PŘÍLOHA TECHNICKÁ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU „ENERGIE“

„OBSAH

Tato TSI se týká subsystému „Energie“, který je jedním ze subsystémů uvedených v bodu 1 přílohy II směrnice 96/48/ES.

Tato TSI je součástí souboru šesti TSI, které se týkají všech osmi subsystémů definovaných ve směrnici. Specifikace týkající se subsystémů „Uživatelé“ a „Životní prostředí“, které jsou nezbytné k zajištění interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému v souladu se základními požadavky, jsou uvedeny v příslušných TSI.

Další informace týkající se subsystému „Energie“ jsou uvedeny v bodu 2.

Místní oblastí působnosti této TSI je transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak je popsán v příloze I směrnice 96/48/ES.

Zejména se odkazuje na tratě transevropské železniční sítě popsané v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě nebo v jakékoli aktualizaci téhož rozhodnutí v důsledku přezkoumání stanoveného v článku 21 uvedeného rozhodnutí.

V souladu s čl. 5 odst. 3 a s bodem 1 písmeno b) přílohy I směrnice 96/48/ES tato TSI:

Subsystém „Energie“ transevropského vysokorychlostního železničního systému zahrnuje všechna pevná zařízení, která jsou při dodržení základních požadavků nezbytná k napájení vlaků z vysokonapěťových jednofázových nebo třífázových energetických sítí.

Subsystém „Energie“ zahrnuje:

Následující hlediska subsystému „Energie“ se vztahují k interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému:

• trakční proudová soustava,

• trolejové vedení a sběrače,

• vzájemné působení mezi sběrači a zařízením trolejového vedení,

• rozhraní mezi vysokorychlostními tratěmi, modernizovanými tratěmi a spojovacími tratěmi.

Stejně jako každé elektrické zařízení je hnací vozidlo navrženo za účelem správného provozu se jmenovitým napětím přivedeným při jmenovitém kmitočtu na jeho svorky, jimiž jsou sběrače a kola. Aby byla zaručena předpokládaná výkonnost vlaku, musí být kolísání a mezní hodnoty parametrů elektrického napájení definovány.

Vysokorychlostní vlaky mají odpovídající vysokou spotřebu energie. Z tohoto důvodu je nezbytné napájet vlaky s minimálními ztrátami, a tedy zvyšovat napětí napájecího systému a snižovat proud zvyšující odporové ztráty. Systém elektrického napájení musí být navržen tak, aby byl každý vlak napájen nezbytnou energií. Spotřeba energie každého vlaku a grafikon vlakové dopravy jsou proto důležitými hledisky výkonnosti.

Moderní vlaky používají rekuperační brzdění, které vrací energii do elektrického napájení a snižuje celkovou spotřebu energie. Systém elektrického napájení proto musí připouštět i rekuperační brzdění.

V každém elektrickém systému může docházet ke zkratům nebo jiným poruchovým stavům. Trakční proudová soustava musí být navržena tak, aby řídicí technika subsystému tyto poruchy okamžitě detekovala a vyvolala opatření k vypnutí zkratového proudu a vyřazení závadné součásti z elektrického obvodu. Po takových událostech musí být elektrifikační systém schopen co nejdříve obnovit napájení všech zařízení, aby mohl být obnoven provoz.

Pro interoperabilitu je důležitým hlediskem geometrie zařízení trolejového vedení a sběračů. Pokud jde o vzájemné geometrické působení, je nutné specifikovat výšku trolejového drátu nad kolejnicemi, boční vychýlení za bezvětří a při působení bočního větru a přítlačnou sílu. Pro sběrač je rovněž zásadní geometrie hlavy sběrače, aby bylo možné zaručit správné vzájemné působení s trolejovým vedením, přičemž je třeba zohlednit možné boční výkyvy vozidel.

Při vysokých rychlostech předpokládaných pro transevropský vysokorychlostní železniční systém představuje vzájemné působení trolejového vedení a sběrače velmi důležité hledisko pro zabezpečení spolehlivého přenosu energie bez přílišných rušivých vlivů působících na železniční zařízení a životní prostředí. Toto vzájemné působení převážně určují následující prvky:

• statické a aerodynamické síly závisející na povaze obložení smykadla sběrače a konstrukci sběračů,

• kompatibilita materiálu obložení smykadla a trolejového drátu s ohledem na snížení opotřebení těchto konstrukčních částí,

• dynamické chování a dopady na jakost odběru proudu a cíl zajistit nepřetržité, nepřerušované elektrické napájení bez rušivých vlivů,

• ochrana sběrače a zařízení trolejového vedení v případě poškození obložení smykadla sběrače,

• počet sběračů v provozu a vzdálenost mezi nimi, což má zásadní dopad na jakost odběru proudu, neboť každý ze sběračů může rušivě působit na činnost ostatních sběračů na stejném trakčním vedení.

Vysokorychlostní tratě musí být napojeny na modernizované nebo spojovací tratě. Poloha rozhraní mezi těmito typy tratí má vliv na elektrické napájení a sestavu trakčního vedení. Jedná se proto o hledisko, kterým se musí TSI pro energii zabývat.

Za účelem dosažení předpokládaných výkonností, pokud jde o interoperabilitu, má subsystém „Energie“ mnoho vazeb na ostatní subsystémy transevropského vysokorychlostního železničního systému. Tyto vazby jsou zahrnuty v definici rozhraní a kritériích výkonnosti.

• Napětí a kmitočet a jejich přípustný rozsah souvisejí se subsystémem „Kolejová vozidla“.

• Výkon instalovaný na tratích a specifikovaná hodnota faktoru výkonu určují výkonnost interoperabilního vysokorychlostního železničního systému a souvisejí se subsystémem „Kolejová vozidla“.

• Rekuperační brzdění snižuje spotřebu energie a souvisí se subsystémem „Kolejová vozidla“.

• Pevná elektrická trakční zařízení a vlakové trakční vybavení musí být chráněny před zkratem odpovídajícími zařízeními v trakčních napájecích stanicích. Vypínání napáječových vypínačů v trakčních napájecích stanicích a ve vlacích musí být koordinované; z tohoto důvodu souvisí elektrická ochrana se subsystémem „Kolejová vozidla“.

• Elektrické rušení a emise harmonických souvisejí se subsystémem „Kolejová vozidla“ a se subsystémem „Řízení a zabezpečení“.

• V případě vysokorychlostních tratí je nutné věnovat zvláštní pozornost výšce trolejového drátu, aby se zabránilo jeho nadměrnému opotřebení. Výška trolejového drátu souvisí se subsystémy „Infrastruktura“ a „Kolejová vozidla“.

• Pro přejezd rozhraní trakčních proudových soustav bez vzniku propojení odlišných soustav (úseků) musí být stanoven počet a uspořádání sběračů na vlacích. To souvisí se subsystémem „Kolejová vozidla“.

• Možné boční výkyvy vozidel a sběračů souvisejí se subsystémy „Infrastruktura“ a „Kolejová vozidla“.

• Jakost odběru proudu závisí na počtu použitých sběračů a na jejich vzdálenosti. Uspořádání sběračů souvisí se subsystémem „Kolejová vozidla“.

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 96/48/ES musí transevropský vysokorychlostní železniční systém, subsystémy a jejich prvky interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně uvedeným v příloze III směrnice.

Základní požadavky se týkají:

• bezpečnosti,

• spolehlivosti a dostupnosti,

• ochrany zdraví,

• ochrany životního prostředí,

• technické kompatibility.

Podle směrnice 96/48/ES mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý transevropský vysokorychlostní železniční systém nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho prvky.

V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se subsystému „Energie“ týkají tyto základní požadavky, pokud jde o bezpečnost:

Hlediska uvedená v bodech 1.1.2 a 1.1.5 nejsou pro subsystém „Energie“ relevantní.

S cílem splnit výše uvedené základní požadavky 1.1.1, 1.1.3 a 1.1.4 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.2.2.2, 4.2.3.3, 4.3.1.2, 4.3.1.8, 4.3.2.1, 4.3.2.2 a 4.3.2.4) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.1.1, 5.3.2.1, 5.3.2.4 a 5.3.3.2). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodů 4 a 5.

Pro subsystém „Energie“ jsou významné zejména následující základní požadavky podle přílohy III směrnice 96/48/ES týkající se bezpečnosti.

• 2.2.1 Činností systémů dodávky energie nesmí být narušena bezpečnost vysokorychlostních vlaků ani osob (uživatelů, provozních zaměstnanců, obyvatel v blízkosti dráhy ani dalších osob).

S cílem splnit výše uvedený základní požadavek 2.2.1 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.1.1, 4.2.2.2, 4.2.2.3, 4.2.2.7, 4.2.2.9, 4.3.1.2, 4.3.1.5, 4.3.1.7, 4.3.2.1, 4.3.2.2 a 4.3.2.4) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.1.1). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodů 4 a 5.

V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se subsystému „Energie“ týkají tyto základní požadavky, pokud jde o spolehlivost, dostupnost a udržovatelnost:

• 1.2 Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku musí být organizována, prováděna a kvantifikována takovým způsobem, aby byl zajištěn jejich provoz za určených podmínek.

S cílem splnit základní požadavek 1.2 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.3.1.9 a 4.3.2.6). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodu 4.

V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se subsystému „Energie“ týkají tyto základní požadavky, pokud jde o ochranu zdraví:

S cílem splnit základní požadavky 1.3.1 a 1.3.2 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.2.2.2, 4.2.3.2, 4.2.3.3, 4.3.1.2, 4.3.1.8, 4.3.1.10, 4.3.2.2 a 4.3.2.4) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.3.2). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodů 4 a 5.

V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se subsystému „Energie“ týkají tyto základní požadavky, pokud jde o ochranu životního prostředí:

Hlediska uvedená v bodu 1.4.2 nejsou pro subsystém „Energie“ relevantní.

S cílem splnit základní požadavky 1.4.1 a 1.4.3 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.2.3.2, 4.2.3.3 a 4.3.1.5). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodu 4.

Pro subsystém „Energie“ jsou významné zejména následující základní požadavky podle přílohy III směrnice 96/48/ES týkající se ochrany životního prostředí.

• 2.2.2 Činností systémů dodávky energie nesmí být narušeno životní prostředí mimo stanovené hranice.

S cílem splnit základní požadavek 2.2.2 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.2.3.2 a 4.3.1.5) Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodu 4.

V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se subsystému „Energie“ týkají tyto základní požadavky, pokud jde o technickou kompatibilitu:

S cílem splnit základní požadavek 1.5 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.1.1, 4.1.2, 4.2.2.1, 4.2.2.3, 4.2.2.4, 4.2.2.5, 4.2.2.6, 4.2.2.7, 4.2.2.8, 4,2.2.9, 4.2.2.10, 4.2.2.11, 4.2.2.12, 4.3.1.1, 4.3.1.3, 4.3.1.4, 4.3.2.1, 4.3.2.3, 4.3.2.5 a 4.3.3) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.1.2, 5.3.1.3, 5.3.1.4, 5.3.1.5, 5.3.1.6, 5.3.1.8, 5.3.2.2, 5.3.2.3, 5.3.2.4, 5.3.2.5, 5.3.2.6, 5.3.2.7, 5.3.2.9, 5.3.3.1, 5.3.3.2, 5.3.3.3 a 5.3.3.4). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodů 4 a 5.

Pro subsystém „Energie“ jsou významné zejména následující základní požadavky podle přílohy III směrnice 96/48/ES týkající se technické kompatibility.

• 2.2.3 Systémy dodávky energie používané v celém transevropském vysokorychlostním železničním systému musí:

  • umožnit vlakům dosahovat určené úrovně výkonnosti,

  • být kompatibilní se sběrači proudu namontovanými na vlacích.

S cílem splnit základní požadavek 2.2.3 musí být subsystém „Energie“ navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.1.1, 4.1.2.1, 4.1.2.2, 4.1.2.3, 4.3.1.1, 4.3.1.3, 4.3.2.1, 4.3.2.3 a 4.3.2.5) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.1.1, 5.3.1.2, 5.3.1.4, 5.3.2.1, 5.3.2.5, 5.3.3.1 a 5.3.3.5). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřeno dodržení podmínek bodů 4 a 5.

Ověřování shody subsystému „Energie“ a jeho prvků se základními požadavky se provádí v souladu s ustanoveními směrnice 96/48/ES a se specifikacemi uvedenými v bodu 6 a v souvisejících přílohách A a C této TSI.

Transevropský vysokorychlostní železniční systém, na který se vztahuje směrnice 96/48/ES a jehož součástí je subsystém „Energie“, je integrovaný systém, u něhož musí být ověřovány základní parametry, rozhraní a výkonnost, s cílem zajistit interoperabilitu systému při dodržení základních požadavků.

Vlaková doprava vyžaduje normalizaci hodnot napětí a kmitočtu, jak jsou vymezeny pro interoperabilitu. V tabulce 4.1 jsou uvedeny použitelné hodnoty napětí a kmitočtu v závislosti na kategorii trati.

Tabulka 4.1 Napětí a kmitočet

Napětí na svorkách vypínače trakční napájecí stanice a na sběrači musí odpovídat příloze N této TSI. Kmitočet napětí musí odpovídat příloze N této TSI. Informace týkající se posuzování shody jsou uvedeny v příloze N4.

Na budoucích vysokorychlostních, modernizovaných a spojovacích tratích by se měl používat jen jeden typ hlavy sběrače proudu pro všechny vlaky provozované na těchto tratích. S cílem uplatnit tento přístup budou všechny budoucí vysokorychlostní vlaky používat sběrače s hlavou pantografového sběrače proudu o šířce 1600 mm. Veškerá nově konstruovaná zařízení střídavého vysokorychlostního trakčního vedení musí splňovat požadavky bodů 4.1.2.1 a 4.1.2.3. Tento požadavek se rovněž vztahuje na modernizované a spojovací střídavé a stejnosměrné tratě.

Interoperabilita vysokorychlostní sítě je určena výškou trolejového drátu nad kolejnicemi, sklonem trolejového drátu vzhledem ke koleji a bočním vychýlením trolejového drátu při působení bočního větru. Povolené údaje jsou uvedeny v tabulce 4.2.

Tabulka 4.2 Geometrie trolejového vedení pro střídavé systémy

Geometrie trolejového vedení musí splňovat požadavky uvedené v příloze H.3.1 této TSI.

Údaje určující geometrii trolejového vedení pro stejnosměrné systémy v rámci transevropské interoperabilní železniční sítě jsou uvedeny v tabulce 4.3.

Tabulka 4.3 Geometrie trolejového vedení pro stejnosměrné systémy

Geometrie trolejového vedení musí splňovat požadavky uvedené v příloze J.3.1 této TSI.

V zájmu dosažení interoperability je stanovena šířka a pracovní rozsah hlavy pantografového sběrače proudu, šířka obložení smykadel a obrys hlavy sběrače. V tabulce 4.4 jsou uvedeny údaje pro střídavé i stejnosměrné systémy. Obrys hlavy pantografového sběrače proudu je znázorněn na obrázku 4.1.

Tabulka 4.4 Geometrie hlavy pantografového sběrače proudu pro střídavé a stejnosměrné systémy

• 1 Roh vyrobený z izolačního materiálu
• 2 Minimální délka obložení smykadla
• 3 Přečnívající délka
• 4 Pracovní rozsah hlavy sběrače

• Průjezdné průřezy

• Ochrana před úrazem elektrickým proudem (uzemnění a vodivé propojení)

• Harmonické proudy, vliv na zabezpečení a vnitřní telekomunikaci

• Řídicí signály potřebné pro elektrická dělení oddělující fáze a systémy

• Dynamická obalová křivka vozidla

• Omezení maximální spotřeby energie

• Odběr proudu stojících vlaků

• Napětí a kmitočet

• Koordinace elektrické ochrany

• Uspořádání sběračů

• Jízda úseky oddělujícími fáze

• Jízda úseky oddělujícími systémy (vzdušné dělení, úsekové děliče)

• Nastavení přítlačné síly sběrače

• Faktor výkonu

• Rekuperační brzdění

• Vlastnosti harmonických a související přepětí na trolejovém vedení

V průjezdném průřezu infrastruktury musí být zohledněn prostor nezbytný pro průjezd sběračů, které jsou v kontaktu se zařízením trolejového vedení, a pro instalaci zařízení trolejového vedení. Rozměry tunelů a dalších staveb musí být vzájemně kompatibilní s geometrií zařízení trolejového vedení a s dynamickou obalovou křivkou sběrače. (Dynamickou obalovou křivkou sběrače stanoví příloha H.3.6 této TSI.) Prostor potřebný pro instalaci zařízení vedení vymezí zadavatel. Posuzování shody musí být provedeno v rámci posuzování subsystému „Infrastruktura“.

V subsystému „Infrastruktura“ musí být zajištěna celková uzemňovací soustava na celé trase tak, aby byly splněny požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem uvedené v normě EN 50 122-1. Ochrana před úrazem elektrickým proudem během provozu a při poruše je splněna omezením dotykového napětí na přijatelné meze, jak je uvedeno v normě EN 50 122-1, verze 1997, bod 7. Za účelem prokázání splnění těchto požadavků musí být předloženy výsledky (výchozích) revizí provedených zadavatelem a odpovídající zvláštní ustanovení. Posuzování shody musí být provedeno v rámci posuzování subsystému „Infrastruktura“.

Harmonické složky proudů generované kolejovými vozidly ovlivňují subsystém „Řízení a zabezpečení“ prostřednictvím subsystému „Energie“. Z tohoto důvodu se tímto předmětem zabývá subsystém „Řízení a zabezpečení“. Ze strany subsystému „Energie“ není nutné žádné posuzování shody.

Konstrukce zařízení trolejového vedení musí být ve shodě s dynamickou obalovou křivkou vozidel. Průjezdný průřez, který má být použit, závisí na kategorii tratě. Posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému „Energie“.

Přípustná spotřeba energie vlaků na vysokorychlostní trati a na modernizované nebo spojovací trati je dána instalovaným výkonem napájecího systému. Proto musí být vlak vybaven zařízením pro omezování odebíraného proudu, jak je uvedeno v příloze O této TSI. Posouzení musí být provedeno v rámci posuzování subsystému „kolejová vozidla“.

V případě stejnosměrných systémů 1,5 kV a 3,0 kV musí být odběr proudu stojícím hnacím vozidlem omezen na 300 A, resp. 200 A/sběrač. Posouzení musí být provedeno v rámci posuzování subsystému „Kolejová vozidla“.

Vlaky musí být schopny provozu v rámci rozsahu napětí a kmitočtů, jak je uvedeno v bodu 4.1.1 a stanoveno v příloze N této TSI. Posuzování shody musí být provedeno v rámci posuzování subsystému „Kolejová vozidla“.

Koordinace mezi elektrickou ochranou trakčních napájecích stanic a hnacích vozidel je nezbytná z důvodu optimalizace vypínání a vymezování zkratů. (Použitelné požadavky jsou uvedeny v příloze E této TSI.).

Posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému „Energie“, pokud jde o konstrukci a provoz trakčních napájecích stanic, a v rámci subsystému „Kolejová vozidla“, pokud jde o zařízení hnacích vozidel.

Při uspořádání sběračů na vlacích musí být zohledněna maximální délka vlaku. Maximální vzdálenost mezi sběrači je menší než 400 m. Dále platí, že vzdálenost mezi prvním a třetím sběračem pro tři po sobě jdoucí sběrače musí být větší než 143 m. Přípustný počet sběračů a vzdálenost mezi nimi také závisí na dynamickém chování. V případě střídavých systémů elektrického napájení nesmějí být sběrače elektricky propojeny. Odkazuje se na přílohu H (H.3.5) této TSI.

Posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému „Kolejová vozidla“.

Vlaky musí být schopny přejíždět z jednoho úseku do sousedního úseku napájeného jinou fází, aniž by přitom došlo k propojení obou fází.

Musí být zajištěny odpovídající prostředky umožňující odjezd vlaku, který zastavil pod elektrickým dělením oddělujícím fáze. Pokud jde o konstrukci, odkazuje se na přílohu H (H.3.3) této TSI.

Registr infrastruktury definovaný v příloze D této TSI musí obsahovat informace o konstrukci elektrických dělení oddělujících fáze.

Odběr proudu (trakčního a proudu odebíraného spotřebiči) vlaku musí být při vjezdu do úseku oddělujícího fáze snížen na nulu. Toto opatření musí být provedeno automaticky bez zásahu strojvedoucího. Stažení sběračů není nutné.

Požadavky na konstrukci subsystému „Energie“

• Pro budoucí tratě mohou být přijaty dva typy konstrukcí elektrických dělení oddělujících fáze:

  • konstrukce pro oddělování fází, kde se všechny sběrače nejdelších interoperabilních vlaků vejdou dovnitř neutrálního úseku. V tomto případě neplatí žádné omezení pro uspořádání a vzdálenost sběračů na vlacích. Délka neutrálního úseku musí být nejméně 402 m. Podrobné požadavky jsou uvedeny v příloze H (H.3.3) této TSI,

  • konstrukce kratších elektrických oddělení fází s omezením pro uspořádání sběračů na vlacích je znázorněna v příloze H (H.3.3) této TSI. Celková délka takového oddělení je menší než 142 m. Dále platí, že vzdálenost mezi prvním a třetím sběračem musí pro tři po sobě jdoucí sběrače v provozu být větší než 143 m.

• Pro existující tratě mohou být přijata různá řešení založená na uznávaném uspořádání sběračů na vlaku v závislosti na možnostech plánování trasy, požadovaného výkonu a investic přijatelných pro zadavatele. Pokud konstrukce existujících oddělení fází neumožňuje průjezd interoperabilních vysokorychlostních vlaků, pak zadavatel zajistí odpovídající alternativní postupy nebo konstrukční návrhy.

• Informace týkající se konstrukce elektrických dělení oddělujících fáze musí být uvedeny v registru infrastruktury, jak je stanoveno v příloze D této TSI.

• Pro konstrukce elektrického dělení oddělujícího fáze musí být posuzování shody provedeno v rámci posuzování subsystému „Energie“.

Požadavky na subsystém „Řízení a zabezpečení“ a na subsystém „Kolejová vozidla“

• Na vysokorychlostních tratích musí subsystém „Řízení a zabezpečení“ umožňovat automatický provoz kolejových vozidel před elektrickými děleními oddělujícími fáze a za nimi. Zařízení na hnacích vozidlech musí být vypnuto v dostatečném předstihu před elektrickým dělením oddělujícím fáze, přičemž je třeba zohlednit nejvyšší povolenou rychlost jízdy. Funkční testy pro posuzování shody musí být provedeny společně se subsystémem „Kolejová vozidla“ a se subsystémem „Řízení a zabezpečení“.

Obecně

Vlaky musí být schopny přejíždět z jednoho úseku do sousedního úseku s jiným elektrickým napájením, aniž by přitom došlo k propojení obou systémů. Nezbytná opatření závisí na typu obou napájecích systémů, na uspořádání sběračů na vlacích a na rychlosti jízdy.

Existují dvě možnosti, jak může vlak projet úsekem oddělujícím systémy:

• (1) se zdviženým sběračem, který se dotýká trolejového drátu;
• (2) se staženým sběračem, který se nedotýká trolejového drátu.

Výběr musí být proveden zadavatelem.

Požadavky na konstrukci subsystému „Energie“

• Zdvižené sběrače

  Jsou-li úseky oddělující systémy přejížděny se zdviženými sběrači, které se dotýkají trolejového drátu, platí následující podmínky:

  • (1) funkční návrh úseku oddělujícího systémy je specifikován takto:

    • geometrie různých prvků trolejového vedení musí zabraňovat tomu, aby sběrače zkratovaly nebo propojily oba systémy elektrického napájení s uspořádáním sběračů specifikovaným v bodu 4.2.2.9,

    • v případě krátkého neutrálního úseku musí mechanické chování systému sběrač/trolejové vedení odpovídat normě EN 50 119, verze 2001, bod 5.2, při maximální rychlosti,

    • v rámci subsystému „Energie“ musí být přijata opatření s cílem zamezit propojení obou sousedních systémů elektrického napájení, pokud selže vypnutí vypínače hnacího vozidla,

    • příklad uspořádání elektrického dělení oddělujícího systémy je uveden na obrázku H.4 v příloze H této TSI;

  • (2) pokud je rychlost vyšší než 250 km/h, musí být výška trolejového drátu v obou systémech stejná. Podrobné údaje a dovolené odchylky jsou uvedeny v přílohách H a J této TSI;
  • (3) zařízením v kolejových vozidlech musí být automaticky vypnut vypínač před dosažením oddělujícího úseku a automaticky rozpoznán druh a přítomnost napětí nového elektrického napájecího systému na sběrači, aby bylo možné přepnout odpovídající obvody.

• Stažené sběrače

  Jsou-li úseky oddělující systémy přejížděny se staženými sběrači, platí následující podmínky:

  • (1) konstrukce oddělujícího úseku mezi různými elektrickými napájecími systémy musí zajišťovat, aby v případě, že byl neúmyslně zdvižen sběrač a dotýká se trolejového vedení, bylo zamezeno propojení obou systémů elektrického napájení a okamžitě bylo aktivováno vypnutí obou napájecích úseků. Vyvolání zkratu zajišťuje provoz izolovaných úseků;
  • (2) tato alternativní varianta musí být vybrána, pokud nejsou splněny podmínky provozu se zdviženými sběrači;
  • (3) na vysokorychlostních tratích s různými výškami trolejového drátu a na oddělujících úsecích existujících tratí, které nesplňují požadavky TSI, musí být sběrače staženy, když se mění systém elektrického napájení nebo když rychlost jízdy neumožňuje instalaci přechodových úseků s přípustnými sklony (viz přílohy H a J této TSI);
  • (4) v úsecích oddělujících napájecí systémy, které vyžadují stažení sběrače, musí být sběrače staženy bez zásahu strojvedoucího, na základě řídicích signálů.

  Pokud jde o konstrukci elektrických dělení oddělujících systémy, musí být posuzování shody provedeno v rámci posuzování subsystému „Energie“.

Požadavky na subsystém „Řízení a zabezpečení“ a na subsystém „Kolejová vozidla“

• Před průjezdem oddělujícími úseky mezi různými systémy elektrického napájení musí být hlavní vypínač hnacího vozidla vypnut bez zásahu strojvedoucího, na základě řídicích signálů. Tato operace musí být provedena včas, aby bylo elektrické zařízení hnacího vozidla v opouštěném systému elektrického napájení zcela vypnuto, dříve než bude dosažen nový systém elektrického napájení.

• Subsystém „Řízení a zabezpečení“ musí poskytovat hnacím vozidlům požadované signály.

• Hnací vozidla musí být navržena tak, aby mohla přijímat řídicí traťové signály, aby tak mohla aktivovat vypnutí hlavního vypínače a stahovat sběrače v případě potřeby bez zásahu strojvedoucího. Pokud sběrače nejsou staženy a zůstávají v kontaktu s trolejovým drátem, mohou zůstat připojeny jen ty elektrické obvody na hnacích vozidlech, které se okamžitě přizpůsobí systému elektrického napájení na sběrači.

• Konstrukce a provoz elektrických dělení oddělujících systémy musí být vysvětleny v registru infrastruktury definovaném v příloze D této TSI.

• Funkční testy pro posuzování shody musí být provedeny společně se subsystémem „Řízení a zabezpečení“ a se subsystémem „Kolejová vozidla“.

Kolejová vozidla musí prostřednictvím vnitřních ovládacích prvků umožňovat nastavení přítlačné síly sběrače, aby vyhovovala požadavkům uvedeným v bodu 5.3.2.7. Posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému „Kolejová vozidla“.

S cílem zaručit soudržnost transevropského vysokorychlostního železničního systému platí následující správní a provozní ustanovení.

Ochrana životního prostředí je upravena směrnicí Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí.

Pro subsystém „Energie“ interoperabilních vysokorychlostních tratí nejsou nutné žádné zvláštní požadavky.

Protipožární ochrana je upravena směrnicí 89/106/EHS a jejím interpretačním dokumentem týkajícím se základního bezpečnostního požadavku č. 2, „Požární bezpečnost“.

Pro subsystém „Energie“ interoperabilních vysokorychlostních tratí nejsou nutné žádné zvláštní požadavky.

Specifikace subsystému „Energie“ a jeho prvků interoperability definované v bodech 4 a 5 této TSI jsou použitelné pro tratě za normálních funkčních podmínek nebo v případě neočekávaných poruch vyžadujících uplatnění plánu údržby.

V případě předem naplánovaných prací může být nutno se s cílem umožnit provést úpravy subsystému „Energie“ dočasně od těchto ustanovení odchýlit.

Tyto dočasné výjimky z pravidel TSI musí stanovit zadavatel dotyčné tratě, který bude dbát na to, aby nevznikla žádná rizika pro bezpečnost projíždějících vlaků, přičemž uplatní následující obecná opatření:

• povolené výjimky musí být dočasné a naplánované pro definované časové období,

• železniční podniky provozující vlaky na dané trati musí být na tyto dočasné výjimky upozorněny, na jejich zeměpisné umístění, jejich povahu a na jejich zvláštní návěstění prostřednictvím písemných oznámení podle potřeby popisujících typ používané zvláštní návěsti,

• veškeré výjimky musí zahrnovat doplňková bezpečnostní opatření s cílem zajistit, že bude průběžně dodržován požadavek na úroveň bezpečnosti. Tato doplňková opatření mohou sestávat zejména

  • ze zvláštního sledování dotyčných prací,

  • z dočasných omezení rychlosti na příslušném úseku tratě přijatých zadavatelem.

Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce vypracuje pro každý úsek tratě transevropského vysokorychlostního železničního systému samostatný dokument, nazvaný „Evropský registr infrastruktury“. V tomto dokumentu jsou shrnuty vlastnosti dotyčných tratí pro všechny subsystémy, které obsahují pevná zařízení.

To umožňuje:

• poskytnout členskému státu, který je odpovědný za uvedení subsystému do provozu, dokument popisující pro každou trať transevropské vysokorychlostní sítě hlavní parametry pro provoz na této trati,

• informovat železniční podniky poskytující nebo hodlající poskytovat služby na dané trati o jejích zvláštních rysech, jestliže parametry nebo specifikace interoperability tratě závisí na specifickém rozhodnutí zadavatele,

• uvést u subsystému „Energie“ pro každý ucelený úsek tratě a každé jednotlivé zařízení obecné nebo konkrétní přijaté specifikace, jejichž znalost je při provozování tratě nezbytná. Jejich seznam je uveden v příloze D této TSI.

Zadavatel připojí tento dokument k ES prohlášení o ověření subsystému „Energie“ jako součást souboru technické dokumentace popsaného v příloze V směrnice 96/48/ES, který musí být předložen pro udělení oprávnění k uvedení subsystému do provozu členským státem.

Výkonnost, které má být dosahováno subsystémem „Energie“, musí odpovídat příslušné výkonnosti stanovené pro každou z kategorií tratí v transevropském vysokorychlostním železničním systému, pokud jde o:

• nejvyšší traťovou rychlost,

• špičkový výkon na sběračích a spotřebovávaný vlaky,

• minimální interval mezi vlaky,

• střední užitečné napětí.

Zadavatel deklaruje typ tratě podle její funkce odkazem na přílohu F této TSI. Návrh trakční proudové soustavy musí zaručovat schopnost elektrického napájení dosáhnout stanovené výkonnosti. Z těchto důvodů je v bodě 4.2.2.5 uveden požadavek na omezení spotřeby energie subsystémem „kolejová vozidla“.

Stanovené střední užitečné napětí na sběrači musí splňovat požadavky přílohy L této TSI.

Bezpečnosti systému elektrického napájení a trakčních napájecích a spínacích stanic musí být dosaženo návrhem a zkouškami těchto zařízení podle normy EN 50 122-1, verze 1997, body 5, 7 a 9. Trakční napájecí a spínací stanice musí být zajištěny proti neoprávněnému přístupu.

Přípustné hodnoty faktoru výkonu jsou stanoveny v příloze G této TSI. Na vysokorychlostních tratích je minimální hodnota 0,95 za podmínek popsaných ve výše uvedeném dokumentu. Posuzování shody musí být provedeno v rámci posuzování subsystému „Kolejová vozidla“.

Střídavé systémy elektrického napájení musí být konstruovány tak, aby umožňovaly použití rekuperačního brzdění jako provozní brzdy schopné přímé výměny energie s jinými vlaky nebo s primárním zásobovatelem sítě. Odkazuje se na přílohu K této TSI.

Vlakové zařízení musí umožňovat použití jiných brzdových systémů, pokud není možné rekuperační brzdění.

Zadavatel může rozhodnout, zda přijme, nebo nepřijme rekuperační brzdění ve stejnosměrných systémech.

Posuzování shody pevných zařízení musí být provedeno způsobem uvedeným v příloze K (K.4) této TSI.

Posuzování shody kolejových vozidel musí být provedeno způsobem uvedeným v TSI pro kolejová vozidla.

Vnější elektromagnetická kompatibilita není zvláštní vlastností transevropské vysokorychlostní železniční sítě. Zařízení elektrického napájení musí splňovat normy řady EN 50 121-2 a EN 50 122, aby splňovala všechny požadavky týkající se elektromagnetické kompatibility. V rámci této TSI není nutné žádné posuzování shody.

V otázce emisí harmonických ve vztahu k systému zásobování energií je na zadavateli, aby byly splněny vnitrostátní normy (nebo evropské normy, jsou-li k dispozici) a požadavky systému zásobování energií. V rámci této TSI není nutné žádné posuzování shody.

S cílem zabránit vzniku nepřijatelných přepětí na trolejovém vedení způsobených harmonickými složkami generovanými hnacími vozidly musí hnací vozidla splňovat podmínky uvedené v příloze P této TSI. Nezbytné požadavky jsou definovány v subsystému „Kolejová vozidla“ a posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému „Kolejová vozidla“, jak je definováno v příloze P.

Systém elektrického napájení musí být začleněn do celkové uzemňovací soustavy na trati tak, aby byly splněny požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem uvedené v normě EN 50 122-1, verze 1997, body 5, 7 a 9. Ochrana před úrazem elektrickým proudem během provozu a při poruše je splněna omezením dotykového napětí na přijatelné meze, jak je uvedeno v normě EN 50 122-1, verze 1997, body 7.2 a 7.3. Pro každé zařízení musí být zpracována studie prokazující ochranu před úrazem elektrickým proudem. Tato studie může zahrnovat zkoušky.

Plán údržby vypracuje zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce, aby bylo zaručeno udržení stanovených vlastností subsystému „Energie“ ve stanovených mezích.

Plán údržby musí obsahovat alespoň tyto prvky:

• běžná údržba v trakčních napájecích a spínacích stanicích,

• zaznamenávání podmínek, zjištění a získaných zkušeností,

• soubor bezpečných mezních hodnot, které by vedly k omezení rychlosti vlaků s cílem splnit specifikace uvedené v bodu 4.1.1 a v související příloze N,

• údaje o četnosti kontrol a o dovolených odchylkách měřených hodnot a pravidla jejich srovnání s hodnotami v normě uvedené v bodu 4.3.1,

• přijatá opatření (omezení rychlosti, doba opravy), pokud jsou překročeny předepsané hodnoty.

Při provádění údržby nesmí dojít k narušení plnění požadavků na bezpečnost, jako je celistvost zpětné cesty trakčního proudu, omezování přepětí a zjišťování zkratů. Údržba nesmí snižovat celkovou výkonnost systému a vyvolávat ztráty napětí na jakékoliv části trakčního vedení.

Musí být nainstalována zařízení a zavedeny postupy inicializace nouzového vypnutí a odpojení napětí pro hnací vozidla a elektrizované tratě prostřednictvím poplašných zařízení, která umožní provozovateli elektrického napájení provést opatření pro případ nouze. Posuzování shody musí být provedeno kontrolou přenosových zařízení a pokynů pro postupy.

Elektrické napájení a trolejové vedení musí být navrženy tak, aby umožňovaly pokračování provozu v případě poruch. Toho lze dosáhnout rozdělením trolejového vedení na napájecí úseky a instalací náhradních zařízení v trakčních napájecích stanicích. Posuzování shody musí být provedeno kontrolou schémat zapojení.

Výkonnost, které má dosahovat trolejové vedení, musí odpovídat příslušné výkonnosti specifikované pro každou kategorii tratí transevropského vysokorychlostního železničního systému jako funkce:

• nejvyšší traťové rychlosti a

• požadovaného příkonu vlaků na sběračích.

Konstrukce trolejového vedení musí zaručovat stanovenou výkonnost/přenosovou schopnost v souladu s prohlášením vydaným zadavatelem v rámci bodu 4.3.1.1.

Bezpečnosti trolejového vedení se dosáhne jeho navržením podle evropských norem EN 50 119, verze 2001, bod 5.1.2 a EN 50 122-1, verze 1997, body 5, 7 a 9. Všechny konstrukční části pod napětím musí být instalovány mimo dosah uživatelů a jiných osob.

Návrh zařízení trolejového vedení musí splňovat požadavky dynamického chování. Zdvih při projektované rychlosti tratě musí splňovat podmínky uvedené v normě EN 50 119, verze 2001, bod 5.2.1.2 a v tabulkách 4.5 a 4.6 této TSI.

Jakost odběru proudu má zásadní dopad na životnost trolejového drátu, a musí proto splňovat sjednané a měřitelné parametry.

Jakost odběru proudu může být hodnocena pomocí střední hodnoty F_m a směrodatné odchylky σ měřených nebo simulovaných přítlačných sil nebo počítáním elektrických oblouků. Kritéria pro střídavé systémy jsou uvedena v tabulce 4.5., kritéria pro stejnosměrné systémy jsou uvedena v tabulce 4.6.

Zadavatel rozhodne o použití kritéria vzájemného působení č. 1 (přítlačná síla) nebo č. 2 (elektrický oblouk) podle tabulky 4.5 nebo 4.6.

Vzájemné působení se považuje za vyhovující ustanovením této TSI, pokud jsou splněny

• bod 1 nebo 2 v tabulce 4.5 a

• bod 3 v tabulce 4.5.

Jako základ pro posuzování shody mohou být použity výsledky zkoušek z podobného systému trolejového vedení.

Pro posuzování výkonu s více než jedním sběračem je nutno vzít v úvahu sběrač, který bude vykazovat kritičtější hodnoty.

Tabulka 4.5 Požadavky na vzájemné působení, střídavé systémy

Tabulka 4.6 Požadavky na vzájemné působení, stejnosměrné systémy

Trolejové vedení musí být začleněno do celkové uzemňovací soustavy na trati tak, aby byly splněny požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem uvedené v normě EN 50 122-1, verze 1997, body 5, 7 a 9. Ochrana před úrazem elektrickým proudem během provozu a při poruše je splněna omezením dotykového napětí na přijatelné meze, jak je uvedeno v normě EN 50 122-1, verze 1997, body 7.2 a 7.3. Pro každé zařízení musí být zpracována studie prokazující ochranu před úrazem elektrickým proudem.

Jmenovitá statická síla je specifikována zadavatelem v těchto rozmezích:

• 70 N pro střídavé systémy elektrického napájení,

• 110 N ± 10 N pro stejnosměrné systémy elektrického napájení s napětím 3 kV,

• 90 N ± 20 N pro stejnosměrné systémy elektrického napájení s napětím 1,5 kV.

Pro zlepšení kontaktu uhlíkového obložení smykadel s trolejovým drátem ve stejnosměrných systémech může být vyžadováno použít větší sílu, obecně 140 N, aby nedocházelo k nebezpečnému zahřívání trolejového drátu, když vlak stojí a jeho pomocné spotřebiče jsou v provozu.

Hodnota celkové střední vztlakové síly musí odpovídat hodnotě střední přítlačné síly F_m, která je nutná pro zajištění dobré jakosti odběru proudu (viz body 4.3.2.3, 5.3.1.6 a 5.3.2.7).

Posuzování shody se provádí posouzením prvku interoperability „sběrač“.

Plán údržby vypracuje zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce, aby bylo zaručeno udržení stanovených vlastností subsystému „Energie“ ve stanovených mezích.

Plán údržby musí obsahovat alespoň tyto prvky:

• běžná údržba trolejového vedení,

• zaznamenávání podmínek, zjištění a získaných zkušeností,

• soubor bezpečných mezních hodnot pro výšku trolejového drátu a boční vychýlení v souladu s body 4.1.2.2 a 4.1.2.3 této TSI, které by vedly k omezení rychlosti vlaků,

• údaje o četnosti kontrol a o dovolených odchylkách měřených hodnot geometrických a dynamických dat a o metodách používaných pro jejich ověřování, s údaji o pravidlech jejich srovnání s hodnotami v normě uvedené v bodu 4.3.2,

• přijatá opatření, například omezení rychlosti a očekávaná doba opravy, pokud jsou překročeny předepsané hodnoty.

Při provádění údržby nesmí dojít k narušení plnění požadavků na bezpečnost, jako je celistvost zpětné cesty trakčního proudu, omezování přepětí a zjišťování zkratů. Údržba nesmí snižovat celkovou výkonnost systému.

Zadavatel stanoví na krátkém úseku tratě, který spojuje vysokorychlostní trať s jinou tratí, místo, od kterého platí požadavky TSI na subsystém „Energie“ pro vysokorychlostní tratě a od kterého musí být splněny jejich stanovené výkonnosti.

Ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 96/48/ES se prvky interoperability rozumějí:„veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita transevropského vysokorychlostního železničního systému“.

Prvky interoperability jsou zahrnuty v příslušných ustanoveních směrnice 96/48/ES a pokud se týkají subsystému „Energie“, jsou uvedeny v bodu 5.2 této TSI.

V subsystému „Energie“ jsou definovány tyto prvky:

Návrh trolejového vedení musí odpovídat normě EN 50 119, verze 2001, body 5 a 6. Další požadavky, týkající se zvláště vysokorychlostních tratí, jsou specifikovány níže.

Trolejové vedení musí splňovat stanovenou přenosovou schopnost pro danou trať, zejména pokud jde o maximální rychlost jízdy a proudovou zatížitelnost.

Proudová zatížitelnost závisí na okolních podmínkách, ke kterým patří maximální teplota okolí a minimální rychlost bočního větru, jakož i přípustné teploty prvků trolejového vedení a doba působení proudu. V návrhu trolejového vedení musí být zohledněny meze maximálních teplot stanovené v příloze B normy EN 50119, verze 2001, s ohledem na údaje uvedené v normě EN 50149, verze 1999, bod 4.5, tabulky 3 a 4. Analýzou musí být prokázáno, že trolejové vedení splňuje stanovené požadavky.

Konstrukce trolejového vedení musí splňovat základní parametry stanovené v bodech 4.1.2.1 a 4.1.2.2.

Rychlost šíření mechanické vlny v trolejových drátech je charakteristickým parametrem pro posuzování vhodnosti trolejového vedení pro vysokorychlostní provoz. Tento parametr závisí na měrné hmotnosti a mechanickém napětí trolejového drátu. Maximální provozní rychlost nesmí být vyšší než 70 % rychlosti šíření mechanické vlny. Viz též EN 50 119, verze 2001, bod 5.2.1.4.

Elasticita a její stejnoměrnost v rámci rozpětí jsou nezbytné pro vysokou jakost odběru proudu a snížení opotřebení. Stejnoměrnost elasticity lze posuzovat pomocí součinitele stejnoměrnosti u

kde:

V případě vysokorychlostních tratí je třeba usilovat o dosažení co nejnižšího parametru u; v tabulce 5.1 jsou uvedeny mezní hodnoty parametru u, které jsou přípustné pro každý typ trolejového vedení.

Tabulka 5.1 Stejnoměrnost elasticity u v procentech

V případě vysokorychlostních tratí by hodnota elasticity uprostřed rozpětí měla být menší než 0,5 mm/N. Trolejové vedení musí odpovídat normě EN 50 119, verze 2001, bod 5.2.1.3.

V tomto bodu se vymezuje střední přítlačná síla, pro kterou musí být trolejové vedení konstruováno.

Na obrázku 5.1 je pro střídavé systémy znázorněna střední přítlačná síla F_m na trolejový drát tvořená statickými a aerodynamickými složkami přítlačné síly s dynamickou korekcí, jako funkce rychlosti.

Síla F_m v této souvislosti představuje cílovou hodnotu, které je třeba dosáhnout, aby byl na jedné straně zajištěn odběr proudu bez přílišného elektrického oblouku, a která by na druhé straně neměla být překročena, aby bylo omezeno opotřebení a ohrožení obložení smykadla.

V případě vlaků, kde je v provozu více sběračů současně, nesmí být střední přítlačná síla F_m žádného ze sběračů vyšší než hodnota uvedená na obrázku 5.1, neboť pro každý ze sběračů je nutné splnit kritéria odběru proudu.

Pokud jde o stejnosměrné systémy, je na obrázku 5.2 znázorněna střední přítlačná síla F_m tvořená statickými a aerodynamickými složkami přítlačné síly s dynamickou korekcí, jako funkce rychlosti. Tato síla musí být dosažena u stejnosměrných systémů s napětím 1,5 kV a 3,0 kV. V případě stejnosměrných tratí s napětím 1,5 kV musí být statická přítlačná síla 140 N pro případ potřeby odběru proudu při zastavení.

V případě vlaků, kde je v provozu více sběračů současně, nesmí být střední přítlačná síla F_m žádného ze sběračů vyšší než hodnota uvedená na obrázku 5.2, neboť pro každý ze sběračů je nutné splnit kritéria odběru proudu.

Výrobce poskytne všechny nezbytné informace, aby umožnil zadavateli vypracovat návrh plánu údržby zejména s ohledem na geometrii trolejového vedení a opotřebení trolejového drátu, a to především v kritických místech, jako je křížení, výhybky a překrytí v mechanickém dělení.

Přípustná hodnota proudu při zastavení musí být přijatelná jak pro trolejový drát, tak pro obložení smykadla sběrače, aby bylo umožněno řádné napájení pomocných spotřebičů instalovaných ve vlaku. V případě stejnosměrných systémů s napětím 1,5 kV je třeba zajistit proud300 A na každý ze sběračů, zatímco v případě stejnosměrných systémů s napětím 3,0 kV je třeba zajistit proud200 A na každý ze sběračů. Při zkoušení trolejového vedení podle metodiky stanovené v normě EN 50 206-1, verze 1998, bod 6.13 nesmí teplota trolejového drátu překročit meze uvedené v příloze B normy EN 50 119, verze 2001.

Sběrač musí splňovat stanovenou přenosovou schopnost, pokud jde o maximální rychlost jízdy a proudovou zatížitelnost. Není-li stanoveno jinak, platí norma EN 50 206. Instalací sběračů na kolejová vozidla se zabývá subsystém „Kolejová vozidla“.

Konstrukce sběrače musí splňovat základní parametry stanovené v bodu 4.1.

Sběrač musí být konstruován pro požadovaný proud, který má být přenášen do vozidel. Jmenovitý proud uvede výrobce. Pozornost musí být věnována zejména specifickým údajům v závislosti na použití ve střídavých nebo stejnosměrných systémech. Analýzou musí být prokázáno, že sběrač je schopen přenášet požadovaný proud.

Sběrače musí být umístěny na střeše vozidel izolovaně proti zemi. Konstrukce izolace musí zohledňovat namáhání způsobené elektrickým napětím. Pokud jde o údaje, které musí být ověřeny, jsou požadavky na napětí trakčních systémů uvedeny v příloze N této TSI a požadavky na koordinaci izolace jsou uvedeny v normě EN 50 124-1, verze 1999, tabulka 2. Izolátory musí být zkoušeny podle normy EN 60 383.

Sběrače musí být schopny provozu pod trolejovým drátem o výšce od 4800 mm do 6400 mm. V případě provozu na modernizovaných nebo spojovacích tratích ve Spojeném království a Finsku se výška liší. Viz bod 7.3.

Statická přítlačná síla je střední svislá přítlačná síla, kterou působí hlava sběrače směrem vzhůru na trolejové vedení a která je působena zdvihacím zařízením sběrače v okamžiku, kdy je sběrač zdvižen a vozidlo stojí.

V případě střídavých systémů musí být statická síla nastavitelná na hodnoty od 40 N do 120 N.

Pro zlepšení kontaktu obložení smykadel s trolejovým drátem ve stejnosměrných systémech může být nutné použít vyšší sílu, aby se zabránilo nebezpečnému zahřívání trolejového drátu, když vlak stojí a jeho pomocné spotřebiče jsou v provozu. V případě stejnosměrných systémů musí být statická síla nastavitelná na hodnoty od 50 N do 150 N.

Sběrače a jejich mechanismy vytvářející nezbytnou přítlačnou sílu musí zajišťovat, že sběrače lze používat na všech typech interoperabilního trolejového vedení. Podrobnosti a informace o posuzování shody jsou uvedeny v normě EN 50 206-1, verze 1998, bod 6.3.1.

Střední přítlačná síla je střední hodnota sil vyvolaných statickými a aerodynamickými vlivy. Je rovna součtu statické přítlačné síly (bod 5.3.2.6) a aerodynamické síly způsobené prouděním vzduchu kolem konstrukčních částí sběrače při uvažované rychlosti. Střední vztlaková síla je vlastnost sběrače pro daná kolejová vozidla a danou pracovní výšku sběrače. Střední přítlačná síla se měří u hlavy sběrače podle přílohy Q (Q.4.2.2).

Hodnota střední přítlačné síly musí odpovídat střední přítlačné síle F stanovené v bodu 5.3.1.6.

V případě existujících spojovacích, modernizovaných a vysokorychlostních střídavých tratí, které by nesplňovaly požadavky stanovené v bodu 5.3.1.6, musí být sběrač konstruován tak, aby střední přítlačná síla F_m, která závisí na rychlosti jízdy, připouštěla kromě cílové křivky zobrazené na obrázku 5.1 také další vyrovnávací křivky C1 a C2.

Tyto křivky jsou definovány v příloze Q (Q.4.1).

Výrobce sběrače musí zajistit, aby bylo možné přecházet mezi těmito třemi křivkami z řídicího stanoviště vlaku, přičemž je třeba vzít v úvahu vhodné informace, například použití sběrače o šířce 1950 mm nebo údaje o typu napětí v trolejovém vedení.

V případě vlaků, kde je v provozu více sběračů současně, nesmí být střední přítlačná síla F_m žádného ze sběračů vyšší než hodnota podle cílové křivky uvedené v bodu 5.3.1.6 nebo podle jedné z křivek C1 nebo C2, neboť pro každý ze sběračů je nutné splnit kritéria odběru proudu.

Tyto požadavky jsou stanoveny v příloze Q.

Posuzování musí být provedeno podle přílohy Q.

Sběrače musí být v souladu s normou EN 50 206-1, verze 1998, bod 4.9 vybaveny zařízením, které stáhne sběrač v případě závady.

Hodnota proudu spotřebovávaného vlakem při zastavení musí být přijatelná jak pro trolejový drát, tak pro obložení smykadla sběrače, aby bylo umožněno řádné napájení pomocných spotřebičů instalovaných ve vlaku. V případě stejnosměrných systémů je třeba s cílem splnit požadavky bodu 5.3.1.8 zajistit proud 300 A na každý ze sběračů. Analýzou musí být prokázáno, že sběrač je schopen přenášet požadovaný proud při zastavení.

Pokud jde o posuzování shody, odkazuje se na normu EN 50 206-1, verze 1998, bod 6.13 a na přílohu Q.

Obložení smykadel sběračů musí splňovat základní parametry uvedené v bodu 4.1.

Materiály použité pro obložení smykadel sběračů musí být fyzikálně a elektricky kompatibilní s materiálem trolejového drátu, aby nedocházelo k nadměrnému obrušování povrchu trolejových drátů a aby tak bylo minimalizováno opotřebení drátů i obložení smykadel. Pro použití ve styku s trolejovými dráty vyrobenými z mědi nebo ze slitin mědi je přípustný čistý uhlík nebo uhlík impregnovaný přísadou. Z těchto důvodů by tato kombinace měla být přednostně používána pro transevropský vysokorychlostní železniční systém.

V případě stejnosměrných systémů lze po vzájemné dohodě použít jiný materiál. Obložení smykadel nelze v tomto případě považovat za interoperabilní. Odkazuje se na přílohu M (M.2) této TSI.

Materiál a průřez obložení smykadla musí být vybrány s ohledem na maximální proud, pro který je obložení smykadla konstruováno. Jmenovitý proud uvede výrobce na obložení smykadla. Shodu prokáží typové zkoušky, jak jsou stanoveny v příloze M (M.4) této TSI.

Přípustná hodnota proudu při zastavení musí být přijatelná jak pro trolejový drát, tak pro obložení smykadla sběrače, aby bylo umožněno řádné napájení pomocných spotřebičů instalovaných ve vlaku. V případě stejnosměrných systémů je třeba s cílem splnit požadavky bodu 5.3.1.8 zajistit proud 300 A na každý ze sběračů. Musí být provedena analýza, aby byla prokázána proudová zatížitelnost obložení smykadla. Pokud jde o posuzování shody, odkazuje se na přílohu M (M.3) této TSI.

Obložení smykadla musí být konstruováno tak, aby byly detekovány všechny jeho závady a aby v případě těchto závad bylo aktivováno stažení sběrače. Odkazuje se na normu EN 50 206-1, verze 1998, bod 4.9.

Postup posuzování shody a vhodnosti pro použití prvků interoperability, jak jsou definovány v bodu 5 této TSI, se provede prostřednictvím modulů uvedených v příloze A této TSI.

Může-li zadavatel prokázat, že zkoušky nebo ověření předchozích aplikací zůstávají v platnosti i pro nové aplikace, zohlední je oznámený subjekt při posuzování shody.

Postupy posuzování shody prvků interoperability: trolejového vedení, sběrače a obložení smykadla, jak jsou definovány v bodu 5 této TSI, jsou uvedeny v tabulkách B.1 až B.3 přílohy B této TSI.

V rozsahu požadovaném moduly uvedenými v příloze A této TSI provede, pokud je to uvedeno v postupu, posouzení shody prvku interoperability oznámený subjekt, u kterého výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podal žádost.

Výrobce prvku interoperability nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje ES prohlášení o shodě podle čl. 13 odst. 1 a bodu 3 přílohy IV směrnice 96/48/ES před uvedením prvku interoperability na trh. ES prohlášení o vhodnosti pro použití není pro prvky interoperability subsystému „Energie“ vyžadováno.

Pro účely postupu posuzování každého prvku interoperability subsystému „Energie“ si výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství může zvolit buď:

• postup přezkoušení typu (modul B) uvedený v příloze A (A.2) této TSI pro fázi návrhu a vývoje v kombinaci s postupem stanovení shody s typem (modul C) uvedeným v příloze A (A.3) této TSI pro fázi výroby, nebo

• postup komplexního zabezpečování jakosti s přezkoumáním návrhu (modul H2) uvedený v příloze A (A.4) této TSI pro všechny fáze.

Postupy posuzování jsou definovány v příloze A této TSI.

Modul H2 je možné zvolit pouze tam, kde má výrobce zaveden systém zabezpečování jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobku schválený oznámeným subjektem, který rovněž nad tímto systémem provádí dozor.

Posuzování shody se vztahuje na fáze a vlastnosti označené znakem X v tabulkách B.1, B.2 a B.3 přílohy B této TSI.

Na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství provede oznámený subjekt postup pro ES ověřování podle čl. 18 odst. 1 směrnice 96/48/ES, přílohy VI uvedené směrnice a podle ustanovení příslušných modulů uvedených v příloze A této TSI.

Může-li zadavatel prokázat, že zkoušky nebo ověření dřívějších použití jsou nadále platné pro nová použití, zohlední to oznámený subjekt při posuzování shody.

Postupy posuzování pro ES ověření subsystému „Energie“ jsou uvedeny v tabulce C.1 přílohy C této TSI.

Je-li tak uvedeno v této TSI, musí ES ověřování subsystému „Energie“ zohledňovat jeho rozhraní k dalším subsystémům transevropského vysokorychlostního železničního systému.

Zadavatel vypracuje ES prohlášení o ověření pro subsystém „Energie“ podle čl. 18 odst. 1 směrnice 96/48/ES a přílohy V uvedené směrnice.

Pro účely postupu ověřování subsystému „Energie“ může zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zvolit buď:

• postup ověřování každého jednotlivého výrobku (modul SG), uvedený v příloze A (A.5) této TSI, nebo

• postup komplexního zabezpečování jakosti s přezkoumáním návrhu (modul SH2), uvedený v příloze A (A.6) této TSI.

Modul SH2 může být zvolen pouze tam, kde podléhají veškeré činnosti podílející se na projektu ověřovaného subsystému (návrh, výroba, kompletace, montáž) systému zabezpečování jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků, který byl schválen oznámeným subjektem, který rovněž nad tímto systémem provádí dozor.

Posuzování se vztahuje na fáze a vlastnosti vyznačené v tabulce C.1 přílohy C této TSI.

Pokud jde o vysokorychlostní tratě v místní oblasti působnosti této TSI (viz bod 1.2) a o kolejová vozidla, která budou uváděna do provozu po vstupu této TSI v platnost, jsou plně použitelné body 2 až 6, jakož i případná zvláštní ustanovení níže uvedeného bodu 7.3.

Pokud jde o zařízení infrastruktury a kolejová vozidla, která jsou již v provozu, použije se tato TSI pro konstrukční části za podmínek specifikovaných v článku 3 tohoto rozhodnutí. V tomto konkrétním kontextu se jedná v prvé řadě o strategii přechodu, která umožňuje provedení ekonomicky odůvodnitelného přizpůsobení existujících zařízení s přihlédnutím k zásadě historických práv. V případě TSI „Energie“ platí následující zásady.

Zatímco tuto TSI lze plně použít pro nová zařízení, může její uplatňování u existujících tratí vyžadovat úpravy existujících zařízení. Nezbytné úpravy budou záviset na míře shody existujících zařízení. Strategii uplatňování lze provádět pouze individuálně pro dané tratě nebo sítě v členských státech Společenství. V bodu 7.3 jsou uvedeny případy, kdy uplatňování vyžaduje úpravy existujících zařízení. V tabulce 7.1 je uveden souhrn vlastností, které mají být uplatněny.

Zadavatel definuje praktická opatření a různé fáze nezbytné k uvedení do provozu s požadovanou výkonností. Tyto fáze mohou zahrnovat přechodná období pro uvádění do provozu s omezenou výkonností.

Tabulka 7.1 Uplatňování TSI subsystému „Energie“

Následující zvláštní ustanovení jsou povolena v dále uvedených zvláštních případech. Tyto zvláštní případy jsou rozděleny do dvou kategorií: ustanovení uplatňovaná trvale (případy P) nebo dočasně (případy T). U dočasných případů se doporučuje, aby bylo cílového systému dosaženo buď do roku 2010 (případy T1), což je cíl stanovený v rozhodnutí 1692/96/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, nebo do roku 2020 (případy T2).

Investice do výměny trolejového vedení na modernizovaných a spojovacích tratích a ve stanicích za účelem splnění požadavků Eurosběrače o šířce 1600 mm je nepřiměřeně vysoká. Vlaky projíždějící tyto tratě budou muset být vybaveny sekundárními sběrači o šířce 1950 mm pro provoz při středních rychlostech do 230 km/h, aby trolejové vedení v těchto úsecích transevropské sítě nemuselo být přebudováno pro provoz Eurosběrače. V těchto oblastech je povoleno maximální boční vychýlení trolejového drátu při působení bočního větru 550 mm. V budoucích studiích týkajících se modernizovaných a spojovacích tratí by měl být zvažován Eurosběrač, aby se prokázala vhodnost učiněných rozhodnutí.

Vzhledem k souhlasu s instalací trolejového vedení pro sběrač o šířce 1950 mm není nutno provádět úpravy.

V zájmu splnění požadavků na střední užitečné napětí a instalovaný výkon je nezbytné vybudovat další trakční napájecí stanice. Jejich instalace je plánována do roku 2010.

Elektrická dělení oddělující fáze na existujících vysokorychlostních tratích nejsou kompatibilní s požadavkem, aby vzdálenost mezi prvním a třetím sběračem byla pro tři po sobě jdoucí sběrače větší než 143 m. Mezi existujícími vysokorychlostními tratěmi a modernizovanými tratěmi neexistuje automatický řídicí systém aktivující vypnutí hlavního vypínače v hnacích vozidlech.

Oba popsané stavy musí být změněny.

Výška trolejového drátu na některých úsecích tratě pod mosty nesplňuje minimální požadavky TSI a bude muset být upravena. Data jsou otevřená.

Investice do výměny trolejového vedení na modernizovaných a spojovacích tratích a ve stanicích za účelem splnění požadavků Eurosběrače o šířce 1600 mm je nepřiměřeně vysoká. Vlaky projíždějící tyto tratě budou muset být vybaveny sekundárními sběrači o šířce 1950 mm pro provoz při středních rychlostech do 230 km/h, aby trolejové vedení v těchto úsecích transevropské sítě nemuselo být přebudováno pro provoz Eurosběrače. V těchto oblastech je povoleno maximální boční vychýlení trolejového drátu při působení bočního větru 550 mm. V budoucích studiích týkajících se modernizovaných a spojovacích tratí by měl být zvažován Eurosběrač, aby se prokázala vhodnost učiněných rozhodnutí.

Investice do výměny trolejového vedení na modernizovaných a spojovacích tratích a ve stanicích za účelem splnění požadavků Eurosběrače o šířce 1600 mm je nepřiměřeně vysoká. Vlaky projíždějící tyto tratě budou muset být vybaveny sekundárními sběrači o šířce 1950 mm pro provoz při středních rychlostech do 230 km/h, aby trolejové vedení v těchto úsecích transevropské sítě nemuselo být přebudováno pro provoz Eurosběrače. V těchto oblastech je povoleno maximální boční vychýlení trolejového drátu při působení bočního větru 550 mm. V budoucích studiích týkajících se modernizovaných a spojovacích tratí by měl být zvažován Eurosběrač, aby se prokázala vhodnost učiněných rozhodnutí.

Jmenovitá výška trolejového drátu na některých úsecích budoucích vysokorychlostních tratí ve Španělsku může být 5,50 m, zejména v případě budoucí vysokorychlostní tratě mezi Barcelonou a Perpignanem. (To by se týkalo také Francie mezi španělskou hranicí a Perpignanem, pokud o to Francie požádá.)

Vlaky na vysokorychlostní trati Madrid – Sevilla musí být vybaveny sběračem o šířce 1950 mm.

Splnění kritérií pro odběr proudu a dynamické chování na střídavých tratích vyžaduje úpravu zařízení trolejového vedení.

Elektrická dělení oddělující fáze na existujících vysokorychlostních tratích nejsou kompatibilní s požadavkem, aby vzdálenost mezi prvním a třetím sběračem byla pro tři po sobě jdoucí sběrače větší než 143 m. Elektrická dělení oddělující fáze musí být upravena.

Na jedné vysokorychlostní trati je nezbytné upravit trolejové vedení, aby byl zajištěn povolený zdvih bez instalace zdvihových zarážek na sběračích.

Splnění kritérií pro odběr proudu na stejnosměrných tratích vyžaduje úpravu zařízení trolejového vedení. Vodivý průřez trolejového drátu v případě stejnosměrných tratí není dostatečný k tomu, aby splňoval požadavky TSI na proud při zastavení ve stanicích nebo v oblastech, kde jsou vlaky předtápěny.

Na existující stejnosměrné trati do Španělska je používána hlava sběrače stejnosměrného proudu o šířce 1950 mm. Aby bylo možné na této trati používat interoperabilní Eurohlavy sběrače o šířce 1600 mm, musí být trolejové vedení příslušným způsobem modernizováno.

Pro sběrače platí:

• v případě střídavých systémů je nezbytné používat Eurohlavu sběrače o šířce 1600 mm namísto komolých kuželových hlav o šířce 1450 mm, které jsou v současné době používány ve vlacích TGV,

• v případě stejnosměrných systémů je nezbytné používat Eurohlavu sběrače o šířce 1600 mm namísto komolých kuželových hlav o šířce 1950 mm, které jsou v současné době používány ve vlacích TGV,

• v případě střídavých systémů je během přechodného období nezbytné používat sběrače schopné provozu se třemi cílovými křivkami střední přítlačné síly F_m (C1, C2 a cílová křivka),

• v případě stejnosměrných systémů může být nezbytné používat sběrače schopné provozu se dvěma křivkami F_m, jednou pro napětí 1,5 kV a druhou pro napětí 3 kV.

Termín přechodu zatím nebyl stanoven.

Na plánované trati Channel Tunnel Railway Line (CTRL) může být nezbytná úprava elektrických dělení oddělujících fáze podle specifikací této TSI. Tato úprava bude provedena se zavedením plného provozu včetně nákladních vlaků.

Některé úseky tratě East Coast Main Line (ECML) nesplňují specifikace týkající se napětí a kmitočtu, středního užitečného napětí a instalovaného výkonu. Zavedení TSI je plánováno při nejbližší větší modernizaci tratě ECML.

Geometrie trolejového vedení a dynamická obalová křivka na trati ECML a trati West Coast Main Line (WCML) jsou založeny na průjezdném průřezu UK1 a jsou řešeny jako zvláštní případ. Proměnná výška trolejového drátu může být zachována pro rychlosti do 225 km/h a střední přítlačná síla bude přizpůsobena, aby byly splněny požadavky na odběr proudu uvedené v normě EN 50 119, verze 2001, bod 5.2.1.

Existující typ elektrických dělení oddělujících fáze na trati WCLM bude zachován.

Geometrii trolejového vedení je nutno přizpůsobit výšce trolejového drátu na dvoukolejné trati délky 100 km.

Tyto úpravy budou provedeny do roku 2010.

Geometrii trolejového vedení je nutno přizpůsobit výšce trolejového drátu na částech dotyčných tratí.

V zájmu splnění požadavků na střední užitečné napětí a instalovaný výkon je nezbytné vybudovat další trakční napájecí stanice.

Tyto úpravy budou provedeny do roku 2010.

Na elektrizovaných tratích sítí Irska a Severního Irska bude jmenovitá výška trolejového drátu definována irským standardním průjezdním průřezem IRL1 a nezbytnými odstupy.

Investice do výměny trolejového vedení na modernizovaných a spojovacích tratích a ve stanicích za účelem splnění požadavků Eurosběrače o šířce 1600 mm je nepřiměřeně vysoká. Vlaky projíždějící tyto tratě budou muset být vybaveny sekundárními sběrači o šířce 1950 mm pro provoz při středních rychlostech do 230 km/h, aby trolejové vedení v těchto úsecích transevropské sítě nemuselo být přebudováno pro provoz Eurosběrače. V těchto oblastech je povoleno maximální boční vychýlení trolejového drátu při působení bočního větru 550 mm. V budoucích studiích týkajících se modernizovaných a spojovacích tratí by měl být zvažován Eurosběrač, aby se prokázala vhodnost učiněných rozhodnutí.

Normální výška trolejového drátu je 6150 mm (minimálně 5600 mm, maximálně 6500 mm).

PŘÍLOHA A POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY (MODULY)

A.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

• pro posuzování shody prvků interoperability a

• pro ES ověřování subsystémů.

V této příloze jsou popsány moduly pro postupy posuzování shody prvků interoperability a postupy ES ověřování subsystému „Energie“.

Tento modul popisuje tu část postupu, při níž oznámený subjekt zjišťuje a osvědčuje, že reprezentativní vzorek předpokládané výroby splňuje ustanovení TSI, která se na něj vztahují.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES přezkoušení typu.

Žádost musí obsahovat:

• jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu,

• písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,

• technickou dokumentaci podle bodu 3.

Žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici reprezentativní vzorek předpokládané výroby (dále jen „typ“).

Typ může zahrnovat několik variant prvku interoperability za předpokladu, že rozdíly mezi jednotlivými variantami nemají vliv na dodržování ustanovení TSI.

Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje.

Jestliže postup pro přezkoušení typu nevyžaduje zkoušení typu (viz bod 4.4) a typ je dostatečně definován technickou dokumentací podle bodu 3, může oznámený subjekt souhlasit s tím, že nebude požadovat žádné další vzorky.

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody prvku interoperability s požadavky TSI. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování výrobku.

Technická dokumentace musí obsahovat:

• celkový popis typu,

• koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata konstrukčních částí, podsestav, obvodů atd.,

• popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování výrobku,

• podmínky pro integraci prvku interoperability do jeho systémového prostředí (podsestava, sestava, subsystém) a nezbytné podmínky pro jeho rozhraní,

• podmínky pro použití a údržbu prvku interoperability (omezení použitelnosti z hlediska doby provozu nebo projeté zátěže, meze opotřebení atd.),

• seznam technických specifikací, podle nichž bude shoda daného prvku interoperability posuzována (příslušná TSI a/nebo evropské specifikace s uvedením příslušných ustanovení),

• popis řešení zvolených pro splnění požadavků TSI, pokud nebyly plně použity evropské specifikace uvedené v TSI,

• výsledky konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek atd.,

• protokoly o zkouškách.

Oznámený subjekt:

přezkoumá technickou dokumentaci;

je-li v TSI požadováno přezkoumání návrhu, provede kontrolu metod, nástrojů a výsledků použitých při navrhování a zhodnotí, zda je pomocí nich možné po dokončení návrhu splnit požadavky na shodu daného prvku interoperability;

je-li v TSI požadováno přezkoumání výrobního procesu, provede kontrolu výrobního procesu navrženého pro výrobu prvku interoperability a zhodnotí, do jaké míry tento proces přispívá ke shodě výrobku, a/nebo přezkoumá kontrolu provedenou výrobcem po dokončení procesu návrhu;

jsou-li v TSI požadovány zkoušky typu, ověří, že vzorek (vzorky) byl(y) vyroben(y) ve shodě s technickou dokumentací, a provede nebo dá provést zkoušky typu podle ustanovení TSI a evropských specifikací uvedených v TSI;

identifikuje prvky, které byly navrženy podle příslušných ustanovení TSI a evropských specifikací uvedených v TSI, a také prvky, které byly navrženy bez použití příslušných ustanovení těchto evropských specifikací;

provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2, 4.3 a 4.4, aby zjistil, zda v případě, kdy nebyly použity příslušné evropské specifikace uvedené v TSI, řešení zvolená výrobcem splňují požadavky TSI;

provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2, 4.3 a 4.4, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce zvolil použití příslušných evropských specifikací, byly tyto specifikace skutečně použity;

dohodne se žadatelem místo, kde budou kontroly a nezbytné zkoušky provedeny.

Pokud typ splňuje ustanovení TSI, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu.

Doba platnosti je nejdéle tři roky.

K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož kopii uchovává oznámený subjekt.

Odmítne-li oznámený subjekt vydat výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci usazenému ve Společenství certifikát ES přezkoušení typu, tuto skutečnost podrobně odůvodní.

Musí být stanoven postup pro odvolací řízení.

Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech změnách schváleného výrobku, které podléhají dodatečnému schválení, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu s požadavky TSI nebo s podmínkami předepsanými pro jeho používání. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu přezkoušení typu, popřípadě může oznámený subjekt po odnětí původního certifikátu vystavit certifikát nový.

Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 6, může být platnost certifikátu s končící platností prodloužena na další období. O toto prodloužení žadatel požádá písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 5. Tento postup je možné opakovat.

Každý oznámený subjekt sdělí ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů přezkoušení typu, které odňal nebo odmítl.

Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných certifikátů přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům musí být uchovávány k dispozici ostatním oznámeným subjektům.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství spolu s technickou dokumentací uchovává kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí výrobek na trh Společenství.

Tento modul popisuje tu část postupu, při níž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují.

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu vyráběných prvků interoperability s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na ně vztahují.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě.

Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány.

Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:

• odkazy na směrnici (směrnice 96/48/ES a další směrnice, které se na prvek interoperability vztahují),

• jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství (uvede se obchodní firma a úplná adresa a v případě zplnomocněného zástupce se uvede rovněž obchodní firma výrobce nebo konstruktéra),

• popis prvku interoperability (značka, typ atd.),

• popis postupu (modulu) uplatněného za účelem prohlášení o shodě,

• veškeré příslušné popisy, kterým prvek interoperability odpovídá, a zejména podmínky jeho použití,

• jméno a adresu oznámeného subjektu (subjektů), který (které) se účastní postupu, pokud jde o shodu, a datum certifikátu přezkoušení spolu s uvedením doby trvání a podmínkami jeho platnosti,

• odkaz na tuto TSI a další příslušné TSI, případně též na evropské specifikace,

• identifikaci podepisující osoby zplnomocněné k přijímání závazků jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství.

Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty:

• certifikát přezkoušení typu a jeho dodatky.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability.

Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství.

Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V.

Tento modul popisuje postup, kterým oznámený subjekt provádí přezkoumání návrhu prvku interoperability a kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují.

Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4.

Výrobce podá u oznámeného subjektu žádost o posouzení systému jakosti.

Žádost musí obsahovat:

• všechny příslušné údaje o kategorii výrobků reprezentativní pro předpokládaný prvek interoperability,

• dokumentaci systému jakosti.

Systém jakosti musí zabezpečovat shodu prvku interoperability s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.

Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:

• cílů jakosti a organizační struktury,

• odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost návrhu a výrobků,

• technických specifikací návrhu, včetně evropských specifikací, které budou použity, a v případě, kdy se evropské specifikace podle článku 10 směrnice 96/48/ES plně nepoužívají, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění požadavků směrnice a TSI, které se na prvek interoperability vztahují,

• metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování prvků interoperability spadajících do příslušné kategorie výrobků,

• odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, řízení a zabezpečování jakosti,

• kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,

• záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.,

• prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a nad efektivním fungováním systému jakosti.

Politiky jakosti a postupy se vztahují zejména na fáze posuzování, to znamená na fázi přezkoumání návrhu, výrobního procesu a zkoušení typu, které jsou pro různé vlastnosti a funkce daného prvku interoperability uvedeny v TSI.

Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů jakosti, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. Touto harmonizovanou normou bude EN ISO 9001 z prosince 2000, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti prvku interoperability, na který bude použita.

Audit musí být specifický pro kategorii výrobků, která je reprezentativní pro daný prvek interoperability. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce.

Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti.

Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje nové posouzení.

Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování, a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména:

• dokumentaci systému jakosti,

• záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd.,

• záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.

Audity se provádějí nejméně jednou ročně.

Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku:

• dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 druhém pododstavci druhé odrážce,

• aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci,

• rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodu 3.4 posledním pododstavci a bodech 4.3 a 4.4.

Výrobce podá žádost o přezkoumání návrhu prvku interoperability u jediného oznámeného subjektu.

Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a fungování prvku interoperability a posouzení shody s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI.

Žádost musí obsahovat:

• technické specifikace návrhu včetně evropských specifikací, které se používají,

• potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace podle článku 10 směrnice 96/48/ES nebyly použity zcela. Tento podpůrný důkaz musí obsahovat výsledky přezkoumání provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jeho jménem.

Oznámený subjekt žádost přezkoumá, a pokud návrh splňuje ustanovení TSI, která se na něj vztahují, vydá žadateli certifikát přezkoumání návrhu. Certifikát musí obsahovat závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu, údaje nezbytné k identifikaci schváleného návrhu, popřípadě popis fungování výrobku.

Doba platnosti je nejdéle tři roky.

Žadatel informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát přezkoumání návrhu, o každé změně schváleného návrhu. Změny schváleného návrhu musí být dodatečně schváleny oznámeným subjektem, který vydal certifikát přezkoumání návrhu, jestliže mohou ovlivnit shodu s požadavky TSI nebo s předepsanými podmínkami používání výrobku. Toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu přezkoumání návrhu.

Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 6.4, může být platnost certifikátu s končící platností prodloužena na další období. O toto prodloužení žadatel požádá písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 6.3. Tento postup je možné opakovat.

Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se schválení systémů jakosti a certifikátů přezkoumání návrhu, které odňal nebo odmítl.

Ostatní oznámené subjekty na požádání obdrží kopie:

• vydaných schválení systému jakosti a dodatků a

• vydaných certifikátů přezkoumání návrhu a dodatků.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě.

Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 13 odst. 3 a v bodu 3 přílohy IV směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány.

Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat:

• odkazy na směrnici (směrnice 96/48/ES a další směrnice, které se na daný prvek interoperability vztahují),

• jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství (uvede se obchodní firma a úplná adresa a v případě zplnomocněného zástupce se uvede rovněž obchodní firma výrobce nebo konstruktéra),

• popis prvku interoperability (značka, typ atd.),

• popis postupu (modulu) uplatněného za účelem prohlášení o shodě,

• veškeré příslušné popisy, kterým prvek interoperability odpovídá, a zejména podmínky jeho použití,

• jméno a adresu oznámeného subjektu (subjektů), který (které) se účastní postupu, pokud jde o shodu, a datum certifikátu přezkoušení spolu s uvedením doby trvání a podmínkami jeho platnosti,

• odkaz na tuto TSI a další příslušné TSI, případně též na evropské specifikace,

• identifikaci podepisující osoby zplnomocněné k přijímání závazků jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupci usazeného ve Společenství.

Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty:

• zprávy o schválení systému jakosti a zprávy o dozoru nad ním podle bodů 3 a 4,

• certifikát přezkoumání návrhu a jeho dodatky.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability.

Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství.

Jestliže se v TSI kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vydá podle podmínek v modulu V.

Tento modul popisuje postup ES ověřování, kterým oznámený subjekt na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že subsystém „Energie“:

• je v souladu s touto TSI a s ostatními příslušnými TSI, a tím splňuje základní požadavky směrnice 96/48/ES,

• je v souladu s ostatními předpisy, které vyplývají ze Smlouvy, a může být uveden do provozu.

Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření daného subsystému (prostřednictvím „ověření každého jednotlivého výrobku“).

Žádost musí obsahovat:

• jméno a adresu zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce,

• technickou dokumentaci.

Technická dokumentace musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, kompletace a fungování subsystému a posouzení shody s požadavky TSI.

Technická dokumentace musí obsahovat:

• celkový popis subsystému, celkového návrhu a konstrukce,

• registr infrastruktury se všemi údaji stanovenými v TSI,

• koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata podsestav, obvodů atd.,

• technickou dokumentaci týkající se výroby a kompletace subsystému,

• technické specifikace návrhu včetně evropských specifikací, které se používají,

• potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace uvedené v TSI a příslušná ustanovení nebyly použity zcela,

• seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému,

• seznam výrobců, kteří se podílejí na návrhu subsystému, jeho výrobě, kompletaci a montáži,

• seznam evropských specifikací uvedených v TSI nebo v technické specifikaci návrhu.

Jestliže TSI požaduje pro technickou dokumentaci další informace, je třeba je uvést.

Oznámený subjekt žádost přezkoumá a provede příslušné zkoušky a ověření podle TSI a/nebo evropských specifikací uvedených v TSI s cílem zajistit shodu se základními požadavky směrnice 96/48/ES stanovenými v TSI. Přezkoumání, kontroly a zkoušky se podle TSI vztahují na tyto fáze:

• celkový návrh,

• konstrukce subsystému, zejména případné inženýrské práce, montáž prvků a celkové nastavení,

• závěrečné zkoušení subsystému;

• a pokud je tak určeno v TSI, ověření v podmínkách plného provozu.

Oznámený subjekt může se zadavatelem dohodnout místo, kde budou zkoušky provedeny, a může souhlasit s tím, že závěrečné zkoušení subsystému a zkoušky v podmínkách plného provozu, vyžaduje-li to TSI, budou prováděny zadavatelem za přítomnosti a přímého dohledu oznámeného subjektu.

Oznámený subjekt musí mít za účelem zkoušení a ověřování stálý přístup na místo staveniště a do prostor určených pro navrhování, výrobu, kompletaci a montáž a v případě potřeby do míst, kde probíhá prefabrikace, a do prostor určených pro zkoušení, tak aby mohl provádět své úkoly podle TSI.

Pokud subsystém splňuje požadavky TSI, oznámený subjekt na základě zkoušek, ověření a kontrol provedených způsobem požadovaným TSI a evropskými specifikacemi uvedenými v této TSI vydá certifikát ES ověření, který je určen pro zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, který poté vypracuje ES prohlášení o ověření určené orgánu dozoru v členském státu, v němž je daný subsystém zaveden a/nebo provozován. ES prohlášení o ověření a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze V směrnice 96/48/ES.

Oznámený subjekt je odpovědný za sestavení souboru technické dokumentace, který musí být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice 96/48/ES, a zejména:

• veškeré nezbytné dokumenty týkající se vlastností subsystému,

• seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému,

• kopie ES prohlášení o shodě, v případě potřeby ES prohlášení o vhodnosti pro použití, která musí být pro dané prvky k dispozici v souladu s článkem 13 uvedené směrnice, v případě potřeby s odpovídajícími dokumenty (certifikáty, schválení systému jakosti a zprávy o dozoru) vydanými oznámenými subjekty na základě TSI,

• všechny údaje o podmínkách a omezeních použití,

• všechny údaje týkající se návodů k použití, průběžných i pravidelných kontrol, seřizování a údržby,

• certifikát ES ověření vydaný oznámeným subjektem podle bodu 7 a tímto subjektem stvrzený, k němuž budou přiloženy příslušné výpočty a kde bude uvedeno, že daný projekt je v souladu se směrnicí a TSI, a v případě potřeby budou uvedeny nevyřešené výhrady zaznamenané během vykonávání prací; k certifikátu by měly být případně přiloženy též protokoly o kontrole a zprávy o auditu vypracované v souvislosti s ověřováním,

• registr infrastruktury obsahující všechny údaje stanovené v TSI.

Kompletní záznamy přiložené k certifikátu ES ověření musí být spolu s tímto certifikátem vydaným oznámeným subjektem uloženy u zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství a musí být přiloženy k ES prohlášení o ověření vypracovanému zadavatelem pro orgán dozoru.

Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopie záznamů po dobu životnosti subsystému; zašle je každému členskému státu, který o to požádá.

Tento modul popisuje postup ES ověřování, kterým oznámený subjekt na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že subsystém „Energie“:

• je v souladu s touto TSI a s ostatními příslušnými TSI, a tím splňuje základní požadavky směrnice 96/48/ES,

• je v souladu s ostatními předpisy, které vyplývají ze Smlouvy, a může být uveden do provozu.

Oznámený subjekt tento postup včetně přezkoumání návrhu subsystému provede pod podmínkou, že zadavatel a dotyční výrobci plní povinnosti podle bodu 2.

Zadavatel spolupracuje v případě subsystému, který podléhá postupu ES ověřování, pouze s výrobci, jejichž činnosti na projektu ověřovaného subsystému (návrh, výroba, kompletace a montáž) se řídí schváleným systémem jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4.

Pojem „výrobce“ zahrnuje též společnosti:

• odpovědné za celý projekt subsystému (a zejména ty, které jsou odpovědné za integraci subsystému (generální dodavatel),

• vykonávající činnosti nebo zpracovávající studie související s návrhem (např. poradci),

• provádějící kompletaci a montáž (montážní společnosti) subsystému. V případě výrobců provádějících pouze kompletaci a montáž postačuje systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků.

Generální dodavatel odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci) musí v každém případě používat schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4.

V případě, že se zadavatel sám přímo účastní navrhování a/nebo výroby (včetně kompletace a montáže) nebo že je zadavatel sám odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci), musí pro tyto své činnosti používat schválený systém jakosti podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4.

Dotyčný výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel podají u oznámeného subjektu, který si zvolili, žádost o posouzení systému jakosti.

Žádost musí obsahovat:

• všechny příslušné informace o předpokládaném subsystému,

• dokumentaci systému jakosti.

Od výrobců, kteří se podílejí pouze na části projektu subsystému, se požadují údaje pouze pro tuto konkrétní část.

V případě generálního dodavatele musí systém jakosti zabezpečovat celkovou shodu subsystému s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI. V případě ostatních výrobců (subdodavatelů) musí systém jakosti zabezpečovat shodu jejich příslušných podílů na subsystému s požadavky TSI.

Všechny podklady, požadavky a předpisy používané žadatelem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.

Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis:

• v případě všech žadatelů:

  • cílů jakosti a organizační struktury,

  • odpovídajících metod, postupů a systematických řešení, které budou použity při výrobě řízení a zabezpečování jakosti,

  • přezkoumání, kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, kompletací a montáží, během výroby, kompletace a montáže a po výrobě, kompletaci a montáži, s uvedením jejich četnosti,

  • záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.,

• v případě generálního dodavatele a subdodavatelů (pouze v míře odpovídající jejich konkrétnímu podílu na projektu subsystému):

  • technických specifikací návrhu, včetně evropských specifikací, které budou použity, a v případě, kdy se evropské specifikace podle článku 10 směrnice 96/48/ES plně nepoužívají, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění požadavků TSI, které se na daný subsystém vztahují,

  • metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování subsystému,

  • prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti návrhu a subsystému a nad efektivním fungováním systému jakosti

• a v případě generálního dodavatele:

  • odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o celkovou jakost návrhu a subsystému, zejména pak vedení integrace subsystému.

Přezkoumání, zkoušky a kontroly se vztahují na tyto fáze:

• celkový návrh,

• konstrukci subsystému, zejména inženýrské práce, montáž prvků a celkové nastavení,

• závěrečné zkoušení subsystému,

• a pokud je tak určeno v TSI, ověření v podmínkách plného provozu.

Oznámený subjekt uvedený v bodu 3.1 posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů jakosti, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. Touto harmonizovanou normou bude EN ISO 9001 z prosince 2000, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti subsystému, na který bude použita.

V případě žadatelů podílejících se pouze na kompletaci a montáži bude touto harmonizovanou normou EN ISO 9001 z prosince 2000, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti subsystému, na který se použije.

Audit musí být specifický pro daný subsystém a musí zohledňovat konkrétní podíl žadatele na subsystému. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného subsystému. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce.

Rozhodnutí musí být oznámeno žadateli. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel se zavážou, že budou plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a budou jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.

Informují oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti.

Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje nové posouzení.

Oznámený subjekt oznámí žadateli své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel řádně plnili povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.

Oznámený subjekt (subjekty) uvedený v bodu 3.1 musí mít za účelem inspekce stálý přístup na místo staveniště, do prostor určených pro navrhování, výrobu, kompletaci a montáž, skladování, v případě potřeby také do míst, kde probíhá prefabrikace, nebo do prostor určených pro zkoušení a obecně do veškerých prostor, jejichž prohlídku považuje za nezbytnou ke splnění své úlohy, a to v souladu s konkrétním podílem žadatele na projektu subsystému.

Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zašlou (nebo dají zaslat) oznámenému subjektu uvedenému v bodu 3.1 všechny dokumenty nezbytné k uvedenému účelu, zejména pak konstrukční výkresy a technické podklady týkající se subsystému (pokud jde o konkrétní podíl žadatele na subsystému), zejména:

• dokumentaci systému jakosti, včetně provedených opatření zajišťujících, že:

  • (v případě generálního dodavatele) jsou náležitým a dostatečným způsobem definovány odpovědnosti a pravomoci vedení, pokud jde o shodu celého subsystému,

  • systémy jakosti jednotlivých výrobců jsou náležitě řízeny tak, aby bylo dosaženo integrace na úrovni subsystému,

• záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd.,

• záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby (včetně kompletace a montáže), např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.

Oznámený subjekt (subjekty) pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel udržují a používají systém jakosti, a předává jim zprávy o auditu.

Audity se provádějí nejméně jednou ročně, přičemž vždy proběhne alespoň jeden audit během každého časového období, v němž probíhá určitá činnost (navrhování, výroba, kompletace nebo montáž), na subsystému, který podléhá postupu ES ověřování podle bodu 6.

Kromě toho může oznámený subjekt (subjekty) uskutečnit v prostorách žadatele uvedených v bodu 4.2 neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést úplný nebo částečný audit, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne žadateli (žadatelům) zprávu o inspekci a při provedení auditu rovněž zprávu o auditu.

Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel uchovávají pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního subsystému:

• dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 druhém pododstavci druhé odrážce,

• aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci,

• rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodu 3.4 posledním pododstavci a bodech 4.4 a 4.5.

Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření subsystému (prostřednictvím „komplexního zabezpečování jakosti s přezkoumáním návrhu“) včetně koordinace dozoru nad systémy jakosti podle bodů 4.4 a 4.5. Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje o své volbě a o žádosti dotyčné výrobce.

Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, kompletace a fungování subsystému a posouzení shody s požadavky TSI.

Žádost musí obsahovat:

• technické specifikace návrhu včetně evropských specifikací, které se používají,

• potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace uvedené v TSI nebyly použity zcela. Tento podpůrný důkaz musí obsahovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jeho jménem,

• registr subsystému „Energie“ se všemi údaji stanovenými v TSI,

• technickou dokumentaci týkající se výroby a kompletace subsystému,

• seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému,

• seznam všech výrobců, kteří se podílejí na návrhu subsystému, jeho výrobě, kompletaci a montáži,

• důkazy o tom, že se systémy jakosti výrobce (výrobců) a/nebo zadavatele používají ve všech fázích podle bodu 3.2, a důkaz o jejich účinnosti,

• údaje o oznámeném subjektu (subjektech) odpovědném za schvalování těchto systémů jakosti a za dozor nad nimi.

Oznámený subjekt přezkoumá žádost týkající se přezkoumání návrhu a v případě, že návrh splňuje ustanovení směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují, vydá žadateli zprávu o přezkoumání návrhu. Tato zpráva obsahuje závěry přezkoumání návrhu, podmínky její platnosti, údaje nezbytné k identifikaci přezkoumaného návrhu a popřípadě též popis fungování subsystému.

Poté oznámený subjekt přezkoumá, s ohledem na ostatní fáze procesu ES ověřování, zda se na všechny fáze prací na subsystému podle bodu 3.2 dostatečně a náležitým způsobem vztahuje schválení systému (systémů) jakosti a dozor nad tímto systémem (systémy).

Jestliže se shoda subsystému s požadavky TSI zakládá na více než jednom systému jakosti, přezkoumá se zejména:

• zda jsou vztahy a rozhraní mezi těmito systémy jakosti jasně zdokumentovány

• a zda jsou v případě generálního dodavatele náležitým a dostatečným způsobem definovány pravomoci a odpovědnosti vedení, pokud jde o shodu celého subsystému.

Jestliže oznámený subjekt odpovědný za ES ověřování sám neprovádí dozor nad daným systémem (systémy) jakosti podle bodu 4, musí koordinovat činnosti dozoru ostatních oznámených subjektů odpovědných za tento úkol s cílem zajistit, že v případě rozhraní mezi různými systémy jakosti bude použit správný postup s ohledem na integraci subsystému. Tato koordinace zahrnuje právo oznámeného subjektu odpovědného za ES ověřování

• vyžádat si veškerou dokumentaci (týkající se schvalování a dozoru) vydanou jiným oznámeným subjektem (subjekty),

• účastnit se auditů dozoru podle bodu 4.4,

• dát podnět k dodatečným auditům podle bodu 4.5 na vlastní odpovědnost a ve spolupráci s jiným oznámeným subjektem (subjekty).

Pokud subsystém splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, oznámený subjekt na základě přezkoumání návrhu a schválení systému (systémů) jakosti a dozoru nad ním (nimi) vydá certifikát ES ověření, který je určen pro zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, který poté vypracuje ES prohlášení o ověření určené orgánu dozoru v členském státu, v němž je daný subsystém zaveden a/nebo provozován.

ES prohlášení o ověření a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze V směrnice 96/48/ES.

Oznámený subjekt je odpovědný za sestavení souboru technické dokumentace, který musí být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice 96/48/ES, a zejména:

• veškeré nezbytné dokumenty týkající se vlastností subsystému,

• seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému,

• kopie ES prohlášení o shodě a v případě potřeby ES prohlášení o vhodnosti pro použití, která musí být pro dané prvky k dispozici v souladu s článkem 13 uvedené směrnice, v případě potřeby s odpovídajícími dokumenty (certifikáty, schválení systému jakosti a zprávy o dozoru) vydanými oznámenými subjekty na základě TSI,

• všechny údaje o podmínkách a omezeních použití,

• všechny údaje týkající se návodů k použití, průběžných i pravidelných kontrol, seřizování a údržby,

• certifikát ES ověření vydaný oznámeným subjektem podle bodu 6.6 a tímto subjektem stvrzený, k němuž budou přiloženy příslušné výpočty a kde bude uvedeno, že daný projekt je v souladu se směrnicí a TSI, a v případě potřeby budou uvedeny nevyřešené výhrady zaznamenané během vykonávání prací; k certifikátu by měly být přiloženy též protokoly o kontrole a zprávy o auditu vypracované v souvislosti s ověřováním, jak je uvedeno v bodech 4.4 a 4.5,

• registr subsystému „Energie“ se všemi údaji stanovenými v TSI.

Kompletní záznamy přiložené k certifikátu ES ověření musí být spolu s tímto certifikátem vydaným oznámeným subjektem uloženy u zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství a musí být přiloženy k ES prohlášení o ověření vypracovanému zadavatelem pro orgán dozoru.

Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopie záznamů po dobu životnosti subsystému; zašle je každému členskému státu, který o to požádá.

PŘÍLOHA B POSUZOVÁNÍ PRVKŮ INTEROPERABILITY

B.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se týká posuzování shody prvků interoperability (trolejového vedení, sběrače a obložení smykadla) subsystému „Energie“.

Vlastnosti prvků interoperability, které je třeba posuzovat v různých fázích návrhu a výroby, jsou v tabulkách B.1 až B.3 označeny znakem X.

Tabulka B.1 Posuzování prvků interoperability: trolejové vedení

n. r.: není relevantní.

Tabulka B.2 Posuzování prvků interoperability: sběrač

n. r.: není relevantní.

při 25 kV/95 kV 50 Hz 1 min. a při špičkové hodnotě 250 kV, 1,2/50 μs.

Tabulka B.3 Posuzování prvků interoperability: obložení smykadla

n. r.: není relevantní.

PŘÍLOHA C POSUZOVÁNÍ SUBSYSTÉMU „ENERGIE“

C.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se týká posuzování shody subsystému „Energie“.

Vlastnosti subsystému, které je třeba posuzovat v různých fázích návrhu, montáže a provozu, jsou v tabulce C.1 označeny znakem X.

Tabulka C.1 Posuzování subsystému „Energie“

n. r.: není relevantní.

PŘÍLOHA D

REGISTR INFRASTRUKTURY, INFORMACE O SUBSYSTÉMU „ENERGIE“

Údaje, které mají být poskytnuty do registrů stanovených v článcích 34 a 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES(Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.), jsou údaje uvedené v prováděcím rozhodnutí Komise 2011/633/EU ze dne 15. září 2011 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury(Úř. věst. L 256, 1.10.2011, s. 1.) a prováděcím rozhodnutí Komise 2011/665/EU ze dne 4. října 2011 o evropském registru povolených typů železničních vozidel(Úř. věst. L 264, 8.10.2011, s. 32.).

PŘÍLOHA E KOORDINACE ELEKTRICKÝCH OCHRAN TRAKČNÍCH NAPÁJECÍCH STANIC/HNACÍCH VOZIDEL

E.1 OBECNÁ USTANOVENÍ

Musí být ověřena kompatibilita ochranných systémů mezi hnacím vozidlem a trakční napájecí stanicí.

Každé hnací vozidlo je vybaveno vypínačem, jehož vypínací schopnost je vyšší nebo nižší než maximální zkratový proud, který se může v závislosti na trakčním systému vyskytovat na primárním elektrickém obvodu.

Tabulka E.1 Maximální zkratový proud mezi trakčním vedením a kolejnicemi

Tabulka E.2 Vypnutí vypínačů, pokud dojde k vnitřní závadě hnacího vozidla

Opětovné zapnutí napájení tratě zajišťují automatické systémy opětovného zapnutí vypínačů trakčních napájecích stanic, pokud jsou instalovány. V takovém případě mohou být vypínače trakčních napájecích stanic opětovně zapnuty jen po vypnutí vypínačů hnacích vozidel, která se nacházejí v oblasti napájené trakční napájecí stanicí. K vypnutí vypínačů hnacích vozidel musí dojít automaticky, jak je uvedeno v bodu E.4.

K vypnutí vypínačů hnacích vozidel musí dojít automaticky během tří sekund po ztrátě síťového napětí.

viz příloha N této TSI.

Během tří sekund po opětovném zapnutí napájení nesmí dojít k opětovnému zapnutí vypínače hnacího vozidla.

časové zpoždění při opětovném zapnutí umožňuje testovat, zda ve vedení nedochází k trvalému zkratu.

Toto ustanovení je použitelné pouze na stejnosměrná hnací vozidla vybavená vstupním filtrem.

Jestliže dochází k zapnutí rychlovypínače hnacího vozidla, pak přechodný proud ve vstupním filtru (je-li použit) nesmí způsobit zbytečné vypnutí ochranných zařízení v trakčních napájecích stanicích. Požadované informace musí být získány od dotyčného železničního podniku, když jsou filtry určené pro hnací vozidla konstruovány.

Derivace přechodného proudu při zapnutí rychlovypínače hnacího vozidla d i/d t má následující vlastnosti:

Tabulka E.3 d i/d t při zapnutí rychlovypínače hnacího vozidla

Výše uvedené hodnoty platí pro minimální induktanci trolejového vedení a trakční napájecí stanice 2 mH.

PŘÍLOHA F TYP TRATĚ

F.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se vztahuje na

• tratě obecně vybavené pro rychlosti 250 km/h a vyšší a

• tratě modernizované pro rychlosti přibližně 200 km/h.

Tato příloha definuje typ tratě na trase jako funkci provozu vyjádřeného rychlostí, intervalem mezi vlaky a výkonem hnacího vozidla na sběrači.

Klasifikace tratí jako funkce níže uvedených parametrů.

Schválená provozní traťová rychlost v km/h.

Maximální trvalý výkon vyžadovaný vlakem v MW s ohledem na výkon pro jízdu (podle křivky tažná síla/rychlost), rekuperaci a pomocné spotřebiče.

Interval povolený zabezpečovacím systémem v minutách, ve kterém mohou vlaky ještě jezdit při narušení podmínek jízdního řádu.

tabulce F.1 jsou uvedeny informace společné pro všechny trakční proudové soustavy.

Pro vysokorychlostní tratě se předpokládá: V ≥ 250 km/h; zvolené trakční proudové soustavy jsou: střídavá 25 kV/50 Hz a střídavá 15 kV/16,7 Hz.

Pokud jde o modernizované a spojovací tratě, vztahuje se tabulka F.1 na všechny trakční proudové soustavy používané v Evropě bez ohledu na traťovou rychlost.

Tabulka F.1 Typ tratí

PŘÍLOHA G FAKTOR VÝKONU VLAKU

G.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se vztahuje na vlaky konstruované pro interoperabilní dopravu na tratích transevropského vysokorychlostního železničního systému.

Čím vyšší je faktor výkonu, tím lepší jsou výkonové parametry elektrického napájení, a proto platí následující pravidla. Kapacitní nebo induktivní jalový výkon vlaku lze využít ke změně a zlepšení napětí trolejového vedení.

Celkový faktor výkonu λ je definován jako

kde:

Tento oddíl se zabývá induktivním faktorem výkonu a spotřebou energie v rámci intervalu napětí U_min1 až U_max1 definovaného v příloze N této TSI.

Každý interoperabilní vlak provozovaný na interoperabilní trati musí splňovat požadavky uvedené v tabulce G.1.

Tabulka G.1 Celkový faktor výkonu λ vlaku

Pokud vlak stojí na odstavném nádraží nebo v depu, trakční napájení je vypnuto a činný výkon odebíraný z trolejového vedení je větší než 10 kW na vozidlo, pak celkový faktor výkonu v důsledku zatížení vlaku nesmí být nižší než 0,8, přičemž cílovou hodnotou je 0,9.

Hodnoty podmínek a) a b) musí být kontrolovány nebo měřeny pomocí napájecího systému, který neomezuje výkon vlaku.

Kapacitní faktory výkonu nejsou v rámci intervalu napětí U_min1 až U_max1 definovaného v příloze N této TSI omezeny. V rámci intervalu napětí U_max1 až U_max2 se vlak nesmí chovat jako kondenzátor.

PŘÍLOHA H ZAŘÍZENÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ, VZÁJEMNÉ GEOMETRICKÉ PŮSOBENÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ A SBĚRAČE, STŘÍDAVÉ SYSTÉMY

H.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se vztahuje na:

• geometrické požadavky na trolejové vedení,

• geometrické požadavky na sběrače a

• požadavky na vzájemné působení trolejového vedení a sběračů

pro tratě transevropského vysokorychlostního železničního systému napájené střídavými systémy.

Tato příloha doplňuje základní parametry specifikované pro tratě napájené střídavými systémy. Tyto požadavky jsou nezbytné pro zaručení bezpečné jízdy vlaků elektrickým napájením bez přerušení a bez přílišných rušivých vlivů a pro dosažení vzájemného působení bez nadměrného opotřebení trolejových drátů a obložení smykadel.

tabulce H.1 jsou uvedeny geometrické požadavky a dovolené odchylky.

Tabulka H.1 Geometrie trolejového vedení

tabulce H.2 jsou uvedeny geometrické požadavky na sběrač vhodný pro transevropský vysokorychlostní železniční systém. Na obrázku H.1 jsou znázorněny podrobnosti hlavy pantografového sběrače. Vzhledem k tomu, že sběrače budou používány na všech tratích interoperabilního systému, nelze rozlišovat mezi kategoriemi tratí.

Tabulka H.2 Geometrie hlavy pantografového sběrače

Jedná se o dva typy elektrického dělení oddělujícího fáze.

V případě uspořádání podle obrázku H.2 je neutrální úsek delší než vzdálenost mezi nejvzdálenějšími sběrači v provozu na interoperabilním vlaku, což je 400 m.

Délka D > 402 m

Překrývající se úseky Csběrač v kontaktu se dvěma trolejovými dráty.

Na obrázku H.3 je celkový oddělující úsek kratší než vzdálenost mezi třemi po sobě jdoucími sběrači, což je více než 143 m.

Délka D < 142 m

Překrývající se úseky Csběrač v kontaktu se dvěma trolejovými dráty.

Pokud jsou elektrická dělení oddělující systémy projížděny se zdviženými sběrači, pak se oddělující úsek skládá ze tří vzájemně izolovaných neutrálních úseků trolejového vedení. Celková délka musí být nejméně 402 m. Konstrukční princip je znázorněn na obrázku H.4.

Aby mohly být projížděny specifikované typy oddělení fází, musí být maximální vzdálenost mezi sběrači 400 m, což je maximální délka vlaku. Dále platí, že vzdálenost mezi prvním a třetím sběračem musí pro tři po sobě jdoucí sběrače být větší než 143 m. Sběrač mezi dvěma dalšími může být umístěn kdekoli. Mezi sběrači v provozu nesmí existovat elektrické spojení. Uspořádání sběračů je znázorněno na obrázku H.5.

Délka L₁ < 400 mm

Délka L₂ > 143 m

Na obrázku H.6 jsou znázorněny rozměry prostoru nezbytného pro průjezd Eurosběračů na interoperabilních tratích. Kromě tohoto prostoru musí být v infrastruktuře zohledněn také prostor nezbytný pro instalaci trolejového vedení a nezbytné bezpečnostní prostory. Prostor závisí na konstrukci jednotlivého trolejového vedení a na příslušném napětí.

Šířka L₁ na obrázku H.6 se vztahuje k výšce trolejového drátu 5,0 m, zatímco šířka L₂ závisí na výšce trolejového drátu použitelné pro danou trať. Hodnota S je rezerva pro zajištění zdvihu a odpovídá dvojnásobku hodnoty S₀ podle tabulek 4.5 a 4.6.

Hodnota L₂ je,

kde předpokládaný maximální rozchod kolejí je 1,45 m a převýšení C, poloměr R a rozměr H jsou měřeny v metrech.

V tabulce H.3 je uveden příklad vztahů mezi poloměrem tratě, převýšením a rozměry L₁ a L₂ pro vysokorychlostní tratě s poloměrem tratě větším než 3000 m. Rozměr H je součtem výšky trolejového drátu CWH a rezervy S pro zajištění zdvihu.

Tabulka H.3 Rozměry dynamické obalové křivky pro průjezd sběračů na vysokorychlostních tratích (příklady, poloměr tratě větší než 3000 m)

PŘÍLOHA J ZAŘÍZENÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ, VZÁJEMNÉ GEOMETRICKÉ PŮSOBENÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ A SBĚRAČE, STEJNOSMĚRNÉ SYSTÉMY

J.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se vztahuje na:

• geometrické požadavky na trolejové vedení,

• geometrické požadavky na sběrače a

• požadavky na vzájemné působení trolejového vedení a sběračů

pro modernizované a spojovací tratě transevropského vysokorychlostního železničního systému napájené stejnosměrnými systémy.

Tato příloha doplňuje základní parametry specifikované pro tratě napájené stejnosměrnými systémy. Tyto požadavky jsou nezbytné pro zaručení bezpečné jízdy vlaků elektrickým napájením bez přerušení a bez přílišných rušivých vlivů a pro dosažení vzájemného působení bez nadměrného opotřebení trolejových drátů a obložení smykadel.

tabulce J.1 jsou uvedeny geometrické požadavky a dovolené odchylky.

Tabulka J.1 Geometrie trolejového vedení

tabulce J.2 jsou uvedeny geometrické požadavky na sběrač vhodný pro transevropský vysokorychlostní železniční systém. Na obrázku J.1 jsou znázorněny podrobnosti hlavy pantografového sběrače. Vzhledem k tomu, že sběrače budou používány na spojovacích a modernizovaných tratích interoperabilního systému, nebude se rozlišovat mezi kategoriemi tratí.

Tabulka J.2 Geometrie hlavy pantografového sběrače

Podmínky pro stejnosměrné systémy jsou stejné jako pro střídavé systémy. Odkazuje se na bod H.3.6. přílohy H.

PŘÍLOHA K REKUPERAČNÍ BRZDĚNÍ

K.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se vztahuje na interoperabilní dopravu na tratích napájených střídavým systémem. Uvádí podmínky použití rekuperačního brzdění na trakčních systémech elektrického napájení.

Ve stejnosměrných systémech může zadavatel na žádost železničního podniku povolit rekuperační brzdění.

Vlaky nesmějí dále používat rekuperační brzdu, pokud:

• dojde ke ztrátě napájecího napětí nebo ke zkratu mezi trolejovým vedením a kolejnicí nebo zemí na úseku napájeném trakční napájecí stanicí,

• trolejové vedení není s to přijímat energii,

• síťové napětí je vyšší než U_max2. Viz příloha N této TSI.

Není-li zpětná energie spotřebovávána jinými odběrateli, vrátí se kolejová vozidla k jiným brzdovým systémům.

Subsystém „Energie“ musí být konstruován tak, aby umožňoval použití rekuperačního brzdění jako provozní brzdy.

Zadavatel požádá dodavatele elektrické energie, aby přijímal zpětnou brzdnou energii do rozvodné sítě, pokud tato energie nemůže být spotřebována jinými odběrateli na železnici.

Řídicí a ochranná zařízení trakční napájecí stanice musí umožnit zpětný přenos energie do napájecí sítě s možností posouzení této funkce ze schémat zapojení.

PŘÍLOHA L NAPĚTÍ NA SBĚRAČI (INDEX JAKOSTI DODÁVKY ELEKTŘINY)

L.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Účelem přípravné studie je definovat vlastnosti pevných zařízení. Tato zařízení musí vyhovovat nejvyšším provozním zatížením, která vyplývají z jízdního řádu vlakové dopravy a jsou charakterizována:

• intervalem v jízdním řádu s nejhustším provozem odpovídajícím dopravní špičce,

• vlastnostmi různých typů vlaků provozovaných na trati, přičemž se zohlední vybraná hnací vozidla.

Tato příloha se vztahuje na:

• vysokorychlostní tratě konstruované pro rychlosti 250 km/h a vyšší, a

• tratě modernizované pro rychlosti přibližně 200 km/h.

Cílem je definovat směrnou hodnotu jakosti pevných zařízení pro elektrickou trakci. Index jakosti vychází z matematické studie napětí na elektrizované trati s vlaky jezdícími podle referenčního jízdního řádu.

Index jakosti U_{střední užitečné} se vypočte simulací a může být ověřován pomocí měření ad hoc v kritickém vlaku.

S cílem zaručit úroveň výkonnosti pro všechny vlaky v závislosti na typu tratě by měl zadavatel konstruovat své zařízení tak, aby bylo střední užitečné napětí na sběrači každého vlaku v napájeném úseku dostatečně vysoké. To neznamená, že vlaky nebudou po velmi krátkou dobu vystaveny extrémním napětím, jak je definováno v příloze N této TSI.

Střední užitečné napětí U_{střední užitečné} se vypočte počítačovou simulací zeměpisné oblasti, přičemž simulace zohledňuje všechny vlaky s plánovaným průjezdem touto oblastí v daném časovém období, které odpovídá intervalu dopravní špičky v jízdním řádu. Toto dané časové období by mělo být dostatečné k tomu, aby byla zohledněna nejvyšší zátěž v každé sekci elektrického napájení posuzované zeměpisné oblasti.

Simulace musí zohledňovat elektrické vlastnosti zařízení elektrického napájení a různé typy vlaků.

V každém časovém kroku simulace se analyzuje základní napětí na sběrači každého vlaku v posuzované zeměpisné oblasti. Pro střídavé systémy se použije efektivní hodnota základního napětí. Pro stejnosměrné systémy se použije průměrná hodnota. Časový krok simulace musí být dostatečně krátký, aby byly zohledněny všechny události v jízdním řádu.

Hodnoty napětí získané ze simulace slouží ke studiu těchto hodnot:

tabulce L.1 jsou uvedeny minimální hodnoty středního užitečného napětí U _{střední užitečné} na sběrači.

Tabulka L.1 Minimální střední užitečné napětí na sběrači (kV)

Elektrické napájení musí být navrhováno tak, aby simulace umožňující výpočet středního užitečného napětí U_{střední užitečné} na sběrači nikdy negenerovala okamžité hodnoty napětí na sběrači libovolného vlaku nižší než mezní hodnota U_min1 podle přílohy N této TSI pro dopravu odpovídající typu dotyčné tratě (viz příloha F této TSI).

Návrh pevných zařízení pro elektrickou trakci lze získat simulací kritického jízdního řádu s ohledem na příkon každého vlaku v simulaci v každém časovém intervalu. Vedle hledisek týkajících se kalibrace přístrojů (transformátory, trolejové vedení, autotransformátory pro 2 × 25 kV a usměrňovače pro stejnosměrný proud) a kompatibility s přípustným zdánlivým výkonem na vysokonapěťových přípojných bodech je jakost prvků elektrického napájení důležitým kvalifikačním parametrem studovaného schématu elektrického napájení.

Charakteristická křivka tažné síly a rychlosti hnacího vozidla je funkcí napětí na sběrači. Obálka charakteristické křivky tažné síly a rychlosti při sníženém napětí se stanoví ze jmenovité charakteristické křivky extrapolací přes rychlostní rozsah s koeficientem úměrnosti mírně nižším, než je poměr napětí na sběrači a jmenovitého napětí (U_sběrač/U_jmenovité).

Získané hodnoty napětí by měly umožnit dosažení požadované úrovně výkonu. Například zvolené napětí nejméně 22,5 kV při studiu elektrizace s napětím 25 kV umožňuje, aby napětí statisticky nekleslo pod minimální hranici 19 kV. Napětí nižší než 19 kV je možné v období abnormálního provozu, zejména při kratších intervalech mezi vlaky, nebo v případě zvláštních situací, které nejsou vždy zahrnuty do simulací, jako například současný výskyt husté dopravy v obou směrech.

Výskyt situací se sníženým výkonem, a to z hlediska schématu elektrického napájení i jízdního řádu, musí být posouzen s ohledem na povolené snížení výkonu.

Volba správného středního užitečného napětí představuje tyto výhody:

• umožňuje, aby hnací vozidla fungovala při napětí blízkém jmenovitému napětí, čímž je optimalizována účinnost a výkon,

• zajišťuje dodržování hodnot minimálního napětí stanovených normami,

• potvrzuje, že pevná zařízení elektrické trakce mají správný výkon a že v důsledku toho lze brát v úvahu zvýšený objem dopravy,

• umožňuje řešit určité zhoršené dopravní situace.

střední užitečné napňtí U_{střední užitečné} na sběrači je definováno takto:

U_{střední užitečné}

kde:

Pro střídavé systémy:

Pro stejnosměrné systémy:

Tento výraz představuje vztah mezi středním výkonem vypočítaným pro vlak nebo vlaky během jejich trakčních cyklů a odpovídajícím středním proudem.

Rovnocenného výsledku lze dosáhnout pomocí následujícího vzorce, který je vhodnější pro některé počítačové programy:

U_{střední užitečné}

kde:

efektivní hodnota střídavého napětí vypočtená ze základního výpočetního kroku pro střídavé trakční proudové soustavy;

průměrné napětí získané ze základního výpočetního kroku pro stejnosměrné trakční proudové soustavy,

doba, po kterou je simulován každý krok M,

Doba Δ t musí být dostatečně krátká, aby byly zohledněny všechny události v jízdním řádu.

Výhodou tohoto výrazu pro výpočet napětí je, že poměrně přesně odráží jakost dodávky elektřiny v případě dopravních simulací zahrnujících velký počet vlaků na studované železnici.

Výše uvedený vzorec se používá ke studiu:

• zeměpisné části (tj. části sítě, která má být sledována) v daném časovém období při zohlednění všech vlaků, které touto částí projíždějí, bez ohledu na to, zda se nacházejí v trakčním režimu, nebo ne (zastavení, trakční odběr, rekuperace, dojezd). Hodnota středního užitečného napětí U_{střední užitečné} je proto ukazatelem jakosti dodávky elektřiny celé části;

• středního užitečného napětí na sběrači každého vlaku z těch, které se nacházejí na sledované části tratě, přičemž se zohledňují pouze období, kdy je vlak v trakčním režimu. V tomto případě je n ve výše uvedeném vzorci rovno 1. Tato hodnota se použije v simulaci ke kontrole výkonu každého vlaku a ve výsledku identifikuje směrodatný vlak.

PŘÍLOHA M ZKOUŠKA A OVĚŘENÍ OBLOŽENÍ SMYKADLA

M.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se vztahuje na zkoušky a ověřování obložení smykadel, kterých má být použito na sběračích pro interoperabilní vysokorychlostní dopravu.

Použitý typ obložení smykadla musí být v souladu s:

• proudovou zatížitelností,

• statickou silou,

• materiálem obložení smykadla.

Materiál obložení smykadla musí být přijatelný pro zadavatele. Obecně používané materiály obložení smykadla jsou:

• čistý uhlík, v případě potřeby impregnovaný přídavným materiálem,

• ocel s přísadou mědi, slitina mědi, měď,

• uhlík plátovaný mědí,

• slinutý materiál.

Před použitím jiných materiálů je nezbytné prokázat, že jejich vlastnosti jsou shodné nebo lepší než vlastnosti doporučených materiálů.

Používání odlišného materiálu obložení smykadla na síti trolejového vedení musí být založeno na dohodě mezi zadavatelem a provozovatelem vlaku.

Bude-li v sítích použit smíšený materiál obložení smykadla, může docházet k vyššímu opotřebení obložení smykadla a trolejového drátu.

Zahřívání trolejového drátu proudem při zastavení musí být kontrolováno u stejnosměrných systémů. Kontrola střídavých systémů není nutná z důvodu nižšího proudu při zastavení.

Zkouška musí být provedena s jedním sběračem vybaveným hlavou sběrače obsahující dvě obložení smykadla.

Tato dvě obložení smykadla musí být zkoušena na rovinném povrchu v souladu s podmínkami použití.

Sběrač musí být namontován na hnacím vozidle. Zkoušky musí probíhat v chráněném prostředí (v uzavřené dílně) s cílem zamezit vlivu proudění vzduchu.

Zkoušky musí probíhat pod jedním nebo dvěma trolejovými dráty vybavenými tepelnými čidly. Tepelná čidla se umístí 2 mm od kontaktního povrchu.

Zkouška musí být provedena při statické přítlačné síle podle bodu 5.3.2.6.

Proud přenášený sběračem musí být vztažen k maximální spotřebě kolejových vozidel s omezením specifikovaným v bodu 5.3.3.4.

Každá zkouška musí trvat 30 minut, pokud teplota zobrazená některým z čidel nedosáhne maximální povolené hodnoty pro trolejové dráty. Tuto hodnotu musí specifikovat zadavatel. V tomto případě se zkouška zastaví.

Intenzita proudu a teplota se musí neustále zaznamenávat.

Zkouška se považuje za uspokojivou, pokud maximální teplota trolejových drátů po 30 minutách nepřesáhne stanovenou mezní hodnotu.

Opotřebení obložení smykadla proudem při elektrickém zatížení musí být kontrolováno u stejnosměrných systémů. Kontrola střídavých systémů není nutná z důvodu nižšího proudu při elektrickém zatížení.

Sběrač musí být namontován na hnacím vozidle, jehož výkon umožňuje alespoň odběr maximálního elektrického proudu.

Sběrač vybavený zkoušeným obložením smykadla se během zkušební jízdy a před měřením nastaví tak, aby byly splněny nejhorší podmínky pro přenos proudu.

Hnací vozidlo musí táhnout vlak o maximální povolené hmotnosti takovou rychlostí, aby bylo dosaženo maximálního proudu.

V každé konfiguraci musí být maximální intenzita proudu během příslušných měření přenášena po dobu 30 minut.

S cílem zajistit dostatečně reprezentativní provozní výkon obložení smykadla musí být v každé konfiguraci provedeno 10 měřicích jízd.

Doporučuje se vyměnit obložení smykadla v každém případě po cyklu 10 jízd.

Po každém cyklu musí být provedena inspekce stavu obložení smykadla a stanoven rozsah opotřebení (mm/1000 km), aby bylo možné posoudit provozní vlastnosti.

Zkouška se považuje za uspokojivou, pokud nebyly zjištěny žádné závady, které by mohly nepříznivě ovlivnit provozní vlastnosti obložení smykadla, a pokud rozsah opotřebení je v souladu s provozními vlastnostmi uvedenými v TSI „Energie“.

PŘÍLOHA N NAPĚTÍ A KMITOČET TRAKČNÍCH SYSTÉMŮ

N.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha stanoví napětí a kmitočet a jejich dovolené odchylky na vývodu z trakční napájecí stanice a na sběrači.

Vlastnosti hlavních napěťových systémů (vyjma přepětí) jsou podrobně uvedeny v tabulce N.1.

Tabulka N.1 Jmenovitá napětí a povolené meze jejich hodnot a trvání

• Napětí naprázdno na přípojnici trakční napájecí stanice musí být rovno hodnotě U_max1 nebo nižší.

• Za normálních provozních podmínek musí napětí zůstávat v intervalu od U_min1 do U_max2.

  Za mimořádných provozních podmínek je přijatelné napětí v intervalu od U_min1 do U_min2.

Po každém výskytu napětí U_max2 musí po nespecifikovanou dobu následovat úroveň rovná napětí U_max1 nebo nižší.

Za mimořádných provozních podmínek představuje hodnota U_min2 dolní mez napětí trolejového vedení, při které je ještě možné provozování vlaků.

Doporučené hodnoty pro podpěťové vypínání:

• Nastavení podpěťových relé v pevných zařízeních nebo ve vlaku může být od 85 % do 95 % hodnoty U_min2.

Kmitočet elektrického trakčního systému 50 Hz je dán třífázovou sítí. Z tohoto důvodu jsou použitelné hodnoty uvedené v normě EN 50 160. Kmitočet elektrického trakčního systému 16,7 Hz (s výjimkou synchronně-asynchronního měniče) není dán třífázovou sítí.

V tabulce N.2 jsou uvedeny hodnoty použitelné pro oba elektrické systémy.

Tabulka N.2 Kmitočet železničního elektrického systému a jeho povolené meze

není relevantní.

V praxi je kolísání kmitočtu v Evropě regulováno přísněji, než je uvedeno výše.

Kolejová vozidla se zkoušejí tak, jak je popsáno v normě EN 50 215: 1999, bod 9.15.

PŘÍLOHA O OMEZENÍ MAXIMÁLNÍ SPOTŘEBY ENERGIE

O.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha uvádí požadavky na zařízení pro omezování proudu a výkonu v hnacích vozidlech.

Maximální přípustný proud spotřebovávaný vlakem je uveden v tabulce O.1: hodnoty platí pro trakční i rekuperační režim.

Tabulka O.1 Maximální přípustný proud spotřebovávaný vlakem (ampéry)

Vlaky musí být vybaveny automatickým zařízením, které udržuje úroveň spotřeby energie v závislosti na napětí trolejového vedení v ustáleném stavu. Na obrázku O.1 je znázorněn proud jako funkce napětí trolejového vedení.

Tento obrázek neplatí pro režim rekuperačního brzdění.

I_maxmaximální proud spotřebovávaný vlakemI_pomocnýpomocný proudAžádná trakceBúroveň proudu překročenaCpřípustné úrovně prouduafaktor uvedený v tabulce O.2

Tabulka O.2 Hodnoty faktoru a

S cílem umožnit provoz výkonného hnacího vozidla na všech typech tratí (slabých i dobře napájených) je nezbytné nainstalovat do vozidla volič proudu nebo výkonu, kterým se omezuje požadovaný příkon vlaku s ohledem na výkonové možnosti elektrického napájení tratě. Tento požadavek platí pouze pro modernizované a spojovací tratě transevropské vysokorychlostní sítě a pro všechny ostatní tratě konvenční sítě.

Zadavatel musí v registru infrastruktury uvést požadované omezení každé tratě.

Toto nastavení může být provedeno ručně strojvedoucím nebo se provede automaticky, pokud je k tomu trať vybavena.

PŘÍLOHA P VLASTNOSTI HARMONICKÝCH A SOUVISEJÍCÍ PŘEPĚTÍ NA TROLEJOVÉM VEDENÍ

P.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha stanoví nezbytné požadavky s cílem zabránit vzniku nepřijatelných přepětí na trolejovém vedení způsobených harmonickými složkami generovanými hnacími vozidly.

Vlastnostmi harmonických elektrického napájení a kolejových vozidel v železničním systému jsou určena přepětí na trolejovém vedení. V zájmu dosažení kompatibility elektrického systému za ustáleného stavu i za dynamických podmínek musí být tato přepětí omezena pod kritické hodnoty v příslušném kmitočtovém rozsahu. Pokud jsou nainstalována ochranná zařízení, přepětí způsobují přerušení normálního provozu a jsou kritická spíše z hlediska provozu než z hlediska bezpečnosti.

Přepětí způsobují tyto fyzikální jevy:

Moderní hnací vozidla se střídačovým pohonem a pomocnými systémy, jakož i statické měniče kmitočtu jsou obecně aktivní zařízení, která jsou schopna přenášet energii z jednoho kmitočtu spektra do jiného. Jejich přenosové chování je převážně určeno regulátory a rovněž pasivními prvky v systému.

Regulátory musí být seřízeny tak, aby za všech provozních podmínek zajišťovaly stabilní chování. Fyzikální hodnoty (jako napětí nebo proud) v nestabilním systému se buď blíží k nekonečnu a ve skutečnosti způsobí ochranné vypnutí (platí pro lineární i nelineární systémy), nebo trvale (ustálený stav) kmitají na jednom nebo několika kmitočtech (možné pouze v nelineárních systémech).

Otázky stability vždy souvisejí se zpětnovazebními smyčkami v systému, zvláště prostřednictvím jednoho nebo několika regulátorů jednoho nebo několika elektrických subsystémů. Neexistuje žádný explicitní zdroj buzení, stačí malé poruchy. Tento případ je nutné odlišovat od ostatních níže uvedených případů, kde vždy existuje jak zdroj buzení tak i přenosová/zesilovací cesta.

Potenciální oscilace způsobené nestabilitami se obvykle nacházejí v kmitočtovém rozsahu přibližně do 500 Hz (šířka pásma příslušných regulátorů). Na nízkofrekvenčních oscilacích (pod kmitočtem napájení a v jeho blízkosti) se značně podílejí nelineární charakteristiky moderních vozidel; nestability způsobované vyššími kmitočty mohou být přibližně linearizovány.

Polovodičové měniče (řízené fázovým úhlem i nuceně komutované) instalované v kolejových vozidlech nebo v systému elektrického napájení vytvářejí proudové a napěťové harmonické, které mohou být zjednodušeně vyjádřeny jako zdroje proudu nebo napětí. Každý typ měniče generuje typické proudové nebo napěťové spektrum. Měnič v kombinaci s pasivními prvky, jako například transformátory a filtry, vykazuje chování buď zdroje proudu nebo zdroje napětí včetně typické vnitřní impedance.

Všechny systémy elektrického napájení mají rezonanční vlastnosti, z důvodu rezonanční vlastnosti jak přenosového vedení, tak i kabelů a u některých systémů též z důvodu rezonanční vlastnosti prvků pasivních filtrů. Tato skutečnost vede k možnosti zesílení harmonických přivedených měniči do systému elektrického napájení. K zesílení (nebo částečnému potlačení) dochází jak v místě měniče (vzhledem k impedanci vedení z pohledu měniče), tak mezi místem měniče a jinými místy v síti (přenosové chování samotného elektrického napájení).

Zesílením výrazných harmonických může dojít k značným přepětím, a to v místě vozidla nebo na zcela odlišném místě v síti.

V důsledku svých rozložených parametrů – induktanci a kapacitanci na jednotku délky – vytváří systém elektrického napájení (trakční napájecí stanice a trolejové vedení) rezonanční špičky. Těmito rezonančními špičkami mohou být způsobeny vysoké rezonanční proudy a napětí. Poměr mezi maximálním a minimálním proudem zaznamenaným podél trolejového vedení při určitých rezonančních kmitočtech může být více než stonásobný. V případě vozidel se čtyřkvadrantovými měniči se harmonické proudy na sběrači vozidla mohou zvýšit přibližně třikrát z důvodu nenulové impedance sítě elektrického napájení.

Další technické jevy, které je nutné vzít v úvahu s ohledem na kompatibilitu elektrických systémů mezi elektrickým napájením a kolejovými vozidly, jsou:

• vícenásobné nulové průchody,

• napěťové rázy a poklesy, přechodné jevy,

• kolísání fáze napájecího napětí,

• nízkofrekvenční oscilace.

Z hlediska rušení vedením mohou být významné tyto jevy:

• prokluzování kol,

• pomocná zátěž,

• dynamické jevy,

• harmonické složky z pomocného měniče,

• modulace vytvářené různými měniči.

Všechna nová nebo přestavěná hnací vozidla nebo konstrukční části infrastruktury (například zařízení elektrického napájení, statické měniče, vysokonapěťové kabely) budou začleněny do existující sítě elektrického napájení s hnacími vozidly.

Kompatibilita mezi existujícími hnacími vozidly a existující infrastrukturou na straně jedné, a budoucími hnacími vozidly a budoucími konstrukčními částmi infrastruktury na straně druhé musí být ověřena v souvislosti s jevy popsanými v bodu P.2.

Dotčenými subjekty nebo stranami jsou:

• zadavatel,

• provozovatel nebo provozovatelé vlaků existující dopravy,

• kupující/vlastník nového hnacího vozidla nebo vozidel nebo zařízení infrastruktury,

• výrobce nového hnacího vozidla nebo vozidel nebo zařízení infrastruktury.

Obecná specifikace kolejových vozidel nebo elektrického napájení, které zabraňuje vzniku přepětí v každé situaci, by musela být velmi konzervativní a byla by nesplnitelná. Proto by měl být uplatněn postup pro kontrolu kompatibility (případ kompatibility) popsaný v bodu P.6.

Získání úplného a podrobného popisu pevných zařízení elektrického napájení představuje značné úsilí. Navíc není možné poskytnout obecný a jednoduchý popis všech typů pevných zařízení, který by byl vhodný pro případ kompatibility (bod P.6).

Hodnoty systémů poskytne zadavatel.

Hodnoty vozidel poskytne provozovatel nebo provozovatelé existující dopravy zadavateli.

Studie kompatibility (nebo případ kompatibility) je postup, jehož cílem je prokázat kompatibilitu nových kolejových vozidel nebo nové konstrukční části infrastruktury s existujícími hnacími vozidly a sítí elektrického napájení. Jak je znázorněno na obrázku P.1, první činností studie kompatibility je naplánování úplného případu kompatibility. Tento vývojový diagram je použitelný pro nová kolejová vozidla a rovněž pro nové konstrukční části infrastruktury elektrického napájení. Představuje postup jejich zavádění do existujícího železničního systému.

Zadavatel je odpovědný za charakterizaci infrastruktury a celkové sítě, jak je uvedeno v bodech P.4 a P.5. Je rovněž odpovědný za definování konkrétních kritérií přijetí vozidel nebo nových konstrukční částí infrastruktury, jak je uvedeno v krocích 1 až 7 v tabulce P.1. Kupující/vlastník nové konstrukční části (hnacího vozidla nebo zařízení elektrického napájení) musí provést studii prokazující její kompatibilitu. Konkrétní kritéria přijetí jsou nezbytná pro zaručení kompatibility celého systému, jak je uvedeno v bodu P.7.

Tabulka P.1 Popis kroků

Výsledkem je dokument popisující teoretickou analýzu a potvrzující zkoušky s cílem zajistit, že vozidla a infrastruktura jsou kompatibilní ve smyslu vedených rušivých proudů a stability.

Případ kompatibility popsaný v bodu P.5 musí prokázat, že existující železniční systém a nový prvek nebo prvky jsou kompatibilní.

Obecným kritériem pro přepětí a stabilitu je toto:

• na trolejovém vedení se v žádném místě sítě elektrického napájení s napětím U definovaným v příloze N této TSI rovným U_max2 nebo nižším nevyskytne přepětí s vrcholovou hodnotou vyšší než 30 kV pro sítě 15 kV/16,7 Hz a s vrcholovou hodnotou vyšší než 50 kV pro sítě 25 kV/50 Hz. Touto hodnotou se rozumí vrcholová hodnota zkresleného průběhu napětí.

  Uvedená obecná kritéria mohou být vždy uplatněna;

• vzhledem k tomu, že obecná kritéria přijetí mohou být uplatněna pouze na úplný železniční systém (existující železniční systém a nový prvek nebo nové prvky), je výhodné poskytovat konstrukční zásady pro nové prvky, které sníží riziko neúspěchu studie kompatibility. Pro hnací vozidla mohou být použity tyto zásady:

  • Vozidlo musí být pasivní (např. fáze vstupní admitance od – 90^o do + 90^o) pro všechny kmitočty rovné prvnímu (nejnižšímu) rezonančnímu kmitočtu existujícího železničního systému (existující infrastruktura a existující kolejová vozidla) nebo vyšší.

  • Rozdíl mezi nejvyšším aktivním kmitočtem vozidla (tj. nejvyšším kmitočtem s fází vstupní admitance nižší než – 90^o nebo vyšší než + 90^o) a nejnižším rezonančním kmitočtem existujícího železničního systému, jak byla popsána výše, musí být větší než 20 % nejnižšího rezonančního kmitočtu.

PŘÍLOHA Q DYNAMICKÉ VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ MEZI SBĚRAČEM A TROLEJOVÝM VEDENÍM

Q.1 OBLAST PŮSOBNOSTI

V této příloze jsou uvedeny požadavky a zkušební metody týkající se dynamického vzájemného působení mezi sběračem a trolejovým vedením.

oblouku: je dáno tímto vzorcem:

Výsledek se pro specifickou rychlost vozidla uvádí v procentech (prEN 50317).

• σ_max maximální směrodatná odchylka přítlačné síly
• F_působící síla působící na smykadlo
• F_měřená měřená síla

Cílem měření vzájemného působení trolejového vedení a sběrače je prokázat bezpečnost a jakost systému odběru proudu. Výsledky měření různých systémů odběru proudu musí být srovnatelné, aby bylo možné schválit volné použití odzkoušených konstrukčních částí v rámci Evropy.

Naměřené hodnoty jsou rovněž vyžadovány pro ověřování simulačních programů a dalších měřicích systémů.

Aby bylo možné kontrolovat výkonové parametry systému odběru proudu, provede se měření alespoň těchto dat:

• přítlačná síla nebo procento elektrického oblouku,

• zdvih trolejového drátu u nosného stožáru při průjezdu sběrače.

Kromě měřených hodnot se nepřetržitě zaznamenávají provozní podmínky (rychlost vlaku, poloha atd.) a podmínky okolního prostředí (déšť, led, teplota, vítr, tunel atd.), jakož i zkušební konfigurace (parametry a uspořádání sběračů, typ systému trolejového vedení atd.) se zaznamenávají do zkušební zprávy. Těmito přídavnými informacemi se zajišťuje opakovatelnost měření a porovnatelnost výsledků.

Měření přítlačné síly se provede na sběrači se silovými čidly. Silová čidla musí být umístěna co nejblíže kontaktních bodů.

Měřicí systém měří síly ve svislém směru bez rušivého působení sil jdoucích do jiných směrů.

Odchylka měření silových čidel způsobená teplotou musí být za všech podmínek měření menší než 10 N (pro součet sil všech čidel).

V případě sběračů s nezávislým obložením smykadel se měření každého obložení smykadla provede samostatně.

Měřicí systém musí být odolný vůči elektromagnetickým rušením.

Maximální chyba měřicího systému musí být menší než 10 %.

Měřicí systém nesmí ovlivňovat měřenou sílu způsobem, který by mohl změnit výsledky o více než 5 %.

Nejdůležitější vliv na zkreslení výsledků měřicího systému mají aerodynamické síly působící na měřicí zařízení. Toto zkreslení lze zkontrolovat provedením aerodynamických zkoušek s měřicím systémem a bez něj.

Setrvačné síly způsobené hmotou mezi čidly a kontaktním bodem musí být korigovány.

Tuto korekci lze provést na základě výsledku měření zrychlení uvedených konstrukčních částí.

Provede se korekce pro zahrnutí vlivu aerodynamických sil na součásti mezi čidly a kontaktními body.

Za účelem vypracování aerodynamických korekcí se provedou aerodynamické zkoušky.

Aerodynamický vliv lze zjistit zkušební jízdou s upevněnou hlavou sběrače proudu.

Aerodynamické zkoušky se provedou s nominálně stejnou konfigurací (výška trolejového drátu, konfigurace vlaku, měřicí zařízení, podmínky okolního prostředí atd.) jako během měření přítlačné síly.

Aerodynamická zkouška může být provedena během zkušební jízdy.

S cílem ověřit přesnost měřené síly musí být měřicí systém laboratorně zkoušen. Tato zkouška se provede pro úplný sběrač vybavený všemi zařízeními pro měření síly a všemi akcelerometry, systémem pro přenos dat (telemetrické a optické systémy) a zesilovači.

Poměr mezi působícími a měřenými silami (přenosová funkce sběrače a měřicího zařízení) se určí dynamickým buzením sběrače u smykadla ve stanoveném rozsahu kmitočtů.

Pokud je použita síla se sinusovým průběhem, poskytuje reprezentativní výsledky amplituda (špička-špička) o velikosti 30 % statické síly.

Zkoušky se provedou pro dva případy:

• síla působící na smykadlo středově,

• síla působící 250 mm od osy smykadla, pokud je to možné. V opačném případě musí být bod působení síly co nejblíže této hodnotě. Použije-li se jiná hodnota, uvede se ve zkušební zprávě.

Zkouška se provede se smykadlem v přiměřené výšce.

Tato zkouška se provede se střední silou rovnou statické síle. Pokud se přítlačná síla sběrače zvyšuje s rychlostí, zkouška se provede také při maximální kvazistatické síle.

Měření působící síly a měřené síly se provádí při kmitočtech do 20 Hz v krocích po 0,5 Hz se sníženými intervaly při rezonančních kmitočtech. Kmitočtové kroky v blízkosti rezonančních kmitočtů se specifikují.

Přenosová funkce je spojitá funkce s většími odchylkami v blízkosti rezonančních kmitočtů. Zmenšení kmitočtových kroků v blízkosti rezonančních kmitočtů je nezbytné.

Přesnost přenosové funkce se vypočítá pomocí následujícího vzorce:

Přesnost přenosové funkce systému pro měření síly sběrače musí být větší než 80 % až do mezního kmitočtu 10 Hz bez jakýchkoli korekcí. Tato přesnost je povinným požadavkem na měřicí systém.

Přesnost přenosové funkce měřicích systémů musí být pro využití k měření dynamického vzájemného působení mezi sběračem a trolejovým systémem větší než 90 % až do mezního kmitočtu 20 Hz (v souladu s obecnými požadavky). Této přesnosti lze docílit korekcí pomocí filtrů.

Vzorkovací kmitočet musí být vyšší než 200 Hz v případě vzorkování času nebo nižší než 0,40 m v případě vzorkování vzdálenosti.

Přítlačná síla musí být filtrována dolní propustí s mezním kmitočtem 20 Hz.

Měřicí rozsah je nejméně:

• pro sběrače střídavého prouduod 0 N do 500 N,

• pro sběrače stejnosměrného prouduod 0 N do 700 N.

Vyhodnotí se měření provedená v kontrolním úseku.

Délka kontrolního úseku pro výpočet statistických hodnot by neměla být kratší než délka kotevního úseku.

Pro kontrolní úsek se provede výpočet přinejmenším těchto statistických hodnot:

• střední hodnota (F_m),

• maximální hodnota,

• minimální hodnota,

• směrodatná odchylka (σ),

• histogram křivky četnosti chyb přítlačné síly.

Měřicí systém nesmí ovlivňovat měřené vychýlení způsobem, který by mohl změnit výsledky o více než 3 %.

Chyba měřicího systému musí být menší než 5 mm.

Svislé vychýlení kontaktního bodu je měřeno vzhledem k základovému rámu sběrače.

Přesnost měřicího systému musí být vyšší než 10 mm.

Přesnost měřicího systému musí být vyšší než 10 % amplitudy měřené hodnoty nebo rovna 10 mm nebo nižší, přičemž určující je přesnější z obou hodnot.

Snímač pro detekci elektrického oblouku musí být citlivý na vlnové délky světla vyzařované měděným materiálem. V případě trolejového drátu z mědi nebo slitiny mědi se použije rozsah vlnové délky, který zahrnuje rozsah 220 nm až 225 nm nebo 323 nm až 329 nm.

Do těchto dvou rozsahů vlnových délek spadá podstatná část vyzařování mědi.

Měřicí systém nesmí být citlivý na viditelné světlo s vlnovou délkou větší než 330 nm.

Snímač musí:

• být dostatečně blízko sběrače, aby byla zajištěna dostatečně vysoká citlivost,

• být dostatečně blízko podélné osy vozidla, aby byla zajištěna dostatečně vysoká citlivost,

• být umístěn za sběračem vzhledem ke směru jízdy vozidla,

• směřovat k úběžnému obložení smykadla vzhledem ke směru jízdy,

• být citlivý v zorném poli v rámci celého pracovního rozsahu smykadla; dovolená odchylka této citlivosti musí být lepší než 10 %,

• mít dobu odezvy na začátek a konec elektrického oblouku menší než 100 μs,

• mít prahovou hodnotu detekce v závislosti na minimální měřené energii elektrického oblouku.

Prahové hodnoty se liší v závislosti na vzdálenosti mezi měřicím zařízením a místem výskytu elektrického oblouku.

Na obrázku Q.3 je znázorněn příklad bokorysu umístění snímače.

Použitý snímač musí být kalibrován pro hustotu výkonu v adekvátním spektrálním rozsahu.

Tato křivka citlivosti představuje vztah mezi odezvou snímače ve voltech a hustotou výkonu v jednotkách μW/cm². Tato odezva je měřena na analogovém výstupu snímače.

Definuje se hustota výkonu nejmenšího detekovaného elektrického oblouku.

Tato hodnota musí být ve vzdálenosti 5 m například:

• 160 μW/cm² + 10 % pod trolejovým vedením 25 kV,

• 12,5 μW/cm² + 10 % pod trolejovým vedením 1,5 kV.

Pokud se vzdálenost mezi čidlem a zdrojem světla při měření liší od kalibrační vzdálenosti (y), provede se seřízení snímače.

Postup je následující:

• určení hustoty výkonu nejmenšího elektrického oblouku, který lze detekovat na tuto vzdálenost, podle vztahu 1/d²,

• použití kalibračních hodnot pro určení signálu odpovídajícího této hustotě výkonu,

• nová detekovaná prahová hodnota hustoty výkonu se tudíž určí jako funkce nové vzdálenosti (d) podle vztahu

Elektrický oblouk je považován za bodový zdroj, hustota výkonu je tedy úměrná hodnotě 1/d² (viz obrázek Q.3).

Systém musí měřit minimálně:

• dobu trvání každého elektrického oblouku,

• rychlost vlaku během zkoušky,

• sběračový proud.

Má být zaznamenávána poloha elektrického oblouku podél trolejového vedení (kilometrická poloha).

Pro kontrolní úsek se provede znázornění hodnot.

Skutečným výstupem měření je pouze analýza elektrických oblouků trvajících déle než 1 ms.

Z analýzy měření se vyloučí úseky, kdy byla hodnota sběračového proudu nižší než 30 % jmenovitého proudu sběrače.

Pro kontrolní úsek se stanoví minimálně tyto hodnoty:

• rychlost vlaku,

• počet elektrických oblouků,

• celková doba trvání všech elektrických oblouků,

• nejdelší doba trvání elektrického oblouku,

• celková doba, po kterou byla hodnota sběračového proudu vyšší než 30 % jmenovitého proudu na vlak a sběrač,

• celková doba jízdy v kontrolním úseku,

• procento elektrického oblouku.

Dalším možným kritériem je počet elektrických oblouků na kilometr s hodnotou sběračového proudu vyšší než 30 % jmenovitého proudu.

Kontrolní úsek by neměl být kratší než 10 km a mělo by se jím projíždět stálou rychlostí s dovolenou odchylkou ± 2,5 km/h.

Aby byly získány reprezentativní výsledky pro trolejové vedení, neměla by být celková doba jízdy s hodnotou sběračového proudu vyšší než 30 % jmenovitého proudu kratší než doba jízdy na vzdálenost jednoho kotevního úseku. Tato doba by neměla být přerušována úseky se sníženým proudem a rychlost by měla být stálá.