Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky vydané podle čl. 105 odst. 4 Smlouvy(Úř. věst. C 296, 6.12.2003, s. 5.),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 30. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. prosince 2004.),
vzhledem k těmto důvodům:
Článek 1
Předmět
Článek 2
Předkládání údajů
1. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) údaje o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích podle přílohy I. Jedná se o údaje, které jsou definovány v příloze II.
2. Členské státy předkládají údaje Komisi (Eurostatu) ve lhůtách uvedených v příloze I.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, jestliže je v důsledku hospodářských nebo technických změn nutné aktualizovat úrovně geografického členění, úrovně členění institucionálních sektorů a úrovně členění podle ekonomické činnosti uvedené v tabulkách 6, 7 a 8 přílohy I, pokud takové aktualizace neovlivní zátěž, kterou představuje vykazování, ani nezmění použitelný základní koncepční rámec.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, kdykoli je nutné zrušit nebo omezit některé požadavky týkající se datových toků uvedených v příloze I, pokud takové zrušení nebo omezení nesníží kvalitu statistiky vypracovávané podle tohoto nařízení.
Při výkonu těchto pravomocí Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou zátěž pro členské státy ani respondenty.
Dále Komise řádně odůvodní opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci, přičemž ve vhodných případech přihlédne k efektivitě nákladů včetně zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).).
Článek 3
Zdroje údajů
1. Členské státy shromažďují informace požadované podle tohoto nařízení s využitím všech zdrojů, které považují za náležité a vhodné. Tyto zdroje mohou zahrnovat správní zdroje údajů, například obchodní rejstříky.
2. Fyzické a právnické osoby, které jsou povinny poskytovat údaje, při odpovědích dodržují lhůty a definice stanovené vnitrostátními institucemi odpovědnými za shromažďování údajů v členských státech v souladu s tímto nařízením.
3. Pokud nelze požadované údaje shromáždit s vynaložením přiměřených nákladů, lze poskytnout nejlepší možné odhady (včetně nulových hodnot).
Článek 4
Kritéria kvality a zprávy o kvalitě
1. Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které mají být předávány v souladu s článkem 5 tohoto nařízení, použijí kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.
2. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předávaných údajů (dále jen „zpráva o kvalitě“).
3. Při uplatňování kritérií kvality podle odstavce 1 na údaje, kterých se týká toto nařízení, stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů způsob zpracování, strukturu a periodicitu zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.
4. Na základě vhodné analýzy zpráv o kvalitě vyhodnotí Komise (Eurostat) za pomoci Výboru pro Evropský statistický systém uvedeného v čl. 11 odst. 1 kvalitu předávaných údajů a vypracuje a zveřejní zprávu o kvalitě evropských statistik, které jsou předmětem tohoto nařízení. Tato zpráva se předá pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.
5. Členské státy sdělí Komisi (Eurostatu) veškeré významné metodické či jiné druhy změn, které by ovlivnily předávané údaje, do tří měsíců poté, co se změna stane použitelnou. Komise oznámí každé takové sdělení Evropskému parlamentu a ostatním členským státům.
Článek 5
Datové toky
1. Statistika, která má být vypracována, se pro účely předávání Komisi (Eurostatu) sestavuje podle těchto datových toků:
a) měsíční statistika platební bilance;
b) čtvrtletní statistika platební bilance;
c) mezinárodní obchod službami;
d) toky přímých zahraničních investic;
e) stavy přímých zahraničních investic.
2. Komise (Eurostat) a členské státy vyvinou ve spolupráci s příslušnými mezinárodními partnery vhodnou metodiku pro sestavování statistik přímých zahraničních investic založených na koncepci konečného vlastníka vedle zásady bezprostřední protistrany a statistik přímých zahraničních investic rozlišujících přímé zahraniční investice do nových projektů (tzv. investice „na zelené louce“) od převzetí již existujících podniků.
3. Do 20. července 2018 zavede Komise (Eurostat) pilotní studie, které budou prováděny členskými státy a které se budou zabývat ročními statistikami přímých zahraničních investic založenými na koncepci konečného vlastníka a statistikami přímých zahraničních investic rozlišujícími přímé zahraniční investice do nových projektů (tzv. investice „na zelené louce“) od převzetí již existujících podniků. Účelem takových studií bude určit podmínky, včetně metodického rámce, nutné pro zavedení takových nových sběrů údajů týkajících se ročních statistik přímých zahraničních investic, pro posouzení nákladů na související sběry údajů a následnou kvalitu statistik, jakož i pro umožnění posouzení srovnatelnosti údajů mezi jednotlivými zeměmi.
4. V zájmu usnadnění provádění studií uvedených v odstavci 3 může Unie poskytnout členským státům finanční podporu ve formě grantů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).).
5. Do 20. července 2019 vypracuje Komise (Eurostat) zprávu o závěrech studií uvedených v odstavci 3. Tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě a případně v ní určí zbývající podmínky, které je třeba splnit pro vyvinutí metodiky podle odstavce 2.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 s cílem prodloužit o dvanáct měsíců lhůtu pro předkládání zpráv stanovenou v odstavci 5 tohoto článku, pokud Komise v posouzení pilotních studií zmíněném v uvedeném odstavci konstatuje, že je vhodné určit zbývající podmínky.
Při výkonu těchto pravomocí Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly významnou dodatečnou zátěž pro členské státy ani respondenty.
Dále Komise řádně odůvodní opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci, přičemž ve vhodných případech přihlédne k efektivitě nákladů včetně zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009.
7. Do dvanácti měsíců po vydání zprávy uvedené v odstavci 5 Komise tam, kde je to vhodné, a zejména v závislosti na posouzení výsledků pilotních studií Komisí podle odstavce 3 předloží návrh na změnu tohoto nařízení s cílem definovat požadavky na metodiku a údaje pro roční statistiky přímých zahraničních investic založené na koncepci konečného vlastníka a pro roční statistiky přímých zahraničních investic rozlišující přímé zahraniční investice do nových projektů (tzv. investice „na zelené louce“) od převzetí již existujících podniků.
Článek 6
Vykazované období a periodicita
Článek 7
Předávání údajů
Článek 8
Předávání a výměna důvěrných údajů
1. Bez ohledu na pravidla stanovená v čl. 5 odst. 4 nařízení (Euratom, EHS) č. 1588/90, lze mezi Eurostatem a ECB předávat důvěrné údaje v rozsahu nutném k zajištění souladu mezi údaji o platební bilanci Evropské unie a údaji o hospodářském prostoru členských států, které přijaly jednotnou měnu.
2. Odstavec 1 se použije za podmínky, že ECB řádně přihlédne k zásadám definovaným v článku 10 nařízení (ES) č. 322/97 a dodrží podmínky stanovené v článku 14 uvedeného nařízení.
3. Výměna důvěrných údajů podle definice v článku 13 nařízení (ES) č. 322/97 je mezi členskými státy povolena, pokud je nutná k zajištění kvality údajů o platební bilanci Evropské unie.
Členské státy, které obdrží důvěrné údaje od jiných členských států, zacházejí s těmito informacemi jako s důvěrnými.
Článek 9
Šíření
1. Komise (Eurostat) rozšiřuje evropské statistiky vypracované podle tohoto nařízení s periodicitou obdobnou té, kterou určuje příloha I. Tyto statistiky se zpřístupní na webových stránkách Komise (Eurostatu).
2. V souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 223/2009, a aniž je dotčena ochrana statistické důvěrnosti, zajistí členské státy a Komise (Eurostat) rozšiřování údajů a metadat požadovaných podle tohoto nařízení a přesné metodiky použité pro jejich sestavení.
Článek 10
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 3 a čl. 5 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 19. července 2016. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období vypracuje Komise o přenesené pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 a čl. 5 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Předtím, než Komise přijme akt v přenesené pravomoci, vede konzultace s odborníky určenými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.).
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3 a čl. 5 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Článek 11
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém, zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 12
Zprávy o provádění
Zpráva zejména:
a) vyhodnotí kvalitu údajů týkajících se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic;
b) posoudí přínos plynoucí Unii, členským státům a poskytovatelům a uživatelům statistických informací z vypracovaných statistik v poměru k nákladům;
c) určí oblasti možného zlepšení a změn, které jsou na základě získaných výsledků považovány za nutné.
Článek 12a
Spolupráce s jinými výbory
Článek 13
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Tabulka 2 Čtvrtletní platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí
Tabulka 1 Měsíční platební bilance
| Příjmy | Výdaje | Saldo | |
|---|---|---|---|
| Čisté pořízení finančních aktiv | Čistá přírůstek závazků | Bilance |
| Příjmy | Výdaje | Saldo |
|---|
| Čistá změna aktiv | Čistá změna závazků | Bilance |
|---|
| Aktiva | Závazky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Pozice | Přecenění v důsledku změn směnných kurzů | Přecenění v důsledku jiných cenových změn | Pozice | Přecenění v důsledku změn směnných kurzů | Přecenění v důsledku jiných cenových změn | |
Tabulka 3 Mezinárodní obchod službami
| Příjmy | Výdaje | Saldo | |
|---|---|---|---|
| Náhrady zaměstnancům | Geo 5 | Geo 5 | Geo 5 |
Tabulka 4.1 Finanční transakce přímých investic
| Saldo | Čisté pořízení finančních aktiv | Čistý přírůstek závazků |
|---|
Tabulka 4.2 Důchody z přímých investic
| Saldo | Příjmy | Výdaje |
|---|
Tabulka 4.3 – Členění podle činností a zeměpisné členění
| Druh údajů | Zeměpisné členění | Členění podle činností NACE REV. 2 |
|---|
Tabulka 5.1 – Pozice přímých investic
| Saldo | Aktiva | Závazky |
|---|
Tabulka 5.2 Pozice přímých investic: Členění podle činností a zeměpisné členění
| Druh údajů | Zeměpisné členění | Členění podle činností NACE REV. 2 |
|---|
| GEO 1 | GEO 2 | GEO 3 |
|---|---|---|
| ZBYTEK SVĚTA | ZBYTEK SVĚTA | ZBYTEK SVĚTA |
| V rámci eurozóny | V RÁMCI UNIE | |
| Mimo eurozónu | MIMO UNII | |
| V rámci eurozóny | ||
| Mimo eurozónu |
| GEO 4 | GEO 5 | GEO 6 |
|---|---|---|
| ZBYTEK SVĚTA | ZBYTEK SVĚTA | ZBYTEK SVĚTA |
| EVROPA | EVROPA | |
| Členské státy Unie mimo eurozónu | Belgie | Belgie |
| Bulharsko | Bulharsko | |
| Česká republika | Česká republika | |
| Dánsko | Dánsko | |
| Německo | Německo | |
| Estonsko | Estonsko | |
| Irsko | Irsko | |
| Řecko | Řecko | |
| Španělsko | Španělsko | |
| Francie | Francie | |
| Chorvatsko | Chorvatsko | |
| Itálie | Itálie | |
| Kypr | Kypr | |
| Lotyšsko | Lotyšsko | |
| Litva | Litva | |
| Lucembursko | Lucembursko | |
| Maďarsko | Maďarsko | |
| Malta | Malta | |
| Nizozemsko | Nizozemsko | |
| Rakousko | Rakousko | |
| Polsko | Polsko | |
| Portugalsko | Portugalsko | |
| Rumunsko | Rumunsko | |
| Slovinsko | Slovinsko | |
| Slovensko | Slovensko | |
| Finsko | Finsko | |
| Švédsko | Švédsko | |
| Island | Island | |
| Lichtenštejnsko | Lichtenštejnsko | |
| Norsko | Norsko | |
| Švýcarsko | Švýcarsko | Švýcarsko |
| OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ | OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ | |
| Albánie | ||
| Andorra | ||
| Bělorusko | ||
| Bosna a Hercegovina | ||
| Faerské ostrovy | ||
| Gibraltar | ||
| Guernsey | ||
| Svatý stolec (Vatikánský městský stát) | ||
| Ostrov Man | ||
| Jersey | ||
| Bývalá Jugoslávská republika Makedonie | ||
| Moldavsko | ||
| Černá Hora | ||
| Rusko | Rusko | Rusko |
| Srbsko | ||
| San Marino | ||
| Turecko | Turecko | |
| Ukrajina | ||
| Spojené království | Spojené království | Spojené království |
| AFRIKA | AFRIKA | |
| SEVERNÍ AFRIKA | SEVERNÍ AFRIKA | |
| Alžírsko | ||
| Egypt | Egypt | |
| Libye | ||
| Maroko | Maroko | |
| Tunisko | ||
| OSTATNÍ AFRICKÉ ZEMĚ | OSTATNÍ AFRICKÉ ZEMĚ | |
| Angola | ||
| Benin | ||
| Botswana | ||
| Britské indickooceánské území | ||
| Burkina Faso | ||
| Burundi | ||
| Kamerun | ||
| Kapverdy | ||
| Středoafrická republika | ||
| Čad | ||
| Komory | ||
| Kongo | ||
| Pobřeží slonoviny | ||
| Demokratická republika Kongo | ||
| Džibutsko | ||
| Rovníková Guinea | ||
| Eritrea | ||
| Etiopie | ||
| Gabon | ||
| Gambie | ||
| Ghana | ||
| Guinea | ||
| Guinea-Bissau | ||
| Keňa | ||
| Lesotho | ||
| Libérie | ||
| Madagaskar | ||
| Malawi | ||
| Mali | ||
| Mauritánie | ||
| Mauricius | ||
| Mosambik | ||
| Namibie | ||
| Niger | ||
| Nigérie | Nigérie | |
| Jižní Afrika | Jižní Afrika | |
| Rwanda | ||
| Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha | ||
| Svatý Tomáš a Princův ostrov | ||
| Senegal | ||
| Seychely | ||
| Sierra Leone | ||
| Somálsko | ||
| Súdán | ||
| Jižní Súdán | ||
| Svazijsko | ||
| Tanzanie | ||
| Togo | ||
| Uganda | ||
| Zambie | ||
| Zimbabwe | ||
| AMERIKA | AMERIKA | |
| ZEMĚ SEVERNÍ AMERIKY | ZEMĚ SEVERNÍ AMERIKY | |
| Kanada | Kanada | Kanada |
| Grónsko | ||
| Spojené státy americké | Spojené státy americké | Spojené státy americké |
| ZEMĚ STŘEDNÍ AMERIKY | ZEMĚ STŘEDNÍ AMERIKY | |
| Anguilla | ||
| Antigua a Barbuda | ||
| Aruba | ||
| Bahamy | ||
| Barbados | ||
| Belize | ||
| Bermudy | ||
| Bonaire, St. Eustatius a Saba | ||
| Britské Panenské ostrovy | ||
| Kajmanské ostrovy | ||
| Kostarika | ||
| Kuba | ||
| Curaçao | ||
| Dominika | ||
| Dominikánská republika | ||
| Salvador | ||
| Grenada | ||
| Guatemala | ||
| Haiti | ||
| Honduras | ||
| Jamajka | ||
| Mexiko | Mexiko | |
| Montserrat | ||
| Nikaragua | ||
| Panama | ||
| Svatý Kryštof a Nevis | ||
| Svatá Lucie | ||
| Sint Maarten | ||
| Svatý Vincenc a Grenadiny | ||
| Trinidad a Tobago | ||
| Ostrovy Turks a Caicos | ||
| Americké Panenské ostrovy | ||
| ZEMĚ JIŽNÍ AMERIKY | ZEMĚ JIŽNÍ AMERIKY | |
| Argentina | Argentina | |
| Bolívie | ||
| Brazílie | Brazílie | Brazílie |
| Chile | Chile | |
| Kolumbie | ||
| Ekvádor | ||
| Falklandské ostrovy | ||
| Guyana | ||
| Paraguay | ||
| Peru | ||
| Surinam | ||
| Uruguay | Uruguay | |
| Venezuela | Venezuela | |
| ASIE | ASIE | |
| ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU | ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU | |
| ARABSKÉ ZEMĚ PERSKÉHO ZÁLIVU | ARABSKÉ ZEMĚ PERSKÉHO ZÁLIVU | |
| Bahrajn | ||
| Irák | ||
| Kuvajt | ||
| Omán | ||
| Katar | ||
| Saúdská Arábie | ||
| Spojené arabské emiráty | ||
| Jemen | ||
| OSTATNÍ ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU | OSTATNÍ ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU | |
| Arménie | ||
| Ázerbájdžán | ||
| Gruzie | ||
| Izrael | ||
| Jordánsko | ||
| Libanon | ||
| Palestinská území | ||
| Sýrie | ||
| OSTATNÍ ASIJSKÉ ZEMĚ | OSTATNÍ ASIJSKÉ ZEMĚ | |
| Afghánistán | ||
| Bangladéš | ||
| Bhútán | ||
| Brunej Darussalam | ||
| Barma/Myanmar | ||
| Kambodža | ||
| Čína | Čína | Čína |
| Hongkong | Hongkong | Hongkong |
| Indie | Indie | Indie |
| Indonésie | Indonésie | |
| Írán | ||
| Japonsko | Japonsko | Japonsko |
| Kazachstán | ||
| Kyrgyzstán | ||
| Laos | ||
| Macao | ||
| Malajsie | Malajsie | |
| Maledivy | ||
| Mongolsko | ||
| Nepál | ||
| Severní Korea | ||
| Pákistán | ||
| Filipíny | Filipíny | |
| Singapur | Singapur | |
| Jižní Korea | Jižní Korea | |
| Srí Lanka | ||
| Tchaj-wan | Tchaj-wan | |
| Tádžikistán | ||
| Thajsko | Thajsko | |
| Východní Timor | ||
| Turkmenistán | ||
| Uzbekistán | ||
| Vietnam | ||
| OCEÁNIE A POLÁRNÍ OBLASTI | OCEÁNIE A POLÁRNÍ OBLASTI | |
| Americká Samoa | ||
| Guam | ||
| Menší odlehlé ostrovy USA | ||
| Austrálie | Austrálie | |
| Kokosové (Keelingovy) ostrovy | ||
| Vánoční ostrov | ||
| Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy | ||
| Ostrov Norfolk | ||
| Fidži | ||
| Francouzská Polynésie | ||
| Kiribati | ||
| Marshallovy ostrovy | ||
| Mikronésie | ||
| Nauru | ||
| Nová Kaledonie | ||
| Nový Zéland | Nový Zéland | |
| Cookovy ostrovy | ||
| Niue | ||
| Tokelau | ||
| Ostrovy Severní Mariany | ||
| Palau | ||
| Papua-Nová Guinea | ||
| Pitcairn | ||
| Antarktida | ||
| Bouvetův ostrov | ||
| Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy | ||
| Francouzská jižní a antarktická území | ||
| Šalamounovy ostrovy | ||
| Tonga | ||
| Tuvalu | ||
| Vanuatu | ||
| Samoa | ||
| Wallis a Futuna | ||
| V RÁMCI UNIE | V RÁMCI UNIE | V RÁMCI UNIE |
| MIMO UNII | MIMO UNII | MIMO UNII |
| V rámci eurozóny | V rámci eurozóny | V rámci eurozóny |
| Mimo eurozónu | Mimo eurozónu | Mimo eurozónu |
| Orgány Unie (kromě ECB) | Orgány Unie (kromě ECB) | Orgány Unie (kromě ECB) |
| Evropská investiční banka | Evropská investiční banka | Evropská investiční banka |
| Evropská centrální banka (ECB) | Evropská centrální banka (ECB) | |
| V RÁMCI UNIE NEZAŘAZENY | V RÁMCI UNIE NEZAŘAZENY | |
| MIMO UNII NEZAŘAZENY | MIMO UNII NEZAŘAZENY | |
| Offshore finanční centra | Offshore finanční centra | Offshore finanční centra |
| Mezinárodní organizace (kromě orgánů Unie) | Mezinárodní organizace (kromě orgánů Unie) | Mezinárodní organizace (kromě orgánů Unie) |
| Mezinárodní měnový fond (MMF) | Mezinárodní měnový fond (MMF) | Mezinárodní měnový fond (MMF) |
Tabulka 7 Úrovně členění institucionálních sektorů
| Sektor 1 | Sektor 2 |
|---|---|
| Centrální banka (S.121) | Centrální banka (S.121) |
| Ostatní měnové finanční instituce | Ostatní měnové finanční instituce |
| Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) | Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) |
| Fondy peněžního trhu (S.123) | Fondy peněžního trhu (S.123) |
| Vládní instituce (S.13) | Vládní instituce (S.13) |
| Ostatní sektory | Ostatní sektory |
| Finanční instituce jiné než měnové finanční instituce (S.124+S.125+S.126+S.127+S.128+S.129) | |
| Nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.11+S.14+S.15) |
Tabulka 8 Úroveň členění podle ekonomické činnosti
| Úroveň 1 | Úroveň 2 | NACE (nařízení (ES) č. 1893/2006) |
|---|---|---|
| ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ | sekce A | |
| TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN | TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN | sekce B |
| Těžba ropy a zemního plynu a podpůrné činnosti pro těžbu a dobývání nerostných surovin | oddíl 06, 09 | |
| ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL | ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL | sekce C |
| Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků | oddíl 10, 11, 12 | |
| CELKEM textilní a dřevařské činnosti | oddíl 13, 14, 16, 17, 18 | |
| Výroba textilií a výroba oděvů | oddíl 13, 14 | |
| Dřevo, papír, tisk a rozmnožování | oddíl 16, 17, 18 | |
| Ropné, chemické, farmaceutické výrobky, pryžové a plastové výrobky | CELKEM ropné, chemické, farmaceutické výrobky, pryžové a plastové výrobky | oddíl 19, 20, 21, 22 |
| Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů | oddíl 19 | |
| Výroba chemických látek a chemických výrobků | oddíl 20 | |
| Výroba pryžových a plastových výrobků | oddíl 22 | |
| CELKEM kovové výrobky a stroje a zařízení | oddíl 24, 25, 26, 28 | |
| Výroba základních kovů a výroba kovových výrobků | oddíl 24, 25 | |
| Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení | Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení | oddíl 26 |
| Výroba strojů a zařízení j. n. | oddíl 28 | |
| Vozidla, ostatní dopravní prostředky a zařízení | CELKEM vozidla, ostatní dopravní prostředky a zařízení | oddíl 29, 30 |
| Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, kromě motocyklů | oddíl 29 | |
| Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení | oddíl 30 | |
| CELKEM ostatní zpracovatelský průmysl | oddíl 15, 23, 27, 31, 32, 33 | |
| VÝROBA A DISTRIBUCE ELEKTŘINY, PLYNU, PÁRY A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU | VÝROBA A DISTRIBUCE ELEKTŘINY, PLYNU, PÁRY A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU | sekce D |
| ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI | ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI | sekce E |
| Shromažďování, úprava a distribuce vody | oddíl 36 | |
| Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi | oddíl 37, 38, 39 | |
| STAVEBNÍ ČINNOSTI | STAVEBNÍ ČINNOSTI | sekce F |
| CELKEM SLUŽBY | CELKEM SLUŽBY | sekce G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V |
| VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD | VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD | sekce G |
| Velkoobchod | oddíl 46 | |
| Maloobchod | oddíl 47 | |
| DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ | DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ | sekce H |
| CELKEM doprava a skladování, kromě poštovních a kurýrních činností | oddíl 49, 50, 51, 52 | |
| Pozemní a potrubní doprava | oddíl 49 | |
| Vodní doprava | oddíl 50 | |
| Letecká doprava | oddíl 51 | |
| Skladování a podpůrné činnosti pro dopravu | oddíl 52 | |
| Poštovní a kurýrní činnosti | oddíl 53 | |
| POSKYTOVÁNÍ UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ | POSKYTOVÁNÍ UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ | sekce I |
| VYDAVATELSKÉ ČINNOSTI, VYSÍLÁNÍ A TVORBA OBSAHU A DISTRIBUČNÍ ČINNOSTI | VYDAVATELSKÉ ČINNOSTI, VYSÍLÁNÍ A TVORBA OBSAHU A DISTRIBUČNÍ ČINNOSTI | sekce J |
| Vydavatelské činnosti | oddíl 58 | |
| Vysílání a tvorba obsahu a distribuční činnosti | oddíl 59, 60 | |
| TELEKOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI, POČÍTAČOVÉ PROGRAMOVÁNÍ A PORADENSTVÍ, POSKYTOVÁNÍ POČÍTAČOVÉ INFRASTRUKTURY A OSTATNÍ INFORMAČNÍ ČINNOSTI | TELEKOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI, POČÍTAČOVÉ PROGRAMOVÁNÍ A PORADENSTVÍ, POSKYTOVÁNÍ POČÍTAČOVÉ INFRASTRUKTURY A OSTATNÍ INFORMAČNÍ ČINNOSTI | sekce K |
| Telekomunikační činnosti | oddíl 61 | |
| Ostatní informační a komunikační činnosti | oddíl 62, 63 | |
| FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI | FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI | sekce L |
| Finanční činnosti, kromě pojišťování, zajišťování a penzijního financování | oddíl 64 | |
| Činnosti holdingových společností a účelových finančních společností | skupina 64.2 | |
| Pojišťovací a zajišťovací činnosti, penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení | oddíl 65 | |
| Pomocné činnosti k finančním činnostem, kromě pojišťování, zajišťování a penzijního financování | oddíl 66 | |
| ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ | sekce M | |
| ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI | ODBORNÉ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI | sekce N |
| Právní a účetnické činnosti | oddíl 69 | |
| Právní činnosti | skupina 69.1 | |
| Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství | skupina 69.2 | |
| Činnosti řízení podniků a poradenství v oblasti podnikání | oddíl 70 | |
| Činnosti řízení podniků | skupina 70.1 | |
| Poradenství v oblasti podnikání a řízení podniků | skupina 70.2 | |
| Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy | oddíl 71 | |
| Výzkum a vývoj | Výzkum a vývoj | oddíl 72 |
| Činnosti v oblasti reklamy, průzkumu trhu a vztahů s veřejností | oddíl 73 | |
| Reklamní činnosti | skupina 73.1 | |
| Průzkum trhu a veřejného mínění | skupina 73.2 | |
| Činnosti v oblasti vztahů s veřejností a komunikace | skupina 73.3 | |
| Ostatní odborné, vědecké a technické činnosti, veterinární činnosti | oddíl 74, 75 | |
| ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI | sekce O | |
| Činnosti v oblasti pronájmu a leasingu | oddíl 77 | |
| Ostatní administrativní a podpůrné činnosti | oddíl 78, 79, 80, 81, 82 | |
| VZDĚLÁVÁNÍ | sekce Q | |
| ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE | sekce R | |
| ČINNOSTI V OBLASTI KULTURY, SPORTU A REKREACE | ČINNOSTI V OBLASTI KULTURY, SPORTU A REKREACE | sekce S |
| Umělecká tvorba a činnosti v oblasti scénických umění | oddíl 90 | |
| Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení | oddíl 91 | |
| Činnosti v oblasti sportu, zábavy a rekreace; činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří | oddíl 92, 93 | |
| OSTATNÍ ČINNOSTI | sekce T | |
| Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných a veřejných zájmů | oddíl 94 | |
| Opravy a údržba počítačů, výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a motorových vozidel a motocyklů; poskytování osobních služeb | oddíl 95, 96 | |
| Nezařazeno | ||
| Soukromý nákup a prodej nemovitostí | ||
| ČINNOSTI CELKEM | ČINNOSTI CELKEM |
1. Běžný účet
2. Kapitálový účet
3. Finanční účet
A. Běžný účet
B. Kapitálový účet
C. Finanční účet
D. Vyrovnávací položky
E. Investiční pozice vůči zahraničí
PŘÍLOHA II
DEFINICE uvedené v článku 10
Následující definice vycházejí z šestého vydání manuálu MMF o platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí (IMF Balance of Payments and International Investment Positions Manual, Sixth Edition – BPM6), evropského systému účtů, příručky o statistice mezinárodního obchodu službami 2010 (Manual on Statistics on International Trade in Services 2010) a srovnávacích definic přímých zahraničních investic podle OECD (OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment – BD4).
Na běžném účtu se zachycují toky zboží, služeb, prvotních a druhotných důchodů mezi rezidenty a nerezidenty.
Tato složka zahrnuje movité věci, u nichž dochází ke změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.
Všeobecné zboží v metodice platební bilance zahrnuje zboží, u něhož dochází ke změně ekonomického vlastnictví mezi rezidentem a nerezidentem a které není zahrnuto do jiné zvláštní kategorie, například zboží v rámci merchantingu (viz 1.2) a neměnové zlato (viz 1.3), nebo není součástí služeb. Všeobecné zboží by se mělo oceňovat tržní hodnotou a cenami FOB (free on board). Dovoz a vývoz zboží v rámci kvazitranzitního obchodu se zahrnuje do podílů zemí na souhrnných ukazatelích Unie, a pokud jde o obchod v rámci Unie, partnerská země by měla být definována podle zásady země odeslání.
Merchanting je definován jako nákup zboží rezidentem (ve vykazujícím hospodářství) od nerezidenta v kombinaci s následným prodejem téhož zboží jinému nerezidentovi, aniž by se zboží nacházelo ve vykazujícím hospodářství. Čistý vývoz zboží v rámci merchantingu představuje rozdíl mezi hodnotou prodeje a hodnotou nákupu zboží, které je předmětem merchantingu. Tato položka zahrnuje obchodní rozpětí obchodníků, zisky a ztráty z držby a změny stavu zásob zboží v rámci merchantingu.
1.2.1Pořízení zboží v rámci merchantingu se vykazuje jako záporná hodnota na příjmové straně (vývoz) vykazujícího hospodářství.
1.2.2Prodej zboží v rámci merchantingu se vykazuje jako kladná hodnota na příjmové straně (vývoz) vykazujícího hospodářství.
Neměnové zlato zahrnuje veškeré zlato jiné než zlato měnové. Měnové zlato je ve vlastnictví měnových orgánů, které jej drží jako rezervní aktivum (viz 6.5.1). Neměnové zlato může mít podobu zlata ve fyzické podobě (tj. mincí, ingotů či prutů o ryzosti nejméně 995/1000, včetně zlata drženého na účtech pro alokované zlato), zlatého prachu a zlata v nezpracované či v částečně opracované podobě.
Kvazitranzitní obchod je termín, který se používá pro definování zboží dovezeného do členského státu, celně propuštěného do volného oběhu v rámci Unie (s uhrazením dovozního cla) subjektem, který se nepovažuje za rezidentskou institucionální jednotku, a poté odeslaného do jiného členského státu. Branding je povinen zachycovat členský stát, kterého se „kvazitranzitní obchod“ dotýká, za účelem hlášení rozdílu mezi hodnotou procleného všeobecného zboží při jeho dovozu ze třetí země a jeho hodnotou v okamžik následného odeslání do jiného členského státu. Geografické členění by se mělo provádět na základě země, jejímž rezidentem je mateřský podnik, který ovládá společnost vyřizující celní odbavení spojené s tímto zbožím ve vykazující zemi.
Služby představují výsledek produkční činnosti, který mění poměry spotřebitelských jednotek anebo napomáhá směně produktů či finančních aktiv. Služby obecně nepředstavují samostatné položky, u nichž by bylo možné určit vlastnictví, a obecně nemohou být odděleny od svého poskytnutí.
Výrobní služby u cizích fyzických vstupů zahrnují zpracování, montáž, označování, balení a tak podobně, prováděné podniky, které nejsou vlastníkem daného zboží. Tyto výrobní služby provádí subjekt, který (za to) od vlastníka zboží obdrží odměnu. Jelikož se nemění vlastnictví zboží, nezachycuje se mezi zpracovatelem a vlastníkem žádná transakce týkající se všeobecného zboží. Hodnota odměny účtovaná za výrobní služby u cizích fyzických vstupů nemusí být nutně stejná jako rozdíl mezi hodnotou zboží zaslaného ke zpracování a jeho hodnotou po zpracování. Vyloučeny jsou montáž prefabrikovaných konstrukcí (zahrnuje se do stavebních prací) a označování a balení v souvislosti s dopravou (zahrnuje se do dopravy).
Opravy a údržba jinde neuvedené zahrnují údržbářskou a opravárenskou práci rezidentů na zboží, které je ve vlastnictví nerezidentů (a naopak). Opravy mohou probíhat v sídle opraváře nebo jinde. Hodnota údržby a oprav zahrnuje veškeré součástky a materiál dodané opravářem a zahrnuté do ceny. Součástky a materiál účtovaný samostatně by se měly zahrnovat do všeobecného zboží. V této položce nejsou zahrnuty opravy a údržba lodí, letadel a jiných dopravních prostředků. Vyloučen je úklid dopravních prostředků, který se zahrnuje do dopravních služeb. Vyloučeny jsou údržba a opravy staveb, které se zahrnují do stavebních prací. Vyloučeny jsou údržba a opravy počítačů, které se zahrnují do služeb v oblasti počítačů.
Doprava představuje proces přemísťování osob a věcí z jednoho místa na druhé, jakož i s ním spojené podpůrné a vedlejší služby. Doprava zahrnuje rovněž poštovní a kurýrní služby. Dopravní služby se v platební bilanci zachycují tehdy, jsou-li poskytovány rezidenty jednoho hospodářství ve prospěch rezidentů jiného hospodářství. Dopravu lze klasifikovat podle:
- a) druhu dopravy, konkrétně námořní, letecká nebo jiná. Druh „Jiná“ lze dále členit na železniční, silniční, vnitrozemskou vodní, potrubní a kosmickou dopravu a přenos elektřiny;
Zahrnuje všechny námořní dopravní služby. Vyžaduje se členění na osobní námořní dopravu, nákladní námořní dopravu a ostatní námořní dopravu.
Zahrnuje všechny letecké dopravní služby. Vyžaduje se členění na osobní leteckou dopravu, nákladní leteckou dopravu a ostatní leteckou dopravu.
Zahrnuje všechny dopravní služby neprováděné na moři či ve vzduchu. Vyžaduje se členění na osobní, nákladní a ostatní. Pro ostatní dopravu se požaduje tato rozšířená klasifikace:
Poštovní a kurýrní služby zahrnují vyzvednutí, přepravu a doručování listovních zásilek, novin, časopisů, brožur, ostatních tiskovin, balíků a balíčků, včetně služeb poštovních přepážek a pronájmu poštovních schránek.
Příjmy z cestovního ruchu zahrnují zboží a služby určené k vlastnímu použití nebo dalšímu poskytnutí, které z hospodářství získávají nerezidenti během návštěv tohoto hospodářství. Na straně výdajů cestovní ruch zahrnuje zboží a služby určené k vlastnímu použití či dalšímu poskytnutí, které získávají z jiných hospodářství rezidenti během návštěvy těchto hospodářství. Cestovní ruch zahrnuje místní dopravu (tj. dopravu v rámci návštěvy daného hospodářství poskytovanou rezidentem daného hospodářství), je z něj však vyloučena mezinárodní doprava (která se zahrnuje do osobní dopravy). Vyloučeno je rovněž zboží nakoupené cestující osobou k dalšímu prodeji ve vlastním hospodářství nebo v jakémkoli jiném hospodářství. Cestovní ruch se člení na dvě hlavní složky: pracovní cesty a soukromé cesty.
Pracovní cesty zahrnují pořízení zboží a služeb osobami na služební cestě. Rovněž zahrnují pořízení zboží a služeb pro osobní potřebu sezónními, příhraničními a ostatními pracovníky, kteří nejsou rezidenty v hospodářství, ve kterém jsou zaměstnáni. Pracovní cesty se dále rozdělují na položky pořízení zboží a služeb příhraničními, sezónními a ostatními krátkodobými pracovníky a ostatní pracovní cesty.
2.4.1.1Pořízení zboží a služeb pro osobní potřebu sezónními, příhraničními a ostatními krátkodobými pracovníky zahrnuje pořízení zboží a služeb pro osobní potřebu sezónními, příhraničními a ostatními pracovníky, kteří nejsou rezidenty v hospodářství, ve kterém jsou zaměstnáni, a jejichž zaměstnavatel rezidentem tohoto hospodářství je.
2.4.1.2Ostatní pracovní cesty zahrnují veškeré výdaje na pracovní cesty nerealizované příhraničními a sezónními nebo ostatními krátkodobými pracovníky.
Soukromé cesty zahrnují zboží a služby pořízené osobami, které do zahraničí cestují za jiným než služebním účelem, například na dovolenou, za rekreační a kulturní činností, na návštěvu přátel a příbuzných, na poutní cesty a za vzdělávacími a zdravotními účely. Soukromé cesty se rozdělují na tři položky: výdaje na zdravotní pobyty, výdaje na vzdělávací pobyty a ostatní soukromé cesty.
2.4.2.1Výdaje na zdravotní pobyty jsou vymezeny jako celkové výdaje osob cestujících z léčebných důvodů.
2.4.2.2Výdaje na vzdělávací pobyty jsou vymezeny jako celkové výdaje studentů.
2.4.2.3Ostatní soukromé cesty pokrývají všechny soukromé cesty nezahrnuté ve výdajích na zdravotní pobyty či výdajích na vzdělávací pobyty.
Stavební práce zahrnují tvorbu, renovace, opravy nebo rozšiřování fixních aktiv v podobě budov, zlepšení půdy technického charakteru a další stavby inženýrského stavitelství (včetně silnic, mostů, přehrad atd.) Zahrnují s tím spojené instalační a montážní práce, přípravu stavenišť a všeobecnou výstavbu, specializované služby, jako jsou malířské a natěračské práce, instalatérské práce a demoliční práce, a řízení stavebních projektů. Smlouvy o výstavbě zahrnuté v mezinárodním obchodě se službami mají obecně krátkodobou povahu. Rozsáhlý stavební projekt smluvně zajišťovaný nerezidentským podnikem, jehož dokončení trvá rok nebo déle, má obvykle za následek vznik rezidentské pobočky.
Stavební práce lze dále rozdělit na stavební práce v zahraničí a stavební práce ve vykazujícím hospodářství.
Stavební práce v zahraničí zahrnují stavební služby poskytované nerezidentům podniky, které jsou rezidenty ve vykazujícím hospodářství, (příjmy/vývoz) a zboží a služby nakupované těmito podniky v hostitelském hospodářství (výdaje/dovoz).
Stavební práce ve vykazujícím hospodářství zahrnují stavební služby poskytované rezidentům vykazujícího hospodářství nerezidentskými stavebními podniky (výdaje) a zboží a služby nakupované ve vykazujícím hospodářství těmito nerezidentskými podniky (příjmy).
Pojišťovací služby a penzijní financování zahrnují: přímé pojištění, zajištění, pomocné služby při pojištění, penzijní financování a standardizované záruční služby. Přímé pojištění se dále člení na životní pojištění, pojištění nákladu a ostatní přímé pojištění. Penzijní financování a standardizované záruční služby se dále člení na penzijní financování a standardizované záruční služby. Tyto služby jsou odhadovány nebo oceňovány podle poplatků zahrnutých v celkovém pojistném, nikoli podle celkové hodnoty pojistného.
Pojištěnci životního pojištění provádějí pravidelné platby pojistiteli (může se jednat pouze o jedinou platbu), za což pojistitel zaručuje, že pojištěnci vyplatí k určitému datu nebo v případě úmrtí pojištěnce, pokud k němu dojde dříve, sjednanou minimální částku nebo anuitu. Rizikové životní pojištění, při kterém je plnění poskytnuto pouze v případě úmrtí, nikoli však za žádných jiných okolností, je z této položky vyloučeno a zahrnuto do ostatního přímého pojištění.
Pojištění nákladu se týká pojištění vyváženého nebo dováženého zboží na základě výpočtu podle FOB hodnoty zboží a nákladní dopravy.
Ostatní přímé pojištění zahrnuje všechny ostatní formy neživotního pojištění. Zahrnuje rizikové životní pojištění; úrazové a zdravotní pojištění (pokud není poskytováno v rámci státního programu sociálního zabezpečení); námořní, letecké a jiné dopravní pojištění; pojištění proti požáru a jinému poškození majetku; pojištění finanční ztráty, pojištění odpovědnosti a jiné pojištění, jako cestovní pojištění a pojištění související s půjčkami a úvěrovými kartami.
Zajištění je proces dalšího smluvního krytí pojistného rizika, často smlouvou se specializovanými poskytovateli, výměnou za poměrný podíl na příjmu z pojistného. Zajišťovací vztahy se mohou týkat balíčků obsahujících několik druhů rizik.
Zahrnují transakce, které jsou úzce spojeny s činností pojišťoven a penzijních fondů. Zahrnuty jsou odměny zástupců, služby pojišťovacích makléřů a zástupců, pojišťovací a penzijní poradenské služby, odhadní a likvidační služby, služby pojistných matematiků, služby krizového řízení a regulatorní a monitorovací služby pro odškodnění a náhrady.
Penzijní financování zahrnuje služby poskytované fondy zřízenými za účelem zajištění příjmu v důchodu a dávek v případě úmrtí nebo invalidity u specifických skupin zaměstnanců vládními institucemi nebo pojišťovnami jménem zaměstnanců.
Standardizované záruční služby jsou služby související se standardizovanými záručními programy. Jedná se o ujednání, ve kterých se jedna strana (ručitel) zaváže, že uhradí ztráty věřiteli v případě selhání dlužníka. K příkladům patří záruky za vývozní úvěry a záruky za studentské půjčky.
Finanční služby zahrnují služby finančního zprostředkování a doplňkové služby (kromě služeb pojišťoven a penzijních fondů), které obvykle poskytují banky nebo jiné finanční instituce.
V případě mnoha finančních služeb se přímo účtují poplatky a nevyžaduje se u nich žádný zvláštní výpočet. Zahrnují se sem poplatky z přijímání vkladů a z poskytování půjček, poplatky za jednorázové záruky, poplatky či pokuty za předčasné či opožděné splacení, poplatky spojené s vedením účtu, poplatky spojené s akreditivy, služby spojené s kreditními kartami, provize a poplatky související s finančním leasingem, faktoringem, poskytováním finančních záruk a zúčtováním plateb. Zahrnuty jsou rovněž služby finančního poradenství, úschova finančních aktiv nebo drahých kovů, řízení finančních aktiv, služby monitoringu, služby poskytování likvidity, služby převzetí rizik jiné než pojištění, služby spojené s fúzemi a akvizicemi, služby hodnocení úvěrového rizika, služby poskytované burzami a služby trustů. Obchodníci s finančními nástroji mohou účtovat poplatky za své služby v plné výši anebo zčásti nastavením rozdílných cen pro nákup a prodej nástrojů. Obchodní rozpětí z nákupních a prodejních transakcí se zahrnuje mezi finanční služby přímo účtované a jiné finanční služby.
Skutečně placené či přijaté úroky zahrnují prvek důchodu a poplatek za danou službu. Poskytovatelé úvěrů a příjemci vkladů fungují tak, že nabízejí svým vkladatelům úrokové sazby, které jsou nižší než sazby, které účtují svým dlužníkům. Výsledné úrokové rozpětí využívají finanční instituce k pokrytí svých výdajů a dosažení provozního přebytku. Na základě konvence se tyto nepřímé poplatky spojené s úroky uplatňují jen u půjček a vkladů a jen tehdy, jsou-li tyto půjčky poskytovány finančními institucemi anebo jsou-li tyto vklady ukládány u finančních institucí.
Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené zahrnují:
- a) poplatky za využívání vlastnických práv (například patentů, obchodních známek, autorských práv, průmyslových postupů a vzorů včetně obchodního tajemství a franšíz). Tato práva mohou vznikat z výzkumu a vývoje, jakož i z marketingu; a
- b) poplatky za licence k rozmnožování a šíření duševního vlastnictví vtěleného do vyrobených originálů a prototypů (například autorské právo ke knihám a rukopisům, počítačovým programům, kinematografickým dílům a zvukovým záznamům) a za související práva (například práva k živému vystoupení a televiznímu, kabelovému či satelitnímu vysílání).
Služby v oblasti počítačů a telekomunikační služby se vymezují na základě povahy služby a ne na základě způsobu dodání.
Telekomunikační služby zahrnují přenos zvukových, obrazových či jiných informací telefonem, telexem, telegramem, rádiovým a televizním kabelem a vysíláním, pomocí satelitu, elektronickou poštou, faxem atd. včetně služeb sítí pro podnikatele, telekonferenčních a podpůrných služeb. Nezahrnují hodnotu přenášených informací. Zahrnuty jsou rovněž mobilní telekomunikace, služby internetové páteřní sítě a služby on-line přístupu včetně poskytování přístupu na internet. Vyloučeny jsou služby instalace zařízení telefonní sítě, které jsou zahrnuty ve stavebních pracích a databázové služby (zahrnuté v informačních službách).
Služby v oblasti počítačů zahrnují služby týkající se hardwaru a/nebo softwaru a služby zpracování údajů. Zahrnuty jsou rovněž hardwarové a softwarové poradenství a zaváděcí služby; údržba a opravy počítačů a periferních zařízení; služby obnovy při haváriích, poskytování poradenství a pomoci ve věcech týkajících se správy počítačových zdrojů; analýza, navrhování a programování systémů připravených k použití (včetně vývoje a navrhování webových stránek), technické poradenství ohledně softwaru; licence pro používání individuálně nepřizpůsobeného softwaru; vývoj, výroba, dodávky a dokumentace individuálně přizpůsobeného softwaru včetně operačních systémů vyrobených na objednávku pro určitého uživatele; údržba systémů a jiné podpůrné služby, například školení poskytované v rámci poradenství; služby zpracování údajů, například zadávání údajů, tabelace a zpracování na principu sdílení času, služby pro umístění webové stránky (tj. poskytování prostoru serveru na internetu pro umístění webových stránek klientů); a správa počítačového vybavení. Vyloučeny jsou poplatky za licence k rozmnožování nebo šíření softwaru, které jsou zahrnuty v poplatcích za využívání duševního vlastnictví. Leasing počítačů bez provozovatele se zahrnuje do operativního leasingu.
Obsahují: služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur a ostatní informační služby.
2.9.3.1Služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur zahrnují zajišťování zpráv, fotografií a článků pro sdělovací prostředky.
2.9.3.2Ostatní informační služby zahrnují databázové služby (koncepce databáze, uchování údajů a šíření údajů a databází (včetně adresářů a seznamů adres) prostřednictvím on-line, magnetických, optických nebo tištěných médií; a webové vyhledávací portály (vyhledávací služby, které najdou internetové adresy pro klienty, kteří zadají dotaz v podobě klíčového slova). Zahrnují také přímé, nehromadné předplatné novin a periodik zasílaných poštou, elektronicky či jinak, ostatní služby poskytování obsahu online a služby knihoven a archívů. Hromadné předplatné novin a periodik je zahrnuto do všeobecného zboží. Stahovaný obsah, kromě softwaru (zahrnutého do služeb v oblasti počítačů) nebo audio a video (zahrnuté do audiovizuálních a souvisejících služeb), se zahrnuje do informačních služeb.
Tato kategorie zahrnuje: výzkum a vývoj, odborné a manažerské poradenství, technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby.
Výzkum a vývoj zahrnuje služby spojené se základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem nových výrobků a procesů. V zásadě tato kategorie pokrývá takové činnosti v oblasti přírodních věd, společenských věd a humanitních věd, včetně vývoje operačních systémů, které představují technologický pokrok. Zahrnut je rovněž komerční výzkum v oblasti elektroniky, léčiv a biotechnologií.
Tato kategorie zahrnuje: 1) systematicky prováděnou práci zaměřenou na zvyšování objemu poznatků a 2) ostatní výzkum a vývoj.
2.10.1.1Systematicky prováděná práce zaměřená na zvyšování objemu poznatků zahrnuje: a) obstarávání zakázkového a nezakázkového výzkumu a vývoje a b) prodej vlastnických práv k výsledkům výzkumu a vývoje.
- 2.10.1.1.a Obstarávání zakázkového a nezakázkového výzkumu a vývoje zahrnuje provádění výzkumu a vývoje na objednávku (na zakázku) a rozvoj nezakázkového výzkumu a vývoje, kromě prodeje vlastnických práv (zahrnutých v 2.10.1.1.b), a prodej souvisejících licencí na reprodukci nebo použití (zahrnutých v poplatcích za využívání duševního vlastnictví).
- 2.10.1.1.b Prodej vlastnických práv k výsledkům výzkumu a vývoje zahrnuje patenty, autorská práva k výsledkům výzkumu a vývoje, průmyslové postupy a vzory (včetně obchodního tajemství).
Ostatní výzkum a vývoj zahrnuje ostatní činnosti související s vývojem produktů/postupů.
Odborné a manažerské poradenství zahrnuje: 1) právní služby, účetnictví, manažerské poradenství, manažerské služby a služby styku s veřejností; a 2) reklamní služby, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění.
2.10.2.1Právní služby, účetnické služby, poradenské služby v oblasti řízení a v oblasti vztahů s veřejností zahrnují:
a) právní služby; b) účetnické a auditorské služby a služby daňového poradenství; c) poradenské služby v oblasti podnikání a řízení a v oblasti vztahů s veřejností.
- 2.10.2.1.a Právní služby zahrnují právní poradenství a zastupování v právních jednáních, při soudních a správních řízeních; služby vypracování právní dokumentace a sepisování listin; poradenství ve věci ověřování a úschovy veřejných listin a služby rozhodce a smírčího soudce.
- 2.10.2.1.b Účetnické a auditorské služby a služby daňového poradenství zahrnují zaznamenávání obchodních transakcí pro podniky a jiné subjekty; služby přezkoumání účetních záznamů a účetních závěrek; plánování a poradenství v daňové oblasti u podnikatelů; a přípravu daňových dokladů.
- 2.10.2.1.c Poradenské služby v oblasti podnikání a řízení a v oblasti vztahů s veřejností zahrnují poradenské, pomocné a provozní asistenční služby poskytované podnikům pro podnikatelskou politiku a strategii a celkové plánování, strukturování a řízení organizace. Patří sem manažerské poplatky, manažerské audity; řízení trhu, lidské zdroje, řízení výroby a poradenství pro řízení projektů a poradenské, pomocné a provozní služby týkající se zlepšování postavení klientů a jejich vztahů s veřejností a jinými institucemi.
Reklamní služby, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění zahrnují navrhování, tvorbu a prodej reklamy reklamními agenturami; umisťování reklamy v médiích včetně nákupu a prodeje reklamního prostoru; výstavní služby poskytované ze strany obchodních veletrhů; propagaci produktů v zahraničí; průzkum trhu, telemarketing; a průzkum veřejného mínění ohledně různých otázek.
Tyto služby zahrnují: 1) architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby, 2) zpracování odpadu a odstraňování znečištění, služby v oblasti zemědělství a těžby a dobývání, 3) služby operativního leasingu, 4) služby související s obchodem a 5) ostatní podnikatelské služby jinde neuvedené.
Zahrnují: a) architektonické služby, b) inženýrské služby, c) vědecké a ostatních technické služby.
- 2.10.3.1.a Architektonické služby zahrnují transakce související s projektováním budov.
- 2.10.3.1.b Inženýrské služby zahrnují projektování, vývoj a využití strojů, materiálů, nástrojů, konstrukcí, postupů a systémů. Služby tohoto typu zahrnují poskytování návrhů, plánů a studií souvisejících s inženýrskými projekty. Těžební inženýrství je vyloučeno (je zahrnuté ve službách souvisejících s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu).
- 2.10.3.1.c Vědecké a ostatní technické služby zahrnují zeměměřičské služby; kartografické služby; zkoušky a certifikace výrobků; a služby technické kontroly.
Zahrnují: a) nakládání s odpady a sanační služby, b) služby související se zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem, c) služby související s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu
- 2.10.3.2.a Nakládání s odpady a sanační služby zahrnují sběr a likvidaci odpadu, sanace a další služby v oblasti ochrany životního prostředí. Rovněž zahrnují environmentální služby, jako je produkce kompenzací za emise uhlíku nebo ukládání uhlíku, které nejsou klasifikovány v žádné konkrétnější kategorii.
- 2.10.3.2.b Služby související se zemědělstvím, lesnictvím a rybolovem zahrnují zemědělské služby, které souvisejí se zemědělstvím, jako je poskytování zemědělských strojů s obsluhou, sklizeň, ošetřování plodin, boj proti škůdcům, krmení zvířat, péče o zvířata a chov zvířat. Tato položka rovněž zahrnuje služby týkající se lovu, chytání zvěře, lesnictví a těžby dřeva a rybolovu a také veterinární služby.
- 2.10.3.2.c Služby související s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu zahrnují těžební služby poskytované při těžbě ropy a zemního plynu, včetně vrtání, stavby vrtných věží, oprav a demontáže a cementování pláště ropných a plynových vrtů. Tato položka rovněž zahrnuje služby související s průzkumem a těžbou nerostů, jakož i těžební inženýrství a geologické průzkumy.
Operativní leasing je činnost pronájmu vyráběných aktiv za podmínek, na základě kterých nájemce může používat hmotná aktiva, ale nezahrnuje převod převážné většiny rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví na nájemce. Operativní leasing se může nazývat pronájmem v případě položek, jako jsou budovy nebo zařízení. Služby operativního leasingu zahrnují leasing (pronájem) a charterový pronájem lodí, letadel nebo dopravního zařízení bez posádky. Rovněž jsou zahrnuty platby za provozní pronájem týkající se jiných typů zařízení bez obsluhy, včetně počítačů a telekomunikačního zařízení. Platby licenčních poplatků za právo použít nehmotná aktiva, jako je software, duševní vlastnictví atd. jsou zahrnuty do specifických položek (služby v oblasti počítačů, poplatky za využívání duševního vlastnictví j.n. atd.) a ne do operativního leasingu. Ze služeb operativního leasingu jsou vyloučeny služby za pronájem telekomunikačních linek nebo kapacity) zahrnuté v telekomunikačních službách); pronájem lodí a letadel s posádkou (zahrnutý v dopravních službách); a pronájmy související s cestovním ruchem (zahrnuté v cestovním ruchu).
Služby související s obchodem zahrnují provize za transakce se zbožím a službami splatné obchodníkům, komoditním makléřům, zprostředkovatelům, dražitelům a komisionářům. Ze služeb souvisejících s obchodem jsou vyloučeny franšízové poplatky (zahrnuté v poplatcích za využívání duševního vlastnictví j.n.); zprostředkování finančních nástrojů (zahrnuté ve finančních službách); pojišťovací makléřství (zahrnuté v pomocných službách při pojištění) a poplatky související s dopravou, jako jsou zprostředkovatelské provize (zahrnuté v dopravě).
Ostatní podnikatelské služby zahrnují distribuční služby týkající se rozvodu vody, páry, zemního plynu nebo ostatních ropných produktů a dodávání klimatizovaného vzduchu, pokud jsou identifikované odděleně od přenosu; zprostředkování zaměstnání, bezpečnostní a vyšetřovací služby; překlady a tlumočení; fotografické služby; vydavatelské služby; úklid budov; a služby v oblasti nemovitostí.
Obsahují audiovizuální a související služby a ostatní osobní, kulturní a rekreační služby.
Audiovizuální a související služby lze dále členit na audiovizuální služby a umělecké související služby. Představují služby a s nimi související poplatky, které se týkají výroby filmů (na filmovém pásu nebo videokazetách), rozhlasových a televizních programů (živých nebo ze záznamu) a hudebních nahrávek. Zahrnut je pronájem audiovizuálních a souvisejících produktů a přístup ke kódovaným televizním kanálům (například kabelové nebo satelitní služby); hromadně vyráběné audiovizuální produkty kupované či prodávané pro opakované užití, které jsou dodávány elektronickou cestou (stažené); odměny vystupujících umělců (herců, hudebníků, tanečníků), autorů, skladatelů atd. Vyloučeny jsou poplatky nebo licence související s rozmnožováním a/nebo šířením audiovizuálních produktů (ty jsou zahrnuty v poplatcích za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedených).
Zahrnují: a) služby v oblasti vzdělávání, b) služby v oblasti zdravotnictví, c) ochrana památek a rekreační služby a d) ostatní osobní služby.
- 2.11.2a Služby v oblasti vzdělávání obsahují služby poskytované mezi rezidenty a nerezidenty týkající se vzdělávání, například korespondenční kurzy a vzdělávání pomocí televize nebo internetu i výuku pomocí učitelů, poskytujících služby přímo v hostitelských hospodářstvích.
- 2.11.2.b Služby v oblasti zdravotnictví obsahují služby, které jsou poskytované lékaři, zdravotními sestrami a pomocným zdravotnickým a obdobným personálem, jakož i laboratorní a obdobné služby, dálkově či na místě. Vyloučeny jsou veškeré výdaje cestujících osob na vzdělávání a zdravotní péči (zahrnuté v cestovním ruchu).
- 2.11.2.c Ochrana památek a rekreační služby zahrnují služby související s provozem muzeí a s jinými kulturními a sportovními činnostmi, hazardními hrami a rekreačními činnostmi, kromě činností, kdy jsou osoby mimo své rezidentské hospodářství, (zahrnutých v cestovním ruchu).
- 2.11.2.d Ostatní osobní služby zahrnují sociální služby, služby v domácnostech atd.
Jedná se o zbytkovou kategorii zahrnující transakce vládních institucí (včetně transakcí mezinárodních organizací) s výrobky a službami, které nelze zařadit pod jinou položku. Zahrnuty jsou všechny transakce (s výrobky i službami) enkláv, jako jsou velvyslanectví, konzuláty, vojenské základny a mezinárodní organizace, s rezidenty hospodářství, v nichž jsou tyto enklávy umístěny. Vyloučeny jsou transakce těchto enkláv/jednotek s rezidenty jejich domácích hospodářství. V závislosti na jednotce vládních institucí, která provádí transakci, lze tuto položku dále členit na výrobky a služby, se kterými transakce provádějí velvyslanectví a konzuláty a ostatní výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené.
Prvotní důchody představují výnosy, které plynou institucionálním jednotkám za jejich příspěvek k výrobnímu procesu anebo za poskytnutí finančních aktiv či z pronájmu přírodních zdrojů jiným institucionálním jednotkám. Zahrnují náhrady zaměstnancům, důchody z investic a ostatní prvotní důchody.
Náhrady zaměstnancům se zachycují, jsou-li zaměstnavatel (výrobní jednotka) a zaměstnanec rezidenty různých hospodářství. Pro hospodářství, ve kterém je zaměstnavatel (výrobní jednotka) rezidentem, představují náhrady zaměstnancům celkovou odměnu (včetně příspěvků placených zaměstnavatelem do programů sociálního zabezpečení nebo do soukromých pojistných či penzijních fondů) v penězích či v naturáliích, kterou hradí rezidentský podnik zaměstnancům nerezidentům za jejich práci vykonanou v průběhu daného účetního období. Pro hospodářství, ve kterém jsou tyto fyzické osoby rezidenty, představují náhrady celkovou odměnu v penězích či v naturáliích, která jim náleží od nerezidentského podniku za jejich práci vykonanou v průběhu daného účetního období. Je důležité zjistit, zda mezi stranami existuje vztah zaměstnavatel-zaměstnanec, v opačném případě představuje platba úhradu za nákup služeb.
Důchody z investic jsou důchody odvozené od rezidentova vlastnictví zahraničního finančního aktiva (příjmy) a symetricky důchody odvozené z nerezidentova vlastnictví domácího finančního aktiva (výdaje). Důchody z investic zahrnují důchody z akcií a ostatních účastí (dividendy, čerpání z důchodu kvazikorporací, reinvestované zisky) a z dluhových nástrojů (úroky) a důchody z investic přisuzované pojištěncům a účastníkům v penzijních programech a standardizovaných záručních programech.
V platební bilanci se důchody z investic rovněž klasifikují podle funkce, kterou plní podkladová investice, například přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice či rezervní aktiva, a dále se podrobně dělí podle typů investic. Ohledně definování investic podle funkce viz finanční účet.
Jsou-li zisk a ztráty z držby (kapitálu) samostatně identifikovatelné, neklasifikují se jako důchody z investic, nýbrž jako změny v hodnotě investic způsobené vývojem tržních cen. Čisté toky spojené s úrokovými deriváty se zachycují výlučně pod finančními deriváty na finančním účtu.
Úroky představují formu důchodů z investic, který náleží vlastníkům určitých druhů finančních aktiv, konkrétně vkladů (AF2), dluhových cenných papírů (AF3), půjček (AF4) a ostatních pohledávek (AF8) za to, že dají tato finanční aktiva k dispozici jiné institucionální jednotce. Důchody z držby zvláštních práv čerpání (ZPČ) a z přidělení zvláštních práv čerpání jsou rovněž úrokem. Na účtu prvotních důchodů se zachycují „čisté úroky“ tím, že se eliminuje složka FISIM ze „skutečně placených či přijatých úroků“. Důchody z úroků se zachycují na základě časového rozlišení.
Dividendy představují rozdělení zisku vlastníkům účastí a akcií (AF5) za to, že své finanční prostředky dali k dispozici společnosti. Dividendy se zachycují v okamžiku, kdy je možné poprvé akcie prodat bez ztráty nároku na výplatu oznámené dividendy (po tzv. dni ex-dividend).
Čerpání z důchodu kvazikorporací (podniky nezapsané v obchodním rejstříku, které se chovají, jako kdyby byly společnostmi, například pobočky, pomyslné rezidentské jednotky zavedené pro držbu půdy a jiných přírodních zdrojů nerezidentů, společné podniky, trusty atd.) představuje částky, které vlastníci kvazikorporací čerpají pro vlastní potřebu ze zisků realizovaných kvazikorporacemi, které jim patří. Čerpání z důchodu kvazikorporací se zachycuje v době, kdy k němu skutečně dochází.
Reinvestované zisky představují podíl přímého investora (odpovídající jím drženému podílu na základním kapitálu) na zisku, který zahraniční dceřiné společnosti, přidružené společnosti a pobočky nerozdělují jako dividendy. Definuje se jako rozdíl mezi podílem přímého investora na celkovém konsolidovaném zisku realizovaném podnikem, do něhož investor vložil svou přímou investici, v referenčním období (po odečtu daní, úroků a znehodnocení) a dividend splatných za toto referenční období, a to i tehdy pokud se tyto dividendy vztahují k zisku realizovanému v předchozích obdobích.
Reinvestované zisky se zachycují v těch obdobích, kdy jsou nerozdělené zisky vytvořeny.
Důchody z investic přisuzované podílníkům fondů kolektivního investování, včetně investičních a podílových fondů, tvoří dvě samostatné položky: dividendy (D4431) a reinvestované zisky (D4432).
Na zisky z investičních fondů lze pohlížet, jako by se dále přenášely na akcionáře (či podílníky), neboť vznikají ve formě důchodu z investic do účastí a akcií. Investiční fondy vytvářejí důchod investováním peněz získaných od svých akcionářů. Důchody akcionářů z investičních fondů se vymezují jako důchody z investic v investičním portfoliu fondu po odečtu provozních nákladů. Čisté zisky z investičních fondů po odečtu provozních nákladů náležejí akcionářům. Je-li akcionářům vyplacena jako dividenda pouze část čistých zisků, s nerozdělenými zisky se nakládá jako by byly rozděleny akcionářům a poté považovány za reinvestované.
Tuto položku vymezujeme na základě jejích jednotlivých složek, jež nejsou součástí požadavku na údaje platební bilance.
3.2.5.1Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům (D441) odpovídá celkovému prvotnímu důchodu získanému z investování technických rezerv pojišťoven. Těmito rezervami se rozumí rezervy, u nichž pojišťovna uznává odpovídající závazek vůči pojištěncům.
Penzijní nároky vznikají buď z definovaných příspěvkových programů anebo z definovaných dávkových programů.
Klasifikují se podle institucionálního sektoru vykazujícího hospodářství (vládní instituce nebo ostatní sektory) a zahrnují následující složky: daně z výroby a z dovozu, dotace a renta.
Zahrnují následující složky:
Zahrnují následující složky:
Renta (pachtovné) představuje pohledávku vzniklou za poskytnutí přírodního zdroje k dispozici nerezidentské institucionální jednotce. Příkladem jsou částky hrazené za využívání podzemních ložisek minerálů a jiných podzemních zdrojů, za rybolov, lesnictví či právo pastvy. Pravidelné platby hrazené nájemcem přírodních zdrojů, jako například za podzemní zdroje, se často označují jako licenční poplatek, klasifikují se však jako renta (pachtovné).
Na účtu druhotných důchodů se vykazují běžné transfery mezi rezidenty a nerezidenty. Transferem se rozumí záznam, kterému odpovídá poskytnutí zboží, služby, finančního aktiva nebo jiného nevyráběného aktiva institucionální jednotkou jiné institucionální jednotce tam, kde nedochází k odpovídajícímu protiplnění ekonomické hodnoty. Běžné transfery zahrnují veškeré transfery jiné než kapitálové transfery.
Běžné transfery se klasifikují podle institucionálního sektoru, který je poskytovatelem nebo příjemcem takového transferu ve vykazujícím hospodářství (vládní instituce nebo ostatní sektory).
Běžné transfery vládních institucí zahrnují běžné daně z důchodů, jmění a jiné, sociální příspěvky, sociální dávky, běžnou mezinárodní spolupráci, jiné běžné transfery a vlastní zdroje EU odvozené z DPH a HND.
Běžné transfery ostatních sektorů zahrnují běžné daně z důchodů, jmění a jiné, sociální příspěvky, sociální dávky, jiné běžné transfery, čisté pojistné na neživotní pojištění, náhrady z neživotního pojištění a úpravy o změny penzijních nároků. Jiné běžné transfery (D75) zahrnují osobní transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými domácnostmi (Z toho: remitence pracovníků).
Běžné daně z důchodů, jmění a jiné na mezinárodních účtech zahrnují zejména daně vybírané z příjmů nerezidentů plynoucích z poskytnutí jejich pracovní síly či finančních aktiv. Zahrnuty jsou rovněž daně z kapitálových zisků vyplývajících z aktiv nerezidentů. Daně z důchodů a z kapitálových zisků z finančních aktiv jsou obvykle placené ostatními sektory (jednotlivci, korporacemi a neziskovými institucemi) a přijímané vládními institucemi.
Sociální příspěvky představují skutečné či imputované příspěvky domácností do programů sociálního pojištění s cílem zajistit vyplácení sociálních dávek.
Sociální dávky zahrnují dávky vyplácené z programů sociálního zabezpečení a z penzijních programů. Zahrnují penzijní a nepenzijní dávky, které se vyplácejí v souvislosti s určitou událostí či okolností, například nemocí, nezaměstnaností, bydlením a vzděláváním, a mohou být vypláceny v penězích či v naturáliích.
Pojistné na neživotní pojištění zahrnuje jak hrubé pojistné placené pojištěnci na pojištění během účetního období (zasloužené pojistné), tak doplňkové pojistné placené z důchodů z investic přisuzovaných pojištěncům, po odečtení poplatků za služby pojišťoven organizujících pojištění. Poplatky za služby představují nákup služeb pojištěnci a zachycují se jako pojišťovací služby. Čisté pojistné na standardizované záruky se rovněž zahrnuje pod tuto položku.
Náhrady z neživotního pojištění jsou částky placené v rámci vypořádání nároků, které se stanou splatnými v průběhu běžného účetního období. Nároky jsou splatné v okamžiku, kdy nastane okolnost, která dává vzniknout platnému nároku. Náhrady placené na základě standardizovaných záruk se zachycují pod touto položkou.
Běžná mezinárodní spolupráce zahrnuje běžné transfery peněžní nebo naturální mezi vládními institucemi různých zemí anebo mezi vládními institucemi a mezinárodními organizacemi. Součástí mezinárodní spolupráce jsou i transfery ve vztahu k orgánům Unie.
Jiné běžné transfery peněžní nebo naturální zahrnují: běžné transfery pro neziskové instituce sloužící domácnostem (D751), běžné transfery mezi domácnostmi (D752), ostatní různé běžné transfery (D759) včetně pokut a sankcí, část plateb za losy a hazardní hry, výplaty náhrad a jiné.
Osobní transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými domácnostmi se skládají ze všech běžných peněžních nebo naturálních transferů poskytnutých rezidentskými domácnostmi jiným rezidentským nebo nerezidentským domácnostem nebo přijatých rezidentskými domácnostmi od těchto jiných domácností. Osobní transfery zahrnují položku „z toho“ remitence pracovníků.
Remitence pracovníků tvoří osobní transfery od migrantů, kteří jsou rezidenti a zaměstnaní v nových ekonomikách, nerezidentským domácnostem. Osoby, které pracují a pobývají v nových ekonomikách po dobu kratší než jeden rok, se považují za nerezidenty a jejich odměňování se zachycuje jako náhrady zaměstnancům.
Třetí a čtvrtý vlastní zdroj Unie odvozené z DPH a HND představují běžné transfery placené vládními institucemi každého členského státu orgánům Unie.
Úpravy o změny penzijních nároků jsou nezbytné z důvodu sladění přístupu k penzím, které se zachycují jako běžné transfery, s přístupem k penzijním nárokům, které se zachycují jako finanční aktiva. Po úpravách je saldo běžného účtu stejné, jako kdyby sociální příspěvky a penzijní příjmy nebyly zachycovány jako běžné transfery.
Kapitálový účet zahrnuje pořízení či úbytky nevyráběných nefinančních aktiv a kapitálové transfery.
Nevyráběná nefinanční aktiva se skládají z: a) přírodních zdrojů, b) smluv, pronájmů a licencí a c) marketingových aktiv (značek, ochranných známek) a goodwillu. Pořízení a úbytky nevyráběných nefinančních aktiv se zaznamenávají odděleně na hrubém základě a nezapočítávají se. V této položce kapitálového účtu se zaznamenává pouze nákup/prodej těchto aktiv, nikoli však jejich použití.
Kapitálové transfery se skládají z i) převodů vlastnictví fixních aktiv, ii) převodů finančních prostředků, které jsou spojeny s pořízením či úbytkem fixních aktiv nebo které jsou tímto pořízením či úbytkem podmíněny, a iii) zrušení závazků věřiteli bez jakéhokoli protiplnění. Kapitálové transfery mohou být peněžité nebo naturální (jako např. prominutí dluhu). Běžné a kapitálové transfery lze v praxi rozlišit podle způsobu použití transferu v přijímající zemi. Kapitálové transfery se klasifikují podle institucionálního sektoru, který je poskytovatelem nebo příjemcem takového transferu ve vykazujícím hospodářství (vládní instituce nebo ostatní sektory).
Kapitálové transfery zahrnují: kapitálové daně, investiční dotace a ostatní kapitálové transfery.
Kapitálové daně se skládají z daní vybíraných zřídka a v nepravidelných intervalech z hodnoty aktiv nebo čistého jmění ve vlastnictví institucionálních jednotek nebo z hodnoty aktiv převáděných mezi institucionálními jednotkami. Patří mezi ně dědické daně a darovací daně z darů mezi osobami, které se vybírají z kapitálu příjemce.
Investiční dotace se skládají z peněžních nebo naturálních kapitálových převodů prováděných za účelem plného nebo částečného financování nákladů na pořízení fixních aktiv. Investiční dotace, které jim byly poskytnuty v penězích, jsou příjemci povinni použít pro účely tvorby hrubého fixního kapitálu; dotace jsou často vázány na konkrétní investiční projekty, jako například velké stavební projekty.
Ostatní kapitálové transfery zahrnují vysoké neopakující se platby odškodnění za rozsáhlé škody na majetku nebo za vážné újmy na zdraví, na které se nevztahují pojistné smlouvy, velké dary, dědictví a dary včetně těch pro neziskové instituce. Do této kategorie patří prominutí dluhu.
Prominutí dluhu je dobrovolné zrušení všech závazků dlužníka nebo jejich části na základě smluvního ujednání mezi věřitelem a dlužníkem.
V obecné rovině finanční účet zaznamenává transakce týkající se finančních aktiv a závazků, které se uskutečnily mezi rezidenty a nerezidenty. Finanční účet zachycuje transakce v čisté výši: čisté pořízení finančních aktiv odpovídá rozdílu mezi pořízením a úbytkem aktiv.
Investiční pozice vůči zahraničí ukazuje, jakou hodnotu mají ke konci každého čtvrtletí finanční aktiva rezidentů hospodářství, která jsou pohledávkami vůči nerezidentům, a závazky rezidentů hospodářství vůči nerezidentům, jakož i zlato ve fyzické podobě držené jako rezervní aktiva. Rozdíl mezi aktivy a závazky je čistá pozice v investiční pozici vůči zahraničí, která představuje buď čistou pohledávku nebo čistý závazek vůči nerezidentům.
Hodnota investiční pozice vůči zahraničí ke konci období vyplývá z pozic ke konci předcházejícího období, transakcí ve stávajícím období a jiných změn, ke kterým dojde z důvodů jiných než transakcí mezi rezidenty a nerezidenty a které lze připsat ostatním změnám objemu a přecenění (v důsledku změn směnných kurzů či cen).
Podle funkčního dělení se přeshraniční finanční transakce a pozice klasifikují na přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty (jiné než rezervy) a zaměstnanecké opce na akcie, ostatní investice a rezervní aktiva. Přeshraniční finanční transakce a pozice se dále klasifikují podle druhu nástroje a institucionálního sektoru, jak je uvedeno v tabulce 7.
Základem pro ocenění transakcí a pozic jsou tržní ceny. Nominální oceňování se používá v případě pozic u neobchodovatelných nástrojů, zejména půjček, vkladů a ostatních pohledávek/závazků. Veškeré transakce s těmito nástroji se však oceňují v tržních cenách. S cílem zohlednit nesoulad mezi tržním oceněním transakcí a nominálním oceněním pozic zaznamenává prodávající přecenění v důsledku jiných cenových změn v období, kdy došlo k prodeji, které odpovídají rozdílu mezi nominální a transakční hodnotou, zatímco kupující zaznamenává opačnou částku jakožto přecenění v důsledku jiných cenových změn.
Finanční účet platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí obsahuje souvztažné položky pro časově rozlišené důchody z nástrojů klasifikovaných v příslušných funkčních kategoriích.
Přímé investice jsou spojeny se situací, kdy rezident v jednom hospodářství (přímý investor) ovládá či má významný vliv na řízení podniku, který je rezidentem v jiném hospodářství (podnik přímé investice). Podle mezinárodních standardů je důkazem existence takového vztahu, pokud investor, který je rezidentem v jednom hospodářství, přímo či nepřímo vlastní nejméně 10 % podíl na hlasovacích právech podniku, který je rezidentem v jiném hospodářství. Podle tohoto kritéria může vztah přímé investice existovat mezi řadou spřízněných podniků bez ohledu na to, zda spojení zahrnuje jeden řetězec či několik řetězců. Může se rozšířit na dceřiné společnosti podniků přímé investice, dceřiné společnosti těchto společností a přidružené společnosti. Jakmile k přímé investici dojde, zaznamenávají se všechny následné finanční toky či pozice mezi spřízněnými podniky či vůči nim jako transakce či pozice přímých investic.
Vlastní kapitál zahrnuje účasti v pobočkách, jakož i všechny podíly v dceřiných a přidružených společnostech. Reinvestované zisky představují souvztažnou položku pro podíl přímého investora na zisku, který nebyl dceřinými nebo přidruženými společnostmi rozdělen ve formě dividend, a pro zisk poboček, který nebyl přímému investorovi vyplacen a který se vykazuje v položce důchody z investic (viz 3.2.3).
Účasti přímých investic a dluhové nástroje se dále dělí podle druhu vztahu mezi subjekty a podle směru investice. Lze rozlišit tři druhy vztahů z přímých investic:
- a) investice přímých investorů do podniků přímé investice. Tato kategorie zahrnuje investiční toky (a stavy) od přímého investora do podniků přímé investice (bez ohledu na to, zda podléhají přímé či nepřímé kontrole či vlivu);
- b) zpětná investice. Tento druh vztahu pokrývá investiční toky (a stavy) od podniků přímé investice k přímému investorovi;
- c) mezi sesterskými podniky. Tento druh vztahu pokrývá toky (a stavy) mezi podniky, které se vzájemně neovládají ani neovlivňují, ale které oba ovládá či ovlivňuje tentýž přímý investor.
Portfoliové investice zahrnují transakce a pozice týkající se dluhových nebo majetkových cenných papírů, které nejsou obsaženy v přímé investici nebo rezervních aktivech. Portfoliové investice zahrnují akcie a ostatní účasti, akcie investičních fondů a dluhové cenné papíry, pokud nespadají pod přímé investice, nebo rezervní aktiva. Transakce ve formě dohod o zpětném odkupu a půjček cenných papírů se za portfoliové investice nepovažují.
Akcie a ostatní účasti zahrnují všechny nástroje, které představují nárok na zbytkovou hodnotu korporace nebo kvazikorporace po uspokojení pohledávek všech věřitelů. Oproti dluhovým cenným papírům nezakládají obvykle akcie a ostatní účasti právo vlastníka na výplatu předem určené částky či částky určené podle pevně stanoveného vzorce. Akcie a ostatní účasti se skládají z kotovaných akcií a nekotovaných akcií.
Kotované akcie (F511/AF511) jsou kótované jsou akcie kotované na uznávané burze cenných papírů nebo jiné formě sekundárního trhu. Nekotované akcie (F512/AF512) jsou akcie, které nejsou kotovány na burze.
Akcie investičních fondů vydávají investiční fondy. Jsou označovány jako „podílové listy“, má-li fond formu svěřeneckého fondu (trustu). Investiční fondy jsou subjekty kolektivního investování, jejichž prostřednictvím investoři shromažďují finanční prostředky pro investování do finančních nebo nefinančních aktiv. Jako určitý druh kolektivní investice do jiných aktiv hrají akcie investičních fondů zvláštní roli ve finančním zprostředkování; jsou tedy ve vztahu k jiným majetkovým cenným papírům identifikovány samostatně. Jinak se zachází i s jejich důchody, neboť je třeba připsat reinvestované zisky.
Dluhové cenné papíry jsou převoditelné nástroje sloužící jako důkaz dluhu. Zahrnují pokladniční poukázky, obligace, směnky, dluhopisy, převoditelné vkladové certifikáty, komerční papíry, cenné papíry zajištěné aktivy, nástroje peněžního trhu a obdobné nástroje běžně obchodované na finančních trzích. Transakce a pozice dluhových cenných papírů se podle původní doby splatnosti dělí na krátkodobé a dlouhodobé.
Krátkodobé dluhové cenné papíry jsou splatné na požádání nebo jsou vydávány s původní dobou splatnosti 1 rok či méně. Obvykle zakládají svému držiteli bezpodmínečné právo na výplatu pevně stanovené částky peněžních prostředků v určitý den. Tyto nástroje jsou obvykle obchodovány s diskontem na organizovaných trzích; výše diskontu závisí na úrokové sazbě a době zbývající do splatnosti.
Dlouhodobé dluhové cenné papíry jsou vydávány s původní dobou splatnosti přesahující jeden rok nebo bez uvedení splatnosti (s výjimkou splatnosti na požádání, která náleží do krátkodobých dluhových cenných papírů). Obvykle zakládají svému držiteli a) bezpodmínečné právo na pevný nebo smluvně stanovený proměnlivý peněžní výnos (platba úroku je nezávislá na příjmech dlužníka) a b) bezpodmínečné právo na výplatu pevně stanovené částky za účelem splacení jistiny v určitý den či dny.
Transakce se v platební bilanci zaznamenávají, jakmile věřitelé či dlužníci uvedou svou pohledávku či závazek ve svém účetnictví. Transakce se zaznamenávají v ceně skutečně přijaté nebo skutečně zaplacené, snížené o provize a náklady. Proto se u cenných papírů s kupony zahrnuje úrok naběhlý od poslední výplaty úroku a u cenných papírů vydaných s emisním disážiem se zahrnuje úrok naběhlý od emise. Zahrnutí časově rozlišeného úroku se vyžaduje jak u finančního účtu platební bilance, tak u investiční pozice vůči zahraničí; tyto záznamy musí mít souvztažný zápis na příslušném účtu důchodů.
Finanční derivát je finanční nástroj vázané na jiný specifickým finanční nástroj nebo ukazatel nebo komoditu, přičemž jejich prostřednictvím je na finančních trzích možné samostatně obchodovat se specifická finančními riziky (jako např. úrokové riziko, kurzové riziko, riziko spojené s cenou akcií a komodit, úvěrové riziko atd.). Tato kategorie je uvedena odděleně od jiných kategorií, neboť se týká převodu rizika, a nikoli poskytování finančních prostředků či jiných zdrojů. Oproti jiným funkčním kategoriím nevzniká u finančních derivátů žádný prvotní důchod. Čisté toky spojené s úrokovými deriváty se zaznamenávají jako finanční deriváty, a nikoli jako důchod z investic. S transakcemi a pozicemi se u finančních derivátů nakládá nezávisle na hodnotách podkladových položek, s nimiž jsou spojeny. U opcí se zaznamenává plná prémie (tj. nákupní/prodejní cena opcí a související poplatek za služby). Platby vratné zálohy sestávají z hotovosti nebo jiného zajištění uloženého k zajištění protistrany vůči riziku selhání. Klasifikují se jako vklady v rámci ostatních investic (jsou-li závazky dlužníka zahrnuty v širokých penězích) nebo v rámci ostatních pohledávek/závazků. Platby nevratné zálohy (rovněž známé jako variační marže) snižují finanční závazek vytvořený na základě derivátu; klasifikují se tedy jako transakce s finančními deriváty.
Zaměstnanecké opce na akcie jsou opce na nákup akcií společnosti, které jsou zaměstnancům společnosti nabízeny jako forma odměny za práci. Pokud opce na akcie poskytovaná zaměstnancům může být obchodována bez omezení na finančních trzích, klasifikuje je jako finanční derivát.
Ostatní investice jsou zbytková kategorie, v níž jsou obsaženy pozice a transakce, které nejsou zahrnuty v přímých investicích, portfoliových investicích, finančních derivátech, zaměstnaneckých opcích na akcie ani rezervních aktivech. V rozsahu, v němž následující třídy finančních aktiv a závazků nepatří do přímých investic ani rezervních aktiv, ostatní investice zahrnují: a) ostatní účasti; b) oběživo a vklady; c) půjčky (včetně použití úvěrů a půjček od MMF); d) pojistné, penzijní a standardizované záruční programy; e) obchodní úvěry a zálohy; f) jiné pohledávky/závazky; a g) přidělení zvláštních práv čerpání (držba zvláštních práv čerpání je zahrnuta do rezervních aktiv).
Jsou-li půjčky, vklady a ostatní pohledávky/závazky prodávány s emisním disážiem, mohou se transakční hodnoty zaznamenané na finančním účtu odlišovat od nominálních hodnot zaznamenaných v investiční pozici vůči zahraničí. Tyto rozdíly se zaznamenávají jako přecenění v důsledku jiných cenových změn.
Ostatní účasti zahrnují účasti, které nemají formu cenných papírů, a nejsou tedy zahrnuty do portfoliových investic. Účast na kapitálu některých mezinárodních organizací není ve formě cenných papírů, a klasifikuje se proto jako ostatní účasti.
Oběživo a vklady zahrnují hotovost v oběhu a vklady. Vklady jsou standardizované nepřevoditelné smlouvy obvykle nabízené institucemi přijímajícími vklady, které umožňují ukládání a pozdější výběr proměnné peněžní částky věřitelem. Vklady jsou obvykle spojeny se zárukou vrácení jistiny investorovi.
Rozlišení mezi položkou půjčky a položkou oběživo a vklady se zakládá na povaze dlužníka. To znamená, že na straně aktiv se poskytnutí peněžních prostředků rezidentským sektorem držby peněz nerezidentským bankám klasifikuje jako vklady a poskytnutí peněžních prostředků rezidentským sektorem držby peněz nerezidentským nebankovním subjektům (tj. institucionálním jednotkám jiným než banky) se klasifikuje jako půjčky. Na straně závazků se finanční prostředky přijaté rezidentskými nebankovními subjekty, tj. institucemi jinými než měnové finanční instituce, vždy klasifikují jako půjčky. Toto rozlišení znamená, že se všechny transakce, kterých se účastní rezidentské měnové finanční instituce a nerezidentské banky, klasifikují jako vklady.
Půjčky jsou finanční aktiva, která a) vznikají, když věřitel půjčí finanční prostředky přímo dlužníkovi, a b) jsou doloženy dokumenty, které nejsou převoditelné. Do této kategorie patří všechny půjčky včetně hypoték, finanční pronájem (finanční leasing) a operace typu repo. Všechny operace typu repo, tj. dohody o zpětném odkupu, operace typu „sell/buy-back“ a půjčky cenných papírů (kdy dochází k výměně hotovosti jako zajištění) se považují za zajištěné půjčky, nikoli za přímé nákupy/prodeje cenných papírů a zaznamenávají se do položky ostatní investice v sektoru rezidenta, který operaci provádí. Tento postup, který je rovněž v souladu s účetními postupy bank a jiných finančních institucí, má přesněji odrážet ekonomické důvody pro existenci těchto finančních nástrojů.
Do této kategorie patří následující: a) technické rezervy neživotního pojištění (F61); b) životní pojištění a nároky na anuitu (F62); c) penzijní nároky, nároky penzijních fondů na penzijní správce a nároky na dávky jiné než penzijní (F63+F64+F65); a d) rezervy na uplatnění standardizovaných záruk (F66).
Obchodní úvěry a zálohy jsou finanční pohledávky vznikající z přímého poskytnutí úvěru ze strany dodavatelů zboží a služeb zákazníkům a ze zálohových plateb za práci, která je rozpracovaná nebo má být teprve provedena, ve formě záloh zaplacených zákazníky za zboží a služby, které ještě nebyly dodány. Obchodní úvěr a zálohy vznikají, není-li platba za zboží nebo služby provedena v okamžiku, kdy dochází ke změně vlastnictví zboží nebo kdy je poskytnuta služba.
Tato kategorie zahrnuje pohledávky či závazky, které nepatří do obchodních úvěrů a záloh ani do jiných nástrojů. Patří sem finanční aktiva a závazky vytvořené jako protějšky k transakcím, existuje-li časový nesoulad mezi těmito transakcemi a odpovídajícími platbami. Do této kategorie patří daňové závazky, závazky z nákupu a prodeje cenných papírů, závazky z poplatků za půjčky cenných papírů a z poplatků za půjčky zlata, mzdové a platové závazky, závazky z dividend a sociálních příspěvků, které vznikly, ale nebyly dosud zaplaceny.
Přidělení zvláštních práv čerpání členům MMF se zachycuje jako závazek vzniklý příjemci v položce zvláštních práv čerpání v kategorii ostatních investic s odpovídajícím záznamem v položce zvláštních práv čerpání v kategorii rezervních aktiv.
Rezervní aktiva jsou vnější aktiva, která jsou za účelem splnění finanční potřeby platební bilance, intervence na devizových trzích v zájmu řízení devizového kurzu a za jinými souvisejícími účely (jako například udržování důvěry v měnu a ekonomiku nebo když slouží jako základ pro cizí výpůjčky) okamžitě k dispozici měnovým orgánům a která jsou těmito orgány kontrolována. Rezervními aktivy musí být devizová aktiva, pohledávky vůči nerezidentům a aktiva, která skutečně existují. Potenciální aktiva jsou vyloučena. Pro pojem rezervních aktiv jsou zásadní pojmy „kontrola“ a „k dispozici k užití“ ze strany měnových orgánů.
Měnovým zlatem je zlato, ke kterému mají vlastnické právo měnové orgány (nebo jiné subjekty pod účinnou kontrolou měnových orgánů) a které je drženo jako součást rezervních aktiv. Zahrnuje zlato ve fyzické podobě a účty pro nealokované zlato u nerezidentů, které dávají právo nárokovat dodání zlata.
6.5.1.1Zlato ve fyzické podobě má podobu mincí, ingotů nebo prutů o ryzosti alespoň 995/1000 včetně zlata drženého na účtech pro alokované zlato.
6.5.1.2Účty pro nealokované zlato představují nárok na dodání zlata vůči správci účtu. U těchto účtů má poskytovatel účtu vlastnické právo k rezervní základně fyzicky alokovaného zlata a držitelům účtu vydává pohledávky denominované ve zlatě. Účty pro nealokované zlato, které není klasifikováno jako měnové zlato, se řadí do kategorie oběživo a vklady v rámci ostatních investic.
Zvláštní práva čerpání (ZPČ) jsou mezinárodní rezervní aktiva vytvořená MMF a přidělovaná členům pro doplnění stávajících oficiálních rezerv. Zvláštní práva čerpání drží pouze měnové orgány členů MMF a omezený počet mezinárodních finančních institucí, které jsou oprávněnými držiteli.
Jedná se o součet a) „rezervní tranše“, tedy částek cizích měn (včetně ZPČ), které může členská země čerpat z MMF v krátké lhůtě; a b) jakéhokoliv dluhu MMF (na základě úvěrové smlouvy) v rámci Účtu všeobecných zdrojů, ke který je okamžitě k dispozici členské zemi.
Ostatní rezervní aktiva zahrnují: oběživo a vklady, cenné papíry, finanční deriváty a ostatní pohledávky. Vklady se rozumí vklady, které jsou k dispozici na vyžádání. Cenné papíry zahrnují likvidní a obchodovatelné majetkové a dluhové cenné papíry vydané nerezidenty včetně akcií či podílových listů investičních fondů. Finanční deriváty se zaznamenávají v rezervních aktivech, pouze pokud jsou deriváty týkající se správy rezervních aktiv nedílnou součástí ocenění těchto aktiv. Ostatní pohledávky zahrnují úvěry nerezidentským nebankovním subjektům, dlouhodobé úvěry svěřeneckému účtu MMF a ostatní finanční aktiva, která nebyla dříve zahrnuta, ale která splňují definici rezervních aktiv.
A. BĚŽNÝ ÚČET
1. ZBOŽÍ
1.1 Všeobecné zboží v metodice platební bilance
1.2 Čistý vývoz zboží v rámci merchantingu
1.3 Neměnové zlato
1.4 Očištění o branding – kvazitranzitní obchod
2. SLUŽBY
2.1 Výrobní služby u cizích fyzických vstupů
2.2 Opravy a údržba jinde neuvedené
2.3 Doprava
b) toho, co se přepravuje, konkrétně osoby nebo náklad nebo ostatní (která zahrnuje podpůrné a vedlejší služby, jako je nakládka a vykládka kontejnerů, skladování a skladové hospodářství, balení a přebalování, čištění dopravního zařízení prováděné v přístavech a na letištích).
2.3.1 Námořní doprava
2.3.2 Letecká doprava
2.3.3 Jiné druhy dopravy
2.3.3.1 Kosmická doprava zahrnuje vypouštění satelitů obchodními podniky pro vlastníky satelitů (například telekomunikační podniky) a jiné operace prováděné provozovateli kosmického zařízení, například doprava věcí a osob za účelem vědeckých pokusů. Rovněž je zahrnuta kosmická osobní doprava a platby hospodářství spojené s účastí jeho rezidentů na cestách kosmických dopravních prostředků jiného hospodářství.
2.3.3.2 Železniční doprava zahrnuje vlakovou dopravu. Požaduje se další členění na osobní železniční, nákladní železniční a ostatní dopravu.
2.3.3.3 Silniční doprava zahrnuje dopravu nákladními vozidly, těžkými nákladními automobily, autobusy a autokary. Požaduje se další členění na osobní silniční dopravu, nákladní silniční dopravu a ostatní silniční dopravu.
2.3.3.4 Vnitrozemská vodní doprava se týká mezinárodní přepravy na řekách, kanálech a jezerech. Zahrnuty jsou vodní cesty uvnitř jedné země i ty, o které se dělí dvě či více zemí. Požaduje se další členění na osobní vnitrozemskou vodní dopravu, nákladní vnitrozemskou vodní dopravu a ostatní vnitrozemskou vodní dopravu.
2.3.3.5 Potrubní doprava pokrývá mezinárodní přepravu věcí potrubím, jako je přeprava ropy a souvisejících produktů, vody a zemního plynu. Vyloučeny jsou distribuční služby, obvykle z rozvoden ke spotřebiteli (zahrnuté v položce ostatní podnikatelské služby j.n.) a hodnota přepravovaných věcí (zahrnutá v položce všeobecné zboží).
2.3.3.6 Přenos elektřiny zahrnuje služby přenosu elektrické energie pomocí vysokého napětí prostřednictvím propojené skupiny vedení a souvisejících zařízení mezi body dodávky a body, ve kterých se transformuje na nízké napětí pro dodávku spotřebitelům nebo dodávky do jiných elektrických systémů. Zahrnuty jsou poplatky za přenos elektřiny, pokud je oddělen od procesu výroby a distribuce. Dodávky elektřiny samotné jsou vyloučeny. Vyloučeny jsou rovněž distribuční služby týkající se elektřiny (zahrnuté v položkách ostatní podnikatelské služby, ostatní podnikatelské služby j.n.)
2.3.3.7 Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby zahrnují všechny ostatní dopravní služby, které nelze zařadit do žádné z výše popsaných složek dopravních služeb.
2.3.4 Poštovní a kurýrní služby
2.4 Cestovní ruch
2.4.1 Pracovní cesty
2.4.2 Soukromé cesty
2.5 Stavební práce
2.5.1 Stavební práce v zahraničí
2.5.2 Stavební práce ve vykazujícím hospodářství
2.6 Pojišťovací služby a penzijní financování
2.6.1 Životní pojištění
2.6.2 Pojištění nákladu
2.6.3 Ostatní přímé pojištění
2.6.4 Zajištění
2.6.5 Pomocné služby při pojištění
2.6.6 Penzijní financování
2.6.7 Standardizované záruční služby
2.7 Finanční služby
2.7.1 Finanční služby přímo účtované a jiné finanční služby
2.7.2 Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM)
2.8 Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené
2.9 Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby
2.9.1 Telekomunikační služby
2.9.2 Služby v oblasti počítačů
2.9.3 Informační služby
2.10 Ostatní podnikatelské služby
2.10.1 Výzkum a vývoj
2.10.2 Odborné a manažerské poradenství
2.10.3 Technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby
2.11 Osobní, kulturní a rekreační služby
2.11.1 Audiovizuální a související služby
2.11.2 Ostatní osobní, kulturní a rekreační služby
2.12 Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené
3. PRVOTNÍ DŮCHODY
3.1 Náhrady zaměstnancům (D1)
3.2 Důchody z investic
3.2.1 Úroky (D41)
3.2.2 Rozdělované důchody společností (D42)
3.2.2.1 Dividendy (D421)
3.2.2.2 Čerpání z důchodu kvazikorporací (D422)
3.2.3 Reinvestované zisky z přímých investic v zahraničí (D43)
3.2.4 Důchody z akcií investičních fondů (D443)
3.2.5 Důchod z vlastnictví přisuzovaný pojištěncům a účastníkům v penzijních programech a standardizovaných záručních programech
3.2.5.2 Důchody z investic na základě penzijních nároků (D442)
3.3 Ostatní prvotní důchody
3.3.1 Daně z výroby a z dovozu (D2)
3.3.1.1 Daně z produktů (D21) se platí za jednotku určitých výrobků či služby, které jsou vyrobeny anebo prodány přes hranice. Příkladem je daň z přidané hodnoty, dovozní cla a spotřební daně a poplatky.
3.3.1.2 Ostatní daně z výroby (D29) zahrnují veškeré daně, které je podnik povinen hradit v důsledku svého zapojení do výroby, včetně plateb za povolení k podnikání a profesní licence.
3.3.2 Dotace (D3)
3.3.2.1 Dotace na produkty (D31) se poskytují na jednotku vyrobeného výrobku nebo poskytnuté služby.
3.3.2.2. Ostatní dotace na výrobu (D39) tvoří jiné dotace než dotace na produkty, které výrobci-rezidentovi náležejí v důsledku jeho zapojení do výroby.
3.3.3 Renta (D45)
4. DRUHOTNÉ DŮCHODY
4.1 Běžné daně z důchodů, kapitálu a jiné (D5)
4.2 Sociální příspěvky (D61)
4.3 Sociální dávky (D62+D63)
4.4 Čisté pojistné na neživotní pojištění (D71)
4.5 Náhrady z neživotního pojištění (D72)
4.6 Běžná mezinárodní spolupráce (D74)
4.7 Jiné běžné transfery (D75)
4.7.1 Osobní transfery mezi rezidentskými a nerezidentskými domácnostmi
4.7.1.1 Remitence pracovníků
4.8 Vlastní zdroje EU odvozené z DPH a HND (D76)
4.9 Úpravy o změny penzijních nároků (D8)
5.1 Hrubé pořízení či úbytky nevyráběných nefinančních aktiv
5.2 Kapitálové transfery (D9)
5.2.1 Kapitálové daně (D91)
5.2.2 Investiční dotace (D92)
5.2.3 Ostatní kapitálové transfery (D99)
5.2.3.1 Prominutí dluhu
C. FINANČNÍ ÚČET A INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ
6.1 Přímé investice
6.2 Portfoliové investice
6.2.1 Akcie a ostatní účasti (F51/AF51)
6.2.2 Akcie investičních fondů (F52/AF52)
6.2.3 Dluhové cenné papíry (F3/AF3)
6.2.3.1 Krátkodobé dluhové cenné papíry (F31/AF31)
6.2.3.2 Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F32/AF32)
6.3 Finanční deriváty (jiné než rezervy) a zaměstnanecké opce na akcie (F7/AF7)
6.4 Ostatní investice
6.4.1 Ostatní účasti (F519/AF519)
6.4.2 Oběživo a vklady (F2/AF2)
6.4.3 Půjčky (F4/AF4)
6.4.4 Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy(F6/AF6)
6.4.5 Obchodní úvěry a zálohy (F81/AF81)
6.4.6 Jiné pohledávky/závazky (F89/AF89)
6.4.7 Přidělení zvláštních práv čerpání (ZPČ) (F12/AF12)
6.5 Rezervní aktiva
6.5.1 Měnové zlato (F11/AF11)
6.5.2 Zvláštní práva čerpání (F12/AF12)
6.5.3 Rezervní pozice u MMF
6.5.4 Ostatní rezervní aktiva