1. V případech, kdy jsou produkty pocházející z Číny dováženy do Společenství v takových zvýšených množstvích nebo za takových podmínek, že to působí nebo hrozí způsobit narušení trhu pro výrobní odvětví Společenství, lze zavést ochranná opatření v souladu s následujícími ustanoveními.

2. Pokud opatření ze strany Číny nebo jiného člena WTO přijaté za účelem zabránění narušení trhu tohoto člena WTO nebo jeho nápravy působí nebo hrozí způsobit závažný odklon obchodu do Společenství, lze zavést opatření proti odklonu obchodu v souladu s následujícími ustanoveními.

1. Narušení trhu nastane vždy, když prudce, absolutně nebo relativně, vzroste dovoz produktu, který je obdobný produktu nebo přímo soutěžící s produktem, jejž vyrábí výrobní odvětví Společenství, takže představuje podstatnou příčinu vzniku vážné újmy nebo hrozby vzniku vážné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

2. Při určování, zda nastalo narušení trhu, se berou v úvahu pouze objektivní činitele, mezi něž patří:

1. Závažný odklon obchodu nastane, když opatření ze strany Číny nebo jiného člena WTO přijaté za účelem zabránění narušení trhu tohoto člena WTO nebo jeho nápravy způsobí nebo hrozí způsobit zvýšení dovozu produktu pocházejícího z Číny do Společenství.

2. Při určování, zda opatření přijaté za účelem zabránění nebo nápravy narušení trhu působí nebo hrozí způsobit závažný odklon obchodu, se uplatňují objektivní kritéria. Mezi činitele, které je nutno zkoumat, patří:

1. Šetření se zahajuje Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu, pokud je jí zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájit šetření.

2. Členské státy informují Komisi, pokud vývoj dovozu vyžaduje ochranná opatření nebo opatření proti odklonu obchodu. Tyto informace musí obsahovat dostupné důkazy určené na základě kritérií uvedených podle případu v článcích 1, 2 nebo 3. Komise neprodleně předá tyto informace všem členským státům.

3. Před zahájením šetření oznámí Komise Číně svůj záměr zahájit šetření. K oznámení může přiložit výzvu ke konzultacím, aby se vyjasnila situace ohledně záležitostí uvedených podle případu v článku 1, 2 nebo 3 a aby bylo dosaženo oboustranně uspokojivého řešení.

4. Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, a konzultace podle odstavce 3 nevedly k oboustranně uspokojivému řešení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jakmile Komise určí, že je třeba takové řízení zahájit, informuje o tom členské státy.

5. V oznámení o zahájení řízení vyhlásí Komise zahájení šetření, rozsah šetření, označí dotčený produkt, uvede souhrn získaných informací a stanoví, že je nutno jí předložit všechny užitečné informace; dále stanoví lhůty, v nichž se mohou účastníci řízení přihlásit, vyjádřit písemné stanovisko a předat informace, pokud tato stanoviska a informace mají být vzaty v úvahu při šetření; v oznámení je dále nutno stanovit lhůtu, během níž mohou účastníci řízení podat žádost o slyšení před Komisí podle čl. 6 odst. 4.

6. S výjimkou závažných důvodů se v téže věcné záležitosti nezahájí žádné šetření týkající se ochranných opatření ve smyslu čl. 1 odst. 1, dokud neuplyne alespoň jeden rok od ukončení šetření předcházejícího.

7. Šetření není překážkou pro celní odbavení.

1. Po zahájení řízení započne Komise šetření. Toto šetření se současně týká existence zvýšení dovozu i narušení trhu nebo existence odklonu obchodu. Existence zvýšení dovozu a narušení trhu se vyšetřují současně. Aby bylo určení reprezentativní, zvolí se období šetření. K informacím, které se týkají pozdějšího období, se zpravidla nepřihlíží.

2. Komise vyhledá všechny informace, které považuje za nezbytné pro určení v souladu s kritérii uvedenými podle případu v článku 1, 2 nebo 3, a pokud to uzná za vhodné, snaží se tyto informace ověřit.

3. Komise může požádat členské státy, aby jí předaly informace, a členské státy podniknou všechna potřebná opatření, aby její žádosti vyhověly. Pokud se jedná o informace obecného zájmu nebo pokud o jejich předání požádal členský stát, postoupí Komise tyto informace členským státům, pokud nejsou důvěrné; v tom případě postoupí výtah, který nemá důvěrnou povahu.

