1. Toto nařízení stanoví pravidla, podle nichž lze za zaručené tradiční speciality uznat:

Příloha I může být změněna postupem podle čl. 18 odst. 2.

2. Tímto nařízením nejsou dotčeny další zvláštní předpisy Společenství.

3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti(Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.) se nepoužije na zaručené tradiční speciality, na které se vztahuje toto nařízení.

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2. Vlastnost nebo soubor vlastností podle odst. 1 písm. a) se mohou vztahovat ke skutečným vlastnostem produktu, jako jsou například jeho fyzikální, chemické, mikrobiologické nebo organoleptické vlastnosti, nebo k metodě produkce nebo zpracování produktu nebo ke zvláštním podmínkám, jež jsou během jeho produkce zachovávány.

Obchodní úprava zemědělského produktu nebo potraviny se nepovažuje za vlastnost ve smyslu odst. 1 písm. a).

Zvláštní povaha definovaná v odst. 1 písm. a) nesmí být omezena na kvalitativní nebo kvantitativní složení nebo způsob produkce, stanovené v právních předpisech Společenství nebo ve vnitrostátních právních předpisech, v normách stanovených normalizačními subjekty nebo v dobrovolných normách; toto pravidlo se však nepoužije, pokud byly dané právní předpisy nebo norma stanoveny za účelem vymezení zvláštnosti produktu.

Ke skupině ve smyslu odst. 1 písm. d) se mohou připojit jiné zúčastněné strany.

1. Aby zemědělský produkt nebo potravina mohly být uvedeny v rejstříku podle článku 3, musí být buď vyprodukovány z tradičních surovin, nebo se musí vyznačovat tradičním složením nebo způsobem produkce nebo zpracování, který odráží tradiční druh produkce nebo zpracování.

Do rejstříku nelze zapsat zemědělský produkt nebo potravinu, jejichž zvláštní povaha spočívá v provenienci nebo v zeměpisném původu. Používání zeměpisných výrazů je povoloveno v názvu, aniž je dotčen čl. 5 odst. 1.

2. Aby byl zapsán do rejstříku, musí název:

3. Název zvláštní povahy podle odst. 2 písm. a) musí být tradiční a v souladu s vnitrostátními předpisy nebo ustavený obyčejem.

Do rejstříku nelze zapsat název vyjadřující zvláštní povahu podle odst. 2 písm. b), který:

1. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena pravidla Společenství nebo členských států, která upravují duševní vlastnictví, a zejména ta, které se týkají zeměpisných označení a ochranných známek.

2. Název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat může tvořit součást názvu zaručené tradiční speciality za podmínky, že není zavádějící co do povahy produktu.

1. Aby zemědělský produkt nebo potravina mohly být zaručenou tradiční specialitou, musejí vyhovovat specifikaci produktu.

2. Specifikace produktu obsahuje:

1. O zápis zaručené tradiční speciality do rejstříku může požádat pouze skupina.

Několik skupin z různých členských států nebo z třetích zemí může podat společnou žádost.

2. Skupina může podat žádost o zápis do rejstříku pouze v případě zemědělských produktů nebo potravin, které produkuje nebo získává.

3. Žádost o zápis obsahuje alespoň:

4. Pokud je skupina usazena v členském státu, podává se žádost v tomto členském státu.

Členský stát vhodným způsobem přezkoumá, zda je žádost oprávněná a zda splňuje podmínky tohoto nařízení.

5. Členský stát zahájí v rámci přezkumu podle odst. 4 druhého pododstavce vnitrostátní řízení o námitce, přičemž odpovídajícím způsobem zajistí zveřejnění uvedené žádosti a poskytne dostatečnou lhůtu, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazená nebo má bydliště na území tohoto členského státu, podat proti žádosti námitku.

Členský stát posoudí přípustnost obdržených námitek s ohledem na kritéria stanovená v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci.

6. Má-li členský stát za to, že jsou splněny požadavky článků 4, 5 a 6, zašle Komisi:

7. Pokud žádost týkající se zemědělského produktu nebo potraviny pochází od skupiny ze třetí země, zasílá se Komisi buď přímo nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země a musí obsahovat informace stanovené v odstavci 3.

8. Doklady uvedené v tomto článku, které se předávají Komisi, se vyhotoví v některém z úředních jazyků orgánů Evropské unie nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

1. Komise vhodným způsobem přezkoumá, zda je žádost obdržená podle článku 7 oprávněná a zda splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Doba přezkumu by neměla přesáhnout dvanáct měsíců.

Komise každý měsíc zveřejní seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a datum předložení těchto žádostí Komisi.

