1. Společná organizace trhů v odvětví cukru stanovená tímto nařízením se vztahuje na tyto produkty:

2. Hospodářský rok pro produkty uvedené v odstavci 1 začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

Hospodářský rok 2006/2007 však začíná 1. července 2006 a končí 30. září 2007.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. U bílého cukru činí referenční cena

2. U surového cukru činí referenční cena

3. Referenční ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují na nebalený cukr při převzetí v závodě. Tyto ceny se vztahují na bílý cukr a surový cukr standardní jakosti podle přílohy I.

Komise zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné. Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.

1. Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí

2. Minimální cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu standardní jakosti podle přílohy I.

3. Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, u které se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti uplatňuje přirážka nebo srážka.

4. U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 15, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně za cukrovou řepu podléhající kvótám.

1. Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu stanoveným i v příloze II, a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby.

2. Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a cukrovarnickými podniky ve Společenství.

3. Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat

• cukr podléhající kvótám,

• cukr nepodléhající kvótám.

4. Každý cukrovarnický podnik poskytne členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o

Členské státy mohou požadovat další informace.

5. Cukrovarnické podniky, které nepodepsaly před zasetím smlouvy o dodání za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám na množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, upravené případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6. S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody odchýlit od odstavců 3, 4 a 5.

7. Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

1. Kvóty pro výrobu cukru, isoglukosy a inulinového sirupu na vnitrostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze III.

2. Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup usazenému na jeho území a schválenému podle článku 17.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná součtu kvóty A a kvóty B podle nařízení (ES) č. 1260/2001, které byly podniku přiděleny pro hospodářský rok 2005/2006.

Pro účely tohoto odstavce se v případě Bulharska a Rumunska jedná o hospodářský rok 2006/07.

3. V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

1. Do 30. září 2007 může každý cukrovarnický podnik požadovat od členského státu, ve kterém je usazen, přidělení dodatečné kvóty na cukr.

Maximální dodatečné kvóty na cukr na členský stát jsou stanoveny v bodě I přílohy IV.

2. Na základě žádostí určí členský stát podle objektivních a nediskriminačních kritérií množství, která jsou přijatelná. Pokud součet těchto žádostí o dodatečná množství přesáhne množství dostupné pro daný členský stát, provede tento členský stát poměrné snížení přijatelných množství. Výsledná množství jsou dodatečnou kvótou přidělovanou dotyčným podnikům.

3. Z dodatečných kvót přidělených podnikům v souladu s odstavci 1 a 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené dodatečné kvóty.

4. Platbu celé jednorázoví částky v souladu s odstavcem 3 ukládá členský stát podnikům na svém území, kterým byla přidělena dodatečná kvóta.

Dotyčné cukrovarnické podniky zaplatí jednorázovou částku ve lhůtě stanovené členským státem. Tato lhůta uplyne nejpozději 28. února 2008.

5. Pokud cukrovarnický podnik nezaplatí jednorázovou částku do 28. února 2008, nepovažují se dodatečné kvóty za přidělené tomuto cukrovarnickému podniku.

1. V hospodářském roce 2006/07 se k celkové výši kvóty na isoglukosu stanovené v příloze III přidává kvóta na isoglukosu ve výši 100000 tun. V každém z hospodářských let 2007/08 a 2008/09 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává další kvóta na isoglukosu ve výši 100000 tun. Toto navýšení se netýká Bulharska a Rumunska.

V případě Bulharska se v každém z hospodářských let 2007/08 a 2008/09 ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává další kvóta na isoglukosu ve výši 11045 tun a v případě Rumunska kvóta ve výši 1966 tun.

Členské státy přidělí dodatečné kvóty podnikům poměrně podle kvót na isoglukosu přidělených v souladu s čl. 7 odst. 2.

2. Itálie, Litva a Švédsko mohou na žádost kteréhokoli podniku usazeného na jejich území přidělit doplňkovou kvótu na isoglukosu v období od hospodářského roku 2006/2007 do hospodářského roku 2009/2010. Maximální dodatečné kvóty na cukr na členský stát jsou stanoveny v bodě II přílohy IV.

3. Z kvót přidělených podnikům v souladu s odstavcem 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené doplňkové kvóty.

1. Postupem podle čl. 39 odst. 2 se kvóty stanovené v příloze III tohoto nařízení upraví pro hospodářský rok 2008/09 do 30. dubna 2008, pro hospodářský rok 2009/10 do konce února roku 2009 a pro hospodářský rok 2010/11 do konce února roku 2010. Tyto úpravy vyplývají z použití článků 8 a 9 tohoto nařízení, odstavce 2 tohoto článku a článku 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006.

2. S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení (ES) č. 320/2006 stanoví Komise nejpozději do konce února 2010 postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení jednotný procentní podíl nezbytný ke snížení stávajících kvót na cukr a isoglukosu pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu pro hospodářské roky počínaje hospodářským rokem 2010/11. Členské státy upraví odpovídajícím způsobem kvótu pro každý podnik.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, se procentní podíl stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení za použití přílohy VIII tohoto nařízení. Tyto členské státy upraví pro jednotlivé podniky na svém území, které jsou držiteli kvóty, procentní podíl podle přílohy IX tohoto nařízení.

První a druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužijí na nejvzdálenější regiony podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

1. Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukosu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/09 a následující hospodářské roky při respektování svobody podniků účastnit se mechanismu zavedeného nařízením (ES) č. 320/2006. Členské státy při tom uplatňují objektivní a nediskriminační kritéria.

2. Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze V a s ohledem na zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3. Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo několika podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

4. Pokud se použije článek 4a nařízení (ES) č. 320/2006, upraví členské státy kvótu na cukr přidělenou dotyčnému podniku odchylně od odstavce 3 tohoto článku za použití snížení definovaného podle odstavce 4 uvedeného článku v mezích procentního podílu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.

Cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 7 se mohou

Na ostatní množství se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 15.

1. Průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

2. Postupem podle čl. 39 odst. 2 sestaví Komise seznam výrobků, pro jejichž výrobu se používá průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam bude obsahovat zejména

3. Pro výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) až e) může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukosa nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v odst. 2 písm. b) a c) tohoto článku.

Výrobní náhrada se stanoví zejména s ohledem na náklady související s použitím dovezeného cukru, které by musel průmysl hradit v případě dodávání na světový trh, a na cenu přebytkového cukru dostupného na trhu Společenství nebo na referenční cenu, pokud přebytkový cukr není k dispozici.

1. Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukosu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2. Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1

3. Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku zpětně upraveno.

4. Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

1. Vybírá se poplatek z přebytku z množství

2. Poplatek z přebytku se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 ve výši dostatečné k tomu, aby se zamezilo hromadění množství uvedeného v odstavce 1.

3. Poplatek z přebytku v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích produkce uvedené v odstavci 1, která byla u podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.

1. Od hospodářského roku 2007/2008 se z kvóty na cukr, kvóty na isoglukosu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup, vybírá výrobní dávka.

2. Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR za tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukosy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

3. Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

Podniky provedou platbu do konce února dotyčného hospodářského roku.

4. Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup ve Společenství mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

1. Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na výrobek uvedený v čl. 13 odst. 2 za předpokladu, že podnik

2. Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje

1. Je-li během reprezentativního období průměrná cena zjištěná ve Společenství pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že na této úrovni setrvá, může být podnikům, kterým byly přiděleny kvóty na cukr, poskytnuta podpora soukromého skladování bílého cukru.

2. V hospodářských letech 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010 vykoupí intervenční agentura určená každým členským státem, který je producentem cukru, jakýkoli nabízený bílý nebo surový cukr, a to až do celkového množství 600000 tun, vyjádřeného jako bílý cukr, za hospodářský rok ve Společenství a za předpokladu, že dotyčný cukr

• byl vyroben v rámci kvóty a z cukrové řepy nebo cukrové třtiny, které byly sklizeny ve Společenství,

• byl předmětem smlouvy o skladování uzavřené mezi prodejcem a intervenční agenturou.

