S výhradou článku 7 se tato směrnice vztahuje na:

Pro účely této směrnice se rozumí:

S ohledem na látky ze seznamu I:

1. Emisní normy stanovené v povoleních udělených podle článku 4 stanoví:

2. V každém povolení mohou příslušné orgány dotyčného členského státu v případě nutnosti stanovit přísnější emisní normy než ty, které vyplývají z uplatňování mezních hodnot emisí stanovených směrnicemi uvedenými v příloze IX směrnice 2000/60/ES, přičemž vezmou v úvahu zejména toxicitu, perzistenci a bioakumulaci dotyčné látky v prostředí, do něhož je vypouštěna.

3. Jestliže znečišťující subjekt prohlásí, že není schopen dodržet požadované emisní normy, nebo je-li tato skutečnost příslušnému orgánu dotyčného členského státu zřejmá, povolení nebude uděleno.

4. Pokud emisní normy nejsou dodržovány, příslušný orgán dotyčného členského státu učiní všechny kroky potřebné k tomu, aby zajistil splnění podmínek obsažených v povolení nebo v případě nutnosti zákaz vypouštění.

1. Za účelem snížení znečišťování vod uvedených v článku 1 látkami ze seznamu II zavedou členské státy programy, k jejichž provádění použijí zejména postupy uvedené v odstavcích 2 a 3.

2. Veškerá vypouštění do vod uvedených v článku 1, která pravděpodobně obsahují některou z látek ze seznamu II, podléhají předem udělenému povolení vydanému příslušným orgánem dotyčného členského státu, v němž jsou stanoveny emisní normy. Tyto normy vycházejí z norem environmentální kvality, které se stanoví v souladu s odstavcem 3.

3. Programy uvedené v odstavci 1 musí obsahovat normy environmentální kvality pro vody stanovené v souladu s případnými směrnicemi Rady.

4. Programy mohou rovněž obsahovat zvláštní ustanovení upravující složení a používání látek nebo skupin látek a výrobků a musí brát v úvahu i nejnovější technické poznatky, které jsou ekonomicky přijatelné.

5. V programech se stanoví lhůty pro jejich provádění.

6. Obsah programů a výsledky dosažené při jejich provádění se sdělí Komisi.

7. Komise společně s členskými státy zajistí pravidelné porovnávání programů s cílem zajistit dostatečnou koordinaci jejich provádění. Považuje-li to Komise za nezbytné, předloží za tímto účelem Evropskému parlamentu a Radě příslušné návrhy.

1. Členské státy podávají v tříletých intervalech a poprvé za období od roku 1993 do roku 1995 včetně Komisi informace o provádění této směrnice, a to v podobě zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí, která pojedná i o dalších směrnicích Společenství, jež se k tomuto úseku vztahují. Zpráva bude vypracována na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise postupem uvedeným v článku 6 směrnice Rady 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí(Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).). Dotazník nebo osnova bude členským státům odeslána šest měsíců před začátkem období, jehož se zpráva týká. Komisi bude zpráva odeslána do devíti měsíců od konce tříletého období, jehož se týká.

Komise uveřejní zprávu o provádění této směrnice v celém Společenství do devíti měsíců od obdržení zpráv členských států.

2. Údaje získané při provádění odstavce 1 se použijí pouze k účelům, ke kterým byly vyžádány.

3. Komise a příslušné orgány členských států, jejich úředníci a ostatní zaměstnanci nesmějí rozšiřovat údaje získané při uplatňování této směrnice, které vzhledem ke své povaze zavazují k zachování mlčenlivosti.

4. Odstavce 2 a 3 nebrání zveřejnění obecných údajů nebo přehledů, jež neobsahují údaje o určitých podnicích nebo sdruženích podniků.

Směrnice 76/464/EHS se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze II části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.