2. Domnívá-li se Komise na základě přezkumu provedeného podle odst. 1 prvního pododstavce, že podmínky stanovené v tomto nařízení jsou splněné, zveřejní informace uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. a), b) a c) v Úředním věstníku Evropské unie.

V opačném případě rozhodne Komise postupem podle čl. 18 odst. 2 o zamítnutí žádosti o zápis.

1. Do šesti měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce může každý členský stát nebo třetí země vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení Komisi.

2. Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazená nebo má bydliště na území jiného členského státu než státu, který požádal o zápis, nebo na území třetí země, může rovněž vznést námitku proti navrhovanému zápisu předložením řádně odůvodněného prohlášení.

Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazené nebo mají bydliště na území některého členského státu, předloží prohlášení tomuto členského státu ve lhůtě stanovené pro vznesení námitek podle odstavce 1.

Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazené nebo mají bydliště ve třetí zemi, předloží prohlášení Komisi buď přímo nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

3. Přípustná jsou pouze prohlášení o námitce, která Komise obdržela ve lhůtě stanovené v odstavci 1 a která prokazují:

Komise posoudí přípustnost námitek.

Kritéria podle prvního pododstavce se posuzují ve vztahu k území Společenství.

4. Pokud Komise neobdrží žádné přípustné námitky podle odstavce 3, zapíše název do rejstříku.

Zápis do rejstříku se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Pokud je námitka podle odstavce 3 přípustná, vyzve Komise zúčastněné strany, aby zahájily příslušná jednání.

Dosáhnou-li zúčastněné strany dohody ve lhůtě šesti měsíců, oznámí Komisi všechny skutečnosti, které dosažení uvedené dohody umožnily, spolu se stanoviskem žadatele a strany, která námitky vznesla. Pokud údaje zveřejněné podle čl. 8 odst. 2 zůstaly beze změny nebo pokud u nich došlo jen ke změnám malého rozsahu, postupuje Komise podle odstavce 4 tohoto článku. V ostatních případech Komise znovu provede přezkum podle čl. 8 odst. 1.

Není-li dosaženo dohody, přijme Komise postupem podle čl. 18 odst. 2 rozhodnutí s přihlédnutím ke spravedlivým a tradičním zvyklostem a ke skutečné pravděpodobnosti záměny.

Rozhodnutí se zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

6. Doklady uvedené v tomto článku, které se předávají Komisi, se vyhotoví v některém z úředních jazyků orgánů Evropské unie nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

1. O změnu specifikace produktu může požádat členský stát na žádost skupiny, která je usazená na jeho území, nebo skupina, která je usazená ve třetí zemi. Ve druhém případě se žádost zašle Komisi buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů této třetí země.

Žádosti musí prokazovat oprávněný hospodářský zájem a popisovat požadované změny a uvést jejich odůvodnění.

Žádosti o schválení změny se podávají postupem podle článků 7, 8 a 9.

Jsou-li však navržené změny pouze malého rozsahu, rozhodne Komise o schválení změny bez použití postupu podle čl. 8 odst. 2 a článku 9.

Komise případně zveřejní tyto změny malého rozsahu v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Členské státy zajistí, aby o zveřejnění byl informován každý producent nebo zpracovatel, který používá specifikaci produktu, u níž bylo požádáno o změnu. Kromě prohlášení o námitce podle čl. 9 odst. 3 jsou přípustná prohlášení o námitce, která prokazují hospodářský zájem na produkci zaručené tradiční speciality.

3. Pokud se změny týkají dočasné změny ve specifikaci vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů, předá žádost Komisi členský stát na žádost skupiny producentů nebo skupina, která je usazená ve třetí zemi. Použije se postup podle odst. 1 čtvrtého pododstavce.

1. Na zaručenou tradiční specialitu smějí v označení, reklamě a dalších dokumentech týkajících se zemědělského produktu nebo potraviny odkazovat pouze producenti, kteří dodržují specifikaci produktu.

2. Pokud se odkazuje na zaručenou tradiční specialitu na označení zemědělského produktu nebo potraviny vyprodukovaných ve Společenství, uvede se na něm zapsaný název se symbolem Společenství nebo s označením „zaručená tradiční specialita“.

3. Označení uvedené v odstavci 2 je nepovinné na označeních zaručených tradičních specialit produkovaných mimo Společenství.

1. Ode dne zveřejnění podle čl. 9 odst. 4 nebo 5 může být název zapsaný v rejstříku uvedeném v článku 3 používán jen pro označení zemědělského produktu nebo potraviny odpovídající specifikaci produktu jako zaručené tradiční speciality v souladu s pravidly stanovenými v článku 12. Na označení produktů, které neodpovídají zapsané specifikaci, se nicméně mohou dále používat zapsané názvy, avšak nelze na nich uvádět označení „zaručená tradiční specialita“, zkratku „ZTS“ ani přiřazený symbol Společenství.

2. Zaručenou tradiční specialitu lze však zapsat s výhradou názvu pro zemědělský produkt nebo potravinu odpovídající zveřejněné specifikaci produktu, pokud o to skupina požádala v žádosti o zápis a pokud postup podle článku 9 neprokáže, že název je používaný v souladu s právem, je obecně známý a hospodářsky významný pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny. Ode dne zveřejnění podle čl. 9 odst. 4 nebo 5 se již nesmí název, a to ani ve spojení s označením „zaručená tradiční specialita“, zkratkou „ZTS“ nebo přiřazeným symbolem Společenství, používat na označeních podobných zemědělských produktů nebo potravin, které neodpovídají zapsané specifikaci.

3. U názvů, u nichž se žádá o zápis do rejstříku pouze v jediném jazyce, může skupina ve specifikaci produktu upřesnit, že při uvedení produktu na trh může být kromě názvu produktu v původním jazyce na označení uveden v ostatních úředních jazycích údaj, že produkt byl získán v souladu s tradicí regionu, členského státu nebo třetí země, odkud žádost pochází.

1. Členské státy určí příslušný orgán či orgány odpovědné za kontroly s ohledem na povinnosti stanovené tímto nařízením v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

2. Členské státy zajistí, aby každý hospodářský subjekt, jenž dodržuje ustanovení tohoto nařízení, spadal do systému úředních kontrol.

3. Komise zveřejní název a adresu orgánů a subjektů uvedených v odstavci 1 nebo v článku 15 a pravidelně tyto informace aktualizuje.

1. Pokud jde o zemědělské produkty a potraviny vyprodukované ve Společenství, zajistí ověření souladu se specifikacemi před uvedením produktu na trh:

• jeden nebo více příslušných orgánů uvedených v článku 14 nebo

• jeden nebo více kontrolních subjektů ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 882/2004, jež působí jako subjekty pro certifikaci produktu.

Náklady na takové ověření souladu se specifikacemi nesou hospodářské subjekty, kterých se tyto kontroly týkají.

2. Pokud jde o zemědělské produkty a potraviny vyprodukované ve třetí zemi, zajistí ověření souladu se specifikacemi před uvedením produktu na trh:

• jeden nebo více veřejných orgánů určených danou třetí zemí nebo

• jeden nebo více subjektů pro certifikaci produktu.

3. Subjekty pro certifikaci produktu uvedené v odstavcích 1 a 2 musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systém certifikace produktů) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditovány.

4. Pokud se soulad se specifikacemi rozhodnou ověřit orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, nabídnou přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mají k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nutné k výkonu svých funkcí.

1. Každý producent z členského státu, který má v úmyslu začít produkovat zaručenou tradiční specialitu, a to i pokud tento producent patří ke skupině, která původně podala žádost, předem uvědomí o této skutečnosti určené orgány nebo subjekty členského státu, ve kterém je usazen, uvedené v čl. 14 odst. 3, a to podle pokynu příslušných orgánů uvedených v čl.14 odst. 1.

2. Každý producent z třetí země, který má v úmyslu začít produkovat zaručenou tradiční specialitu, a to i pokud tento producent patří ke skupině, která původně podala žádost, předem uvědomí o této skutečnosti určené orgány nebo subjekty uvedené v čl. 14 odst. 3, a to případně podle pokynu skupiny producentů nebo příslušného orgánu třetí země.

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění právní ochrany před jakýmkoli nekalým nebo zavádějícím používáním výrazu „zaručená tradiční specialita“, zkratky „ZTS“ a přiřazeného symbolu Společenství, jakož i proti jakémukoli napodobení zapsaných a vyhrazených názvů v souladu čl. 13 odst. 2.

2. Zapsané názvy jsou chráněny proti veškerým praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl, včetně praktik vyvolávajících dojem, že zemědělský produkt nebo potravina jsou zaručenou tradiční specialitou uznávanou Společenstvím.

3. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k tomu, aby obchodní názvy používané na vnitrostátní úrovni nemohly být zaměněny s názvy zapsanými a vyhrazenými podle čl. 13 odst. 2.

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro zaručené tradiční speciality.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

1. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem podle čl. 18 odst. 2. Tato pravidla zahrnují zejména:

2. Názvy již zapsané v rejstříku na základě nařízení (EHS) č. 2082/92 ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost se automaticky přebírají do rejstříku uvedeného v článku 3. Odpovídající specifikace se považují za specifikace podle čl. 6 odst. 1.

3. Pokud jde o dosud projednávané žádosti, prohlášení a požadavky obdržené Komisí před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost,