1. Pro účely tohoto nařízení se „styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ rozumí zástupce členského státu vyslaný imigračním úřadem nebo jiným příslušným orgánem do zahraničí, aby navázal a udržoval styky s orgány hostitelské země s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a boji proti němu, navracení ilegálních přistěhovalců a řízení legální migrace osob.

2. Pro účely tohoto nařízení se za styčné úředníky pro přistěhovalectví považují také styční úředníci zabývající se otázkami přistěhovalectví v rámci svých úkolů.

3. Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou být na přiměřenou dobu, kterou stanoví vysílající členský stát, vysláni do vnitrostátních konzulárních úřadů členských států ve třetích zemích nebo do příslušných orgánů jiných členských států, ale též do příslušných orgánů třetích zemí a mezinárodních organizací.

4. Tímto nařízením nejsou dotčeny úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví v rámci jejich povinností podle vnitrostátního práva, politik nebo postupů nebo podle zvláštních dohod uzavřených s hostitelskou zemí nebo mezinárodními organizacemi.

1. Každý členský stát zajistí, aby jeho styční úředníci pro přistěhovalectví navázali a udržovali přímé styky s příslušnými orgány v hostitelské zemi a příslušnými organizacemi v hostitelské zemi s cílem usnadnit a urychlit shromažďování a výměnu informací.

2. Styční úředníci pro přistěhovalectví shromažďují informace pro použití na operativní úrovni, na strategické úrovni nebo na obou úrovních. Tyto informace se týkají zejména

• přílivu ilegálních přistěhovalců pocházejících z hostitelské země nebo jí procházejících,

• tras ilegálních přistěhovalců mířících na území členských států,

• způsobu provedení, včetně použitých dopravních prostředků, účasti zprostředkovatelů atd.,

• existence a činnosti zločineckých organizací zabývajících se převaděčstvím,

• případů a událostí, které jsou nebo mohou být příčinou nového vývoje, pokud jde o přílivy ilegálních přistěhovalců,

• metod používaných pro padělání nebo pozměňování dokladů totožnosti a cestovních dokladů,

• způsobů a prostředků pomoci orgánům v hostitelských zemích při předcházení tomu, aby přílivy ilegálních přistěhovalců vznikaly na jejich území nebo těmito územími procházely,

• způsobů a prostředků usnadňování návratu a vracení ilegálních přistěhovalců do jejich zemí původu,

• právních předpisů a právní praxe vztahující se na výše uvedené záležitosti,

• informací předávaných prostřednictvím systému včasného varování.

3. Styční úředníci pro přistěhovalectví jsou rovněž oprávněni poskytovat pomoc při určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a usnadňování jejich návratu do země původu.

4. Členské státy zajistí, aby jejich styční úředníci pro přistěhovalectví plnili své úkoly v rámci svých povinností a v souladu s ustanoveními, včetně ustanovení na ochranu osobních údajů, obsaženými v jejich vnitrostátním právu a dohodách či ujednáních uzavřených s hostitelskými zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

1. Členské státy se systematicky a neprodleně vzájemně informují o případném vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví, včetně popisu jejich povinností a uvědomí též Radu a Komisi. Komise zašle souhrn těchto informací Radě a členským státům.

2. Každý členský stát rovněž informuje ostatní členské státy o svých záměrech vyslat styčné úředníky pro přistěhovalectví do třetích zemí tak, aby bylo ostatním členským státům umožněno vyjádřit zájem o uzavření dohody o spolupráci s dotyčným členským státem o takovém vyslání podle článku 5.

3. Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou zveřejněny na bezpečné webové informační a koordinační síti pro služby řízení migrace členských států zřízené rozhodnutím Rady 2005/267/ES(Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48.) (dále jen „síť ICONet“) v oddíle věnovaném sítím styčných úředníků pro přistěhovalectví. Komise předá uvedené informace také Radě.