4. Komise vyslechne účastníky řízení, kteří se sami přihlásí v souladu s čl. 5 odst. 5, a čínskou vládu, pokud o to písemně požádají ve lhůtě stanovené v oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a prokáží, že jsou účastníky řízení, že mohou být výsledkem řízení skutečně dotčeni a že existují zvláštní důvody pro jejich slyšení.

5. Požádají-li o to účastníci řízení, kteří se sami přihlásili v souladu s čl. 5 odst. 5, a čínská vláda, je jim poskytnuta příležitost setkat se s účastníky, které zastupují opačné zájmy, aby mohly být vyjádřeny opačné názory a předloženy protiargumenty. Při poskytování těchto příležitostí je třeba přihlédnout k nutnosti zachovat důvěrnost informací a k praktickým potřebám účastníků. Účastníci řízení nejsou povinni účastnit se setkání a jejich nepřítomnost není na újmu jejich práv. K ústním informacím poskytnutým podle tohoto odstavce Komise přihlédne pouze tehdy, jsou-li jí později potvrzeny písemně.

6. Účastníci řízení, kteří se sami přihlásili podle čl. 5 odst. 5, a čínská vláda mohou na základě písemné žádosti nahlížet do všech informací, které poskytl Komisi některý účastník šetření, kromě interních dokumentů úřadů Společenství nebo členských států, pokud jsou tyto informace významné pro uplatnění jejich argumentů a nejsou důvěrné ve smyslu článku 17 a jsou při šetření používány. Tito účastníci se mohou k těmto informacím vyjádřit a k jejich stanoviskům se přihlédne, pokud jsou v odpovědi řádně doložena.

7. Při řízeních zahájených podle čl. 5 odst. 4 se šetření ukončí pokud možno do devíti měsíců od zahájení šetření. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena o další dobu nejvýše dvou měsíců; v tom případě zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropských společenství oznámení o době prodloužení se shrnutím důvodů.

1. Prozatímní ochranná opatření se použijí za naléhavých okolností, kdy by odklad způsobil těžko napravitelnou škodu, na základě předchozího určení, že dovoz působí nebo hrozí způsobit narušení trhu pro výrobní odvětví Unie, a pokud zájem Unie vyžaduje zásah. Komise přijímá tato prozatímní opatření poradním postupem podle čl. 15 odst. 2. V naléhavých případech se použije čl. 15 odst. 4.

2. Pokud některý členský stát požádá Komisi o okamžitý zásah a pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, rozhodne Komise nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.

3. Komise uvědomí neprodleně Radu a členské státy o každém rozhodnutí přijatém podle odstavců 1 a 2. Rada může kvalifikovanou většinou přijmout jiné rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ji Komise uvědomila podle tohoto odstavce.

4. Prozatímní ochranná opatření mohou mít mimo jiné podobu cel a množstevních omezení na dovoz produktů pocházejících z Číny.

5. Doba trvání prozatímních ochranných opatření nesmí přesáhnout 200 dnů.

6. Pokud jsou prozatímní ochranná opatření zrušena, protože nebyly splněny podmínky uvedené podle případu v článku 1, 2 nebo 3, všechna cla vybraná v důsledku prozatímních opatření se automaticky vrací. Použije se postup stanovený v článku 235 a následujících nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství(Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).).

1. Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že jsou splněny podmínky uvedené podle případu v článku 1, 2 nebo 3, a zájem Unie vyžaduje zásah v souladu s článkem 19, požádá Komise o konzultace s čínskou vládou za účelem nalezení oboustranně uspokojivého řešení.

2. Pokud konzultace uvedené v odstavci 1 tohoto článku nevedou do 60 dní od obdržení žádosti o konzultace k oboustranně uspokojivému řešení, uloží se přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3 konečná ochranná opatření nebo opatření proti odklonu obchodu. V naléhavých případech se použije čl. 15 odst. 5.

3. Pokud o uložení opatření Komise požádal některý členský stát, přijme Komise rozhodnutí nejpozději do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti.

4. Rozhodnutí Komise přijatá podle tohoto článku se sdělují Radě a členským státům. Každý členský stát může do jednoho měsíce ode dne sdělení předložit rozhodnutí Radě.

5. Pokud se členský stát předloží Radě rozhodnutí Komise, může Rada rozhodnutí Komise kvalifikovanou většinou potvrdit, změnit nebo zrušit.

Pokud Rada do tří měsíců poté, co jí byla záležitost předložena, nepřijme rozhodnutí, považuje se rozhodnutí Komise za zrušené.

6. Pokud to vyžadují zájmy Společenství, může Rada na návrh Komise vypracovaný v souladu s podmínkami uvedenými v této hlavě přijmout kvalifikovanou většinou vhodná opatření.

7. Konečná opatření mohou mít mimo jiné podobu cel a množstevních omezení na dovoz produktů pocházejících z Číny.

1. Ochranné opatření zůstává v platnosti pouze po takovou dobu, která je nezbytná pro zabránění narušení trhu nebo jeho nápravu. Toto období nesmí přesáhnout čtyři roky, pokud není prodlouženo podle čl. 12 odst. 1.

2. Opatření proti odklonu obchodu jsou zrušena nejpozději do 30 dnů po pozbytí účinnosti opatření, které učinil dotyčný člen WTO proti dovozu z Číny.

1. Původní doba trvání ochranného opatření může být prodloužena, pokud se zjistí, že

• další trvání ochranného opatření je nezbytné, aby se zabránilo narušení trhu nebo se napravilo, a

• výrobci Společenství prokazatelně provádějí přizpůsobení.

2. Rozhodnutí o prodloužení jsou přijímána podle tohoto nařízení postupy uplatňovanými při šetření a podle stejných postupů jako v případě původních opatření. Prodloužené opatření nesmí být více omezující než opatření na konci původní doby.

3. Po dobu uplatňování ochranného opatření může Komise na žádost členských států nebo z vlastního podnětu posoudit jeho účinky a ověřit, zda je jeho zachování nadále nezbytné.

Pokud se Komise domnívá, že je zachování opatření nadále nezbytné, uvědomí v tomto smyslu členské státy.

4. Pokud se Komise domnívá, že je třeba některé ochranné opatření zrušit nebo změnit, učiní tak přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.

1. Opatření proti odklonu obchodu se přezkoumávají v okamžiku, kdy člen WTO, jehož opatření bylo základem pro uložení opatření proti odklonu obchodu podle tohoto nařízení, oznámí Výboru WTO pro ochranná opatření změnu tohoto opatření.

2. Ustanovení čl. 12 odst. 3 a 4 se použijí obdobně na opatření proti odklonu obchodu.

1. Prozatímní nebo konečná opatření se ukládají nařízením. Jestliže mají tato opatření podobu cel, vybírají je členské státy ve formě, v sazbě a za ostatních podmínek, které jsou stanoveny v nařízení o uložení těchto opatření. Tato cla se vybírají nezávisle na clech, daních a jiných poplatcích běžně vybíraných při dovozu.

2. Nařízení o uložení prozatímních nebo konečných opatření a nařízení nebo rozhodnutí o zastavení nebo pozastavení šetření nebo řízení se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie. Tato nařízení nebo rozhodnutí obsahují zejména popis produktu a shrnutí skutečností a úvah, o něž se opírají určení o zvýšení dovozu a narušení trhů, přičemž se bere v úvahu nutnost chránit důvěrné informace. Opis nařízení nebo rozhodnutí se v každém případě zašle známým účastníkům řízení a čínské vládě. Tento odstavec se použije obdobně i na přezkum.

3. Na základě tohoto nařízení mohou být přijaty zvláštní předpisy, zejména pokud se jedná o společné vymezení pojmu původ zboží obsažené v nařízení (EHS) č. 2913/92.

4. V zájmu Unie může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců účinnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise poradním postupem podle čl. 15 odst. 2 prodloužit o další období, které nesmí překročit dobu jednoho roku.

5. Členské státy podávají Komisi každý měsíc zprávu o dovozu produktů, které jsou předmětem šetření a opatření, a o výši cla vybraného na základě tohoto nařízení.

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 20. února 2014. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 22 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 22 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009(Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

5. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

1. Komise provádí, pokud to považuje za vhodné, inspekce na místě, aby prověřila písemnosti vývozců, výrobců, dovozců a zájmových svazů vývozců, výrobců nebo dovozců a výrobních odvětví Společenství za účelem ověření poskytnutých informací o existenci zvýšení dovozu a narušení trhu nebo odklonu obchodu. Bez řádného a včasného vyplnění dotazníku nelze inspekci na místě provést.

2. Komise může v případě potřeby provádět šetření ve třetích zemích, pokud s tím účastníci řízení souhlasí, pokud to oznámí vládě příslušné země a pokud tato vláda nevznese proti šetření námitky. Jakmile Komise obdrží souhlas účastníků řízení, měla by sdělit zemi původu nebo vývozu jména a adresy účastníků, v nichž budou inspekce na místě probíhat, a dohodnuté termíny.

3. Účastníci řízení budou vyrozuměni, jaké druhy informací budou při inspekci na místě ověřovány a které další informace je při nich nutné předložit, čímž není vyloučeno, že v průběhu inspekce na místě budou vyžádány další podrobnosti s ohledem na získané informace.

4. Při šetřeních podle odstavců 1, 2 a 3 jsou Komisi nápomocni úředníci těch členských států, které o to požádají.

1. Se všemi informacemi důvěrné povahy (například proto, že by jejich vyzrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro soutěžitele nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informace nebo osobu, od níž byly informace získány) nebo důvěrně poskytnutými účastníky šetření zacházejí orgány Společenství jako s důvěrnými informacemi, jsou-li pro to udány oprávněné důvody.

2. Účastníci řízení, kteří sdělili důvěrné informace, jsou vyzváni, aby předložili výtah, který nemá důvěrnou povahu. Výtah musí být natolik podrobný, aby umožňoval přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Za výjimečných okolností mohou účastníci řízení prohlásit, že zpracování výtahu určitých informací není možné. V takových výjimečných případech musí být podáno odůvodnění.

3. Pokud se má za to, že požadavek na důvěrný způsob zacházení není odůvodněný, a pokud poskytovatel informace není ochoten informaci zpřístupnit ani povolit její poskytnutí v obecné nebo souhrnné formě, není třeba k této informaci přihlížet, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že je správná. Žádosti o důvěrné zacházení s informacemi nesmějí být zamítány svévolně.

4. Tímto článkem není dotčeno poskytování obecných informací úřady Společenství, a zejména odůvodňování rozhodnutí přijatých na základě tohoto nařízení, ani poskytování důkazů, ze kterých úřady Společenství vycházely, pokud je to nezbytné k objasnění těchto důvodů v soudním řízení. Při poskytování informací je třeba vzít v úvahu oprávněné zájmy účastníků řízení na ochraně jejich obchodních nebo státních tajemství.

5. Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy, informace o konzultacích podle článku 12 nebo podle čl. 5 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 a interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo orgány členských států se nesdělují veřejnosti ani žádnému účastníku řízení, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.

6. Informace získané na základě tohoto nařízení lze použít pouze k tomu účelu, ke kterému byly vyžádány.

1. Účastníci řízení a čínská vláda mohou požádat o poskytnutí informací o podrobnostech týkajících se zásadních skutečností a úvah, na jejichž základě byla uložena prozatímní opatření. O poskytnutí informací je nutné požádat písemně bezprostředně po uložení prozatímních opatření a informace musí být poskytnuty písemně co nejdříve.

2. Účastníci řízení uvedení v odstavci 1 mohou požádat o konečné informace o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno doporučit uložení konečných ochranných opatření nebo opatření proti odklonu obchodu nebo zastavení šetření nebo řízení, aniž by bylo přijato opatření, přičemž se zvláštní pozornost věnuje informacím o skutečnostech a úvahách, které se liší od těch, jež byly použity při rozhodování o prozatímních opatřeních.

3. Žádosti o poskytnutí konečných informací musí být podány písemně Komisi a v případech, kdy bylo uloženo prozatímní opatření, nejpozději jeden měsíc po zveřejnění informace o uložení tohoto opatření. Pokud nebylo uloženo prozatímní opatření, mohou účastníci řízení požádat o poskytnutí konečných informací ve lhůtě stanovené Komisí.

4. Konečné informace jsou poskytovány písemně. Poskytují se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před přijetím konečného rozhodnutí nebo před předložením návrhu Komise na přijetí konečných opatření podle článků 8 a 9, přičemž se řádně přihlíží k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve poté. Poskytnutím informací není dotčeno žádné následné rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.

5. Ke stanoviskům učiněným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, jsou-li obdržena ve lhůtě, kterou stanoví Komise v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů.

1. K určení, zda je v zájmu Společenství přijmout určitá opatření, je třeba celkově posoudit všechny zájmy, včetně zájmů domácích výrobních odvětví, uživatelů a spotřebitelů, přičemž určení podle tohoto článku se učiní pouze tehdy, byla-li všem účastníkům řízení dána příležitost vyjádřit své stanovisko podle odstavce 2. Opatření nesmějí být uplatňována, pokud orgány na základě všech předložených informací dospějí jednoznačně k názoru, že jejich uplatňování není v zájmu Společenství.

2. Aby mohly orgány při rozhodování, zda je přijetí opatření v zájmu Společenství, při přihlížení ke všem stanoviskům a informacím vycházet z pevného základu, mohou se dovozci a jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření přihlásit a poskytnout Komisi informace. Tyto informace nebo jejich odpovídající shrnutí budou zpřístupněny ostatním účastníkům řízení uvedeným v tomto odstavci, kteří se k nim mohou vyjádřit.

3. Účastníci řízení, kteří se zachovali podle odstavce 2, mohou požádat o ústní jednání. Žádostem se vyhoví, pokud jsou podány ve lhůtách uvedených v odstavci 2 a pokud uvádějí důvody pro ústní jednání s ohledem na zájem Společenství.

4. Účastníci řízení, kteří se zachovali podle odstavce 2, se mohou vyjádřit k uplatňování uložených prozatímních opatření. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato vyjádření obdržena ve lhůtě jednoho měsíce po počátku uplatňování těchto opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním účastníkům řízení, kteří se k nim mohou vyjádřit.

5. Komise posoudí všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto posouzení a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru jakožto součást návrhu opatření předloženého podle článku 9 tohoto nařízení. K názorům vyjádřeným ve výboru by Komise měla přihlédnout za podmínek stanovených nařízením (EU) č. 182/2011.

6. Účastníci řízení, kteří postupovali podle odstavce 2, mohou požádat, aby jim byly sděleny skutečnosti a úvahy, z nichž budou pravděpodobně vycházet konečná rozhodnutí. Tyto informace se poskytují v co nejširší míře, aniž je jimi dotčeno jakékoli následné rozhodnutí Komise.

7. K informacím se přihlíží pouze tehdy, jsou-li podloženy skutečnými důkazy, které potvrzují jejich správnost.

1. Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení Rady (ES) č. 1225/2009(Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).).

1. Dovoz produktů pocházejících z Číny do Společenství se uskutečňuje bez omezení, s výjimkou omezeného počtu produktů pocházejících z Číny, které vzhledem k citlivosti některých výrobních odvětví Společenství podléhají množstevním kvótám na úrovni Společenství.

2. Tyto kvóty budou použitelné do roku 2005 v ročních úrovních uvedených v tabulce přílohy I. Tato nová příloha nahrazuje přílohu II nařízení (ES) č. 519/94.

1. Metoda přidělování dodatečných množství na roky 2002 a 2003 vycházející ze zvýšení kvót uvedeného v příloze II a přiměřeného období pro jejich využití se stanoví nařízením Komise.

2. Pro následující roky se při přidělování dovozních licencí pro kvóty uvedené v příloze I použijí postupy stanovené v nařízení Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7. března 1994 o postupu Společenství při správě množstevních kvót(Úř. věst. L 66, 10.3.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 138/96 (Úř. věst. L 21, 27.1.1996, s. 6).).

1. Ustanovení čl. 1 odst. 2 druhé odrážky, čl. 1 odst. 3, přílohy II uvádějící seznam kvót pro některé produkty pocházející z Číny, příloha III uvádějící seznam produktů pocházejících z Číny, které podléhají kontrolním opatřením, a odkazy na přílohu III v čl. 1 odst. 4 a v čl. 4 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 519/94 se zrušují.

2. Albánie, Čína, Gruzie, Kyrgyzstán, Moldavsko a Mongolsko se vypouštějí z přílohy I nařízení Rady (ES) č. 519/94.

3. Komise může po konzultaci s výborem zřízeným článkem 4 nařízení (ES) č. 519/94 nařízením měnit přílohu I nařízení (ES) č. 519/94 tak, aby země byly ze seznamu třetích zemí uvedeného v této příloze vypuštěny, když se stanou členy WTO.

1. Tímto nařízení není dotčeno uplatňování předpisů, které zřizují společnou organizaci zemědělských trhů, nebo z nich odvozených správních předpisů Společenství nebo vnitrostátních správních předpisů nebo zvláštních předpisů týkajících se zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů; použije se doplňkově.

2. Hlava I se nevztahuje na produkty, u kterých tyto předpisy vyžadují použití množstevních omezení dovozu, jak je uvedeno v odstavci 1.

3. Hlava I se nevztahuje na produkty, na které se vztahují kvóty uvedené v příloze I, a to po dobu platnosti těchto kvót.

4. Použitelnost opatření uložených na základě tohoto nařízení končí nejpozději dne 11. prosince 2013.