Intervenční agentury vykupují za 80 % referenční ceny uvedené v článku 3 pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka. Pokud se jakost cukru liší od standardní jakosti, pro niž je stanovena referenční cena, tato cena se odpovídajícím způsobem zvýší nebo sníží.

3. Intervenční agentury mohou prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

Postupem podle čl. 39 odst. 2 a při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy je však možné rozhodnout, že intervenční agentury

1. K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může Komise s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy rozhodnout pro daný hospodářský rok o stažení z trhu takových množství cukru nebo isoglukosy vyrobených v rámci kvót, která přesahují hranici vypočtenou v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2. Hranice stažení podle odstavce 1 tohoto článku se pro každý podnik, který je držitelem kvóty, vypočítá vynásobením jeho kvóty koeficientem, který se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 nejpozději do 16. března předchozího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu. Pro hospodářský rok 2008/09 se uvedený koeficient použije poté, co se podniky vzdají své kvóty podle nařízení (ES) č. 320/2006, na kvótu přidělenou nejpozději do 15. března 2008.

Na základě aktualizovaných údajů o vývoji trhu může Komise postupem podle čl. 39 odst. 2 do 31. října dotyčného hospodářského roku rozhodnout buď o úpravě, nebo pokud takové rozhodnutí nebylo podle prvního pododstavce tohoto odstavce přijato, o stanovení koeficientu.

3. Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje až do začátku následujícího hospodářského roku na vlastní náklady cukr vyrobený v rámci kvóty nad hranici vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru nebo isoglukosy stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

S ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem je však možné odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že pro stávající nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr či veškerá stažená isoglukosa nebo jejich část považuje za:

4. Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, je možné postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že určité množství staženého cukru může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

5. V případě, že se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena daného hospodářského roku.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požadavky článku 5 týkající se minimální ceny se neuplatní.

V případě, že je stažený cukr podle odstavce 4 prodán na trhu Společenství před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena probíhajícího hospodářského roku.

1. Odchylně od čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení se u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta pro cukr snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, se koeficient pro hospodářské roky 2007/08, 2008/09 a 2009/10 stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení za použití přílohy X tohoto nařízení.

2. V případě podniku, který se v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 320/2006 vzdá s účinkem od následujícího hospodářského roku své celkové přidělené kvóty, se na jeho žádost nepoužijí koeficienty uvedené v čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení. Žádost se podá do konce hospodářského roku, k němuž se stažení vztahuje.

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

1. Dovoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 do Společenství, s výjimkou produktů uvedených v písmenu h), nebo jejich vývoz ze Společenství podléhá předložení dovozní nebo vývozní licence. Odchylky mohou být nicméně stanoveny v případě, že pro řízení určitého dovozu cukru nejsou požadovány licence.

2. Licence vydávají členské státy všem žadatelům bez ohledu na místo usazení ve Společenství a aniž jsou dotčena opatření přijatá k provedení článků 28 a 32 tohoto nařízení, čl. 12 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí(Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.) a dohod uzavřených podle článku 133 nebo 300 Smlouvy.

3. Dovozní a vývozní licence platí na celém území Společenství.

Vydání licencí je podmíněno složením jistoty zaručující, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se během uvedeného období dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo pokud se uskuteční pouze částečně.

4. Doby platnosti licencí se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2.

1. Je-li v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, čímž by mohlo být ohroženo dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy, mohou být v obchodu po dobu, po kterou toto narušení nebo hrozba trvá, použita vhodná opatření dodržující mezinárodní závazky Společenství.

2. Nastane-li situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních.

Předloží-li členský stát Komisi žádost, přijme Komise rozhodnutí do tří pracovních dnů od jejího přijetí.

Tato opatření jsou oznámena členským státům a jsou okamžitě použitelná.

3. Opatření, o nichž Komise rozhodne podle odstavce 2, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

4. Opatření přijatá na základě tohoto článku vztahující se na členy WTO se však provádějí na základě nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994 o společných pravidlech dovozu(Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2200/2004 (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 1).).

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 sazby dovozního cla podle společného celního sazebníku.

2. Bez ohledu na odstavec 1 může Komise s cílem zajistit pomocí dovozu ze třetích zemí dostatečné zásobování trhu Společenství zcela nebo částečně pozastavit pro určitá množství ukládání dovozních cel na tyto výrobky:

• surový cukr určený k rafinaci kódů KN 17011110 a 17011210,

• melasa kódu KN 1703.

3. S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2 může Komise zcela nebo částečně pozastavit pro určitá množství ukládání dovozních cel na cukr kódu KN 1701 a isoglukosu kódů KN 17023010, 17024010, 17026010 a 17029030.

1. S cílem vyloučit nebo potlačit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mohl mít dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, podléhá dovoz jednoho či více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, jsou-li splněny podmínky stanovené podle čl. 40 odst. 1. písm. e), kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovoz naruší trh Společenství, nebo kdy by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2. Dovoz za cenu nižší než cena oznámená Společenstvím Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“) může podléhat dodatečnému dovoznímu clu.

Dovozní ceny, které je při ukládání tohoto dodatečného dovozního cla nutné brát v úvahu, se stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se za tímto účelem prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

3. Překročí-li objem dovozu v kterémkoli roce, kdy se projeví nebo mohou projevit nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1, úroveň založenou na možnostech přístupu na trh stanovených jako procentní podíl odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let („spouštěcí objem“), lze rovněž uložit dodatečné dovozní clo.

1. Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise v souladu s prováděcím pravidly stanovenými postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

3. Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

1. Tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci je stanovena pro Společenství ve výši 2324735 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

V hospodářských letech 2006/07, 2007/08 a 2008/09 je tradiční potřeba zásobování rozdělena takto:

• 198748 tun pro Bulharsko,

• 296627 tun pro Francii,

• 291633 tun pro Portugalsko,

• 329636 tun pro Rumunsko,

• 19585 tun pro Slovinsko,

• 59925 tun pro Finsko,

• 1128581 tun pro Spojené království.

2. Tradiční potřeba zásobování uvedená v odst. 1 prvním pododstavci se zvyšuje o

Množství uvedená v písm. b) prvním pododstavci se týkají surového třtinového cukru a jsou vyhrazena pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 pro jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v Portugalsku v provozu. Toto zpracovatelské zařízení je považováno za rafinerii zabývající se výhradně rafinací.

3. Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být vyvezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavců 1 a 2. Příslušné licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 a pro první tři měsíce každého následujícího hospodářského roku.

4. Použití dovozních cel na třtinový cukr určený k rafinaci kódu KN 17011110 pocházející ze zemí uvedených v příloze VI se pozastavují pro doplňkové množství, které je potřebné k zajištění dostatečného zásobování rafinerií zabývajících se výhradně rafinací pro každý z hospodářských let 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009.

Doplňkové množství se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 na základě rovnováhy mezi tradiční potřebou zásobování podle odstavce 1 tohoto článku a předpokládaným zásobováním cukrem určeným k rafinaci pro příslušný hospodářský rok. Tato rovnováha může být během hospodářského roku postupem podle čl. 39 odst. 2 přezkoumána a může být založena na historických paušálních odhadech surového cukru určeného ke spotřebě.

1. Zaručené ceny stanovené pro cukr ze zemí AKT/Indie se použijí pro dovoz surového a bílého cukru standardní jakosti

2. Žádosti o dovozní licence na cukr, na který se vztahuje zaručená cena, musí být doplněny vývozní licencí vydanou orgány vyvážející země, která potvrzuje, že cukr odpovídá pravidlům stanoveným v příslušných dohodách.

1. V míře nezbytné pro vývoz výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) a c) bez dalšího zpracování nebo ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII, nebo v příloze VIII na základě kurzů nebo cen cukru na světových trzích a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozními náhradami.

2. Může být stanoveno poskytování vývozních náhrad na výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) a g), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování nebo ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII nebo v příloze VIII.

V tomto případě se výše náhrady na tunu sušiny stanoví zejména s ohledem na

3. Vývozní náhrada pro surový cukr standardní jakosti stanovené v příloze I nesmí překročit 92 % náhrady poskytované pro bílý cukr. Toto omezení se však nevztahuje na vývozní náhrady, které mají být stanoveny pro kandovaný cukr.

4. Vývozní náhrady pro výrobky vyvážené ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII nebo v příloze VIII nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné výrobky vyvážené bez dalšího zpracování.

1. Množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, se přidělí způsobem, který

2. Vývozní náhrady jsou stejné pro celé Společenství. Mohou být rozlišeny podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.

Vývozní náhrady se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2.

Náhrady mohou být stanoveny

Vývozní náhrady stanovované v pravidelných intervalech může Komise podle potřeby na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu během intervalu změnit.

3. Vývozní náhrady pro výrobky uvedené v čl. 32 odst. 1 a 2, které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na žádost a po předložení vývozní licence.

Výše vývozní náhrady pro výrobky uvedené v čl. 32 odst. 1 a 2, které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se rovná částce platné ke dni podání žádosti o licenci, a v případě rozlišené náhrady, částce platné ke stejnému dni

4. Postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů(Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).) lze oblast působnosti odstavce 3 tohoto článku rozšířit i na příslušné výrobky vyvážené ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII. Prováděcí pravidla se přijímají uvedeným postupem.

1. Pokud na světovém trhu dosáhnou kurzy nebo ceny jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 úrovně, která narušuje nebo může narušit dostupnost zásobování pro trh Společenství, a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat a zhoršovat se, mohou být v mimořádně naléhavých případech přijata vhodná opatření.

2. Opatření přijatá podle tohoto článku se použijí s ohledem na závazky vyplývající z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, vztahují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 a na obchod s nimi, s výjimkou státní podpory stanovené v odstavcích 2 a 3, články 87, 88 a 89 Smlouvy.

2. Členské státy, které snižují svou kvótu na cukr o více než 50 %, mohou v období, kdy je pěstitelům cukrové řepy vyplácena přechodná podpora podle kapitoly 10f nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce(Viz strana 32 v tomto čísle Úředního věstníku.), poskytnout dočasnou státní podporu. Komise na žádost příslušného členského státu rozhodne o celkové výši státní podpory pro toto opatření.

V případě Itálie nepřekročí v hospodářském roce za tunu cukrové řepy dočasná podpora uvedená v prvním pododstavci, která je poskytována pěstitelům cukrové řepy a na přepravu cukrové řepy, celkovou částku 11 EUR.

3. Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce podporu ve výši až 350 EUR na hektar.

4. Příslušné členské státy informují Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši státní podpory, která byla v uvedeném hospodářském roce skutečně poskytnuta.

Je-li na trhu Společenství zaznamenán podstatný nárůst nebo pokles cen a

• všechna opatření dostupná podle ostatních článků tohoto nařízení byla přijata

  a

• je pravděpodobné, že situace bude i nadále narušovat trh nebo bude hrozit narušením trhu,

mohou být přijata další nezbytná opatření.

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro cukr (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2. Zahrnují zejména

2. Postupem podle čl. 39 odst. 2 je možné dále přijmout

Nařízení (ES) č. 247/2006 se mění takto:

Postupem podle čl. 39 odst. 2 mohou být přijata opatření

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od hospodářského roku 2006/2007. Články 39, 40, 41 a 44 se však použijí od dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Hlava II se použije do konce hospodářského roku 2014/2015.