1. Členské státy zajistí, aby jejich styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do stejných třetích zemí nebo regionů vytvořili mezi sebou místní nebo regionální sítě pro spolupráci. V rámci těchto sítí vykonávají styční úředníci pro přistěhovalectví zejména tyto činnosti:

• setkávají se pravidelně i v případě potřeby,

• vyměňují si informace a praktické zkušenosti, zejména na zasedáních a prostřednictvím sítě ICONet,

• vyměňují si případně informace o zkušenostech ohledně dostupnosti ochrany pro žadatele o azyl,

• případně koordinují své postoje ohledně styků s dopravci,

• v případě potřeby navštěvují specializovaná společná školení,

• v případě potřeby organizují informační setkání a školení pro pracovníky diplomatického a konzulárního sboru misí členských států v hostitelské zemi,

• přijímají společné postupy, pokud jde o metody shromažďování a ohlašování strategicky důležitých informací, včetně analýz rizik, příslušným orgánům vysílajících členských států,

• přispívají do pololetních zpráv o společných činnostech vypracovaných podle čl. 6 odst. 1,

• v případě potřeby navazují pravidelné styky s obdobnými sítěmi v hostitelské zemi a v sousedních třetích zemích,

2. Zástupci Komise a Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (dále jen „agentura Frontex“) zřízené nařízením Rady (ES) č. 2007/2004(Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.) se mohou účastnit zasedání organizovaných v rámci sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví; vyžadují-li to však operativní důvody, mohou se zasedání konat i bez přítomnosti uvedených zástupců. V případě potřeby mohou být též přizvány jiné subjekty a orgány.

3. Členský stát, který předsedá Radě Evropské unie, přebírá podnět k pořádání takových zasedání. Není-li předsedající členský stát v dotčené zemi nebo regionu zastoupen, přebírá podnět k pořádání zasedání členský stát zastupující předsednictví. Tato zasedání se mohou konat také na podnět jiných členských států.

1. Členské státy mohou uzavřít dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu o tom, že styční úředníci pro přistěhovalectví, kteří jsou členským státem vysláni do třetí země nebo mezinárodní organizace, budou též zastupovat zájmy jednoho nebo více dalších členských států.

2. Členské státy se mohou též dohodnout, že si styční úředníci pro přistěhovalectví mezi sebou některé úkoly rozdělí.

1. Na konci každého pololetí vypracuje členský stát, který předsedá Radě Evropské unie, nebo v případě, že tento členský stát není v dotčené zemi nebo regionu zastoupen, členský stát zastupující předsednictví pro Evropský parlament, Radu a Komisi zprávu o činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví v konkrétních zemích či regionech, jež jsou pro Evropskou unii předmětem zvláštního zájmu, jakož i o situaci v těchto zemích či regionech ve věcech souvisejících s nedovoleným přistěhovalectvím, přičemž vezme v úvahu všechny relevantní aspekty, včetně lidských práv. Po konzultaci s členskými státy a Komisí by měl výběr konkrétních zemí či regionů, jež jsou pro Evropskou unii předmětem mimořádného zájmu, vycházet z objektivních migračních ukazatelů, jako například statistiky týkající se nedovoleného přistěhovalectví a analýzy rizik a jiných relevantních informací nebo zpráv vypracovaných agenturou Frontex a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, a zohledňovat celkovou politiku vnějších vztahů Unie.

2. Zprávy členských států uvedené v odstavci 1 jsou vypracovávány v souladu se vzorem vypracovaným podle rozhodnutí Komise 2005/687/ES ze dne 29. září 2005 o formě zprávy o činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a o situaci v hostitelské zemi ohledně ilegálního přistěhovalectví(Úř. věst. L 264, 8.10.2005, s. 8.) a obsahují příslušná kritéria výběru.

3. Komise na základě zpráv členských států uvedených v odstavci 1, které zohlední relevantní aspekty lidských práv, každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě faktické shrnutí, a je-li to vhodné, doporučení týkající se vývoje sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví.