaci ekvivalentní evropské populaci.
3.5.4Pozitivní vzorky použité při hodnocení funkční způsobilosti se vybírají tak, aby odrážely proměnlivou a slabou expresi antigenu.
3.5.5V rámci hodnocení funkční způsobilosti se prostředky hodnotí tak, aby byl zjištěn účinek potenciálních rušivých látek, které do určité míry závisí na složení činidla a konfiguraci testu. Identifikace potenciálních rušivých látek je součástí analýzy rizik, která musí být provedena v rámci základních požadavků na každý nový prostředek.
3.5.6Pokud jde o prostředky určené výrobcem k použití s plazmou, musí hodnocení funkční způsobilosti prokázat funkční způsobilost prostředku při použití všech antikoagulantních látek, které výrobce stanoví pro použití s prostředkem. Musí být prokázána minimálně u 50 odběrů od dárců krve.
3.6.1Kritéria výstupní kontroly u výrobce musí zajistit, aby každá šarže důsledně identifikovala příslušné antigeny, epitopy a protilátky.
3.6.2Požadavky na výstupní kontrolu šarží u výrobce jsou uvedeny v tabulce 10.
STS pro zkoušky na variantní Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc (vCJD) pro vyšetření krve jsou uvedeny v tabulce 11.
Tabulka 1 Testy první linie, vyjma rychlých testů: anti-HIV 1/2, HIV 1/2 Ag/Ab, anti-HTLV I/II, anti-HCV, HCV Ag/Ab, HBsAg, anti-HBc
| anti-HIV 1/2, HIV 1/2 Ag/Ab | anti-HTLV-I/II | anti-HCV, HCV Ag/Ab | HBsAg | anti-HBc | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Diagnostická citlivost | Pozitivní vzorky | 400 HIV-1 100 HIV-2 včetně 40 non-B subtypů, všechny subtypy HIV 1 by měly být reprezentovány nejméně 3 vzorky | 300 HTLV-I 100 HTLV-II | 400 (pozitivní vzorky) včetně vzorků z různých stádií infekce a odrážejících různé druhy protilátek. Genotyp 1–4: > 20 vzorků na genotyp (včetně subtypů non-a genotypu 4); 5: > 5 vzorků; 6: je-li k dispozici | 400 včetně přihlédnutí k subtypům | 400 včetně hodnocení dalších markerů HBV |
| Sérokonverzní panely | 20 panelů 10 dalších panelů (u notifikovaného subjektu nebo výrobce) | Nutno stanovit, jakmile budou k dispozici | 20 panelů 10 dalších panelů (u notifikovaného subjektu nebo výrobce) | 20 panelů 10 dalších panelů (u notifikovaného subjektu nebo výrobce) | Nutno stanovit, jakmile budou k dispozici | |
| Analytická citlivost | Normy | 0,130 MJ/ml (mezinárodní standard WHO: třetí mezinárodní standard pro HBsAg, podtyp ayw1/adw2, HBV genotyp B4, kód NIBSC: 12/226) | ||||
| Specificita | Náhodně vybraní dárci (včetně „prvodárců“) | 5000 | 5000 | 5000 | 5000 | 5000 |
| Hospitalizovaní pacienti | 200 | 200 | 200 | 200 | 200 | |
| Vzorky krve s potenciální zkříženou reaktivitou (RF+, příbuzné viry, těhotné ženy atd.) | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
Tabulka 2 Testy NAT na HIV1, HCV, HBV, HTLV I/II (kvalitativní a kvantitativní; nikoliv pro molekulární typizaci)
| HIV1 | HCV | HBV | HTLV I/II | Kritéria přijatelnosti | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| NAT | Kvalitativní | Kvantitativní | Kvalitativní | Kvantitativní | Kvalitativní | Kvantitativní | Kvalitativní | Kvantitativní | |
| Jako u kvantitativních testů na HIV | Jako u kvantitativních testů na HIV | Jako u kvantitativních testů na HIV | |||||||
Citlivost Mez detekce Detekce analytické citlivosti (MJ/ml; definovaná na základě standardů SZO nebo kalibrovaných referenčních materiálů) | Podle Pokynů pro validaci EP: několik sériových ředění až po hraniční koncentraci; statistická analýza (např. probitová analýza) na základě nejméně 24 replikátů; výpočet 95 % hraniční hodnoty cut-off | Mez detekce: stejně jako u kvalitativních testů; Mez kvantifikace: ředění (polovina log 10 nebo méně) kalibrovaných referenčních preparátů, definice dolní a horní meze kvantifikace, přesnost, správnost „lineární“ rozsah měření, „dynamický rozsah“. Musí být prokázána opakovatelnost při různých stupních koncentrace | Podle Pokynů pro validaci EP: několik sériových ředění až po hraniční koncentraci; statistická analýza (např. probitová analýza) na základě nejméně 24 replikátů; výpočet 95 % hraniční hodnoty cut-off | Podle Pokynů pro validaci EP: několik sériových ředění až po hraniční koncentraci; statistická analýza (např. probitová analýza) na základě nejméně 24 replikátů; výpočet 95 % hraniční hodnoty cut-off | Podle Pokynů pro validaci EP: několik sériových ředění až po hraniční koncentraci; statistická analýza (např. probitová analýza) na základě nejméně 24 replikátů; výpočet 95 % hraniční hodnoty cut-off | ||||
| Účinnost detekce/kvantifikace genotypu/subtypu | Pokud možno nejméně 10 vzorků na každý subtyp | Sériová ředění všech příslušných genotypů/subtypů, pokud možno referenčních materiálů, jsou-li k dispozici | Pokud možno nejméně 10 vzorků na každý subtyp | Pokud jsou k dispozici kalibrované genotypové referenční materiály | Pokud jsou k dispozici kalibrované genotypové referenční materiály | ||||
| Supernatanty buněčné kultury (mohou nahradit vzácné subtypy HIV-1) | Mohou bát použity transkripty nebo plasmidy kvantifikované vhodnými metodami. | ||||||||
| Podle Pokynů pro validaci EP, pokud jsou k dispozici kalibrované subtypové referenční materiály; alternativně lze použít transkripty in vitro | Podle Pokynů pro validaci EP, pokud jsou k dispozici kalibrované subtypové referenční materiály; alternativně lze použít transkripty in vitro | Podle Pokynů pro validaci EP, pokud jsou k dispozici kalibrované subtypové referenční materiály; alternativně lze použít transkripty in vitro | Podle Pokynů pro validaci EP, pokud jsou k dispozici kalibrované subtypové referenční materiály; alternativně lze použít transkripty in vitro | ||||||
| Diagnostická specificita negativních vzorků | 500 dárců krve | 100 dárců krve | 500 dárců krve | 500 dárců krve | 500 jednotlivých odběrů od dárců krve | ||||
| Markery s potenciální zkříženou reaktivitou | Prokázáním vhodnosti navrženého testu (např. srovnáním sekvencí) a/nebo testováním nejméně 10 vzorků pozitivních na lidský retrovirus (např. HTLV) | Stejně jako u kvalitativních testů | Prokázáním vhodnosti navrženého testu a/nebo testováním nejméně 10 vzorků pozitivních na lidský flavivirus (např. HGV, YFV) | Prokázáním vhodnosti navrženého testu a/nebo testováním nejméně 10 dalších vzorků pozitivních na DNA virus | Prokázáním hodnosti navrženého testu a/nebo testováním nejméně 10 vzorků pozitivních na lidský retrovirus (např. HIV) | ||||
| Robustnost | Stejně jako u kvalitativních testů | ||||||||
| Zkřížená kontaminace | Nejméně 5 řad testů při použití vysoce pozitivních (s prokázaným přirozeným výskytem) a negativních vzorků | Nejméně 5 řad testů při použití vysoce pozitivních (s prokázaným přirozeným výskytem) a negativních vzorků | Nejméně 5 řad testů při použití vysoce pozitivních (s prokázaným přirozeným výskytem) a negativních vzorků | Nejméně 5 řad testů při použití vysoce pozitivních (s prokázaným přirozeným výskytem) a negativních vzorků | |||||
| Inhibice | Vnitřní kontrola pokud možno v průběhu celého procesu NAT | Vnitřní kontrola pokud možno v průběhu celého procesu NAT | Vnitřní kontrola pokud možno v průběhu celého procesu NAT | Vnitřní kontrola pokud možno v průběhu celého procesu NAT | |||||
| Četnost selhání celého systému vedoucí k falešně negativním výsledkům | Nejméně 100 vzorků infikovaných virem s trojnásobnou 95 % pozitivní hraniční koncentrací | Nejméně 100 vzorků infikovaných virem s trojnásobnou 95 % pozitivní hraniční koncentrací | Nejméně 100 vzorků infikovaných virem s trojnásobnou 95 % pozitivní hraniční koncentrací | Nejméně 100 vzorků infikovaných virem s trojnásobnou 95 % pozitivní hraniční koncentrací | 99 % pozitivních testů | ||||
Tabulka 3 Rychlé testy: anti-HIV 1/2, HIV 1/2 Ag/Ab, anti-HCV, HCV Ag/Ab, HBsAg, anti-HBc, anti-HTLV I a II
| anti-HIV 1/2, HIV 1/2 Ag/Ab | anti-HCV, HCV Ag/Ab | HBsAg | anti-HBc | anti-HTLV I a II | Kritéria přijatelnosti | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Diagnostická citlivost | Pozitivní vzorky | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 |
| Sérokonverzní panely | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | Stejná kritéria jako v tabulce 1 | |
| Diagnostická specificita | Negativní vzorky | 1000 odběrů od dárců | 1000 odběrů od dárců | 1000 odběrů od dárců | 1000 odběrů od dárců | 1000 odběrů od dárců | ≥ 99 % (anti-HBc: ≥ 96 %) |
| 200 klinických vzorků | 200 klinických vzorků | 200 klinických vzorků | 200 klinických vzorků | 200 klinických vzorků | |||
| 200 vzorků od těhotných žen | 200 vzorků od těhotných žen | 200 vzorků od těhotných žen | 200 vzorků od těhotných žen | ||||
| 100 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference | 100 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference | 100 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference | 100 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference | 100 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference |
Tabulka 4 Konfirmační a doplňkové testy na anti-HIV 1/ 2, HIV 1/2 Ag/Ab, anti-HTLV I a II, anti-HCV, HCV Ag/Ab, HBsAg
| Konfirmační testy anti-HIV 1/2, HIV 1/2 Ag/Ab | Konfirmační testy anti-HTLV I a II | Doplňkové testy anti-HCV, HCV Ag/Ab | Konfirmační testy HBsAg | Kritéria přijatelnosti | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Diagnostická citlivost | Pozitivní vzorky | 200 HIV-1 a 100 HIV-2 Včetně vzorků z různých stádií infekce a odrážejících různé druhy protilátek | 200 HTLV-I a 100 HTLV-II | 300 HCV (pozitivní vzorky) včetně vzorků z různých stádií infekce a odrážejících různé druhy protilátek Genotypy 1–4: > 20 vzorků (včetně subtypů non-a genotypu 4); genotyp 5: > 5 vzorků; genotyp 6: je-li k dispozici | 300 HBsAg Včetně vzorků z různých stádií infekce 20 vysoce pozitivních vzorků (> 26 MJ/ml); 20 vzorků v rozmezí hraničního limitu cut-off | Správná identifikace jako pozitivní (nebo neurčitý), ne negativní |
| Sérokonverzní panely | 15 sérokonverzních panelů / panelů s nízkým titrem | 15 sérokonverzních panelů / panelů s nízkým titrem | 15 sérokonverzních panelů / panelů s nízkým titrem | |||
| Analytická citlivost | Normy | třetí mezinárodní standard pro HBsAg, podtyp ayw1/adw2, HBV genotyp B4, kód NIBSC: 12/226 | ||||
| Diagnostická specificita | Negativní vzorky | 200 odběrů od dárců | 200 odběrů od dárců | 200 odběrů od dárců | 10 falešně pozitivních výsledků, které jsou k dispozici po provedení hodnocení funkční způsobilosti testu první linie | Žádné falešně pozitivní výsledky / žádná neutralizace |
| 200 klinických vzorků, včetně těhotných žen | 200 klinických vzorků, včetně těhotných žen | 200 klinických vzorků, včetně těhotných žen | ||||
| 50 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference, včetně vzorků s neurčitými výsledky v dalších konfirmačních testech | 50 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference, včetně vzorků s neurčitými výsledky v dalších konfirmačních testech | 50 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference, včetně vzorků s neurčitými výsledky v dalších doplňkových testech | 50 vzorků s potenciálně vyšším rizikem interference |
Tabulka 5 Antigen HIV 1, HIV Ag/Ab, antigen HCV, HCV Ag/Ab
| Testy na antigen HIV 1 a HIV Ag/Ab | Testy na antigen HCV a HCV Ag/Ab | Kritéria přijatelnosti | ||
|---|---|---|---|---|
| Diagnostická citlivost | Pozitivní vzorky | 50 vzorků pozitivních na antigen HIV 1 50 supernatantů buněčné kultury, včetně různých subtypů HIV 1 a HIV 2 | 25 nukleokapsidových (core) antigenů HCV a/nebo pozitivní vzorky RNA HCV, ale negativní anti-HCV, včetně genotypů HCV 1–6 (není-li genotyp k dispozici, musí se uvést důvod) | Viz obecná zásada v bodě 3.1.8. |
| Sérokonverzní panely | 20 sérokonverzních panelů/panelů s nízkým titrem | 20 sérokonverzních panelů/panelů s nízkým titrem | ||
| Analytická citlivost | Normy | HIV-1 p24 Antigen, 1. mezinárodní referenční činidlo, kód NIBSC: 90/636 | Bude zkoumána mez detekce nukleokapsidového (core) antigenu HCV za použití ředění podle mezinárodní normy WHO pro nukleokapsidový (core) antigen HCV: (kód produktu nukleokapsidového (core) antigenu HCV PEI 129096/12) | Pro antigen HIV-1 p24: ≤ 2 MJ/ml |
| Diagnostická specificita | 200 odběrů od dárců 200 klinických vzorků 50 potenciálně rušivých vzorků | 200 odběrů od dárců, 200 klinických vzorků, 50 potenciálně rušivých vzorků | ≥ 99,5 % po neutralizaci nebo, není-li dostupný neutralizační test, po rozlišení statusu vzorku podle obecných zásad uvedených v bodě 3.1.5 | |
Tabulka 6 Test sérologické typizace a genotypizace: HCV
| Test sérologické typizace a genotypizace HCV | Kritéria přijatelnosti | ||
|---|---|---|---|
| Diagnostická citlivost | Pozitivní vzorky | 200 (pozitivní vzorky) včetně vzorků z různých stádií infekce a odrážejících různé druhy protilátek. Genotypy 1–4: > 20 vzorků na genotyp (včetně subtypů non-a genotypu 4); 5: > 5 vzorků; 6: je-li k dispozici | ≥ 95 % shoda mezi sérologickou typizací a genotypizací > 95 % shoda mezi genotypizací a sekvencováním |
| Diagnostická specificita | Negativní vzorky | 100 | |
Tabulka 7 Markery HBV: anti-HBs, anti HBc IgM, anti-HBe, HBeAg
| anti-HBs | anti-HBc IgM | anti-HBe | HBeAg | Kritéria přijatelnosti | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Diagnostická citlivost | Pozitivní vzorky | 100 očkovanců | 200 | 200 | 200 | ≥ 98 % |
| 100 přirozeně infikovaných osob | Včetně vzorků z různých stadií infekce (akutní/chronické atd.) Kritéria přijatelnosti by měla být použita pouze u vzorků ze stádia akutní infekce. | Včetně vzorků z různých stadií infekce (akutní/chronické atd.) | Včetně vzorků z různých stadií infekce (akutní/chronické atd.) | |||
| Sérokonverzní panely | 10 panelů následných vzorků nebo sérokonverzí anti-HBs | Pokud jsou k dispozici | ||||
| Analytická citlivost | Normy | SZO 1. mezinárodní referenční preparát 1977; NIBSC, Spojené království | HBe - Referenzantigen 82; PEI Německo | Anti-HBs: < 10 mMJ/ml | ||
| Diagnostická specificita | Negativní vzorky | 500 odběrů od dárců | 200 odběrů od dárců | 200 odběrů od dárců | 200 odběrů od dárců | ≥ 98 % |
| Včetně klinických vzorků | 200 klinických vzorků | 200 klinických vzorků | 200 klinických vzorků | |||
| 50 potenciálně rušivých vzorků | 50 potenciálně rušivých vzorků | 50 potenciálně rušivých vzorků | 50 potenciálně rušivých vzorků | |||
Tabulka 8 Markery HDV: anti-HDV, anti-HDV IgM, Delta antigen
| anti-HDV | anti-HDV IgM | Delta antigen | Kritéria přijatelnosti | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Diagnostická citlivost | Pozitivní vzorky | 100 | 50 | 10 | ≥ 98 % |
| Se specifickými markery HBV | Se specifickými markery HBV | Se specifickými markery HBV | |||
| Diagnostická specificita | Negativní vzorky | 200 | 200 | 200 | ≥ 98 % |
| Včetně klinických vzorků | Včetně klinických vzorků | Včetně klinických vzorků | |||
| 50 potenciálně rušivých vzorků | 50 potenciálně rušivých vzorků | 50 potenciálně rušivých vzorků | |||
Tabulka 9 Antigeny krevních skupin: systém krevních skupin ABO, Rh a Kell
| 1 | 2 | 3 | |
|---|---|---|---|
| Specificita | Počet testů na doporučenou metodu | Celkový počet vzorků, které mají být testovány před uvedením nového výrobku na trh | Celkový počet vzorků, které mají být testovány v případě nového složení nebo v případě použití dobře charakterizovaného činidla |
| Anti-ABO1 (anti-A), anti-ABO2 (anti-B), anti-ABO3 (anti-A,B) | 500 | 3000 | 1000 |
| Anti-RH1 (anti-D) | 500 | 3000 | 1000 |
| Anti-RH2 (anti-C), anti-RH4 (anti-c), anti-RH3 (anti-E) | 100 | 1000 | 200 |
| Anti-RH5 (anti-e) | 100 | 500 | 200 |
| Anti-KEL1 (anti-K) | 100 | 500 | 200 |
Všechna výše uvedená činidla musí při testování vykazovat výsledky srovnatelné s výsledky zavedených činidel s přijatelnou funkční způsobilostí s ohledem na udávanou reaktivitu prostředku. Pokud se u zavedených činidel mění nebo rozšiřuje oblast jejich použití, je nutné provést další testování v souladu s požadavky uvedenými ve sloupci 1 (výše).
Hodnocení funkční způsobilosti činidel anti-D musí zahrnovat testy na řadě vzorků slabého RH1 (D) a částečných vzorků RH1 (D), které závisí na předpokládaném použití výrobku.
Klinické vzorky10 % testované populaceNovorozenecké vzorky> 2 % testované populaceVzorky ABO> 40 % A, B pozitivních„Slabé D“> 2 % Rh pozitivních
| Činidla krevních skupin | Minimální počet kontrolních buněk, které mají být testovány | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pozitivní reakce | Negativní reakce | |||||||
| A1 | A2B | Ax | B | 0 | ||||
| Anti-ABO1 (anti-A) | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | |||
| B | A1B | A1 | 0 | |||||
| Anti-ABO2 (anti-B) | 2 | 2 | 2 | 2 | ||||
| A1 | A2 | Ax | B | 0 | ||||
| Anti-ABO3 (anti-A,B) | 2 | 2 | 2 | 2 | 4 | |||
| R1r | R2r | Slabé D | r’r | r’r | rr | |||
| Anti-RH1 (anti-D) | 2 | 2 | 2 | 1 | 1 | 1 | ||
| R1R2 | R1r | r’r | R2R2 | r’r | rr | |||
| Anti-RH2 (anti-C) | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | ||
| R1R2 | R1r | r’r | R1R1 | |||||
| Anti-RH4 (anti-c) | 1 | 2 | 1 | 3 | ||||
| R1R2 | R2r | r’r | R1R1 | r’r | rr | |||
| Anti-RH 3 (anti-E) | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | ||
| R1R2 | R2r | r’r | R2R2 | |||||
| Anti-RH5 (anti-e) | 2 | 1 | 1 | 3 | ||||
| Kk | kk | |||||||
| Anti-KEL1 (anti-K) | 4 | 3 | ||||||
souladu s výsledky získanými z údajů hodnocení funkční způsobilosti musí každá šarže činidla vykazovat u všech doporučených technik jednoznačně pozitivní nebo negativní výsledky.
Fenotyp červených krvinek použitých při kontrole výše uvedených činidel pro stanovení krevních skupin musí být potvrzen s použitím zavedeného prostředku.
Tabulka 11 Zkoušky na variantní Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc (vCJD) pro vyšetření krve
| Materiál | Počet vzorků | Kritéria přijatelnosti | |
|---|---|---|---|
| Analytická citlivost | mozkový extrakt vCJD v lidské plazmě (referenční číslo WHO: NHBY0/0003) | 24 replikátů u každého ze tří ředění materiálu s číslem WHO NHBY0/0003 (1x104, 1x105, 1x106) | 23 ze 24 replikátů zjištěno při 1×104 |
| slezinný extrakt vCJD v lidské plazmě (10 % homogenizovaná tkáň sleziny – referenční číslo NIBSC: NHSY0/0009) | 24 replikátů u každého ze tří ředění materiálu s číslem NIBSC NHSY0/0009 (1x10, 1x102, 1x103) | 23 ze 24 replikátů zjištěno při 1×10 | |
| Diagnostická citlivost | Co možná nejvíce dostupných vzorků a alespoň 10 vzorků | 90 % | |
| Co možná nejvíce dostupných vzorků a alespoň 10 vzorků | 90 % | ||
Pouze v případě, kdy není k dispozici 10 vzorků:
| maximálně jeden falešně negativní výsledek | ||
| Analytická specificita | Vzorky krve s potenciální zkříženou reaktivitou | 100 | |
| Diagnostická specificita | Vzorky běžné lidské plazmy z oblasti s nízkou expozicí BSE | 5000 | nejméně 99,5 % |
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
2. DEFINICE A TERMÍNY
3. SPOLEČNÉ TECHNICKÉ SPECIFIKACE (STS) PRO PRODUKTY UVEDENÉ V SEZNAMU A PŘÍLOHY II SMĚRNICE 98/79/ES
3.1 STS pro hodnocení funkční způsobilosti činidel a výsledků reakcí činidel pro detekci, potvrzení a kvantifikaci ukazatelů HIV infekce (HIV 1 a 2), HTLV I a II a hepatitidy B, C a D v lidských vzorcích
3.1.8.1 Citlivost diagnostického testu během sérokonverze musí odpovídat současnému stavu vědeckých poznatků. Doplňkové testování týchž panelů nebo jiných sérokonverzních panelů, které provádí notifikovaný subjekt nebo výrobce, musí potvrdit původní výsledky hodnocení funkční způsobilosti (viz tabulka 1). Sérokonverzní panely by měly začít negativním odběrem (odběry) a intervaly mezi odběry by měly být krátké.
3.1.8.2 U prostředků k vyšetření krve (s výjimkou testů HBsAg a anti-HBc) musí prostředek, který má být opatřen označením CE (tabulka 1), identifikovat všechny pravdivě pozitivní vzorky jako pozitivní. U testů HBsAg a anti-HBc musí být celková funkční způsobilost nového prostředku minimálně rovnocenná funkční způsobilosti zavedeného prostředku (viz 3.1.4).
3.1.8.3 Pokud jde o testy na HIV:
všechny sérokonverzní vzorky HIV se musí identifikovat jako pozitivní a
přinejmenším 40 časných sérokonverzních vzorků HIV se testuje. Výsledky by měly odpovídat nejnovějšímu stavu vědy a techniky.
3.2 Doplňkové požadavky na kombinované zkoušky na antigen a protilátku HIV a HCV
3.3 Doplňkové požadavky na techniky amplifikace nukleových kyselin (NAT)
3.4 STS pro výstupní kontrolu u výrobce týkající se činidel a výsledků reakcí činidel pro detekci, potvrzení a kvantifikaci ukazatelů HIV infekce (HIV 1 a 2), HTLV I a II a hepatitidy B, C a D v lidských vzorcích (pouze imunologické testy)
3.5 STS pro hodnocení funkční způsobilosti činidel a výsledků reakcí činidel pro stanovení antigenů krevních skupin: systém krevní skupiny ABO ABO1 (A), ABO2 (B), ABO3 (A,B); systém krevní skupiny Rh RH1 (D), RH2 (C), RH3 (E), RH4 (c), RH5 (e); systém krevní skupiny Kell KEL1 (K)
3.6 STS pro výstupní kontrolu u výrobce týkající se činidel a výsledků reakcí činidel pro stanovení antigenů krevních skupin: systém krevní skupiny ABO ABO1 (A), ABO2 (B), ABO3 (A,B); systém krevní skupiny Rh RH1 (D), RH2 (C), RH3 (E), RH4 (c), RH5 (e); systém krevní skupiny Kell KEL1 (K)
3.7 STS pro zkoušky na variantní Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc (vCJD) pro vyšetření krve
A) Vzorek z vhodných zvířecích modelů
B) Vzorek lidské tkáně od osob s prokázanou klinickou vCJD