s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 790/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se Radě vyhrazují prováděcí pravomoci v oblasti určitých podrobných předpisů a praktických postupů týkajících se hraničních kontrol a ostrahy hranic [1],

s ohledem na podnět Italské republiky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) S ohledem na stupeň harmonizace kritérií pro odepření vstupu na vnějších hranicích členských států je žádoucí, aby bylo možno zjistit důvody pro předchozí rozhodnutí o odepření vstupu cizinci. Je proto nezbytné používat jednotný formulář pro odepření vstupu, který zahrnuje kategorizace možných důvodů odepření, a uvést v cestovním pase dotyčného cizince důvod nebo důvody pro odepření. Proto by měla být změněna Společná příručka [2]. Možnosti odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu jsou stanoveny ve vnitrostátních předpisech;

(2) V souladu s články 1 a 2 protokolu o postoji Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijetí tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí rozvíjí schengenské acquis ve smyslu hlavy IV části 3 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijme toto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátní právu.

(3) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, používání a rozvoji schengenského acquis [3], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody [4].

(4) Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [5]; Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(5) Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [6]; Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(6) Toto rozhodnutí je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: