Pro účely této směrnice se rozumí:

1. Tato směrnice se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří požádají o přijetí na území členského státu pro účely provedení výzkumného projektu.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

1. Touto směrnicí nejsou dotčena příznivější ustanovení:

2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat předpisy příznivější pro osoby, na které se směrnice vztahuje.

1. Každá výzkumná organizace, která si přeje přijmout jako hostitelská organizace výzkumného pracovníka v rámci postupu přijímání stanoveného touto směrnicí, musí být nejdříve pro tento účel schválena dotyčným členským státem.

2. Schvalování výzkumných organizací musí být v souladu s postupy stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí členských států. Žádosti o schválení podávají veřejné i soukromé organizace v souladu s těmito postupy na základě svých statutárních povinností nebo předmětu podnikání, přičemž náležitě prokáží, že se zabývají výzkumem.

Schválení udělené výzkumné organizaci platí po dobu nejméně pěti let. Ve výjimečných případech mohou členské státy udělit schválení na kratší dobu.

3. Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy požadovat písemný závazek výzkumné organizace, že v případě, kdy výzkumný pracovník neoprávněně setrvá na území dotyčného členského státu, ponese uvedená organizace odpovědnost za náhradu nákladů souvisejících s jeho pobytem a navrácením, které byly hrazeny z veřejných prostředků. Finanční odpovědnost výzkumné organizace končí nejpozději šest měsíců po skončení dohody o hostování.

4. Členské státy mohou stanovit, že do dvou měsíců ode dne skončení dotyčné dohody o hostování předloží schválená organizace příslušným orgánům, které členské státy k tomuto účelu určí, potvrzení o provedení prací v rámci každého z výzkumných projektů, k nimž byla podepsána dohoda o hostování podle článku 6.

5. Příslušné orgány v každém členském státě pravidelně zveřejňují a aktualizují seznamy výzkumných organizací schválených pro účely této směrnice.

6. Členský stát může kromě jiných opatření odmítnout prodloužit schválení výzkumné organizace nebo rozhodnout o odnětí tohoto schválení, jestliže daná výzkumná organizace přestane splňovat podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 nebo jestliže bylo schválení získáno podvodem či pokud výzkumná organizace podepsala dohodu o hostování se státním příslušníkem třetí země podvodným nebo nedbalým způsobem. Je-li schválení zamítnuto nebo odňato, může být dotyčné organizaci uložen zákaz znovu podat žádost o schválení po dobu až pěti let ode dne zveřejnění rozhodnutí o odnětí nebo neprodloužení schválení.

7. Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech určit důsledky odnětí schválení nebo zamítnutí prodloužení schválení pro stávající dohody o hostování uzavřené v souladu s článkem 6, jakož i důsledky pro povolení k pobytu dotyčných výzkumných pracovníků.

1. Výzkumná organizace, která si přeje přijmout jako hostitelská organice výzkumného pracovníka, podepíše s tímto pracovníkem dohodu o hostování, kterou se výzkumný pracovník zaváže provést výzkumný projekt a organizace se zaváže výzkumného pracovníka k tomuto účelu přijmout jako hostitelská organizace, aniž je dotčen článek 7.

2. Výzkumná organizace může dohodu o hostování podepsat pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

3. Po podpisu dohody o hostování může být po výzkumné organizaci v souladu s vnitrostátními právními předpisy požadováno, aby výzkumnému pracovníkovi poskytla individuální prohlášení o převzetí finanční odpovědnosti za náklady ve smyslu čl. 5 odst. 3.

4. Dohoda o hostování automaticky končí, jestliže výzkumný pracovník není přijat nebo jestliže mezi výzkumným pracovníkem a výzkumnou organizací dojde k ukončení právního vztahu.

5. Výzkumné organizace neprodleně vyrozumí orgán určený k tomuto účelu členskými státy o každé okolnosti, která by mohla zabránit provádění dané dohody o hostování.

1. Státní příslušník třetí země žádající o přijetí pro účely stanovené v této směrnici:

Členské státy zkontrolují, zda jsou všechny podmínky uvedené v písmenech a), b), c) a d) splněny.

2. Členské státy mohou také kontrolovat podmínky, na nichž byla dohoda o hostování založena a uzavřena.

3. Po ukončení kontroly uvedené v odstavcích 1 a 2 s kladným výsledkem jsou výzkumní pracovníci přijati na území členských států pro účely provádění dohody o hostování.

1. Rozhodne-li členský stát o udělení povolení k pobytu rodinným příslušníkům výzkumného pracovníka, je doba platnosti jejich povolení k pobytu shodná s dobou platnosti povolení k pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi, pokud to doba platnosti jejich cestovních dokladů umožňuje. V řádně odůvodněných případech může být doba platnosti povolení k pobytu rodinného příslušníka výzkumného pracovníka zkrácena.

2. Vydání povolení k pobytu rodinným příslušníkům výzkumného pracovníka přijatého do členského státu nesmí být podmíněno požadavkem na minimální dobu pobytu výzkumného pracovníka.

1. Členské státy mohou odejmout nebo odmítnout prodloužit povolení k pobytu vydané na základě této směrnice, pokud bylo získáno podvodným způsobem nebo pokud vyjde najevo, že jeho držitel nesplňoval nebo již nesplňuje podmínky pro vstup a pobyt stanovené v článcích 6 a 7 nebo svůj pobyt využívá k jiným účelům, než pro které mu byl povolen.

2. Členské státy mohou odejmout nebo odmítnout prodloužit povolení k pobytu z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví.

1. Výzkumní pracovníci přijatí podle této směrnice mohou vyučovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

2. Členské státy mohou pro výukovou činnost stanovit maximální počet hodin nebo dní.

Držitelé povolení k pobytu mají nárok na stejné zacházení jako u státních příslušníků, pokud jde o:

1. Státní příslušník třetí země, který byl přijat jako výzkumný pracovník podle této směrnice, může provádět část svého výzkumu v jiném členském státě za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pobývá-li výzkumný pracovník v jiném členském státě po dobu nejvýše tří měsíců, může být výzkum proveden na základě dohody o hostování uzavřené v prvním členském státě, za předpokladu, že má daný výzkumný pracovník v tomto jiném členském státě dostatečné prostředky a není v něm považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

3. Pobývá-li výzkumný pracovník v jiném členském státě po dobu delší než tři měsíce, mohou členské státy vyžadovat novou dohodu o hostování pro účely provádění výzkumu v dotyčném členském státě. V každém případě musí být ve vztahu k dotyčnému členskému státu splněny podmínky stanovené v článcích 6 a 7.

4. Stanoví-li související právní předpisy pro využívání mobility vízovou povinnost nebo povinnost mít povolení k pobytu, je toto vízum nebo povolení k pobytu uděleno včas ve lhůtě, která nenaruší provádění výzkumu a současně ponechá příslušným orgánům dostatečný čas pro vyřízení žádostí.

5. Členské státy nevyžadují, aby výzkumný pracovník za účelem podání žádosti o vízum nebo povolení k pobytu opustil jejich území.

1. Členské státy určí, zda má žádost o povolení k pobytu podávat výzkumný pracovník nebo dotyčná výzkumná organizace.

2. Žádost se přijímá a posuzuje, jestliže dotyčný státní příslušník třetí země pobývá mimo území členských států, jimiž by chtěl být přijat.

3. Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy přijmout žádost předloženou v okamžiku, kdy se dotyčný státní příslušník třetí země již nachází na jejich území.

4. Státnímu příslušníku třetí země, který podal žádost a splňuje podmínky článků 6 a 7, poskytne dotyčný členský stát všechny prostředky pro získání potřebných víz.

1. Příslušné orgány členských států co nejdříve přijmou rozhodnutí o úplné žádosti a případně stanoví zrychlený postup.

2. Nejsou-li informace poskytnuté na podporu žádosti dostatečné, může být posuzování žádosti pozastaveno a příslušné orgány vyrozumí žadatele o tom, které další informace potřebují.

3. Každé rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k pobytu je dotyčnému státnímu příslušníku třetí země oznámeno v souladu s oznamovacími postupy podle odpovídajících vnitrostátních právních předpisů. V oznámení musí být uvedeny případné opravné prostředky, které může dotyčná osoba využít, a lhůta pro jejich podání.

4. Pokud je žádost zamítnuta nebo povolení k pobytu vydané v souladu s touto směrnicí odňato, má dotyčná osoba právo podat proti tomuto rozhodnutí žalobu k orgánům dotyčného členského státu.

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 12. října 2007.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.