(1) Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností [Pozn: Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34 . Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Rady 2005/673/ES ( Úř. věst. L 254, 30.9.2005, s. 69 ).] by měla být stanovena vhodná opatření pro zajištění toho, aby vozidla schváleného typu, která patří do kategorie M a do kategorie N , směla být uváděna na trh pouze tehdy, pokud jsou opětně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnosti vozidla a opětně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnosti vozidla.

(2) Opětná použitelnost součástí a recyklovatelnost a využitelnost materiálů představují podstatnou část strategie Společenství v oblasti nakládání s odpady. Je proto třeba od výrobců vozidel a jejich dodavatelů vyžadovat, aby zohlednili tato hlediska již v počátečních fázích vývoje nových vozidel a usnadnili tak zpracování vozidel po dosažení konce jejich životnosti.

(3) Tato směrnice je jednou ze samostatných směrnic v rámci systému Společenství pro schvalování typu celého vozidla, stanoveného směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [Pozn: Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1 . Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/49/ES ( Úř. věst. L 194, 26.7.2005, s. 12 ).] .

(4) Systém schvalování typu celého vozidla je nyní povinný pro vozidla kategorie M a v blízké budoucnosti bude rozšířen na všechny kategorie vozidel. Je proto nezbytné zahrnout do systému schvalování typu celého vozidla opatření týkající se opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti vozidel.

(5) V souladu s tím je také nezbytné stanovit opatření, která zohlední, že se na vozidla kategorie N dosud nevztahuje systém schvalování typu celého vozidla.

(6) Výrobce by měl dát schvalovacímu orgánu k dispozici veškeré odpovídající technické informace týkající se konstrukčních materiálů a jejich příslušných hmotností, aby bylo možné ověřit kalkulace výrobce podle normy ISO 22628: 2002.

(7) Kalkulace výrobce mohou být při schvalování typu vozidla řádně ověřeny pouze tehdy, pokud výrobce zavedl uspokojivá opatření a postupy pro zpracování veškerých informací, které získá od svých dodavatelů. Dříve, než může být uděleno jakékoli schválení typu, by měl příslušný subjekt taková opatření a postupy předběžně zhodnotit a měl by vystavit certifikát, ve kterém uvede, že jsou uspokojivé.

(8) Důležitost různých vstupů do kalkulace míry recyklovatelnosti a využitelnosti musí být hodnocena v souladu s postupy zpracování vozidel s ukončenou životností. Výrobce by proto měl doporučit strategii zpracování vozidel s ukončenou životností a měl by příslušný subjekt s touto strategií podrobně seznámit. Tato strategie by měla být založena na ověřených technologiích, které jsou dostupné nebo které jsou ve vývoji v době žádosti o schválení typu vozidla.

(9) Vozidla zvláštního určení jsou navržena k výkonu zvláštních funkcí a vyžadují zvláštní úpravy karoserie, které nejsou zcela pod kontrolou výrobce. V důsledku toho není možno dostatečně přesným způsobem vykalkulovat míru recyklovatelnosti ani využitelnosti. Taková vozidla by měla být vyňata z požadavků na kalkulaci.

(10) Nedokončená vozidla tvoří významnou část vozidel kategorie N . Výrobce základního vozidla není schopen vykalkulovat míru recyklovatelnosti a využitelnosti dokončeného vozidla, protože ve fázi návrhu základního vozidla nejsou údaje o následných fázích konstrukce k dispozici. Je proto vhodné požadovat pouze, aby požadavky této směrnice splňovalo základní vozidlo.

(11) Vozidla vyráběná v malých sériích mají velmi omezený podíl na trhu, takže by pro životní prostředí bylo jen malým přínosem, kdyby tato vozidla musela splňovat požadavky této směrnice. Je proto vhodné vyjmout je z působnosti některých ustanovení této směrnice.

(12) Podle směrnice 2000/53/ES by měla být přijata v zájmu bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí vhodná opatření, aby se zabránilo opětnému používání určitých součástí, které byly demontovány z vozidel s ukončenou životností. Tato opatření by se měla omezit na opětné používání součástí při výrobě nových vozidel.

(13) Z ustanovení této směrnice vyplyne pro výrobce povinnost poskytovat ke schvalování typu nové údaje, a proto by měly být tyto údaje obsaženy ve směrnici 70/156/EHS, která stanoví vyčerpávající seznam údajů, které je nutno předložit při schvalování typu. Je tedy nutné uvedenou směrnici odpovídajícím způsobem změnit.

(14) Opatření nezbytná pro přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku by měla být přijímána v souladu s regulativním postupem podle čl. 13 odst. 3 směrnice 70/156/EHS.

(15) Jelikož cíle této směrnice, totiž minimalizovat dopad vozidel s ukončenou životností na životní prostředí požadavkem, aby byla vozidla již od koncepční fáze navrhována s cílem usnadnit opětné používání, recyklaci a využívání, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může ho být proto z důvodu rozsahu činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(16) Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů [Pozn: Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1 .] budou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,