Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Směrnice EUCELEX 32006L0022

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Text s významem pro EHP) - Prohlášení

Datum vydání
15.03.2006
Vstup v platnost
01.05.2006
Rok
2006
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

Provedeno v ČR (podle EUR-Lex, informativní)

Podle databáze EUR-Lex (národní prováděcí opatření), informativní; vazba je na úrovni předpisu.

  • 522/2006 Sb.Vyhláška

    Vyhláška o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě

  • Zákon o silniční dopravě

  • 361/2000 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

Další notifikovaná a odvozená opatření (44)
  • 56/2001 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

  • 13/1997 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o pozemních komunikacích

  • 246/1992 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Na ochranu zvířat proti týrání

  • Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

  • 220/2022 Sb.Vyhláška

    Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

  • 39/2010 Sb.Vyhláška

    Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě

  • 371/2020 Sb.Vyhláška

    Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

  • 634/2004 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o správních poplatcích

  • 266/1994 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o dráhách

  • 455/1991 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o živnostenském podnikání

  • 200/1990 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o přestupcích

  • Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů

  • 32/1957 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách

  • 68/1979 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství

  • 20/1987 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o státní památkové péči

  • 552/1991 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o státní kontrole

  • 589/1992 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

  • 634/1992 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o ochraně spotřebitele

  • 166/1993 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu

  • 104/1997 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

  • 108/1997 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • 18/1997 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

  • 19/1997 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

  • 21/1997 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům

  • 61/1997 Sb.Novelizovaný předpispřes novelu

    Zákon o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,

Zobrazeno 25 z 44 dalších opatření.

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

  • Zákon o silniční dopravě

  • Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

  • Zákon o pozemních komunikacích

  • Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)

  • Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

  • Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě

  • Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

Konsolidované znění EUR-Lex k 20. 6. 2024 (informativní)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných aktů včetně jejich právních východisek a odůvodnění jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex.

Zdroj: EUR-Lex 02006L0022-20240620

Zapracované novely (3)
32006L0022

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Text s významem pro EHP) - Prohlášení

Aktuální znění

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(Úř. věst. C 241, 28.9.2004, s. 65.),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004 (Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 385), společný postoj Rady ze dne 9. prosince 2004 (Úř. věst. C 63 E, 15.3.2005, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. dubna 2005 (Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 415). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2006 a rozhodnutí Rady ze dne 2. února 2006.), s ohledem na společný návrh přijatý dohodovacím výborem dne 8. prosince 2005,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních předpisů v silniční dopravě(Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1. Nařízení ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).) a (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě(Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 432/2004 (Úř. věst. L 71, 10.3.2004, s. 3).) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě(Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.) jsou významné pro vytvoření společného trhu pozemní dopravy, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a pracovní podmínky.
(2) V bílé knize „Evropská dopravní politika do roku 2010: čas pro rozhodnutí“ naznačila Komise potřebu zpřísnit kontroly a sankce, zejména u předpisů v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě, především zvýšit počet kontrol, podporovat systematickou výměnu informací mezi členskými státy, koordinovat kontrolní činnosti a prosazovat odbornou přípravu kontrolních pracovníků.
(3) Proto je nutné zajistit řádné uplatňování a harmonizovaný výklad sociálních předpisů v silniční dopravě zavedením minimálních požadavků na jednotnou a účinnou kontrolu členskými státy, pokud jde o dodržování odpovídajících ustanovení. Tyto kontroly by měly sloužit k omezování jejich porušování a předcházení tomuto porušování. Dále by se měl zavést mechanismus, který zajistí, aby dopravci s vysokým stupněm rizika byli kontrolováni důkladněji a častěji.
(4) Rizika vyplývající z únavy řidičů by měla být rovněž řešena prostřednictvím vynucování směrnice 2002/15/ES.
(5) Opatření uvedená v této směrnici by měla vést nejen k větší bezpečnosti silniční dopravy, ale měla by rovněž přispět k harmonizaci pracovních podmínek ve Společenství a prosazovat stejné podmínky pro všechny.
(6) Nahrazení analogových tachografů digitálními postupně umožní rychlejší a přesnější kontrolu většího objemu dat, a proto budou členské státy stále schopnější provádět více kontrol. Podíl kontrolovaných pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují sociální právní předpisy, by se tedy měl postupně zvýšit na 4 %.
(7) Pokud jde o kontrolní systémy, cílem musí být rozvoj vnitrostátních systémů směrem k vzájemné kompatibilitě a použitelnosti v evropském měřítku.
(8) Všechny kontrolní jednotky by měly mít k dispozici dostatečné standardní vybavení a odpovídající pravomoci, aby mohly své povinnosti vykonávat efektivně a účinně.
(9) Aniž je dotčeno řádné provedení úkolů uložených touto směrnicí, měly by se členské státy snažit zajistit, aby silniční kontroly byly prováděny účinně a rychle, tak aby kontrola byla provedena v co nejkratším čase a s co nejkratším zdržením řidiče.
(10) V každém členském státě by měl existovat jediný orgán pro styk s ostatními příslušnými orgány v rámci Společenství. Tento orgán by měl rovněž sestavovat odpovídající statistiky. Členské státy by měly na svém území uplatňovat soudržnou celostátní kontrolní strategii a měly by mít možnost určit jeden orgán pro koordinaci její realizace.
(11) Spolupráce mezi kontrolními orgány členských států by se měla dále prosazovat prostřednictvím koordinovaných kontrol, společných podnětů v oblasti odborné přípravy, elektronické výměny informací a výměny poznatků a zkušeností.
(12) Osvědčené postupy v oblasti silničních kontrol, zejména zajištění harmonizovaného přístupu k otázce záznamů o řádné dovolené řidiče nebo jeho volnu z důvodu nemoci, by mělo usnadňovat a prosazovat fórum kontrolních orgánů členských států.
(13) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.).
(14) Jelikož cíle této směrnice, totiž stanovení jasných společných pravidel pro minimální podmínky pro kontrolu správného a jednotného provedení nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85(Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.), nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto, z důvodu potřeby koordinované nadnárodní akce, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(15) Směrnice Rady 88/599/EHS(Úř. věst. L 325, 29.11.1988, s. 55. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 2135/98 (Úř. věst. L 274, 9.10.1998, s. 1).) o jednotném postupu pro používání nařízení (EHS) č. 3820/85 a nařízení (EHS) č. 3821/85 by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví minimální podmínky pro provedení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).).

Článek 2

Systémy kontrol

1. Členské státy organizují systém přiměřených a pravidelných kontrol správného a důsledného provedení podle článku 1 na silnicích i v provozovnách dopravců u všech druhů dopravy.

Tyto kontroly každoročně zahrnují významnou a reprezentativní část mobilních pracovníků, řidičů, dopravců a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014, a mobilních pracovníků a řidičů, na něž se vztahuje směrnice 2002/15/ES. Silniční kontroly týkající se dodržování směrnice 2002/15/ES se omezují na aspekty, které lze účinně zkontrolovat použitím tachografu a souvisejícího záznamového zařízení. Komplexní kontrola dodržování směrnice 2002/15/ES může být provedena pouze v provozovnách dopravců.

Členské státy zajistí, aby se na jejich území používala soudržná národní prováděcí strategie. Za tímto účelem mohou členské státy určit orgán pro koordinaci opatření podle článků 4 a 6, a v tom případě o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

2. Pokud tomu tak již není, udělí členské státy nejpozději do 1. května 2007 příslušným pracovníkům odpovědným za kontroly veškeré potřebné pravomoci k tomu, aby mohli řádně plnit kontrolní úkoly, jak vyžaduje tato směrnice.

3. Každý členský stát organizuje kontroly tak, aby zahrnovaly nejméně 3 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014. Během silniční kontroly může řidič kontaktovat ústředí, odpovědného zástupce pro dopravu nebo jinou osobu či subjekt s cílem poskytnout před koncem této silniční kontroly jakékoli důkazy, které nejsou ve vozidle k dispozici; tím nejsou dotčeny povinnosti řidiče zajistit řádné používání tachografových zařízení.

Po 1. lednu 2012 může Komise prostřednictvím prováděcího aktu tento minimální podíl zvýšit na 4 % za předpokladu, že se na základě statistických údajů shromážděných podle článku 3 ukáže, že v průměru je více než 90 % všech kontrolovaných vozidel vybaveno digitálním tachografem. Při rozhodování může Komise zohlednit také účinnost stávajících kontrolních opatření, zejména dostupnost údajů z digitálních tachografů v provozovnách dopravců. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

Nejméně v 15 % ze všech kontrolních pracovních dnů proběhnou kontroly na silnici a nejméně v 30 % v provozovnách dopravců. Po 1. lednu 2008 proběhnou kontroly nejméně v 30 % ze všech kontrolovaných pracovních dnů na silnici a nejméně v 50 % v provozovnách dopravců.

3a. Každý členský stát organizuje kontroly dodržování směrnice 2002/15/ES, přičemž zohledňuje systém hodnocení rizika stanovený v článku 9 této směrnice. Tyto kontroly se zaměří na určitého dopravce, pokud jeden nebo několik jeho řidičů trvale nebo závažným způsobem porušují nařízení (ES) č. 561/2006 nebo nařízení (EU) č. 165/2014.

4. Informace sdělené Komisi v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 561/2006 a s článkem 13 směrnice 2002/15/ES zahrnují počet řidičů zkontrolovaných při silniční kontrole, počet kontrol v provozovnách dopravců, počet kontrolovaných pracovních dnů a počet i druh zaznamenaných porušení, přičemž se uvede, zda byli převáženi cestující, nebo zboží.

Článek 3

Statistické údaje

Členské státy zajistí, aby byly statistické údaje shromážděné prostřednictvím kontrol organizovaných v souladu s čl. 2 odst. 1 a 3 rozčleněny do těchto kategorií:

Tyto statistické údaje se předkládají Komisi každé dva roky a zveřejňují se ve zprávě.

Příslušné orgány v členských státech vedou evidenci shromážděných údajů za předchozí rok.

Dopravci odpovědní za řidiče vedou po dobu jednoho roku evidenci dokumentů, záznamů výsledků a dalších důležitých údajů, jež jim byly postoupeny kontrolními orgány a jež se týkají kontrol prováděných přímo u nich v jejich provozovně nebo kontrol jejich řidičů prováděných na silnicích.

Případné další potřebné vyjasnění definic kategorií uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

a) u silničních kontrol:

  • i) typ silnice, zejména jedná-li se o dálnici, silnici nebo místní komunikaci, a země, v níž je kontrolované vozidlo registrováno, aby bylo zamezeno diskriminaci,
  • ii) typ tachografu: analogový nebo digitální;

b) u kontrol v provozovnách dopravců:

  • i) druh dopravy, zejména zda se jedná o mezinárodní nebo vnitrostátní dopravu, osobní nebo nákladní dopravu, dopravu na vlastní účet nebo na cizí účet nebo za úplatu,
  • ii) velikost vozového parku dopravce,
  • iii) typ tachografu: analogový nebo digitální.

Článek 4

Silniční kontroly

1. Silniční kontroly jsou organizovány v jakoukoli dobu na různých místech a pokrývají dostatečně rozsáhlou část silniční sítě, aby bylo obtížné se kontrolním bodům vyhnout.

2. Členské státy zajistí, aby

a) na stávajících a plánovaných silnicích nebo v jejich blízkosti byl zajištěn dostatečný počet kontrolních bodů a aby v případě potřeby mohly jako kontrolní body sloužit čerpací stanice a další bezpečná místa na dálnicích;

b) kontroly se prováděly namátkovým rotačním systémem, s ohledem na přiměřenou zeměpisnou vyváženost.

3. Body, které se ověřují v případě silničních kontrol, jsou stanoveny v části A přílohy I. Vyžaduje-li to situace, mohou se kontroly zaměřit na konkrétní bod.

4. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 2, provádějí se silniční kontroly bez jakékoli diskriminace. Kontrolní pracovníci zejména nesmějí provádět diskriminaci na základě

a) země registrace vozidla;

b) země bydliště řidiče;

c) země, v níž je dopravce usazen;

d) místa zahájení a určení dopravy;

e) typ tachografu: analogový nebo digitální.

5. Kontrolní pracovníci mají k dispozici

a) seznam hlavních kontrolovaných bodů podle části A přílohy I;

b) standardní kontrolní vybavení podle přílohy II.

6. Jestliže silniční kontrola řidiče vozidla registrovaného v jiném členském státě vede k podezření, že došlo k porušení předpisů, které nelze při silniční kontrole zjistit, protože chybějí nezbytné údaje, poskytnou si příslušné orgány členských států při vyjasňování situace vzájemnou pomoc.

Článek 5

Koordinované kontroly

Členské státy provedou nejméně šestkrát ročně vzájemně koordinované silniční kontroly řidičů a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 nebo (EU) č. 165/2014. Členské státy navíc usilují o organizaci koordinovaných kontrol v provozovnách dopravců.
Kontrolní orgány dvou nebo více členských států provádějí koordinované kontroly současně, každý na svém území.

Článek 6

Kontroly v provozovnách dopravců

1. Kontroly v provozovnách dopravců se plánují s přihlédnutím ke zkušenostem s různými druhy dopravy a dopravců. Provádějí se rovněž v případech, kdy byla při silniční kontrole zjištěna závažná porušení nařízení (ES) č. 561/2006, nařízení (EU) č. 165/2014 nebo směrnice 2002/15/ES.

2. Kontroly v provozovnách dopravců se týkají bodů uvedených v části A i v části B přílohy I.

3. Kontrolní pracovníci mají k dispozici

a) seznam hlavních kontrolovaných bodů podle částí A a B přílohy I;

b) standardní kontrolní vybavení podle přílohy II.

4. Kontrolní pracovník členského státu zohlední v průběhu kontroly údaje poskytnuté určeným styčným orgánem jiného členského státu uvedeným v čl. 7 odst. 1, pokud jde o činnosti dotčeného dopravce v tomto druhém členském státě.

5. Pro účely odstavců 1 až 4 jsou kontroly, které provádějí příslušné orgány na základě souvisejících dokladů, jež jim dopravci na jejich žádost předložili, považovány za rovnocenné kontrolám prováděným v provozovnách dopravců.

Článek 7

Styk v rámci Společenství

1. Členské státy určí orgán, jenž bude mít tyto úkoly:

Orgán bude zastoupen ve výboru uvedeném v čl. 12 odst. 1.

a) zajistit koordinaci opatření podle článku 5 s odpovídajícími orgány v ostatních členských státech;

b) každé dva roky předávat Komisi statistické údaje podle článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006;

c) odpovídat v prvé řadě za pomoc příslušným orgánům ostatních členských států podle čl. 4 odst. 6;

d) zajišťovat výměnu informací o uplatňování vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici a směrnici 2002/15/ES s ostatními členskými státy podle článku 8 této směrnice.

2. Členské státy oznámí Komisi určení tohoto orgánu a Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.

3. Výměna informací, zkušeností a poznatků mezi členskými státy je aktivně podporována, zejména, ne však výlučně, výborem uvedeným v čl. 12 odst. 1 a jakýmkoli jiným subjektem, který Komise případně určí prostřednictvím pováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

Článek 8

Výměna informací

1. Informace, které byly oboustranně zpřístupněny podle čl. 22 odst. 3 nařízení (ES) č. 561/2006, si určené orgány, které byly oznámeny Komisi podle článku 7 této směrnice, rovněž vyměňují:

a) nejméně každých šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost;

b) v jednotlivých případech na odůvodněnou žádost členského státu.

2. Členský stát poskytne informace, o které ho požádal jiný členský stát podle odst. 1 písm. b), do 25 pracovních dnů po obdržení žádosti. Členské státy se mohou dohodnout i na kratší lhůtě. V naléhavých případech či v případech, kdy postačuje pouhé nahlédnutí do rejstříků, například do rejstříku systému hodnocení rizika, musí být požadované informace poskytnuty do tří pracovních dnů.

Domnívá-li se dožádaný členský stát, že žádost není dostatečně odůvodněná, sdělí to žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů od obdržení žádosti. Žádající členský stát žádost dále zdůvodní. Pokud tak není schopen učinit, může dožádaný členský stát žádost zamítnout.

Je-li vyřízení žádosti o informace nebo provedení kontrol, inspekcí či vyšetřování obtížné či nemožné, sdělí to dožádaný členský stát žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů od obdržení žádosti s uvedením řádných důvodů, proč je to obtížné nebo nemožné. Dotčené členské státy spolu jednají s cílem nalézt řešení.

Pokud jsou informace poskytovány členskému státu, na jehož území je pracovník vyslán, soustavně se zpožděním, je o tom informována Komise, která přijme vhodná opatření.

3. Výměna informací podle tohoto článku se provádí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“), (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).). To se nevztahuje na informace, které si členské státy vyměňují prostřednictvím přímého nahlížení do vnitrostátních elektronických rejstříků podle čl. 16 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).).

Článek 9

Systém hodnocení rizika

1. Členské státy zavedou systém hodnocení rizika dopravců na základě relativního počtu a závažnosti porušení nařízení (ES) č. 561/2006, nařízení (EU) č. 165/2014 nebo vnitrostátních předpisů provádějících směrnici 2002/15/ES, kterých se jednotlivý dopravce dopustil.

Do 2. června 2021 Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví společný vzorec pro výpočet hodnocení rizika dopravce. Tento vzorec bude přihlížet k počtu, závažnosti a četnosti výskytu porušení a k výsledkům kontrol, při kterých nebyla zjištěna žádná porušení, jakož i k tomu, zda dopravce používá ve všech svých vozidlech inteligentní tachograf v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 165/2014. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2 této směrnice.

2. Dopravci s vyšším stupněm rizika budou kontrolováni důkladněji a častěji. Ve výboru uvedeném v článku 12 budou projednána kritéria a prováděcí pravidla k takovému systému s cílem vytvořit systém pro výměnu informací o osvědčených postupech.

3. Počáteční seznam porušení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a jejich úrovně závažnosti jsou stanoveny v příloze III.

Aby bylo možno stanovit nebo aktualizovat pokyny pro posuzování závažnosti porušení nařízení (ES) č. 561/2006 nebo nařízení (EU) č. 165/2014, je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 15a této směrnice akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha III této směrnice, s cílem zohlednit vývoj v oblasti regulace a bezpečnosti silničního provozu.

Kategorie nejzávažnějších porušení by měla zahrnovat případy, kdy nedodržení příslušných ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 představuje vážné riziko smrti či těžké újmy na zdraví.

4. V zájmu usnadnění cílených silničních kontrol musí být údaje vedené ve vnitrostátních systémech hodnocení rizika v době provádění kontroly přístupné všem příslušným kontrolním orgánům daného členského státu.

5. Členské státy poskytují prostřednictvím interoperabilních vnitrostátních elektronických rejstříků, na něž odkazuje článek 16 nařízení (ES) č. 1071/2009, přímý přístup k údajům obsaženým ve svých vnitrostátních systémech hodnocení rizika všem příslušným orgánům ostatních členských států, v souladu s čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 10

Zpráva

Do 1. května 2009 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu sankcí stanovených v právních předpisech členských států pro případ vážného porušení.

Článek 11

Osvědčené postupy

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vypracuje pokyny pro osvědčené postupy při kontrole. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2.

Tyto pokyny budou zveřejněny ve zprávě, kterou Komise předkládá každé dva roky.

2. Členské státy vytvoří společné vzdělávací programy týkající se osvědčených postupů, které se konají nejméně jednou ročně, a usnadní nejméně jednou ročně výměnu zaměstnanců svých orgánů pro styk v rámci Společenství s jeho protějšky v ostatních členských státech.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví společný přístup k pořizování záznamů a kontrolování dob jiné práce ve smyslu čl. 4 písm. e) nařízení (ES) č. 561/2006, včetně způsobu pořizování záznamů a konkrétních případů, kdy se mají pořizovat, a k pořizování záznamů a kontrolování dob o délce nejméně jednoho týdne, kdy se řidič nachází mimo vozidlo a nemůže s ním provádět žádnou činnost. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2 této směrnice.

4. Členské státy zajistí, aby kontrolní pracovníci byli pro plnění svých úkolů dobře vyškoleni.

Článek 12

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 165/2014. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 13

Prováděcí opatření

Na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijme Komise prováděcí akty, zejména s jedním z těchto cílů:

a) prosazovat při provádění této směrnice společný přístup;

b) podporovat soudržný přístup a harmonizovaný výklad nařízení (ES) č. 561/2006 u kontrolních orgánů;

c) usnadnit dialog mezi odvětvím dopravy a kontrolními orgány.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2 této směrnice.

Článek 14

Jednání se třetími zeměmi

Jakmile tato směrnice vstoupí v platnost, zahájí Unie s dotčenými třetími zeměmi jednání o uplatňování pravidel, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v této směrnici.
Do uzavření těchto jednání zahrnují členské státy údaje o kontrolách vozidel ze třetích zemí do svých formulářů pro Komisi, jak je stanoveno v článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006.

Článek 15

Aktualizace příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 15a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a II za účelem zavedení nezbytných úprav odrážejících vývoj osvědčených postupů.

Článek 15a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 3 a článku 15 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. srpna 2020. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3 a článku 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.).

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 3 a článku 15 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 16

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi nimi a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Zrušení

1. Směrnice 88/599/EES se zrušuje.

2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 18

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

ČÁST A

Silniční kontroly obvykle zahrnují tyto body:

Kontroly v provozovnách dopravců se kromě bodů kontrolovaných uvedených v části A zaměřují na

  • 1. týdenní doby odpočinku a doby řízení mezi těmito dobami odpočinku;
  • 2. dodržování čtrnáctidenních omezení dob řízení;
  • 3. záznamové listy, údaje z přístroje vozidla a karty řidiče a výtisky;
  • 4. dodržování požadavků na maximální průměrné týdenní pracovní doby, přestávky a noční práci stanovených v článcích 4, 5 a 7 směrnice 2002/15/ES;
  • 5. dodržování povinností dopravců týkajících se platby za ubytování řidičů a organizace práce řidičů podle čl. 8 odst. 8 a 8a nařízení (ES) č. 561/2006.

Členské státy mohou v případě zjištěného porušení kontrolovat případně i spoluodpovědnost ostatních účastníků dopravního řetězce, například přepravců, zasilatelů nebo dodavatelů, včetně ověření, zda dopravní smlouvy umožňují dodržet nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014.

1. denní a týdenní doby řízení, přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku; také záznamové listy předchozích dnů, které se mají v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 165/2014 nacházet ve vozidle, nebo údaje uložené pro stejnou dobu na kartě řidiče nebo v paměti záznamového zařízení v souladu s přílohou II této směrnice nebo na výtiscích;

2. pro období uvedené v čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 165/2014 všechny případy, kdy je překročena povolená rychlost vozidla, tj. jakýkoli časový úsek delší než jedna minuta, během něhož překročila rychlost vozidla u kategorie vozidel N3 90 km/h nebo u kategorie vozidel M3 105 km/h (kategorie N3 a M3 vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).));

3. případně okamžité rychlosti, kterých vozidlo dosáhlo podle záznamů záznamového zařízení za posledních nejvýše 24 hodin používání vozidla;

4. řádné fungování záznamového zařízení (určení možného zneužití zařízení nebo karty řidiče nebo záznamových listů) nebo případně předložení dokladů uvedených v čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 561/2006;

5. v případě potřeby a s náležitým ohledem na bezpečnost ověření záznamového zařízení umístěného ve vozidlech s cílem zjistit instalaci a/nebo používání jakéhokoli přístroje nebo jakýchkoli přístrojů majících za úkol zničení, odstranění, manipulaci nebo pozměnění jakýchkoli údajů nebo přístrojů, které mají zasahovat do jakékoli fáze elektronického přenosu dat mezi součástmi záznamového zařízení nebo které zpomalují nebo pozměňují údaje před zakódováním;

6. prodloužené maximální týdenní pracovní doby v délce 60 hodin podle čl. 4 písm. a) směrnice 2002/15/ES; jiné týdenní pracovní doby podle článků 4 a 5 směrnice 2002/15/ES pouze v případě, že technologie umožňuje provádění účinných kontrol.

PŘÍLOHA II Standardní vybavení kontrolních jednotek

Členské státy zajistí, aby kontrolní jednotky, které plní úkoly stanovené v příloze I, měly k dispozici toto standardní vybavení:

1. zařízení, které umožňuje stahovat údaje z jednotky ve vozidle a karty řidiče digitálního tachografu, tyto údaje číst, analyzovat nebo přenášet k analýze do centrální databáze;

2. zařízení ke kontrole záznamových listů tachografu;

3. zařízení pro specifickou analýzu s příslušným softwarem s cílem ověřit a potvrdit digitální podpis připojený k údajům, jakož i software pro specifickou analýzu umožňující vyhotovit podrobný pofil rychlosti vozidel před kontrolou jejich záznamového zařízení.

PŘÍLOHA III

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).)
č.PRÁVNÍ ZÁKLAD EUTYP PORUŠENÍÚROVEŇ ZÁVAŽNOSTI
NPVZPZPMP
AOsádka
A1Čl. 5 odst. 1Nedodržení minimálního věku průvodčíchX
BDoby řízení
B1Čl. 6 odst. 1Překročení denní doby řízení v délce 9 hodin, pokud není povoleno prodloužení této doby na 10 hodin9 h < … < 10 hX
B210 h ≤ … < 11 hX
B311 h ≤ …X
B4Překročení denní doby řízení v délce 9 hodin o 50 % či více13,5 h ≤ …X
B5Překročení prodloužené denní doby řízení v délce 10 hodin, pokud je povoleno prodloužení10 h < … < 11 hX
B611 h ≤ … < 12 hX
B712 h ≤ …X
B8Překročení denní doby řízení v délce 10 hodin o 50 % či více15 h ≤ …X
B9Čl. 6 odst. 2Překročení týdenní doby řízení56 h < … < 60 hX
B1060 h ≤ … < 65 hX
B1165 h ≤ … < 70 hX
B12Překročení týdenní doby řízení o 25 % či více70 h ≤ …X
B13Čl. 6 odst. 3Překročení maximální celkové doby řízení za období dvou po sobě následujících týdnů90 h < … < 100 hX
B14100 h ≤ … < 105 hX
B15105 h ≤ … < 112,5 hX
B16Překročení maximální celkové doby řízení za období dvou po sobě následujících týdnů o 25 % či více112,5 h ≤ …X
CPřestávky
C1Článek 7Překročení nepřerušené doby řízení v délce 4,5 hodiny před přestávkou4,5 h < … < 5 hX
C25 h ≤ … < 6 hX
C36 h ≤ …X
DDoby odpočinku
D1Čl. 8 odst. 2Nedostatečná denní doba odpočinku v délce kratší než 11 hodin, pokud není povolena zkrácená denní doba odpočinku10 h ≤ … < 11 hX
D28,5 h ≤ … < 10 hX
D3… < 8,5 hX
D4Nedostatečná zkrácená denní doba odpočinku v délce kratší než 9 hodin, pokud je zkrácení povoleno8 h ≤ … < 9 hX
D57 h ≤ … < 8 hX
D6… < 7 hX
D7Nedostatečné rozdělení denní doby odpočinku na části kratší než 3 h + 9 h3 h + [8 h ≤ … < 9 h]X
D83 h + [7 h ≤ … < 8 h]X
D93 h + [… < 7 h]X
D10Čl. 8 odst. 5Nedostatečná denní doba odpočinku v délce kratší než 9 hodin v případě řízení vozidla více řidiči8 h ≤ … < 9 hX
D117 h ≤ … < 8 hX
D12… < 7 hX
D13Čl. 8 odst. 6Nedostatečná zkrácená týdenní doba odpočinku v délce kratší než 24 hodin22 h ≤ … < 24 hX
D1420 h ≤ … < 22 hX
D15… < 20 hX
D16Nedostatečná týdenní doba odpočinku v délce kratší než 45 hodin, pokud není povolena zkrácená týdenní doba odpočinku42 h ≤ … < 45 hX
D1736 h ≤ … < 42 hX
D18… < 36 hX
D19Čl. 8 odst. 6Překročení šesti po sobě jdoucích 24hodinových časových úseků následujících po předchozí týdenní době odpočinku… < 3 hX
D203 h ≤ … < 12 hX
D2112 h ≤ …X
D22Čl. 8 odst. 6bŽádná náhrada za dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinkuX
D23Čl. 8 odst. 8Běžná týdenní doba odpočinku nebo jakákoli týdenní doba odpočinku delší než 45 hodin čerpaná ve vozidleX
D24Čl. 8 odst. 8Zaměstnavatel nehradí náklady na ubytování mimo vozidloX
EOdchylka od pravidla 12 dnů
E1Čl. 8 odst. 6aPřekročení dvanácti po sobě jdoucích 24hodinových časových úseků následujících po předchozí běžné týdenní době odpočinku… < 3 hX
E23 h ≤ … < 12 hX
E312 h ≤ …X
E4Čl. 8 odst. 6a písm. b) bod ii)Týdenní doba odpočinku po dvanácti po sobě jdoucích 24hodinových časových úsecích67 h < … < 69 hX
E565 h < … ≤ 67 hX
E6… ≤ 65 hX
E7Čl. 8 odst. 6a písm. d)Doba řízení probíhající mezi 22.00 hod. a 6.00 hod. trvající déle než 3 hodiny před přestávkou, pokud ve voze nejsou nejméně dva řidiči3 h < … < 4,5 hX
E84,5 h ≤ …X
FOrganizace práce
F1Čl. 8 odst. 8aDopravní podnik, který neorganizuje práci řidičů tak, aby se řidiči mohli vrátit do provozovny zaměstnavatele nebo do místa bydliště řidičeX
F2Čl. 10 odst. 1Souvislost mezi mzdou/výplatou a ujetou vzdáleností, rychlostí dodání a/nebo objemem přepravovaného zbožíX
F3Čl. 10 odst. 2Žádná nebo nesprávná organizace práce řidiče, chybějící poučení řidiče umožňující mu dodržovat právní předpisy nebo nesprávné poučeníX
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).)
č.PRÁVNÍ ZÁKLADTYP PORUŠENÍÚROVEŇ ZÁVAŽNOSTI
NPVZPZP
GMontáž tachografu
G1Čl. 3 odst. 1, 4, 4a a článek 22Není namontován a nepoužívá se typově schválený tachografX
HPoužívání tachografu, karty řidiče nebo záznamového listu
H1Čl. 23 odst. 1Používání tachografu, jenž nebyl zkontrolován schválenou dílnouX
H2Článek 27Řidič je držitelem více než jedné karty řidiče a/nebo používá více než jednu kartu řidičeX
H3Řidič používá kartu řidiče, jež byla zfalšována (považuje se za řízení bez karty řidiče)X
H4Řidič používá kartu řidiče, jejímž není držitelem (považuje se za řízení bez karty řidiče)X
H5Řidič používá kartu řidiče, která byla získána na základě nepravdivých prohlášení a/nebo padělaných dokladů (považuje se za řízení bez karty řidiče)X
H6Čl. 32 odst. 1Nesprávné fungování tachografu (například: tachograf nebyl řádně zkontrolován, kalibrován a zaplombován)X
H7Čl. 32 odst. 1 a čl. 33 odst. 1Nesprávné používání tachografu (např.: záměrné, dobrovolné nebo uložené zneužití, nedostatečné pokyny o správném používání atd.)X
H8Čl. 32 odst. 3Ve vozidle se nachází a/nebo se používá klamný přístroj umožňující pozměnit záznamy tachografuX
H9Falšování, skrývání, potlačování nebo ničení údajů zaznamenaných na záznamových listech nebo uchovávaných v tachografu a/nebo na kartě řidiče a stažených z tachografu a/nebo karty řidičeX
H10Čl. 33 odst. 2Podnik neuchovává záznamové listy, výtisky a stažené údajeX
H11Zaznamenané a uchovávané údaje nejsou k dispozici po dobu nejméně jednoho rokuX
H12Čl. 34 odst. 1Nesprávné používání záznamových listů / karet řidičeX
H13Nepovolené vyjmutí záznamových listů nebo karty řidiče, které má vliv na zaznamenávání příslušných údajůX
H14Záznamový list nebo karta řidiče se používají po dobu delší, než pro kterou jsou určeny, přičemž dochází ke ztrátě údajůX
H15Čl. 34 odst. 2Používání ušpiněných nebo poškozených záznamových listů nebo karet řidiče, přičemž údaje nejsou čitelnéX
H16Čl. 34 odst. 3Nepoužití ručního zadání údajů v požadovaných případechX
H17Čl. 34 odst. 4Nepoužití správného záznamového listu nebo nevložení karty řidiče do správného otvoru v tachografu (při řízení vozidla více řidiči)X
H18Čl. 34 odst. 5Nesprávné používání přepínacího mechanismuX
IPředkládání informací
I1Čl. 34 odst. 5 písm. b) bod v)Nesprávné použití nebo nepoužití značky trajekt/vlakX
I2Čl. 34 odst. 6Požadované informace nejsou zaneseny do záznamového listuX
I3Čl. 34 odst. 7Záznamy neuvádějí symboly zemí, jejichž hranice řidič překročil během denní pracovní dobyX
I4Čl. 34 odst. 7Záznamy neuvádějí symboly zemí, ve kterých začala a skončila denní pracovní doba řidičeX
I5Článek 36Odmítnutí kontrolyX
I6Článek 36

Neschopnost předložit ručně provedené záznamy a výtisky pořízené v daném dni a v předchozích 28 dnech (do 30. prosince 2024)

Neschopnost předložit ručně provedené záznamy a výtisky pořízené v daném dni a v předchozích 56 dnech (od 31. prosince 2024)

X
I7Článek 36Neschopnost předložit kartu řidiče, pokud je řidič jejím držitelemX
JChybná funkce
J1Čl. 37 odst. 1 a čl. 22 odst. 1Oprava tachografu nebyla provedena schváleným montérem nebo dílnouX
J2Čl. 37 odst. 2V době, kdy je tachograf mimo provoz nebo nefunguje správně, řidič neuvede všechny požadované informace o časových úsecích, které už tachografem nebyly zaznamenáványX

1. Skupiny porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (doba řízení a doba odpočinku)

2. Skupiny porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (Tachograf)

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací