a) „buňkou uspořádání vzdušného prostoru“ (AMC) se rozumí buňka odpovědná za každodenní uspořádání vzdušného prostoru, za který odpovídá jeden nebo více členských států;

b) „vyhrazením vzdušného prostoru“ se rozumí stanovený rozsah vzdušného prostoru dočasně vyhrazený pro výlučné nebo zvláštní užívání kategoriemi uživatelů;

c) „omezením vzdušného prostoru“ se rozumí stanovený rozsah vzdušného prostoru, v jehož rámci mohou být v různých formách prováděny v určených časech činnosti nebezpečné pro let letadla („nebezpečná oblast“); nebo takový vzdušný prostor se stanovenými rozměry nad pevninou nebo pobřežními vodami státu, v rámci kterého je let letadla omezený v souladu s některými zvláštními podmínkami („omezená oblast“); nebo vzdušný prostor se stanovenými rozměry nad pevninou nebo pobřežními vodami státu, v rámci kterého je let letadla zakázaný („zakázaná oblast“);

d) „strukturou vzdušného prostoru“ se rozumí zvláštní část vzdušného prostoru určená k zabezpečení bezpečného a optimálního provozu letadla;

e) „jednotkou letových provozních služeb“ (jednotka ATS) se rozumí civilní nebo vojenská jednotka odpovědná za poskytovaní letových provozních služeb;

f) „civilní a vojenskou koordinací“ se rozumí koordinace mezi civilními a vojenskými stranami, jenž jsou oprávněné přijímat rozhodnutí a schvalovat opatření;

g) „řídícími vojenskými jednotkami“ se rozumí stacionární nebo mobilní vojenská jednotka, která řídí vojenský letový provoz a/nebo provádí jiné činnosti, které si pro svůj specifický charakter mohou vyžadovat vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru;

h) „přeshraničním vzdušným prostorem“ se rozumí struktura vzdušného prostoru, která přesahuje vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací;

i) „letovým záměrem“ se rozumí dráha letu a příslušné údaje o letu popisující plánovanou trasu letu na místo určení, aktualizovanou v každém okamžiku;

j) „dráhou letu“ se rozumí dráha letadla vzduchem, která je vymezena trojrozměrně;

k) „reálným časem“ se rozumí skutečný čas, ve kterém se odehrává proces nebo událost;

l) „rozstupem“ se rozumí vzdálenost mezi letadly, hladinami nebo dráhami;

m) „uživateli“ se rozumí civilní nebo vojenská letadla provozovaná ve vzduchu, jakož i jakékoli další strany vyžadující vzdušný prostor.

a) Koordinace mezi civilními a vojenskými orgány se organizuje na strategické, předtaktické a taktické úrovni uspořádání vzdušného prostoru prostřednictvím uzavírání dohod a stanovení postupů s cílem zvýšit bezpečnost a kapacitu vzdušného prostoru a zlepšit účinnost a pružnost provozu letadel.

b) Konzistentnost mezi uspořádáním vzdušného prostoru, uspořádáním toku letového provozu a letovými provozními službami se stanoví a udržuje na třech úrovních uspořádání vzdušného prostoru uvedených v písmenu a) s cílem zabezpečit účinnost plánování vzdušného prostoru, jeho přidělování a užívání pro všechny uživatele.

c) Vyhrazení vzdušného prostoru k výlučnému nebo specifickému užívání kategorií uživatelů má dočasný charakter, je uplatňované pouze v ohraničeném časovém období, které spočívá ve skutečném užívání, a uvolní se ihned, jakmile se činnost, která vedla k jeho zavedení, skončí.

d) Členskými státy rozvinou spolupráci pro účinné a konzistentní uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru i přes vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací, a zejména se zaměří na přeshraniční činnosti; tato spolupráce se vztahuje na všechny příslušné právní, provozní a technické otázky.

e) Jednotky letových provozních služeb a uživatelé užívají dostupný vzdušný prostor co nejlépe.

a) zabezpečují celkové uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru na strategické, předtaktické a taktické úrovni;

b) pravidelně přezkoumávají požadavky uživatelů;

c) schvalují činnosti, které vyžadují vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru;

d) určují dočasné struktury vzdušného prostoru a postupy pro nabízení různých možností vyhrazení vzdušného prostoru a tras;

e) stanoví kritéria a postupy pro vytvoření a užívání nastavitelných laterálních a vertikálních ohraničení vzdušného prostoru potřebných k přizpůsobení různých variant drah letu a krátkodobých změn letů;

f) hodnotí vnitrostátní struktury vzdušného prostoru a sítě leteckých tratí s cílem plánovat pružné struktury vzdušného prostoru a postupy;

g) určují specifické podmínky, podle nichž je odpovědnost za rozstup mezi civilními a vojenskými lety na jednotkách letových provozních služeb nebo řídících vojenských jednotkách;

h) rozvíjejí přeshraniční užívání vzdušného prostoru se sousedními státy, pokud to vyžadují dopravní toky a aktivity uživatelů;

i) koordinují své politiky uspořádání vzdušného prostoru s těmito sousedními členskými státy s cílem společně řešit užívání vzdušného prostoru přesahujícího vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací.

j) stanovují a zpřístupňují uživatelům struktury vzdušného prostoru v úzké spolupráci a koordinaci se sousedními členskými státy, jestliže mají příslušné struktury vzdušného prostoru významný dopad na provoz přesahující vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací za účelem zabezpečení optimálního užívání vzdušného prostoru pro všechny uživatele v celém Společenství;

k) vytvoří spolu se sousedními státy společný soubor norem pro rozstup mezi civilními a vojenskými lety v případě přeshraničních aktivit;

l) stanovují konzultační mechanismy mezi osobami nebo organizacemi podle odstavce 3 a všemi dotčenými partnery a organizacemi k zabezpečení toho, že požadavky uživatelů budou řádně brány v úvahu;

m) hodnotí a přezkoumávají postupy týkající se vzdušného prostoru a fungování pružného užívání vzdušného prostoru;

n) stanovují mechanismy pro archivování údajů o požadavcích, přidělení a skutečném užívání struktur vzdušného prostoru pro další analytické a plánovací činnosti.